METROLOGICKÁ* PROBLEMATIKA Pf?I MONITOROVACÍ VČPUSTÍ A OKOLÍ
|
|
- Michal Slavík
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 INISmf252 METROLOGICKÁ* PROBLEMATIKA Pf?I MONITOROVACÍ VČPUSTÍ A OKOLÍ JADíKNÉ ELaCTRXRlíY A VNITÍNÍHO OZÁŘEUÍ PRACOVNÍXÍ Ing. Irena U a l á t o v á, CSc. ľng. Ivan B u č i n a Institut hygieny a epidemiologie, Praha tfvod Monitorovaní vypustí a okolí Jaderné elektrárny a vnitřní kontaminace jejich pracovníka Ja rozsáhlá oblaat, Jejíž metrologické problasatika má svá specifické rysy. Zpravidla jde o etanovení velmi nízkých aktivit nebo dávek a požadavkům na co nejlepší citlivosti Je zde třeba dávat přednost před Jinými hledisky. Cílem tohoto pojednání Je dát přehlednou informaci určenou zejména odborníkům zabývajícím se jinou metrologickou problematikou. Upouštíme zďe proto od uvádění doporučené literatury a odkazů na původní práce které jsou k dispozici u eutorů. Monitorování výpustí a okolí Monitorování radionuklidj ve výpustech zahrnuje moření ve výpustech do ovzduší a do vodotečí. Má základní význam pro ocenění vlivu Jaderné elektrárny na Její okolí. Měření v okolí mé za normálního provozu pouze doplňující výanam a má za cíl pouze potvrdit závěry získaná monitorovania výpustí. Velká většina měření v okolí totiž neposkytne za normálního provozu výsledky odliäitalné od přírodního pozadí. Za havarijních situací nabývají ovšem měření v okolí zásadního významu. Měření výpustí do ovzduší zahrnuje měření vzácných plynů, aerosolů, izotopů jodu e tritle. Přehled o měření výpustí radionuklidů do ovzduší podává tab.. Měření výpustí do vodotečí zahrnuje měření tritlová vody a rozpuátěných i rozptýlených látek. Přehlea měření redionuklidů ve vypouštěné vodě je v tab.?. Z metrologického hlediaka Je nejzávažnější problematika přesnosti a správnosti bilenčních měření. Při bilančních měřeních se stanovuje objemová aktivita radionuklidů VG v^pouátěné vzdusnině nebo ve vodě. Cílem měření je ovšem údaj o celkově vypuětěné aktivitě. Součástí bilančních maření musí být proto nepřetržité měření průtoku vzdužniny ventilačním komínem a měření průtoku vody do odpadního kanálu. Teto míření nejsou zatím uspokojivě zabezpečována. U signalizačních měření je nejdiležitřjsí požadavek ne jejich spolehlivost a rychlou odeztu. 29
2 Monitorování vypustí z jaderné elektrárny do ovzduší (všechny odběry ve ventilačním komíně) S o Ska Druh monitorování aerosoly jod odběr měření odběr měření vzácné plyny odběr měření Tsb. vodní pára odbor měření rychlé signalizační N M N S N M N S signalizační N M Z C N ~ M Z C N H N C jednotlivé vsorky N V P G,(H) N V P G/S N V P G/S N M P T U) o speciální vzorky N V P G,R M V] [P J] [N V] [P Aj doplňující bilansní (P) (P G,B) (P) (P G) P P G (P) (P T) nepřetržitý odbor nebo měření periodický nebo občasný odběr nebo měření zpožděné měření (po vymření krátkodobých redionuklidů) malý průtok (okolo nh/hj velký průtok (okolo 00 m v h pro aerosoly a 0 rn^/h pro ostatní) měření acintilačním detektorem měření celkové aktivity systémem Kalina apod. nízkopozadové polovodičová nebo sclntllační spektrometrie gama nízkopozaaová polovodičová spektrometrie gama nízkopozadová měření zářeni beta nebo alfa radiochemicky separovaného stroncia, trsnsuranů apod. nízkopozsdové měření tritia kapalnými scintilátory apod, stbnovení J 29 stanovení C 4 e Kŕ G5
3 Monitorování výpustí z jaderné elektrárny do vodotečí Druh monitorování 5 o ž k a rozptýlené a rozpustené látky odběr měření odběr voda Tab. 2 měření regulační před vypouštěním kontrolních nádrži P P B signalizační před retenčními nádržemi N N S i! OJ! I kontrolní bilanční za retenčními nádržemi Jednotlivé vzorky z kontrolních nádrží Jednotlivé vzorky z odpadního kanálu slévané vzorky z odpadního kanálu N P N N N S P G,(R) P G,(R) P G,R P P P T P T doplňující bilanční (P) (P G,R) (P) (P T) B msŕení celkové iktivity beta (...) odběr nebo měřeni při překročení vysetřovecí úrovně f...] uskutečňuje se podle technických možností
4 Kychló signalizační měření vzácných plynů se dslá kontinuálně dvoukanálovým scintilačním spektrometrom, přičemž se sledují dva rcdionuklidy, které jeou ve směsí nejvíce zastoupeny, a to Xa 33 a Xe 35m. Toto měření se využívá teké pro bilanční účely. Doplňuje se odbory vzduäniny do tlakových nádobek s následním měřením polovodičovou spektrometrií gama. Těmito dařeními vzácných plynů lze za běžného provozu i za odstávky zachytit celkem 7 až 8 redionuklidů. Pro stanovení aktivity vypouštěného Kr 85 není tato metodika dostatečně citlivá a Jeho měření je třeba zabezpečit Jinak. Spektrometrická etanovenl vyíedujl použiti vhodného kalibračního preparátu, měřeni tlaku, popř. t teploty v tlakových nádobkách a stanovení průtoku měřicím systémem kontinuálního scintilečního spektrometru. Bilanční stanovení aerosolové eložky výpustí vychází z nepřetržitého odběru na filtry, které se pak měří polovodičovou spektrometrií gama. Z eerosolu na spojených filtrech za <3elží období se dále separuje Sr 90 a Sr 89, popř. trensurany, a stanoví se jejich aktivita měřením záření beta, popř. alia. Nezbytným požadavkem Je zde použití takového přívodu vzduániny k odběrové aparatuře, aby nedocházelo k usazování aerosolů na stěnách, e použití filtrů 8 dostatečně velkou e známou isčinnoati záchytu aerosolů vyskytujících se ve ventilačním komíně. Průtok odběrovým zařízením musí být regulací spolehlivě udržován na konstantní hodnotě a měřen. Základem bilančních měření izotopů jodu je odběr sorpci na materiálu zabezpečujícím účinný záchyt jodu pokud možno ve všech jeho chemických formách obsažených ve výpustech. Sorpční kazety obsahující nejčastěji neplň eluminy ee stříbrem se měří spektrometrii gema. Podobná 66 postupuje při rychlých signalizačních měřeních, kde Be měří J 3 Jednokanálovým scíntiločnlm spektrometrem. Metrologická problematika při měřeni jodu je obdobná jako pri bilančním měřeni aerosolů, popř. při rychlém signalizačním měřeni vaécných plynů. K bilančnímu měření tritia ee používá spektrometru zářeni beta s kapalnými scintllétory. Spektrometr se kalibruje etelonovým roztokem tritiové vody. Při monitorování výpustí do ovzduáí se sorpci na silikagelu nepřetržitě odebírá vodní péra a po desorpcl se měří. Při monitorování výpusti do vodotečí se měří předeetilovany' vzorek vody. Bilanční měřeni radionuklidů obsažených ve vodě, které vysílají záření e ema i uskutečňuje se polovodičovou spektrometrii. Měří se zpravidle odparek z odebraného vzorku vody. Polovodičová spektrometrie se doplňuje stanovením Sr 90 a Sr 89, popř. i trensuranů podobně jako při cěření aerosolů. Přehled o měřeních uskutečňovaných v okolí jaderné elektrárny podává tab. 3. Způsoby etunovenl i ostatní problematika jsou podobné 32
5 jako při monitorovaní výpustí. Použiti polovodičové spektrometrie k přímému měření kontaminace terénu (měření in altu) je zatím spíáe ve atadiu ověřování. Monitorování okolí jaderná elektrárny Odběr nebo míření Druh Mleto Typ stanovení Počet míst Tab. 3 Počet stanovení za rok termoluminiscenční dozimetrie telemetrie přenosné přístroje přenosný spektrometr aeroeoly velkoobjemový odběr z ovzduší jod velkoobjemový odběr z ovzduší atmosférický spad půda dvě vrstvy, popř, i sníh trávy a pícniny potravinářské plodiny 4 až 6 druhů mléko povrchová voda vodní sedimenty ryby pitná voda průsaková voda obce okruh okolo JE trasy stanice a odpad, kanál stanice stanice stanica stanice póla pole sběrna vodotes vodotes vodoteč vodárny a studny kontrolní vrty u JE H H,J H Q OR J OR GR GR GR RJ S T,GR GR GR T, OR T,GR 30 až 50 okruh dle havarijního plánu 6 až 9 5 až 8 5 až 8 5 až 8 5 až 8 2 až 4 2 až 4 2 až 5 4 až 7 4 až 7 5 až 8 dle projektu 4 nepřetržití nebo 4 nebo 4 Vysvětlivky k tab. 3 H H G GR dávkový ekvivalent záření gama měřený napr. pomoci CaS0 4 :Dy nebo CaSO. :Tm * příkon dávkového ekvivalentu záření gama terénni polovodičová spektrometrie gama nízkopozáďová polovodičová spektrometrie gama jednotlivých a spojených vzorků, doplněná při zvýšených hodnotách nízkopozaaovým měřením záření beta nebo elfa radiochemicky separovaného stroncia, transuranů apod. 33
6 J meteni J 3 seintilační nebo polovodičovou spektrometrii gama RJS nizkopozečové měření záření bate radiochemicky Beperovaného J 3 a Sr 90, popř. i Sr 89, doplněné polovodičovou spektrometrií gama T nízkopozádová moření tritia kapalnýaai aclntilátory apod. Měření dávkového ekvivalentu pomoci termoluminiscanční dozimetrii a prenosnými příotroji v okolí Je třabe chápat spíôe Jako detekci odchylek od přírodního pozadí měřením záření gama radionuklidu z výpustí nebo únikfi. Cílem těchto méření není tedy za normálního provozu oprárns a přesná stanovit ani celkový dávkový ekvivalent, ani jeho složky pocházející od vypustí. Za havarijních situacísa ovšem stává cílem těchto měření odhad dávkového ekvivalentu, který dostali obyvatelé v dené«mietě, a Jde pak o stanovení prostorového dávkového ekvivalentu H*. Podobná hlediska budou 'platit pro telemetrický systém okolo Jaderné elektrárny. Stanovení aktivity ve vzorcích a oeobéch polovodičovou spektrometrii gama Ke stanovení aktivity radionuklidu ve vzorcích prostředí a exkret a v těle pracovníku se v současné době všeobecně zavádí polovodičová spektrometrie gama. Ke stanovení čistých zářičů beta, transuranů a někdy i jiných radionuklidů se používá měřeni zářeni beta či alfa v preparátech získaných chemickou separací z odebraných vzorku a při monitorovací vnitřní kontaminace z moči nebo ze stolice. Ke kalibraci prietrojii pro relativní měření se zde zpravidla používají etalony stanovovaných radionuklidů nebo kalibrační preparáty připravené z etslonových roztoku těchto radionuklidů. Při stanovení aktivity polovodičovou spektrometrií gama je kalibrace spektrometru přímo radionuklidem, který je stanovován, epíse výjimkou. Ke kalibraci se používají radionuklidy, které mají k tomuto účelu vhodné vlastnosti. Aktivita radionuklidů nelezených v analyzované sněni se pak počítá s použitím jaderných dat pro měřené radionuklidy. Návaznost na prvotní etalon aktivity je zde tedy uskutečňována nepřímo. Při použiti spolehlivých literárních pramenů a při kvalifikovaném přístupu k hodnocení spektra není tento nepřímý postup příčinou závažných chyb. Naopak, přesnost a správnost výsledků získaných polovodičovou spektrometrií gama lze očekávat spíše lepal neí při stanovení radionuklidů a použitím chemických separačních postupů. Při stanovení aktivity radionuklidů ve vzorcích z pracovního prostředí, z výpustí a z okolí jaderné elektrárny stejně jako v biologic 34
7 kých materiálech nebo přímo v tôlech pracovníků metodou polovodičové spektrometrie jaou problémy kalibrace obdobné, protože ve vfiech případech jde o měřeni složitého spektra pocházejícího ze směsi redionuklidů v měřeních objektech, jejichž objem a hustote jsou takové, že nelze zanedbat absorpci záření v objektu a z hlediska geometrického faktoru nelz* měřený objekt při kalibraci jednoduše nahradit bodovým etalonem. Pokud ae ke kalibraci použijí preparáty ae stejnými vlastnostmi, jaké mají měřené objekty, a obsahující stejné radionufclidy, pak jde o relativní moření, které má problémy a chyby jako jiná relativní Běření aktivity.. Ve skutečnosti vsak měřené objekty, které jaou předmětem zájmu při monitorováni na JE, obsahují neznámou směs radioauklidů. Tyto radionuklidy je třeba nejdříve identifikovat a potom stanovit kvantitativně. Spektrometr záření gama je tedy nutné kalibrovat nejdříve energeticky. Tato kalibrace je pak platná univerzálne pro daný detektor a dané nastavení apektroiaetrické trasy. Energeticky okalihrovanýis spektrometrem je možné stanovit energie fotonů ve spektrometru neznámé směsi radionuklidů a na základě tabelovaných údajů pak jednotlivé radionuklidy identifikovat. ÓCinnoatní kalibrace provedená v závislosti na energii fotonů je platná pro objekt daných geometrických a absorpčních vlastností (tvar, hustota, složení), mořený v určitém geometrickém uspořádání vzhledem k detektoru. Účinnoetní kalibrace nezávisí na nastavení spektrometrické trasy. Tato kalibrace se zpravidla dělá'pro měřený objekt průměrných (standardních) vlastností a odchylky od nich s* respektují zavaděním oprav. Energetická kalibrace polovodičového spektrometru Energetické kalibrace vyjadřuje vztah mezi energií fotonu E emitovaného ze zdroje a číslem kanálu mnohckanálového amplitudového analyzátoru. Tento vztah by měl být lineární, popř. jen málo odchylný od lineárního. Dá ae vyjádřit polynomem E = a + bx nebo 2 E = a + tx + cx kde a, b, c jsou parametry závislé na nastavení lineárního zesilovače a analogově číslicového převodníku (ADC). Parametry polynomu se získávají pomocí kalibrace spektrooetrického ayotému etalony pro spektrometrii záření gama typu EG 3, popř. EG 35
8 a EQ 2, vyráběních ÚVWR, Praha. Použije se bu5 sady etalonů s radionut lidy, které mají Jadnu nebo jen mólo linií gama, anebo tzv. oultipíkovóho etalonu, který ÓVWE vyrábí právě pro účely energetické kalibrace polovodičových detektorů (Co 56, u 52). Kejjednoduásí způsob je použití ävoa energetických linií a proložení přímkou; presnejší způsob je použití větsího počtu linií a proložení přímkou nebo polynomem druhého stupně metodou nejménaleh Čtverců. Pro správnou kalibraci ja nezbytné použít energetických linií, které pokrývají pokud možno celou sledovanou oblast, aby oe extrapolace používala v co nejmenéío rozsahu. Požadavkem pro nastavení pararetrů pro energetickou kalibraci je, aby stanovení vrcholu píku bylo co nejpřesnější. Interval energia ^ E připadající na jeden kanál ná proto být malý, a jedon pik mú tedy obsahovat pokud možno velký počet kanálů. Toho lz* dosáhnout volbou vysokého zisku. Na druhé strana je snaha jedním měřením získat co největfil počet informací, a měřit proto co nejširší energetické spektrum. V praxi se volí šířka spektra taková, aby byly zachyceny významné energetické linie všech radionuklidú, které u měřeného objektu přicházejí v úvahu. Pro měření vzorku výpustí, okolí aderných elektráren i osob a exkretů je dostatečný obsah měřeného spektra do 3 líev. V některých případech, nspř. při měření osob a exkretů, postačuje zpravidla měřit v energetickém rozsahu do 2 UeV. Očinnostní kalibrace polovodičového spektrometru V polovodičové spektrometrii se ke stanovení aktivity radionuklidú využívá pouze píku úplného pohlcení, proto se v dalsím zabývané pouze účinností detekce v plku úplného pohlcení %, definované jako bezrozměrný poměr četnosti impulsů v příslušném plku n k aoučinu aktivity a výtěžku fotonů energie na jeden rozpad A.f, tj. k eaisi fotonů z.radionuklidú. Účinnost "2 (E) je funkce energie fotonu e je aoučínea. vlastní účinnosti detektoru, prostorového úhlu vymezeného vzdáleností odřeného objektu od detektoru a jejich rozasry a dalších faktoru daných absorpcí a rozptylem fotonů v měřeném objektu a hmotou mezi nim a citlivou části detektoru. Závislost účinnosti na energii má maxiiauia ležící zpravidla mezi 00 a řoo kev a nelze ji vyjádřit jednoduchým způsobem. Pro účinnostnl kalibraci je proto třeba použít co největšího počtu energetických linií dostatečně hustě pokrývajících celý sledovaný roseah energie fotonů; proloženou závislost nelze mimo tento rozsah extrapolovat. Experimentálními 36
9 body je nejvhodnější proloiit metodou nejmenších čtverců závislost logaritmu účinnosti na logeritam energie vyjádřenou polynomem vyěáího otupne, popí. nákolika nevazujicíni polynomy. Nejpřesněji lze účinnost pro děnou energii získat experinentélně pomocí vhodných ; talonil aktivity. Teoretické výpočty metodou Uonte Carlo jeou sloiité a vidy je třeba jejich výsledky experimentálne ov6 řit. ZťStlcdní kalibrace účinnosti každého polovodičového datektoru je kalib:ľce o todovýai epektroaotrickymi etalony provedená pro různá vzdí Itfiooti etalonu od detektoru. Takové kalibrace se využívají:!:fc stanovení radioaktivity redionukj.idfl ve vzorcích, Jct«ré rzhleůem k roľľíruto b k vzdálenosti od detektoru lze považovat za bodové he i!jiôt5ní vlastností detektoru í. odhadu správnosti dal&ích kulibrocí k prenosu kalibračních det mezi různými detektory Podrobné iiapovóní liíinnoeti bodovými etalony v prostoru okolo detektoru s néelednou numerickou integrací je vhodný«způaobein stanovení 3tředr.í 'icinncati u c^jeiu zaujímaného vzorkem o malou s&aoabeorpcí. Ice E'.anovit střední hodnotu účinnosti bu3 na záklaäč méiení ti v fcľáech uvnitř iařřoného objektu daného eloieaí, nebo jato ileliety (far. t c mu}, nebo Ize semoabaorpci reapsktovat zahrnutíb teoretického vztahu pri numerická integraci. Pro o"tij 7ín6 vzorky a větáí siunoabsorpcl bývá přesněji a současně Biíně prfcnr využít etalonových rozborů (etalony SR, vyrábfiné ÚVWU) a chotcvit hclibračiií preparáty shodných rozměrů a podobného oloiení a hustoty, je.k.6 mají stařeně vzorky. Je vhodr.í o při použití kalibraíních preparátů nezbytné předem zvolil Dtadtrdr.í csřicí nääobky, do nichž se vzorky tvarově upraví např. slisjvéníc, očpeícníra nft aiansí objom apod. vhodné joou rélcové nádobky, např. léíérenské moslovky o rozaérech shrube stejných, jako jsou roreě~ ry Gii,ekioru, které Ise aěřit v poloze na detektoru i vedle detektoru. Frc vzorky vcčy, aoti o ciriohých biologických materiálů v těchto aíůcbach lze telibreiní prepariíty připravit pouhým zředěnia etslonových rnatotft. PTŮ vsorky jiného složení a hustoty se pro kalibraci připravuji ť.o náu;íie>, pr; part ty psíobntoo sloiení a hustoty, jejichž základem jsou c>"t r:í.f.'_cr^ví rotojcy. DoionnJ'' napodobení každého měřeného vzorku ne~ d ci'j*;. ;'.r.«. Oe proto v^.čelné připravit řadu k.blibre ních preparátů ucožiiujících int?dolací stanovit opravu na samo absorpci a odhadnout ve Ti^fs.i p.yrí'.iľií.iciŕ chyhy dan'' neprohnou znalostí slezeni a hustoty viorti:. 37
10 Při stanovení aktivity pro účely monitorování jd«zpravidla o měření velmi nízkých aktivit. Dominantní chybou bývá proto náhodná chyba daná fluktuacemi detekované četnosti impulsů v hodnoceném píku r jeho pozadí. Se zřetelem na nezbytnou anehu dosáhnout co nejmensí detekovatelná aktivity se volí poloha vzorku co nejblíže detektoru e množství vzorku co největsí. Nelze pak často zanedbat systematická chyby dané jednak nerovnoměrném rozdělením radionuklidu ve vzorku nebo odchylným rozdělením proti kalibračnímu preparátu, jednak nepřesně známým složením e hustotou vzorku. Pro ucinnostní kalibraci se vetainou používají etalony stejných radionuklidu jako pro energetickou kalibraci. Pro účely monitorování, kdy jde véteinou o meraní v tísné blízkosti detektoru, není ovéea vhodné používat k ucinnostní kalibraci linie gema, která pocházejí z kaskádních přechodu. Následkem koincidencí, jejichž pravděpodobnost stoupá s prostorovým úhlem, vznikají sumační píky a současna t>«snižuje pravděpodobnost zaznamenání fotonu v píku odpovídajícím jeho vlastní energii. Opravy na tento jev mohou být při vypočtu účinnosti nepřijatelné lolité a napřesné. Dává se zde proto při účinnostni kalibraci přednost radionuklidum a jednoduchým rozpadovým schéma tea a u tzv. multipikových etalonu je nutné pečlivě vybrat energetická linie, u nichž bude systematická chyba daná pravými koincidenceoi jeätě přijatelná. Při použití syni zaváděných studnicových polovodičových detektoru, kde se naopak počítá s využitím sumačních píku, půjde ovšem o problematiku vyžadující oaaost%tné posouzení. Kalibrace polovodičového spektrometru pro měření oaob Při monitorování vnitřního ozáření pracovníku jda o stanoveni aktivity radionuklidu obsažených v těle, přičemž distribuce těchto radionuklidu v těle není známa a lze o ní pouze učinit některé předpoklady. Základním požadavkem při tomto maření je, aby pro radionuklidy, kteró a* rozhodující nlrou podílejí na Úvazku dávkového ekvivalentu a které aohou přicházet při vnitřní kontaminaci v úvahu, byly minimální datekovatalné aktivity nižší než předem zadané hodnoty odvozené za jistých předpokladu z ročních limitu příjmu radionuklidu. V tab. 4 jsou tyto hodnoty uvedeny pro radionuklidy běžně ae vyskytující ve směsi, jíž aohou být pracovnici v jaderné elektrárně vnitřně kontaminováni. Vyjadřují požadavek na minimální detekovatelnou aktivitu v těle osoby při pravidalnéa monitorováni zahrnujícím osm celotělových měření ročně, popf. Šestnáct néření jodu ve Štítné žláze. U stanovení vnitřní kontaminace jak přímýs neroním osob, tak prostřednictvím měření exkretů je veličinou, v níž se vyjadřuje výsledek 38
11 Požadované minimální detekovatelné aktivity pro pravidelné monitorování vnitrní kontaminace pracovníků jaderné elektrárny přímým mařením Tab. 4 Rodionuklid CB Ce Ce Ce Nb Zr Co Co Co Fe Ifa Za Cr Sb Hu Ru J 0 B Aktivita (kbq) 0,6 5, ,5 0, 5,5.5 3, ,2 4,0 6,5 4,0 80,0, ,0 0,05 měření, aktivita radionukiidu v Bq. Obaah radionuklidu r til* nebo danní exkrece se pak s použitia modelů matematicky popisujících kinatiku radionuklidu v organ isnu přepočte na příjen radionuklidu, coj je opat aktivita. Příjem lze pak převést na padeaátiroční úvazek davkového ekvivalentu v Sv. V této veličině jsou stanoveny prvotní limity ozáření pracovníku. Pro monitorováni vnitřní kontaminace osob přímým mařením se používají celotělové počítače. Jsou to v principu polovodičové nebo acintilační spektrometry gama s pokud možno velkým detektorem, popř. s několika detektory. Detektor je umístěn ve stíněné kobce, v níž mlže měřená osoba sedět nebo ležet. Nejcitlivějšího měření lze dosáhnout při geometrické konfiguraci osoby sadící v blízkosti detektoru tak, aby účinnost pro daný radionuklid nezáležela přílié na tom, v které části těla je. Těmto požadavkům vyhovuje např. poloha osoby sedící v mírném předklonu u detektoru tak, ie osa těla od kolen k hlavě je od detektoru vzdálena asi 35 CB. Koření ležící osoby s detektorem posouvaným v podélná ose těla pod lůžkem nebo nad nim poskytuje při stejné měřicí době poněkud 39
12 rysáí minimální detekovatelné aktivity. Pokud a«měření dělá v dostatečném počtu bodů podol osy tilu, je možné získat správnejil výsl«dky o celkove aktitito r těl* než meř«nís> voeds. Lze tak také zlákat ntkteré informace o distribuci radicnuklidu v těle, které nohou být uiite&ni pro vyhodnocení (interpretaci) výsledku T závažných případech. Kalibrac* pro calotflové oeření se dřl» e fantomy lidského 6la, což je obvykle soustava dutích eliptických e kruhových válců» takový i rozsěry a objemy, aby pokud možno odpovídaly rozmgrus txv. refar«ncního člověka. Kalibrace oe pak dela pro určitou přcdaa definovanou distribuci radioauklidu v til*. V praxi to obvykle bývá pra radionuklidy bud" rotnoměrné rozdělané r celim tele, anebo obsažená poutě T plicích, v zažívacím traktu, ve Štítné žláze, popŕ. T jiných orginech. Pri kalibraci se fantoa naplní buď zredtnýa rostokm radionuklidu, anebo jenom vodou a roztokes radionuklidu ae naplní pouzí nádobky nahrazující jednotlivé orgány. Ke kalibraci se používají etalonové roztoky nebo Častěji roztoky, jejichž aktivita byla stanovena poaocí okalibroraného polovodifiového spektrometru. Radionuklidy se pro kalibraci volí tak, aby energetické linie překrývaly celý požadovaný rozsah energií a jejich zastoupení bylo znáno s dostatečnou presností a eby současně byly praktické pro práci a dekontaminaci fantomu, tj. aby poločasy rozpadu byly zhruba v rozmezí 0 až 00 hodin, uspokojivé výsledky pro energetickou oblast od 40 do 2760 kav jsme získali ae směsi roztoků Tc 99o nebo lépe Ho 99, J 3 a ha 24. U takto o kalibrovaného celotělového počítaíe pak. lze vyhodnotit změřené spektrum a vyjádřit aktivitu radionuklidu za předpokladu. Se Slo o některou z distribucí radionuklidu v těle, pro nií byla kalibrace uskutečněna. Tyto předpoklady lze udělat buä na základě znalostí, jak k příjmu doílo (např. z charakteru práce je zŕejoó, zt k pŕíjnu doslo inhalaci), anebo ee používá v rozumné míře konzervativního přístupu a předpokládá se taková distribuce, pro niž je účinnost měření nejnižší. Rozumnou mírou se myslí nadhodnoceni faktorem,5 až 2, nikoli vsak řádové. Za běžných okolností jsou výsledky měření radionuklidu v těl* při pravidelném i jednorázovém monitorování vyjadřovány jako aktivita v* fantomu, která by způsobila v detektoru stejnou odezvu jako aktivita v těl* pracovníka sedícího nebo ležícího při měření ve standardní poloze. Brát při volbě polohy těla a vyhodnocení výsledku v úvahu télesné rozměry a anatomické i fyziologické vlastnosti jednotlivých osob bylo by z hlediska požadavku hygieny záření na monitorovací systéa zcala nepřiměřené a je nežádoucí i z metrologického hlediska. Výsledek vyjádřený v efektivní aktivitě je ověem třeba při překročení tzv. odvozených vyšetřovacích úrovní vyhodnotit tak, aby lép» odpovídal skutečné aktivitě v těle. 40
13 K tomu slouží doplňující měření poskytující eprévnějáí odhady aktivity v tôl«(např. měřením vleže ) a údaje o distribuci radionuklidů v těle. Podobně ae zpřesňuje na základě vysetřování okolností příjmu radionuklidu a doplňujících měření vyhodnocení naměřené aktivity jako příjem radionuklidu, popř. úvazek dávkového ekvivalentu. Za běžných okolnosti ae totiž při pravidelném monitorování předpokládá, že k příjmu radionuklidu došlo v polovině časového intervalu mezi dvěma měřeními (monitorovací interval). Požadavky na minimální detekovatelné aktivity uvedené v tab. 4 lze splnit a celotělovým počítačem e dobrým stíněním a o germaniovým polovodičovým detektorem majícím relativní účinnost 5 až 25 % při měřicí době nepřesahující 20 eí 40 minut. Pro stanovení radioizotopů jodu je vhodné celotělové měření doplnit měřením ve štítné žláze. Uskutečňuje ee zpravidla měřením J 3 jednokanálovým acintilačnlm spektrometrem a NaJ (TI) detektorem (např. jc 40 x 40 mm) doplněným stíněním kolimátorováho typu. líěří ae detektorem těsně za pokožkou krku nebo v malé vzdálenosti, např. 3 cm od něho. Zpravidla postačí měřicí doba několika minut. Pro zpřesnění závažnějších hodnot ae má měření opakovat ve vzdálenosti 7 cm, kde je jeotě citlivost dostatečná a chyba daná nejistotou polohy a velikostí štítné žlázy je jií přijatelná. Přímé měření radionuklidu v těle ae doplňuje měřením objemové aktivity tritia v moči. Při pravidelném monitorování jodu a tritia je vhodné dělat 6 měření za rok. Podle okolností se uskutečňuje též měření Sr 90, Sr 89 a tranauranů v moči nebo ve stolici. Metrologická problematika u těchto měření stejně jako u měření tritia je obdobná jako při jejich stanovení ve výpustech a ve vzorcích z okolí jaderné elektrárny. 4
CENÍK SLUŽEB STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY. veřejná výzkumná instituce. (za služby poskytované za úplatu) Bartoškova 28, 140 00 PRAHA 4
STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY veřejná výzkumná instituce CENÍK SLUŽEB (za služby poskytované za úplatu) Bartoškova 28, 140 00 PRAHA 4 Telefon: 241 410 214 http://www.suro.cz Fax: 241 410 215 e-mail: suro@suro.cz
VíceSTÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY
STÁTNÍ ÚSTV RDIČNÍ OCHRNY veřejná výzkumná instituce CENÍK SLUŽEB Bartoškova 1450/28 140 00 Praha 4 Telefon: 241 410 214 http://www.suro.cz Fax: 241 410 215 e-mail: suro@suro.cz List: 2 z 7 Článek I OBSH
VíceSTÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY
STÁTNÍ ÚSTV RDIČNÍ OCHRNY veřejná výzkumná instituce CENÍK SLUŽEB Bartoškova 1450/28 140 00 Praha 4 Telefon: 241 410 214 http://www.suro.cz Fax: 241 410 215 e-mail: suro@suro.cz List: 2 z 7 Článek I OBSH
VíceRadiační monitorovací síť ČR metody stanovení a vybrané výsledky monitorování
Radiační monitorovací síť ČR metody stanovení a vybrané výsledky monitorování Miroslav Hýža a kol., SÚRO v.v.i., miroslav.hyza@suro.cz Otázky dopadu jaderné havárie do zemědělství a připravenost ČR Praha,
VícePŘÍLOHA Č. 2. Síť včasného zjištění. Příkon prostorového dávkového ekvivalentu (PPDE) - SVZ SÚJB Praha
PŘÍLOHA Č. 2 Obr. 1 Síť včasného zjištění Obr. 2a Příkon prostorového dávkového ekvivalentu (PPDE) - SVZ SÚJB Praha Obr. 2b Poznámka: Rozdíl v rozpětí hodnot PPDE je způsobený výměnou detektoru Příkon
VícePŘÍLOHA Č. 2. Síť včasného zjištění RMS ČR. Příkon fotonového dávkového ekvivalentu (PFDE) - SVZ SÚRO Praha
PŘÍLOHA Č. 2 Obr. 1 Síť včasného zjištění RMS ČR Obr. 2a Příkon fotonového dávkového ekvivalentu (PFDE) - SVZ SÚRO Praha Obr. 2b Příkon fotonového dávkového ekvivalentu (PFDE) - SVZ Dukovany (měřicí místo
VícePŘÍLOHA Č. 2. Síť včasného zjištění. Příkon prostorového dávkového ekvivalentu (PPDE) - SVZ SÚJB Praha
PŘÍLOHA Č. 2 Obr. 1 Síť včasného zjištění Obr. 2a Příkon prostorového dávkového ekvivalentu (PPDE) - SVZ SÚJB Praha Obr. 2b Příkon prostorového dávkového ekvivalentu (PPDE) - SVZ Pec pod Sněžkou (měřicí
VícePOSTUP PRO MOBILNÍ SKUPINY POSTUP 7 METODIKA ODHADU AKTIVITY RADIONUKLIDŮ V OBJEMNÝCH VZORCÍCH V TERÉNNÍCH PODMÍNKÁCH. Postup 7
METODIKA ODHADU AKTIVITY RADIONUKLIDŮ V OBJEMNÝCH VZORCÍCH V TERÉNNÍCH PODMÍNKÁCH strana: 1 /počet stránek 22 OBSAH: 1. Přístroje, pomůcky a materiálové zajištění... 3 2. Postup měření... 3 2.1. Geometrie
Více1. Zadání Pracovní úkol Pomůcky
1. 1. Pracovní úkol 1. Zadání 1. Ověřte měřením, že směry výletu anihilačních fotonů vznikajících po β + rozpadu jader 22 Na svírají úhel 180. 2. Určete pološířku úhlového rozdělení. 3. Vysvětlete tvar
VíceLudmila Burianová 1, Jaroslav Šolc 1, Pavel Solný 2
Ludmila Burianová 1, Jaroslav Šolc 1, Pavel Solný 2 1 Český metrologický institut 2 Fakultní nemocnice Motol Beroun, 17. dubna 2015 Program EMRP European Metrology Research Programme; cíl: zkvalitnění
VíceK MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA
K MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA 210 Jaroslav Vlček Státní ústav radiační ochrany, Bartoškova 1450/28, 140 00 Praha 4 Radionuklid 210 Pb v přírodě vzniká postupnou přeměnou 28 U (obr. 1) a dále se mění přes
VíceJAKÉ VÝHODY PŘINESE NÁHRADA VELIČINY AKTIVITA VELIČINOU TOK ČÁSTIC PŘI POSUZOVÁNÍ MĚŘIDEL PLOŠNÉ AKTIVITY
RNDr. Tomáš Soukup Český metrologický institut Inspektorát pro ionizující záření, Radiová 1, 102 00 Praha 10, JAKÉ VÝHODY PŘINESE NÁHRADA VELIČINY AKTIVITA VELIČINOU TOK ČÁSTIC PŘI POSUZOVÁNÍ MĚŘIDEL PLOŠNÉ
VíceMonitorování radiační situace během realizace sanačních prací ÚJV Řež, a. s. v letech
ÚJV Řež, a. s. Monitorování radiační situace během realizace sanačních prací ÚJV Řež, a. s. v letech 2003-2014 Josef Mudra 6. 5. 2015 0 1. Úvod ÚJV Řež, a. s. (ÚJV) Založen v r. 1955 Vedoucí výzkumná organizace
VíceRekonstrukce objektu Centra nakládání s radioaktivními odpady
Rekonstrukce objektu Centra nakládání s radioaktivními odpady Josef Mudra Centrum nakládání s RAO, ÚJV Řež a.s. XXXIII. DNI RADIAČNEJ OCHRANY Hotel Sitno Štiavnické vrchy - Vyhne 7.11. - 11.11. 2011 22.11.2011
VíceMOŽNOST VELMI RYCHLÉHO SEMIKVANTITATIVNÍHO ODHADU VYSOKÉ KONTAMINACE VODY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ALFA-RADIONUKLIDY MĚŘENÍ IN SITU
MOŽNOST VELMI RYCHLÉHO SEMIKVANTITATIVNÍHO ODHADU VYSOKÉ KONTAMINACE VODY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ALFA-RADIONUKLIDY MĚŘENÍ IN SITU Jiří Hůlka, Irena Malátová Státní ústav radiační ochrany Praha Předpokládané
VíceÚloha 5: Spektrometrie záření α
Petra Suková, 3.ročník 1 Úloha 5: Spektrometrie záření α 1 Zadání 1. Proveďte energetickou kalibraci α-spektrometru a určete jeho rozlišení. 2. Určeteabsolutníaktivitukalibračníhoradioizotopu 241 Am. 3.
Více1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am.
1 Pracovní úkoly 1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am. 2. Určete materiál několika vzorků. 3. Stanovte závislost účinnosti výtěžku rentgenového záření na atomovém
VíceRychlé metody stanovení zářičů alfa a beta při plnění úkolů RMS (radiační monitorovací sítě )
Rychlé metody stanovení zářičů alfa a beta při plnění úkolů RMS (radiační monitorovací sítě ) Jiří Hůlka, Věra Bečková, Irena Malátová Státní ústav radiační ochrany Praha Radiační mimořádné situace: kontaminace
VíceTechnické normy pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody a související normy
Technické normy pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody a související normy Ing. Lenka Fremrová, HYDROPROJEKT CZ a.s Ing. Eduard Hanslík, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i. Technická
VíceICS 17. 240 ČESKÁ NORMA Srpen 1996. Radiation protection instrumentation - Monitoring equipment - Atmospheric radioactive iodines in the environment
ICS 17. 240 ČESKÁ NORMA Srpen 1996 Přístroje pro ochranu před zářením - Monitorovací zařízení - Zařízení pro měření radioaktivního jódu v prostředí 35 6621 Radiation protection instrumentation - Monitoring
VícePožadavky na používání měřidel při lékařském ozáření podle atomového zákona a zákona o metrologii
Požadavky na používání měřidel při lékařském ozáření podle atomového zákona a zákona o metrologii 1. Úvod Účelem tohoto dokumentu je poskytnout držitelům povolení k činnostem podle atomového zákona (zákon
VíceChyby spektrometrických metod
Chyby spektrometrických metod Náhodné Soustavné Hrubé Správnost výsledku Přesnost výsledku Reprodukovatelnost Opakovatelnost Charakteristiky stanovení 1. Citlivost metody - směrnice kalibrační křivky 2.
VíceNebezpečí ionizujícího záření
Nebezpečí ionizujícího záření Ionizující záření je proud: - fotonů - krátkovlnné elektromagnetické záření, - elektronů, - protonů, - neutronů, - jiných částic, schopný přímo nebo nepřímo ionizovat atomy
VíceLEGÁLNÍ METROLOGIE DNŮ POZDĚJI. RNDr. Tomáš Soukup
LEGÁLNÍ METROLOGIE 10.000 DNŮ POZDĚJI RNDr. Tomáš Soukup Legální metrologie 10.000 dnů později (ve světle vodního hospodářství) aneb o vztahu velikosti rohlíku a vody ve Vltavě RNDr. Tomáš Soukup Český
VíceSledování tritia v povrchových vodách v okolí JE Dukovany metodou. období
Sledování tritia v povrchových vodách v okolí JE Dukovany metodou Sledování tritia v povrchových vodách v okolí JE Dukovany metodou kapalinové scintilační spektrometrie v období v 1997-2006 období 1997-2006
VíceGama spektroskopie. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o.
Gama spektroskopie Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Teoretický úvod ke spektroskopii Produkce a transport neutronů v různých materiálech, které se v daných zařízeních vyskytují (urychlovačem
Více8/2.1 POŽADAVKY NA PROCESY MĚŘENÍ A MĚŘICÍ VYBAVENÍ
MANAGEMENT PROCESŮ Systémy managementu měření se obecně v podnicích používají ke kontrole vlastní produkce, ať už ve fázi vstupní, mezioperační nebo výstupní. Procesy měření v sobě zahrnují nemalé úsilí
VíceMapa kontaminace půdy České republiky 137 Cs po havárii JE Černobyl
Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. 140 00 Praha 4, Bartoškova 28 Mapa kontaminace půdy České republiky 137 Cs po havárii JE Černobyl Zpráva SÚRO č. 22 / 2011 Autoři Petr Rulík Jan Helebrant Vypracováno
VíceKALIBRACE. Definice kalibrace: mezinárodní metrologický slovník (VIM 3)
KALIBRACE Chemometrie I, David MILDE Definice kalibrace: mezinárodní metrologický slovník (VIM 3) Činnost, která za specifikovaných podmínek v prvním kroku stanoví vztah mezi hodnotami veličiny s nejistotami
VícePOPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENI. (Bl) (") ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ ( 19 ) (13) (SI) Int. Cl. 4. (22) Přihlášeno 22 12 (21) PV 9761-86.
ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ R E P U B L I K A ( 19 ) POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENI (22) Přihlášeno 22 12 (21) PV 9761-86.R 264605 (") (13) (SI) Int. Cl. 4 G 01 N 23/222 (Bl) FEDERÁLNÍ ÚŘAD PRO
VíceINTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ohlašování za rok 2011 Postup zjišťování vybraných údajů o únicích znečišťujících látek do vod pro provozovatele čistíren odpadních vod Odbor posuzování
VíceRadiační monitorovací síť současná praxe a příprava nové legislativy
Radiační monitorovací síť současná praxe a příprava nové legislativy Hana Bílková, Eva Šindelková SÚJB Radiologické metody v hydrosféře Buchlovice 14.-15.6.2013 RMS - současný stav legislativy Zákon 18/1997
VíceScreeningová metoda stanovení celkové alfa aktivity ve vodě
SÚJCHBO, v.v.i. Certifikovaná metodika Screeningová metoda stanovení celkové alfa aktivity ve vodě Ing. Zdeňka Veselá, Ing. Josef Vošahlík, Mgr. Jan Merta, Jaroslava Buštová, Ing. Ivo Burian, CSc., Mgr.
VíceAnalytické znaky laboratorní metody Interní kontrola kvality Externí kontrola kvality
Analytické znaky laboratorní metody Interní kontrola kvality Externí kontrola kvality RNDr. Alena Mikušková FN Brno Pracoviště dětské medicíny, OKB amikuskova@fnbrno.cz Analytické znaky laboratorní metody
Více1. STANOVENÍ RADIONUKLIDŮ - ZÁŘIČŮ GAMA - VE VZORCÍCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
1. STANOVENÍ RADIONUKLIDŮ - ZÁŘIČŮ GAMA - VE VZORCÍCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Jedná se o úlohu, demonstrující principy stanovení umělých i přirozených radionuklidů v objemových vzorcích životního prostředí
VíceTest z radiační ochrany
Test z radiační ochrany v nukleární medicíně ě 1. Mezi přímo ionizující záření patří a) záření alfa, beta a gama b) záření neutronové c) záření alfa, beta a protonové záření 2. Aktivita je definována a)
VíceZKUŠENOSTI S POUŽITÍM MĚŘIČE AKTIVITY ATOMLAB 500
ZKUŠENOSTI S POUŽITÍM MĚŘIČE AKTIVITY ATOMLAB 500 Jiří Štěpán KNM FN Brno a LF MU 33. Pracovní dny sekce radiofarmacie, 1. - 3. 6. 2011 - Rožnov pod Radhoštěm Charakteristiky důležité pro praktické použití
VíceNení-li uvedena ZÚ pro NES, pak se nestanovuje předem, ale až na základě vývoje konkrétní NES. ZÚ může být stanoveno několik pro různé zásahy.
Monitorovací úrovně (MÚ) 1. MÚ - Záznamová úroveň (ZáznÚ); 2. MÚ - Vyšetřovací úroveň (VÚ); 3. MÚ - Zásahová úroveň (ZÚ) Není-li uvedena ZÚ pro, pak se nestanovuje předem, ale až na základě vývoje konkrétní.
VíceZPRÁVA O RADIAČNÍ SITUACI NA ÚZEMÍ ČSSR PO HAVÁRII JADERNÉ ELEKTRÁRNY ČERNOBYL
Institut hygieny a epidemiologie Centrum hygieny záření Praha 10, Šrobárova 48 ZPRÁVA O RADIAČNÍ SITUACI NA ÚZEMÍ ČSSR PO HAVÁRII JADERNÉ ELEKTRÁRNY ČERNOBYL 1987 OBSAH ÚVOD 5 SEZNAM PRACOVIŠŤ, KTERÁ
VíceJméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 21.3.2012 Příprava Opravy Učitel Hodnocení
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Vojtěch Přikryl Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 35 ID 143762 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Daniel Radoš 7.3.2012 21.3.2012 Příprava
VíceNormy pro stanovení radioaktivních látek ve vodách a souvisící normy
Normy pro stanovení radioaktivních látek ve vodách a souvisící normy Ing. Lenka Fremrová Sweco Hydroprojekt a.s. Ing. Eduard Hanslík, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. 1 Normy
VíceNejistota měř. ěření, návaznost a kontrola kvality. Miroslav Janošík
Nejistota měř ěření, návaznost a kontrola kvality Miroslav Janošík Obsah Referenční materiály Návaznost referenčních materiálů Nejistota Kontrola kvality Westgardova pravidla Unity Referenční materiál
VíceRIA instrumentace. Jana Číhalová OKB FN Brno
RIA instrumentace Jana Číhalová OKB FN Brno jcihalova@email.cz 1 RIA instrumentace Radioizotopové metody Radioindikátorové značenky- 125 I Detekce ionizujícího záření Popis přístrojů v klin.laboratořích
VíceTest z fyzikálních fyzikálních základ ů nukleární medicíny
Test z fyzikálních základů nukleární medicíny 1. Nukleární medicína se zabývá a) diagnostikou pomocí otevřených zářičů a terapií pomocí uzavřených zářičů aplikovaných in vivo a in vitro b) diagnostikou
VíceKalibrace analytických metod. Miroslava Beňovská s využitím přednášky Dr. Breineka
Kalibrace analytických metod Miroslava Beňovská s využitím přednášky Dr. Breineka Měřící zařízení (zjednodušeně přístroje) pro měření fyzikálních veličin musí být výrobci kalibrovaná Objem: pipety Teplota
VíceEXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 1. Základy měření
FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I OSNOVA 1. KAPITOLY 1. Základy měření Úvod do problematiky experimentální
VíceRadiační ochrana v JE Dukovany
Seminář 11.4.2011 Radiační ochrana v JE Dukovany Vladimír Kulich Státní legislativa Zákon č. 18/19987 Sb. v platném znění (Atomový zákon) Vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně, ve znění vyhlášky
VíceSTANOVENÍ RADONU VE VODĚ METODOU LSC
STANOVENÍ RADONU VE VODĚ METODOU LSC 1.1.ÚVOD Izotopy radonu vyskytující se v ekosystému jsou členy přírodních rozpadových řad (uranové, thoriové i aktiniové) a vznikají α-rozpadem radia(obr.1). Plynný
VíceRadiační monitorovací systém RMS
Radiační monitorovací systém RMS Radiační monitorovací systém RMS je modulárním a standardizovaným systémem pro monitorování radiační situace. Do systému může být zapojeno velké množství různých monitorů,
VíceVyjadřování přesnosti v metrologii
Vyjadřování přesnosti v metrologii Měření soubor činností, jejichž cílem je stanovit hodnotu veličiny. Výsledek měření hodnota získaná měřením přisouzená měřené veličině. Chyba měření výsledek měření mínus
VíceMetrologické požadavky na měřidla používaná při lékařském ozáření Konference ČSFM a Fyzikální sekce ČSNM Rožnov pod Radhoštěm duben 2014
Metrologické požadavky na měřidla používaná při lékařském ozáření Konference ČSFM a Fyzikální sekce ČSNM Rožnov pod Radhoštěm duben 2014 Zuzana Pašková zuzana.paskova@sujb.cz 1 Obsah sdělení Kompetence
VíceNebezpečí ionizujícího záření
Nebezpečí ionizujícího záření Radioaktivita versus Ionizující záření Radioaktivita je schopnost jader prvků samovolně se rozpadnout na jádra menší stabilnější. Rozeznáváme pak radioaktivitu přírodní (viz.
VícePosouzení přesnosti měření
Přesnost měření Posouzení přesnosti měření Hodnotu kvantitativně popsaného parametru jakéhokoliv objektu zjistíme jedině měřením. Reálné měření má vždy omezenou přesnost V minulosti sloužila k posouzení
VíceDetekční trubice typu A ke geigeru ALPHA ix Kat. číslo 109.0601
Detekční trubice typu A ke geigeru ALPHA ix Kat. číslo 109.0601 Obsah: 1. Měření velikosti dávky detekční trubicí typu A... 2 2. Statistická chyba měření... 2 3. Mez průkaznosti (NWG)...3 4. Měření kontaminace...
VíceVYUŽITÍ MULTIFUNKČNÍHO KALIBRÁTORU PRO ZKRÁCENOU ZKOUŠKU PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU
VYUŽITÍ MULTIFUNKČNÍHO KALIBRÁTORU PRO ZKRÁCENOU ZKOUŠKU PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU potrubí průtokoměr průtok teplota tlak Přepočítávač množství plynu 4. ročník mezinárodní konference 10. a 11. listopadu
VíceMapy obsahu 210 Pb ve smrkových kůrách lesního ekosystému České republiky v roce 1995 a 2010
Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. 140 00 Praha 4, Bartoškova 28 Mapy obsahu 210 Pb ve smrkových kůrách lesního ekosystému České republiky v roce 1995 a 2010 Zpráva SÚRO č. 24 / 2011 Autoři Helena Pilátová
VíceMapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 1995
Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. 140 00 Praha 4, Bartoškova 28 Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 1995 Zpráva SÚRO č. 25 / 2011 Autoři Helena Pilátová SÚRO Ivan
VíceInterakce záření s hmotou
Interakce záření s hmotou nabité částice: ionizují atomy neutrální částice: fotony: fotoelektrický jev Comptonův jev tvorba párů e +, e neutrony: pružný a nepružný rozptyl jaderné reakce (radiační záchyt
VíceReferát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace)
Referát z atomové a jaderné fyziky Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Měřicí a výpočetní technika Šimek Pavel 5.7. 2002 Při všech aplikacích ionizujícího záření je informace o
VíceMonitorování obsahu tritia v povrchových vodách v okolí jaderné elektrárny Temelín
Monitorování obsahu tritia v povrchových vodách v okolí jaderné elektrárny Temelín Eva Šindelková, CSc. (1), Karel Zeman (2), Mgr. Jiří Havránek (1) (1) - RC SÚJB České Budějovice, (2) SÚRO Praha, pracoviště
VíceSledování aktivity tritia v hydrosféře v okolí jaderné elektrárny Dukovany. Hana Bílková, Dagmar Fuchsová SÚJB RC Brno Litomyšl 10.-11. 5.
Sledování aktivity tritia v hydrosféře v okolí jaderné elektrárny Dukovany Hana Bílková, Dagmar Fuchsová SÚJB RC Brno Litomyšl 10.-11. 5.2007 Legislativní požadavky Zákon č. 18/1997 Sb. Atomový zákon -
VíceVizualizace rozložení alfa-aktivních radionuklidů na ploše preparátu vzorku
Vizualizace rozložení alfa-aktivních radionuklidů na ploše preparátu vzorku Josef Holeček, Iva Vošahlíková, Petr Otáhal, Ivo Burian SÚJCHBO, v.v.i., Kamenná 71, 262 31, Milín e-mail: holecek@sujchbo.cz
VíceIdentifikace typu záření
Identifikace typu záření U radioaktivního záření rozeznáváme několik druhů, jejichž vlastnosti se diametrálně liší. Jednotlivé druhy rozeznáváme podle druhu emitovaného záření. Tyto druhy radioaktivity
VíceVyužití NaI(Tl) sondy pro měření radiační situace ve vodních tocích
Využití NaI(Tl) sondy pro měření radiační situace ve vodních tocích Ing. Tomáš Grísa, ENVINET a.s. Radiologické metody v hydrosféře 15, Uherské Hradiště Využití NaI(Tl) sondy pro měření radiační situace
VíceRentgenfluorescenční analýza, pomocník nejen při studiu památek
Rentgenfluorescenční analýza, pomocník nejen při studiu památek Ondřej Vrba (vrba.ondrej@gmail.com) Do Hoang Diep - Danka(dohodda@gmail.com) Verča Chadimová (verusyk@email.cz) Metoda využívající RTG záření
VíceZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH ČINNOSTI SÚJB PŘI VÝKONU STÁTNÍHO DOZORU NAD JADERNOU BEZPEČNOSTÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ A RADIAČNÍ OCHRANOU ZA ROK 2017
ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH ČINNOSTI SÚJB PŘI VÝKONU STÁTNÍHO DOZORU NAD JADERNOU BEZPEČNOSTÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ A RADIAČNÍ OCHRANOU ZA ROK 2017 ČÁST II OBSAH 1 MONITOROVÁNÍ RADIAČNÍ SITUACE NA ÚZEMÍ ČR... 4 1.1
VíceZáklady fotometrie, využití v klinické biochemii
Základy fotometrie, využití v klinické biochemii Základní vztahy ve fotometrii transmitance (propustnost): T = I / I 0 absorbance: A = log (I 0 / I) = log (1 / T) = log T Lambertův-Beerův zákon A l = e
Více10. Předpovídání - aplikace regresní úlohy
10. Předpovídání - aplikace regresní úlohy Regresní úloha (analýza) je označení pro statistickou metodu, pomocí nichž odhadujeme hodnotu náhodné veličiny (tzv. závislé proměnné, cílové proměnné, regresandu
VíceZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH ČINNOSTI STÁTNÍHO ÚŘADU PRO JADERNOU BEZPEČNOST A O MONITOROVÁNÍ RADIAČNÍ SITUACE NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2018
ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH ČINNOSTI STÁTNÍHO ÚŘADU PRO JADERNOU BEZPEČNOST A O MONITOROVÁNÍ RADIAČNÍ SITUACE NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2018 ČÁST II 1 MONITOROVÁNÍ RADIAČNÍ SITUACE NA ÚZEMÍ ČR... 3 1.1 Informace
VíceDosah γ záření ve vzduchu
Dosah γ záření ve vzduchu Intenzita bodového zdroje γ záření se mění podobně jako intenzita bodového zdroje světla. Ve dvojnásobné vzdálenosti, paprsek pokrývá dvakrát větší oblast povrchu, což znamená,
VícePostup uvolňování materiálů do ŽP v ÚJV Řež, a. s.
ÚJV Řež, a. s. Postup uvolňování materiálů do ŽP v ÚJV Řež, a. s. Josef Mudra 15. 5. 2013 Úvod (pokr.) Původ materiálu určeného k uvolnění do životního prostředí (ŽP) Během výzkumné a vývojové činnosti
Víceh) rozsah a způsob dokumentování změny související s monitorováním radiační situace na pracovišti
Strana 5642 Sbírka zákonů č. 360 / 2016 Částka 143 360 VYHLÁŠKA ze dne 17. října 2016 o monitorování radiační situace Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový
VíceZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH ČINNOSTI SÚJB PŘI VÝKONU STÁTNÍHO DOZORU NAD JADERNOU BEZPEČNOSTÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ A RADIAČNÍ OCHRANOU ZA ROK 2009
ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH ČINNOSTI SÚJB PŘI VÝKONU STÁTNÍHO DOZORU NAD JADERNOU BEZPEČNOSTÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ A RADIAČNÍ OCHRANOU ZA ROK 2009 ČÁST II OBSAH 1. MONITOROVÁNÍ RADIAČNÍ SITUACE RADIAČNÍ MONITOROVACÍ
VíceVLIV VZORKOVÁNÍ POVRCHOVÝCH VOD NA HODNOTY UKAZATELŮ KVALITY VODY POD ZAÚSTĚNÍM ODPADNÍCH VOD DO VODOTEČÍ NA PŘÍKLADU TRITIA
E. Hanslík, E. Juranová, V. Kodeš, D. Marešová, T. Minařík, B. Sedlářová VLIV VZORKOVÁNÍ POVRCHOVÝCH VOD NA HODNOTY UKAZATELŮ KVALITY VODY POD ZAÚSTĚNÍM ODPADNÍCH VOD DO VODOTEČÍ NA PŘÍKLADU TRITIA Výzkumný
VíceRNDr. Tomáš Soukup Český metrologický institut - Inspektorát pro ionizující záření, Radiová 1, Praha 10
ZKUŠENOSTI S OVĚŘOVÁNÍM STANOVENÝCH MĚŘIDEL 226 Ra VE VODĚ RNDr. Tomáš Soukup Český metrologický institut - Inspektorát pro ionizující záření, Radiová 1, 102 00 Praha 10 tsoukup@cmi.cz Já rád vodu, i v
VíceStátní úřad pro jadernou bezpečnost. radiační ochrana. DOPORUČENÍ Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech
Státní úřad pro jadernou bezpečnost radiační ochrana DOPORUČENÍ Měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech SÚJB březen 2009 Předmluva Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání
VíceEXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek
EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření Jan Krystek 9. května 2019 CHYBY A NEJISTOTY MĚŘENÍ Každé měření je zatíženo určitou nepřesností způsobenou nejrůznějšími negativními vlivy,
VíceSpektrometrie záření gama
Spektrometrie záření gama M. Kroupa, Gymnázium Děčín, trellac@centrum.cz B. Dvorský, Gymnázium Šternberk, bohuslav.dvorsky@seznam.cz Abstrakt Tento článek pojednává o spektroskopii záření gama. Bylo měřeno
Víceobalového souboru způsobem nezbytným k zajištění
Strana 5998 Sbírka zákonů č. 379 / 2016 379 VYHLÁŠKA ze dne 7. listopadu 2016 o schválení typu některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření a přepravě radioaktivní
Víceobalového souboru způsobem nezbytným k zajištění
Strana 5998 Sbírka zákonů č. 379 / 2016 379 VYHLÁŠKA ze dne 7. listopadu 2016 o schválení typu některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření a přepravě radioaktivní
VíceExterní detektory k monitoru kontaminace CoMo 170
Externí detektory k monitoru kontaminace CoMo 170 γ - sonda pro měření nízkých dávek NaI 25D38 Druh záření: γ a RTG záření Jmenovitý rozsah energie fotonů: 25 kev 1.3 MeV, max. chyba měření ±50 % krystal
VíceVYBRANÉ DOSIMETRICKÉ VELIČINY A VZTAHY MEZI NIMI
VYBRANÉ DOSIMETRICKÉ VELIČINY A VZTAHY MEZI NIMI Přehled dosimrických veličin: Daniel KULA (verze 1.0), 1. Aktivita: Definice veličiny: Poč radioaktivních přeměn v radioaktivním materiálu, vztažený na
Více11/1999 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 9. prosince o zóně havarijního plánování
11/1999 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 9. prosince 1998 o zóně havarijního plánování Vláda nařizuje k provedení zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)
VíceI. N Á V R H O P A T Ř E N Í O B E C N É P O V A H Y
Český metrologický institut Okružní 31, 638 00 Brno Vyřizuje: Mgr. Tomáš Hendrych Telefon: 545 555 414 Český metrologický institut (ČMI), jako orgán věcně a místně příslušný ve věci stanovování metrologických
VíceNAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 28. března /2012 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 28. března 2012 143/2012 Sb. o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do povrchových vod Vláda
VíceZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH ČINNOSTI SÚJB PŘI VÝKONU STÁTNÍHO DOZORU NAD JADERNOU BEZPEČNOSTÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ A RADIAČNÍ OCHRANOU ZA ROK 2007 ČÁST II
ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH ČINNOSTI SÚJB PŘI VÝKONU STÁTNÍHO DOZORU NAD JADERNOU BEZPEČNOSTÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ A RADIAČNÍ OCHRANOU ZA ROK 2007 ČÁST II OBSAH 1. MONITOROVÁNÍ RADIAČNÍ SITUACE RADIAČNÍ MONITOROVACÍ
VíceRADIOLOGICKÉ METODY V HYDROSFÉŘE 13
RADIOLOGICKÉ METODY V HYDROSFÉŘE 13 Tomáš Bouda (ALS Czech Republic, s.r.o.) KOMPLEXNÍ STANOVENÍ PŘIROZENÝCH A UMĚLÝCH RADIONUKLIDŮ VE VODÁCH KOMBINACÍ RADIOANALYTICKÝCH METOD S HMOTNOSTNĚ SPEKTROMETRICKÝMI
VíceZPRÁVA O RADIAČNÍ SITUACI NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2007
ZPRÁVA O RADIAČNÍ SITUACI NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2007 SÚJB ÚRMS ČR SÚRO Praha 2008 Státní úřad pro jadernou bezpečnost Státní ústav radiační ochrany OBSAH 1. MONITOROVÁNÍ RADIAČNÍ SITUACE RADIAČNÍ
VíceNuclear instrumentation - Measurement of gamma-ray emission rates of radionuclides - Calibration and use of germanium spectrometers
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 17.240 Listopad 1998 Přístroje jaderné techniky Měření emisí gama záření radionuklidů Kalibrace a užití germaniových spektrometrů ČSN IEC 1452 35 6639 Nuclear instrumentation
Vícenano.tul.cz Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL
Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL nano.tul.cz Tyto materiály byly vytvořeny v rámci projektu ESF OP VK: Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na Technické univerzitě v Liberci Experimentální
VíceRadiologické metody v hydrosféře 15
Radiologické metody v hydrosféře 15 Způsoby nakládaní s odpadními vodami, filtračními náplněmi a vodárenskými kaly s obsahem radionuklidů vyšším než stanovené uvolňovací úrovně Ing. Růžena Šináglová Státní
VíceEmise vyvolaná působením fotonů nebo částic
Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic PES (fotoelektronová spektroskopie) XPS (rentgenová fotoelektronová spektroskopie), ESCA (elektronová spektroskopie pro chemickou analýzu) UPS (ultrafialová
VíceICS ČESKÁ NORMA Únor Thermoluminiscence dosimetry systems for personal and environmental monitoring
ICS 17. 240 ČESKÁ NORMA Únor 1996 TERMOLUMINISCENČNÍ DOZIMETRICKÉ SYSTÉMY PRO MONITOROVÁNÍ OSOB A PROSTŘEDÍ ČSN IEC 1066 35 6610 Thermoluminiscence dosimetry systems for personal and environmental monitoring
VíceÚRAO DUKOVANY PLNĚNÍ LIMITŮ A PODMÍNEK BEZPEČNÉHO
Zpráva SÚRAO Evidenční označení : SÚRAO 2007-503 ÚRAO DUKOVANY PLNĚNÍ LIMITŮ A PODMÍNEK BEZPEČNÉHO PROVOZU V ROCE 2006 Útvar Jméno Datum Podpis Připravil 500 Ing. Soňa Konopásková, CSc. 17.3.2007 Schválil
VíceKontrola sanačního limitu zemin kontaminovaných radionuklidy po ukončení likvidace areálu Dolu Hamr I-Sever
Kontrola sanačního limitu zemin kontaminovaných radionuklidy po ukončení likvidace areálu Dolu Hamr I-Sever RNDr. Lubomír Neubauer vedoucí oddělení životního prostředí o. z. TÚU DIAMO, s. p. o. z. Těžba
Více3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT
PROKAZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ část 3, díl 8, kapitola 4, str. 1 3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT Vyjadřování standardní kombinované nejistoty výsledku zkoušky Výsledek zkoušky se vyjadřuje v
VíceVYSOKONAPĚŤOVÉ ZKUŠEBNICTVÍ. #2 Nejistoty měření
VYSOKONAPĚŤOVÉ ZKUŠEBNICTVÍ # Nejistoty měření Přesnost měření Klasický způsob vyjádření přesnosti měření chyba měření: Absolutní chyba X = X M X(S) Relativní chyba δ X = X(M) X(S) - X(M) je naměřená hodnota
VíceMonitoring složek ŽP - instrumentální analytické metody
Monitoring složek ŽP - instrumentální analytické metody Seznámení se základními principy sledování pohybu polutantů v životním prostředí. Přehled používaných analytických metod. Způsoby monitoringu kvality
VíceÚvod do problematiky měření
1/18 Lord Kelvin: "Když to, o čem mluvíte, můžete změřit, a vyjádřit to pomocí čísel, něco o tom víte. Ale když to nemůžete vyjádřit číselně, je vaše znalost hubená a nedostatečná. Může to být začátek
VícePříloha IV Odhady aktivit vybraných štěpných produktů
Příloha IV Příloha IV List: 2 z 10 Obsah 1. Vybrané krátkodobé štěpné produkty... 3 2. Zkrácený palivový proutek EK-10... 4 3. Palivová peleta UO 2... 6 4. Palivový článek IRT-4M... 8 Příloha IV List:
Více