OBSAH str. 1. Hmota a její existence 3 2. Fyzikální veličiny a jednotky 4 3. Základy fyzikálního měření 5

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OBSAH str. 1. Hmota a její existence 3 2. Fyzikální veličiny a jednotky 4 3. Základy fyzikálního měření 5"

Transkript

1 OBSAH str. I. Úvod do učiva fyziky 3 1. Hmota a její existence 3 2. Fyzikální veličiny a jednotky 4 3. Základy fyzikálního měření 5 II. Mechanika A Kinematika Rovnoměrný přímočarý pohyb Rovnoměrně zrychlený pohyb Volný pád 15 B Dynamika 1. Newtonovy pohybové zákony Mechanická práce Mechanická energie Výkon 22 C Mechanika tuhého tělesa Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Dvojice sil a jejich otáčivý účinek na těleso Skládání sil Rozklad sil Těžiště tělesa Rovnovážné polohy tělesa Jednoduché stroje 26 D Mechanika tekutin Tlak Hydrostatický tlak Hydrostatická vztlaková síla 32 III. Molekulová fyzika a termika Částicová stavba látek Vnitřní energie Teplo Tepelná výměna Teplota Teplotní délková roztažnost Teplotní objemová roztažnost Výpočet tepla Změny skupenství 37 1

2 IV. Kmitání a vlnění 1. Periodický pohyb Kmitavý pohyb Matematické kyvadlo Druhy kmitání Mechanické vlnění 42 V. Elektřina a magnetismus A Elektrické pole Elektrický proud v pevných látkách 47 Příklady 51 2

3 I. Úvod do učiva fyziky Úkolem fyziky je popsat svět kolem nás, popsat vlastnosti objektů (těles) pomocí fyzikálních veličin a nacházet zákonitosti mezi nimi. Původně fyzika (název pochází z řeckého slova fysis = příroda) shromažďovala všechny poznatky. S novými poznatky o přírodě se pak od fyziky postupně oddělovaly např. biologie, chemie, astronomie a řada dalších věd. Současná fyzika zkoumá nejobecnější zákonitosti přírody, tj. zákonitosti, které platí pro přírodu živou i neživou, pro všechna tělesa kolem nás, pro každou částici těchto těles, pro naši Zemi a celou sluneční soustavu, pro celý vesmír. Vytváří rámec, na kterém mohou ostatní vědy spolehlivě stavět. Solidní zvládnutí základních principů fyziky a osvojení si fyzikálních způsobů uvažování pomůžou i při studiu jiných oborů: - lékařství : rentgen, laser, - stavebnictví : stroje, statika, - chemie : plynový kahan, - archeologie : stáří vykopávek, - biologie : mikroskop Největší význam má však pro techniku : elektrotechnika, výpočetní technika, vojenství, kosmický výzkum, 1. Hmota a formy její existence Současná fyzika se zabývá studiem obecných zákonitostí hmoty, které platí pro živou i neživou přírodu, pro Zemi i pro celý vesmír. Přírodní jevy popisujeme pomocí fyzikálních pojmů. Základními fyzikální pojmy jsou hmota, prostor a čas. Zkoumání hmoty je v současnosti již v úrovni filozofie podstaty lidského poznání: Hmota z filozofického pohledu je objektivní realitou - matérií v nejrozmanitějších formách, působí na naše smysly a odráží se v našem vědomí. Prostor a čas jsou obecné vlastnosti hmoty. Formu hmoty možno nazvat látka převládá její korpuskulární povaha, má přetržitou strukturu. Ke strukturám látkových forem hmoty patří základní mikročástice (elektrony, protony, neutrony), z nich jsou vytvářeny složitější částice (atomy, ionty, molekuly), z nich pak makroskopické částice v různých skupenstvích (tuhé látky, kapaliny, plyny). Formu hmoty možno nazvat pole převládá její vlnová povaha, má nepřetržitou strukturu. Obecnou vlastností látek i polí je vzájemné setrvačné a silové působení částic, jehož mírou je hmotnost [kg]. 3

4 hmota proton jádro atomu neutron látka pevná molekula atom kapalná elektronový obal elektron plynná fyzikální pole gravitační elektrické magnetické 2. Fyzikální veličiny a jednotky Poznatky o fyzikálních jevech získáváme pozorováním přírody nebo pokusy. Současně s pozorováním provádíme obvykle i měření.to je základem fyziky. Objevovat fyziku znamená také poznávat možností měření veličin, které jsou s ní spjaty. Nazýváme je fyzikálními veličinami. Fyzikální veličiny jsou měřitelné vlastnosti fyzikálních těles. Jsou určeny číselnou hodnotou a jednotkou. Abychom mohli fyzikální veličinu popsat, zavedeme nejprve její jednotku, tj. takovou míru této veličiny, které přisoudíme číselnou hodnotu přesně 1,0. Poté vytvoříme standart, s nímž budeme všechny ostatní hodnoty dané fyzikální veličiny porovnávat. Například jednotkou délky je metr. Fyzikální jednotky jsou určeny dohodou ( ČSN; SI ). Základní jednotky SI Zkratka SI pochází z francouzského výrazu Systéme International d'unités (tj. mezinárodní systém jednotek). fyzikální veličina značka jednotka značka délka a,b,c,l,s,r, metr m hmotnost m kilogram kg čas t sekunda s teplota T kelvin K elektrický proud I ampér A svítivost I kandela cd látkové množství n mol mol 4

5 Odvozené jednotky Jednotky ostatních fyzikálních veličin. Lze je zapsat pomocí základních jednotek. newton [N], metr čtvereční [m 2 ], metr krychlový [m 3 ], pascal [Pa], kilogram na metr krychlový [ 3 m Celsia [ C],.. kg ], volt [V], ohm [ ] Ω, joul [J], watt [W], coulomb [C], hertz [Hz], stupeň Násobné a dílčí jednotky Tvoří se pomocí předpon : název zkratka poměr k základní jednotce název zkratka poměr k základní jednotce deka da 10 1 deci d 10-1 hekto h 10 2 centi c 10-2 kilo k 10 3 mili m 10-3 mega M 10 6 mikro µ 10-6 giga G 10 9 nano n 10-9 tetra T piko p Vedlejší jednotky litr (l), tuna (t), den, hod (h), minuta (min), Doplňkové jednotky plošný úhel : radián (rad) prostorový úhel : steradián (sr) 3. Základy fyzikálního měření Měření je porovnávání neznámé veličiny s jednotkou veličiny. Měření délky : používáme délková měřidla - metr skládací, svinovací, krejčovský - pásmo - posuvné měřítko - mikrometr 5

6 Jednotka délky metr byl zaveden 1792 ve Francii. Definován byl jako jedna desetimiliontina vzdálenosti od severního pólu k rovníku. Zkratka m vychází z názvu poledníku meridián. Současná definice metru (od roku 1983): Jeden metr je vzdálenost,kterou světlo urazí ve vakuu za dobu 1 / sekundy. Prototypu metru je uložen v archívu Mezinárodního úřadu pro váhy a míry v Sévres u Paříže. Protože je uložen v archívu, říká se mu také někdy archivní metr. Tento prototyp slouží jako vzor pro výrobu národních kopií, ze kterých se pak odvozují všechna vyráběná měřidla. Konečnou podobu získal prototyp metru roku Je to tyč ze slitiny platiny a iridia ( 9 : 1 ) s průřezem ve tvaru H, na které je dvěma vrypy vyznačena vzdálenost 1 m Prototyp metru Průřez prototypu metru Převody jednotek délky : V historii se používaly různé délkové jednotky. Odvozovaly se většinou z rozměrů lidského těla (sáh = rozpažení, loket, stopa, píď, pěst, palec). Hodnoty téže veličiny se ale lišily svou velikostí podle místa vzniku. Převody jednotek obsahu : 6

7 Převody jednotek objemu : Měření hmotnosti : používáme váhy - laboratorní - kuchyňské - obchodní - decimálky Všudypřítomná elektrotechnika a elektronika pronikla i do tohoto oboru. I když první patent na elektromechanický snímač tíhy pochází už z roku 1908, začaly se tyto váhy vyvíjet v USA teprve před II. světovou válkou a v Evropě dokonce až po ní. Teprve později však dosáhly přesnosti klasických pákových vah. V současné době se jako snímače deformace měrného tělesa používají polovodiče a údaj je zobrazován na displeji. Váhy jsou schopny vážit s přesností 1 mikrogramu, mohou být propojeny s počítačem, tiskárnou atd., takže mohou využívat všech softwarových výhod. Standardní jednotkou hmotnosti je kilogram. Původně byl definován jako hmotnost jednoho litru (tj.1dm 3 ) vody. Nyní je podle mezinárodní úmluvy určen hmotností válce vyrobeného ze slitiny platiny a iridia, který je uložen v Mezinárodním ústavu pro míry v Sevres u Paříže Prototyp kilogramu 7

8 Převody jednotek hmotnosti : Staré jednotky hmotnosti : jednotka porovnání s kilogramem Poznámka karát 10,7 g Dodnes se užívá v klenotnictví, r v Paříži stanovili metrický karát - 0,2 g. Původně odvozen z hmotnosti semene svatojánského chleba Tento karát a váhy nemají nic společného s ryzostí zlata unce 32,11 g česká libra 0,51375 kg kámen 10,28 kg Neurčitá jednotka hmotnosti hřivna 256,88 g Slovo má údajně stejný původ jako hříva, což byla ozdoba na krk náhrdelník. Z 1 hřivny zlata se razila kopa (60) grošů cent 61,6 kg Stonásobek libry, používal se téměř ve všech zemích denár 0,932 g Jednotka v mincovnictví grán zrno 1,127 g Zejména v lékárnictví, význam slova grán je zrno ječmene. kvintlík 4,014 g lot 16,06 g Poznámka na okraj, pro ty, kterým vrtají karáty v hlavě: Ryzí zlato má dle dohody 24 karátů. Ryzost třeba u šperků je udána v karátech zlata a ostatní jsou příměsi, hlavně stříbro. Tato ryzost je vlastně počet dvacetičtvrtin čistého zlata. Pak lehce spočítáme, že např. 14ti karátový prstýnek obsahuje 14/24 zlata, což když vydělíme, dostaneme 0,5833 a protože chceme procenta, celé krát 100 a máme 58,33% zlata, ostatní je ostatní. Měření času : používáme hodiny - sluneční, vodní, ručičkové, kyvadlové, elektrické, atomové - stopky Pojem čas můžeme chápat různými způsoby. V běžném životě potřebujeme znát denní čas, abychom mohli popsat sled událostí. Ve vědecké práci je zase většinou důležité, jak dlouho daná událost trvala. Každý standart času tedy musí umožňovat odpověď na dvě otázky: - Kdy se to stalo? - Jak dlouho to trvalo? Standardem času může být jakýkoliv jev, který se pravidelně opakuje. Po staletí sloužilo tomuto účelu otáčení Země, které určovalo délku dne. Od roku 1967 je za základní jednotku času považována sekunda, odvozená od frekvence kmitů cesiových hodin. Jejich přesnost je taková, že by trvalo let, než by se dvoje hodiny rozešly o více než 1 s. 8

9 Převody jednotek času : 1 den = 24 h = 1 44 min = s 1 h = 60 min = s 1 6 min = 0,1 h 1 min = 60 s 1min = h s = 0,1 min 1 s = min 60 Zvykli jsme si měřit čas podle svých lidských měřítek, a proto je pro nás tisícina vteřiny totéž co nic. Takové krátké časové úseky se začaly objevovat v naši praxi teprve nedávno. Když ještě lidé určovali čas podle výšky Slunce nebo délky stínu, nemohlo být ani řeči o přesnosti třeba jen na minutu; lidé považovali minutu za tak nepatrnou veličinu, že jim nestála za měření. Starověký člověk žil tak beze spěchu, že na jeho hodinách - ať již slunečních, vodních nebo přesýpacích - nebyly minuty zvlášť vyznačeny. Teprve od začátku 18. století se začala na hodinových číselnících objevovat minutová ručička. A na začátku 19. století se objevila i ručička vteřinová. Co se může za takovou tisícinu vteřiny přihodit? Velmi mnoho! Vlak sice urazí za tuto dobu jen asi 3 cm, ale zvuk již 33 cm, letadlo asi půl metru; zeměkoule uběhne po své dráze kolem Slunce za tento zlomek vteřiny 30 m, světlo dokonce 300 km. A kdyby drobní tvorové kolem nás uměli myslit, jistě by tisícinu vteřiny nepovažovali za nicotný zlomek času. Pro hmyz je to už veličina zcela závažná. Komár mávne za vteřinu křidélky krát, to znamená, že za tisícinu vteřiny dokáže křídla zvednout nebo spustit. Člověk ovšem není schopen tak rychlého pohybu jako hmyz. Nejrychlejší náš pohyb je mrkání, "okamžik" v původním smyslu slova. Je tak rychlé, že si ani nevšimneme, že se naše zorné pole na chvíli zatmělo. Ale jen málokdo ví, že i tento pohyb, který je synonymem nepředstavitelné rychlosti, probíhá dosti pomalu, měříme-li jej na tisíciny vteřiny. Přesným měřením se zjistilo, že "okamžik" trvá průměrně 0,4 vteřiny, tj. 400 tisícin vteřiny. Dělí se na tyto fáze: víčko se zavírá (75-90 tisícin vteřiny), je zavřeno a nehýbe se ( tisícin), víčko se zvedá (asi 170 tisícin). Jak vidíte, je "okamžik" v doslovném smyslu doba dosti dlouhá a oční víčko si při něm stačí ještě trochu odpočnout. Kdybychom mohli odděleně vnímat jevy trvající tisícinu vteřiny, postřehli bychom v jediném "okamžiku" dva pozvolné pohyby očního víčka oddělené chvilkou klidu. 1 Jaký nejmenší časový úsek dovede dnešní věda změřit? Ještě na začátku minulého století to byla vteřiny, dnes už však fyzik dovede ve své laboratoři bezpečně změřit i vteřiny. Tento zlomek vteřiny je k celé jedné vteřině asi v takovém poměru jako vteřina k 3000 let. Měření hustoty pevné látky Hustotu ( ρ ) určujeme jako podíl hmotnosti tělesa (m) a objemu tohoto tělesa (V). Těleso musí být stejnorodé a bez dutin. Objem nepravidelného tělesa měříme pomocí odměrného válce, objem pravidelného tělesa lze vypočítat pomocí vzorců z matematiky. Platí : ρ = V m kg g Jednotka hustoty : 3 ( 3 ) m cm kg g 1 3 = 0,001 3 m cm Hustotu látek (prvků) lze také najít v MFCH tabulkách. 9

10 Hustoty vybraných látek : látka kg ρ 3 m benzín 720 bronz cín cukr dřevo 750 glycerol hliník korek 300 křemen led 920 líh 790 litina měď mosaz nafta 940 ocel olej 920 olovo petrolej 800 písek platina rtuť sklo stříbro titan voda vosk 960 vzduch 1,3 zlato

11 II. Mechanika Je to část fyziky, která zkoumá klid a pohyb těles a hledá příčiny a zákonitosti mechanického pohybu. Rozdělení : - kinetika : část mechaniky, která zkoumá pohyb bez ohledu na jeho příčinu - dynamika : část mechaniky která zkoumá příčiny klidu nebo pohybu tělesa Mechanický pohyb je každá změna polohy tělesa vůči jiným tělesům. Klid je stav, kdy těleso vzájemně nemění polohu vůči jinému tělesu. Klid a pohyb a klid těles jsou relativní. (relativní = vztažný, poměrný) Fyzikální těleso je každá ohraničená část látky bez ohledu na skupenství. Hmotný bod je každé těleso, jehož rozměry lze vzhledem k uvažovaným vzdálenostem zanedbat. Trajektorie pohybu je souvislá čára, kterou opisuje hmotný bod při mechanickém pohybu. A) Kinetika Dráha - přímka (křivka) po nichž se těleso (hmotný bod) určitý čas pohybuje. - délka trajektorie při jeho pohybu - fyzikální veličina značka : s jednotka : metr (m), kilometr (km) - úsek dráhy : s = s 2 s 1 Symbol s čteme : delta s. Řecké písmeno (delta) užíváme pro označení změny fyzikální veličiny. Zpravidla jím označujeme zvětšení (přírůstek) dané veličiny. 11

12 Čas - každý pohyb trvá určitou dobu - fyzikální veličina značka : t jednotka : sekunda (s), hodina (h) - časový interval : t = t 2 t 1 Rychlost 1. okamžitá - rychlost tělesa (bodu) v libovolném místě jeho trajektorie - fyzikální veličina značka : v m km jednotka :, s h - v dopravních prostředcích se měří tachometrem 2. průměrná : - rychlost, kterou by se těleso muselo pohybovat po celou dobu pohybu, aby urazilo tutéž dráhu značka : v p m km jednotka :, s h vzorec pro výpočet : v p = s t m km Vztah pro převod rychlostí : 1 = 3,6 s h Rozdělení pohybu podle tvaru dráhy : - přímočarý : trajektorií je přímka (pohyb výtahu, čelisti svěráku) - křivočarý : trajektorií je křivka (téměř všechny pohyby) - zvláštním případem křivočarého pohybu je pohyb hmotného bodu po kružnici 12

13 Rozdělení pohybu podle rychlosti : - rovnoměrný : rychlost je po celou dobu pohybu stálá (konstantní) - nerovnoměrný : rychlost se během pohybu mění 1. Rovnoměrný přímočarý pohyb Hmotný bod urazí ve stejných a libovolně malých časových intervalech stejné dráhy. Rychlost se během pohybu nemění, je konstantní. Vzorce pro výpočet dráhy, rychlosti a času : s s s = v. t v = t = t v Závislost rychlosti na čase Závislost dráhy na čase 2. Rovnoměrně zrychlený pohyb Pohybuje-li se bod po přímé trajektorii tak, že velikost jeho rychlosti vzroste každou sekundu stejně, je jeho pohyb rovnoměrně zrychlený 13

14 Zrychlení - fyzikální veličina značka : a m jednotka : 2 = m.s -2 s v vzorec pro výpočet : t - zrychlení je podíl přírůstku velikosti rychlosti ( v) a doby ( t) Vzorce pro výpočet dráhy, rychlosti a času rovnoměrně zrychleného pohybu : s = 2 1 a.t 2 + v 0. t s = 2 1 a. t 2 v = v 0 + a.t v = a.t t = 2s v t = a a 14

15 3.Volný pád V blízkosti povrchu Země padají volně puštěná tělesa svisle k Zemi. Jestliže můžeme zanedbat vliv odporu vzduchu, nazýváme tento pohyb volný pád Volný pád je přímočarý rovnoměrně zrychlený pohyb. Zrychlení volného pádu se nazývá tíhové zrychlení. značka : g m jednotka : 2 s m m velikost : g = 9,81 2 ( g =10 2 ) s s Pro volný pád platí : m 1. zrychlení tíhové : g = 10 s 2 2. rychlost : v = g.t, 3. dráha : s = 2 1 g.t 2 4. čas : t = 2s g B) Dynamika Je to část mechaniky, která zkoumá zákonitosti pohybu tělesa z hlediska jeho příčin. Příčinou změny pohybu tělesa je jeho vzájemné působení s jinými tělesy. Síla : fyzikální veličina, která se projevuje ve vzájemném působení těles. Chápeme ji jako míru tohoto působení těles. Jestliže má síla za následek změnu pohybového stavu tělesa, mluvíme o pohybovém neboli dynamickém účinku síly. Jestliže má síla za následek deformaci tělesa, jde o deformační neboli statický účinek síly. značka : F jednotka : N (newton) 15

16 Síla je vektor. Je jednoznačně určena 1. působištěm 2. velikostí 3. směrem 4. orientací Znázorňujeme jí pomocí orientované sečky 1. Newtonovy pohybové zákony První pohybový zákon zákon setrvačnosti Každé těleso setrvává v klidu nebo rovnoměrně přímočarém pohybu, dokud není přinuceno silovým působením jiných těles tento stav změnit. Vlastnost tělesa setrvat v klidu nebo v rovnoměrném pohybu se nazývá setrvačnost tělesa. Praxe : bezpečnostní pásy, opěrka hlavy, nasazování kladiva na násadu, vyklepávání prachu z koberce, vytřepávání vody ze srsti zvířat Druhý pohybový zákon zákon síly Zrychlení a, které uděluje síla F tělesu o hmotnosti m, je přímo úměrné velikosti F této síly a nepřímo úměrné hmotnosti tělesa m, tedy a = m F Pro sílu platí : F = m.a Setrvačnou hmotnost vypočítáme : m = F a Definice newtonu : m Jeden newton (N) je síla, která udělí tělesu o hmotnosti 1 kg zrychlení 1 2. s N = kg. m. s -2 16

17 Tíhová síla : F G F G je síla, kterou působí Země na každé těleso při svém povrchu a uděluje mu tíhové zrychlení g. Je to síla, která je příčinou volného pádu těles. značka : F G jednotka : N Tíha : G Je to síla, kterou nehybné těleso působí na vodorovnou podložku nebo na svislý závěs. Je to důsledek tíhové síly, kterou působí Země na těleso. platí : G = F G = m. g Jestliže je těleso v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu má tíhová síla i tíha stejný směr i stejnou velikost. Značka : G jednotka : N Odporové síly Smykové tření Při pohybu tělesa po podložce působí tzv. třecí síly,jejichž příčinou jsou přitažlivé síly mezi částicemi a vzájemné nerovnosti povrchu. Třecí síla F t : brzdí pohyby těles a způsobí, že každé těleso se zastaví, jestliže ne ně nepůsobí síla, která kryje ztráty vzniklé třením. Normálová síla F n : síla, kterou těleso působí kolmo na podložku platí : F t = f. F n f : součinitel smykového tření, pro každou látku jiný, lze najít v MFCH tabulkách 1. Valivý odpor Vzniká při valení oblého tělesa po rovině. Jeho příčinou je změna tvaru podložky. Platí F t = ξ. R F n ξ (ksí): rameno valivého odporu Praxe : kuličková a válečková ložiska, přemisťování těžkých strojů pomocí válečků, válečkový dopravník,.. 17

18 Třetí pohybový zákon zákon akce a reakce Síly, kterými na sebe vzájemně působí dvě tělesa, jsou stejně velké, navzájem opačného směru, současně vznikají a zanikají a každá z nich působí na jiné těleso. Praxe : raketový motor, proudové motory, veslování., střelba z pušky, přetahování lanem, lustr + háček Hybnost tělesa Hybnost tělesa p definujeme jako součin hmotnosti m a rychlosti v tělesa. p = m. v m 1.v 1 jednotka : kg. s m = kg. m.s -1 = m 2.v 2 v 1 = v 2 m m 2 1 Impuls síly Impuls síly I je součin síly F a doby t, po kterou síla na těleso působí. I = F. t jednotka : N. s Impuls síly se rovná změně hybnosti tělesa : F. t = m. v Impuls síly nezávisí pouze na velikosti působící síly, ale také na době, po kterou síla působí. dlouhodobé krátkodobé působení síly 18

19 Dostředivá a odstředivá síla Představují při vzájemném působení těles akci a reakci. Jsou při daném pohybu stejně velké, působí na různá tělesa. F d : dostředivá síla F o : odstředivá síla 2. Mechanická práce Jestliže na těleso působí stálá síla ((F) a těleso se přemisťuje po přímé trajektorii ve směru působící síly pak k popisu účinku síly zavádíme veličinu mechanická práce. značka :W jednotka : joul [J] ; [džaul] Společným znakem všech těles konajících práci je 1. silové působení na jiné těleso 2. přemisťování tohoto tělesa nebo jeho částí Mechanická práce je přímo úměrná součinu síly F a dráhy s po které síla působí. W = F. s Jeden joul je práce, kterou vykoná stálá síla 1N působící po dráze 1m ve směru působící síly. 1 J = N. s = kg. m. s -2. m = kg. m -2. s -2 Práce je menší, působí-li síla šikmo. W = F. s. cosa Jestliže těleso podpíráme nebo držíme na závěsu a těleso se nepohybuje nekonáme z fyzikálního hlediska mechanickou práci 19

20 3. Mechanická energie Pojem energie je velmi široký toto slovo užíváme v běžné řeči naprosto samozřejmě a do značné míry i volně. Definovat ji jako fyzikální veličinu však není vůbec snadné. My se spokojíme s velmi hrubou a neúplnou charakteristikou pojmu energie. Energie je veličina, jejíž hodnota je určena stavem fyzikální soustavy. Rozdělení : - pohybová (kinetická) - polohová (potencionální) tíhová - pružnosti Kinetická energie Mají ji všechna tělesa, která jsou v pohybu. značka : E k jednotka : J vztah : E k = 2 1 m.v 2 Odvozené vztahy : 2E m = k 2 v = v 2E k m Potencionální energie a) tíhová Mají ji všechna tělesa vzhledem k zemskému povrchu. Na povrchu Země je potencionální energie tíhová rovna nule. značka : E p jednotka : J vztah : E p = m. g. h E p = G.h h : výška tělesa nad zemským povrchem g : tíhové zrychlení b) pružnosti Mají všechna tělesa, jestliže do nich vložíme mechanickou práci. Např.: natažena (stlačená) pružina, vzduch v pneumatice, 20

21 Zákon zachování mechanické energie U mechanických dějů probíhajících v izolované soustavě těles je celková mechanická energie E stálá. Mění se pouze potencionální energie E p a kinetická energie E k. E = E k + E p = konst. 21

22 4. Výkon Míra toho jak rychle koná určitá síla práci. Je to veličina, pomocí které porovnáváme velikost vykonané práce za určitý čas. značka : P jednotka : watt [W] W vztah : P = t Mechanickou práci můžeme vypočítat i ze vztahu : W = P. t Další jednotka mechanické práce : wattsekunda [Ws]. platí: 1 J = 1 Ws 3,6 MJ = 1 kwh [kilowatthodina] (1kWh = W s = Ws) 5. Účinnost Zavádíme ji k posouzení hospodárnosti strojů. Určujeme ji jako podíl užitečné práce W a celkové práce W 0 stroji dodané, nebo jako podíl výkonu P a příkonu P 0. W P Tedy účinnost stroje : η = = W 0 P0 Účinnost všech strojů η < 1 neboli η < 100 %. C) Mechanika tuhého tělesa Statika : část mechaniky, která se zabývá podmínkou rovnováhy sil. Tuhé těleso je ideální těleso, jehož tvar ani objem se působením libovolně velkých sil nemění. 22

23 1. Pohyby tuhého tělesa Tuhé těleso může konat : - posuvný pohyb (translace) každá přímka spojená s tělesem je stále rovnoběžná s původní polohou - otáčivý pohyb (rotace) body tělesa opisují kružnice, jejichž středy leží na ose otáčení - mnohá tělesa konají posuvný a otáčivý pohyb současně : Země koná posuvný pohyb kolem Slunce a současně rotuje kolem své osy, podobně se pohybují kola jedoucího automobilu 2. Moment síly vzhledem k ose otáčení - vyjadřuje otáčivý účinek síly na tuhé těleso - fyzikální veličina značka : M jednotka : N. m vztah : M = F. d - moment síly vzhledem k ose otáčení se rovná součinu velikosti síly F a ramene síly d 23

24 Dohoda : - momenty sil uvádějící těleso do otáčivého pohybu v kladném smyslu (proti směru hodinových ručiček) mají kladné znaménko - momenty sil uvádějící těleso do otáčivého pohybu v záporném smyslu (po směru hodinových ručiček) mají záporné znaménko 3. Dvojice sil a jejich otáčivý účinek na těleso Dvojice sil tvoří dvě stejně velké rovnoběžné síly opačného směru, které působí ve dvou různých bodech tuhého tělesa otáčivého kolem nehybné osy. Mají také otáčivý účinek na těleso. Ten vyjadřuje moment dvojice sil D = F. d F : velikost jedné síly d : rameno dvojice sil, d = 2r 4. Skládání sil Skládání sil je postup, kterým se z jednotlivých sil působících na těleso určí výsledná síla (výslednice). Účinek všech sil je pak stejný jako účinek výslednice. Skládání sil stejného směru Velikosti sil se sečtou, směr výslednice je stejný jako směr jednotlivých sil. F = F 1 + F 2 Skládání sil opačného směru Velikosti opačných sil se odečtou, výslednice má směr větší ze sil. F = F 1 - F 2 24

25 Skládání sil různého směru Výsledná síla vzniká vektorovým součtem, graficky se dá určit jako úhlopříčka v rovnoběžníku sil, tj. v takovém čtyřúhelníku, jehož dvě strany tvoří jednotlivé síly a zbývající strany jsou s těmito stranami rovnoběžné. V případě kolmých sil platí pro velikost výslednice: 2 F = F 1 + F Rozklad sil Rozklad sil je postup, kterým se síla rozkládá na jednotlivé složky, jejichž složením lze určit původní sílu. Jsou-li známy směry, ve kterých mají složky působit, pak tyto směry tvoří směry stran rovnoběžníku sil, jehož úhlopříčkou je původní síla. Velikosti stran vzniklého rovnoběžníku představují velikosti složek. 6. Těžiště tuhého tělesa Těžiště tělesa je působiště výslednice všech tíhových sil působících na jednotlivé hmotné body tělesa. Poloha těžiště je stálá a záleží na rozložení látky v tělese. - u stejnorodých a pravidelných těles leží v geometrickém středu (koule, krychle, ) - u nestejnorodých a nepravidelných těles ho určujeme výpočtem nebo experimentálně - některá tělesa (prázdná sklenice, sud, obruč, ) mají těžiště mimo látku tělesa 25

26 7. Rovnovážné polohy tělesa Těleso je v rovnovážné poloze, jestliže síly, které na ně působí jsou v rovnováze. 1. Stálá (stabilní) rovnovážná poloha Má ji těleso, které se po vychýlení z této polohy opět do ní vrací 2. Vratká (labilní) rovnovážná poloha Má ji těleso, které se pop vychýlení z této polohy do ní samovolně nevrátí, ale přechází do nové stálé polohy 3. Volná (indiferentní) rovnovážná poloha Má ji těleso, které po vychýlení zůstává v jakékoli nové poloze. Stabilitu tělesa měříme prací, kterou musíme vykonat, abychom těleso uvedli ze stálé rovnovážné polohy do polohy vratké. 8. Jednoduché stroje Jsou to zařízení, které přenášejí sílu a mechanický pohyb z jednoho tělesa na jiné. Přitom mohou měnit směr i velikost síly a tím usnadňovat konání mechanické práce, ale nemohou ji ušetřit. Kolikrát zvětší naši sílu, tolikrát zmenší dráhu. 26

27 1. Stroje založené na rovnováze momentů sil a.) Páka Páka je pevná tyč otáčivá kolem osy, která je k tyči kolmá. F 1. d 1 = F 2. d 2 1. dvojzvratná : síly F 1 a F 2 působí na různých stranách od osy páky 2. jednozvratná : síly F 1 a F 2 působí na jedné straně od osy Na principu páky pracují různé nástroje : kleště, nůžky, louskáček na ořechy. Páku tvoří také vahadlo vah, železniční závory, jednoduchá houpačka připravená podepřením delší desky, tyč nadzvedající těžkou skříň, ale i předloktí naší ruky b.) Kladka 1. volná : - pracuje jako jednozvratná páka, jejíž ramena jsou r, 2r F2 - umožňuje zvedat těleso poloviční silou než je tíha tělesa F 1 = 2 2. pevná: - pracuje jako dvojzvratná páka, jejíž obě ramena tvoří poloměr r kladky - umožňuje zvedat náklad silou působící směrem dolů F 1 = F 2 3. kladkostroj: - vzniká spojením volné a pevné kladky až několika volných a pevných kladek F 1 = n F 2 27

28 c.) Kolo na hřídeli: pracuje jako dvojzvratná páka, jejíž ramena tvoří poloměr hřídele r a poloměr kola R F 1.R = F 2. r 2. Stroje založené na rovnováze sil a.) Nakloněná rovina: rovina svírající s vodorovným směrem úhel α Praxe : líha používaná k přemisťování těžkých nákladů, šikmo postavený žebřík, schodiště, silnice se stoupáním F. l = F G. h b.) Klín : - založen na principu nakloněné roviny - známe klín s jednostranným úkosem a s oboustranným úkosem - patří k historicky nejstarším nástrojům člověka - funkci klínu plní sekera, dláto, nůž, pluh a všechny ostré nástroje používané k rozdělování těles na dvě části - při větším úkosu potřebujeme na zaražení větší sílu c.) Šroub F 1. 2.π.r = F 2. h - založen na principu nakloněné roviny - jeho pomocí lze vyvinout síly značné velikosti - velké tlakové síly dosahujeme šroubovým lisem - používá se ke spojování materiálů r : poloměr závitu h : výška závitu 28

29 D) Mechanika tekutin Je část mechaniky, která se zabývá mechanickými vlastnostmi tekutin, tj. silami v kapalinách a plynech a pohybem kapalin a plynů (prouděním). Tekutiny pod tento společný název zahrnujeme kapaliny a plyny, případně i plazma (žhavý ionizovaný plyn) mají základní význam pro náš život. Dýcháme je a pijeme, základní životní tekutina - krev obíhá v našich tepnách a žilách. Moře i ovzduší je tekuté. Základní vlastností je tekutost, ta způsobuje, že tekutiny mohou měnit svůj tvar. Rozdílná tekutost souvisí s vnitřním třením kapaliny (viskozita, vazkost) Ideální kapalina : nemá vnitřní tření, je dokonale tekutá a zcela nestlačitelná, je-li v klidu vytváří v tíhovém poli Země volný vodorovný povrch, vodorovnou hladinu Ideální plyn : nemá vnitřní tření, je dokonale tekutý a dokonale stlačitelný 1. Tlak Fyzikální veličina charakterizující stav tekutiny v klidu ( prudce vytékající voda z kohoutku, napjatá stěna kopacího míče). značka : p N jednotka : Pa (Pascal) 1 Pa = 1 2 m V praxi používáme : 1 hpa = 100 Pa 1 kpa = Pa 1 MPa = Pa F vztah : p = F : tlaková síla S S : obsah plochy, na kterou síla působí v kolmém směru 29

30 K měření tlaku používáme manometry. 1. otevřené kapalinové manometry - porovnávají hydrostatický tlak kapaliny v trubici s tlakem plynu (pro menší tlaky) 2. uzavřené kapalinové manometry - porovnávají hydrostatický tlak kapaliny s atmosférickým tlakem nebo jiným tlakem plynu (pro větší tlaky) 3. kovové manometry - porovnávají deformaci kovu (pružiny, tenkostěnného pásku nebo krabičky) s atmosférickým tlakem nebo jiným tlakem plynu. Tlaková síla : F = p. S 2. Hydrostatický tlak Tlak vyvolaný vlastní tíhou kapaliny. Závisí na hustotě kapaliny a na hloubce pod volným povrchem kapaliny. značka : p h vztah : p h = h. ρ. g ρ : hustota kapaliny m g : gravitační zrychlení ( g = 10 2 ) s h hloubka (výška sloupce kapaliny) Pascalův zákon Tlak vyvolaný vnější silou, která působí na kapalinu v uzavřené nádobě, je ve všech místech kapaliny stejný. 30

31 Pascalův zákon mluví o přenosu tlaku do libovolného místa v kapalině, přitom se tlak nikde neztrácí. Přenos tlaku je umožněn pohybem částic kapaliny a rozkladem vzájemných sil mezi nimi do všech směrů. Pascalův zákon neříká, že tlak je v celé kapalině stejný. Např. hydrostatický tlak je v menší hloubce menší, ve větší hloubce větší. Tlačením na kapalinu vzroste tlak ve všech místech stejně, ale rozdíly z hydrostatického tlaku zůstanou. Tento zákon platí i pro plyny. Praxe: hydraulické brzdy, zvedák, vysouvání podvozku letadel, zubařské křeslo, hydraulický lis, pneumatické buchary, pneumatická kladiva a vrtačky, pneumatické brzdy u vlaků, Odvozené vztahy : F 2 S 2 F = F2 = 1.S 2 F S S F 1 = S 1 F S 2 2 Hydrostatická tlaková síla Touto silou působí kapalina na dno a na stěny nádoby a na všechna tělesa ponořená v kapalině značka :F h vztah : F h = ρ. g. h. S Hydrostatické paradoxon: je skutečnost, že hydrostatická tlaková síla na dno nádoby naplněné do stejné výšky stejnou kapalinou je vždy stejná bez ohledu na množství (objem, hmotnost) kapaliny. Nádoby stejně vysoké se stejně velkým dnem se mohou lišit jedině tvarem nádoby - nahoře zužující se nádoba pojme menší množství kapaliny, nahoře rozšiřující se nádoba pojme větší množství kapaliny. Tíha kapalin v těchto nádobách bude různá, tlaková síla na dno však bude stejná. Rozdíl mezi tíhou kapaliny a tlakovou silou kapaliny na dno je způsoben silou reakce stěn, která u rozšiřující se nádoby působí na kapalinu směrem šikmo vzhůru (kapalinu nadlehčuje), u zužující se nádoby působí na kapalinu šikmo dolů (kapalinu přitlačuje na dno). 31

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamika zkoumá příčiny pohybu těles Nejdůležitější pojmem dynamiky je síla Základem dynamiky jsou tři Newtonovy pohybové zákony Síla se projevuje vždy při

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-16 Téma: Práce a energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý TEST Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso 1 Účinnost

Více

Základní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo

Základní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo Molekulová fyzika a termika Základní poznatky Základní poznatky Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo Termika = část fyziky zabývající se studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou

Více

Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa

Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa Mechanika tuhého tělesa Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa Mechanika tuhého tělesa těleso nebudeme nahrazovat

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná fyzika Top-Hit Atomy a molekuly Atom Brownův pohyb Difúze Elektron Elementární náboj Jádro atomu Kladný iont Model atomu Molekula Neutron Nukleonové číslo Pevná látka Plyn Proton Protonové číslo

Více

Práce, energie a další mechanické veličiny

Práce, energie a další mechanické veličiny Práce, energie a další mechanické veličiny Úvod V předchozích přednáškách jsme zavedli základní mechanické veličiny (rychlost, zrychlení, síla, ) Popis fyzikálních dějů usnadňuje zavedení dalších fyzikálních

Více

1 Tuhé těleso a jeho pohyb

1 Tuhé těleso a jeho pohyb 1 Tuhé těleso a jeho pohyb Tuhé těleso (TT) působením vnějších sil se nemění jeho tvar ani objem nedochází k jeho deformaci neuvažuje se jeho částicová struktura, těleso považujeme za tzv. kontinuum spojité

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více

SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vzájemné působení těles Silové působení je vždy vzájemné! 1.Působení při dotyku 2.Působení na dálku prostřednictvím polí gravitační pole

Více

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita

Více

1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N?

1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N? MECHANICKÁ PRÁCE 1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N? l = s = 6 cm = 6 10 2 m F = 120 N W =? (J) W = F. s W = 6 10 2 120 = 7,2 W = 7,2 J

Více

Mechanická práce a. Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie

Mechanická práce a. Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie Mechanická práce a energie Mechanická práce Výkon a práce počítaná z výkonu Účinnost stroje, Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie Mechanická práce Mechanickou práci koná každé těleso,

Více

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie TEPELNÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Vnitřní energie tělesa Každé těleso se skládá z látek. Látky se skládají z částic. neustálý neuspořádaný pohyb kinetická energie vzájemné působení

Více

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Práce a energie, tepelné jevy, elektrický proud, zvukové jevy Tercie 1+1 hodina týdně Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika

Více

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s 1 Mechanická práce mechanická práce W jednotka: [W] = J (joule) skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s s dráha, kterou těleso urazilo 1 J = N m = kg m s -2 m = kg m 2 s -2 vyjádření

Více

Soustava SI FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY

Soustava SI FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY Soustava SI FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY Mezinárodní soustava jednotek SI Systéme Internationald Unités (Mezinárodní soustava jednotek) zavedena dohodou v roce 1960 Rozdělení Základní jednotky Odvozené

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Fyzika - 6. ročník Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí stavba látek - látka a těleso - rozdělení látek na pevné, kapalné a plynné

Více

TUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

TUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník TUHÉ TĚLESO Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Tuhé těleso Tuhé těleso je ideální těleso, jehož objem ani tvar se účinkem libovolně velkých sil nemění. Pohyb tuhého tělesa: posuvný

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů Autor Mgr. Vladimír Hradecký Číslo materiálu 8_F_1_02 Datum vytvoření 2. 11. 2011 Druh učebního materiálu

Více

Fyzikální veličiny. Převádění jednotek

Fyzikální veličiny. Převádění jednotek Fyzikální veličiny Vlastnosti těles, které můžeme měřit nebo porovnávat nazýváme fyzikální veličiny. Značka fyzikální veličiny je písmeno, kterým se název fyzikální veličiny nahradí pro zjednodušení zápisu.

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9 Obsah 1 Mechanická práce 1 2 Výkon, příkon, účinnost 2 3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie......................... 6 3.2 Potenciální energie........................ 6 3.3 Potenciální energie........................

Více

KINEMATIKA I FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY

KINEMATIKA I FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 24. 7. 212 Název zpracovaného celku: KINEMATIKA I FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY Fyzikální veličiny popisují vlastnosti, stavy a změny hmotných

Více

Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu

Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu Elektrický proud Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu Elektrický proud v kovech Elektrický proud = usměrněný pohyb

Více

Mechanické kmitání (oscilace)

Mechanické kmitání (oscilace) Mechanické kmitání (oscilace) pohyb, při kterém se těleso střídavě vychyluje v různých směrech od rovnovážné polohy př. kyvadlo Příklady kmitavých pohybů kyvadlo v pendlovkách struna hudebního nástroje

Více

Dynamika. Síla a její účinky na těleso Newtonovy pohybové zákony Tíhová síla, tíha tělesa a síly brzdící pohyb Dostředivá a odstředivá síla

Dynamika. Síla a její účinky na těleso Newtonovy pohybové zákony Tíhová síla, tíha tělesa a síly brzdící pohyb Dostředivá a odstředivá síla Dynamika Síla a její účinky na těleso Newtonovy pohybové zákony Tíhová síla, tíha tělesa a síly brzdící pohyb Dostředivá a odstředivá síla Dynamika studuje příčiny pohybu těles (proč a za jakých podmínek

Více

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vlastnosti molekul kapalin V neustálém pohybu Ve stejných vzdálenostech, nejsou ale vázány Působí na sebe silami: odpudivé x přitažlivé Vlastnosti kapalin

Více

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy

Více

1. ÚVOD 1.1 SOUSTAVA FYZIKÁLNÍCH VELIČIN, KONSTANT,

1. ÚVOD 1.1 SOUSTAVA FYZIKÁLNÍCH VELIČIN, KONSTANT, 1. ÚVOD 1.1 SOUSTAVA FYZIKÁLNÍCH VELIČIN, KONSTANT, JEDNOTEK A JEJICH PŘEVODŮ FYZIKÁLNÍ VELIČINY Fyzikálními veličinami charakterizujeme a popisujeme vlastnosti fyzikálních objektů parametry stavů, ve

Více

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007 TEST Z FYZIKY PRO PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY ČÍSLO FAST-F-2006-01 1. Převeďte 37 mm 3 na m 3. a) 37 10-9 m 3 b) 37 10-6 m 3 c) 37 10 9 m 3 d) 37 10 3 m 3 e) 37 10-3 m 3 2. Voda v řece proudí rychlostí 4 m/s. Kolmo

Více

Látka a těleso. Hustota Hustota látky udává, jaká je hmotnost jednoho metru krychlového této látky. Značí se: ρ (ró) Jednotka: kg/m 3, g/cm 3

Látka a těleso. Hustota Hustota látky udává, jaká je hmotnost jednoho metru krychlového této látky. Značí se: ρ (ró) Jednotka: kg/m 3, g/cm 3 Látka a těleso Všechna tělesa kolem nás jsou vytvořena z různých druhů látek, např. okno ze skla, stůl ze dřeva atd. Látky se skládají z atomů, které jsou složeny z jádra (obsahuje protony a neutrony)

Více

Fyzikální veličiny a jednotky, přímá a nepřímá metoda měření

Fyzikální veličiny a jednotky, přímá a nepřímá metoda měření I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 2 Fyzikální veličiny a jednotky,

Více

CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO.

CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. 01) Složení látek opakování učiva 6. ročníku: Všechny látky jsou složeny z částic nepatrných rozměrů (tj. atomy, molekuly,

Více

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky 1. Fyzikální obraz světa - metody zkoumaní fyzikální reality, pojem vztažné soustavy ve fyzice, soustava jednotek SI, skalární a vektorové fyzikální veličiny, fyzikální

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika

VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika VNITŘNÍ ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika Zákon zachování energie Ze zákona zachování mechanické energie platí: Ek + Ep = konst. Ale: Vnitřní energie tělesa Každé těleso má

Více

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_01_13 fyzika 6. Elektrické vlastnosti těles Výklad učiva PowerPoint 6 4 2 VY_32_INOVACE_01_14 fyzika 6. Atom Výklad učiva

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 25. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Úvod

Více

FYZIKA. Newtonovy zákony. 7. ročník

FYZIKA. Newtonovy zákony. 7. ročník FYZIKA Newtonovy zákony 7. ročník říjen 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443 Projekt

Více

Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti"

Evropský sociální fond Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti Střední škola umělecká a řemeslná Projekt Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Fyzika Obory nástavbového studia

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory

DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory Karla Majera 370, 252 31 Všenory. Datum (období) vytvoření:

Více

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 05_2_Kinematika hmotného bodu Ing. Jakub Ulmann 2 Kinematika hmotného bodu Nejstarším odvětvím fyziky,

Více

F - Jednoduché stroje

F - Jednoduché stroje F - Jednoduché stroje Určeno jako učební text pro studenty dálkového studia a jako shrnující text pro studenty denního studia. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu

Více

Úlohy pro samostatnou práci k Úvodu do fyziky pro kombinované studium

Úlohy pro samostatnou práci k Úvodu do fyziky pro kombinované studium Úlohy pro samostatnou práci k Úvodu do fyziky pro kombinované studium V řešení číslujte úlohy tak, jak jsou číslovány v zadání. U všech úloh uveďte stručné zdůvodnění. Vyřešené úlohy zašlete elektronicky

Více

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika Dynamika Obor mechaniky, který se zabývá příčinami změn pohybového stavu těles, případně jejich deformací dynamis = síla

Více

soustava jednotek SI, základní, odvozené, vedlejší a doplňkové jednotky, násobky a díly jednotek, skalární a vektorové veličiny

soustava jednotek SI, základní, odvozené, vedlejší a doplňkové jednotky, násobky a díly jednotek, skalární a vektorové veličiny Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D01_Z_OPAK_M_Uvodni_pojmy_T Člověk a příroda Fyzika Úvodní pojmy, fyzikální veličiny

Více

Vzdělávací obor fyzika

Vzdělávací obor fyzika Kompetence sociální a personální Člověk a měření síly 5. technika 1. LÁTKY A TĚLESA Žák umí měřit některé fyz. veličiny, Měření veličin Neživá měření hmotnosti,objemu, 4. zná některé jevy o pohybu částic,

Více

Fyzika 6. ročník. Poznámky. Stavba látek Vlastnosti látek Částicová stavba látek

Fyzika 6. ročník. Poznámky. Stavba látek Vlastnosti látek Částicová stavba látek Fyzika 6. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí.

Více

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Molekulová fyzika, termika 2. ročník, sexta 2 hodiny týdně Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Více

Pohyb tělesa, síly a jejich vlastnosti, mechanické vlastnosti kapalin a plynů, světelné jevy

Pohyb tělesa, síly a jejich vlastnosti, mechanické vlastnosti kapalin a plynů, světelné jevy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Pohyb tělesa, síly a jejich vlastnosti, mechanické vlastnosti kapalin a plynů, světelné jevy Sekunda 2 hodiny týdně Pomůcky, které poskytuje sbírka

Více

Základy elektrotechniky - úvod

Základy elektrotechniky - úvod Elektrotechnika se zabývá výrobou, rozvodem a spotřebou elektrické energie včetně zařízení k těmto účelům používaným, dále sdělovacími a informačními technologiemi. Elektrotechnika je úzce spjata s matematikou

Více

Hydromechanické procesy Hydrostatika

Hydromechanické procesy Hydrostatika Hydromechanické procesy Hydrostatika M. Jahoda Hydrostatika 2 Hydrostatika se zabývá chováním tekutin, které se vzhledem k ohraničujícímu prostoru nepohybují - objem tekutiny bude v klidu, pokud výslednice

Více

Teplota. fyzikální veličina značka t

Teplota. fyzikální veličina značka t Teplota fyzikální veličina značka t Je to vlastnost předmětů a okolí, kterou je člověk schopen vnímat a přiřadit jí pocity studeného, teplého či horkého. Jak se tato vlastnost jmenuje? Teplota Naše pocity

Více

Tématický celek - téma. Magnetické vlastnosti látek Laboratorní úloha: Určení hmotnosti tělesa podle rovnoramenných vah

Tématický celek - téma. Magnetické vlastnosti látek Laboratorní úloha: Určení hmotnosti tělesa podle rovnoramenných vah 6. ročník květen Stavba látek Stavba látek Elektrické vlastnosti látek Magnetické vlastnosti látek Laboratorní úloha: Určení hmotnosti tělesa podle rovnoramenných vah Magnetické vlastnosti látek Měření

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a příroda Seminář z fyziky Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Seminář z fyziky je vzdělávací

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-1 Téma: Veličiny a jednotky Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý VÝKLAD SI soustava Obsah MECHANIKA... Chyba! Záložka není definována.

Více

TŘENÍ A PASIVNÍ ODPORY

TŘENÍ A PASIVNÍ ODPORY Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MECHANIKA PRVNÍ ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. 3. BŘEZNA 2013 Název zpracovaného celku: TŘENÍ A PASIVNÍ ODPORY A) TŘENÍ SMYKOVÉ PO NAKLONĚNÉ ROVINĚ Pohyb po nakloněné rovině bez

Více

Maturitní temata z fyziky pro 4.B, OkB ve školním roce 2011/2012

Maturitní temata z fyziky pro 4.B, OkB ve školním roce 2011/2012 Maturitní temata z fyziky pro 4.B, OkB ve školním roce 2011/2012 1. Kinematika pohybu hmotného bodu pojem hmotný bod, vztažná soustava, určení polohy, polohový vektor trajektorie, dráha, rychlost (okamžitá,

Více

II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO

II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO 2.1 Vnitřní energie tělesa a) celková energie (termodynamické) soustavy E tvořena kinetickou energií E k jejího makroskopického pohybu jako celku potenciální energií

Více

1 Měrové jednotky používané v geodézii

1 Měrové jednotky používané v geodézii 1 Měrové jednotky používané v geodézii Ke stanovení vzájemné polohy jednotlivých bodů zemského povrchu, je nutno měřit různé fyzikální veličiny. Jsou to zejména délky, úhly, plošné obsahy, čas, teplota,

Více

Elektrický proud. Elektrický proud : Usměrněný pohyb částic s elektrickým nábojem. Kovy: Usměrněný pohyb volných elektronů

Elektrický proud. Elektrický proud : Usměrněný pohyb částic s elektrickým nábojem. Kovy: Usměrněný pohyb volných elektronů Elektrický proud Elektrický proud : Usměrněný pohyb částic s elektrickým nábojem. Kovy: Usměrněný pohyb volných elektronů Vodivé kapaliny : Usměrněný pohyb iontů Ionizované plyny: Usměrněný pohyb iontů

Více

Prototyp kilogramu. Průřez prototypu metru

Prototyp kilogramu. Průřez prototypu metru Prototyp kilogramu Průřez prototypu metru 1.Fyzikální veličiny a jednotky 2.Mezinárodní soustava jednotek 3.Vektorové a skalární veličiny 4.Skládání vektorů 1. Fyzikální veličiny a jednotky Fyzikální veličiny

Více

(2) 2 b. (2) Řešení. 4. Platí: m = Ep

(2) 2 b. (2) Řešení. 4. Platí: m = Ep (1) 1. Zaveďte slovy fyzikální veličinu účinnost 2. Vyjádřete 1 Joule v základních jednotkách SI. 3. Těleso přemístíme do vzdálenosti 8,1 m, přičemž na ně působíme silou o velikosti 158 N. Jakou práci

Více

Přípravný kurz z fyziky na DFJP UPa

Přípravný kurz z fyziky na DFJP UPa Přípravný kurz z fyziky na DFJP UPa 26. 28.8.2015 RNDr. Jan Zajíc, CSc. ÚAFM FChT UPa Pohyby rovnoměrné 1. Člun pluje v řece po proudu z bodu A do bodu B rychlostí 30 km.h 1. Při zpáteční cestě z bodu

Více

T0 Teplo a jeho měření

T0 Teplo a jeho měření Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná

Více

BIOMECHANIKA. 6, Dynamika pohybu I. (Definice, Newtonovy zákony, síla, silové pole, silové působení, hybnost, zákon zachování hybnosti)

BIOMECHANIKA. 6, Dynamika pohybu I. (Definice, Newtonovy zákony, síla, silové pole, silové působení, hybnost, zákon zachování hybnosti) BIOMECHANIKA 6, Dynamika pohybu I. (Definice, Newtonovy zákony, síla, silové pole, silové působení, hybnost, zákon zachování hybnosti) Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin

Více

5.6. Člověk a jeho svět

5.6. Člověk a jeho svět 5.6. Člověk a jeho svět 5.6.1. Fyzika ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013 Charakteristika vyučujícího předmětu FYZIKA I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Fyzika vychází z obsahu vzdělávacího

Více

Žák : rozliší na příkladech těleso a látku a dovede uvést příklady látek a těles

Žák : rozliší na příkladech těleso a látku a dovede uvést příklady látek a těles 6.ročník Výstupy Žák : rozliší na příkladech těleso a látku a dovede uvést příklady látek a těles určí, zda je daná látka plynná, kapalná či pevná, a popíše rozdíl ve vlastnostech správně používá pojem

Více

Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_466A Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

Maturitní otázky z předmětu FYZIKA

Maturitní otázky z předmětu FYZIKA Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu FYZIKA 1. Pohyby z hlediska kinematiky a jejich zákon Relativnost klidu a pohybu, klasifikace pohybů z hlediska

Více

Síla, vzájemné silové působení těles

Síla, vzájemné silové působení těles Síla, vzájemné silové působení těles Síla, vzájemné silové působení těles Číslo DUM v digitálním archivu školy VY_32_INOVACE_07_02_01 Vytvořeno Leden 2014 Síla, značka a jednotka síly, grafické znázornění

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část SEZNAM TÉMAT: Kinematika hmotného bodu mechanický pohyb, relativnost pohybu a klidu, vztažná soustava hmotný bod, trajektorie, dráha klasifikace pohybů průměrná a okamžitá rychlost rovnoměrný a rovnoměrně

Více

PRÁCE A ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

PRÁCE A ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie PRÁCE A ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Práce Pokud síla vyvolává pohyb Fyzikální veličina ( odvozená ) značka: W základní jednotka: Joule ( J ) Vztah pro výpočet práce: W = F s Práce

Více

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději.

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. Termika Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. 1. Vnitřní energie Brownův pohyb a difúze látek prokazují, že částice látek jsou v neustálém neuspořádaném pohybu. Proto mají kinetickou

Více

Mechanické vlastnosti kapalin hydromechanika

Mechanické vlastnosti kapalin hydromechanika Mechanické vlastnosti kapalin hydromechanika Vlastnosti kapalných látek nemají vlastní tvar, mění tvar podle nádoby jsou tekuté, dají se přelévat jejich povrch je vodorovný se Zemí jsou téměř nestlačitelné

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 516 Digitální učební materiál Autor: Mgr. Pavel Kleibl Datum: 22. 1. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma:

Více

Tlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů

Tlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů Mechanika tekutin Tlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů Vlastnosti kapalin a plynů Tekutiny = kapaliny + plyny Ideální kapalina - dokonale tekutá - bez vnitřního tření - zcela

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Elektřina a magnetismus - elektrický náboj tělesa, elektrická síla, elektrické pole, kapacita vodiče - elektrický proud v látkách, zákony

Více

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika Ročník: I.ročník - kvinta Fyzikální veličiny a jejich měření Fyzikální veličiny a jejich měření Soustava fyzikálních veličin a jednotek

Více

Shrnutí kinematiky. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Shrnutí kinematiky. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: Datum vytvoření:

Více

Prováděcí plán Školní rok 2013/2014

Prováděcí plán Školní rok 2013/2014 září Období Prováděcí plán Školní rok 2013/2014 Vyučovací předmět: Fyzika Třída: VIII. Vyučující: Jitka Wachtlová, Clive Allen Časová dotace: 1 hodina týdně v českém jazyce + 1 hodina týdně v anglickém

Více

MECHANICKÉ KMITÁNÍ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A

MECHANICKÉ KMITÁNÍ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A MECHANICKÉ KMITÁNÍ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A Kinematika kmitavého pohybu Mechanický oscilátor - volně kmitající zařízení Rovnovážná poloha Výchylka Kinematika kmitavého pohybu Veličiny charakterizující

Více

A:Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce B:Cejchování deformačního manometru závažovou pumpou C:Diferenciální manometry KET/MNV (5.

A:Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce B:Cejchování deformačního manometru závažovou pumpou C:Diferenciální manometry KET/MNV (5. A:Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce B:Cejchování deformačního manometru závažovou pumpou C:Diferenciální manometry KET/MNV (5. cvičení) Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A08B0268P A:Měření

Více

První jednotky délky. Délka jedna z prvních jednotek, kterou lidstvo potřebovalo měřit První odvozování bylo z rozměrů lidského těla

První jednotky délky. Délka jedna z prvních jednotek, kterou lidstvo potřebovalo měřit První odvozování bylo z rozměrů lidského těla Měření délky První jednotky délky Délka jedna z prvních jednotek, kterou lidstvo potřebovalo měřit První odvozování bylo z rozměrů lidského těla stopa asi 30 cm palec asi 2,5 cm loket (vídeňský) asi 0,75

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Fyzika 3. období 9. ročník M.Macháček : Fyzika 8/1 (Prometheus ), M.Macháček : Fyzika 8/2 (Prometheus ) J.Bohuněk : Pracovní sešit k učebnici fyziky 8

Více

FYZIKA. Kapitola 3.: Kinematika. Mgr. Lenka Hejduková Ph.D.

FYZIKA. Kapitola 3.: Kinematika. Mgr. Lenka Hejduková Ph.D. 1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, 272 01 Kladno, www.1kspa.cz FYZIKA Kapitola 3.: Kinematika Mgr. Lenka Hejduková Ph.D. Kinematika obor, který zkoumá pohyb bez ohledu na jeho příčiny klid nebo

Více

Mgr. Ladislav Blahuta

Mgr. Ladislav Blahuta Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada ZÁKLADNÍ

Více

Tabulka 1. SI - základní jednotky

Tabulka 1. SI - základní jednotky 1 Veličina Jednotka Značka Rozměr délka metr m L hmotnost kilogram kg M čas sekunda s T elektrický proud ampér A I termodynamická teplota kelvin K Θ látkové množství mol mol N svítivost kandela cd J Tabulka

Více

Autor: Jana Krchová Obor: Fyzika FYZIKÁLNÍ VELIČINY. Délka Doplň ve větě chybějící slova: Fyzikální veličina je těles, kterou lze..

Autor: Jana Krchová Obor: Fyzika FYZIKÁLNÍ VELIČINY. Délka Doplň ve větě chybějící slova: Fyzikální veličina je těles, kterou lze.. FYZIKÁLNÍ VELIČINY Délka Doplň ve větě chybějící slova: Fyzikální veličina je těles, kterou lze.. Doplň chybějící písmena : Každá fyzikální veličina má: 1) - - z v 2) z - - - k 3) - - k l - d - - j - -

Více

Opakování PRÁCE, VÝKON, ÚČINNOST, ENERGIE

Opakování PRÁCE, VÝKON, ÚČINNOST, ENERGIE Opakování PRÁCE, VÝKON, ÚČINNOST, ENERGIE 1 Rozhodni a zdůvodni, zda koná práci člověk, který a) vynese tašku do prvního patra, b) drží činku nad hlavou, c) drží tašku s nákupem na zastávce autobusu, d)

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. = (pascal) tlak je skalár!!! F p = =

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. = (pascal) tlak je skalár!!! F p = = MECHANIKA TEKUTIN I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Tekutiny zahrnují kapaliny a plyny. Společnou vlastností tekutin je, že částice mohou být snadno od sebe odděleny (nemají vlastní

Více

MĚŘENÍ FYZIKÁLNÍCH VELIČIN. m = 15 kg. Porovnávání a měření. Soustava SI (zkratka z francouzského Le Système International d'unités)

MĚŘENÍ FYZIKÁLNÍCH VELIČIN. m = 15 kg. Porovnávání a měření. Soustava SI (zkratka z francouzského Le Système International d'unités) MĚŘENÍ FYZIKÁLNÍCH VELIČIN Porovnávání a měření Při zkoumání světa kolem nás porovnáváme různé vlastnosti těles např. barvu, tvar, délku, tvrdost, stlačitelnost, teplotu, hmotnost, objem,. Často se však

Více

Fyzika kapalin. Hydrostatický tlak. ρ. (6.1) Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné.

Fyzika kapalin. Hydrostatický tlak. ρ. (6.1) Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné. Fyzika kapalin Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné. Plyny nemají stálý tvar ani stálý objem, jsou velmi snadno stlačitelné. Tekutina je společný název pro kapaliny

Více

POHYB TĚLESA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

POHYB TĚLESA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda POHYB TĚLESA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Pohyb Pohyb = změna polohy tělesa vůči jinému tělesu. Neexistuje absolutní klid. Pohyb i klid jsou relativní. Záleží na volbě vztažného tělesa. Spojením

Více

4. V každé ze tří lahví na obrázku je 600 gramů vody. Ve které z lahví má voda největší objem?

4. V každé ze tří lahví na obrázku je 600 gramů vody. Ve které z lahví má voda největší objem? TESTOVÉ ÚLOHY (správná je vždy jedna z nabídnutých odpovědí) 1. Jaká je hmotnost vody v krychlové nádobě na obrázku, která je vodou zcela naplněna? : (A) 2 kg (B) 4 kg (C) 6 kg (D) 8 kg 20 cm 2. Jeden

Více

MECHANIKA HYDROSTATIKA A AEROSTATIKA Implementace ŠVP

MECHANIKA HYDROSTATIKA A AEROSTATIKA Implementace ŠVP Projekt Efektivní Učení Reformou oblastí gymnaziálního vzdělávání je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MECHANIKA HYDROTATIKA A AEROTATIKA Implementace ŠVP

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Fyzika pro 6.ročník. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly. Elektrické vlastnosti látek, el.

Fyzika pro 6.ročník. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly. Elektrické vlastnosti látek, el. Fyzika pro 6.ročník výstupy okruh učivo dílčí kompetence Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly Elektrické vlastnosti látek, el.pole, model atomu Magnetické vlastnosti látek, magnetické

Více

9 FYZIKA. 9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu. 9.2 Vzdělávací obsah

9 FYZIKA. 9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu. 9.2 Vzdělávací obsah 9 FYZIKA 9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu je vytvořen na základě rozpracování oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání

Více