BANKOVNÍ SEKTOR ČESKÉ REPUBLIKY A BASEL III

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance BANKOVNÍ SEKTOR ČESKÉ REPUBLIKY A BASEL III Czech banking sector and BASEL III Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Dalibor Pánek, Ph.D. Autor: Bc. Lubomír Dvořák Brno, 2014

2

3 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2013/2014 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: DVOŘÁK Lubomír Finance BANKOVNÍ SEKTOR ČESKÉ REPUBLIKY A BASEL III Czech banking sector and BASEL III Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Cíl práce: Provést analýzu schopnosti postupného přijetí nových pravidel obezřetného podnikání BASEL III ve vybrané části bankovního sektoru České republiky. Postup práce a použité metody: 1) Specifikace nových pravidel BASEL III 2) Aktuální hodnoty pravidel v bankovním sektoru 3) Možnosti a podmínky postupné implantace BASEL III 4) Predikce možnosti zavedení nových pravidel 5) Zhodnocení a závěry Použité metody: Komparace, deskripce, analýza, predikce.

4 Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: stran Seznam odborné literatury: PAVLÁT, Vladislav. Centrální bankovnictví. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, s. ISBN REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 3. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, s. ISBN REVENDA, Zbyněk. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, s. ISBN REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie (finanční trhy). 4., aktualiz. vyd. Brno: Cerm, s. ISBN Související webová stránka: ECB, ČNB Vedoucí diplomové práce: Ing. Dalibor Pánek, Ph.D. Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

5 Jméno a příjmení autora: Lubomír Dvořák Název diplomové práce: Bankovní sektor České republiky a BASEL III Název práce v angličtině: Czech banking sector and BASEL III Katedra: financí Vedoucí diplomové práce: Ing. Dalibor Pánek, Ph.D. Rok obhajoby: 2014 Anotace Hlavním cílem diplomové práce Bankovní sektor České republiky a BASEL III je rozebrat nová pravidla obezřetného podnikání Basel III a analyzovat schopnost českého bankovního sektoru tato pravidla implementovat ve stanoveném časovém rozvrhu. První část práce se zabývá novými pravidly a změnami starých pravidel, které přináší Basel III. Druhá část zkoumá, jak dobře plní české banky tato pravidla. Třetí část nastiňuje možný budoucí vývoj bankovní regulace a regulace finančního sektoru obecně. Annotation The main goal of the thesis Czech banking sector and BASEL III is to specify new regulations brought by Basel III and to analyse the capability of the Czech banking sector to implement these regulations within a given timetable. The first part of the thesis deals with new regulations and changes of old regulations, which are given by Basel III. The second part analyses how well Czech banks fulfil these regulations. The third part outlines a possible future development of the banking regulation and the regulation of the financial system in general. Klíčová slova Basel III, regulace, kapitálová přiměřenost, kapitálové požadavky, pákový poměr, poměr likvidního krytí, poměr čistého stabilního financování, kapitálový ochranný polštář, proticyklický polštář, český bankovní sektor. Keywords Basel III, regulation, capital adequacy, capital requirements, leverage ratio, liquidity coverage ratio, net stable funding ratio, capital conservation buffer, countercyclical buffer, Czech banking sector.

6 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Bankovní sektor České republiky a BASEL III vypracoval samostatně pod vedením Ing. Dalibora Pánka, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 14. května 2014 vlastnoruční podpis autora

7 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Daliboru Pánkovi, Ph.D. za připomínky a rady, kterými přispěl ke vzniku této diplomové práce, a za vstřícnost, která mi umožnila její vypracování.

8 OBSAH Úvod BASEL III Východiska Baselu III Posílení kapitálového rámce Změny v kvalitě kapitálu Změny k posílení krytí rizik Doplnění o pákový poměr Omezení procykličnosti Systémové riziko a propojenost bankovního sektoru Globální standardy likvidity Poměr likvidního krytí Poměr čistého stabilního financování Monitorovací nástroje Rozvrh implementace Baselu III Minimální kapitálové požadavky a kapitálové polštáře Kapitál a jeho definice podle Baselu III Krytí rizika Kapitálový ochranný polštář Proticyklický polštář Pákový poměr Kapitálová přiměřenost Bankovní sektor České republiky Hodnoty kapitálové přiměřenosti v bankovním sektoru ČR Hodnoty kapitálové přiměřenosti u velkých bank Hodnoty kapitálové přiměřenosti u středních bank Hodnoty kapitálové přiměřenosti u malých bank... 55

9 2.1.4 Hodnoty kapitálové přiměřenosti u stavebních spořitelen Shrnutí Hodnoty pákového poměru v bankovním sektoru ČR Globální standardy likvidity v bankovním sektoru ČR Budoucnost bankovní regulace Predikce vývoje bankovní regulace Návrh pro směřování bankovní regulace Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam tabulek a grafů Seznam zkratek Seznam příloh... 87

10

11 Úvod Světová ekonomika prošla před několika lety krizí, s jejímiž důsledky se ještě stále vypořádává. Celá tato krize měla svůj původ ve finančním sektoru. Finanční krizi podlehla celá řada bank, z nichž některé přestaly zcela existovat. Patrně největší takovou bankou byla Lehman Brothers. Mnohé další banky byly zachráněny záchrannými balíčky z peněz daňových poplatníků, které způsobily problémy samotným státům (např. Irsko nebo Island). Finanční krize z let 2007/8 odhalila některé slabiny finančního sektoru a konkrétněji pak samotného bankovního sektoru. Z tohoto důvodu přikročil Basilejský výbor pro bankovní dohled k vypracování nové bankovní regulace Basel III. Ta měla nahradit předchozí regulaci Basel II, respektive měla napravit nedostatky a slabiny Baselu II. Přestože se dalo očekávat, že Basel II se jednoho dne posune do nové podoby jako Basel III, finanční krize tento vývoj jednoznačně urychlila, protože Basel II nebyl v té době žádnou zastaralou regulací. Byl přijat teprve v roce 2004 a implementován byl v Evropské unii od roku Basel III bude hlavní náplní této práce. Jeho implementace je v současné době pouze na začátku. Vliv této implementace na český bankovní sektor a samotná schopnost českého bankovního sektoru přijmout pravidla obezřetného podnikání Basel III budou druhým hlavním bodem této práce. Český bankovní sektor byl v období poslední finanční krize specifický tím, že Česká republika nemusela zachraňovat žádnou banku. Český bankovní sektor sice v důsledku krize zaznamenal ztráty, ale všechny banky byly schopny tyto ztráty ustát. Analýza připravenosti českých bank na nová pravidla Baselu III, může být nápovědou i k tomu, zda jsou české banky připraveny na možnou budoucí krizi, přestože kritici bankovní regulace by mohli namítat, že podobně jako Basel II nebyl dostatečnou přípravou pro banky na poslední finanční krizi, nebude ani Basel III dostatečnou přípravou na krizi budoucí. Z těchto důvodů nebudu při vyvozování závěrů o připravenosti českého bankovního sektoru na Basel III považovat jeho případnou připravenost za synonymum odolnosti vůči krizi. Globálním cílem práce je analyzovat schopnost bankovního sektoru České republiky přijmout nová pravidla obezřetného podnikání Basel III. K dosažení tohoto cíle je třeba vymezit několik parciálních cílů. Prvním parciálním cílem je rozbor samotné regulace Basel III a specifikace jednotlivých regulatorních opatření, ať už se jedná o zcela nová pravidla nebo 11

12 pouze o upravená pravidla obsažená již v Baselu II. Druhým parciálním cílem je analýza aktuálních hodnot finančních ukazatelů českého bankovního sektoru, které jsou z pohledu pravidel obezřetného podnikání Basel III podstatné. Třetí parciální cíl bude propojen s druhým a bude identifikovat, zda je pro český bankovní sektor a jeho jednotlivé segmenty možné na základě analyzovaných dat včas přijmout pravidla obezřetného podnikání Basel III. Nebude-li toho český bankovní sektor podle výsledků analýzy schopen, bude součástí třetího parciálního cíle i snaha o identifikaci podmínek, za jakých by to bylo možné. Tyto tři parciální cíle by měly být dostatečné k dosažení vytyčeného globálního cíle, který bude na konci doplněn ještě vedlejším cílem, kterým bude snaha o predikci možného budoucího vývoje bankovní regulace. V rámci této práce budou užity zejména metody deskripce, analýzy, komparace a predikce. První část, která se bude snažit o dosažení prvního parciálního cíle, bude využívat hlavně metody deskripce. Budou zde popsána jednotlivá pravidla a změny, které Basel III přináší, včetně souvisejících definic a nastavených hodnot. Druhá část bude směřovat k dosažení druhého a třetího parciálního cíle a bude využívat metody analýzy a komparace. Bude analyzovat konkrétní data napříč českým bankovním sektorem i v rámci jeho jednotlivých segmentů a následně tato data porovnávat, aby bylo dosaženo nejen závěrů o schopnosti českého bankovního sektoru přijmout nová pravidla Baselu III, ale i závěrů o rozdílech v této schopnosti mezi jednotlivými segmenty bankovního sektoru. V rámci některých dílčích závěrů druhé části bude užito i metody predikce. Třetí část zabývající se predikcí budoucího vývoje bankovní regulace využije metody deskripce k popisu některých výchozích skutečností, ze kterých budu vycházet, a pak především metodu predikce. Využití dalších metod bude v této práci spíše ojedinělé. 12

13 1 BASEL III Cílem této kapitoly bude podrobně rozebrat samotnou regulaci Basel III. Nejdříve se zaměříme na předpoklady, ze kterých vznik a konstrukce Basel III vychází a následně se podíváme na konkrétní regulatorní opatření. Basel III je poměrně nově přijatou regulací a většina odborných publikací se jí zabývá pouze okrajově nebo vůbec ne. Základem pro tuto práci bude tedy zejména regulace samotná a zhodnocení jejích jednotlivých částí. Regulace Basel III byla vytvořena stejně jako její předchozí verze (Basel I, Basel II) Basilejských výborem pro bankovní dohled 1 (Basel Commitee on Banking Supervision). Na regulaci Basel III se pracovalo delší dobu. Její kompletní verze byla sepsána v prosinci V červnu 2011 pak byla revidována a vznikla tak její finální podoba. 2 Nařízení a pravidla BASEL III budou zaváděna do praxe postupně. Tento proces začal v roce 2013 a měl by být dle plánu ukončen 1. ledna Evropská unie provádí implementaci pomocí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES a dále pomocí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/ Zkráceně se tato směrnice nazývá CRD IV (Capital Requirements Directive). Zmíněné nařízení vstoupilo v platnost 28. června 2013 a směrnice pak 17. července Účinné jsou pak tyto dokumenty od 1. ledna 2014 s výjimkou několika článků, které budou účinné od 1. ledna 2015 respektive Do českého právního rámce je uvedena vyhláškou ČNB č. 23/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry. V následující podkapitole se zaměřím na východiska, ze kterých Basel III vychází. Další dvě podkapitoly se budou věnovat přehledu změn a nově přijatým opatřením Baselu III (včetně 1 Basilejský výbor pro bankovní dohled se skládá ze zástupců Argentiny, Austrálie, Belgie, Brazílie, Číny, Francie, Hong Kongu, Indie, Indonésie, Itálie, Japonska, Jihoafrické republiky, Jižní Koreje, Kanady, Lucemburska, Mexika, Německa, Nizozemska, Ruska, Saúdské Arábie, Singapuru, Spojených států amerických, Španělska, Švédska, Švýcarska, Turecka a Velké Británie. 2 BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , Annex 4. 4 Capital Requirements Directive. Dostupné z: _force_en.htm#maincontentsec1 13

14 globálních standardů likvidity). Čtvrtá podkapitola pak nastíní časový rozvrh implementace Baselu III a závěrečné dvě podkapitoly se budou podrobněji věnovat pravidlům Baselu III týkajících se kapitálu a kapitálové přiměřenosti. 1.1 Východiska Baselu III Basel III vychází z předpokladu, že silný a odolný bankovní systém je nezbytnou podmínkou pro udržitelný ekonomický růst. Hlavním důvodem je, že banky zprostředkovávají přesun finančních prostředků od přebytkových subjektů k subjektům deficitním. Tento předpoklad je zcela jistě správný a nedá se s ním nesouhlasit. V úvodu k problematice Baselu III jsou ale uvedeny i důvody, se kterými se již tak snadno souhlasit nedá. Basel III doslova uvádí: Jedním z hlavních důvodů, proč se ekonomická a finanční krize, která začala roku 2007, stala tak vážnou, je, že si bankovní sektory mnoha zemí vybudovaly nadměrnou finanční páku na své rozvaze i podrozvaze. 5 Na tomto tvrzení sice není nic nepravdivého a jedná se v zásadě jen o konstatování faktu, problém ale je, že toto tvrzení vzbuzuje dojem, že to je bod, ze kterého současná finanční a hospodářská krize pramení. Toto už byl ale pouhý následek skutečné příčiny. Důvodem, proč banky používaly tak velkou finanční páku (leverage), byl fakt, že měly přístup k velkému množství levných peněz z důvodu dlouhodobě udržovaných nízkých úrokových sazeb, zejména pak ze strany amerického Federálního rezervního systému. A důvodem, proč si banky budovaly rozsáhlou podrozvahu, je pak samotný předchůdce Baselu III. Basel II nezohledňoval dostatečně podrozvahu v souvislosti s kapitálovou přiměřeností, tudíž byly banky přímo motivovány odklánět co největší množství rizikových obchodů do podrozvahy, protože proti nim nemusely držet příslušný odpovídající kapitál. Dále Basel III uvádí, že v reakci na finanční krizi a problémy bank veřejný sektor musel zakročit s bezprecedentními injekcemi likvidity ( ). 6 Přestože jsem souhlasil s úvodním předpokladem, že silný bankovní sektor je důležitý, nedomnívám se, že silný bankovní sektor 5 BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str

15 vzniká záchranou už jednou zkrachovalých bank. V krátkém období to zcela jistě pomůže situaci, v dlouhém období to ale způsobí jen rizikovější a bezohlednější chování bank, které jsou tzv. too-big-to-fail, a zejména to zabrání ozdravným procesům v bankovním sektoru i celé ekonomice. Dalším důvodem pro zvýšení odolnosti bank dle Baselu III je nepředvídatelnost povahy budoucích krizí. Toto tvrzení opět vzbuzuje dojem, že současná krize na nás sestoupila nečekaně a nedala se předvídat. To je ale omyl. Nejenže se předvídat dala, ale zároveň ji i celá řada odborníků předpovídala. Jedním příkladem za všechny může být americký finančník Peter Schiff a jeho kniha, která v češtině vyšla jako Důkaz pádu: Jak vydělat na hospodářském kolapsu 7. V této knize z roku 2006 nejen předpovídá krizi, ale i přesně popisuje, proč k ní dojde a jak bude probíhat. Je poněkud znepokojující, když autoři Baselu III, kteří by měli patřit k těm největším odborníkům v oboru, sami v úvodu přiznávají, že současná krize pro ně byla nepředvídatelná. Je tedy potom otázkou, zda tito odborníci dokážou navrhnout regulaci, která bude schopná zabránit krizím budoucím. V závěru k východiskům Baselu III se píše: V odpovědi na tržní selhání odhalená krizí Výbor zavádí řadu fundamentálních reforem mezinárodního regulatorního rámce. 8 Bohužel už není uvedeno, o jaká tržní selhání se jedná. Nicméně je očividné, že autoři Basel III vidí příčinu krize pouze v bankovním sektoru a soukromém sektoru obecně. Uměle nízko udržované úrokové sazby centrálními bankami, tisíce stran různých regulací, podpora vlastního bydlení za strany amerických politiků, která vedla k boomu na americkém hypotečním trhu, a další státní přímé i nepřímé zásahy neměly podle autorů Basel III se současnou krizí nic společného. Za všechno může jakési tržní selhání. Pokud se tím tržním selháním myslí neschopnost trhu vyrovnat se se všemi intervencemi, které ho pokřivují, pak bych souhlasil, jinak ale ne. Věnoval jsem celkem hodně prostoru východiskům Baselu III, které jsou v samotné regulaci uvedeny v pouhých 6 odstavcích. Považuji ale za velice důležité poukázat na některá dle mého názoru velmi sporná prohlášení, která tvoří základ pro celou regulaci Basel III. Pokud 7 SCHIFF, Peter D. a John DOWNES. Důkaz pádu: jak vydělat na hospodářském kolapsu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 264 s. ISBN BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str

16 by totiž tato regulace vycházela z mylných východisek, pak je otázkou, zda může být taková regulace skutečně užitečná a zda není spíše kontraproduktivní. 1.2 Posílení kapitálového rámce Basel III je budován na třech pilířích, které byly ustanoveny v Baselu II. To znamená na minimálním kapitálovém požadavku, procesu dohledu a tržní disciplíně. Basel III má za úkol zvýšit odolnost bank. V rámci snahy o dosažení tohoto cíle Basel III zvyšuje kvalitu i kvantitu požadovaného kapitálu a posiluje krytí rizik. Novým nástrojem v této oblasti je tzv. pákový poměr (Leverage Ratio), který má za úkol zabránit bankám v používání příliš velké finanční páky ve svých operacích. K pákovému poměru se později ještě podrobněji vrátíme Změny v kvalitě kapitálu Doposud byl podle Baselu II kapitál dělen do tří vrstev (Tier 1, 2 a 3). Tier 1 musí být tvořen z velké části zejména základním kapitálem a nerozděleným ziskem z minulých let. Zbytek kapitálu Tier 1 může být tvořen jedině instrumenty, které jsou podřízené, mají volitelnou dividendu nebo kupón a nemají datum splatnosti. Tier 2 bude dle Baselu III harmonizován a Tier 3 bude zcela odstraněn. Tier 3 sloužil pouze ke krytí tržních rizik. V rámci zvýšení tržní disciplíny pak bude Basel III požadovat více informací od jednotlivých bank týkajících se jejich kapitálu Změny k posílení krytí rizik K určitému posílení krytí rizik došlo už v roce 2009 změnou Baselu II. Došlo k navýšení kapitálového požadavku pro obchodní portfolia a pro pozice v sekuritizovaných cenných papírech. Ztráty v této oblasti byly totiž hlavním zdrojem problémů bank během finanční krize. Byl zaveden ukazatel value-at-risk (VaR), který v zásadě udává největší možnou ztrátu z daného portfolia. Tento ukazatel je vypočítáván na denní bázi. Další změnou související s touto problematikou pak bylo zvýšení dohledu v této oblasti a posílení zveřejňovaných informací. 16

17 Basel III dále posiluje kapitálové požadavky pro uvěrové pozice plynoucí z bankou vlastněných derivátů, repo operací a financování cennými papíry. V souvislosti s tím zavádí Basel III následující změny: 9 1. Banky budou muset určit kapitálový požadavek pro úvěrové riziko protistrany za pomoci zátěžových (stress) testů, aby se předešlo přílišnému poklesu kapitálu během období zvýšené volatility na trhu. 2. Zavádí tzv. credit value adjustment risk (CVA risk). Tento ukazatel bere v úvahu možnou ztrátu úvěruschopnosti u protistrany a zohledňuje tuto skutečnost při oceňování například derivátů. 3. Posiluje standardy pro rizikové řízení kolaterálu v bankovních operacích. 4. Jako odpověď na systémové riziko vyplývající z propojenosti bank přes derivátové trhy se Basel III snaží o ustanovení centrálních protistran (central counterparties CCP). Pozice vůči centrální protistraně by při dodržení patřičných standardů byla hodnocena nízkou rizikovou váhou v podobě 2 %. To by mělo docílit toho, aby banky upřednostňovaly spíše tyto centrální protistrany než bilaterální derivátové obchody. Dále pak zvyšuje rizikové váhy na pozice vůči finančním institucím v porovnání s nefinančním soukromým sektorem z důvodu jejich vyšší korelovanosti. 5. Posiluje standardy pro řízení úvěrového rizika protistrany. Poslední změnou v oblasti posílení krytí rizik pak je povinnost pro banky interně ohodnocovat instrumenty, které mají svůj vlastní externí rating. Důvodem pro to je snaha o snížení závislosti na externím ratingu Doplnění o pákový poměr Pákový poměr (Leverage Ratio) má doplnit rizikově založený kapitálový požadavek. Měl by dosáhnout dvou základních cílů. Prvním je omezit bankovní sektor v příliš rozsáhlém používání finanční páky a druhým je zavést další pojistku proti modelovým rizikům. Nebezpečí finanční páky spočívá především v situaci, kdy jsou banky nuceny zmenšit svou finanční páku. Tím vytváří tlak na snižování cen daných aktiv, který může vést ke ztrátám a tím k poklesu kapitálu banky. 9 BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str

18 1.2.4 Omezení procykličnosti Jedním z destabilizačních faktorů během poslední finanční krize bylo procyklické chování účastníků trhu. Aby se tomuto do budoucna předešlo, zavádí Basilejský výbor celou řadu opatření. Tato opatření mají následující cíle: Snížit procykličnost minimálního kapitálového požadavku 2. Podpořit opatření, která se více zabývají možnou budoucí situací 3. Vybudovat kapitálové polštáře, které mohou být použity v době krize 4. Dosáhnout ochrany bankovního sektoru před nadměrnou úvěrovou expanzí K poslednímu bodu je nutno podotknout, že tento cíl lze jen těžko splnit pouhým zaměřením se na komerční banky. Komerční banky zprostředkovávají úvěrovou expanzi, ale nejsou jejím zdrojem. Její zdroj vychází z monetární politiky. Procykličnost minimálního kapitálového požadavku Basilejský výbor si byl vědom problému procykličnosti už u Baselu II, proto byla zavedena opatření jako používání dlouhodobého horizontu pro odhad pravděpodobnosti selhání protistrany nebo zátěžové testy, které počítaly se snižováním hodnoty portfolií v době recese. Basilejský výbor rovněž sbírá komplexní data ke zhodnocení procykličnosti v bankovním sektoru. V případě, že by tato procykličnost byla větší, než je podle Výboru přijatelné, pak by Výbor přistoupil k přijetí dalších opatření. Předstihová opatření Basilejský výbor chce omezit procykličnost také podporou používání předstihových metod v účetnictví. Zasazuje se o změnu v používání účetních standardů a místo v současnosti používaného přístupu vzniklé ztráty (incurred loss) chce podpořit přechod k přístupu očekávané ztráty (expected loss), který se nezabývá jen současnou situací, ale zhodnocuje i možný budoucí vývoj. Basilejský výbor zároveň aktualizuje instrukce pro dohled, aby byly konzistentní s přístupem očekávané ztráty. Kapitálový ochranný polštář Basilejský výbor zavádí rovněž opatření, která umožní orgánům dohledu požadovat od bank vybudování kapitálového ochranného polštáře v případě, že ekonomika směřuje k poklesu. 10 BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str

19 Důvodem pro to je lekce, kterou přinesla poslední finanční krize. Banky skupovaly svoje vlastní akcie, vyplácely vysoké dividendy i odměny vedení v dobách, kdy ekonomika začala zpomalovat, protože pokud by tak nečinily, bylo by to známkou slabosti v očích investorů. Důsledkem toho ale bylo, že vlastní jmění banky nerostlo tak rychle a místo toho, aby se kapitálová přiměřenost s přicházející krizí zvyšovala, tak spíše procyklicky klesala. Proticyklický polštář V reakci na ztráty, které byly způsobeny smrštěním úvěrové expanze, která krizi předcházela, se Basilejský výbor rozhodl přijmout opatření, které vytvoří kapitálový polštář i pro případ přílišné úvěrové expanze. Tento polštář by byl za normálních okolností nastaven na nule a zvýšil by se pouze v případě přílišné úvěrové expanze. Zde ale považuji tuto regulaci za nelogickou. Za prvé nám současná krize ukázala, že přítomnost bubliny na trhu, která je úvěrovou expanzí způsobena, není pro většinu odborníků předem dostatečně očividná, a proto by kapitálový polštář pravděpodobně zůstal nastaven na nule nebo alespoň níže, než by měl. A za druhé pokud by si orgány dohledu byly vědomy toho, že úvěrová expanze je příliš excesivní, pak odpovědí na to je změna monetární politiky, aby se tato excesivní úvěrová expanze zastavila a zabránilo se tak vzniku bubliny v některé části trhu. Odpovědí není přinutit banky připravit se kapitálově na možný krach po splasknutí bubliny, odpovědí je zabránit bublině Systémové riziko a propojenost bankovního sektoru Vedle procykličnosti je důležitým faktorem také propojenost jednotlivých bank mezi sebou a zároveň propojenost bank se zbytkem ekonomiky. Basilejský výbor považuje za důležité, aby se zvýšila schopnost bank absorbovat ztráty. Zejména pak v případě velkých bank, jejichž pád by měl vliv na celou regionální, případně i globální ekonomiku. 19

20 Některá opatření Baselu III pomohou rovněž s problémem systémového rizika. Jsou to například: Motivování bank k používání centrálních protistran pro derivátové obchody místo tzv. obchodů přes přepážku (over-the-counter OTC). 2. Vyšší kapitálové požadavky pro derivátové obchody stejně jako pro sekuritizované a podrozvahové pozice. 3. Vyšší kapitálové požadavky pro pozice vůči jiným finančním institucím. 4. Zavedení požadavku na likviditu, který penalizuje závislost na krátkodobém mezibankovním financování dlouhodobých aktiv. 1.3 Globální standardy likvidity Dalším novým opatřením v Baselu III jsou tzv. globální standardy likvidity. Jak nám ukázala poslední finanční krize, kapitálový požadavek je důležitou podmínkou pro stabilitu bankovního sektoru, avšak není jedinou nezbytnou podmínkou. Mnoho bank, které byly dostatečně kapitálově vybaveny, se dostalo do problémů kvůli špatnému řízení likvidity. V reakci na tuto zkušenost přichází Basel III se dvěma novými standardy pro likviditu. Prvním je poměr likvidního krytí (Liquidity Coverage Ratio LCR), který má zajistit dostatečnou likviditu bank během krátkého turbulentního období (jeden měsíc). Druhým standardem je poměr čistého stabilního financování (Net Stable Funding Ratio NSFR), jehož úkolem je podpořit odolnost bank v delším období Poměr likvidního krytí Jak již bylo řečeno, hlavním úkolem tohoto standardu likvidity je, aby banky překonaly třicetidenní období akutního odlivu finančních prostředků. Banky by tedy měly disponovat dostatečným množstvím vysoce kvalitních a likvidních aktiv. Tato aktiva budou muset splňovat řadu kritérií jako třeba omezenou rizikovost či korelaci s rizikovými aktivy BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str BUČKOVÁ, Veronika: Standardy likvidity bank podle Basel III [online] [cit ]. Dostupné z: 20

21 Zátěžový test, který slouží k posouzení schopnosti konkrétní banky vypořádat se s takovou situací, je založen na událostech, které bankovní sektor zažíval během krize v roce Zátěžový test předpokládá následující události: výrazné snížení úvěrového ratingu banky 2. částečnou ztrátu vkladů 3. ztrátu nezajištěného mezibankovního financování 4. výrazné omezení v zajištěném financování 5. nárůst povinnosti plnění vzniklých z derivátových a podrozvahových obchodů a pozic Poměr čistého stabilního financování Poměr čistého stabilního financování má zajistit, že banky budou mít stabilní zdroj financování pro svá aktiva v závislosti na míře likvidity těchto aktiv. Cílem je zabránit bankám v přílišném krátkodobém financování dlouhodobých aktiv. Poměr čistého stabilního financování je sledován v horizontu jednoho roku. Je tedy dlouhodobějším ukazatelem likvidity Monitorovací nástroje Basilejský výbor v rámci sjednocení přístupu orgánů dohledu v oblasti monitorování likvidity bank vytvořil soustavu ukazatelů, které by orgány dohledu měly sledovat. Jedná se o následující ukazatele: Nesoulad splatnosti k získání představy o dostatečnosti likvidity určité banky je nutné zhodnotit nesoulad mezi splatností jejích aktiv a pasiv. Takové zhodnocení může poskytnout přesnou představu o tom, kdy by mohlo dojít k velkým nárokům na likviditu. 2. Koncentrace financování zde se jedná o analýzu koncentrace zdrojů financování ať už od konkrétní protistrany, z určitého instrumentu nebo i určité měny. Zhodnocuje se pak dopad na likviditu v případě, že by určitý zdroj financování vyschnul. 13 BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str

22 3. Dostupná nezatížená aktiva tento ukazatel sleduje množství ničím nezatížených aktiv, která by v případě potřeby mohla být použita jako kolaterál pro získání dodatečné likvidity v problematickém období. 4. Poměr likvidního krytí podle měny bere v úvahu měnové riziko a jeho případný vliv na likviditu banky. 5. Monitorování trhu v rámci odhalení možných problémů s likviditou je důležité, aby orgány dohledu sledovaly i samotný trh. Zejména pak vývoj cen aktiv, který může mít zásadní vliv na likviditu bank. 1.4 Rozvrh implementace Baselu III Změny v Baselu III budou zaváděny postupně v období několika let, aby bylo bankám umožněno vybudovat dostatečný kapitál bez jakýchkoliv nouzových opatření ve snaze rychle navýšit kapitál. Důsledkem toho se dá předpokládat, že dividendové výnosy bank budou v následujících letech nižší než za normálních okolností, protože banky budou nuceny zadržet větší množství zisku. Je ale nutno podotknout, že se nebude jednat o nijak drastické omezení a nedotkne se ani všech bank, protože některé banky už disponují dostatečným kapitálem v současnosti a nové kapitálové požadavky se jich tedy žádným zvláštním způsobem nedotknou. Basel III ale obsahuje i jiná nová ustanovení, na která budou muset reagovat v zásadě všechny banky. Co se týče nových globálních standardů likvidity, ty budou uvedeny v platnost až v pozdější fázi. Od roku 2011 je tato oblast podrobena pozorování ze strany orgánů dohledu a Basilejského výboru. Následně by od ledna 2015 měl vstoupit v platnost poměr likvidního krytí, zatímco poměr čistého stabilního financování bude zaveden až od ledna Pokud Basilejský výbor během pozorovacího období shledá, že globální standardy likvidity mají nějaké původně nezamýšlené důsledky, může přistoupit k jejich změně. Kompletní přehled postupného zavádění jednotlivých ustanovení Baselu III do praxe lze nalézt v příloze 1 této práce. 22

23 1.5 Minimální kapitálové požadavky a kapitálové polštáře V této části se seznámíme s konkrétními definicemi, hodnotami a obsahem jednotlivých opatření Baselu III. Basilejský výbor považoval úroveň a kvalitu kapitálu, se kterým globální bankovní sektor vstoupil do poslední finanční krize, za nedostatečné, a proto přistoupil k mnohým změnám jak v oblasti hodnot pro jednotlivé ukazatele, tak v oblasti definic pojmů, které byly často definovány velmi rozdílně napříč právními systémy jednotlivých zemí Kapitál a jeho definice podle Baselu III Celkový kapitál pro účely kapitálové přiměřenosti se skládá z následujícího: 1. Kapitál Tier 1 - kmenový kapitál (Common Equity Tier 1 CET1) - dodatkový kapitál (Additional Tier 1 AT1) 2. Kapitál Tier 2 Kmenový kapitál Tier 1 musí dosahovat alespoň 4,5 % rizikově vážených aktiv, celkový kapitál Tier 1 pak musí činit nejméně 6,0 % rizikově vážených aktiv. Celkový kapitál (Tier 1 a Tier 2) nesmí být méně než 8,0 % rizikově vážených aktiv. Tier 1 a Tier 2 Kmenový kapitál Tier 1 je podle Baselu III součtem následujícího: 1. Kmenové akcie emitované bankou, které splňují podle Baselu III kritéria pro zařazení do kmenových akcií 2. Emisní ážio z kmenových akcií 3. Nerozdělený zisk z minulých let 4. Akumulované ostatní všeobecné příjmy (other comprehensive income) 15 a ostatní zveřejňované rezervy 5. Kmenové akcie emitované konsolidovanými dceřinými společnostmi a držené třetí stranou, které splňují podle Baselu III kritéria pro zařazení do kmenových akcií 6. Regulatorní úpravy aplikované na výpočet vlastního jmění pro Tier 1 Dodatkový kapitál Tier 1 je podle Baselu III součtem následujícího: 15 Jedná se například o nerealizovaný zisk nebo ztrátu z cenných papírů určených k prodeji, zisk nebo ztrátu z derivátů držených jako zajištění (hedge) nebo změny v přecenění. 23

24 1. Instrumenty emitované bankou, které splňují kritéria Baselu III pro zařazení do dodatkového kapitálu Tier 1 (ale nejsou součástí kmenového kapitálu) 2. Emisní ážio, které je výsledkem emitování a prodeje instrumentů zahrnutých v dodatkovém kapitálu Tier 1 3. Instrumenty emitované konsolidovanými dceřinými společnostmi a držené třetí stranou, které splňují kritéria Baselu III pro zařazení do dodatkového kapitálu Tier 1 (ale nejsou součástí kmenového kapitálu) 4. Regulatorní úpravy aplikované na výpočet dodatkového kapitálu Tier 1 Kapitál Tier 2 se podle Baselu III skládá ze součtu následujícího: 1. Instrumenty emitované bankou, které splňují kritéria Baselu III pro zařazení do kapitálu Tier 2 (ale nejsou součástí Tier 1) 2. Emisní ážio z instrumentů z bodu 1 3. Instrumenty emitované konsolidovanými dceřinými společnostmi a držené třetí stranou, které splňují kritéria Baselu III pro zařazení do kapitálu Tier 2 (ale nejsou součástí Tier 1) 4. Některé opravné položky k úvěrům Regulatorní úpravy aplikované na výpočet kapitálu Tier 2 Konkrétní výčet instrumentů, které Basel III uznává pro jednotlivé vrstvy kapitálu, je uveden v odstavcích 53 (kmenový kapitál Tier 1), 55 (dodatkový kapitál Tier 1) a 58 (kapitál Tier 2) regulace Basel III. Jejich rozsah mi ale nedává prostor je zde uvádět a pro účely této práce to ani není nezbytně nutné. Regulatorní úpravy Basel III vedle základního definování kapitálu Tier 1 a Tier 2 uvádí i pravidla pro jejich úpravu na základě specifických případů, aby bylo dosaženo hodnot kapitálu Tier 1 a Tier 2, které nejvíce odpovídají realitě. Jako příklad můžeme uvést vliv bankou držených vlastních akcií na kapitál Tier 1. Banka ve výpočtu kapitálu Tier 1 musí odečíst hodnotu vlastních akcií, které momentálně sama drží. 16 Jedná se o opravné položky k budoucím, v současnosti neznámým ztrátám, které jsou volně k dispozici v případě nastalé ztráty. V žádném případě se nejedná o opravné položky ke klasifikovaným úvěrům, u nichž už banka ztrátu předpokládá. Tato součást kapitálu Tier 2 je ale uznána pouze do výše 1,25 % rizikově vážených aktiv. 24

25 Podobně se upravuje kapitál i v případě, že dochází k vzájemnému křížovému držení akcií mezi bankami či jinými finančními institucemi, což způsobuje umělé nafukování kapitálu. Dále se musí odečítat i goodwill nebo jakýkoliv nárůst kapitálu způsobený sekuritizací. Některé položky jsou odečítány pouze částečně. Jinými slovy mohou se podílet na kapitálu Tier 1 a Tier 2 pouze do určité výše. Jedná se například o významné investice do akcií nekonsolidovaných finančních institucí. 17 Basel III rovněž mění pravidla pro odpočet některých položek. Určité sekuritizované pozice, kapitálové pozice s přístupem PD (probability of default) a LGD (loss given default), významné investice v komerčních entitách a non-dvp/non-pvp 18 transakce se v Baselu II odpočítávaly 50 % od Tier 1 a 50 % od Tier 2, nicméně v Baselu III budou mít rizikovou váhu ve výši 1250 %. 19 Požadavky na informace V souvislosti s definováním kapitálu Tier 1 a Tier 2 je Baselem III vyžadováno také poskytování některých s tím spojených informací, které musí být veřejně dostupné. Cílem je podpořit transparentnost systému a tržní disciplínu bank. Banky jsou povinny zveřejňovat následující informace 20 : 1. Rozvahu banky v auditovaných finančních výkazech plně v souladu s regulatorními požadavky. 2. Všechny úpravy kapitálu učiněné na základě regulatorních nařízení a položky, které se odečítají od kapitálu Tier 1 pouze částečně, jak jsme zmínili v předchozí podkapitole. 3. Popis všech limitů a minim a určení všech negativních i pozitivních prvků kapitálu, na které mohou být tyto limity a minima aplikovány. 4. Popis hlavních vlastností emitovaných kapitálových instrumentů. 5. Banky, které zveřejňují i poměry jednotlivých komponentů kapitálu, musí zveřejnit a vysvětlit i způsob, jakým byly kalkulovány. 17 BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str. 21, 23 a Jedná se o transakce, kde banka musí poskytnout platbu nebo určité aktivum předtím, než si je jistá tím, že protistrana bude schopna poskytnout dohodnuté plnění. 19 BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str

26 6. Na svých webových stránkách musí zveřejnit smluvní podmínky všech instrumentů zahrnutých v regulatorním kapitálu. 7. Během období implementace Baselu III musí zveřejnit i specifické komponenty kapitálu, které jsou zvýhodněny přechodnými opatřeními. Přechodná ustanovení Jak bylo ji zmíněno, časový rozvrh implementace Baselu III je uveden v příloze 1 této práce. Nicméně některá opatření se z něj vyčíst nedají. Tato opatření 21 budou náplní této podkapitoly. Položky, které jsou odečítány z kapitálu Tier 1 a Tier 2 pouze částečně, se budou postupně redukovat a to od až do , kdy by se měly zařadit mezi plně odpočítávané položky. Jejich podíl na kapitálu Tier 1 nebo Tier 2 se bude redukovat postupně každý rok o 20 %. Podobně instrumenty, které již nejsou klasifikovány jako součást kapitálu Tier 1 a Tier 2, jsou od uznávány jen z 90 % s následným snižováním každý rok o 10 %. Kapitálové injekce, které byly provedeny veřejným sektorem v reakci na finanční krizi roku 2008, budou mít výjimku z Baselu III do Všechny instrumenty, kterých se přechodná ustanovení týkají, musí být emitované před Pokud byly emitovány po tomto datu, přechodná ustanovení se na ně nevztahují Krytí rizika Další významnou oblastí, kterou Basel III vedle vymezení kapitálu upravuje, je krytí rizika. Tato oblast je důležitá zejména z toho důvodu, že riziko je hlavním prvkem determinujícím všechny bankovní obchody. Cílem Baselu III je zachytit rizika, kterým jsou banky vystaveny, co nejlépe. V opačném případě může totiž nedostatečné zachycení rizik v bankovním sektoru vést ke krizi nebo prohloubení krize. V rámci dosažení efektivnější regulace rizik přináší Basel III celou řadu změn oproti Baselu II. Nicméně neznamená to, že celý Basel II je zrušen a Basel III celou regulaci přepisuje. Basel III pouze doplňuje a pozměňuje některá ustanovení Baselu II. Jinými slovy 21 Jedná se o odstavce 94 c,d,e,f a 96 regulace Basel III. 26

27 přebírá základní kostru Baselu II, která se osvědčila, a mění a doplňuje části, které se během poslední finanční krize projevily jako slabé místo. Zabývat se podrobně každou změnou, kterou Basel III v této oblasti přináší, rozsah této práce nedovoluje. Avšak je důležité, aby tyto změny byly alespoň zmíněny, protože se jedná o natolik významnou součást bankovnictví. Všechny změny v oblasti krytí rizik adresují v zásadě dvě hlavní oblasti. Tou první je úvěrové riziko protistrany, tou druhou je pak vliv externích ratingů a snaha o minimalizování útesového efektu 22 (cliff effect). Úvěrové riziko protistrany Basel III pozměňuje pět základních oblastí regulace úvěrového rizika. První se zaměřuje na revizi systému pro lepší určení úvěrového rizika, CVA 23 (credit valuation adjustments) a wrong-way rizika 24. K určení wrong-way rizika používá Basel III efektivní EPE (Expected positive exposure) model, což je vlastně forma testu pro portfolia bank. Při posuzování portfolia musí být použit efektivní EPE model vycházející ze současných dat a efektivní EPE model používající zátěžovou kalibraci. Pro určení parametrů efektivního EPE modelu musí být použita data za nejméně tři roky a v případě zátěžové kalibrace se musí jednat o tři roky, během nichž byl trh vystaven zátěžové situaci. 25 Banky musí rovněž vytvořit modelová portfolia, na kterých mohou tyto modely testovat. V případě, že by docházelo k velkým odchylkám, mohou orgány dohledu přikročit k úpravě modelu používaného danou bankou. Pro účely CVA dělí Basel III banky do dvou skupin. První skupina jsou banky se schválenými vnitřními modelovacími metodami a specifickými VaR (value-at-risk) modely pro úrokové riziko u dluhopisů. Druhou skupinou jsou pak všechny ostatní banky. Rozdělení do těchto dvou skupin ovlivňuje způsob výpočtu kapitálového požadavku na základě CVA. 22 Příkladem útesového efektu může být situace, kdy ratingová agentura sníží rating společnosti, což způsobí, že daná společnost začne mít problémy se splácením svých dluhů, protože se jí výrazně zvýší náklady na financování. Taková situace pak vede k dalšímu snížení ratingu a prohloubení problémů. Jedná se tedy o situace, kdy se relativně finančně silná společnost může dostat do problémů na základě změny ratingu. 23 CVA je rozdíl mezi bezrizikovým portfoliem a portfoliem, které bere v úvahu možnost úvěrového selhání protistrany. Jedná se tedy o tržní ohodnocení rizika. 24 Jako wrong-way riziko se označuje efekt, kdy zhoršení úvěrového rizika protistrany vede ke zvětšení pozice vůči této protistraně. 25 BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str

28 Banky jsou povinny identifikovat pozice, které způsobují wrong-way riziko. Musí identifikovat konkrétní rizikové faktory, které jsou pozitivně korelovány s úvěrovou spolehlivostí protistrany. K tomu se použijí zátěžové testy. Banky by měly sledovat wrongway riziko podle produktů, regionů, odvětví, případně dalších kategorií, které jsou specifické pro jejich bankovní podnikání. 26 Druhá oblast, kterou Basel III pozměňuje, je multiplikátor AVC (asset value correlation) pro velké finanční instituce. Jedná se o určení kapitálového požadavku vzhledem ke korelaci mezi aktivy. Pod slovy velké finanční instituce se rozumí instituce s celkovými aktivy alespoň 100 miliard USD, což v zásadě vylučuje všechny banky v českém bankovním sektoru. Třetí oblast se týká kolaterizovaných obchodů a mezního období rizika (margin period of risk). Mezní období rizika je doba od poslední výměny kolaterálu kryjícího vyrovnávací transakce s protistranou do uzavření pozice s touto protistranou. 27 Basel III stanovuje minimální dobu držení na 5 dní pro repo operace a 10 dní pro ostatní operace. 28 Pokud ale počet obchodů překročí 5000 během daného čtvrtletí, zvyšuje se tato doba v dalším čtvrtletí na 20 dní. Doba 20 dní je rovněž uplatněna v případě, že některý z obchodů obsahoval nelikvidní kolaterál nebo OTC derivát a tyto nemohou být snadno nahrazeny. Tyto doby jsou v porovnání s Baselem II delší, což bylo terčem kritiky už během procesu tvorby Baselu III. Dalším bodem kritiky je pak hranice 5000 obchodů, která může vyžadovanou dobu zdvojnásobit, pokud je překročena. 29 Dále je zde revidována zkracující metoda pro odhad efektivního EPE. Jsou přidány požadavky na zlepšení výkonnosti oddělení zabývajících se kolaterály a na kontrolu opětovného použití kolaterálu bankami s interními modelovacími metodami. To znamená, aby tyto banky měly na mysli svou potřebu likvidity při poskytování kolaterálu. Od bank je rovněž vyžadováno, aby snižovaly hodnotu svých nehotovostních kolaterálů při jejich 26 BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str RENNISON, Joe: 5,000 trades: Basel III s magic number squeezes swaps books [online] [cit ]. Dostupné z: 28 BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str Pro rozsáhlejší pojednání o této problematice viz: trades-basel-iiis-magic-number-squeezes-swaps-books 28

29 vyjadřování v hotovostních ekvivalentech a aby modelovaly nehotovostní kolaterál společně s podkladovými cennými papíry pro OTC deriváty. Odhady pravděpodobnosti úpadku protistrany musí být v případě protistran, které používají velkou finanční páku, založeny na výkonnosti podkladových aktiv v období finančního stresu a volatility. 30 Banky musí v rámci řízení kolaterálů kontrolovat, sledovat a hlásit následující: Rizika, kterým jsou vystaveny (jako např. volatilita a likvidita cenných papírů použitých jako kolaterál) 2. Koncentrace rizika vůči určitým druhům kolaterálu 3. Znovupoužití kolaterálu 4. Vzdání se práv spojených s kolaterálem při jeho použití Tabulka 1: Míra snížení hodnoty cenných papírů použitých jako kolaterál Specifikace aktiv a rating dluhových CP Zbylá doba do splatnosti Emitentem stát Jiný emitent Sekuritizovaná pozice AAA až AA-/A-1 do 1 roku 0,5 % 1 % 2 % 1 rok až 5 let 2 % 4 % 8 % více než 5 let 4 % 8 % 16 % A+ až BBB-/A-2/A-3/P-3 do 1 roku 1 % 2 % 4 % 1 rok až 5 let 3 % 6 % 12 % více než 5 let 6 % 12 % 24 % BB+ až BB- všechny splatnosti 15 % nepřípustné nepřípustné Akcie hlavních indexů 15 % Ostatní akcie 25 % Podílové fondy Uplatněno snížení podle cenného papíru s nejvyšším snížením ve fondu Hotovost ve stejné měně 0 % Pramen: BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str

30 Poslední úpravou v oblasti kolaterálů jsou standardizované hodnoty pro snížení hodnoty sekuritizovaných kolaterálů. Tyto hodnoty závisí na ratingu daných cenných papírů, jejich splatnosti, emitentovi a některých dalších vlastnostech tak, jak jsou uvedeny v tabulce 1. Čtvrtá oblast regulace úvěrového rizika se zabývá centrálními protistranami. Zejména se pak jedná o práci Výboru pro platební a vypořádací systémy (Committee on Payment and Settlement Systems) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (International Organization of Securities Commissions). Pátou oblastí jsou rozšířené požadavky na řízení úvěrového rizika. První věcí v této oblasti jsou zátěžové testy. Banky jsou povinny provádět pravidelné zátěžové testy, přičemž pro každou protistranu by měly provádět zátěžové testy hlavních rizikových faktorů alespoň jednou měsíčně. Každé čtvrtletí by pak měly provádět rozsáhlejší zátěžové testy simulující ekonomické problémy jako například všeobecný pokles likvidity. Zátěžové testy by měly být prováděny na různých úrovních, ať už se jedná o zátěžový test vůči jedné specifické protistraně nebo pro celý region či odvětví. Banky by rovněž měly používat reverzní zátěžové testy k určení možných extrémních scénářů. 32 Další věcí v oblasti požadavků na řízení úvěrového rizika je zpětné testování. Orgány dohledu podle této části Baselu III nastaví celou řadu kvalitativních kritérií, která musí být ve zpětném testování splněna. Banky musí provádět pravidelné zpětné testování a porovnávat výsledky svých modelů se skutečně dosaženými výsledky. Management banky musí kontrolovat denně zpracovávané zprávy z oblasti kontroly rizik. Systém měřící rizika, kterým je banka vystavena, by měl být úzce propojen s vnitřními obchodními limity. Vnitřní audit banky by měl pravidelně kontrolovat systém měření rizik. Nejméně jednou ročně by pak měla být provedena kontrola celkového systému řízení rizik. Basel III určuje následující oblasti, na které by se tato kontrola měla zaměřit: 33 - Adekvátnost dokumentace systému a procesu řízení rizik - Organizace oddělení kontroly rizik 32 BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str BASEL COMMITTEE ON BANKING SUPERVISION. Basel III: A global regulatory framework for more resilient banks and banking system, Basel, Bank for International Settlements, 2010, 77 s., ISBN , str