B.1 CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ

Transkript

1 B.1 CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ

2 Obsah: strana: B1- B.1 Charakteristiky území...3 B.1.1 Vymezení území... 3 B.1.2 Pírodní charakteristiky... 4 B.1.3 Hydrografická sí... 5 Oblast povodí Dyje... 5 B Kyjovka... 5 B Litava... 6 Oblast povodí Moravy... 6 B Morava a její pítoky... 6 B Moštnka... 8 B Kotojedka... 9 B Rusava... 9 B Devnice... 9 B Beznice B Olšava B Lutoninka B Fryštácký potok B Beva B Vsetínská Beva B Rožnovská Beva B Vlára B.1.4 Stávající retenní nádrže B Vodní dílo Koryany B Vodní dílo Osvtimany B Vodní dílo Slušovice B Vodní dílo Fryšták B Vodní dílo Luhaovice B Vodní dílo Bojkovice B Vodní dílo Ludkovice B Vodní dílo Bystika B Vodní dílo Karolinka B Vodní dílo Horní Beva B.1.5 Hydrologie vybraných profil vodních tok Zlínského kraje B.1.6 Sídla Zlínského kraje B.1.7 Územní systém ekologické stability B.1.8 Komplexní pozemkové úpravy B

3 B.1 Charakteristiky území B.1.1 Vymezení území Zlínský region náleží pevážn ke stední ásti povodí eky Moravy. Menší území pi západním okraji náleží k povodí jejího nejvtšího pravostranného pítoku Dyje, okrajová ást regionu pi hranicích se Slovenskou republikou písluší do povodí Váhu. Obrázek B1-1: Oblasti povodí ve Zlínském kraji (viz také píloha E.2.2) Tabulka B1-1: Rozdlení hlavních povodí ve Zlínském kraji eka Morava je hlavním Plocha ve Zlínském kraji Hlavní povodí recipientem zlínského regionu, do [tis. ha] [%] kterého pitéká jihovýchodn od Kojetína v.km 186,6 a opouští ho v Morava (v. Bevy) 348,4 80,0% Milokošti v.km 143,9 (staniení dle Základní vodohospodáské mapy 1: Dyje 10,3 2,6% ). V regionu pitéká do Moravy Váh 37,4 9,4% nejprve zprava Haná, dále nkolik malých pítok, s vtšími Kotojedkou a Salaškou. Významnjší jsou levostranné pítoky Moravy, pedevším Moštnka, Rusava a zejména Devnice, dále pak Olšava, Velika a Radjovka. Severovýchodní oblast zlínského regionu tvoí povodí nejvtšího levostranného pítoku Moravy, tj.bevy, která vzniká soutokem Bevy Vsetínské a Rožnovské. Jihovýchodní ást regionu je odvodována Vlárou a dalšími pravostrannými pítoky Váhu, malé území náleží k pramenné oblasti Myjavy a jejího pítoku Vrbovce. Koryta všech vtších ek na území regionu byla v minulosti upravována. Nejvtších úprav doznalo koryto Moravy - po rozsáhlých záplavách v 19. století byly budovány ochranné hráze a odlehovací kanál mezi Uherským Ostrohem a Vnorovy. B

4 ada menších vodních tok stékajících z kopc byla upravována v souvislosti s výstavbou železnice, tzv. severní dráhy, která smovala z Beclavi pes Perov až ke Krakovu - vybudované propustky jsou v ad pípad dodnes funkní. Další pokraování regulace drobných vodních tok byla vázána na regulaci Moravy, kdy byla do nového eišt svedena ada tok (nap. Rusava, Mojena, Devnice, Olšava). Na vodních tocích zlínského regionu byly v minulosti vybudovány rybníky a pehradní nádrže. V souasné dob je na území Zlínského kraje cca 50 rybník, s nejvtším z nich Svárovem (též Nový rybník ha). Nejvtší rybniní soustavu v regionu tvoí tyi rybníky pi Rusav ped jejím ústím do Moravy, jižn od Hulína. Rybníky jsou využívány jako místní zdroje vody, k chovu ryb a pro rekreaci. Vtší hydrologický a vodohospodáský význam mají pehradní nádrže. Ze sedmi malých pehradních nádrží byla první - nádrž Bystika - vybudována již v roce 1912, další dv ve 30. letech, zbývající v 50. až 70. letech minulého století. Všechny jsou víceúelové - slouží k ochran ped velkými vodami, jsou zdrojem vody pro obyvatelstvo i prmysl, využívají se pro rekreaci a chov ryb. B.1.2 Pírodní charakteristiky Území Zlínského kraje má znan lenitý charakter. Krom rovinatého povodí Moravy, do kterého zasahuje na severozápad úrodná oblast Hané a na jihozápad vinaská oblast Slovácko, je Zlínský kraj pevážn kopcovitý až hornatý. Severní ástí kraje probíhají Moravskoslezské Beskydy s nejvyšší horou ertv mlýn (1 206 m), na východ se rozkládají Javorníky s nejvyšším vrcholem Velký Javorník (1 071 m) a dále smrem k jihu Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javoina (970 m), které také tvoí hranici se Slovenskem. Smrem k jihu od Moravskoslezských Beskyd vybíhá Hostýnsko Vsetínská hornatina a Vizovická vrchovina. Na jihozápad kraje se zvedají Chiby s nejvyšším bodem Brdo (587 m). Mezi Chiby a výše zmínnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval pes okres Kromíž až do okresu Zlín. Kolem eky Moravy, v okrese Uherské Hradišt, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokrauje do Jihomoravského kraje. Od západu k jihu, pes oba úvaly, protéká nejvtší eka kraje Morava, do které se vlévá vtšina tok protékajících územím. Jsou to pedevším v severní ásti eka Beva a v jižní ásti eka Olšava. Kraj má celkem píznivé klimatické podmínky. 1) Vtšina pd kraje je mineráln chudá, s výjimkou draslíku a hoíku, s nedostatkem humusu. Jsou to hndé pdy vrchovin a podzoly, které smrem k jihu místy pecházejí do hndých pd nižších poloh. Na rozdíl od kopcovité a hornaté ásti s chudými štrkovitými a kamenitými stedn tžkými až tžkými pdami je v obou úvalech úrodná hndozem i ernozem a v okolí eky Moravy také kvalitní lužní pdy. Pro svažitost a lenitost terénu velké ásti kraje je obdlávání pdy obtížné. Z celkového pdního fondu kraje je 49,4 % zemdlské a 50,6 % nezemdlské pdy. Nejvíce zemdlské pdy má okres Uherské Hradišt (58,5 % celkové výmry okresu, z toho je 71,5 % pdy orné). Zcela odlišné rozdlení pdy je v okrese Vsetín, ve kterém podíl nezemdlské pdy je výrazn vyšší (64,3 %), z ní pak 83,7 % zabírají lesy, pevážn smrkové. Zlínský kraj má velkou rozlohu chránného krajinného území. K velkoplošným územím náležejí dv chránné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, které tvoí zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patí mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se také nachází množství pírodních rezervací a pírodních památek. V ervenci 2000 bylo založeno sdružení právnických osob Euroregion Bílé - Biele Karpaty, zamené na všestranný rozvoj peshraniní spolupráce region na území chránné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Euroregion zahrnuje území psobení sdružení Región Biele Karpaty" se sídlem v Trenín a území psobení sdružení Region Bílé Karpaty" se sídlem ve Zlín. eskou ást 1) zdroj: eský statistický úad (SÚ), údaje za rok 2005 B

5 euroregionu tvoí okresy Uherské Hradišt, Zlín a Vsetín a ást okresu Kromíž a dále nkolik obcí okresu Hodonín s mikroregionem Horácko, patícím do Jihomoravského kraje. Na jihozápad sousedí Zlínský kraj s krajem Jihomoravským, na severozápad s Olomouckým a v severní ásti s krajem Moravskoslezským, nejdelší hranici má ovšem se Slovenskou republikou. B.1.3 Hydrografická sí Území Zlínského kraje, které administrativn pokrývá tyi okresy - Kromíž, Uherské Hradišt, Vsetín a Zlín - je odvodováno do povodí Dunaje prostednictvím hlavních vodních tok Moravy a Váhu a jejich významných pítok - Bevy, Dyje a Vláry. Na tuto hlavní íní sí navazuje ada drobnjších pítok, z nichž jsou uvedeny pouze ty, pro které bylo jmenovit požadováno detailnjší posouzení srážko-odtokových pomr (zadavatelem studie) a další vodní toky s plochou povodí nad 25 km 2 nebo významné vodní toky s plochou povodí menší. Z hlediska srážkoodtokových pomr byla v této studii podrobnji sledována eka Morava a její levostranné pítoky toky Moštnka, Rusava, Devnice s pítoky (Lutonínkou - zleva a Fryštáckým potokem zprava), Beznice a Olšava. Z pravobežních pítok Moravy byla do studie zahrnuta ješt Kotojedka. eka Beva, která opouští Zlínský kraj pod soutokem s Juhyní (u obce Choryn) byla vzhledem ke svému významu a velikosti plochy, kterou odvoduje, posouzena nad rámec zadání studie k pti uzávrným profilm dílích povodí. Samostatn byl popsán úsek toku pod soutokem Vsetínské a Rožnovské Bevy, úsek Vsetínské Bevy po profily vodomrné stanice Vsetín a soutok s Jezerním potokem, úsek Rožnovské Bevy po profily vodomrné stanice ve Valašském Meziíí a profil soutoku s pítokem Kobylská. Jihozápadní výbžek okresu Kromíž je odvodován ekou Kyjovkou (v horní ásti povodí oznaovanou též jako Stupava). Jihovýchodní ásti území okres Uherské Hradišt a Zlín pi hranicích se Slovenskem jsou odvodovány ekou Vlárou a jejími pítoky do Váhu. Samostatn byly posuzovány pouze toky Vláry a její pítoky íka (ústící zprava) a Brumovka (pitékající zleva). S výjimkou povodí Kotojedky, Beznice a íky jsou všechny jmenované vodní toky sledovány sítí stálých hydrologických (vodomrných) stanic. Podrobné charakteristiky (plocha povodí, délka toku, nadmoské výšky prameništ a ústí, maximální a minimální výšky povodí, sklon a prtok u ústí) vybraných významných vodních tok Zlínského kraje jsou uvedeny v píloze E.1.1. Oblast povodí Dyje B Kyjovka Kyjovka je významný vodní tok, pramení ve Chibech pod vrcholem Brdo ve výšce 518,25 m n.m. a ústí zleva do Dyje u státní hranice R - Rakousko u Lanžhota, v nadmoské výšce 151,98 m n. m. Zlínský kraj opouští ve svém. km 70,5. Hlavními pítoky Kyjovky na území Zlínského kraje jsou zprava Lískovecký potok a zleva Stíbrník, nejvtším pítokem v celém povodí je íka Kopanice. V. km 74,5 Kyjovky je situována vodní nádrž Koryany ve správ Povodí Moravy s.p. Byla dokonena v roce 1958 a slouží pedevším k akumulaci pro zajištní odbru vody pro skupinový vodovod Kyjov, dále pro zachycení velkých vod, snížení kulminaních prtok a má i energetický význam (podrobnji viz. kapitola B.1.4). Prtoky pod hrází VD jsou významn ovlivnné. Koryto toku je pomrn sklonité, (na území Zlínského kraje sklony do 40 ), prmrný sklon nivelety toku je 21. Na horním toku až po Mouchnici se jedná o pstruhovou vodu. Tok je vodácky využívaný. B

6 Povodí Kyjovky odvoduje jihozápadní výbžek území okresu Kromíž do povodí eky Dyje a až do profilu hráze VD Koryany je pevážn zalesnné. Sklony svah v povodí Kyjovky jsou pevážn do 35, nejvtší podíl ploch sklon svah je v intervalu Nejvýznamnjšípovodn jsou dešové z letních pívalových srážek a vydatných dlouhodobých deš. Vliv zalesnní na extrémní odtoky se v dsledku vysoké svažitosti terénu a nižší propustnosti podloží projevuje málo. Hruškovice Hruškovice pramení na severních svazích ertovy skály ve výšce 435 m n.m. a ústí zleva do Kyjovky v Jihomoravském kraji u Svatoboic-Mistína ve 178 m n.m., území Zlínského kraje opouští ve svém. km 95,8. Hlavním pítokem na území Zlínského kraje je zprava Klimentský potok. Prmrný sklon koryta toku je 26. Klimentský potok Klimentský potok pramení na jižních svazích vrcholu Kozel ve výšce 460 m n.m. a ústí zprava do Hruškovice u Osvtiman ve 270 m n.m., na území Zlínského kraje vstupuje ve svém. km 3,6. V.km 0,8 je situována vodní nádrž Osvtimany, která byla do trvalého provozu uvedena v roce 1990 a jejím pvodním úelem byla akumulace vody pro kapkovou závlahu zemdlských pozemk. V souasné dob je využívána pedevším jako chovná nádrž pro sportovní rybolov a zajišuje i minimální zstatkový prtok v koryt toku pod nádrží. Prmrný sklon koryta toku je 11. B Litava Litava je významný vodní tok, pramení jihovýchodn od Cetechovic ve výšce 494 m n.m. a ústí zleva do Svratky ve výšce 179 m n. m. Zlínský kraj opouští v. km 53,4. Hlavními pítoky Litavy na území Zlínského kraje jsou zprava Chvalnovský potok, Litavka a zleva Stílecký potok. Prmrný sklon koryta toku je 64. Po celé své délce je tok mimopstruhovou vodou. Zhruba polovinu povodí na území Zlínského kraje pokrývá lesní pda, druhou pak orná pda (zejména podél tok) a na pozemcích jsou zastoupeny sklony svah pevážn v intervalu 5-25., sklony nad 35 jsou zastoupeny v mimimálním rozsahu. Oblast povodí Moravy B Morava a její pítoky Morava patí mezi významné vodní toky, pramení pod vrcholem Kralického Snžníku ve výšce 1370 m n. m. a ústí zleva do Dunaje u Dvína ve výšce 136 m n. m. Do Zlínského kraje vstupuje v. km 186,9 a opouští jej v. km 143,9. km. Hlavními pítoky Moravy na území Zlínského kraje jsou zprava Haná, Kotojedka, Vrbka (Hrbka), Kudlovický potok, Dlouhá eka a zleva Moštnka, Rusava, Mojena, Devnice, Beznice, Olšava a Okluky. Ve Zlínském kraji nejsou na ece Morav zízeny žádné vodní nádrže, mezi významná vodní díla však adíme jezy Kromíž, Blov, Kunovský les, Spytihnv, Nedakonice a v Jihomoravském kraji Veselí nad Moravou, jehož vzdutí zasahuje i do kraje Zlínského. Na koryt toku na území Zlínského kraje je prmrná sklonitost do 10, prmrný sklon je 1. Na území Zlínského kraje se jedná o vodu mimopstruhovou. Vtšinu plochy povodí podél toku tvoí orná pda. Zbytek povodí je vtší mrou zalesnn, s menšími plochami orné pdy, luk a pastvin.v povodí jsou pomrn rovnomrn zastoupeny sklony svah do 15, v menší míe pak svahy o sklonech pevážn v intervalu B

7 Haná Haná je významný vodní tok, vznikající soutokem Velké a Malé Hané v Olomouckém kraji v Ddicích ve výšce 260 m n.m.. Do Zlínského kraje vstupuje ve svém. km 197,0 a vzáptí ústí zprava do Moravy u Postoupek-Hradiska ve výšce 192 m n.m. Na území Zlínského kraje není na ece Hané zízeno žádné vodní dílo. Prmrným sklonem koryta toku jsou 2, mimopstruhovou vodou je v celé délce toku. Povodí Hané na území Zlínského kraje je pevážn využíváno zemdlsky jako orná pda. Sklon svah povodí se pohybuje pevážn v intervalu Tištínka Tištínka pramení na severovýchodních svazích Kleštnce ve výšce 420 m n.m. a ústí zprava do Hané u Devnovic ve výšce 210 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 18. Mojena Mojena patí mezi významné vodní toky. Pramení na jižních svazích Lysiny ve výšce 530 m n. m. a ústí zleva do Moravy u Otrokovic ve výšce 184 m n. m. Hlavním pítokem Mojeny na území Zlínského kraje je zprava Ludslávka. Prmrný sklon koryta toku je 14. Po Záhnilice je tok pstruhovou vodou, dále až po ústí pak mimopstruhovou. Pevážná ást území povodí Mojeny je využívána jako orná pda, ást horního povodí je zalesnná. Sklonitost povodí se pohybuje zhruba mezi Kudlovický potok Kudlovický potok pramení na severních svazích Komínských skal ve výšce 460 m n.m. a ústí zprava do Moravy u Babic ve výšce 180 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 19. Vrbka (Hrbka) Vrbka (Hrbka) pramení západn od Nové Ddiny ve výšce 330 m n.m. a ústí zprava do Moravy u Babic ve výšce 180 m n.m. Prmrný sklon koryta toku se pohybuje kolem 13. Salaška Salaška pramení 4 km severozápadn od Salaše ve výšce 490 m n.m. a ústí zprava do Moravy ve Starém Mst ve výšce 179 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 17. Zlechovský potok Zlechovský potok pramení u Starých hutí ve výšce 465 m n.m. a ústí zprava do Moravy u Kostelan ve výšce 178 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 20. Dlouhá eka Dlouhá eka je významný vodní tok. Pramení jižn od Starých Hutí ve výšce 435 m n. m. a ústí zleva do Moravy u Nedakonic ve výšce 175 m n. m. Hlavními pítoky Dlouhé eky jsou zprava Medlovický potok a zleva Buchlovický potok. Prmrný sklon koryta toku je 14. V horní ásti povodí je zastoupena zejména lesní pda, úsek stedního toku je charakteristický stídáním orné pdy s loukami a pastvinami, povodí dolního toku tvoí orná pda. V povodí Dlouhé eky se pohybují sklony svah pevážn do 15. Okluky Okluky jsou významným vodním tokem, pramení na svazích Lesné ve výšce 623 m n. m. a ústí zleva do Moravy u Ostrohu ve výšce 175 m n. m. Hlavními pítoky Okluky jsou zprava Chylický potok a zleva Boršický potok. Prmrný sklon koryta toku je 14, mimopstruhovou vodou je celý tok. B

8 Nejvtší podíl na pozemcích povodí tvoí orná pda, lesní pda, louky a pastviny jsou pak zejména v horní trati toku. V povodí eky Okluky jsou sklony svah území pevážn do 15. Boršický potok Boršický potok pramení jihozápadn od Horního Nmí ve výšce 490 m n.m. a ústí zleva do toku Okluky u Hluku ve výšce 215 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 23. Velika Velika patí mezi významné vodní toky, pramení na severních svazích Velké Javoiny ve výšce 921 m n. m. a ústí zleva do Moravy u Strážnice ve výšce 166 m n. m. Prmrný sklon koryta toku je velmi vysoký - 137, pstruhovou vodou je celý tok. Nejvtší podíl území povodí Veliky tvoí lesní pdy, sklony svah jsou pevážn v intervalu B Moštnka Moštnka patí mezi významné vodní toky, pramení v Podbeskydské pahorkatin pod vrcholem Kleský Javorník ve výšce 784 m n. m.. V.km 33,0 (respektive 40,0) opouští Zlínský kraj, v. km 9,3 se do nj opt vrací a ústí zleva do Moravy u Kromíže ve výšce 189 m n. m. Hlavními pítoky Moštnky na území Zlínského kraje jsou zprava Mlýnský potok, Kyselovský potok, Malá Beva, Dolnontický potok, Šišemka (Hradanka), Kozrálka a zleva Rumza, Bystika. Prmrný sklon koryta toku je 1 ped zaústním do toku Moravy, resp. 5 % v horní ásti povodí na území Zlínského kraje. Na Moštnce nejsou situována žádná významná vodní díla, mimopstruhovou vodou je tok v celé délce. Vtšina plochy povodí je využívána jako orná pda, jen na malém procentu plochy jsou louky, pastviny nebo lesy.sklony povodí se pohybují pevážn do 2. Bystika Bystika je významný vodní tok, pramení na jižních svazích eravy ve výšce 680 m n.m. a ústí zleva do Moštnky v olomouckém kraji u Devohostic ve výšce 234 m n.m. Zlínský kraj opouští v. km 2,4 ve výšce 260 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 2, pstruhovou vodou je horní tok po Bystici pod Hostýnem, dále až po ústí je voda mimopstruhová. Šišemka (Hradanka) Šišemka (Hradanka) pramení u Lhoty ve výšce 345 m n.m. a ústí u Domaželic zprava do Moštnky ve výšce 225 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 11. Kozrálka Kozrálka pramení jižn od Bystice pod Hostýnem ve výšce 435 m n.m. a ústí u Domaželic zprava do Moštnky ve výšce 225 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 13. Malá Beva Malá Beva patí mezi významné vodní toky. Jedná se o koryto, které odvádí vodu z Bevy u Troubek ve výšce 199 m n.m. Ústí zprava do Moštnky u Plešovce ve výšce 190 m n.m. Hlavním pítokem Malé Bevy na území Zlínského kraje je zleva Svodnice. Prmrný sklon koryta toku na území Zlínského kraje je 1, v celé délce je tok mimopstruhovou vodou. B

9 Svodnice (Malá Beva) Svodnice pramení u Újezdce ve výšce 230 m n.m. a ústí zleva do Malé Bevy ve výšce 191 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 1. B Kotojedka Kotojedka pramení jižn od Cetechovic ve výšce 455 m n. m. a ústí zprava do Moravy u Kromíže ve výšce 185 m n. m. Hlavními pítoky Kotojedky na území Zlínského kraje jsou zprava Roštínský potok, Divocký potok, Cvrovický potok, Trák a zleva Olšinka. Prmrný sklon koryta toku je 12. Horní polovina povodí Kotojedky je zalesnna, v dolní ásti toku se v území stídá orná pda s loukami a pastvinami. Sklonitost povodí se pohybuje zhruba mezi Olšinka Olšinka pramení na východních svazích Kleštnce ve výšce 415 m n.m. a ústí u Zdounek zleva do Kotojedky ve výšce 225 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 20. B Rusava Rusava patí mezi významné vodní toky, pramení na jižních svazích Bukoviny ve výšce 600 m n. m. a ústí zleva do Moravy u Tlumaova ve výšce 184 m n. m. Hlavními pítoky Rusavy na území Zlínského kraje jsou zprava Slavkovský potok, Roštnka, Kostelecký potok, Nmický potok, Svinský potok, Stona a zleva Ráztoka, Zhrta, Žopka a Žabínek. Prmrný sklon koryta tok je 14, tok je pstruhovou vodou po jez v Pravicích, od jezu až po ústí pak mimopstruhovou. Rozhodující podíl území povodí Rusavy je využíván jako orná pda, ást horního povodí je zalesnná, sklonitost povodí se pohybuje zhruba mezi Roštnka Roštnka pramení u Pacetluk ve výšce 268 m n.m. a ústí zprava do Rusavy u Pravic ve výšce 199 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 9. B Devnice Devnice je významný vodní tok, pramení na Lukách ve výšce 510 m n. m. a ústí zleva do Moravy u Otrokovic ve výšce 182 m n. m. Hlavními pítoky Devnice na území Zlínského kraje jsou zprava Kameák, Fryštácký potok, Pasecký potok, Prštenský potok, Racková a zleva erný potok, Trnávka, Všemínka, Lutoninka, Obrek. Na Devnici v.km 29,2 - nad obcí Slušovice nad soutokem s Trnávkou - je vybudována vodní nádrž Slušovice. Úelem její výstavby byla zejména nutnost zásobování Zlínské aglomerace, zahrnující zejména Zlín a Otrokovice, pitnou vodou (podrobnji viz. kapitola B.1.4). Prmrný sklon koryta toku je 9, pstruhovou vodou je po jez elektrárny ve Zlín, od jezu až po ústí mimopstruhovou. V povodí jsou pomrn rovnomrn zastoupeny lesy, louky, pastviny i orná pda. Povodí Devnice má nejvtší podíl ploch sklon svah pozemk v intervalu 5 15, zaujímají pes polovinu území. Minimáln jsou v povodí zastoupeny sklony nad 25. Všemínka Všemínka pramení na svazích Kopivné ve výšce 550 m n.m. a ústí zleva do Devnice u Slušovic ve výšce 270 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 27. B

10 Racková Racková pramení východn od Žabárny ve výšce 280 m n.m. a ústí zprava do Devnice u Zlína-Malenovic ve výšce 191 m n.m. Hlavními pítoky Rackové na území Zlínského kraje jsou zprava Židelná, Míškovický potok, Machovka. Prmrný sklon koryta toku je 6. B Beznice Beznice je významný vodní tok, pramení u Kudlova ve výšce 405 m n. m. a ústí zleva do Moravy u Jarošova ve výšce 180 m n. m. Hlavním pítokem Beznice na území Zlínského kraje je zleva Zlámanecký potok. Prmrný sklon koryta toku je 9, pstruhovou vodou je tok po Bezolupy, dále až po ústí mimopstruhovou. V povodí jsou pomrn rovnomrn zastoupeny lesy, louky, pastviny i orná pda. Sklonitost povodí se pohybuje zhruba mezi Zlámanecký potok Zlámanecký potok pramení na jižních svazích Doubí ve výšce 365 m n.m. a ústí zleva do Beznice v Bílovicích ve výšce 191 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 16. B Olšava Olšava je významný vodní tok, pramení v Bílých Karpatech na svahu Bašty ve výšce 622 m n. m. a ústí zleva do Moravy u Uherského Hradišt ve výšce 177 m n. m. Hlavními pítoky Olšavy jsou zprava Kolela, Kladenka, Ovirka, Ledský potok, Luhaovický potok, Bánovský potok, Holoma, Olšovec a zleva Koménka, Nivnika a Vlnovský potok. Pímo na Olšav se nenacházejí žádná významnjší vodní díla. Prmrný sklon koryta toku je 10, pstruhovou vodou je po Nezdenice, dále až po ústí mimopstruhovou. V povodí tvoí nejvtší podíl z kultur orné pdy. Lesní pda, louky a pastviny se nacházejí zejména v úseku pi horní ásti toku. Povodí Olšavy má nejvtší podíl ploch sklon svah v intervalu 5 15, zaujímají asi tetinu území. Minimáln jsou v povodí zastoupeny sklony nad 35. Kolela Kolelaský potok je významný vodní tok, pramení jihozápadn od Šanova ve výšce 510 m n.m. a ústí zprava do Olšavy u Bojkovic ve výšce 280 m n.m. Vodní nádrž Bojkovice byla vybudována v šedesátých letech v.km 2,5 Kolelaského potoka k vodárenským úelm. Zajišuje pedevším dostatek vody pro skupinový vodovod Uherský Brod (podrobnji viz. kapitola B.1.4). Prmrný sklon toku je 32, krom nádrže Bojkovice je pstruhovou vodou celý tok. Koménka Koménka pramení na severovýchodních svazích Buníku ve výšce 510 m n.m. a ústí zleva do Beznice u Bojkovic ve výšce 270 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 30. Kladenka Kladenka je významný vodní tok, pramení u Petrvky ve výšce 450 m n.m. a ústí zprava do Olšavy v Bilovicích ve výšce 240 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 16. Luhaovický potok Luhaovický potok je významný vodní tok, pramení severovýchodn od Slopné ve výšce 385 m n.m. a ústí zprava do Olšavy u Újezdce ve výšce 216 m n.m. Hlavními pítoky B

11 Luhaovického potoka na území Zlínského kraje jsou zprava Horní Olšava, Hajový potok, Olše, Pozlovický potok, Oborka, Ludkovický potok a zleva Petrvka. V. km 13,9 Luhaovického potoka je vybudováno vodní dílo Luhaovice, které je jednou z nejstarších pehrad v povodí Moravy. Primární funkcí nádrže je pevádní a transformace povodových prtok (podrobnji viz. kapitola B.1.4). Prmrný sklon toku je 7, nad nádrží Luhaovice je vodou pstruhovou, od nádrže k ústí mimopstruhovou. Území povodí podél tok je využíváno jako orná pda nebo louky a pastviny, okraje povodí jsou zalesnné. V povodí Luhaovického potoka je nejvtší podíl ploch svah Ludkovický potok Ludkovický potok je významný vodní tok, pramení Na Lhotách ve výšce 445 m n.m. a ústí zprava do Luhaovického potoka u Biskupic ve výšce 235 m n.m. Hlavními pítoky Ludkovického potoka na území Zlínského kraje jsou zprava Bezvský potok, erný potok. Prmrný sklon koryta toku je 17. Pehrada Ludkovice na 6,3. km Ludkovického potoka je dalším vodním dílem v povodí Olšavy - jde o jednu z nejmenších nádrží v celém povodí Moravy. Byla vybudována v šedesátých letech minulého století a jejím hlavním úelem je zajištní odbr pro skupinový vodovod Luhaovice (podrobnji viz. kapitola B.1.4). Zhruba polovina území povodí je zalesnná, na druhé polovin se rovnomrn stídá orná pda s trvalým travním porostem. V povodí Ludkovického potoka je nejvtší podíl ploch svah Nivnika Nivnika patí mezi významné vodní toky, pramení východn od Bystice pod Lopeníkem ve výšce 570 m n.m. a ústí zleva do Olšavy v Uherském Brod ve výšce 208 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 18. Holoma Holoma pramení jihovýchodn od Velkého Oechova ve výšce 325 m n.m. a ústí zleva do Olšavy u Drslavic ve výšce 197 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 13. B Lutoninka Lutoninka pramení na svazích Vartovny ve výšce 540 m n. m. a ústí zleva do Devnice u Lípy ve výšce 245 m n. m. Hlavními pítoky Lutoninky na území Zlínského kraje jsou zprava Jasenka, Chrastšovský potok, aminský potok, Raková a zleva Bratejovka, Horský potok. Prmrný sklon koryta toku je 19. V povodí jsou pomrn rovnomrn zastoupeny lesy, louky, pastviny i orná pda. Povodí Lutoninky má nejvtší podíl ploch sklon svah v intervalu 5 15, zaujímají pes polovinu území. Minimáln jsou v povodí zastoupeny sklony nad 25. Bratejovka Bratejovka je významný vodní tok, pramení u Pozdchova ve výšce 520 m n.m. a ústí zleva do Lutoninky ve Vizovicích ve výšce 290 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 23. B Fryštácký potok Fryštácký potok je významný vodní tok, pramení severovýchodn od Lukoveku ve výšce 500 m n. m. a ústí zprava do Devnice ve Zlín ve výšce 210 m n. m. Hlavními pítoky Fryštáckého potoka na území Zlínského kraje jsou zleva Lukovský potok, Štípský potok. Prmrný sklon koryta toku je 21. Pehrada Fryšták byla vybudována v. km 4,2 Fryštáckého potoka v letech hlavním úelem zízení nádrže byla akumulace a vzdouvání vody, dále pak zajištní B

12 minimálního prtoku v koryt toku pod nádrží a také transformace povodových prtok vymezeným retenním prostorem nádrže (podrobnji viz. kapitola B.1.4). V povodí jsou pomrn rovnomrn zastoupeny lesy i orná pda, v menší míe pak louky, pastviny. Povodí Fryštáckého potoka má nejvtší podíl ploch sklon svah v intervalu 5 15, zaujímají pes polovinu území. Minimáln jsou v povodí zastoupeny sklony nad 25. B Beva Beva je významný vodní tok, vznikající soutokem Vsetínské a Rožnovské Bevy u Valašského Meziíí ve výšce 285 m n. m. Ústí zleva do Moravy u Troubek ve výšce 195 m n. m. Jedná se o nejvtší pítok Moravy, který Zlínský kraj opouští v. km 54,7. Hlavními pítoky Bevy na území Zlínského kraje jsou zprava erný potok, Jasenický potok a zleva Juhyn. Na území zájmového povodí se nachází celkem ti vodní díla (Karolinka, Horní Beva a Bystika), která jsou souástí vodohospodáské soustavy povodí Moravy. Jejich hlavním úelem je vodárenské využití. Všechny nádrže svými celkovými disponibilními objemy jsou schopny zadržet cca 3% celkového roního odtoku z uvedeného povodí Bevy, tzn., že svým provozem ovlivují hydrologický režim Bevy pouze nepatrn (podrobnji viz. kapitola B.1.4). Prmrný sklon koryta toku na území Zlínského kraje je 14, tok je mimopstruhovou vodou. Tok je vodácky využívaný. Plocha povodí podél tok je využívána jako orná pda nebo louky a pastviny, vtšina plochy povodí je však zalesnná. Celkový charakter reliéfu se pohybuje od hornatiny v horních ástech povodí Rožnovské a Vsetínské Bevy až po pahorkatinný v dolní ásti obou povodí. Prmrná nadmoská výška povodí je 562 m n.m., prmrný sklon dosahuje 12,6.V povodí spojené Bevy je nejvtší podíl ploch svah 5 15, minimáln jsou v povodí zastoupeny sklony nad 35. Juhyn Juhyn je významný vodní tok, pramení na jižních svazích Kyery ve výšce 695 m n.m., ústí zleva do Bevy u Choryn ve výšce 269 m n.m. V.km 12,2 opouští území Zlínského kraje a opt se do nj vrací v.km 16,5. Hlavními pítoky Juhyn na území Zlínskéhokraje jsou zprava Komárník, Toenka, Hájový potok, Pastevník a zleva Rychtáka, Rosošný potok, Komárovický potok. Prmrný sklon koryta toku je 13. Po celé délce je tok pstruhovou vodou. Povodí Juhyn je tvoeno pevážn ornou pdou, místy se zalesnnými plochami, i s trvalým travním porostem. Pevažující sklon povodí je 5 15, maximáln 25. B Vsetínská Beva Vsetínská Beva patí mezi významné vodní toky. Je levou zdrojnicí Bevy, kterou vytváí spojením s Rožnovskou Bevou ve Valašském Meziíí v nadmoské výšce 285 m. Pramení na severozápadním svahu Javorník nad Velkými Karlovicemi ve výšce 896 m n.m. Hlavními pítoky Vsetínské Bevy kraje jsou zprava Jezerní potok, Dinotice, Jasenice, Jasenka a zleva Tišavský potok, Velká Stanovnice, Kychová, Zdchovka, Senice, Rokytenka, Semetínský potok, Ratiboka a Mikulvka. Prmrný sklon koryta toku je 10. Vodácky využívaný úsek se nachází mezi Velkými Karlovicemi a mostem v Novém Hrozenkov. Horní tok je pstruhovou vodou po jez v Bystice, odtud po soutok jde o mimopstruhovou vodu. Povodí podél tok je využíváno jako orná pda, nebo louky a pastviny, vtšina plochy povodí je však zalesnná. Povodí Vsetínské Bevy má nejvtší podíl ploch sklon svah v intervalu 5-25, zaujímají pes 4/5 území. Podíl sklon ploch nad 35 a pod 2 je minimální. Vsetínská Beva nad Jezerním potokem zahrnuje pramennou ást toku. Má lenitý hornatinný reliéf (území patí ke geomorfologickému celku Javorníky). Prmrná nadmoská výška povodí je 744 m n.m. Povodí Vsetínské Bevy po profil vodomrné stanice Vsetín (zhruba ve stední ásti toku) zahrnuje území o rozloze 505,60 km 2.. Obdobn jako u výše ležícího profilu nad Jezerním B

13 potokem se vyznauje lenitým vrchovinným reliéfem s prmrnou nadmoskou výškou 608 m n.m. a prmrným sklonem kolem 14. Tišavský potok Tišavský potok pramení na severních svazích Velkého Javorníka ve výšce 970 m n.m. a ústí zleva do Vsetínské Bevy ve Velkých Karlovicích ve výšce 544 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 64. Stanovnice Stanovnice je významný vodní tok ve vodohospodásky dležité oblasti Beskyd. Pramení u Bukoviny ve výšce 970 m n.m., ústí zleva do Vsetínské Bevy u Karolinky ve výšce 480 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je vysoký V údolí íky Stanovnice je v. km 0,7 situována vodní nádrž Karolinka. Byla uvedena do provozu v roce 1987 a hlavním úelem jejího vybudování bylo vodárenské využití pro skupinový vodovod Vsetín Vlára. Nádrž má také energetické využití a její neovladatelný retenní prostor lze využít i pro pevádní povodových prtok. Svým celkovým objemem by nádrž byla schopna zadržet pouze 3,5% z celkového roního odtoku z povodí po profil Vsetín (podrobnji viz. kapitola B.1.4). Povodí Stanovnice je pevážn zalesnné, místy s plochami s trvalým travním porostem a jen výjimen s ornou pdou. Pevažující sklon povodí je Kychová Kychová pramení v Papajském sedle ve výšce 760 m n.m. a ústí zleva do Vsetínské Bevy u Halenkova ve výšce 400 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 13. Tok Kychová se nachází ve vodohospodásky dležité oblasti Beskyd, jedná se o výzkumné povodí. Zdchovka Zdchovka pramení u Zdchova ve výšce 668 m n.m. a zleva ústí do Vsetínské Bevy u Huslenek ve výšce 395 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 38. Zdchovka protéká vodohospodásky významnou ástí Beskyd povodí je rovnž zaazeno jako výzkumné. Povodí je zhruba z poloviny zalesnné a zhruba polovinu tvoí louky a pastviny, pouze drobné plochy jsou tvoeny ornou pdou. Sklony povodí se pohybují v intervalu 5 25, výjimen Senice Senice je významný vodní tok, pramení na západních svazích Makyty ve výšce 840 m n.m. a zleva ústí do Vsetínské Bevy u Ústí ve výšce 354 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 15, pstruhovou vodou je celý tok. Tok je souástí vodohospodásky významné ásti území Beskyd. Více než polovina povodí je zalesnná, zbytek tvoí orná pda a louky a pastviny zhruba ve stejném pomru. Sklon povodí se pohybuje v intervalu 5 25, výjimen Jasenice Jasenice pramení na západních svazích vrchu Cáb ve výšce 740 m n.m., protéká vodohospodásky významnou ástí území Beskyd a zprava ústí do Vsetínské Bevy ve Vsetín ve výšce 340 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 43. Pevážná ást území povodí je zalesnná, v dolní ásti povodí s loukami a pastvinami. Sklon povodí se na vtšin povodí pohybuje v intervalu B

14 Rokytenka Rokytenka pramení na jižních svazích vrchu Chléviska ve výšce 585 m n.m., protéká vodohospodásky významnou ástí území Beskyd a zleva ústí do Vsetínské Bevy ve Vsetín ve výšce 335 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 19. Zhruba 2/3 území povodí jsou zalesnné a podél toku se stídají pozemky s ornou pdou s loukami a pastvinami. Sklon povodí se na vtšin uzemí pohybuje v intervalu Ratiboka Ratiboka pramení Na Lukách ve výšce 495 m n.m. a zleva ústí do Vsetínské Bevy u Hablnky ve výšce 321 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 16. Povodí je zhruba z poloviny zalesnné druhou polovinu tvoí orná pda a louky a pastviny.sklony povodí se pohybují v intervalu 2 5, místy Bystika / Bystice (Beva) Bystika je významný vodní tok, pramení na západních svazích vrcholu Tanenice ve výšce 820 m n.m. a zprava ústí do Vsetínské Bevy u Bystiky ve výšce 305 m n.m. Hlavními pítoky Bystiky jsou zleva Tísavy, M. Bystika, Rž ka. Na ece Bystici na 5,5.km je vybudována kamenná vodní nádrž Bystika. Jedná se o nejstarší pehradní stavbou v povodí eky Moravy nad soutokem s Dyjí. Byla uvedena do provozu v roce 1912 a hlavním motivem pro její výstavbu bylo nkolik velkých povodní, které na pelomu století tuto ást Moravy postihly. Její funkce je ale i akumulaní - k nalepšení prtok ve Vsetínské Bev, energetická a rekreaní (podrobnji viz. kapitola B.1.4). Prmrný sklon koryta toku je 24, pstruhovou vodou je v celé délce, nachází se ve vodohospodásky dležité oblasti Beskyd. Plocha povodí je pokryta pevážn lesy, místy loukami a pastvinami, zídka ornou pdou.sklonitost povodí Bystiky se vtšinou pohybuje v intervalu 5 25, výjimen pes 35. B Rožnovská Beva Rožnovská Beva je významný vodní tok, pramení na severních svazích Vysoké ve výšce 910 m n.m. a spojuje se s Vsetínskou Bevou u Valašského Meziíí ve výšce 285 m n.m. Hlavními pítoky Rožnovské Bevy na území Zlínského kraje jsou zprava Mevka, Kobylská, Knchyn, Horní Rozpitý potok, Dolní Rozpitý potok, Hornopasecký potok, Hornopasecký potok, Starožunberský potok, Hodorfský potok, Zašovský potok, Krhovský potok a zleva Bukovský potok, Hluboký potok, Solanecký, Hážovický potok, Maretka. Na Rožnovské Bev je v. km 32,2 situováno vodní dílo Horní Beva, jehož hlavním úelem je snižování povodových prtok, nalepšování prtoku v toku pod nádrží a má i funkci rekreaní (podrobnji viz. kapitola B.1.4). Prmrný sklon koryta toku je 17, pstruhovou vodou je celý tok. Vodácky je využíváno 26 km od jeho ústí. Podél dolního toku se nacházejí pozemky s ornou pdou, horní tok je obklopen loukami a pastvinami. Více než polovinu povodí tvoí lesní porosty. V povodí Rožnovské Bevy pevládají svahy o sklonu 5 15, minimáln jsou v povodí zastoupeny sklony nad 35. Rožnovská Beva nad pítokem Kobylská pokrývá pramennou ást povodí o ploše 31,21 km 2. Uvedené povodí má velmi lenitý vrchovinný reliéf, patící k horské ásti Západních Beskyd. Ty zde zastupují geomorfologické celky Moravskoslezské Beskydy (Radhošská hornatina) na severu a Hostýnsko-vsetínská hornatina (Vsetínská hornatina) v jižní polovin povodí. Hranici mezi obma celky tvoí Rožnovská brázda, do níž je zahloubeno údolí Rožnovské Bevy. Nejvyšších nadmoských výšek dosahuje oblast Vsetínské hornatiny vrcholící na jihovýchod kopcem Vysoká (1024 m n.m.). Prmrná nadmoská výška povodí je 707 m n.m. a prmrný sklon svah dosahuje 13,4. Na horním toku Rožnovské Bevy je B

15 vybudováno vodní dílo Horní Beva, jehož hlavním úelem je nalepšování prtok pro vodárenský odbr v prameništi Rožnov a rekreaní využití (podrobnji viz. kapitola B.1.4). Rožnovská Beva po profil vodomrné stanice Valašské Meziíí uzavírá povodí o ploše 252, 40 km 2. Vodomrná stanice Valašské Meziíí se nachází nad soutokem Rožnovské a Vsetínské Bevy. Prmrná nadmoská výška povodí je 561 m n.m. a prmrný sklon jeho svah 11,5. Solanecký potok Solanecký potok pramení na Soláni ve výšce 760 m n.m. a zleva ústí do Rožnovské Bevy u Hutiska ve výšce 447 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 46. Povodí je pevážn zalesnné a jen malou ást tvoí louky a pastviny. Sklony povodí v dolní polovin toku se pohybují v intervalu 2 15, v horní polovin 15 25, místy až 35. Maretka Maretka pramení jihovýchodn od Vide ve výšce 565 m n.m. a zleva ústí do Rožnovské Bevy u Stíteže ve výšce 340 m n.m.prmrný sklon koryta toku je 33. Povodí je pokryté pevážn loukami a pastvinami, na soutoku s Rožnovskou Bevou je orná pda, ve vyšších polohách je pak povodí zalesnné. Sklony povodí se pohybují v intervalu 2 15, maximáln až 25. B Vlára Vlára je významný vodní tok, pramení jihovýchodn od Pozdchova ve výšce 650 m n.m. a ústí zprava do Váhu u Nemšové v 219 m n.m. Území Zlínského kraje opouští v.km 11,7. Hlavními pítoky Vláry na území Zlínského kraje jsou zprava Vysokopolský potok, Benice, Svíborka, Václavský potok, íka, Rokytenka, Zelenský potok a Brumovka, zleva pak Tichovský potok a Smolinka. Prmrný sklon koryta toku je 17. Povodí Vláry a jejích pítok odvoduje jihovýchodní okraj Zlínského kraje do eky Váhu. Více než polovina území povodí je zalesnná, ve zbyvající ásti povodí se rovnomrn stídá orná pda s trvalým travním porostem. Smolinka Smolinka pramení na jižních svazích vrcholu Láz ve výšce 445 m n.m. a ústí zleva do Vláry u Vlachovic ve výšce 342 m n.m. Prmrný sklon koryta toku je 23. íka íka pramení jižn od Sehradic ve výšce 470 m n.m. a ústí zprava do Vláry u Bohuslavic ve výšce 335 m n.m. Hlavními pítoky íky na území Zlínského kraje jsou zleva Lukšinka a Lipovský potok. Prmrný sklon koryta toku je 10. Brumovka Brumovka je významný vodní tok, pramení jihovýchodn od Študlova ve výšce 760 m n.m. a ústí zleva do Vláry v 305 m n.m. Hlavními pítoky Brumovky na území Zlínského kraje jsou zprava Hložecký potok a zleva Nedašovka, Bylnika. Prmrný sklon koryta toku je 24. B

16 B.1.4 Stávající retenní nádrže Na území Zlínského kraje je evidováno celkem 10 vodních nádrží ve správ státního podniku Povodí Moravy a 33 vodních nádrží a poldr ve správ Zemdlské vodohospodáské správy, Oblasti Povodí Moravy a Dyje. Je teba zdraznit, že tato vodní díla jsou situována v horních ástech povodí významných vodních tok a že u vtšiny z nich nebyla protipovodová ochrana primárním úelem, byly vybudovány pevážn k vodárenským, rekreaním, rybochovným a jiným úelm. Z významnjších vodních nádrží v okresech Kromíž, Uherské Hradišt, Zlín a Vsetín je teba uvést následující vodní díla: - v povodí Kyjovky na jejím horním toku - VD Koryany - u hranice Zlínského kraje na Klimentském potoce - VD Osvtimany - v povodí Devnice na Devnici - VD Slušovice - na Fryštáckém potoce - VD Fryšták - v povodí Olšavy na Luhaovickém potoce - VD Luhaovice - na toku Kolela - VD Bojkovice - na Ludkovickém potoce - VD Ludkovice - v povodí Nivniky (Bystiky) - VD Ordjov - v povodí Bevy na Bystici - VD Bystika - na Velké Stanovnici - VD Karolínka - na Rožnovské Bev - VD Horní Beva Pevážn se jedná o nádrže s kombinovaným využitím jako protipovodové retenní a vodárenské nádrže. Ve správ ZVHS, Oblasti povodí Moravy a Dyje, pracoviš Kromíž, Zlín, Valašské Meziíí a Vsetín je celkov 33 vodních nádrží (informace k ) s celkovou zatopenou plochou 87 ha a celkovým objemem tém 2 miliony m 3. Tabulka B1-2: Vodní nádrže ve správ ZVHS ve Zlínském kraji Pracovišt ZVHS-OPM Poet VN Plocha VN Objem VN (poet) (ha) (tis. m3) Kromíž Uherské Hradišt Valašské Meziící Zlín Drobné retenní prostory jsou i na tocích spravovaných Lesy R s.p., Správa tok oblast povodí Moravy, Vsetín. V posledních cca 10 letech vznikla nebo byla obnovena ada drobných retenních prostor z iniciativy obcí v rámci Programu revitalizace íních systém, Programu pée o krajinu aj. (nap. na k.ú. Bezvky, Modrá, Blazice, Chomýž aj.). Podrobnjší parametry jsou uvedeny v pílohách E.1.2 a E.1.3, v následujících odstavcích uvádíme základní údaje o nejvýznamnjších vodních dílech ve správ Povodí Moravy s.p.. B Vodní dílo Koryany Nádrž Koryany na íce Kyjovce v 74,5.km je poslední z nádrží ve správ Povodí Moravy s.p.. Byla dokonena v roce 1958 a slouží pedevším k akumulaci pro zajištní odbru vody pro skupinový vodovod Kyjov, zachycení velkých vod, snížení kulminaních prtok a má i energetický význam. Transformaní úinek nádrže byl ešen ve dvou variantách, z nichž ta B

17 píznivjší, jež využívá manipulace se spodními a stedními výpustmi, je vyjádena v následující tabulce: Tabulka B1-3: Transformaní úinek VD Koryany N-letost Q kulminace W pv Q transf maximální dosažená hladina asový posun kulminací m 3 s -1 mil.m 3 m 3 s -1 m.n.m hod Q 1 4,8 0, ,60 Q 2 7,5 0, ,60 Q ,600 8,10 306,68 1:30 Q ,790 8,10 306,87 4:15 Q 20 20,5 1,060 8,25 307,16 6:15 Q ,470 14,3 307,38 4:30 Q ,900 20,6 307,51 27,05* 2:45 Q ,5 2,320 30,6 307,67 37,0* 307,64* 2:30 Q ,920 38,7 307,93 44,3* 307,79* 2:45 Q ,465 44,4 308,28 49,5* 308,07* 3:00 Q ,650 75,20 309,56* 3:00 pozn.: (*) Ped dosažením max. hladiny 307,60 m.n.m otevena spodní výpust Poznámka pibližn max. hladina pekroena max.hladina B Vodní dílo Osvtimany Ve správ Zemdlské vodohospodáské správy (ZVHS) stojí za zmínku pedevším vodní nádrž Osvtimany v.km 0,8 Klimentského potoka, náležícího do povodí Hruškovice. Do trvalého provozu byla tato nádrž uvedena v roce 1990 a jejím pvodním úelem byla akumulace vody pro kapkovou závlahu zemdlských pozemk. V souasné dob je využívána pedevším jako chovná nádrž pro sportovní rybolov a zajišuje i minimální zstatkový prtok v toku pod nádrží. B Vodní dílo Slušovice Vodní nádrž Slušovice byla vybudována pímo na Devnici nad soutokem s Trnávkou v.km 29,2, nad obcí Slušovice. Dvodem pro její výstavbu byla zejména nutnost zásobování Zlínské aglomerace, zahrnující zejména Zlín a Otrokovice, pitnou vodou. VD Slušovice zajišuje primárn dodávku surové vody do úpravny vody Slušovice. Jejím druhotným úelem bylo i nalepšování prtok v sušších obdobích, snižování povodových prtok a slouží i k rekreaci a výrob elektrické energie. I když nádrž nemá vymezený retenní prostor pro zachycení povodní, je její transformaní úinek pomrn výrazný. V následující tabulce je uvedena varianta transformace pi využití spodních výpustí a neízeného odtoku pes bezpenostní peliv tak, jak je uvedena v manipulaním ádu tohoto vodního díla. Tabulka B1-4: Transformaní úinek VD Slušovice N-letost W PV Q kulminace Q transf maximální dosažená hladina mil. m 3 m 3 s -1 m 3 s -1 m.n.m Q 1 0,60 6,1 6,1 316,41 Q 5 1, ,41 Q 10 2, ,0 315,51 B

18 Q 20 3, ,0 316,78 Q 50 4,13 61,5 33,9 317,19 Q 100 5, ,1 317,5 Q 200 6, ,2 317,73 Q 500 8, ,4 317,97 Q , ,3 318,20 Pro VD Slušovice bylo zpracováno i vyhodnocení katastrofické povodn z roku 1997 a i pro tuto událost je zejmý transformaní úinek povodové vlny: Tabulka B1-5: Vyhodnocení povodn VD Slušovice reálná povode Q kulminace Q transf maximální dosažená hladina m 3 s -1 m 3 s -1 m.n.m hod Q ,8 57,7 317,48 2 asový posun kulminace B Vodní dílo Fryšták Pehrada Fryšták je starší z obou nádrží v povodí Devnice, které jsou ve správ Povodí Moravy s.p. Byla vybudována na Fryštáckém potoce v.km 4,2 v letech Její realizaci si vynutil rozvoj Zlína ped druhou svtovou válkou, kdy se Zlín stal prmyslovým centrem regionu. V roce 1996 bylo vzhledem ke klesajícím odbrm vodárenské využívání nádrže zrušeno, ovšem i nadále je nádrž vedena jako vodárenská s tím, že v pípad poteby mohou být odbry obnoveny. V roce 1997 byla pehrada prohlášena za kulturní památku a v souasné dob správce nádrže provádí její opravu ve spolupráci se Státním památkovým ústavem. Jak bylo uvedeno, hlavním úelem nádrže byla akumulace a vzdouvání vody, dále pak zajištní minimálního prtoku pod nádrží a také transformace povodových prtok vymezeným retenním prostorem nádrže. V následující tabulce je uveden transformaní úinek nádrže z manipulaního ádu vodního díla Fryšták: Tabulka B1-6: Transformaní úinek VD Fryšták N-letost Q kulmi nace W pv nástupní hladina (1) Q transf maximální dosažená hladina m 3 s -1 mil.m 3 m.n.m m 3 s -1 m.n.m Q 1 6,4 0,510 L 245,75 6,4 245,75 Q 2 11,5 0,850 L 245,75 9,0 245,79 Q ,470 L 245,75 11,0 246,19 Q ,040 L 245,75 11,0 246,74 Q ,040 Z 244,75 11,0 046,20 Q ,750 L 245,75 18,0 247,25 Q ,750 Z 244,75 11,0 246,82 Q ,770 L 245,75 38,6 247,51 Q ,770 Z 244,75 24,8 247,34 Q ,900 L 245, ,75 Q ,900 Z 244, ,68 Q ,900 L 245,75 64,7 247,79 Pozn. pi odtoku 7,0 by byla H = 247,10 pi odtoku 7,0 by byla H = 246,39 spodní výpusti mimo provoz B

19 Q ,940 L 245, ,94 Q ,000 L 245, ,08 Q ,000 Z 244,75 105,5 248,00 Q ,870 L 245,75 140,2 248,30 Q ,870 Z 244,75 138,3 248,29 Q ,0 Z 244,75 173,5 248,57 L 245,75 173,5 248,53 Q ,5 Z 244,75 238,7 249,12 L245,75 238,7 249,12 pozn.: L letní, Z - zimní po dosažení H max oteveny pln ob sp. výpusti B Vodní dílo Luhaovice Vodní dílo Luhaovice je situováno v.km 13,9 Luhaovického potoka. Je jednou z nejstarších pehrad v povodí Moravy, která plní svoji primární funkci, tj. pevádní a transformace povodových prtok, již více než 75 let. Osvdilo se i pi povodni v roce 1997, kdy dokázalo snížit kulminaci povodového prtoku z 59 m3.s-1 na 19 m3.s-1. Mezi její další funkce patí i akumulace vody k nalepšování prtok v toku pod pehradou, využití k rekreaci, vodním sportm, k chovu ryb a i výrob elektrické energie. Údaje o transformaním úinku nádrže s využitím manipulace spodními a stedními výpustmi z manipulaního ádu VD Luhaovice jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka B1-7: Transformaní úinek VD Luhaovice N- letost Q kulminace W pv Q transf maximální dosažená hladina asový posun kulminací m 3 s -1 mil.m 3 m 3 s -1 m.n.m hod Q 1 8,5 0,485 7,0 279,86 + 4:30 Q 2 14,5 0,833 7,0 280,48 + 7:30 Q ,345 19,0 280,87 + 3:30 10,0 281,28 +10:00 Q ,82 26,0 281,15 + 3:30 10,0 282,26 +13:30 Q ,455 20,0 282,13 + 6:00 Q ,20 26,0 283,03 + 7:00 Q ,92 35,0 284,18 + 6:00 Q ,47 76,0 284,60 + 2:45 Q , ,84 + 2:00 Q , ,84 + 1: ,70 +1:30 Pozn. ve funkci peliv pekroena max.hladina B Vodní dílo Bojkovice Vodní nádrž Bojkovice byla vybudována v šedesátých letech na Kolelaském potoce v.km 2,5 k vodárenským úelm. Zajišuje pedevším dostatek vody pro skupinový vodovod Uherský Brod. Veškerá manipulace s vodou probíhá prostednictvím sdruženého funkního objektu, který slouží k odbrm vody, k vypouštní vody z nádrže a k pevádní povodní pes hráz. Transformaní úinek pi využití pln otevených spodních výpustí je uveden v následující tabulce: Tabulka B1-8: Transformaní úinek VD Bojkovice B

20 N- letost W pv Q transf maximální dosažená hladina asový posun kulminací m 3 s -1 m 3 s -1 m.n.m hod Q 1 4,0 2,75 321,61 1:15 Q 2 6,5 5,26 321,71 0:30 Q 5 12,5 12,9 321,76 0:30 Q 10 7,5 15,4 321,82 0:30 14,0 321,77 1:15 Q 20 24,5 21,5 321, ,0 321, Q 50 34,5 33,0 322, Q , ,22 0:15 Q , :15 Q , ,65 0:15 Q , ,84 0:15 pozn.: SV spodní výpust Pozn. 1 Pozn. 2 otevena 1 sp. výpust otevena 1 sp. výpust 1 SV 2 SV 1 SV 2 SV oteveny 2 spodní výpust pekroena max.hladina B Vodní dílo Ludkovice Pehrada Ludkovice na Ludkovickém potoce v.km 6,3 je dalším vodním dílem v povodí Olšavy - jde o jednu z nejmenších nádrží v celém povodí Moravy. Byla vybudována v šedesátých letech minulého století a jejím hlavním úelem je zajištní odbr pro skupinový vodovod Luhaovice. Mezi její další funkce patí zajištní minimálního prtoku pod nádrží a zajištní požární vody pro potebu požární nádrže a koupališt v Ludkovicích. Vodní dílo Ludkovice nemá vymezen ovladatelný retenní prostor pro zachycení povodní a v manipulaním ádu jsou uvedeny 2 varianty manipulací za povodní, z nichž je uvedena opt ta píznivjší - pi využití bezpenostního pelivu vetn spodních výpustí: Tabulka B1-9: Transformaní úinek VD Ludkovice N-letost W pv Q kulminace Q transf maximální asový posun dosažená hladina kulminací mil. m 3 m 3 s -1 m 3 s -1 m.n.m min. Q 1 0,08 4 3, , Q 2 0,15 6,5 5, ,72 90 Q 5 0,27 11,5 9, ,77 60 Q 10 0, , ,91 60 Q 20 0, , ,02 45 Q 50 0, , ,19 45 Q 100 0, , ,31 45 Q 200 1,09 52,5 49, ,45 30 Q 500 1,35 69,5 66, ,66 30 B Vodní dílo Bystika Kamenná vodní nádrž v. km 5,5 eky Bystice je nejstarší pehradní stavbou v povodí eky Moravy nad soutokem s Dyjí. Byla uvedena do provozu v roce 1912 a hlavním motivem pro její výstavbu bylo nkolik velkých povodní, které na pelomu století tuto ást Moravy postihly. Její funkce je ale i akumulaní k nalepšení prtok ve Vsetínské Bev, energetická a rekreaní. Transformaní úinek nádrže je uveden v následující tabulce a vychází z údaj uvedených v manipulaním ádu této nádrže. B

21 Tabulka B1-10: Transformaní úinek VD Bystika N-letost W PV Q Q transf mil. m 3 mil. m 3 m 3 s -1 m.n.m. Q 1 1,14 15,3 8,5 377,52 Q 5 2,62 42,2 20,0 379,10 Q 10 3,27 58,7 20,0 379,95 Q 20 5,20 77,8 20,0 384,43 Q 50 7,14 108,0 72,2 385,75 Q 100 9,3 134,0 116,0 386,00 Q 100* 9,3 134,0 113,0 386,09 Q ,2 249,0 248,0 nad 386,60 * všechna výpustná zaízení po dosažení hladiny pelivu uzavena Transformace nástup. hladina = 376,60 m.n.m maximální Poznámka dosaž. hladina Odtok pi transformaci povodní PVQ 1 PVQ 10 mže být rzný, je zejména závislý na celkovém vývoji hydrologické situace v povodí nad a pod nádrží B Vodní dílo Karolinka Nádrž je situována v údolí íky Stanovice v jejím.km 0,7, byla uvedena do provozu v roce 1987 a jejím hlavním úelem bylo vodárenské využití pro skupinový vodovod Vsetín Vlára. Tato nádrž má také energetické využití a její neovladatelný retenní prostor lze využít i pro pevádní povodových prtok. Transformaní úinek není zanedbatelný ani pi pevádní stoleté povodn, ovšem neškodný prtok v koryt pod nádrží dokáže pevádt pouze do úrovn pítoku cca Q 10. B Vodní dílo Horní Beva VD Horní Beva je poslední vodní nádrží v povodí Bevy ve správ Povodí Moravy s.p. Je situována v.km 32,2 Rožnovské Bevy a jejím hlavním úelem je snižování povodových prtok, nalepšování prtoku v toku pod nádrží a má i funkci rekreaní. V letech se uskutenila rekonstrukce koruny hráze a dalších jejích ástí a v souasné dob probíhají práce na rekonstrukci spodních výpustí a bezpenostního pelivu. Z následující tabulky je zejmé, že transformaní úinek se projeví pouze do prtoku Q 5, kdy je i patrný výraznjší asový posun kulminace. Tabulka B1-11: Transformaní úinek VD Horní Beva N-letost W pv Q kulminace Q transf maximální dosažená hladina asový posun kulminací mil. m 3 m 3 s -1 m 3 s -1 m.n.m min. Q 1 0, ,50 15 Q 2 0, , Q 5 1, ,8 563, Q 10 1, ,14 45 Q 20 1, ,26 15 Q 50 2, ,40 15 Q 100 2, ,54 30 Q 500 2, ,76 15 B

22 B.1.5 Hydrologie vybraných profil vodních tok Zlínského kraje Pro jednotlivé zadané profily v povodí Moravy a Dyje zpracoval eský hydrometeorologický ústav pro poteby Studie N leté prtoky. Jedná se zvlášt o profily na pítocích eky Moravy v míst jejich zaústní do Moravy, profily v místech mících zaízení (limnigraf) a v místech s astým výskytem povodní. Lokalizace profil byla stanovena zadavatelem ped zahájením prací na studii. Tabulka N-letých prtok ve 29 hydrologických profilech je uvedena v píloze E.1.4. Hydrologické údaje jsou zpracovány a poskytovány na základ pozorovaných hodnot, které charakterizují odtokové pomry území. Plošn se vyrovnávají v síti vodních tok za vylouení vlivu výrazného prokazatelného ovlivnní. N leté prtoky byly odvozeny za maximální období pozorování. Zpsob a rozsah místního ovlivnní není znám. Obrázek. B1-2: Zákres profil, pro které byly zpracovány N-leté prtoky a srážkoodtokové charakteristiky, do mapy územního lenní Zlínského kraje B