Metodický list číslo 1. Název tématického celku: Vývoj evropské integrace,hhierarchie a vlastnosti pramenů práva ES/EU

Transkript

1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské a mezinárodní právo Cílem předmětného kursu je seznámení studentů s vývojem evropské integrace, objasnění pramenů práva ES a jejich hierarchie, seznámení s vlastnostmi jednotlivých druhů právních aktů včetně jejich vymahatelnosti před vnitrostátními orgány i orgány ES. Součástí kurzu je i přehled aktuální judikatury ESD, stejně jako příklady významných rozhodnutí vnitrostátních soudů, které vypovídají o limitech akceptace evropského práva v členských zemích Evropské Unie. Posluchači budou rovněž zevrubně seznámeni s vývojem a aktuálním stavem ústavněprávní problematiky EU, ze které se namísto dosavadních zakládajících smluv postupně rodí základní texte primárního práva EU. Metodický list číslo 1 Název tématického celku: Vývoj evropské integrace,hhierarchie a vlastnosti pramenů práva ES/EU Cíl: objasnění vývoje evropské integrace, rozdílu mezi primárním a sekundárním právem ES/EU, vysvětlení rozdílů mezi právem ES a EU z hlediska vytváření právních norem a vymahatelnosti závazků vyplývajících ze sekundárního práva. Posluchači budou rovněž seznámeni s podstatou pilířové struktury evropského práva, druhy právních aktů, jež se vyskytují v jednotlivých pilířích a s jejich vlastnostmi. Dílčí témata: 1. Vývoj evropské integrace 2. Primární právo ES/EU a jeho vlastnosti 3. Sekundární právo ES/EU a jeho vlastnosti

2 1. Vývoj evropské integrace a evropského práva K tomuto tématu existuje rozsáhlá literatura, vedle studií publikovaných v Právních rozhledech, Evropském a mezinárodních právu či Právníku lze doporučit příslušné partie učebnice Evropského práva od L. Tichého, R. Arnolda a kol. - počátky integrace v Evropě - nejvýznamnější evropské integrační procesy a základy evropského práva v období antiky - nejvýznamnější evropské integrační procesy a základy evropského práva v období středověku - nejvýznamnější evropské integrační procesy a základy evropského práva v období novověku do pol. 20. stol. - Evropská integrace a základy evropského práva 2. pol. 20. stol. - Říše Alexandra Makedonského - Římské impérium - římské právo - Svatá říše Římská - Plán evropské integrace Jiřího z Poděbrad - Napoleonovy výboje - Třetí říše - Evropská společenství a Evropská unie 2. Primární právo ES/EU a jeho vlastnosti K tomuto tématu existuje rozsáhlá literatura, vedle studií publikovaných v Právních rozhledech, Evropském a mezinárodních právu či Právníku lze doporučit příslušné

3 partie učebnice Evropského práva od L. Tichého, R. Arnolda a kol., popř. vybrané kapitoly z práce Evropské ústavní právo od J. Blahože a kol. - rozdíl mezi pojmy EU a ES - kategorizace primárního práva ES/EU - postavení mezinárodních smluv v rámci evropského práva - postavení obecných právních principů v rámci evropského práva - postavení judikatury ESD v rámci evropského práva - kompetenční kompetence členských států - princip alokovaných kompetencí - klausule flexibility 3. Sekundární právo ES/EU a jeho vlastnosti K druhému z dílčích témat lze doporučit opět příslušné partie publikací L. Tichého a kol. a J. Blahože a kol. - rozdíl ve vlastnostech nařízení, směrnic a rozhodnutí - specifická povaha pramenů práva v oblasti tzv. II. a III. pilíře - součinnost institucí EU a vnitrostátních orgánů - vymahatelnost nároků vyplývajících z evropského práva - nařízení - směrnice - rozhodnutí - rámcové rozhodnutí - úmluvy

4 - společný postoj - společná strategie - společná akce - přednost evropského práva před vnitrostátním právem - bezprostřední účinek práva ES Pokud jste zvládli tento tématický celek, pokuste se o vlastní formulaci odpovědí na tyto problémové okruhy: 1. Jak se vyvíjela evropská integrace? 2. Jaké prameny práva náleží do kategorie primárního práva EU? 3. Vyjmenujte druhy právních aktů sekundárního evropského práva při zohlednění jeho pilířové struktury!

5 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské a mezinárodní právo Metodický list číslo 2 Název tématického celku: Judikatura Evropského soudního dvora a národních ústavních soudů Cíl: seznámení se s nejdůležitějšími judikáty Evropského soudního dvora a vybraných ústavních soudů členských států EU. Posluchačům bude objasněn vývoj soudní jurisdikce i způsob výkladu praktikovaný zmíněnými soudními orgány, význam Evropského soudního dvora pro výklad evropského práva a pro formulaci základních principů evropského práva. Stranou naší pozornosti nezůstane ani struktura Evropského soudního dvora a způsoby uplatnění právních nároků. Dílčí témata: 1. Evropský soudní dvůr, jeho struktura a pravomoci 2. Postavení národních soudů při výkladu evropského práva 3. Relevantní judikatura ESD 1. Evropský soudní dvůr, jeho struktura a pravomoci K tomuto tématu lze doporučit přehledné pojednání D. Wincott, The Court of Justice and the European Policy Process. In: J. Richardson (ed.), European Union. Power and Policy-Making. London 1996.

6 - Kde naleznete úpravu postavení ESD? - Jaké pravomoci přiznává Smlouva o založení ES Evropskému soudnímu dvoru? - Jakým způsobem je ESD personálně obsazován? - Jaké druhy žalob může ESD projednávat, jak se odlišuje agenda ESD a Soudu první instance? - generální advokát - žaloba na nesplnění povinnosti - žaloba na neplatnost - žaloba na nečinnost - soud první instance 2. Postavení národních soudů při výkladu evropského práva K druhému z dílčích témat si můžete prostudovat vybrané případy v díle A. Oppenheimera (srov. seznam literatury). - Jakým způsobem přistupují národní ústavní soudy jednotlivých členských států k jurisdikci Evropského soudního dvora? - Srov. vývojové tendence judikatury národních ústavních soudů, zejm. na příkladu Spolkového ústavního soudu SRN (rozsudky Maastricht, Solange ad.). - Popište vztah ESD a národních ústavních soudů ve světle primárního práva EU. - ústavní pořádek ČR - alokované kompetence - kompetenční konflikt pozitivní - řízení o předběžné otázce 3. Relevantní judikatura ESD

7 K tomuto dílčímu tématu srov. vybrané případy z Dokumentů ke studiu evropského práva a díla A. Oppenheimera (srov. seznam literatury). - postavení judikatury ESD v systému evropského práva - obecné právní zásady a vztah k judikatuře ESD - judikatura ESD a evropské politiky - extensivní forma výkladu ESD - rozhodnutí ESD ve věci Van Gend en Loos - Costa vs. ENEL - Francovich - Simmenthal - Dassonvile - Cassis de Dijon - I. W. Cowan Pokud jste zvládli tento tématický celek, pokuste se o vlastní formulaci odpovědí na tyto problémové okruhy: Jaké funkce plní v systému evropského práva ESD? Uveďte příklady možné interakce v působené ESD a národních ústavních soudů Charakterizujte výkladovou linii ESD.

8 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské a mezinárodní právo Metodický list číslo 3 Název tématického celku: Návrh evropské ústavní smlouvy a další problematika evropského ústavního práva Cíl: objasnění činnosti Konventu, jeho složení a pravomocí. Seznámení se strukturou evropské ústavní smlouvy, jejím obsahem a problémovými okruhy. Nástin jednání mezivládní konference, ratifikace v členských státech. Vztah ústavní smlouvy EU a národních ústavních řádů. Další vývoj v otázkách evropského ústavního práva Dílčí témata: 1. Konvent o budoucnosti Evropy 2. Struktura a obsah ústavní smlouvy EU 3. Návrh ústavní smlouvy EU a další vývoj v otázkách evropského ústavního práva 1. Konvent o budoucnosti Evropy K tomuto tématu srov. zejm. srov. (Senát a budoucnost Evropy) a - Co znamená metoda Konventu, kdy se v minulosti uplatnila? - Jaké složení charakterizuje Konvent? - Kolik zástupců zde měl každý stát? - Jaké pracovní skupiny se na něm vytvořily?

9 - Zakotvuje návrh ústavní smlouvy instituci Konventu i do budoucnosti? - metoda Konventu - delegát a alternát Konventu - předsednictvo Konventu - konventní konsensus - mezivládní konference 2. Struktura a obsah ústavní smlouvy EU K druhému z dílčích témat se seznamte s textem návrhu ústavní smlouvy a dalšími texty z oblasti ústavního práva EU, které jsou dostupné na či - Jakým způsobem se ústavní smlouva člení? - Jak jsou rozděleny kompetence EU? - Jakým způsobem se reformují unijní orgány? - Bude možné z EU také vystoupit? - katalog kompetencí - Charta základních práv - evropský (rámcový) zákon - evropský ministr zahraničí - předseda Evropské rady - passarelle - United in diversity - princip subsidiarity

10 3. Návrh ústavní smlouvy EU a ústavní pořádek ČR K danému tématu existují dílčí příspěvky v odborném tisku (Právní rozhledy, Právník atd.) - Jak je definován ústavní pořádek ČR? - Jak se stane ústavní systém EU součástí právního řádu ČR? - Jak je řešen vztah evropského a národního práva? - Jak je řešena národní identita a suverenita členských států? - ústavní pořádek ČR - ratifikace - referendum - přednostní aplikace evropského práva - princip occupied fields - systém včasného varování Pokud jste zvládli tento tématický celek, pokuste se o vlastní formulaci odpovědí na tyto problémové okruhy: Stručně charakterizujte průběh jednání Konventu a jeho výsledky. Do jakých částí se dělí návrh ústavní smlouvy a jaké základní novinky přináší? Jakým způsobem se stane ústavní systém EU součástí právního řádu ČR a jaké důsledky bude tento krok mít? Základní literatura: - Amsterodamská smlouva, Praha Ministerstvo zahraničních věcí Tichý L., Arnold R., Svoboda P., Zemánek J., Král R.: Evropské právo, Praha - C.H.Beck, 1999

11 - Tichý L.a kol.: Dokumenty ke studiu evropského práva, Praha - Linde Blahož J. a kol.: Ústavní právo EU, Dobrá voda nakl. Aleš Čeněk 2003 Doporučená literatura: - Bogdandy, A.von: Europäisches Verfassungsrecht, Berlin Koenig, Ch. a kol.: EU/EG-Prozessrecht, Tübingen Lenz, C.O., Borchardt, K.D.: EU- und EG-Vertrag. Kommentar, Berlin Oppenheimer, A. (ed.): The Relationship between European Community Law and National Law: The Cases, Vol. 1, Cambridge University Press Oppenheimer, A. (ed.): The Relationship between European Community Law and National Law: The Cases, Vol. 2, Cambridge University Press Wolffgang, H.-M.a kol.: Öffentliches Recht und Europarecht, Berlin 2004