PLATIT, ČI NEPLATIT EUREM? ANALÝZA VÝVOJE ZEMÍ UVNITŘ A VNĚ EUROZÓNY

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PLATIT, ČI NEPLATIT EUREM? ANALÝZA VÝVOJE ZEMÍ UVNITŘ A VNĚ EUROZÓNY"

Transkript

1 PLATIT, ČI NEPLATIT EUREM? ANALÝZA VÝVOJE ZEMÍ UVNITŘ A VNĚ EUROZÓNY

2

3 PLATIT, ČI NEPLATIT EUREM? ANALÝZA VÝVOJE ZEMÍ UVNITŘ A VNĚ EUROZÓNY

4 Platit, či neplatit eurem? Analýza vývoje zemí uvnitř a vně eurozóny CEVRO Institut Academic Press Edice Policy Studies, svazek 1 AECR je uznána a částečně financována Evropským parlamentem. Názory vyjádřené v této publikaci nemusí být v souladu s názory Evropského parlamentu. Vydavatel: CEVRO Institut, o. p. s., Jungmannova 17, Praha 1 - Nové Město, tel.: , Výroba: Nakladatelství Jalna, Mickiewiczova 17, Praha 6, tel.: , Technická redakce: Jiří Sládeček Grafická úprava a sazba: Martin Sládeček Tisk: PBtisk a. s. Vydání první Praha, 2012 ISBN

5 Obsah Josef Šíma Úvod... 5 Philipp Bagus Euro a konkurenceschopnost... 7 Pavol Minárik Měnové podmínky v měnové unii Václav Rybáček Euro a hospodářský růst CEVRO Institut 3

6 4 Platit, či neplatit eurem?

7 Úvod Tato kniha zahajuje novou ediční řadu v rámci CEVRO Institute Academic Press. Ke knihám a odbornému žurnálu, jež jsou v současnosti vydávány, tak přibývá řada analytických studií s názvem Policy Studies. Cílem této řady je publikovat krátké analýzy společenských problémů, jež nám umožní lépe chápat podstatu současných debat a sporů. Věříme, že přístupný, netechnický styl analýz, spolu s akcentem na vizuální zachycení hlavních trendů a veličin, uvítají jak tvůrci hospodářských politik, tak novináři i odborná a laická veřejnost. Těžko najít vhodnější náplň pro úvodní publikaci nové řady Policy Studies než žhavé téma veřejných debat dneška v Evropě i za jejími hranicemi euro. Jelikož Česká republika patří k zemím, jež jsou sice členskými zeměmi EU, ale nejsou členy eurozóny, je hlavní otázkou, na níž se tato publikace snaží najít odpověď tato: Platit či neplatit eurem? Analýza vývoje v zemích uvnitř a vně eurozóny. V čele mezinárodního týmu autorů, kteří na tuto otázku hledají odpověď, stojí dr. Philipp Bagus, jehož kniha Tragédie eura byla během velmi krátké doby přeložena do 13 jazyků. Autoři analyzují řadu aspektů rozvoje, jako je konkurenceschopnost či ekonomický růst, a snaží se ukázat, zda členství v eurozóně přináší viditelné positivní dopady nebo je-li naopak rozumnější zůstat mimo eurozónu. Studie obsažené v tomto svazku byly prezentovány v únoru 2012 v Praze na konferenci, na níž všichni autoři přednesli závěry svého zkoumání. Zároveň si vyslechli reakce viceguvernéra České národní banky dr. Mojmíra Hampla, který předkládané studie prostudoval a přednesl své připomínky a dodatečné postřehy k tématu. Věříme, že Policy Studies, nový přírůstek v publikačních aktivitách v rámci CE- VRO Institut Academic Press, přispěje do debat o podobě řešení hospodářských a společenských problémů jak v České republice, tak v EU; očekáváme, že vytvoří platformu pro formování postojů ke společenským problémům, jež přispějí k budování panství práva, konkurenceschopné ekonomiky a harmonické společnosti. prof. Josef Šíma, Ph.D. rektor vysoká škola CEVRO Institut CEVRO Institut 5

8 6 Platit, či neplatit eurem?

9 Euro a konkurenceschopnost Phillip Bagus Universidad Rey Juan Carlos Madrid Úvod Bez konkurenceschopnosti nelze dosáhnout udržitelného ekonomického růstu. Před tím, než došlo k zavedení jednotné měny, někteří lidé věřili, že euro bude podporovat růst a konkurenceschopnost (Hämäläinen 2000). Ale dluhová krize eurozóny tímto názorem značně otřásla. Země na okraji eurozóny nejsou dostatečně konkurenceschopné. Proto jednotlivé vlády států eurozóny přijaly v březnu 2011 Pakt pro euro plus, který má zvýšit konkurenceschopnost prostřednictvím strukturálních a fiskálních reforem.1 V prosinci 2001 byla ustavena mezivládní dohoda (European compact), která zavedla opatření na podporu konkurenceschopnosti jako například ústavní omezení maximální výše dluhu.2 V tomto článku ukážeme, že nedostatek konkurenceschopnosti okrajových členských států není ani náhoda, ani nevyhnutelný důsledek lenosti či způsobu života, které jsou vlastní středozemním národům. Daleko spíše je nedostatek konkurenceschopnosti nevyhnutelným důsledkem institucionální podstaty zavedení eura. V první části textu vysvětlíme, proč euro představuje tragédii obecní pastviny a jako takové umožňuje externalizaci nákladů deficitů na ostatní členské státy eurozóny. V druhé části se podíváme, jak systém eura ovlivňuje konkurenceschopnost eurozóny. Budeme se rovněž zabývat vyrovnaností obchodních bilancí. Ve třetí části se budeme věnovat konkurenceschopností nečlenských států. A konečně se dotkneme otázky, jaké vyhlídky má euro a zda je pro nečlenské státy výhodné euro přijmout. 1 Rozdělení států na členské a nečlenské viz Charlemagne (2011). V tomto článku máme členskými státy na mysli členy eurozóny, a nečlenskými státy takové státy Evropské unie, které nejsou součástí měnové unie. 2 Původně se uvažovalo o změně Lisabonské smlouvy, ale Velká Beritánie změnu smlouvy vetovala. Mezivládní dohoda (European compact) má tedy oživit konkurenceschopnost u těch členských a nečlenských států, které se rozhodnou ji podepsat. (Msnbc 2011). CEVRO Institut 7

10 Euro tragédie obecní pastviny Když člověk využívá zdroj a nezvažuje všechny náklady svého jednání, přičemž některé přenáší na třetí stranu, hovoříme o externích nákladech.3 Vlastník továrny, který znečišťuje jezero souseda, aniž by mu za to platil, přenáší část svých výrobních nákladů na ostatní. Tragédie obecní pastviny je zvláštním případem externích nákladů. V případě tragédie obecní pastviny může zdroj využívat více než jeden člověk a přitom náklady přenášet na ostatní. V konečném důsledku dojde k nadměrnému vyčerpání nevlastněného či obecního zdroje. Veřejná pláž je plná lidí a povalujících se odpadků. Jednotlivý uživatel pláže, který zde pohodí odpadky nebo který tu zabere místo, snižuje užitek ostatních uživatelů pláže. V případě soukromé pláže může její vlastník omezit užívání pláže, určit, kam se budou vyhazovat odpadky, zavést vstupné. Uživatelé pak berou v potaz všechny náklady svého jednání. K nadměrnému vyčerpání zdroje nedochází. Dalším příkladem zdrojů v obecném vlastnictví jsou hejna ryb v oceánech. Rybář, který svou činností zdroj vyčerpá, nebere v úvahu všechny náklady svého jednání, naopak část nákladů v podobě menší velikosti a schopnosti reprodukce hejna přenáší na ostatní (všechny potenciální rybáře). Motivace jednotlivého rybáře, aby mu záleželo na budoucí velikosti hejna, je malá. Spíše je motivován vylovit ryby co nejrychleji, protože pokud zdroj nevyčerpá a ryby nepochytá on sám, jistě to udělají jiní rybáři. Výsledkem je nadměrně vyčerpaný zdroj. Systém eura se podobá tragédii obecní pastviny (Bagus 2011). Vlády členských států mohou vyčerpat kupní sílu eura pro svůj vlastní užitek a přenést část nákladů na ostatní, tj. na všechny, kdo měnu drží. Nepřímým způsobem mohou vlády všech členských států monetizovat své deficity, a negativně tak ovlivňovat uživatele měny v ostatních členských zemích. Jak celý proces funguje? Jakmile členský stát utratí více, než kolik vybere na daních, vydá státní dluhopisy odpovídající výši rozdílu tak, aby pokryl svůj deficit. Významnou část těchto dluhopisů vykoupí evropský bankovní systém (především národní bankovní systém). Banky tyto cenné papíry nakupují nejen proto, že je v tom jejich vlády podporují, ale především proto, že je Evropská centrální banka (ECB) přijímá v rámci svých refinančních operací jako zajištění s nejnižším rizikovou přirážkou.4 Jinými slovy, banky vykupují státní dluhopisy proto, že ví, že je budou moci použít jako zajištění svých nových úvěrů od ECB. Státní dluhopisy jsou 3 Analýza externích nákladů viz Mises (1998, 651). Termín tragédie obecní pastviny poprvé použil Hardin (1968). 4 O případu banky Dexia, podporované ke koupi dluhů od belgické vlády, viz Zeihan (2011). 8 Platit, či neplatit eurem?

11 tudíž skoro stejně tak dobré jako peníze centrální banky, za předpokladu, že ECB refinancování opravdu poskytne. Když vláda vydá nové obligace, aby mohla financovat svůj deficit, banky si je mohou koupit a použít je jako zajištění nových půjček od ECB. Banky tedy získávají nové finanční rezervy a mohou navyšovat své zadlužení. Roste nabídka peněz a ceny mají tendenci růst, nicméně nejen v zemi s deficitem, ale v celé eurozóně. Tímto způsobem je možné část nákladů spojených s deficitem, tj. rostoucí ceny, přenést na obyvatele ostatních zemí eurozóny, a sice skrze vyčerpání kupní síly eura. Podobně jako v příkladu s rybářem je motivací vyčerpat obecní zdroj co nejrychleji, neboť jinak to udělají jiné vlády. Podívejme se na následující příklad: Výše německého deficitu dosahuje 3 procent HDP, zatímco deficity ostatních vlád eurozóny 10 procent HDP. Banky vykupují státní dluhopisy, využívají je u ECB jako zajištění a získávají nové rezervy, zvyšují svou zadluženost. Důsledkem jsou rostoucí ceny v eurozóně ve výši zhruba 8 procent. V takovém případě může v Německu dojít, navzdory rozpočtovému deficitu, k reálnému poklesu státních výdajů. Jinými slovy, na monetární redistribuci fungující v rámci institucionálního systému eura, může profitovat jen ten, jehož deficit je vyšší než deficity ostatních členských států. Popsaná situace se téměř shoduje s tou, v níž má tiskařský stroj několik vlastníků. V tomto případě získáte z monetární redistribuce nejvíce, budete-li tisknout peníze rychleji než ostatní. Taková motivace vede logicky k hyperinflaci. Důvodem, proč euro ještě přežívá, je to, že analogie tiskařského stroje a eurozóny není stoprocentní. Vlády nemohou tisknout euro přímo. Mohou tisknout pouze vládní dluhopisy. Monetizace funguje jedině tehdy, když banky tyto dluhopisy kupují a ECB je přijímá k zajištění půjček. Tudíž zde zůstávají dvě rizika: banky tyto obligace nekoupí, nebo je ECB nepřijme k zajištění půjček. Banky se mohou obávat, že země vydávající dluhopisy jim v budoucnu nezaplatí, ECB může dluhopisy přestat přijímat jako zajištění nebo jen neuspokojí poptávku po půjčkách. Hrozbu, že dojde k narušení monetizačního procesu, nicméně podstatně snižuje skutečnost, že euro je politickým projektem (Bagus 2010). Euro bylo založeno s implicitní zárukou pomoci silnějších států a ECB. V době dluhové krize je tato záruka stále více explicitní. ECB uspokojila veškerou poptávku po půjčkách. Proti specifikovaným kolaterálům dodává skutečně neomezené množství likvidity. ECB dokonce prodloužila operace dlouhodobého refinancování na dobu tří let, aby snížila rizika u bank, jež drží státní dluhopisy s dobou splatnosti delší, než je zajištění. ECB navíc snížila své požadavky na zajištění státních dluhopisů, aby podpořila členské státy, které se ocitají v potížích. Řecké, portugalské a irské státní dluhopisy přijímá, i přesto, že mají velmi špatný rating. CEVRO Institut 9

12 A aby se monetizace stala ještě atraktivnější, snížila ECB na konci roku 2011 úrokové sazby, a to i přesto, že se cenová inflace v eurozóně pohybovala kolem 3 %, tj. nad oficiálním cílem cenové inflace ECB. ECB začala navíc na sekundárním trhu nakupovat dluhopisy států, které se potýkaly se značnými problémy, aby tak zabránila riziku státních bankrotů. Samy státy začaly zachraňovat Řecko, Irsko a Portugalsko. Spolu s MMF založily záchranné fondy ve výši 750 miliard eur. Systém eura jako politického projektu tedy významně snížil nebezpečí monetizačního plánu.5 To, že konstrukce systému eura je chybná, se vědělo od samého počátku. Pakt stability a růstu měl za úkol omezit motivace k navyšování státních deficitů nebo k realizaci neudržitelných fiskálních dobrodružství. Vlády se často pokouší snížit důsledky tragédie obecní pastviny prostřednictvím regulace, či spíše zavedením kvót na vyčerpání zdroje v obecním vlastnictví.6 Tak například zavádí určité kvóty na rybaření. Pakt stability a růstu se pokusil stanovit kvótu na vyčerpání kupní síly eura tak, že omezil výši deficitů na 3 procenta HDP (a celkový dluh na 60 % HDP). Nicméně zde, na rozdíl od příkladu rybářů, neexistuje žádná vyšší vláda, která by dodržování kvót vynucovala. Vlády jsou samy rybáři! Jde o obdobu situace, kdy kartel rybářů slíbí, že své rybaření omezí stanovením určité kvóty. V případě členských států eurozóny se na hříšníky nevztahují žádné automatické pokuty. Skutečnost je taková, že hříšníci jsou sami sobě soudci. Trest je stanoven na základě politického rozhodnutí. Asi nikoho tedy nepřekvapí, že ač byl Pakt stability a růstu již několikrát porušen, nikdo dosud nebyl potrestán. Konverze úrokové sazby Záruka implicitní pomoci, která se objevila spolu s eurem jakožto politický projekt, zároveň způsobila jistou konverzi úrokových měr na německou úroveň (na úroveň 5 Čtenář se může oprávněně ptát, jak vůbec mohlo dojít k dluhové krizi, pokud monetizační projekt funguje tak snadno a je-li euro politickým projektem. Dluhová krize byla odstartovaná v okamžiku, kdy tržní subjekty začaly pochybovat o ochotě ECB a fiskálně silnějších států (zvláště Německa) projekt udržet. Krize přetrvává proto, že fiskálně silnější státy (zvláště Německo) brání přílišnému aktivismu ECB i prosazení transferové unie. Jelikož je to hlavně Německo, kdo přispívá na splácení dluhů okrajových států, mohou politické změny v Německu pomoc vládám, které se ocitly ve finančních problémech, zastavit. Je zřejmé, že soukromí držitelé řeckých dluhopisů pravděpodobně nějakou ztrátu utrpí. Na summitu v prosinci 2012 nicméně nebyl vyslyšen německá požadavek, aby v rámci nových záchranných projektů věřitelé utrpěli automatickou ztrátu. 6 Jednodušším a transparentnějším řešením by byla privatizace zdroje, v našem případě návrat k soukromým a konkurenceschopným penězům. 10 Platit, či neplatit eurem?

13 Graf č. 1: Tříměsíční úrokové sazby Německo Řecko Španělsko Irsko Itálie Portugalsko Zdroj: ECB země s nejnižším rizikem).7 S ohledem na záruku pomoci došlo u státních dluhopisů ke snížení rizikové prémie. Navíc ECB byla konstruována podle vzoru Bundesbank a založena symbolicky ve Frankfurtu. Proto tržní subjekty očekávaly, že ECB bude provádět monetární politiku podobající se politice Bundesbanky. Došlo ke snížení inflační prémie. Kombinace snížení inflační a rizikové prémie vedla k tomu, že úrokové sazby v zemích na okraji eurozóny konvergovaly k německým sazbám a významně klesaly. Navíc ECB prováděla expanzivní monetární politiku. Nízké úrokové sazby umožnily vyšší soukromé i veřejné zadlužení, než jaké by bylo možné s vyššími sazbami. Důsledky tragédie eura a konverze úrokových měr Systém eura s sebou přináší motivace k tvorbě deficitů nebo lépe řečeno k tvorbě vyšších deficitů než u ostatních členských států. Tyto zvrácené motivace jen velmi málo oslabil Pakt stability a růstu a nebezpečí, že fiskálně a monetárně 7 Více o euru jako nositeli záruky implicitní pomoci viz Arghyrou Tsoukalas (2010), Browne (2010) nebo Samuelson (2010). CEVRO Institut 11

14 Graf č. 2: Růst vládních výdajů v okrajových státech v procentech Portugalsko Španělsko Irsko Itálie Řecko Zdroj: AMECO konzervativnější státy (zvláště Německo) poruší záruku implicitní pomoci, či dokonce euro opustí. Tím nejviditelnějším důsledkem byla akumulace dluhu v okrajových státech. Obzvláště u malých států, u kterých je pomoc snazší, existuje motivace žít nad své možnosti prostřednictvím monetizace deficitů v systému eura. Více nepřímý důsledek se týká konkurenceschopnosti, ovlivněné motivacemi, které vznikly v systému eura. Systém eura motivuje k vysokým deficitům, tj. vyšším vládním výdajům, než jaké umožňují daňové příjmy. Prostřednictvím monetární redistribuce euro umožňuje vládám některých států více reálně utrácet na účet ostatních zemí. Navíc nižší úrokové sazby, zapříčiněné zárukou implicitní pomoci a příslibem monetární politiky obdobné té, kterou provádí Bundesbanka, umožnily vyšší deficity, a tudíž vyšší vládní výdaje. Euro tudíž zvýšilo vládní výdaje nad úroveň, jaké by jinak dosáhly. Více vládních výdajů zase způsobuje, že více zdrojů pohltí veřejná sféra a tyto již nebudou nikdy k dispozici konkurenceschopnému soukromému sektoru, jehož cílem je uspokojování potřeb zákazníků. Výsledkem je méně konkurenceschopná ekonomika. Vládní výdaje umožňují zachovávat zastaralé a nekonkurenceschopné ekonomické struktury, obzvláště ve státech na periferii. Vlády mohou udržovat či dokonce zvyšovat počet neproduktivních státních podniků nebo prostřednictvím dotací 12 Platit, či neplatit eurem?

15 Graf č. 3: Růst vládních výdajů v jádrových státech v procentech Německo Rakousko Francie Finsko Zdroj: AMECO podporovat sektory, které se ocitají v potížích, a tím bránit restrukturalizaci a modernizaci svých ekonomik. Prudce narostly vládní výdaje do zdravotnictví a školství, a tím pádem ubylo zdrojů, které by soukromý sektor mohl využít ke zvýšení konkurenceschopnosti. Sociální výdaje snížily motivace k tvorbě bohatství a umožnily udržovat struktury, které by se jinak zhroutily. Vládní výdaje například oddálily nezbytné reformy pracovního trhu. Pokud intervence do pracovního trhu způsobí přehnaný růst reálných mezd, výsledkem je nezaměstnanost. Nezaměstnanost tlačí politiky, aby reformovali pracovní legislativu, a snižuje mzdy zaměstnaným. Vládní výdaje nicméně mohou tento tlak snížit prostřednictvím dávek v nezaměstnanosti, posíláním nezaměstnaných do předčasného důchodu nebo jednoduše přeměnou nezaměstnaných ve státní zaměstnance. Výsledkem je rostoucí veřejný sektor, udržování nadměrně vysokých mezd a snížení celkové konkurenceschopnosti ekonomiky. Dalším důsledkem této strategie jsou ještě vyšší vládní výdaje a dluhy. Avšak tyto náklady bolí méně, pokud mohou být prostřednictvím systému eura přeneseny na ostatní státy a dojde-li k poklesu úrokových sazeb. Vládní výdaje ve státech na periferii prudce narostly po zavedení jednotné měny (graf č. 3). U některých států nevedl růst vládních výdajů k vysokým deficitům. Irsko a Španělsko, kde došlo k boomu na trhu s domy a byty, vysokými CEVRO Institut 13

16 Graf č. 4: Konkurenceschopnost dle nákladů na jednotku práce v Německu, Rakousku, Belgii a Nizozemí Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q1 Belgie Německo Nizozemí Rakousko Zdroj: ECB deficity netrpěly, neboť veřejné příjmy rovněž prudce rostly. Nárůst příjmů však nebyl udržitelný, jelikož byl výsledkem bubliny na trhu. Země nicméně výrazně navýšily své výdaje. Pokud by v nějakou chvíli bublina praskla a příjmy by prudce klesly, vlády těchto států věděly, že mohou využít monetární redistribuce eurozóny a že budou implicitně kryty fiskálně silnějšími zeměmi. Díky euru utrácely, jako by nebylo žádné zítra. Garantující země, zvláště Německo, nenavyšovaly tolik vládní výdaje jako státy na periferii z několika důvodů (viz graf č. 3). Větší státy jako Francie a Německo nemohou očekávat, že jim pomohou menší státy jednoduše proto, že menší státy nemají dost zdrojů. Navíc fiskální a monetární tradice Německa se liší od ostatních zemí. Obyvatelé Německa, kteří zažili dvě hyperinflace, se nyní silně staví proti expanzivní monetární politice a vysoce oceňují udržitelný rozpočet. Tvůrci politik si jsou vědomi vztahu mezi fiskální a monetární politikou. Veřejné dluhy a deficity mají tendenci způsobit inflaci či dokonce hyperinflaci, jak ukázal rok 1923 a léta po porážce ve druhé světové válce. Německo a některé další státy navíc na monetární redistribuci tratí. Jelikož měly strukturálně nižší deficity, monetární redistribuce pracovala proti Němcům i proti německé vládě. Reálné německé výdaje negativně ovlivnila tragédie efektu eura 14 Platit, či neplatit eurem?

17 Graf č. 5: Konkurenceschopnost v okrajových státech Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q1 Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Zdroj: ECB (TOTEF).8 Navíc úrokové míry jsou v důsledku implicitní záruky pomoci o něco vyšší, než by byly bez ní. Z toho důvodu vlastně fiskálně uvědomělejší státy implicitně dotují státy, které jsou lehkovážnější. Aby se monetární dotace, a tedy eurozóna, udržely, musely se uvědomělejší státy zabývat strukturálními reformami, a dát tak do pořádku své finance. Musely poměrně snížit své sociální výdaje a provést strukturální reformy. Nejznámějším příkladem je Agenda 2010 německého kancléře, sociálního demokrata Gerharda Schrödera. Přijatá opatření zahrnovala deregulaci pracovního trhu, snížení dávek v nezaměstnanosti a důchodů. Výsledkem byl nárůst německé konkurenceschopnosti nejen relativně vůči státům na periferii, ale i absolutně. Tento nárůst se projevil v rychlém zotavení z finanční krize v roce Můžeme říci, že tragédie efektu eura sice fungovala v neprospěch Němců, ale ve skutečnosti nutila německé politiky utrácet daleko méně než politiky v ostatních zemích a nastoupit správný směr strukturálních reforem. Konkurenceschopnost vzrostla. V důsledku tragédie efektu eura se konkurenceschopnost Německa zvýšila, zatímco u států na periferii klesla (viz graf č. 4 a 5). 8 TOTEF je označení monetární redistribuce, kterou umožňuje systém eura, a která svým nastavením umožňuje vyšší deficity než u ostatních členských států. CEVRO Institut 15

18 Graf č. 6: Obchodní bilance za rok Jak můžeme vidět na grafu č. 4 a 5, německá a rakouská konkurenceschopnost měřená náklady na jednotku práce v prvních letech po zavedení eura rostla. V zemích jádra jako je Francie, Nizozemí a Belgie vzrostly náklady na jednotku práce jen mírně. Naopak ve státech na periferii konkurenceschopnost výrazně klesla. Zahraniční obchod Belgie Neměcko Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Portugalsko Nizozemí Kypr Lucembursko Malta Rakousko Slovinsko Slovensko Finsko Zdroj: ECB Rozdíly v konkurenceschopnosti a snižování úrokových sazeb ve státech na periferii mělo za následek také obchodní přebytky a deficity. Spolu s využíváním systému eura k financování stále vyšších vládních výdajů a vyšších mezd, začaly státy na periferii více dovážet z daleko konkurenceschopnějších zemí jako je Německo. Nízké úrokové sazby navíc přinesly obrovský nárůst spotřeby. Mnoho dlouhodobého spotřebitelského zboží, které se zde nakoupilo, bylo dovezeno z Německa a dalších států evropského jádra. Bilance obchodu za rok 2009 (graf č. 6) ukazuje přebytky obchodu v Německu, Nizozemí, Rakousku, Belgii, Finsku a Lucembursku, zatímco státy na periferii a Francie zaznamenávaly obchodní deficity. Jak můžete vidět v grafu č. 7, obchodní nerovnováhy v eurozóně zesílily po zavedení eura. Přebytky a deficity se pohybují ve stejném směru jako konkurenceschopnost. 16 Platit, či neplatit eurem?

19 Graf č. 7: Obchodní bilance v letech Belgie Německo Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Portugalsko Nizozemí Zdroj: ECB Jih eurozóny žil nad své poměry tím, že více dovážel, než vyvážel. V podstatě tak navyšoval dluhy, které byly eurosystémem monetizovány a implicitně kryty státy evropského jádra. Tyto dluhy pravděpodobně nikdy nebudou splaceny v souladu s původními podmínkami, podobně jako tomu je u částečného nesplacení dluhu Řeckem a monetizací ECB. Tragédie efektu eura se odráží v reálné ekonomice a v pohybu reálného zboží a služeb mezi zeměmi. Jádro vyrábí a periferie spotřebovává. Životní úroveň v jádru se relativně snížila, zatímco na periferii vzrostla v důsledku pohybu zboží, tj. v důsledku obchodních přebytků či deficitů. Přebytky vývozu mají tendenci posilovat měnu, a naopak přebytky dovozu měnu oslabují. Přebytky vývozu obvykle vedou k hromadění zahraničních aktiv, které mohou být použity (či drženy) za účelem obrany hodnoty měny. Přebytky dovozu vedou k zahraničním dluhům, které mohu v určitém okamžiku začít tlačit na národní ekonomiku. S největší pravděpodobností by hypotetická německá marka byla silnější, než jaká byla a je jednotná evropská měna. Přebytky Německa a dalších zemí jádra byly zčásti kompenzovány přebytky dovozu jižních států, které euro oslabily. Jinými slovy, Německo získalo měnu s nižší hodnotou, než jakou by jinak mělo. Nicméně státy na periferii se neradovaly dlouho. Když začala finanční krize a prudce narostly dluhy a deficity, tržní subjekty se začaly obávat neudržitelnosti CEVRO Institut 17

20 Graf č. 8: Růst vládních výdajů ve Velké Británii, Švédsku, České republice a Polsku Česká republika Velká Británie Švédsko Polsko Zdroj: AMECO veřejných dluhů. Začaly mít pochyby, zda ECB bude nadále pomáhat krýt vyšší deficity a zda fiskálně silnější vlády pomohou těm slabším. Výnosy vzrostly. V důsledku popsaného vývoje se záruka pomoci stávala stále explicitnější. Zásahy ECB byly stále častější. Poskytla půjčky a nafoukla svou bilanci, aby udržela nesolventní vlády nad vodou. Státy eurozóny spolu s MMF založily záchranné fondy ve výši 750 miliard euro. Objevuje se tlak na zavedení společně garantovaných eurobondů. Z eurozóny se stává explicitnější a zjevnější transferová unie. Tento vývoj je logickým důsledkem tragédie efektu eura. Nečlenské státy Nečlenské státy nejsou součástí tragédie obecní pastviny. To znamená, že se neúčastní monetární redistribuce, a tedy nejsou ovlivněny tragédií efektu eura. Nevznikají u nich motivace způsobené eurem k vyšším deficitům, jejichž výsledkem je snížení konkurenceschopnosti. Politici těchto zemí a jejich rozhodnutí ohledně rozpočtu jsou ovlivňovány jinými motivacemi. Proto u každé země můžeme nalézt jiné důvody, proč dochází ke změnám dluhů, deficitů a konkurenceschopnosti. A konečně, nečlenské státy jsou z velké části zodpovědné za své fiskální chování. 18 Platit, či neplatit eurem?

21 Graf č. 9: Obchodní bilance nečlenských států (v milionech eur) Česká republika Dánsko Maďarsko Polsko Rumunsko Švédsko Velká Británie Zroj: Eurostat I nečlenské státy zvýšily za dobu existence eura své výdaje, ale nikoli kvůli tragédii efektu eura. Vládní výdaje zde vzrostly o něco více než v zemích evropského jádra a o něco méně než v zemích na periferii (graf č. 8). Náklady na jednotku práce se u nečlenských států vyvíjely různě. Bohužel možnost srovnání je s ohledem na data velmi obtížná. Nicméně můžeme vyřknout několik hrubých stanovisek. Ve Švédsku vzrostly náklady na jednotku práce o něco méně než ve státech na periferii. Ve Velké Británii a v Dánsku vzrostly náklady na jednotku práce stejně jako ve státech na periferii. V některých novějších členských státech EU jako např. v České republice rostly náklady na jednotku práce dokonce rychleji než ve státech na periferii. Konkurenceschopnost v nečlenských státech zkrátka nebyla ovlivněna tragédií efektu eura, ale vnitřními politikami. Rovněž obchodní bilance u nečlenských států mají různý vývoj a nikterak se nevztahují k tragédii efektu eura (graf č. 9). Jak ukazuje graf č. 9, vývoj obchodních bilancí nečlenských států není jednotný. Dánsko a Švédsko zvýšily své přebytky. Velká Británie zvýšila svůj deficit. Nové členské státy EU nezaznamenaly větší změny. Jen v Polsku došlo k výraznému růstu deficitu obchodní bilance. Nicméně nic nenaznačuje tomu, že by přebytky či deficity byly vzájemně propojené či na sobě závislé, jako je tomu v případě členských států eurozóny. CEVRO Institut 19

22 Mají země z oblastí, které jsou dosud bez eura, euro přijmout? Do eurozóny jsou přijímány pouze země, jejichž finance se zdají být v pořádku. Musí splňovat maastrichtská kritéria, to znamená nepřekročit horní hranice dluhů a deficitů, a implicitně i zavést strukturální reformy. Proto může mít euro před samotným zavedením pozitivní vliv na kandidátskou zemi, která se snaží snížit deficity, privatizovat státní podniky a deregulovat svou ekonomiku. Tyto pozitivní vlivy nicméně zcela zmizí v okamžiku, kdy se země stane součástí eurozóny včetně jejích záruk pomoci a tragédie efektu eura. Tady je totiž motivací žít na úkor ostatních členských zemí. Pozitivních efektů eura lze dosáhnout i bez vstupu do eurozóny. Země se mohou pokusit samy sebe přimět k disciplíně například stanovením rozpočtových stropů ve svých ústavách. To je vlastně i cíl, kterého se snažil dosáhnout summit EU v prosinci Nečlenské státy mohou dobrovolně přijmout dohodu a stanovit limity svých veřejných deficitů. Existuje jeden konečný argument ve prospěch přijetí eura. Jakmile země přijme jednotnou měnu, nemůže již nikdy devalvovat svou měnu za účelem znovunabytí konkurenceschopnosti. Země přišla o svou nezávislou monetární politiku. Tuto ztrátu mohou považovat za plus obhájci systému zlatého standardu, kde je monetární politika rovněž eliminovaná. Jakmile stát přijme euro, jediný způsob, jak se může znovu stát konkurenceschopným, je snížit vládní výdaje a provést strukturální reformy. Navíc na něj budou vyvíjet tlak i ostatní země (ty fiskálně zodpovědnější), aby tak učinil. Kdyby například Španělsko nemělo euro, jeho vláda by v současné krizi pravděpodobně devalvovala pesetu stejně, jako to udělala v letech , s cílem stát se znovu konkurenceschopným, namísto aby snížila vládní výdaje či provedla nějaké menší strukturální reformy. Tento argument je nepochybně jedním z nejsilnějších argumentů ve prospěch vstupu do eurozóny. Tento argument však nebere v potaz některé důležité aspekty. Zaprvé, hlavní příčinou vysokých deficitů a snížené konkurenceschopnosti Španělska bylo na prvním místě euro. Jen díky euru se mohla španělská vláda zadlužit při tak nízkých úrokových sazbách. Euro se svou zárukou pomoci a monetární redistribucí motivovalo k akumulaci dluhů. A proto, kdyby nebylo eura, nebylo by na prvním místě vůbec třeba devalvaci za účelem zvýšení konkurenceschopnosti provádět. Zadruhé, s pesetou by Španělsko nemohlo naakumulovat takové množství dluhů. Trhy by dlouho předtím začaly požadovat daleko vyšší úrokové sazby. Jinými slovy, jen díky euru mohlo Španělsko udržet tak vysoké reálné vládní výdaje po tak 20 Platit, či neplatit eurem?

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka Klub Stratég 7. ledna 1 Obsah prezentace Analýza současného stavu ekonomiky

Více

Export, motivace tuzemské ekonomiky

Export, motivace tuzemské ekonomiky 163. Žofínské fórum Export, motivace tuzemské ekonomiky Lubomír Lízal, PhD. Palác Žofín, 14. dubna 2014 Význam zahraničního obchodu pro českou ekonomiku Nominální objemy celkového HDP a vývozu a dovozu

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

Ekonomický bulletin 2/2015 3,5E 7,5E

Ekonomický bulletin 2/2015 3,5E 7,5E konomický bulletin 30 6 3,5 6 80 100% 53% 6 7,5 vropská centrální banka, 2015 Adresa 60640 Frankfurt am Main Německo Telefon +49 69 1344 0 Internet http://www.ecb.europa.eu Za vyhotovení tohoto bulletinu

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV

lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV Aktuáln lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV Maastrichtská konvergenční kritéria ria cenová stabilita dlouhodobé úrokové sazby veřejn ejné finance

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost

Více

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group INFORMACE PRO INVESTORY Vídeň, 23. července 2010 Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group Vypočítaný ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1 1 ve výši 8,0 % v roce 2011 v případě

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký?

Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký? Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký? Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace při příležitosti emise zlaté pamětní mince Žďákovský most Vystrkov, 5. května

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Fond korporátních dluhopisů ČP INVEST Komentář portfoliomanažera k 1.10.2011 Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%. Důvodem poklesu FKD je zejména

Více

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnovm nové a statistiky Praha, 3.11.9 Plán n prezentace Vnější prostředí Veřejné finance

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

cností Miroslav Singer

cností Miroslav Singer Zadluženost domácnost cností v ČR R podle poznatků ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Euro setkání Život na dluh Corinthia Towers hotel, 25. května 27 Hlavní témata Spotřeba domácností:

Více

Ekonomická prezentace

Ekonomická prezentace Ekonomická prezentace Česká ekonomika rok po oslabení kurzu Tomáš Holub Ředitel sekce měnové a statistiky Emisní den zlaté mince Železobetonový most v Karviné-Darkově 14. října 2014 Plán prezentace Proč

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB. Mojmír Hampl. Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014

KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB. Mojmír Hampl. Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014 KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB Mojmír Hampl Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014 Situace v letech 2012-2013 Klíčovou MP sazbu jsme v listopadu 2012 snížili na 0,05 % (technická

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Vývoj na finančních trzích a rizika pro finanční stabilitu v ČR

Vývoj na finančních trzích a rizika pro finanční stabilitu v ČR Vývoj na finančních trzích a rizika pro finanční stabilitu v ČR Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Setkání s představiteli odborových svazů 1. prosince 213 V eurozóně přetrvává napjatý

Více

Proč konsolidovat veřejné finance

Proč konsolidovat veřejné finance Proč konsolidovat veřejné finance Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Žofínské fórum Praha 6. října 2011 Finanční krize a její metamorfózy Finanční krize a ochromení hospodářského růstu v EU Odezva

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 2015 DUBEN 2015 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek bank zachycuje

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Říjen 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika V říjnu vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 3,4 procent po stejném růstu v měsíci záři. Vývoj inflace

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 ŘÍJEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Nositelem MP je centrální banka (v ČR Česká národní banka - ČNB), zprostředkovaně pak i komerční banky.

Nositelem MP je centrální banka (v ČR Česká národní banka - ČNB), zprostředkovaně pak i komerční banky. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 9. Monetární politika Monetární politika (MP) = peněžní politika. Je zaměřena na: kontrolu množství

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 14 ŘÍJEN 14 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Březen 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Březen 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Březen 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o 3,8 procent po růstu o 3,7 procent v únoru. Vývoj inflace

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 2 Obsah: Vývoj mandatorních výdajů...3 Tabulka č. 1: Mandatorní výdaje v ČR v letech 1995-2014 v mld. Kč 1:

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

Makroekonomický vývoj a finanční stabilita v České republice

Makroekonomický vývoj a finanční stabilita v České republice Makroekonomický vývoj a finanční stabilita v České republice Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB Výroční konference českých diplomatů - ekonomických radů a ekonomických tajemníků 26. června 212 I. Makroekonomický

Více

Federalizace, zúžení, nebo rozpad eurozóny? Pravděpodobnost a důsledky různých scénářů

Federalizace, zúžení, nebo rozpad eurozóny? Pravděpodobnost a důsledky různých scénářů Federalizace, zúžení, nebo rozpad eurozóny? Pravděpodobnost a důsledky různých scénářů Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická a sociální studia stínový

Více

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Březen 2014 EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Společný

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Únor 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Česká národní banka (ČNB) podle očekávání potvrdila nastavení měnové politiky i na druhém měnovém jednání v

Více

Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz. Brno, 21. listopadu 2014

Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz. Brno, 21. listopadu 2014 Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Brno, 21. listopadu 2014 Obsah prezentace 1. DLUHOVÁ KRIZE A JEJÍ PROJEVY evropské státy postižené krizí, projevy dluhové krize, spready státních

Více

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006

Věstník ČNB částka 7/2006 ze dne 7. června 2006 Třídící znak 1 0 6 0 6 5 3 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 5 ZE DNE 25. KVĚTNA 2006, KTERÝM SE STANOVÍ POVINNÁ INVESTIČNÍ AKTIVA INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ A PODMÍNKY INVESTOVÁNÍ DO TĚCHTO AKTIV

Více

Analýza nemovitostí. 1. února 2010. Autoři: Bc. Tomáš Tyl, Mgr. Petr Syrový. Schválil: Ing. Vladimír Fichtner

Analýza nemovitostí. 1. února 2010. Autoři: Bc. Tomáš Tyl, Mgr. Petr Syrový. Schválil: Ing. Vladimír Fichtner Analýza nemovitostí 1. února 2010 Autoři: Bc. Tomáš Tyl, Mgr. Petr Syrový Schválil: Ing. Vladimír Fichtner 1 Obsah OBSAH... 2 DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ... 2 1. NAŠE DOPORUČENÍ - ZÁVĚR... 3 2. NAŠE DOPORUČENÍ

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Červenec 2006 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká národní banka se v červenci připojila k celosvětovému trendu rostoucích úroků v boji proti hrozící inflaci. ČNB zvýšila

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Business and Investment Forum Ostrava, 8. října 214 Hlavní role centrální banky V rámci

Více

Aktuální vývoj na finančních trzích a rizika pro finanční stabilitu v ČR

Aktuální vývoj na finančních trzích a rizika pro finanční stabilitu v ČR Aktuální vývoj na finančních trzích a rizika pro finanční stabilitu v ČR Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Setkání s představiteli zaměstnavatelských a podnikatelských svazů 4. prosince

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE 15/H1 5 7 8 9 1 11 1 13 1 Leden 1 Únor 1 Březen 1 Duben 1 Květen 1 Červen 1 Červenec 1 Srpen 1 Září 1 Říjen 1 Listopad 1 Prosinec 15 Leden 15 Únor 15 Březen

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

kol reorganizací více z pohledu

kol reorganizací více z pohledu Pár r poznámek k dnešní situaci kol reorganizací více z pohledu bankéře, než bývalého poradce a manažera Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka Money Club Praha, 15. října 2009 Osnova Dnešní

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2006 O LITVĚ. (vyhotovená v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy na žádost Litvy)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2006 O LITVĚ. (vyhotovená v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy na žádost Litvy) KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 16.5.2006 KOM(2006) 223 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE KONVERGENČNÍ ZPRÁVA 2006 O LITVĚ (vyhotovená v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy na žádost Litvy) [SEC(2006)

Více

Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií!

Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií! Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií! Autor: Ing. Tomáš Tyl 7.6. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner Výnosy akcií překonají

Více

Ministerstvo financí a dnešní finanční svět: ohlédnutí i pohled do budoucnosti

Ministerstvo financí a dnešní finanční svět: ohlédnutí i pohled do budoucnosti Ministerstvo financí a dnešní finanční svět: ohlédnutí i pohled do budoucnosti 22. února 2012 (příprava 18:15-18:30, začátek 19:00) Grand Hotel Bohemia Tomáš Zídek, náměstek ministra Agenda 1) ohlédnutí

Více

Aktuální vývoj a perspektivy české ekonomiky v širším kontextu 10 let členství v EU

Aktuální vývoj a perspektivy české ekonomiky v širším kontextu 10 let členství v EU Aktuální vývoj a perspektivy české ekonomiky v širším kontextu 10 let členství v EU Jiří Rusnok Vrchní ředitel, člen bankovní rady ČNB Univerzita Pardubice 28. dubna 2014 Plán prezentace Česká ekonomika

Více

Měření rizika států pohledem finančních trhů

Měření rizika států pohledem finančních trhů Měření rizika států pohledem finančních trhů PETR BUDINSKÝ Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., Estonská 500, Praha Abstrakt: Financial markets can reflect the risks of default by three following measures:

Více

Autor: Ing. Tomáš Tyl 11. 7. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner

Autor: Ing. Tomáš Tyl 11. 7. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner V Itálii střadatelé vkládající peníze pouze na spořicí účty 1 přišli o 50% za 35 let díky inflaci. Italského investora ochránila investice do zahraničních akcií v cizích měnách. Autor: Ing. Tomáš Tyl 11.

Více

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst?

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. května 2007 Parlament České republiky

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Česká ekonomika: prognóza ČNB a očekávání podniků Pardubický kraj

Česká ekonomika: prognóza ČNB a očekávání podniků Pardubický kraj Česká ekonomika: prognóza ČNB a očekávání podniků Pardubický kraj Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB 11. prosince 212 Pardubice Plán prezentace Česká ekonomika v roce 212 a měnová politika ČNB Vývoj vnějšího

Více

Měnová politika - cíle

Měnová politika - cíle Měnová politika - cíle Hlavním cílem ČNB (podle Ústavy) je péče o cenovou stabilitu. Pokud tím není dotčen tento hlavní cíl, má ČNB za úkol podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému

Více

Evropské stres testy bankovního sektoru

Evropské stres testy bankovního sektoru Evropské stres testy bankovního sektoru Evropský bankovní sektor, podobně jako americký na přelomu 2008 a 2009, se dostal v 2Q letošního roku do centra pozornosti investorů v souvislosti s narůstajícími

Více

1BHospodářský telegram 12/2010

1BHospodářský telegram 12/2010 1BHospodářský telegram 12/ Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání 115 110 105 Sasko nové země Německo S 110,2 nz 107,6 N 107,6 100 95 90 85 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Více

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč Valorizace zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu, zvyšování základní výměry důchodu, procentní výměry (podle odpracovaných let a odvodů) nebo obou složek do r. 2011 schvalovala vláda vládní

Více

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA

DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA DAŇOVÁ PROTIKRIZOVÁ POLITIKA ZEMÍ EU K V Ě T A K U B Á T O V Á Osnova Úvod Daňová opatření přijatá v jednotlivých členských státech EU Daňová politika EU v období krize Závěr Úvod vznik krize 2006 splasknutí

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 2014 ČERVENEC 2014 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových

Více

Česká republika a euro

Česká republika a euro Česká republika a euro prezentace pro seminář Fontes Rerum: Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 4. června 2009 Ekonomická pozice ČR HDP na

Více

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Platební bilance: systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období o ekonomické

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 214 DUBEN 214 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Slovenská centrální banka (NBS) v květnu naplnila očekávání trhu a zvedla klíčovou úrokovou sazbu -- o 50 bazických bodů (0,5%).

Slovenská centrální banka (NBS) v květnu naplnila očekávání trhu a zvedla klíčovou úrokovou sazbu -- o 50 bazických bodů (0,5%). Investiční oddělení Květen 2006 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Makroekonomická data zveřejněná minulý měsíc potvrdila silný, neinflační růst české ekonomiky. Spotřebitelské

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz v ekonomice

zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz v ekonomice Měnová politika impuls (změna úrokové sazby) Nominální šoky tlačí na růst celkové cenové hladiny Finanční trhy zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz

Více