ZS 2005/2006 IT_530 - semestrální práce Michal Hauzírek (xhaum07)

Transkript

1 ZS 2005/2006 IT_530 - semestrální práce Michal Hauzírek (xhaum07) S určováním počtu uživatelů Internetu a jeho služeb (zejména WWW) se vyskytuje celá řada problémů. Jeho otevřenost, anonymita a minimální regulace dost dobře neumožňují alespoň orientačně sečíst aktivní přípojky nebo smlouvy o připojení jako je to možné např. u pevné či mobilní telefonní sítě. Počty aktivních síťových uzlů s přiřazenou IP adresou také neodpovídají počtu připojených klientských stanic část z nich jsou síťové prvky nebo servery nepoužívané přímo pro přístup uživatelů a naopak některé stanice jsou skryty pod jedinou veřejnou IP proxy nebo NAT. Navíc tyto metody by měřily počet přípojek a nikoli počet uživatelů. Samotná definice uživatele je zrádná. V posledních letech každoročně probíhá hned několik průzkumů či měření, která si kladou za cíl určit počet uživatelů na českém Internetu. V následujících odstavcích se na tyto průzkumy a jejich zjištění zaměříme a pokusíme se z nich vyvodit cosi relevantního o počtu uživatelů Internetu v ČR. Tyto průzkumy se velmi liší jak způsobem a metodikou šetření, účelem, za jakým jsou prováděna, tak také definicí pojmu uživatel internetu. Kdo nebo co je uživatel? Někdy to je člověk, který již někdy použil Internet, jindy musí dotyčný služeb Internetu použít v poslední době (např. 3 měsíců), nebo dokonce pravidelně. Jindy se místo živých uživatelů počítají pouze unikátní cookies vracené jejich prohlížeči. Ještě zajímavější situace nastává s věkem uživatelů. Někdy může být uživatelem pouze dospělý (tj. nad 18 let), častěji (vzhledem k vysoké popularitě mezi mládeží) pak člověk starší 15 nebo 12 let. Pokud je uváděn podíl na celkové populaci, je důležité vědět, zda se jedná skutečně o celou (dospělou, 15+ resp. 12+) populaci, nebo pouze o lidi do určitého věku (např. 65). Lidí starších 65 let je u nás téměř 1,5 milionu. Počet uživatelů mezi nimi není velký a výsledky tak mohou být ovlivněny. Protože jednotná metodika neexistuje, výsledky různých průzkumů a šetření se značně rozcházejí. Z jejich přímého srovnání tak vyplývá dosti široký interval počtu potenciálních uživatelů a hlavně představa o nepřesnosti těchto průzkumů. Poměrně cenné jsou ovšem průzkumy, které jsou prováděny se stejnou metodikou opakovaně několik let. Relativní čísla a trendy z nich vyplývající by měly být od detailů konkrétních metodik (nejsou-li úplně pomýlené) oproštěny. Relativně dobrá srovnání je tak možné činit právě mezi trendy zjištěnými několikaletým konzistentním sledováním. I zde je však potřeba dát si pozor na některá úskalí (viz dále). Jak již bylo řečeno, je u nás prováděno několik průzkumů. Pro jejich pochopení a správnou interpretace je vhodné rozlišovat je zejména podle jejich účelu. Při srovnání v rámci jednoho roku je potřeba vycházet i z toho, k jakému datu se šetření provádí. Strana 1

2 Audity návštěvnosti Prvním typem jsou automatizované průzkumy návštěvnosti webových serverů. Slouží zejména pro provozovatele těchto serverů, analýzu chování návštěvníků-zákazníků a pro zadavatele reklamy ke stanovení jejího dopadu, účinnosti a samozřejmě ceny. Tyto průzkumy typicky měří tvrdá data počtu stažení měřících prvků vložených do běžného obsahu (nejčastěji javascript nebo neviditelný obrázek) v kombinaci s identifikací pomocí cookies. Pro zvýšení vypovídací schopnosti a přesnosti měření jsou někdy kombinovány s on-line sociodemografickými výzkumy případně sledováním chování vybraného panelu uživatelů klientskou aplikací. Tyto výzkumy měří skutečná data, navíc výsledky jsou získávány průběžně, automatizovaně a jsou k dispozici velmi brzy. Otázkou ovšem je, do jaké míry tato data vypovídají o reálných uživatelích. Jejich vypovídací hodnota pro konkrétní servery je, zdá se, vyšší, než vypovídací hodnota agregovaných dat za celý český Internet. Problémů tu může být hned několik. Použití jednoho počítače (tj. konta prohlížeče s cookies) více uživateli nebo naopak používání několika počítačů jedním uživatelem (doma, ve škole, v práci, ) zkreslí měření. Je potřeba dobře odlišovat české a zahraniční návštěvníky. Měření se provádí pouze na vybraných serverech (byť nejnavštěvovanějších). Samostatným problémem je potom zacházení s cookies třetích stran a javascriptem, kterými je měření prováděno (zakázání, omezení, mazání), případně přímo blokování reklamních a měřících serverů v prohlížečích. Odhady četnosti tohoto chování (spíše zkušenějších) uživatelů jsou relativně nízké. S tím se lze i ztotožnit, je ovšem třeba brát v úvahu, že to jsou odhady společností, které tím potvrzují přesnost svých výstupů. Mezi dva významné výzkumy tohoto typu patří iaudit a NetMonitor. První z nich má na svém webu publikovanou souhrnnou zprávu naposled z října 2005[9], druhý potom i za listopad téhož roku[13]. Přestože se jejich metodiky odlišují, je srovnání jejich výsledků zajímavé. Srovnání výsledků za poslední rok v kontextu dalších zpráv[11] ovšem hovoří spíše o konkurenčním boji obou systémů a přechodu serverů od iauditu k NetMonitoru, než o vývoji počtu uživatelů českého Internetu. Strana 2

3 Můžeme si alespoň utvořit základní představu o počtu uživatelů změřených těmito systémy v loňském roce někde mezi dvěma celými osmi a třemi a půl milionu. Při troše dobré vůle a fantazie lze přistoupit i na i lehce rostoucí trend a to se všemi výtkami, které byly zmíněny výše. iaudit MEDIA iaudit International s.r.o. audit návštěvnosti serverů vkládané objekty do obsahu měřených serverů + cookies? počet unikátních návštěvníků (cookies?) z ČR na sledovaných serverech během měsíce zveřejněno 10/ NetMonitor MEDIARESEARCH, a. s. ve spolupráci se společností Gemius S.A. audit návštěvnosti serverů vkládané javascripty do obsahu měřených serverů + cookies on-line dotazníky pro vybrané uživatele klientská aplikace pro vybrané uživatele počet uživatelů internetu v příslušné cílové skupině, kteří vygenerovali alespoň jedno zobrazení na vybraném webovém serveru během daného měsíce (týdne, dne). Tento ukazatel odpovídá skutečnému počtu lidí (ne počítačů, cookies nebo IP adres), kteří navštívili webový server v daném měsíci (týdnu, dnu). [14] přepočet na základě doplňujících výzkumů dotazníky, aplikace zde pouze návštěvníci z ČR zveřejněno 11/ Pravidelné průzkumy Kromě průběžných automatizovaných měření, které slouží zadavatelům reklamy a provozovatelům, je každoročně publikováno několik dalších jednorázových, každoročně opakovaných průzkumů. Část jich své výsledky publikuje v rámci akcí k Březnu měsíci Internetu [1]. Tyto průzkumy obecně nevyužívají měření přímo na Internetu, ale zaměřují se na klasická demografická šetření na reprezentativním vzorku populace. Bohužel velikost vzorku nebývá často příliš velká (cca 1000 respondentů). Jedním z těchto výzkumů je studie Povědomí o Internetu v obecné populaci společnosti Markent. Naposledy bylo publikovány výsledky k únoru 2005[15]. Otázka byla určena dospělým obyvatelům ČR (tj. nad 18 let) a zjišťovala jejich vztah k Internetu. Výsledky jsou patrné z grafu níže 38 % respondentů již někdy s Internetem pracovalo (26 % pravidelně, 12 Strana 3

4 % pouze několikrát). 40 % populace podle studie s Internetem nepracovalo, ale chtěli by. Při pohledu na vývoj za posledních několik let se zdá, že nárůst nových uživatelů se zpomaluje, roste podíl pravidelných uživatelů a stále velká část populace by Internet používat chtěla, ale z nějakého důvodu nemůže. Pokud údaj o podílu uživatelů Internetu vztáhneme ke stavu dospělého obyvatelstva ČR (k [3]), dostaneme tis. pravidelných uživatelů resp tis. uživatelů celkem. Povědomí o Internetu v obecné populaci [výsledek] Markent, s.r.o. výzkum populace ČR pro Březen reprezentativní, kvantitativní šetření, min respondentů, face-to-face interview? běžně pracuje s Internetem/několikrát pracoval s internetem, 18+ únor 2005 cca (jen pravidelní) cca (i příležitostní) Další z průzkumů v rámci Března byl zpracován koncem roku 2004 společností DEMA[5]. V rámci výzkumu E-domácnost zjišťovala vybavenost domácností osobním počítačem a připojením k Internetu. Zkoumán byl počet lidí starších 18 let, kteří mají přístup k Internetu z domova. Z výsledků tak vypadli uživatelé připojující se pouze z jiných míst. Naopak protože průzkum zkoumal pouze možnost připojení a ne jeho využívání, mohou být zahrnuti i lidé, kteří žijí v připojené domácnosti, ale připojení sami nevyužívají. Takto definovaných domácích uživatelů je podle výzkumu 35 %. Zajímavý je opět pohled na časovou řadu. Z dalších údajů této studie vyplývá silná závislost připojení k Internetu z domácnosti na příjmu a dosaženému vzdělání rodiny. Relativně malé rozdíly jsou potom možná trochu překvapivě v rozložení podle velikosti sídla[15]. Strana 4

5 E-domácnost [další část výsledků] DEMA a. s. výzkum populace ČR pro Březen zjistit celkový podíl uživatelů internetu a jejich sociodemografickou podmíněnost, včetně míst odkud se tito lidé připojují na internet. Dotazování na výběrovém souboru 667 osob probíhalo v prosinci 2004 na 110 místech a zasáhlo všechny kraje a velikostní místa bydliště. Bylo reprezentativního typu a zjištěné výsledky vyjadřují názory občanů ČR starších 18 let. má připojení k Internetu v domácnosti, 18+ Strana 5

6 prosinec 2004 cca Další společností, která provádí v rámci šetření MediaProjekt mj. i průzkum využívání Internetu v ČR je GfK Praha. Výsledky jsou zveřejňovány čtvrtletně a podle zprávy z poloviny listopadu 2005[8], se jedná o výsledky k druhé polovině roku se opět týkal používání Internetu dospělou (zde pro změnu 15+) populací. Jak je definován uživatel internetu, ze zprávy bohužel není jasné. GfK dochází k číslu 35 % dospělé populace. Tj. přepočteno na osoby opět podle stavu k cca tis. uživatelů. K dispozici je i časová řada podle věku. Internet Monitor (v rámci Media Projektu) /press/gfkcz/reader.aspx&lang=cz&ctr=203&msg=1736 GfK Praha, s.r.o. pravidelné čtvrtletní šetření jako součást základního mediálního výzkumu ČR zadávaného Sdružením komunikačních a mediálních organizací Media Projekt Ročně se přímým kontaktem tazatele s respondentem zjišťuje mediální chování obyvatel České republiky vybíraných tak, aby věrně reprezentovali českou populaci. jaký je vzorek pro Internet není jasné?? používá Internet, 15+ polovina roku 2005 cca Také společnost Factum Invenio provádí pravidelná šetření uživatelů Internetu v ČR. Poslední publikovaná zpráva z října 2004[7] uvádí, že podíl obyvatel starších 15 let, kteří používají Internet je již 42 %. To by odpovídalo více než tis. uživatelů! Vybraný vzorek populace nebyl příliš velký (cca 1000 obyvatel) a výzkum není zrovna čerstvý, takže se toto vysoké Strana 6

7 číslo zdá být výkyvem ve výsledcích, či spíše vzhledem k vysokým číslům i v minulých letech, zřejmě důsledkem dosti odlišné metodiky nebo specifikem výběrového vzorku. Další šetření provedené v prosinci 2004[6] se zaměřilo na přístup k Internetu z domova. Šlo opět o jednotlivce (tedy nikoli domácnosti, jako v případě výzkumu DEMA), ale pouze s přístupem z domova. Zde vyšlo číslo 24 % obecné populace. Kromě těchto všeobecných výzkumů provádí společnost také šetření chování a způsob připojení panelu aktivních uživatelů Internetu, kteří ho používají alespoň jednou týdně. Ten pro účely této práce však nemá hlubší význam. Používání počítačů a internetu v ČR Factum Invenio, s.r.o. pravidelný výzkum využívání počítačů, internetu a mobilních telefonů v ČR omnibusové šetření na reprezentativním vzorku 1000 obyvatel ČR?? používá Internet, 15+ říjen 2004 cca Přístup k Internetu z domova Factum Invenio, s.r.o. pravidelný výzkum využívání počítačů, internetu a mobilních telefonů v ČR omnibusové šetření na reprezentativním vzorku 1023 obyvatel ČR? má přístup k Internetu z domova, 15+ prosinec 2004 cca V posledních třech letech se i Český statistický úřad pustil do zjišťování používání počítačů a Internetu jednotlivci i domácnostmi. Podle ČSÚ je za uživatele Internetu považován Strana 7

8 jednotlivec 15+, který jej použil v posledních třech měsících. Protože šetření je prováděno společně s tradičním výběrovým šetřením pracovních sil v domácnostech, může být výběrový soubor relativně dostatečně velký (přes 4500 domácností, což představuje přes 9500 jednotlivců). Navíc je k dispozici detailní demografický profil šetřených domácností. Výsledky tak mají velkou vypovídací hodnotu a je možno je brát poměrně vážně. Navíc jsou kompletní data volně k dispozici a není se třeba spoléhat pouze na dílčí výstupy a tiskové zprávy jako u předchozích komerčních výzkumů. Problémem daného šetření je, že ačkoliv má roční periodicitu a v letech 2003 a 2004 proběhlo ve čtvrtém čtvrtletí, v roce 2005[4] proběhlo již v prvním čtvrtletí. Mezi dvěma posledními výsledky je tak místo ročního odstupu odstup maximálně tříměsíční. To se také zřejmě projevilo na výsledcích. V dotazníku[2] se objevuje před otázkami. o využívání technologií (počítač, mobil, Internet) poznámka, že se má jednat o využití pro U některých otázek zjišťujících činnosti prováděné na Internetu je tato podmínka zopakována, u těch, zjišťujících prosté využívání Internetu není. Není tak zcela jasné, zda jsou za uživatele považováni pouze uživatelé soukromí. To by mohlo podhodnotit výsledky. V rámci prezentovaných výstupů se o soukromém užití hovoří dále pouze ohledně využívání služeb (elektronické obchodování, komunikace, vyhledávání informací). Můžeme se tak snad přiklonit k tomu, že zjišťovaný počet uživatelů je úplný. Pokud jde o jednotlivce a jejich využívání Internetu, celkově vychází ČSÚ 32 %. To odpovídá tis. uživatelů. Těch, kteří alespoň jednou někdy použili Internet je potom něco málo přes 37 % tj. téměř tis. obyvatel. Opět lze pozorovat výraznou závislost na věku, vzdělání a výrazněji již i na hustotě zalidnění. V rámci krajů je na tom, jak se dalo očekávat, výrazně nejlépe Praha s téměř 50 % populace užívající Internet. Většina ostatních krajů se drží okolo třiceti procent. Zajímavý je také pohled na statistiky odkud a jak často se uživatelé připojují. Velká část uživatelů (80%) se připojuje alespoň jednou týdně. Oproti poslednímu čtvrtletí 2004 jejich podíl stoupl, ale mírně klesl podíl těch, kteří se připojují každý den. Je potřeba mít stále na mysli, že odstup výsledků není roční, ale čtvrtletní. Relativně vysoký je také počet těch, kteří s připojují z domova. Strana 8

9 ZS 2005/2006 IT_530 - semestrální práce Michal Hauzírek (xhaum07)!"#$"%&'( )*+,+,#-%./01 203"415"/$6$*+7 89,1%1*+:/$6$*+789,15"/$6$*+7)#;"</$6$*+7 =*>#1:",*+4"?$6$*+7 =+*#1:+*/$6$*+7BC/159D+ K )+*4EF9?$6$*+7G#HD/$6$*+7 I9F"*"?$6$*+7 J#1%1E?$6$*+7 LMNOPNQRNSTUVWXYZQXNMQNXUPST[\N]QYR^_`a[YRYR^ bcd efd hgd cgd bgd egd hgd fgd ˆ z Œ Ž Ž Œš Œ bgd igd cgd ijd klmnonpqqprstksusklmnonpq ivenqwxyonqz œ žž qp{ }q~i l ~t lƒpqpklmnoyonpq Ÿœ žž }q~qpmi l ~t cd id Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci Český statistický úřad statistické zachycování a analýza vlivu ICT na ekonomiku a společnost pro účely mezinárodních srovnání a poskytování potřebných informací vládním orgánům, podnikatelským i nepodnikatelským subjektům, včetně široké veřejnosti příloha k šetření Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) Strana 9

10 ZS 2005/2006 IT_530 - semestrální práce Michal Hauzírek (xhaum07) Osobní interview s využitím PC zápis odpovědí provedli krajští tazatelé přímo na místě do elektronického dotazníku domácností, z nichž se VŠIT zúčastnilo (odpovědělo na otázky v dotazníku) (68,3%).Celkem se šetření zúčastnilo jednotlivců ve věku 15+ jednotlivec 15+, který použil internet v posledních 3 měsících 1. čtvrtletí 2005 cca (cca někdy použilo) Další průzkumy Určitá data o počtu uživatelů Internetu v rámci 182 států jsou k dispozici také na webu ITU (International Telecomunication Union). Podle těchto údajů[10] měla v roce 2004 ČR 4,8 milionu uživatelů internetu, což odpovídá 47 % celé populace (0+). Jak se na tato ohromná čísla přišlo není zcela jasné. V metodické poznámce je uvedeno 1, že data poskytují jednotlivé státy na základě výzkumů, odhadů nebo výpočtů. U dat ČR jsou čísla zaokrouhlená na stovky tisíc a zdá se tedy, že jde o jakési hrubé odhady. Jednotná metodika neexistuje a uvedená čísla jsou tak jen velmi obtížně porovnatelná. Přesto je s nimi pracováno pro mezinárodní srovnání (viz např. [12]). Tato data nepůsobí příliš věrohodně a nezdá se jako vhodné se jich tedy držet při stanovování odhadů. ITU Internet indicators International Telecomunication Union (pouze shromáždění dat) mezinárodní srovnání telekomunikačních statistik 1 Internet Users is based on nationally reported data. In some cases, surveys have been carried out that give a more precise figure for the number of Internet users. However surveys differ across countries in the age and frequency of use they cover. The reported figure for Internet users which may refer to only users above a certain age is divided by the total population to obtain users per 100 inhabitants. Countries that do not have surveys generally base their estimates on derivations from reported Internet Service Provider subscriber counts, calculated by multiplying the number of subscribers by a multiplier. Strana 10

11 nedefinované výsledky průzkumů, výpočtů a odhadů poskytované jednotlivými státy??? V září 2005 proběhl první ročník výzkumu v rámci české části projektu World Internet Project. Ta je realizována na Fakultě sociálních studií Masarykovy university v Brně a výzkum pro ni provedla agentura STEM. Předběžné výsledky publikované v sérii několika článků ([17], [18], [16]) jsou pozoruhodné. Ze vzorku 1831 respondentů starších 12 let odpovědělo na otázku Používáte Vy osobně internet, to je www stránky, nebo kteroukoliv jinou část internetu? kladně 49,6 %. To by odpovídalo více než tis. obyvatel. To je vysoké číslo, které převyšuje i výsledek výzkumu Factum Invenio (odhady na ITU nebereme v úvahu). Pokud bychom pro srovnání odečetli nejmladší uživatele tj. skupinu let, kde jsou uživatelé zastoupeni velmi silně, dostali bychom se na tis. uživatelů 16+. Přitom je třeba vzít v úvahu, že tento průzkum je ze zde prezentovaných nejčerstvější a můžeme tedy očekávat o něco vyšší zjištěné údaje. Takovéto hodnoty se však i přesto zdají poměrně vysoké. Světový projekt o internetu Česká republika all-phprs-all&rstema=12&stromhlmenu=12 STEM pro Fakultu sociálních studií Masarykovy university v Brně zjištění míry využívání informačních technologií a internetu v ČR a mezinárodní srovnání, měření různých psychosociálních charakteristik uživatelů face-to-face rozhovory s 1831 respondenty 12+ vzorek byl reprezentativní pro ČR vzhledem k pohlaví, vzdělání, věku, regionu a velikosti místa bydliště 12+ používá osobně internet, to je www stránky, nebo kteroukoliv jinou část internetu září 2005 cca (cca ) Strana 11

12 Z uvedeného je zřejmé, že výsledky odhadů a průzkumů se liší snad ještě více, než definice uživatele Internetu. Vzhledem k technologickým problémům a možnému dosahu se automatizované audity jeví jako méně přesné než klasická výběrová šetření. Ta mají ale často poměrně malý vzorek. Optimální definice uživatele Na základě zjištěných informací se jako optimální definice uživatele Internetu, která by sloužila jako jeden z ukazatelů vývoje informační společnosti (tj. nejen pro reklamní a obchodní účely) se jeví taková, která má následující vlastnosti. Vzhledem k vysokému podílu uživatelů mezi mladými lidmi bych se nebránil zahrnutí i těch mladších (např. 12+). Pokud bude udáván podíl uživatelů na populaci, v základním ukazateli by nemělo být horní věkové omezení. Pro případné upřesnění by bylo možné uvádět doplňkově také podíl na nedůchodové populaci (např ). Ideální by bylo také rozlišovat uživatele alespoň na dvě skupiny podle aktivity tj. četnosti připojování. Samozřejmě pokud nás zajímají uživatelé, je nutné ptát se na užívání služeb internetu. Statistiky místa a typu připojení a vybavenosti domácností připojením jsou sice zajímavé z jiných hledisek, ale o počtu uživatelů příliš nevypovídají. Počítat do uživatelů Internetu všechny, kteří ho kdy byť jednou použili se nezdá vhodné a proto se hodí omezit interval, během kterého se uživatel musel připojit. Otázkou je, jak dlouhý by měl být. Z výsledků ČSÚ vyplývá, že pouze mizivé procento se připojuje méně často než 1x měsíčně. Během prázdninových měsíců by mohlo u měsíčního limitu ale dojít k většímu výpadku. Poměrně vhodné se tak jeví období tří měsíců, které navíc umožňuje kontinuální čtvrtletní šetření. Pro shrnutí se jeví jako optimální definice uživatele Internetu pro výše zmíněné účely osoba starší 12 let, která v posledních 3 měsících alespoň jednou použila služeb Internetu (odkudkoliv). Odhad počtu uživatelů Z výsledků výzkumů se zdá počet uživatelů v období konce roku 2004 až poloviny roku 2005 být v rozmezí tis. až tis. uživatelů. Jako nejreprezentativnější se jeví data statistického úřadu, která jsou ovšem bohužel pouze za první čtvrtletí Pozdější data od společností GfK a zejména STEM vykazují vyšší hodnoty. Pokud přijmeme předpoklad o jistém růstu počtu uživatelů během roku i vzhledem k poklesu cen a rozšíření nabídky vysokorychlostního připojení 2, můžeme vyjít z dat ČSÚ a rozšířit je. Nejprve přičteme odhad počtu uživatelů od 12 do 14 let. Vyjdeme z dat STEMu, který uvádí 88% zastoupení uživatelů v této skupině. ČSÚ udává pro věkovou skupinu let 77 %. Můžeme si tak dovolit započíst odhadem 85 % dětí let jako uživatele Internetu. Vychází cca 323 tis. uživatelů v této skupině. Výchozí hodnota pro začátek roku 2005 je tedy cca tis. Čtyři výzkumy (GfK, Markent, Factum Invenio a DEMA) se shodly na cca osmi až devítiprocentním růstu 3 penetrace mezi lety 2003 a Dostupné srovnatelné časové řady k polovině roku 2005 (Markent a GfK) rostou shodně o 2 %. Vzhledem k dalšímu poklesu cen připojení v druhé polovině roku, 2 I když z některých údajů vyplývá, že vysokorychlostní připojení spíše nahrazuje jiné druhy připojení stávajících uživatelů 3 O 8 procent, nikoli o 8 procentních bodů; ČSÚ uváděl cca 14 % Strana 12

13 z z ZS 2005/2006 IT_530 - semestrální práce Michal Hauzírek (xhaum07) masivní reklamní kampani a některým dalším faktorům si přesto dovolím uvažovat o 5% růstu. Pak by odhad počtu takto definovaných uživatelů Internetu byl cca tis. což odpovídá 36 % populace starší dvanácti let.!"#$ %&'()*+,-./0123)4)*5 FG%HI:3>:;E)*D=J;BKA*;L+>,-./01:';L>*)A5 678,-9/01:;<;=>*&';(?5 MNG%IOCPQRSTT9,:3):;U)+*&-V/014K3D5 WMX,-9/01YZT[\YZTY\-ZT95 CN_,T/0 ])+%;*>+;',:3):;U+)*^:;JD<*&-9/01<>L+;:&JT95 `FaHF,-S/01(;*)A';(?5 >H?J>+,:3):;U+)*^:;JD<*&-9/013DE)*5 `FaHF,-9/01(;*)A';(?5 Jak bylo uvedeno, počet uživatelů Internetu ať je již definován jakkoli, může být pouze jediným z mnoha ukazatelů vývoje informační společnosti. Kromě kvantity je důležitá také kvalita připojení a kvalita jeho využití. Tato problematika je již mimo rámec této práce, ale je jistě neméně zajímavá a některé z uskutečněných výzkumů (zejména STEM a ČSÚ) se věnují i jí. Dokonce zjišťují i důvody, proč uživatelé nemají připojení k Internetu. Strana 13

14 J JQ ZS 2005/2006 IT_530 - semestrální práce Michal Hauzírek (xhaum07) BCDE FGHDI PEQ RKSCL UNHNEQ RKVH JNOHN KL MJNO C ),$+.,+$/*0!/1&0!%2!"#$%&'#()!*+,-%,3%4+*),4+51 (-0$/ 9%!"+8#$4:; %),$+.,+$/.67)81+ WXYZ[\]^_\`Za\,+ <&7?!=),$+.,+$;!$(+</*+=+),$+.,+$ 4!=#5,+1&/>)") *),2 bxyz[\]^_\`za\,+4!0$#$+%',#"!0$)*#% 0),$+.,+$+=.#7!1#$,+=6=+=!>,!0$ ()*#%A=7?7+=+!*)$0+'@0!<+= i jsme porovnání několika výzkumů a odhadů počtu uživatelů Internetu v ČR. i další detaily metodiky se značně odlišují a stejně tak i výsledná data. V rámci dlouhodobých časových řad se zdá, že (při nulovém populačním růstu) postupně klesá tempo růstu počtu uživatelů. Vypadá to, jako by se postupně nasycovala ta část populace, která se za stávajících podmínek chce a může připojit. Z některých výzkumů vyplývá, že stále existuje velká část populace, která by Internet chtěla využívat, ale něco (podle průzkumů nejčastěji cena) jí brání. Uvidíme, jak se bude vývoj ubírat dále. Zajímavé budou nové výsledky průzkumů k Březnu a také data ČSÚ za první čtvrtletí 2006 (pokud tentokrát dodrží roční periodicitu). Výsledky průzkumů pro léta 2004 a 2005 se pohybovaly mezi cca tis. a tis. Jako svůj odhad pro konec roku 2005 uvádím tis. s odůvodněním a postupem popsaným výše. Strana 14

15 y y [1] Březen měsíc Internetu [online] < [cit ] < [cit ] c c y y c c c c c [3] ČSU: [online] < [cit ] [4] ČSÚ: y [online] < [cit ] [5] DEMA: Tisková zpráva: 2005/1 E-domácnost [online] < [cit ] [6] Factum Invenio: [online] < [cit ] [7] Factum Invenio: [online] < [cit ] [2] ČSÚ: [online] [8] GfK Praha: Internet zůstává doménou mladších. Starší ročníky jsou ale dynamičtější [online] < 03&msg=1736> [cit ] [9] iaudit [online] < > [cit ] [10] ITU Free ICT STATISTICS [online] < [cit ] c y, [11] KOZÁK, D.: E-komerce.cz , ISSN: [online] < [cit ] [12] MIČR: y "! # [online] [cit ] [13] NetMonitor [online] < [cit ] [14] NetMonitor [online] < C # [cit ] [15] PETERKA, J.: DigiWeb (ihned.cz) ISSN [online] < % # # [cit ] [16] ŠMAHEL, D.: , ISSN X [online] < [cit ] [17] ŠMAHEL, D.: , ISSN X [online] < [cit ] [18] ŠMAHEL, D.: , ISSN X [online] < [cit ] Strana 15