STRATEGIKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA ÈESKÉHO LETECKÉHO A KOSMICKÉHO PRÙMYSLU DO ROKU 2025

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STRATEGIKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA ÈESKÉHO LETECKÉHO A KOSMICKÉHO PRÙMYSLU DO ROKU 2025"

Transkript

1 Èeská technologická platforma pro letectví a kosmonautiku STRATEGIKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA ÈESKÉHO LETECKÉHO A KOSMICKÉHO PRÙMYSLU DO ROKU 2025 ZÁØÍ ASOCIACE LETECKÝCH VÝROBCÙ ÈESKÉ REPUBLIKY BERANOVÝCH PRAHA 9, LETÒANY WWW. A LV - CR. CZ 2009

2 Strategická výzkumná agenda českého leteckého a kosmického průmyslu (do roku 2025) září 2009 kolektiv Vydala jako účelovou publikaci Česká technologická platforma pro letectví a kosmonautiku (ČTPL) nákladem vlastním. Asociace leteckých výrobců České republiky Beranových 130, Praha 9, Letňany Tel. (+420) , fax (+420) Grafická úprava & Litho: Jaromír Šrejma a Stanislav Dudek, VZLÚ, a.s., Praha Tisk: Tiskárna STOPRO, Praha 9 EUROPEAN UNION EUROPEAN REGIONAL DEVELOPMENT FUND INVESTMENT IN YOUR FUTURE

3 ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA PRO LETECTVÍ A KOSMONAUTIKU STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA ČESKÉHO LETECKÉHOECKÉHO A KOSMICKÉHO PRŮMYSLU (DO ROKU ROKU 2025) Návrh zpracovala pracovní skupina ČTPL ve složení: Ing. Jan Bartoň Ing. Jiří Fiala Ing. Viktor Kučera Ing. Martin Paloda, CSc. Ing. Petr Raška Ing. Petr Štěrba Ing. Miloš Vališ, CSc. Výsledný dokument byl dopracován na základě připomínek všech členů ČTPL. Praha, březen

4 2 STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA 1. Obsah 1. Obsah Předmluva Úvod Zhodnocení historického vývoje českého leteckého průmyslu Vznik československého leteckého průmyslu Období mezi válkami Druhá světová válka a poválečné období Období Období po roce Porovnání se stavem v ostatních zemích EU Zhodnocení trendů světového rozvoje v tradičních oblastech českého leteckého průmyslu Vojenské cvičné a lehké bojové letouny Malé dopravní letouny a lehké sportovní letouny Letecké motory Nové materiály a technologie Základní směry a předpoklady rozvoje českého leteckého průmyslu Finální výrobky Výroba a vývoj komponent, podsestav a sestav Inženýrské služby Projekty údržby, oprav a přestaveb letecké techniky Návrh strategických oblastí výzkumu a vývoje českého leteckého průmyslu Strategické cíle českého leteckého průmyslu Projekty k naplnění cílů Finální výrobky komplexní vývoj, výroba, údržba a opravy Letadla Motory Vrtule Letadlové systémy a technologie Ostatní Služby Výzkumná a vývojová podpora projektů Příprava lidských zdrojů Závěr Literatura Seznam použitých zkratek

5 ČTPL Předmluva Po druhé světové válce měl český letecký průmysl v rámci Varšavské smlouvy a RVHP velmi významné místo. Počet pracovníků v leteckém průmyslu se pohyboval okolo a prodeje letounů do států Varšavské smlouvy a tzv. třetího světa tvořil okolo 80 % zahraničního obchodu v oblasti speciální techniky. Po rozpadu Sovětského svazu, Varšavské smlouvy a RVHP se zcela rozpadl trh v oblasti vojenských cvičných letadel i malé regionální dopravy. Velké projekty, jako L-610, motor M-602 byly zastaveny, Sovětský svaz zrušil veškeré objednávky včetně dodávek náhradních dílů na letouny v provozu. Podniky byly postaveny do situace, kdy byly nuceny hledat nové trhy a v souvislosti s novými zákazníky řešit problém technických změn, které vyplynuly z jiných technických a provozních požadavků. Byly připraveny nové verze L-39 s izraelskou nebo americkou avionikou, podařilo se prodat letouny do Thajska, Egypta a Tunisu. Letouny L-410UVP-E byly postupně certifikovány podle amerických předpisů FAR 23 v mnoha zemích světa včetně USA. Evropská agentura pro bezpečnost letectví EASA převzala kompetenci nad změnami typové konstrukce letounů řady L-410 a vydala pro ně typový certifikát EASA. Vznikly nové verze a modely této řady, které jsou do současné doby na výrobní lince a jejich výroba, inovace a provoz jsou zastřešovány agenturou EASA. Všechny významné projekty 90. let (L-159, Ae 270 atd.) byly převážně kooperovány se západními partnery a certifikovány podle západních předpisů (MIL, EASA, FAR). Podniky postupně procházely procesem privatizace, počty pracovníků v letectví se snížily na cca 10 tisíc. Velké firmy měly problémy se zajištěním zakázek, i když se postupně dařilo uzavírat kontrakty na kooperace pro velké evropské a americké firmy a také realizace nových letounu L 410UVP-E20 na světovém trhu má pozitivní trend. Se vstupem České republiky do Evropské unie se otevřela pro podniky českého leteckého průmyslu řada nových příležitostí a možností využití svého potenciálu, lidských zdrojů, a dlouholeté tradice a zkušeností ve vývoji a výrobě letadel pro další rozvoj tohoto významného oboru. Evropská unie zařadila leteckou dopravu mezi oblasti, ve kterých bude podporován výzkum a vývoj z evropských zdrojů a vytvořila si poradní orgán ACARE, který byl pověřen zpracováním dlouhodobé strategie letecké dopravy v Evropě. Výstupem činnosti ACARE (Advisory Council for Aeronautical Research in Europe) jsou dokumenty VIZE 2020, SRA-1 a SRA-2 (Strategic Research Agenda), které definují cíle, kterých by mělo být dosaženo do r. 2020, potřeby výzkumu v Evropě v oblasti letecké dopravy, priority a pravděpodobné směry technologických změn, které bude potřeba přeměnit na konkrétní výzkumné programy, jestliže se chce dosáhnout stanovených cílů. Jako vrcholový strategický cíl si EU stanovila stát se světovým leadrem v oblasti letecké dopravy a zajistit plnění sociálních a společenských požadavků EU na leteckou dopravu. V oblasti kosmického průmyslu se obdobná strategie teprve utváří. Je zřejmé, že bude mimo jiné orientována na odstranění závislosti evropského kosmického průmyslu na materiálech a technologiích dostupných pouze mimo EU a bude apelovat na sdílení technologií s leteckým, obranným i bezpečnostním průmyslem. Za této situace považuje ČTPL za vysoce potřebné, aby český letecký a kosmický průmysl definoval své místo a postavení v evropském leteckém a kosmickém průmyslu a stanovil si v souladu s evropskou strategií své cíle, priority a oblasti výzkumu a vývoje, které budou jednak přispívat k plnění evropských programů a jednak zajišťovat efektivní rozvoj jak vývojové a výzkumné základny, tak výrobního potenciálu a lidských zdrojů českého leteckého a kosmického průmyslu. Strategickou výzkumnou agendu (SVA) považujeme za efektivní nástroj rozvoje ČTPL, konkurenceschopnosti ekonomiky a ekonomického růstu, vytváření podnikatelského prostředí, díky zkvalitňováním vazeb mezi výzkumem, VŠ a podnikatelskou sférou. Cílem SVA je vytvořit střednědobé a dlouhodobé vize budoucího technologického vývoje v oblasti letectví a kosmonautiky v ČR a příslušné kroky k realizaci této vize, která v sobě zahrnuje problematiku hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje. Nosnou myšlenkou SVA je systematické navázání výzkumných a vývojových aktivit českého leteckého průmyslu na strategické cíle leteckého a kosmického průmyslu EU a činnosti definované v evropské SRA-2. V Letňanech, dne

6 STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA 3. Úvod 3.1 Zhodnocení historického vývoje českého leteckého průmyslu Vznik československého leteckého průmyslu Vznik a rozvoj československého leteckého průmyslu na počátku 20. let minulého století odpovídal tehdejšímu trendu světového průmyslového rozvoje v ekonomicky vyspělých zemích. Ztráta za zeměmi, ve kterých nástup leteckého průmyslu uspíšila 1. světová válka, byla rychle dohnána a v ČR zpočátku používaná zahraniční letecká technika byla brzy nahrazena domácí výrobou. A to nejen díky aktivitě průmyslu, ale i díky tomu, že důležitost rozvoje domácího leteckého průmyslu pro nově vzniklý stát pochopily politické i vojenské špičky Období mezi válkami Hnacím motorem rozvoje československého leteckého průmyslu v meziválečném období byly domácí státní zakázky. V oblasti vojenského letectví od ministerstva obrany, v oblasti civilního (dopravního) letectví od ministerstva veřejných prací (především pro ČSA a aerokluby). Československý letecký průmysl byl součástí světového rozvoje a udržoval si ve většině běžných kategorií letecké techniky dobrý standard. K tomu přispívala i dobře vybudovaná výzkumná základna soustředěná zejména do VZLÚ, a.s. (založen 1922). Kategorie (vícemotorové dopravní a bombardovací letouny) i technologie (celokovové poloskořepinové konstrukce), které byly nad síly domácího průmyslu, se řešily převážně licenční výrobou, takže naprostá většina provozovaných civilních i vojenských letadel zůstávala domácí výroby. Totéž se týkalo i licenční výroby některých kategorií leteckých motorů. Export byl proti domácím zakázkám v menšině, což byl ale běžný trend té doby, a omezoval se především na export, případně licence, do menších evropských států Druhá světová válka a poválečné období Německá okupace českých zemí během druhé světové války paradoxně znamenala, že československý letecký průmysl stál na konci války opět na srovnatelné světové úrovni, navíc kapacitně i technicky posílen. Jeho zaměření na domácí, především vojenské zakázky zůstalo po válce zachováno. Výjimkou byl narůstající export sportovních letadel Období Období studené války po roce 1948, opět paradoxně, díky licencím na sovětské vojenské i dopravní letouny, přineslo přístup k nejmodernějším světovým leteckým technologiím, především k vojenské proudové technice (letadla i motory) a usnadnilo tak i vlastní domácí vývoj v této oblasti. Na druhou stranu, vlivem rozdělení kompetencí, se potlačil slibný vývoj některých kategorií, např. vrtulníků. Podřízení sovětským zájmům nicméně přivodilo později postupnou ztrátu kontaktu se světovým vývojem, především v oblasti některých materiálů, technologií a avioniky, kterou se průmysl snažil obtížně eliminovat vlastními silami. Dalším paradoxem je, že izolace sovětského bloku vytvořila československému leteckému průmyslu nebývalé odbytové možnosti v oblastech, ve kterých mu bylo dovoleno se specializovat (cvičné proudové letouny, malá doprava, sportovní a částečně i zemědělské letouny a větroně), čímž se československý letecký průmysl zařadil v těchto kategoriích mezi přední světové výrobce. Československý letecký průmysl dokázal využít nabízenou šanci nejlépe ze všech tehdejších socialistických zemí, což svědčí o jeho tehdejším potenciálu a kvalitě. Kromě sportovních letounů, větroňů a zemědělských letounů bylo vyrobeno více než 3600 bojových letounů MiG, více než 6000 cvičných proudových letounů československé konstrukce a více než 1000 letounů pro regionální dopravu. 4 Oproti meziválečnému období se postupně zcela změnila jeho orientace a čs. letecký průmysl se stal jednoznačně exportně orientovaným.

7 ČTPL Období po roce 1989 Čs. letecký průmysl přišel v tomto období prakticky zlomově o stávající trhy, což byl proces, který se nedal odvrátit, protože dřívější dominance na těchto trzích nebyla postavena na tržněekonomických, ale politických základech. Zároveň se nedokázal prosadit na trzích, které se pro něj nově otevřely. To bylo způsobeno zcela chybnou ekonomickou politikou v první polovině 90. let, kdy průmysl ztratil, ve světě obvyklou, státní podporu, a to dokonce i u projektů státem zadaných (L-159). Vrcholící vývoj největšího dopravního letounu vyvíjeného v České republice (L-610) přišel zcela o podporu státu, což spolu se ztrátou ruského trhu vedlo k pomalému umírání tohoto projektu. Armádní zakázky byly orientovány na ryze vojenské programy a nabídky vojenských verzí dopravních letounů stály na vedlejší koleji. Na druhou stranu i ta podpora, která se od státu ve formě dotací pro konverzi vojenské výroby na civilní nabízela, zůstala vinou některých podniků nevyužita. V očekávání jeho privatizace, nejspíše managementem, byl letecký průmysl decentralizován a ponechán vlastnímu osudu, což byl trend přesně opačný, než jaký probíhal v ostatních západních zemích s vyspělým leteckým průmyslem. Neviditelná ruka trhu však v prostředí, kde se klíčoví světoví hráči těší různým formám účinné státní podpory, může působit jen negativně. Ve druhé polovině 90. let se stát začal o osud leteckého průmyslu opět více zajímat, ale nekritické spoléhání se na zahraniční investory vedlo k uzavírání pro český letecký průmysl nevýhodných smluv, které mu nezajistily očekávanou kapitálovou podporu i stabilitu a dokonaly kolaps tradičních domácích výrobců. Navíc celosvětová poptávka v našich tradičních oblastech rapidně poklesla pro nasycení trhu. U cvičných vojenských letadel z politických a u malých turbovrtulových letadel z technicko-ekonomických důvodů. Přebytek malých dopravních letounů na ruském trhu byl reexportován různými překupníky do celé řady zemí a vytvořil silné konkurenční prostředí pro nově vyráběné letouny. I když vznikly a většinou se úspěšně rozvíjí nové menší letecké firmy, které se lépe dokázaly přizpůsobit potřebám trhu, je pokles významu českého leteckého průmyslu co do rozsahu a objemu činností, podílu na tvorbě HDP i exportu a počtu zaměstnanců evidentní. Česká republika je tak dnes z hlediska postavení svého leteckého průmyslu hluboko pod evropským průměrem (zhruba o jeden řád). Není zapojena do žádného významného civilního nebo vojenského mezinárodního finálního programu. Letecký průmysl není centralizován, ani neexistuje významná domácí firma, která by byla v daném okamžiku tahounem jeho rozvoje. Omezené je i zapojení do mezinárodních kosmických programů na průmyslové úrovni. Postavení domácího leteckého průmyslu je z hlediska evropského nebo světového kontextu, s výjimkou kategorie ultra-light (UL), nejslabší od poloviny 20. let minulého století. Cílem tohoto dokumentu je na úrovni ČTPL identifikovat výzkumné, vývojové a rozvojové oblasti, jejichž podpora a realizace by mohly podstatně přispět ke zlepšení současné situace českého leteckého průmyslu. Je však třeba si uvědomit, že pouze významná koordinace (realistických) záměrů jednotlivých firem založených na tradici a zkušenosti s akcemi na státně politické úrovni může vrátit český letecký průmysl na trend rozvoje srovnatelný s EU a přinést tak národnímu hospodářství efekty úměrné tomu, co je v této oblasti záměrem EU. Vývoj základních hospodářských ukazatelů ALV od roku

8 STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA 3.2 Porovnání se stavem v ostatních zemích EU Leteckému průmyslu a letectví obecně, tj. včetně letecké dopravy, řízení letového provozu, atd. je v EU přikládána z makroekonomického hlediska mimořádná důležitost. Je to tím, že letecký sektor dnes generuje v rámci EU (455 mil. obyvatel) přímo 2,6 % GDP (HDP). Tj. z hlediska přidané hodnoty cca 220 mld., respektive 3 miliony pracovních míst. Z toho letecký průmysl přestavuje 14 % zaměstnanců (442 tis.), ale 37 % obratu ( 81,6 mld.). Vyznačuje se tedy vysokou produktivitou (viz grafy). Pozitivní je také vliv leteckého průmyslu na rozvoj ostatních oblastí průmyslu díky transferu kvality a vývojových a výrobních technologii. Celkový přínos letectví ekonomice EU, tj. se započtením mezinárodního obchodu (18 % letecky), turistického sektoru (6 % z jeho 12 % příspěvku na GDP), atd. je ale mnohem vyšší a je odhadován na 8-10 % GDP. 6

9 ČTPL 2009 Vlády EU zajišťují dnes svými zakázkami jen něco více než čtvrtinu obratu leteckého průmyslu EU: 7

10 STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA Podíl civilní letecké výroby až do roku 2000 rostl, teď má spíše mírně klesající tendenci: Podle očekávání je rozhodující podíl finální výroby. Za zmínku však stojí, že drakařská výroba (Aerostructures) představuje jen cca 3 %. Naopak stále roste význam údržby a oprav (Aircraft Maintenance): 8

11 ČTPL 2009 Přitom obchodní saldo samotného leteckého průmyslu EU vykazuje přebytek 2,2 mld. Letecký průmysl zajišťuje 22 % Hi-Tech exportu EU (7 % výrobního exportu EU celkově). Jeho investice do výzkumu a vývoje (R & D) jsou okolo 12 % obratu, z toho téměř dvě třetiny do civilního sektoru. Jen cca 70 % vývoje a výzkumu je však financováno z vlastních prostředků firem, zbytek vládami EU: 9

12 STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA Zajímavé je, že srovnatelná čísla platí v leteckém průmyslu i pro sektor malých a středních podniků (SME, tj.: < 250 zaměstnanců, < 40 mi. ročního obratu, < 25% vlastnických podílů jiných než SME). Tam je však podíl vlád a EU na financování výzkumu a vývoje ještě daleko vyšší (62 %!): 10 Do roku 2020 se předpokládá nárůst podílu leteckého sektoru na 3,3 % GDP přímo (tj. růst o 27 %), respektive na % celkově. To by mělo přinést vytvoření dalších 2-4 milionů pracovních příležitostí v zemích EU. Znamená to, že letectví bude ve sledovaném období jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících sektorů ekonomiky EU vůbec. Tento odhad lze považovat za reálný, porovnáme-li ho se světovým trendem rozvoje letecké dopravy, kde objem letecké přepravy se zdvojnásobí každých 16 let, doprava osob roste o 4-5% ročně a náklady ještě rychleji. Není divu, že při tomto významu leteckého oboru z hlediska ekonomiky EU, se zásadní rozhodnutí v klíčových nadnárodních civilních i vojenských leteckých programech realizovaných v EU činí na úrovni prezidentů a předsedů vlád. To se týká nejen zahajování a schvalování takových programů, ale i sledování a řešení problematických situací v průběhu jejich realizace (viz např. zpoždění vývoje letounu Airbus A 380 nebo A 400M, nákup tankerů pro USAF, atd.). Zdá se, že na nejvyšší politické úrovni EU je dnes rozvoji leteckého průmyslu přikládána stejná důležitost, jako byla na domácí úrovni (na rozdíl od současnosti) přikládána politiky po vzniku Československa. Tento trend ještě zesílil po vzniku současné ekonomické krize, kdy ještě narostla vládní podpora, úlevy, respektive ochrana domácího leteckého průmyslu v zemích, kde je tento průmysl nejvíce rozvinutý (Francie, Německo, USA,...). Tato opatření však budou mít negativní vliv, který se už začíná projevovat, na menší země, kde je letecký průmysl koncipován jako kooperační, poskytující dodávky a služby finalistům v klíčových zemích. Největší dopad, ve formě poklesu zakázek, bude na země, které nejsou na vládní úrovni zapojeny do žádného klíčového leteckého programu (Airbus, Eurofighter, JSF,...). Z 19 zemí uvedených v přehledu výkonů evropského leteckého průmyslu na předchozích stránkách, ale i z dalších zemí s leteckým průmyslem (např.

13 ČTPL 2009 Norsko), je ČR bohužel jednou z několika, které se ocitly v této situaci. Většina ostatních zemí je zapojena do jednoho, ale často i více takových programů. Pokud by se nepodařilo vytvořit podmínky pro růst výkonů českého leteckého průmyslu a nepodařilo se zachytit a sledovat uvedený trend rozvoje letectví předpokládaný v EU, znamenalo by to z národohospodářského hlediska, že Česká republika by se připravila o jeden z podstatných zdrojů ekonomického růstu, který by se jen těžko podařilo kompenzovat v jiných odvětvích národního hospodářství. To by ve svých důsledcích vedlo nevyhnutelně k relativnímu poklesu dynamiky rozvoje české ekonomiky. Ze zdánlivě dílčí technicko-ekonomické problematiky, která je předmětem tohoto dokumentu a jenž je omezena na sektor letectví a kosmonautiky, se tak stává významný problém hospodářsko-politický na národní úrovni. Excelentnost letectví včetně jeho vybavení využívají ostatní odvětví českého průmyslu. Na základě analýzy současných trendů rozvoje leteckého průmyslu v Evropě i ve světě lze odvodit, že předpoklady pro úspěšný rozvoj národního leteckého průmyslu, v trendech předpokládaných EU a v současných ekonomických podmínkách, jsou především tyto: 1. Národní letecký průmysl by měl mít alespoň jednu dominantní, kapitálově silnou leteckou firmu, plus určitý počet menších firem (převážně SME), úzce specializovaných. 2. Větší počet dominantních, kapitálově nepropojených, leteckých firem je zdůvodnitelný (pokud vůbec) jen v nejsilnějších ekonomikách EU a za předpokladu, že si oborem své činnosti přímo nekonkurují (např. letadla x motory; letadla x vrtulníky). 3. Není rozhodující, jestli je dominantní firma sama finalistou určité kategorie letecké techniky nebo se podílí dílčím způsobem jako partner na významném mezinárodním leteckém programu. 4. Není rozhodující, zda se jedná o firmu státní, soukromou s kapitálovou účastí státu, nebo čistě soukromou; vlastněnou domácím či zahraničním kapitálem. V každém případě, vzhledem k (zahraničně)politické, ekonomické a vojenské důležitosti leteckého sektoru, by bylo vhodné, aby činnost firmy byla úzce propojena a obousměrně koordinována na vládní úrovni. Je třeba předpokládat, že na úrovni EU (a často i NATO), respektive obecně na zahraničně politické úrovni, bude firma často vystupovat a bude chápána jako reprezentant státu a proto se musí těšit odpovídající státní podpoře (myšleno obecně politicky, ne jen ekonomicky). 5. Pro uplatnění pravidla 4. o koordinaci se státní politikou nerozhoduje, zda je těžiště aktivit firmy v oblasti vojenského nebo civilního letectví. Výjimkou je případ, kdy se činnost dominantní firmy omezuje výhradně na všeobecné letectví. Tam pak není koordinace se státní politikou podmínkou. 6. V určitých mezinárodních programech se vztahuje koordinace se státní politikou dle bodu 4. i na další specializované letecké firmy, ne (jen) na firmu dominantní. 7. Specializace na čistě civilní letecké programy se prakticky nevyskytuje. Snad s výjimkou zemí, jejichž letecký průmysl se omezuje na kategorii všeobecného letectví (GA). Ale i tam jsou přinejmenším paramilitární aplikace významným zdrojem jeho růstu. Rovnoměrný rozvoj civilního i vojenského sektoru je zárukou stability národního leteckého průmyslu. 8. V oblasti civilní (dopravní) letecké techniky se úspěšně rozvíjí letecké průmysl v těch zemích, které na úrovni zemí nebo firem kapitálově vstoupily a staly se podílníky (akcionáři) velkých mezinárodních projektů (Airbus, ATR,...). Vstup do mezinárodního programu jako prostředek revitalizace a zajištění budoucnosti domácího leteckého průmyslu však platí i na úrovni vojenských programů (JSF, AGS, A 400M, Eurofighter,...). Čistě národní finální letecké programy, ať už civilní nebo vojenské (např. Rafale), bez významné účasti zahraničních partnerů, se už téměř nevyskytují. A už rozhodně ne v zemích velikosti ČR. 9. V oblasti vojenské letecké techniky jsou stejně účinným nástrojem rozvoje leteckého průmyslu přímé offsety. Na rozdíl od ČR jsou však uplatňovány jako opravdu přímá a opravdu nově vytvořená účast domácího leteckého průmyslu na programu jehož se offset týká. 11

14 STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA 10. Bezpilotní letecká technika (zatím převážně vojenská, ale už brzy zasahující do mnoha odvětví národního hospodářství, především monitorováním, ale i přímými zásahy v oblasti životního prostředí, zemědělství, přírodních katastrof, dopravy, přenosových soustav, dálkovodů, vodních zdrojů a toků, komunikací, bezpečnosti, atd.) se stává stále podstatnější součástí letectví a bez podílu na ní si nelze trvalý rozvoj leteckého průmyslu představit. 11. Velký význam má i vytvoření národního kosmického průmyslu a jeho zapojení do programů ESA (European Space Agency), jejímž členem se ČR stala v roce Zhodnocení trendů světového rozvoje v tradičních oblastech českého leteckého průmyslu Dále jsou uvedeny jen kategorie finálních výrobků, které měly pro rozvoj českého leteckého průmyslu v nedávné minulosti rozhodující význam. Nejsou uváděny oblasti systémů a komponent letecké techniky, ve kterých byl náš letecký průmysl významným dodavatelem, kde se neomezoval jen na dodávky pro domácí finalisty (simulátory, sedačky, atd.), ale kde rovněž ztratil své postavení Vojenské cvičné a lehké bojové letouny Historie některých českých podniků je spjata s úspěšnými konstrukcemi domácích cvičných proudových letadel. Potřeba výcviku vojenských pilotů po skončení studené války celosvětově klesla ve většině letectev o jeden až dva řády. Změnily se i hrozby, které zdůvodňují zbrojní akvizice. Rozvoj technologii umožňuje i v širší míře používání bezpilotních prostředků a tento trend bude pokračovat s dalším vytěsňování pilotovaných bojových letounů. Přesto trh cvičných letounů je a bude dost velký na to, aby stálo za to se jím zabývat, zejména s ohledem na historii a zkušenosti některých podniků v naší zemi v oblasti military i proto, že flotila, která je v současné době provozovaná, má před sebou značnou část života a tím i potřebu modernizací. Předpoklad vývoje tohoto trhu v čase ukazuje následující graf: Suma počet kusů Suma - poèet kusù Rok uzavøení kontraktu Rok uzavření kontraktu Je zřejmé, že dochází k dalšímu prodlužování života stávající generace letadel, už 65 % z celkové flotily současných cvičných letadel je starších než 25 let, je předpoklad dosažení života u této generace běžně 30 let, ale výjimečně až 50 let. Vzhledem k poskytované podpoře naší flotily vojenských letadel jsou udržovány a rozvíjeny profese, které by v případě týmového spojení a nezbytnou kooperací s externími firmami dokázaly hrát jistou roli při vývoji nového letadla kategorie trainer nebo jeho významné modernizaci.

15 ČTPL 2009 Přitom tyto týmy jsou využitelné pro vývoje, které probíhají v civilní oblasti nejen finálních letadel, ale i nových technologií, bez nichž si nový výrobek nelze představit. Pro vojenský trh je průběh v čase up and down typický a ekonomicky mu lze v našich rozměrech čelit jen promyšlenou diverzifikací. Nabytou schopnost ve vývoji a technologii vojenských letadel je třeba rozvíjet. Není rozhodující, jakou formu nakonec tato aktivita získá, zda půjde o účast na vývoji, upgrade provozovaných flotil nebo zavedení konkrétní speciální technologie. Tyto schopnosti se mohou uplatnit i ve spolupráci na projektech Evropské kosmické agentury (ESA), kam Česká republika vstoupila a řada podniků je pro tuto činnost ze strany ESA auditována. Souhrnem lze říci, že byznys oprav a upgrade vojenských letounů a vrtulníků je dosti lukrativní a rozsáhlý na to, aby tvořil část aktivit některých českých podniků. Technologie s ním spjatá je poněkud odlišná, vyžaduje specialisty v oborech integrace systémů. V některých případech jde o obchod s vojenským materiálem se všemi povinnostmi, které se k tomu váží. Rozvoj této technologické platformy umožňuje podnikům diverzifikační aktivity v oborech údržby (MRO Maintenance, Repairs and Overhauls) a vývoje, modernizace a zástavby špičkových systémů na paluby letadel Malé dopravní letouny a lehké sportovní letouny Kategorie letounů dle FAR/JAR-23, respektive EASA CS-23, se stala díky letounům L-410 a rodině ZLINů druhou rozhodující oblastí českého leteckého průmyslu. Ze současných programů do ní směřují typy EV-55, Corvus a VUT100. Živý je také program L-410, kde probíhá permanentní inovační proces a připravuje se modernizace většího rozsahu, která je nezbytná pro udržení konkurenceschopnosti letounů této řady i dlouhodobějším výhledu. Pokud se týče dvoumotorových letadel pro spádovou a regionální dopravu, tak s růstem letecké dopravy celosvětově rostla poptávka po větších letounech a zvláště letounech proudových, které se v této kategorii dříve vůbec nevyskytovaly. Většina výrobců kategorie do 19 cestujících jí proto nejdříve opustila ve prospěch větších turbovrtulových letadel (tam směřoval i typ L-610). I tam však zmenšující se trh postupně opustila většina výrobců (SAAB, Short, Embraer, BAe, Fokker, atd.) a civilní trh si rozdělily dva zbývající programy (evropský ATR a kanadský Dash 8). Vývoj v této oblasti (trend, respektive počty kusů) v období let a prognózu na léta v USA uvádí následující tabulka a graf. Jedná se o v současnosti rozhodující a nejvyspělejší trh. Lze proto předpokládat, že i na ostatních trzích bude trend vývoje, možná s určitým zpožděním, podobný. Období Prognóza Kategorie General Aviation + Air Taxi Pístový pokles stagnace Turboprop (TP) nárůst (+40 %) nárůst (0,6 % ročně) Turbojet (TJ) nárůst (+55 %) nárůst (5,6 % ročně) Kategorie Regional Transport TP < 9 sedadel pokles (-4 %) stagnace TP sedadel pokles (-46 %) stagnace TP sedadel pokles (-62 %) pokles (-1,8 % ročně) TP sedadel pokles (-47 %) pokles (-1,9 % ročně) TJ sedadel nárůst (+30 %) stagnace TP > 40 sedadel pokles (-48 %) stagnace TJ > 40 sedadel nárůst (+235 %) nárůst (+4,2 % ročně) 13

16 STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA Kategorie nepřetlakovaných dvoumotorových letadel od 15 do 19 míst však tvoří podskupinu, pro kterou trh USA není příliš reprezentativní a tato podskupina zůstává potenciálně zajímavým segmentem. Je provozováno 1983 letounů s průměrným stářím přes 25 let a povětšinou tvoří páteřní typy pro malé provozovatele scheduled a charter letů ve všech koutech světa. Předpokládá se, že velikost tohoto segmentu zůstane následujících 20 let konstantní. Náhrady dosluhujících letounů a otevírání nových trhů v méně rozvinutých oblastech se v tomto období odhadují na 1020 strojů. Už teď je poptávka velká, jak ukazují reziduální hodnoty dosud provozovaných letadel a obnovení výroby typu DHC-6 Twin Otter plánované na rok 2009 a Dornier Do 228. Také úspěchy při udržování a v poslední době i rozšiřování aktivní flotily letounů L-410 (která je jedna z největších v kategorii malých dopravních letounů) svědčí o perspektivě tohoto segmentu trhu. Obnovení plné schopnosti českého leteckého průmyslu podporovat novovýrobu letounů L-410 je díky etablované pozici na trhu a fungující poprodejní podpoře draku i pohonné jednotky jedním z projektů, které mohou podnikům pomoci překlenout období do realizace nových projektů dopravních letounů této kategorie a přispět k dlouhodobé prosperitě celého odvětví v ČR. Do kategorie nových projektů spadá i významná modernizace letounu L-410. Na základě znalostí aktuálních požadavků zákazníků a zkušeností z dlouholetého provozu letounů je možné s využitím nových projekčních a výrobních technologií optimalizovat technicko-ekonomické parametry letounu tak, aby se stal silným konkurentem pro ostatní letouny ve své kategorii. Letouny L-410 jsou svou velikostí optimální také pro speciálních verze, o které se v současné době zvětšuje zájem, určené například pro ochranu rybolovných zdrojů, pozorovací a záchranné mise, kontrolu ekologického znečistění, ochranu hranic, sledování a hašení požárů, atd. V nejnižší kategorii (General Aviation, do 9 cestujících) se bleskově rozrostla kategorie jednomotorových turbovrtulových letadel (Caravan, PC-12, TBM, Piper, Gžel,...), do které prozíravě směřoval typ Ae 270. Díky nástupu VLJ a Entry Level Business Jets, které částečně cílí na stejné zákazníky, se však tento segment poněkud zmenšuje. V kategorii do 9 cestujících je stále otevřený prostor pro náhrady starých dvoumotorových Cabin Class letounů pro nepravidelnou přepravu osob a nákladu, kam směřuje typ EV-55 Outback a Corvus. Stále je v provozu velké množství dvoumotorových typů (pouze v USA je to 2500 strojů, celosvětově 3500). Letouny se vyznačují vysokým stářím, často více než 30 let. V současnosti vyráběné letouny směřující do tohoto segmentu jsou výhradně jednomotorové turbovrtulové. Následující graf ukazuje dramatický pokles a zastavení výroby na začátku 80. let v důsledku aplikace zákona o neomezené odpovědnosti za výrobek ( liability law ). Nyní po 25 letech přichází doba, kdy bude potřeba letouny vyrobené převážně v 70. letech nahradit. Zásadní otázkou v tomto segmentu trhu je cenová úroveň nově dodávaných letounů, která bude únosná pro provozovatele. Stejně důležitá bude i úroveň přijatelných provozních nákladů. Počty vyrobených letadel Aircraft Produced Year of Manufacture Rok výroby Twin pistons Single turboprops

17 ČTPL 2009 Náhrady už intenzivně probíhají u 4-5místných letadel. V roce 2006 bylo dodáno 2181 strojů se stabilním meziročním nárůstem 19 % v posledních dvou letech. Od roku 2000 dramaticky vzrostl podíl prodávaných kompozitových typů z 8 % na 59 %. Svědčí to o vyspělosti této technologie, ale také o neschopnosti tradičních výrobců přijít na trh s vyspělým celokovovým typem. Trh očekává vstup nového celokovového letounu, který nabídne konzervativněji zaměřeným zákazníkům alternativu k nové generaci kompozitových typů. Počty provozovaných letounů GA v USA ukazuje následující graf: Vývoj počtu poètu letadel v provozu (USA- pøedpovìï) - předpověď) Pístová letadla Roky Přes očekávané stagnace v počtu provozovaných letounů to znamená s uvážením dříve zmíněných náhrad stabilní růst prodejů pístových letadel, viz následující grafy: Vývoj Vývoj prodeje pístových letadel ( ) Pístová Turbovrtulová Proudová Proudová Trysková a turbovrtulová letadla letadla Více motorová pístová letadla Pístová celkem Jednomotorová pístová letadla Vyrobené letouny

18 STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA Počet Poèet vyrobených letadel V oblasti velmi lehkých sportovních letounů (UL) došlo v posledních letech k velmi intenzivnímu rozvoji. Vznikla celá řada malých firem vyrábějících letouny této kategorie. Asociace výrobců sportovních letadel sdružuje celkem 27 firem, které produkují cca 600 letonů ročně, 1400 vrtulí a 900 padáků různých typů. Česká Republika je v této kategorii druhým největším výrobcem a exportérem (za Německem) v Evropě. Významnou změnu jak v kategorii UL, tak v kategorii sportovních a turistických letounů dosud certifikovaných dle EASA CS-23 bude mít vznik nových evropských předpisových kategorií ELA1 a ELA2. Nástup těchto předpisů je třeba zachytit a reagovat na něj konstrukcí nových typů, protože nepochybně naprosto zásadně zahýbe celým trhem v těchto kategoriích Letecké motory Vývoj Vývoj prodeje letadel do roku 2020 (pøedpovìï) (předpověď) Pístová celkem Turbovrtulová Proudová Roky V posledním půlstoletí se český letecký průmysl etabloval ve výrobě i vývoji turbinových motorů, ve druhé polovině tohoto období především turbovrtulových. V současné době je výběr turbovrtulových motorů výkonnostní kategorie okolo 500 kw velmi omezený. Kromě motoru PT6 je tu M-601, ve vývoji je v Záporoží (Ivčenko Progres) turbovrtulový motor TP 650. Existuje řada turbohřídelových motorů této třídy pro vrtulníky, ale o konverze na turbovrtulové nemají výrobci zájem. V PBS Velká Bíteš byl postaven demonstrátor dvouhřídelového motoru TP 100 s výkonem do 200 kw. Motor je určen v první řadě pro UAV. Je studována možnost vyvinout turbodmychadlovou verzi, opět určenou pro použití v UAV. Významní výrobci malých motorů se orientují na malé turbodmychadlové motory pro letouny třídy VLJ, např. ECLIPSE. Reálně nelze v ČR konkurovat novým turbodmychadlovým malým motorům určeným pro civilní použití, tedy s plnou certifikací. Vznikla nová třída malých turbodmychadlových motorů s hlavními představiteli: PW 600: Rodina motorů určená pro VLJ (Cessna Citation Mustang, Eclipse, Embraer Phenom,...). Očekává se výroba minimálně 1000 motorů/rok. 16 GE/Honda HF 127: Motor absolvoval první běh 2007, certifikace se předpokládá v Tah okolo 9000 N.

19 ČTPL 2009 Williams FJ44-3,4: Modernizovaný motor s elektrickými náhony (more electric engine), monitorováním stavu integrovaném v systému FADEC. Tah okolo 8,5 až 15,5 kn. Certifikace plánována na rok DGEN380: proběhly první zkušební běhy demonstrátoru tohoto francouzského motoru na zkušebně společnosti Turboméca. Motor nemá skříň náhonů, příslušenství je elektricky poháněné, mezi nízkotlakou turbinou a dmychadlem je převodovka. Motor má jádro o velikosti zhruba motoru TJ100 z PBS. Pozoruhodný obtokový poměr 7,6 umožnil údajně hladinu hluku 55 db. Tah 2500 N. Tyto motory mají za sebou podporu velkých světových firem, nebo v případě motoru Williams je to přímo NASA, Glen Research Centre, v programu GAP. Je to zřejmá příprava na očekávaný boom letounů VLJ. Mimochodem tento program zahrnuje i výzkum a vývoj moderních leteckých dieselových motorů na palivo Jet A4. Vzniká celá řada leteckých vznětových motorů, které zřejmě budou konkurovat malým turbovrtulovým motorům. Certifikován je např. motor Centurion firmy Thielert. Těm by ve výkonnostní třídě 200 kw a více mohly turbinové motory konkurovat životností (až násobky) a hmotností (Centurion 4.0 při výkonu 257 kw 275 kg.) Ve spotřebě však budou tyto motory zřejmě nedostižné. V evropském projektu CESAR koordinovaném VZLÚ v tématu Work Package 3, Propulsion Integration, vedeném ukrajinskou společností PROGRES, se podílí i české firmy, a to v segmentu turbovrtulových motorů výkonnostní třídy od 200 do 550 kw, včetně jejich matematického modelování a návrhu elektroniky řídicích jednotek a algoritmů řízení a diagnostiky (UNIS). Jedním z dalších cílů je vyvinout turbovrtulový motor třídy okolo 200 kw, který je žádaný různými výrobci malých letounů, existuje už významná poptávka po těchto motorech, a to jak pro letouny GA, tak pro bezpilotní UAV. Dalším cílem v oblasti turbinových motorů zůstává co nejefektivnější využití dosavadních přínosů motorů M-601. Většinu aktiv společnosti Walter Engines, která byla nositelem projektu M-601 koupila v roce 2008 jedna z největších světových firem v oboru leteckých turbinových motorů Genereal Electric. Tato koupě rozšiřuje nabídku GE pro zákazníky z letectví a umožňuje společnosti vstoupit do nového leteckého segmentu, kterým jsou malá dvoumotorová turbovrtulová letadla V současné době probíhá rozvoj a modernizace motoru Walter M-601, pod značkou GE. Očekávaný významný nárůst termodynamického výkonu motoru M-601H je podstatný pro rozsáhlou inovaci letounů řady L-410. Kromě toho je pro realizaci motorů M-601H na trhu důležitá také možnost jejich zástavby do letounů řady L-410 z provozu, což umožní zlepšení jejich výkonových charakteristik především v teplých a vysokohorských podmínkách a zvýšení ekonomie provozu Nové materiály a technologie Vývoj aplikací kompozitů v letectví Srovnání aplikací kompozitů dle procentuálního podílu na strukturální hmotnosti pro trhy civilního letectví ukazuje Graf 1 na následující straně. Ten dokládá, že využití kompozitů se za poslední tři dekády vyvíjelo od 5 % u letounů Boeing 737 a 747 po více než 17 % u letounu Airbus A 320. Typ A 320, jehož dodávky byly zahájeny před rokem 1990, využívá okolo 17 % kompozitů a 66 % slitin hliníku. Airbus A 380 využívá více než 30 tun kompozitů na jeden letoun. Boeing 787, jehož dodávky jsou plánovány na rok 2010, bude v draku využívat 50 % kompozitů a obdobné je to i u vyvíjeného konkurenčního typu Airbus A 350EWB. Boeing 787 má vliv na široké využití kompozitových materiálů k dosažení vysokého výkonu snížením hmotnosti. V oblasti vojenských letadel pomáhají pokročilé kompozity zlepšit výkonové a funkční parametry, jako např. snížený odpor, nízká radarová pozorovatelnost a zvýšená odolnost vůči teplo- 17

20 STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA Graf 1: Vývoj aplikace kompozitů v civilním letectví Composite Content as Percent of Structural Weight tám při vysokých rychlostech. Pokročilé stíhací letouny využívají kompozity pro 50 % celkové hmotnosti. První široké využití kompozitů u sériových vojenských letounů bylo aplikováno u potahu křídla letounu F/A-18A/B. Letoun s překlopnými rotory V-22 Osprey, jehož vývoj v současnosti dokončuje Boeing ve spolupráci s Bell Helicopter, je rovněž na hmotnost velmi citlivý výrobek. Drak letounu obsahuje více než 40 % kompozitů, z větší části využívající kombinaci uhlík/epoxy. Na tomto prostředku se ověřují i úplně nové aplikace kompozitů včetně vysoce zatížených částí (např. hřídele transmise). Kompozitní materiály se používají pro konstrukci rotorů vrtulníků. Použití vláknových kompozitů nabízí významné vylepšení rotorů vrtulníků díky aerodynamicky čistší geometrii, lepšího dynamického ladění konstrukce, lepší odolnosti proti vzniku poruch konstrukce a pravděpodobnému dosažení nižší ceny. Příznivé strukturální vlastnosti kompozitové konstrukce dovolují zvýžit vztlak a rychlost. Únavové vlastnosti kompozitového rotorového listu jsou významně lepší než u jeho hliníkového provedení. Hliníková konstrukce se poruší zhruba po cyklech, přičemž kompozitový list dosáhne i více než cyklů bez únavového poškození. Extrémní vibrační prostředí ve kterém operují vrtulníky, jejich systémy a části dělá kompozity atraktivní pro další segmenty letecké techniky. Boeing v rámci experimentálního programu nahradil nekompozitových dílů 1500 kompozitovými díly, čímž prokázal možnost úspory až 90 % spojovacího materiálů použitého u typické celokovové letecké konstrukce. Vyrobitelnost a údržbové důvody se zlepšily spolu s celkovou strukturální spolehlivostí. Zatímco aplikace skelných kompozitů jsou v leteckém průmyslu známé z minulosti, použití pokročilých, vysoce výkonných kompozitů je relativně nové. Kompozity přinášejí následující výhody pro aplikace v letectví: 1, Nižší výrobní náklady jak primární a sekundární letecké konstrukce, tak i interiérových aplikací jako jsou schránky pro zavazadla, podlaha kabiny, interiérové panely, ale i přepážky, dveře, vnější části, jako jsou například radomy a náběžné hrany křídla. 2, Menší hmotnost, menší propustnost hluku, lepší tepelné vlastnosti, lepší pevnost, tuhost, houževnatost, rázová odolnost, požární odolnost. 18 Následující tabulka ukazuje přehled kompozitových aplikací u modelů letadel Boeing a Airbus:

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Strategická výzkumná agenda českého leteckého a kosmického průmyslu (do roku 2025)

Strategická výzkumná agenda českého leteckého a kosmického průmyslu (do roku 2025) CZECH TECHNOLOGICAL PLATFORM for the aviation and space ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA pro letectví a kosmonautiku Strategická výzkumná agenda českého leteckého a kosmického průmyslu (do roku 2025) 1. Aktualizace

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Národní nanotechnologický

Národní nanotechnologický Národní nanotechnologický program (NNP) Zdůvodnění potřebnosti a přínosu NNP pro VaV i výrobu v oblasti nanotechnologií v České republice. 30. 3. 2010 Příprava NNP Příprava národního nanotechnologického

Více

Schopnosti českého jaderného průmyslu Budoucnost českých firem v oblasti jaderné energetiky

Schopnosti českého jaderného průmyslu Budoucnost českých firem v oblasti jaderné energetiky Schopnosti českého jaderného průmyslu Budoucnost českých firem v oblasti jaderné energetiky Ing. Josef Perlík ŠKODA JS a.s. Praha, 11.dubna 2013 Reference Rekonstrukce a modernizace klasických tepelných

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

PROFIL PODNIKU VOP CZ, s.p. Největší výrobce vojenské techniky v ČR Firma s mezinárodně uznávanými odborníky v oblasti výzkumu a vývoje Renomovaný partner v oblasti zkušebnictví a certifikace Podnik s

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

24.-26.5.2005, Hradec nad Moravicí

24.-26.5.2005, Hradec nad Moravicí VEŔEJNÁ SOUTĚŽ VE VÝZKUMU A VÝVOJI VYHLAŠOVANÁ MPO ČR Chlumský Miroslav - MPO ČR, Praha, e-mail : chlumskym@mpo.cz Jedna z důležitých aktivit Ministerstva průmyslu a obchodu ve vztahu k podnikatelské sféře

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014

Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014 Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje

Více

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Strojírenství a konkurenceschopnost ČR Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 1 Propad konkurenceschopnosti ČR Ukazatel umístění ČR ve světě 2013 2010 Kvalita

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi

Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Kristýna Meislová [25. listopadu 2013] Agenda 1. Inteligentní specializace RIS Prahy v kontextu ČR 2. Průběh příprav

Více

Mezinárodní strojírenský veletrh. 4.10.2011, Brno. Ing. Josef Perlík, ŠKODA JS a.s.

Mezinárodní strojírenský veletrh. 4.10.2011, Brno. Ing. Josef Perlík, ŠKODA JS a.s. "Jaderná energetika jako impuls pro export velkých investičních celků" Mezinárodní strojírenský veletrh 4.10.2011, Brno Ing. Josef Perlík, ŠKODA JS a.s. PROJEKT MIR.1200 EVOLUČNÍ TECHNOLOGIE Reaktor projektu

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje. návrh. Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý

Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje. návrh. Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý Strategie rozvoje zaměstnanosti Karlovarského kraje návrh Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o. Ing. Vlastimil Veselý Důvody 1. Snaha čelit problémům - nedostatečná výkonost ekonomiky kraje, nedostatek

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Organizační výstavba podniku

Organizační výstavba podniku Organizační výstavba podniku Posláním organizování je vymezit a hospodárně zajistit plánované i jiné nezbytné činnosti lidí při plnění cílů a dalších potřeb firmy nebo její části. Formou sdružování činností

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl

Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl Zdeněk Lukáš, Soukromá vysoká škola ekonomických studií Praha Příprava České republiky na vstup do Evropské

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

SČLP STRATEGIE LETECKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

SČLP STRATEGIE LETECKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ CZ.1.07/2.4.00/17.0080 Rozvoj spolupráce formou stáží a odborných praxí v oblasti řízení letového provozu, VŠB TU Ostrava SČLP STRATEGIE LETECKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ STUDIJNÍ A INFORMAČNÍ BROŽÚRA Prof. Ing. Rudolf

Více

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D. Ústav managementu 6.patro, P645, Konzultační hodiny: Po:13:00-15:00 E-mail: simberova@fbm.vutbr.cz Cílem přednášky

Více

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví 5. 3. 2013 Současná situace: Jak na tom jsme? Současná situace ve stavebnictví Jediné odvětví v ČR již pátým rokem v recesi V

Více

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Tisková zpráva Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Podle Komorového barometru malí a střední podnikatelé začínají věřit v lepší zítřky Praha, 24. září 2013 Rozhodování

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1. průmyslu v ČR Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.2015 průmyslu v ČR 1 Současný vývoj chemického průmyslu v ČR Postavení chemického průmyslu v české

Více

olga.kristofikova@mdcr.cz Úřad pro civilní letectví, Odbor letišť a leteckých staveb

olga.kristofikova@mdcr.cz Úřad pro civilní letectví, Odbor letišť a leteckých staveb Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo dopravy Adresa Nábřeží Ludvíka Svobody 12/ Kontaktní osoba Ing. Olga

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

3.3 PROJEKTY VÝVOJE NOVÝCH LETADEL 3

3.3 PROJEKTY VÝVOJE NOVÝCH LETADEL 3 3.3 PROJEKTY VÝVOJE NOVÝCH LETADEL 3 Stejně jako u ostatních inženýrských děl je projektování letadel tvůrčí proces, jehož cílem je vytvoření nového nebo inovovaného letounu (nebo jeho části), který bude

Více

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Zvládání finančních krizí: evropský a americký

Více

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Naděžda Witzanyová witzanyovan@msmt.cz NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Klub OP VaVpI - Brno 27. června 2012 POLITICKÝ KONTEXT Národní program udržitelnosti II je nástrojem, který naplňuje cíle obsažené

Více

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky Program Start Jeremie Progres Popis programu Realizace podnikatelských záměrů osob Podpora rizikového kapitálu, Umožnit realizaci rozvojových vstupujících do podnikání poprvé nebo mikropůjček a záruk pro

Více

Kronika projektu OPPA

Kronika projektu OPPA Kronika projektu OPPA Základní informace o projektu Název Projektu: společnostech Casablanca Registrační číslo projektu: V rámci programu: Operační program Praha Adaptabilita Prioritní osa: 1 - Podpora

Více

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst 28. dubna 2012, České Budějovice Vývoj HDP v KV kraji V polovině 90 let patřil KV kraj k bohatším krajům V dalších letech ale

Více

Podnikatelský záměr - PZ (Osnova)

Podnikatelský záměr - PZ (Osnova) Příloha č. 5 Podnikatelský záměr - PZ (Osnova) 1 Identifikační údaje žadatele o podporu 1.1 Obchodní jméno, sídlo, IČ/DIČ 1.2 Jméno a příjmení osoby statutárního zástupce žadatele/osoby oprávněné jednat

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020

Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020 Kohezní politika EU - příprava období 2014-2020 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Konference Konkurenceschopnost a růst Objem finančních prostředků Berlínská metodika Vyspělost regionů Míra kofinancování

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Konference Nová zelená úsporám 2015 Praha, Masarykova kolej ČVUT, 14. dubna 2015 Ing. Jiří Koliba náměstek ministra pro stavebnictví

Více

Význam strojírenství pro Moravskoslezský kraj

Význam strojírenství pro Moravskoslezský kraj Význam strojírenství pro Moravskoslezský kraj Růstové faktory českého strojírenství Ostrava, 17.4.2014 Miroslav Novák hejtman Moravskoslezského kraje Klíčový význam strojírenství pro kraj Tradiční odvětví,

Více

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

ondrej.menousek@mvcr.cz

ondrej.menousek@mvcr.cz Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo vnitra Adresa Milady Horákové 133/ Kontaktní osoba Ing. Jaroslav Scheuba

Více

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit zvýšení atraktivity kraje pro investory podpora stávajících a nových firem v oborech s vyšší mírou přidané hodnoty zvyšování exportní schopnosti regionální

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA, EKONOMICKÁ FAKULTA PŘEDMĚT: STRATEGICKÝ MANAGEMENT. SEMINÁRNÍ PRÁCE: ANALÝZA STRATEGIE FIRMY PROSTORP MCHZ a.s.

VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA, EKONOMICKÁ FAKULTA PŘEDMĚT: STRATEGICKÝ MANAGEMENT. SEMINÁRNÍ PRÁCE: ANALÝZA STRATEGIE FIRMY PROSTORP MCHZ a.s. VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA, EKONOMICKÁ FAKULTA PŘEDMĚT: STRATEGICKÝ MANAGEMENT SEMINÁRNÍ PRÁCE: ANALÝZA STRATEGIE FIRMY PROSTORP MCHZ a.s. ÚVOD Vybrali jsme si podnik Perstorp Moravskoslezské chemické

Více

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Operační programy 2014-2020 Odlišnosti nastavení budoucího období: Prostředky EU priority Tematická koncentrace Zkušenosti široká strategie,

Více

Aktuální informace z Technologické agentury ČR

Aktuální informace z Technologické agentury ČR 1 Aktuální informace z Technologické agentury ČR Miroslav Janeček Člen předsednictva TA ČR Seminář, Praha 14. dubna 2016 Systém podpory VaVaI v ČR 3 Programy TA ČR ALFA podpora VaV zejména v oblasti progresivních

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Kosmické aktivity v ČR

Kosmické aktivity v ČR Kosmické aktivity v ČR Ing. Ondřej Šváb vedoucí oddělení Evropské komické agentury a kosmických programů Odbor kosmických technologií a družicových systémů Ministerstvo dopravy Význam kosmických aktivit

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

DOPADY DOTAČNÍ POLITIKY ČR NA SOUČASNÝ STAV VÝZKUMNÉ SFÉRY - POSTAVENÍ VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ V TRŽNÍM PROSTŘEDÍ

DOPADY DOTAČNÍ POLITIKY ČR NA SOUČASNÝ STAV VÝZKUMNÉ SFÉRY - POSTAVENÍ VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ V TRŽNÍM PROSTŘEDÍ DOPADY DOTAČNÍ POLITIKY ČR NA SOUČASNÝ STAV VÝZKUMNÉ SFÉRY - POSTAVENÍ VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ V TRŽNÍM PROSTŘEDÍ Prof. Ing. Miroslav Václavík, CSc., generální ředitel a předseda představenstva VÚTS, a.s.

Více

Znalostně založené podnikání

Znalostně založené podnikání Znalostně založené podnikání Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Firma a konkurenční prostředí 13. 14. března 2008, Brno 1 Význam podnikání Transfer znalostí z organizace produkující znalosti do organizace,

Více

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR: PŘEHLED A KOMENTÁŘE SP ČR ZPRACOVAL: BOHUSLAV ČÍŽEK (BCIZEK@SPCR.CZ) ZPRACOVÁNO K 30.10.2015 VÝZNAM PRŮMYSLU Průmysl (2014) 32,4% podíl na přidané hodnotě

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

14. Výroba a opravy strojů a zařízení - OKEČ 29

14. Výroba a opravy strojů a zařízení - OKEČ 29 Výroba a opravy strojů a zařízení VÝROBA A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ DK 14. Výroba a opravy strojů a zařízení - OKEČ 29 14.1. Charakteristika odvětví Významným odvětvím českého zpracovatelského průmyslu

Více

Úvod a rozdělení dodavatelských systémů Tradiční systém Design bid build Investorský způsob výstavby Alternativní systém Design build Stavby na klíč

Úvod a rozdělení dodavatelských systémů Tradiční systém Design bid build Investorský způsob výstavby Alternativní systém Design build Stavby na klíč Ing. Harry Löwit Úvod a rozdělení dodavatelských systémů Tradiční systém Design bid build Investorský způsob výstavby Alternativní systém Design build Stavby na klíč Propojeni soukromého a veřejného sektoru

Více

Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM

Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM Deutsche Telekom AG Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM Investice do zahraničních firem v českých korunách? Deutsche Telekom Deutsche Telekom patří mezi největší světové poskytovatele telekomunikačních

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce

Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce Vize střešních zaměstnavatelů Chceme státem podporovaný systém celoživotního učení ke zvýšení vzdělanosti, adaptabilnosti a zaměstnatelnosti

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz

předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz vací fond, o.p.s. www.nvf.cz 1 VZDĚLÁVÁNÍ,, VÝZKUM V A INOVACE Jak navázat na růst r předchozp edchozích let? PhDr. Miroslava Kopicová kopicova@nvf.cz Národní vzdělávac vací fond, o.p.s. 2 ČR: Jak navázat na 10 let růstu? 3 ČR: Jak

Více

IT Cluster People for IT IT for People. Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.

IT Cluster People for IT IT for People. Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb. IT Cluster People for IT IT for People Ivo Vondrák Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz Kontext Hlavní směry výzkumu a vývoje Biologické a ekologické

Více

2.1 Předpoklady území pro rozvoj cestovního ruchu

2.1 Předpoklady území pro rozvoj cestovního ruchu 2. CESTOVNÍ RUCH V ÚZEMÍ Organizace a řízení jsou nejvíce opomíjenou problematikou v rámci racionální podpory udržitelného rozvoje na území České republiky. Na prioritu 4 Vytváření organizační struktury

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti

Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti Potenciál úspor energie v budovách Širší souvislosti Luděk Niedermayer Srpen 2013 1. Energie a národní hospodářství 2. Rekonstrukce budov a ekonomika 3. Rekonstrukce budov a občané 4. Efektivní programy

Více

VRCHOLOVÍ ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍCI ELI BEAMLINES Reg. č. projektu: CZ.1.07/2.3.00/42.0002

VRCHOLOVÍ ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍCI ELI BEAMLINES Reg. č. projektu: CZ.1.07/2.3.00/42.0002 VRCHOLOVÍ ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍCI ELI BEAMLINES Reg. č. projektu: CZ.1.07/2.3.00/42.0002 Termín realizace: 6.8.2012-30.6.2015 Stručný obsah projektu: Hlavním cílem projektu je prostřednictvím přenosu know-how

Více

Institucionální rozvojový plán Ostravské univerzity pro rok 2013

Institucionální rozvojový plán Ostravské univerzity pro rok 2013 Institucionální rozvojový plán Ostravské univerzity pro rok 2013 Ostravská univerzita předkládá Institucionální rozvojový plán pro rok 2013, plně vycházející z aktivit stanovených v Aktualizaci dlouhodobého

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KOMPOZITNÍ MATERIÁLY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více