FÓRUM O MĚDI Časopis pro měď a stavebnictví č

Transkript

1 FÓRUM O MĚDI Časopis pro měď a stavebnictví č Henning Larsen od malého k velkému a velké v malém... strana 4 European Architectural Awards... strana 12 IKHTYS symbol pro společenství chrámů... strana 16 Polární architektura v mědi... strana 20

2 Kreativita a měď Kreativita v architektuře, s mědí jako jedním z hlavních aktérů, viděná navíc v mezinárodní perspektivě. To jsou témata tohoto čísla Fóra o mědi. Jsem rád, že právě měď je jedním z materiálů, který stimuluje kreativitu architektů. A je samozřejmě také příjemné a zajímavé, že tu můžeme tato témata osvětlit z různých pohledů. Jednou z novějších iniciativ je cena Copper in Architecture Awards, která už není pouze britskou záležitostí, ale účastní se jí se svými inspirujícími příspěvky všechny evropské země. To přineslo projektům větší variace a šíři. Podle mého názoru je vítězný projekt i ostatní odměněné návrhy výrazem velké a kvetoucí kreativity! Interview s velkým dánským architektem Henningem Larsenem ukazuje, že kreativita nemá nic společného s věkem. Larsen srší nápady, a to teď oslavil kulaté osmdesátiny. Obdivuhodné. Jinak je v této souvislosti zajímavé, že jako tolik velkých jmen v architektuře chová Henning Larsen zvláštní zálibu k mědi. Velmi mě potěšilo, že taková celebrita jako Henning Larsen s interview pro nás souhlasil. A většinou se od architektů dovídám, že jsou vděčni za ukázky svých projektů v našem listu. Možná, že to je jeden z důvodů, proč vycházíme v dánštině, norštině, švédštině, finštině, polštině, češtině a ruštině. Jestli máte projekty, na něž byste chtěli upozornit, spojte se se mnou nebo s jiným členem naší redakce. Budeme rádi, když se dáte slyšet! Srdečně zdraví Lennart Engström, šéfredaktor. Fórum o mědi 20. vydání, červen 2005 Fórum o mědi vychází dvakrát ročně v exemplářích. Vydává je Informační oddělení OKC ve spolupráci s International Copper Association Ltd. (ICA). Časopis je zasílán mj. poštou architektům a skupinám odborníků ve stavebnictví v Dánsku, Norsku, Finsku, Švédsku, Rusku, Polsku a v České republice. Redakce: Lennart Engström , Adresa: Kobber Forum, OKC Informationsafdeling, Metallverksgatan 5, Västerås, Švédsko, fax: , lennart.engstrom@outokumpu.com Spolupracovníci redakce: Mogens Præstegaard Dánsko tel.: mogens.prastegaard@tibnor.se Dennis Wraamann Dánsko tel.: dw@danske-ideselskab.dk Jan Erik Holler Norsko tel.: jan.erik.holler@outokumpu.com Håkan Svedman Švédsko tel.: hakan.svedman@outokumpu.com Mervi Tähtinen Finsko tel.: mervi.tahtinen@outokumpu.com Natalia Zhigalina Rusko tel.: Natalia.Zhigalina@outokumpu.com Vadim Ionov Rusko tel: vsi@eurocopper.org Wojciech Sawicki Polsko tel: +48 (22) Wojciech.Sawicki@outokumpu.com Kazimierz Zakrzewski Polsko tel.: zakrzewski@miedz.org.pl Robert Pinter Česká republika tel: robert.pinter@hcpcinfo.org Jiří Kratochvíle Česká republika tel.: inkosas@inkosas.cz Odpovědný vydavatel: Lennart Engström, OKC Informationsafdeling. Grafická úprava a technická výroba: tlf.:

3 Parkovací dům na Södra vägen 70 Fritz Olausson, Lund & Valentin arkitekter Parkovací garáže na ulici Södra Vägen v Göteborgu stojí vedle řady známých budov jako Universeum a Muzeum Světové kultury, hned vedle jižního vchodu do zábavního parku Liseberg. Nejbližším sousedem jim je funkcionalistická obytná budova. Na pozemku dřív stával starší činžák, Kromě toho už tradičně má mnoho který vyhořel a byl zbourán, a v terénu budov v Lisebergu patinově zelené tu po něm zbyla otevřená rána. Pro střechy. Snad je to pozůstatek ze suterén parkovacího domu pak ještě světové výstavy v Göteborgu v roce vystříleli podloží ve skále. Systém traverz je nakloněn, protože se do budovy jede vzhůru spirálou. Vozovka Fasáda je vybudována z propletených uvnitř je dvousměrná a celé garáže jsou pásů mědi vytvářejících otevřenou vysoké čtyři a půl podlaží, kde najde průhlednou stěnu. Má budit dojem místo asi 300 aut. tkaného textilu, kde charakter měděného materiálu nabývá na významu jak Stavba je z betonu; pilíře, stěny a panely zvenčí tak zevnitř. zábradlí jsou prefabrikovány, kdežto traverzy se odlévaly na místě. Pásy jsou z jednomilimetrového plechu o šířce 125 mm. Jsou připevněny ke kostře Pro otevřené mřížovité průčelí jsme z hrubých trubek z nerez oceli. hledali materiál. A dost brzy jsme dospěli k mědi. dilatační šroub a distanční podložka jako V každém překřížení je zasazen měděný mezikus, aby tak fasáda získala hloubku. Měď v těchto souvislostech velmi dobře Otevřená plocha sítě činí asi 44%. ladí, protože v budoucnu bude hnědozelená a bude se velmi harmonicky Nejnižší patro bylo vybudováno doplňovat s přírodní zelení Lisebergu. z gabionů, drátěných konstrukcí naplněných žulovým kamenivem podobným místní skále. Kolem domu byl položen světlý vápenec, aby dům dával vizuální dojem stabilního spojení s terénem, a také proto, že vápenec bude zachycovat ionty mědi z dešťové vody. My, kdo jsme pracovali na projektu v kanceláři Lund & Valentin, jsme: architekti Fritz Olausson, Bo Karlberg a Görel Abrahamsson a dál stavební inženýři Rolf Johannesson a Hans Solborg. Majitel stavby: Göteborg Stads Parkerings AB Architekti: Lund & Valentin Arkitekter Konstruktér: Spännbalkskonsult Elektrikářské práce: Probeko AB Zemina a terén: Viproj AB Instalace: Bengt Dahlgren AB Stavitel: Skanska Sverige AB Stavba měděného průčelí: Hisingstads Bleck och Plåtslageri AB 3

4 Henning Larsen od malého Henning Larsen, 80 světově proslulý dánský architekt, jehož myšlenky se pohybují od malého k velkému a zabývají se velkým v malém. Od podrobností k celku. Je mistrem, který navrhne v náčrtu všechno, od klik, židlí, vnitřního zařízení, staveb po územní plány, naposled to byl generální plán pro město Dalian v severní Číně. Text a foto: Alf Folmer Arkitekt SAR/MSA alf@mbox316.swipnet.se Svobodný umělec, malíř nebo sochař, nemusí brát ohled na nic jiného než na materiál, s nímž pracuje. Architekt je umělec užitého umění, jehož těžkým úkolem je počítat se všemi lidskými funkcemi, s materiálem, technikou, sociálními vztahy atd. Henning Larsen je snílek, kreativní vizionář myslící prakticky a zná umění zhmotňování nápadů. Henning Larsen je architekt, jemuž se dostalo možností realizace těch nejprestižnějších projektů. Někdy přišly i neúspěchy. Ale jak myslí, když tvoří? Jedu za ním na návštěvu do Kodaně, dánsky København. Nacházím Vesterbrogade 76. Tady je Henning Larsens Tegnestue. Kancelář má dvě nejvyšší patra v osmipatrovém domě. U přijímacího pultu oznamují můj příchod. Architekt sedí na jasně vymezeném místě v nejzazších končinách projekční kanceláře. Cestou k Henningovu koutu v rozlehlé kancelářské krajině mi vychází vstříc a vítá mě s širokým úsměvem. Viděli jsme se naposled ve Stockholmu před 45 lety. Už jsme se dlouho neviděli, říkáme oba najednou. Díváme se na sebe, roky nás oba poznamenaly. Moc se toho událo od doby, kdy v roce 1961 vyhrál první cenu v severoevropské soutěži o novou univerzitu ve Stockholmu. Sedáme si, vytahuji fotografii, kterou jsem tenkrát v souvislosti s architektonickou soutěží pořídil. Dlouho se dívá na fotku a směje se. Pamatuješ si na to? Pamatuju, jako by to bylo včera od radosti a oslavy první ceny až po zklamání. Na to nikdy nezapomenu. Zakázka sebraná před nosem Henning Larsen dostal první cenu za svou speciální architekturu se zcela svěžím přístupem k univerzitnímu prostředí v lidském měřítku. Univerzita pro studentů. Všechny budovy stály pod velkou vznášející se betonovou deskou tvarovanou podle krajiny, pod deskou parkoviště pro 3000 automobilů. Mladý Henning nebyl tehdy nijak známý architekt. Co jsi si říkal, když jsi dostal tak prestižní cenu? Byl jsem v Dánsku, myslel jsem, že to snad nemůže být pravda. A pak mě pozvali do Stockholmu, abych přijal cenu. Pak přišla studená sprcha a zklamání. Politické kruhy byly toho názoru, že švédskou univerzitu má navrhnout švédský architekt. Prostě mi zakázku sebrali před nosem. Dostal ji místo mě s druhou cenou známý švédský architekt David Heldén, který navrhl mrakodrapy v nové Stockholm City. Zklamání bylo velké a velký byl i rozruch v švédském a dánském tisku a v celém společenství architektů. 4

5 Slavná klika od HL Poklop kanálu z litiny s motivem dvou kapek Měděná lampa navržená pro Operu Ocelová kavárenská židle Opera v Kodani Generální plán pro Dalian v Číně k velkému a velké v malém Co si po tom všem myslíš o Švédech? Bylo to podlé, byl jsem naštvaný, říká Henning a tváří se ponuře. Politici byli úplně slepí k dobré architektuře. Švédský architekt byl důležitější než architektura. Ale dnes už to tak stupidní není. Druhá cena Davida Heldéna byl nenápaditý návrh šesti hranolových domů se stejnou panelovou technikou jako mrakodrapy v City, průčelí světle zelená, studená a sterilní. Dnes tu stojí jako ostuda města. Ale univerzitní návrh Henninga Larsena a jeho nápad si získal mezinárodní pozornost. Byl to velký Henningův průlom a start jeho mezinárodní kariéry. O deset let později byl univerzitní návrh Henninga Larsena realizován v Trondheimu. To už byl Henning Larsen etablovaným a známým architektem s velkou kanceláří v Kodani. Amputovaná Věž V roce 1989 zvítězil Henning Larsen v soutěži o věž Söders Torn ve Stockholmu. Návrh byla 40 podlaží vysoká budova pro kanceláře. A politici se zase začali plést do architektury. Zastávali názor, že kampanila čtvrti Söder je soupeřem slavné stockholmské radnice navržené švédským národoveckým architektem Ragnarem Östbergem. Začalo se bojovat o výšku a o architekturu. Stavbu revidovali a několikrát seškrtali její rozpočet. Přišli noví stavitelé a diskuse o stavebních metodách. Strohá architektura věže podle Henninga Larsena byla zkrácena na 23 podlaží a změněna na obytný dům. Bylo to jako odčerpávání krve z dobré architektury. A nová protivenství ve Švédsku. Jak se na to díváš? Všichni se do architektury míchají. Mrzí mě, že trh ve Švédsku se řídí staviteli a politiky. Konflikty vznikaly už od začátku. Nejhorší byla stavební firma JM BYGG, která začala měnit detaily a materiál bez ptaní. Já jsem pracoval na tom, aby materiál a detailní prvky byly nedílnou součástí architektury. Byl jsem rozhořčen na nejvyšší míru. Teď stojí Söders Torn jako polovičatá architektura. Nechci s ní spojovat své jméno. Jsem velmi zklamán, ale ne zatrpklý, říká Henning. Architektura Mědi Byrokracie je ve Švédsku tak mocná, že když například architekt zvolí pro střešní krytinu měď, zažívá ze strany úřadů velký odpor. Domnívají se, že měď škodí životnímu prostředí. Přes důkazy, že ionty mědi z dešťové vody se váží do země na povrchu a nikdy se do spodních vod nedostanou. Měď je přirozeným přírodním prvkem, je dokonce životu potřebným minerálem lidského těla. Narazil jsi na problémy s použitím mědi v jiných zemích? Nikdy jsem neměl problémy. Chceme-li stavět v Dánsku z mědi, tak nikdo neoponuje, všichni mají měď rádi, říká Henning. Vytahuje obrázky s architekturou mědi. Tohle je Mekroprint, dvě továrny v dánském Stövringu na severu Jutska. Je to mezinárodní projekt, pro který jsem zvolil plné pokrytí mědí a velké skleněné průčelí. Měděná architektura Mekroprintu se teď ve Stövringu vyjímá zdaleka. Teple hnědá měď a atraktivní architektura mědi byla odměněna cenou. Ale má nejlepší architektura v mědi je asi nová hlavní kancelář Unibanky v centru Kodaně. Dostal jsem tu krásnou souhru mezi měděnou architekturou a starým prostředím. Také tento projekt byl odměněn za svou přesvědčivou architek- 5

6 Mědí pokrytá kancelář Unibanky se dobře začleňuje do historického prostředí Kodaně. Henning Larsen v r Právě obdržel první cenu v severoevropské soutěži o Stockholmskou univerzitu. Radost byla velká avšak krátkodobá. Model návrhu hlavní kanceláře Unibanky v Kodani. Půl bloku domů v mědi turu, která ohleduplně zapadá do historické čtvrti svého okolí. Je známá tím, jak obohacuje celý městský vzhled podél kodaňské přístavní strany. Měď je klasický a nadčasový materiál. Nové projekty jsou v chodu a nikdo nás v používání mědi nezastaví, říká Henning rozhodně. Dům hudby v Uppsale Vydáváme se na obchůzku po velké kanceláři. Vcházíme do oddělení modelů, kde čtyři pracovníci vyrábějí modely probíhajících projektů ve velkém měřítku. Jsou tu modely vysoko i nízko. Jaký užitek máš z modelů? Nákres je dvojrozměrný. Studium modelu je jediný způsob, jak procítit projekt v prostoru. Pak máme taky velký prospěch z počítače, který vytváří vizuální modely v perspektivě. Sedáme si pak do konferenční místnosti. Jedna ze stěn slouží jako jedna veliká černá tabule plná křídou nakreslených skic. Vizualizované nápady z jedné schůze. Henning Larsen maže z tabule několik kreseb. Rychle na tabuli kreslí novou skicu. Vidím, že přestavuje siluetu Uppsaly. Ta tvoje kresba je přece Uppsala, co se děje tam? Ano, máš pravdu, je to Uppsala. Konečně jsme se v Uppsale pohnuli z místa. Taky s protivenstvími. Já, tedy kancelář, jsme dostali první cenu za návrh Koncertního a kongresového domu. Je to obrovský projekt. Chtěl jsem vytvořit uprostřed staré Uppsaly krystal. Návrh je budova se zrcadlovou fasádou, která budovu na pozadí města odlehčuje a prosvětluje. Zevnitř je velkolepá vyhlídka na zámek, katedrálu a knihovnu. Tu jsem právě nakreslil na tabuli. Ale když byl projekt návrhu do soutěže zveřejněn, přišly protesty, od politiků a z řad veřejnosti. V novinách Upsala Nya Tidning jste se mohli dočíst: Nejdřív jsem si myslel, že to je obrázek ledového domu na severu Švédska v Norrlandu. Hrůza! Třicet metrů vysoký skleněný kolos to nemá porota žádný cit pro Uppsalu? Lidi byli pobouřeni a protestovali. Mnozí nabyli přesvědčení, že návrh byl vůči starému krásnému prostředí Uppsaly necitlivým. Zastánci zas bojovali pro prosazení návrhu. S některými změnami se ke stavbě přikročilo, konal se slavnostní první výkop. Stavba je v chodu a má být hotova v roce

7 Henning Larsen v r ve své kanceláři v Kodani. Teď jako světově proslulý architekt. Chtěl by všechny, co se pletou do architektury, pěkně svázat a strčit je zpátky, kam patří. Opera jako pomník jedné rodině Během našeho rozhovoru se Henning Larsen rozproudil. Přešel na vyprávění o poslední události, jež hrozila přerůst v katastrofu, totiž o kodaňské největší opeře v Severní Evropě, Københavnsoperan, nesmírně velké opeře o nákladu téměř 12 miliard Kč. Veřejně se udává, že opera je štědrým darem rejdaře Møllera městu Kodaň. Avšak skutečným Møllerovým důvodem bylo, že opera se měla stát pomníkem dárce, rejdaře, nejzvláštnějšího kapitalisty v Dánsku, jenž je grand old man ve skupině Mærsk Mckinney- Møller a pomníkem celé jeho rodině, zejména jeho rodičům. Møller koupil za větší počet miliónů zrušené vojenské území na ostrově Holmen. Tam se měla opera nacházet. Rejdař se rozhodl, že opera bude na úrovni královského zámku Amalienborg, který je na druhé straně vody. Zámek na jedné straně a pomník k jeho poctě na straně druhé. A rejdař rozhodl, že architektem musí být ten nejpřednější v celém Dánsku. Tím se stal Henning Larsen. To je fantastický projekt. To musí být jedna z nejlepších věcí, které jsi vytvořil? Tak to vůbec ne! Hned od začátku se rejdař začal vkládat do architektury. Do všeho, od volby materiálu po tvar fasády. Chtěl jsem například, aby nejdůležitější průčelí bylo celé ze skla, s volným výhledem na přístav a město. Podle mého záměru a vize se měla velká střecha jakoby vznášet nad velkou bublinou ze skla. Fantastický přínos do architektury. Pak přijde majitel stavby pan Møller a řekne, že se mu skleněná fasáda nelíbí. Prý by se lidi uvnitř necítili dobře, kdyby na ně civěli lidi zvenčí. Møller žádal masivní fasádu. Kvůli kompromisu se tam umístily široké ocelové pásy, které zastiňují a překrývají velké části panoramatického výhledu. Henningu Larsenovi bylo vzdát se jedné z nejdůležitějších věcí v architektuře opery. Zklamání bylo velké. Henning Larsen by byl nejraději celý projekt opustil. Byla z toho málem katastrofa v architektuře. Vzpomínám tu na jiného dánského architekta, Jørna Utzona, tvůrce opery v Sydney. Tam taky došlo k sporu, když se majitelé začali míchat do návrhářství, a skončilo to katastrofou, když Utzon náhle v polovině nedokončenou stavbu opustil. Opera sice stojí, ale to je dlouhé povídání. 7

8 Mekoprint, Støvring, Dánsko Söders Torn, pohled z parku. Vítězný návrh věžáku Söders Torn ve Stockholmu, 40 podlaží, výška 140 metrů. ( Torso v Malmö má 190 metrů a 54 podlaží) Söders Torn byla zkrácena o 23 podlaží Skica půdorysu návrhu Stockholmské univerzity Ale projekt opery jsi neopustil? Kontrakt s Møllerem mě držel svázaného na rukou i nohou, nemohl jsem z něj vyklouznout. V kontraktu stálo, že rozhoduje majitel stavby. Byl jsem v pasti. Møller mi hrozil soudem. To by mě zruinovalo a přes sto mých zaměstnanců by bylo nezaměstnaných. Møller je rejdař. Ví toho hodně o lodích a o penězích, ale nemá ani ponětí o architektuře, říká trpce Henning Larsen. Teď je kompromisní budova postavena a otevřena. Deník Berlingske Tidende se operou chlubí, nejvíc tím, co je vidět zvenčí. Deník Politiken nadšený nebyl. Opera je hrbatý výtvor. Převážně jde o záplatovanou stavbu bez originality. V celkovém obrazu města je opera vnucující se předimenzovanou kostkou připomínající zarážku na kolejnicích. Dominující skleněná fasáda s ocelovými pásy dostala lidový název Chladič a Opékač topinek. Přes to se opeře dostalo už několik vyznamenání za architekturu. Já doufám, že v budoucnu bude možné ty nenáviděné pásy odstranit, pak budu teprv spokojen, říká Henning Larsen. Najatý právník Po nepříjemných zkušenostech s vměšováním majitelů stavby, staviteli a politiky si Henning Larsens Tegnestue najala právníka pro sepisování kontraktů za architektorových podmínek. Majitel stavby, stavitel a architekt velmi těsně spolupracují a existuje dost velké riziko, že vznikne konflikt. Je proto důležité potíže vyřešit dřív, než se rozrostou. Přineslo to výsledky? Máme vícero zahraničních projektů. Tam jsou podmínky kontraktu extrémně důležité. Už jsme opravdu zaznamenali, jak se vyplatí mít vlastního právníka. My architekti jsme tvořiví vizionáři s fantaziemi o budoucnosti a vznášíme se v éteru. Právník stojí oběma nohama na zemi a je nesmírně užitečný, protože dohlédne na to, abychom se nedostali do vážných konfliktů. Když Henning tvoří Skicování je pro Henninga Larsena typický způsob práce. Černá tabule je skic plná. Skica je jeho nástroj v procesu tvorby. Jak přemýšlíš a kdy se rodí tvé nápady? Můj život zformovalo to, jak jsem vyrůstal. Praktické myšlení jsem získal během učení na stavebního tesaře s učňovskou zkouškou, teorii zas studiemi architektury. Ovlivnilo mě náboženské vychování. Můj otec byl v kostelním chóru. Mně se líbilo sedávat v kostele a poslouchat hudbu. Objevil 8

9 Koncertní a kongresový dům v Uppsale bude jako krystal uprostřed městského prostředí Mekoprint, Støvring, Dánsko Fotografie modelu návrhu univerzity, viz též půdorys Zevnitř Koncertního domu bude vidět celá Uppsala v panoramatické perspektivě jsem, že církevní hudba a prostředí kostela k sobě patří. Bachova hudba je architektonická hudba. Tehdy slyším a vidím architekturu. Jsi známý tím, že hodně skicuješ? Když sedím a kreslím, tak prožívám hudbu, rytmus a tvary. Je to jako hrát z partitury smyslových prožitků, z nichž se stávají vize a ty pak přerůstají v kresbu, když se zpracují do hmotné podoby, tak z toho je architektura. Svou architekturou se Henning Larsen stal téměř národním dánským symbolem, maestrem architektury. Jako profesor je vyhledávaným pedagogem, který zná umění inspirace a umění učit svému myšlení. Jisté je, že žáci ponesou myšlenky a nápady Henninga Larsena dál k nové úchvatné architektuře. Opera v Kodani. Všimněte si ocelových pásů pokrývajících velkou skleněnou fasádu Měděnou architekturu Henninga Larsena jsme popsali ve Fóru o mědi č. 12 a 14 9

10 foto Siimon Peep Muzeum umění v Tallinnu Nedávno bylo dostaveno muzeum umění Kumu a letos koncem září bylo slavnostně otevřeno. Stavba muzea započala v říjnu 2002 a o tři roky později byl tedy projekt hotov. Je to největší a nejvýznamnější stavba v epoše nové estonské samostatnosti. Tallinnské muzeum umění navrhl finský architekt Pekka Vapaavuori, vítěz soutěže architektů o velmi vysoké úrovni, do které se přihlásilo celých 230 návrhů. Skoro celá fasáda nového muzea je z patinované mědi. Měděná fasáda Peep vypráví, že schválili jeden z předem Dodavatelem prací pro instalování mědi hotových modelů kazet. Kazeta vyrobená na lemovacím stroji splnila nároky byl estonský Esco As, který vede Siimon Peep. Pro podnik to byla velká výzva, plánovačů a ti ji schválili pro fasádu když vyhrál soutěž nabídek pro klempířské práce na muzeu. Pro úspěch metodou se předcházelo případnému muzea. U kazet vyrobených touto projektu byla podstatnou blízká spolupráce s finským dodavatelem plechu. mohlo dosáhnout dostatečně vnitřnímu pnutí desek a současně se rovných Text: Hannele Numminen a ostrých tvarů ohybů a lemů. Pro fasádu pak vybrali prvky o 0,80 mm silné mědi, jež byla příhodná právě pro výrobu kazet. Prvky soklů u země jsou vystaveny tvrdším podmínkám, a proto tam byly zvoleny silnější desky o tloušťce 1,5 mm. S-profily ve spojích fasády jsou o rozměru 0,6 mm a další speciální výrobky, např. mříže, jsou z materiálu o síle 3 a 4 mm. Použitý typ kazety byl Outokumpu Nordic Panel 302. Zdi muzea byly vyrobeny z normálního betonu se vhodnou tepelnou izolací a ventilační štěrbinou. Na povrch byla pak položena překližka odolná proti vodě o síle 9-15 mm, na jejíž povrch pak 10

11 byla namontována zelená předpatinovaná měď. Měď drží na překližce kováním z nerez oceli. Drážky jsou pravoúhlého typu; uzavřením drážky pro instalaci kazet vzniklo řešení, jež je úhledné a dobře těsní. Rozměrný zeleně patinovaný zakulacený měděný povrch přináší budově obdivuhodný a důstojný exteriér, kterým se budou kochat početní návštěvníci muzea. Výzvy a cvičení Mědění prvky se dodávaly z Finska do Tallinnu, kde klempířství Esco připravilo pro projekt speciální prostory. Takto bylo možné vykonat všechny přípravné práce jako oddělený částečný projekt, před vlastní instalací. Předákem, který vedl instalační práce, byl Imre Tael, a o plánování se staral Raul Aprimann. Na stavbě pracovalo v různých obdobích lidí. Tenhle velký projekt se ukázal být těžší, než se dalo čekat, sděluje Siimon Peep z Esco AS. Zakázka obsahovala víc obtížných detailů, než se očekávalo. Spojování rovných a ohnutých částí bylo zvlášť zapeklité, vypráví Peep. Dalším z náročných bodů byla instalace měděných desek na hlavním průčelí, mezi sloupy. Práci znesnadnil těsný prostor, zvlášť vysoké požadavky na spodní část stavby, měření a dlouhá doba potřebná pro instalaci. Protože zkušenosti z podobných projektů nebyly, bylo třeba se vše naučit od základů na cvičných kusech před samotnou prací. Přísný časový plán tak obtížného projektu jen zvyšoval náročnost prací. Zakázka znamenala získání mnoha cenných zkušeností a nyní je firma mnohem lépe připravena na případné podobné výzvy. Na projekt se spotřebovalo velké množství předpatinované mědi Nordic Green: na vnější fasádu 2200 m 2 (z čehož zahnuté partie asi 1200m 2 ), na vnitřní fasádu asi 1300 m 2 (z čehož 650 m 2 perforovaného materiálu). Kazety a desky na vnější fasádu měřily celkem 500 m 2 a mříže Nordic Green a Nordic Brown 120 m 2. Architekt: Pekka Vapaavuori Instalace mědi: Esco As, Tallinn Hlavní dodavatel prací: Merko/Estonsko 11

12 European Architectural Awards V rámci soutěže European Copper in Architecture (Evropská měď v architektuře) se už deset let ve Velké Británii udělují ceny Copper in Architecture Awards (Měď v architektuře). Konkurence byla letos rozšířena na 18 zemí, což přilákalo na 60 kandidátů. V porotě architektů zasedal jako předseda Paul Finch z The Architectural Review a v září mohl slavnostně vyhlásit vítěze. 12

13 Informace o příští soutěži Copper in Architecture Awards budou brzy zveřejněny. Uvítáme, pokud se s námi spojíte na helpline@copperdev.co.uk, pokud máte soutěžní projekt. Informace o soutěži Copper in Architecture Awards získáte na: a Vítězem European Copper Award 2005 se stal nádherný kostel Laajasalo, Helsinky, navržený Kari Jarvinenem a Merjou Nieminen. Subdodavatel: Outokumpu/ Levykaksikko. Větší část kostela vede k rohu ulic, takže je velmi exponován. Rovněž mědí pokrytá zvonice je navíc od kostela oddělena, aby utvářela přístup ke kostelu. Velkoplošné fasády jsou pokryty zeleně patinovanou mědí v pásech o 150, 200 a 250 mm. Po stranách stojící hnědě patinované vížky mají svítilny, jež září do noci jak majáky na moři a ve dne zas zachytávají sluneční světlo. Interiér je pojat převážně v rozličných druzích dřeva, ale díly oltáře jsou částečně orámovány mědí. Porota prohlásila: Nádherný kostel, kde je měď použita ve vrstvách téměř jako na povrchu skály. Tlumené barvy a kontrolované odstíny, jež se budou rozvíjet v čase, ještě více přispějí k harmonické souhře s obklopující přírodou. Konstrukce měděných panelů s plochami pokrytými zvrásněním vytváří výraznou horizontální orientaci a uchopitelnou kvalitu. 13

14 V evropské kategorii 2005 byl též oceněn impozantní Service Center, Mnichov, který navrhl Staab Architekten. Subdodavatel: Regensburger Metallbau. Budova stojí jako měděný prut na pozemku ve středu města. Precizní a jednoduchý tvar fasády jakoby splýval s barvami blízké Theresienwiese. Zdi časem dostanou patinu, která bude korespondovat se svahem za budovou. Části budovy určené k pohybu po budově jsou proskleny a chráněny před sluncem perforovanou kovovou fasádou. Porotci prohlásili: Odvážný monolit vytvořený perforovaným měděným plechem. Leží v krajině jako zlatavý plod vzbuzující zvědavost. Extrémní řešení, které dobře plní svou funkci. Servisní centrum chladí. 14

15 Druhým britským laureátem je Spiral Café, Birmingham, jež navrhli Marks Barfield Architects. Subdodavatel: Thomas Vale. Jedním z britských vítězných projektů je Queen Mary College Student Village, Londýn, jenž navrhl Feilden Clegg Bradley. Subdodavatel: T & P Roofing V roce 2005 se hodnotilo ještě v oddělené kategorii projektů z Velké Británie. Porotci se rozhodli odměnit dva velmi odlišné projekty. Nová Westfield Student Village je s 995 lůžky jednou z největších nově vybudovaných studentských kolejí ve Velké Británii. Je rozdělena na šest budov, z nichž dvě na viditelné straně zástavby, jsou pokryty mědí. Jedná se o plochu 9000 m 2 pokrytou předoxidovanou a patinovanou mědí. Vyjádření poroty: Výsledkem je samozřejmé a nepochybně městské prostředí. Měď je v této souvislosti rozhodně důležitá pro poctivý a štíhlý design fasády, který dovoluje odlišení mezi hmotou budovy a systémem oken. Spiral Café se nachází na St. Martin s Square v Birminghamu. Výrazný skořepinový tvar inspirovaný principy Fibonacciho o přirozeném růstu. Stavbu tvoří osm žeber, jež obchvacují postranní a obslužný prostor. Po dokončení měděného porytí dostal umělec Andy Elton za úkol povrch barevně dokončit. Komentář poroty: Plné využití geometrické myšlenky a vytvoření napínavého tvaru, jenž je velmi funkční. Tvar spirály maximalizuje architektonické vlastnosti mědi a patinace povrchů je pojednána vkusně. 15

16 IKHTYS symbol pro společenství chrámů Kaple umění, kterou naplánoval architekt Matti Sanaksenaho v roce 1996, nese též jméno Ekumenická Kaple umění sv. Henrika. Kaple byla vysvěcena letos v květnu. Pro stavbu bylo zvoleno místo na vysokém vrchu v sousedství borovic. Projektování se zúčastnili též architekti kaple světově známá, mimo jiné Pirjo Sanaksenaho a Enrico Garbin. v Japonsku, v Sofii a v Moskvě. Oltář navrhl Kain Tapper a malby na skle vytvořil Hannu Konola. Práce na Maják společné naděje všech realizaci kaple byla dlouhodobá křesťanů a pracovně náročná, protože financování, materiál a práce závisely do podstat- Konola. Malby na sklech táhnoucích se Na myšlenku kaple přišel umělec Hannu né míry na dobrovolných sbírkách. Teď do výšky po obou stranách oltáře je však kaple připravena k využívání osmi nesou jeho signaturu. Poněkud hrbolaté náboženskými společnostmi. Už dnes je sklo zobrazuje různorodost života, který je občas hladší, občas drsnější. Okna jsou oči ryby, jimiž prochází světlo ozařující vnitřek kaple. Celý projekt byl velmi náročný a vyžádal si mnoho práce. Sama budova je uměleckým dílem, jehož mimořádný tvar dává vzniknou v lidské mysli mnoha asociacím. Na fasádu kaple byla použita lesklá měď, jež už stačila ztmavnout. V pozdějších stádiích, až měď získá patinu, se očekává její zezelenání. Architekt si vlastností mědi byl vědom a využil je při svém plánování. Ve zpracování spojů se opět 16

17 vynořuje téma ryby, kde jsou pásy pospojovány v šupinaté formaci. Interiér, ve své jednoduchosti vítající a imponující výjev, je celý z borového dřeva. Střední ulička se směrem k oltáři lehce zvedá; oltářní stůl a lavice mají prostou a nehledanou podobu, kterou navrhl také akademický umělec Kain Tapper, ten v průběhu prací zemřel a dokončené dílo už bohužel neuviděl. Oba přírodní materiály přinášejí vlastní jazyk formy a činí tak kapli unikátní. Kaple je také svého způsobu zázrak rozměrů. Díváte-li se na kapli z její kratší strany, netušíte, jaký kolos to ve skutečnosti je. Umění jednoho muže Také z hlediska stavební techniky byl projekt výzvou pro odborníky. Detaily, zvlášť místa pro namontování oken, si vyžádaly mimořádnou odbornou zručnost. Vzhledem k tvaru a výšce kaple bylo třeba pracovat většinou z jeřábní plošiny. Na rozdíl od zavedené praxe instaloval veškeré prvky jeden jediný muž, klempíř Jari Lehtinen, jemuž se práce opravdu podařila. Jako materiál fasády byly zvoleny měděné pláty vyřezané do určených rozměrů. Pod měděným povrchem je normální prkenný podklad pokrytý tlakově tvarovanou překližkou. Na spoje plátů byl použit žlábkový lem při aplikaci kluzních příponek, které jsou dostatečně volné, když se materiál hýbe při kolísání teploty. Lehtinen vykonal veškerou rozsáhlou instalační práci jen za dva a půl měsíce. Architekt: Matti Sanaksenaho Oltář a interiér: Kain Tapper Malby na skle: Hannu Konola Klempíř: Jari Lehtinen 17

18 KALEIDOSKOP Užití mědi při renovacích a stavbách v Rusku Firma Master Profil dodala 3000 m 2 plechu Nordic Brown na renovaci střech kostelů Sv. Simeona a Sv. Anny v Petrohradu. Práce vykonala renovační a stavební firma Lapin Enterprise, jež se specializuje na střešní a fasádní práce v historickém centru Petrohradu. Při restauraci se vyměňovala jen část starých střech; některé části byly v tak dobrém stavu, že zůstaly na místě. Proto bylo důležité, aby nová měď vypadala jako stará a neodlišovala se od starých střech. Odborníci byli toho názoru, že nejlepším řešení bude použít Nordic Brown, měď oxidovanou v továrním prostředí. Na restauraci nádraží v Čeljabinsku dodala firma Master Profil 2200 m 2 plechu Nordic Brown a montážní práce dodala firma Simplex. Původní hlavní kupole nádraží měly šupinatou strukturu z blyštivé mědi. Časem měď ztmavla, takže pro harmonii všech konstrukcí nádraží s hlavní budovou byl vybrán k použití Nordic Brown. Střešní desky 23 m dlouhé se zhotovovaly na místě. Při práci nenastaly žádné potíže ani při výrobě, ani při instalaci, i když teploty klesly i na mínus 23 stupňů. Při formování materiálu se nepoškodila měď ani její povrch. Na ostrov Kivi bylo dodáno 3200 m 2 plechu Nordic Brown na stavbu hotelu. Jde o hotel navržený architektonickou kanceláří Solodovnikov. Střešní práce provedla firma Altes Plus. 18

19 Light design Roberto Cutoli Sky nově pojatý radiátor Circle design Francesco Giannatasio Mladí designéři soutěží s mědí V Miláně probíhal na jaře veletrh Abitare con il Rame (Život s mědí). Tématem veletrhu byl design interiéru a používání mědi doma. Mimo jiné byly vystaveny odměněné návrhy z dřívějších soutěží v designu, kde mladí návrháři přišli s krásnými novými aplikacemi mědi. Všechny tyto návrhy už prošly stádiem prototypů a zajímající se dekoratéři je mohou koupit na italském trhu. laserem vyříznutých měděných destiček. Tato měděná drapérie byla mimo jiné vystavena ve velkém měřítku ( laserem vyříznutých destiček) na velké módné výstavě ve Florenci, kde vzbudila velký obdiv. Jinak zde byly různé typy osvětlovacích armatur a radiátorů, jež stimulovaly inovační myšlení. Laura Sonzogni vystavila svůj futuristický radiátor Sky, zatímco Roberto Cutoli a Francesco Giannatasio vsadili na osvětlovací armatury a na nové tvary. Bylo zde možno shlédnout například dekorativní měděnou drapérii, kterou vytvořil Marc Krusin sestavením Měděná drapérie, Marc Krusin 19

20 Polární architektura v mědi Před rokem jsme psali ve Fóru o mědi o přípravách stavby nového vědeckého parku v Longyearbyn na Svalbardu. Dnes je projekt v podstatě hotov, čtyři klempíři namontovali m 2 mědi na střechu a stěny a počáteční měděný lesk teď začal dostávat umírněnější, spíš bronzový odstín. Stále ještě probíhají některé vnitřní práce, ale vše má být hotovo s bezpečným předstihem před podzimem, kdy univerzitní středisko Universitetssenteret i Svalbard A/S, UNIS, převezme každodenní provoz. Na Svalbardu stojí všechny budovy na pilířích, kus nad zemí kvůli věčně zmrzlému podloží. Přináší to zvláštní dojem; návštěvníkovi se může zdát, že všechny domy se vznášejí nad zemí. To platí neméně o nové univerzitní budově stojící na ocelových pilotech. Zde se stává mystika součástí architekturního zážitku, kde se masivní mědí pokrytá budova zdánlivě volně vznáší a geometrie terénu jakoby mizí v mystických formacích mezi piloty pod budovou. Jarmund/Vigsnaes jsou architekti v pozadí projektu. Svou inspiraci čerpali z drsné okolní krajiny a vytvořili organickou hvězdicovou stavbu s velkou ohleduplností a pečlivostí k detailnímu vytvarování, s ohledem na zdejší prudké větry, led a sníh. Vědecký park se svými m 2 pojme posluchárny, vědeckou laboratoř, kanceláře a výstavní síně pro Svalbard Museum. Klempířské práce odvedl norský klempířský podnik Erling Freitag A/S. Jen sám špicberský klimat je dostatečnou překážkou pro klempíře, který musí nejjemnějšími pohyby v bodavé zimní větrné bouři tvarovat složité plechové prvky. Tento projekt si navíc vyžádal řadu nelehkých klempířských konstrukčních detailů, jež bylo třeba vyřešit. Pokryv střechy je vyroben z pásů polotvrdého měděného plechu a síle 20