FYZIKÁLNÍ MODELOVÁNÍ ROZSAHU SMĚSNÉ OBLASTI VZNIKAJÍCÍ ZA NESTANDARDNÍCH PROVOZNÍCH PODMÍNEK

Transkript

1 , Hradec nad Moravicí FYZIKÁLNÍ MODELOVÁNÍ ROZSAHU SMĚSNÉ OBLASTI VZNIKAJÍCÍ ZA NESTANDARDNÍCH PROVOZNÍCH PODMÍNEK PHYSICAL MODELLING OF TRANSITION ZONE EXTENT ORIGINATING UNDER NONSTANDARD PLANT CONDITIONS Karel Gryc, Karel Michalek, Markéta Sawová VŠBTU Ostrava,FMMI, katedra Metalurgie, 17. listopadu 15, Ostrava Poruba, ČR, Abstrakt V provozních podmínkách zařízení pro plynulé odlévání oceli č. 2 Třineckých železáren, a. s. (ZPO2) může nastat situace, kdy je nutné, cíleně nebo vzhledem k technologickým potížím, odlévat ocel při sníženém počtu funkčních licích proudů. Snížený počet funkčních licích proudů se musí zákonitě projevit na proudění oceli v mezipánvi a následně na rozsahu a rozdělení směsné oblasti mezi zbývající funkční licí proudy. Úkolem příspěvku je zhodnotit vliv zastavení konkrétních licích proudů na rozsah směsné oblasti vznikající při plynulém odlévání oceli za různých podmínek lití. Jednotlivé pokusy byly provedeny na vodním modelu mezipánve pro varianty 8, 10, 12 a 15 t oceli ve skutečné mezipánvi na díle. Součástí variant bylo také zohlednění izotermických či neizotermických podmínek proudění oceli v mezipánvi. Každý pokus představoval určitou variantu zastavení jednoho nebo dvou licích proudů při výše uvedených podmínkách. Získané poznatky budou implementovány do systému řízení ZPO2 v Třineckých železárnách, a. s. Abstract There could occurs the situation of need to, goaldirectly or due to technological problems, cast steel on the lower number of functional strands under the Třinec Steelworks caster No. 2 plant conditions (CCM2). The lowering of functional strand's number must to take effect on the steel flow in the tundish and also takes effect on the transition zone extent and its distribution between functional casting strands. The goal of this paper is to evaluate the concrete offstrand influence onto the transition zone extent originating during continuous casting of steel under various casting conditions. The single experiments were made on the water tundish model for variants of 8, 10, 12 and 15 tons of steel in the real plant tundish. There were also the isothermal respectively nonisothermal conditions taken into account in these modeled variants. Each experiment represents concrete variant of one or two closed strands under above mentioned conditions. Obtained information will be implemented into the CCM2 control system situated in the Třinec Steelworks, j. s. c. 1. VZNIK SMĚSNÉ OBLASTI V PODMÍNKÁCH MEZIPÁNVE Dojdeli v průběhu sekvenčního plynulého odlévání oceli k tomu, že následující tavba obsahuje odlišné chemické složení oceli, začne se v mezipánvi při otevření licí pánve promíchávat předchozí ocel s následující. Tato skutečnost se projeví proměnlivým chemickým složením odlité oceli, které neodpovídá ani předchozí ani následující vyrobené jakosti vzniká tzv. směsná oblast. Rozsah směsné oblasti je dán především rozdílností chemického složení smíchávaných ocelí. Na rozsah směsné oblasti pak mají významný vliv podmínky vlastního proudění oceli v mezipánvi jako jsou podíly objemů s pístovým tokem, promíchávaného objemu a tzv. 1

2 , Hradec nad Moravicí mrtvého objemu [1]. Významným faktorem ovlivňující chování lázně v mezipánvi je rozdíl teplot mezi ocelí v mezipánvi a nově přitékající ocelí s následným vznikem vztlakových sil a reverzního charakteru proudění. 2. FYZIKÁLNÍ MODELOVÁNÍ STANDARDNÍCH PODMÍNEK NA ZPO2 Fyzikální modelování proudění oceli v mezipánvi ZPO2 má v Třineckých železárnách, a. s. již dlouholetou tradici. Konfigurace osmiproudého ZPO je znázorněna na obr. 1. Vzhledem k symetrickému uspořádání dvou asymetrických čtyřproudých mezipánví se shodnou konstrukcí odpovídají výsledky dosažené pro licí proudy č. 5 až č. 8 rovněž licím proudům č. 1 až č. 4. Standardnost podmínek v rámci tohoto příspěvku představuje lití na všechny 4 (resp. 8) licí proudy, přičemž Mezipánev B Mezipánev A proměnlivými parametry jednotlivých pokusu byla hmotnost oceli v mezipánvi a izotermické či neizotermické proudění (s přehřátím následující tavby o 30 K) viz tab. 1. Varianty s konstantními hladinami (hmotnostmi) oceli Obr. 1. Uspořádání osmiproudého ZPO2 Fig. 1 Configuration of eightstrand CCM2 nemohou, vzhledem k přirozenému úbytku oceli v mezipánvi v průběhu výměny licích pánví, kdy je přítok zastaven, odpovídat skutečným podmínkám. Z hlediska metodiky vyhodnocování charakteru proudění jsou výsledky těchto simulací významným zdrojem důležitých informací o chování tekuté oceli v mezipánvi. Nejvíce se reálným podmínkám přibližuje varianta s přeplňováním z 8 na 15 t oceli, která respektuje pokles hladiny oceli v mezipánvi při výměně licích pánví a následný vzestup hladiny v mezipánvi na provozní hmotnost 15 t. Z tabulky 1 je patrné, že byly provedeny simulace pro 10 variant standardních provozních podmínek plynulého odlévání oceli na ZPO2. V rámci každé varianty byly získávány hodnoty průběhu přechodové křivky (Residence Time Distribution RTD) [1] pro každý licí proud (č. 5 až č. 8). Tabulka 1. Přehled variant pokusů provedených pro standardní provozní podmínky lití Table 1 The experimental variants overview for standard casting plant conditions Hmotnost oceli v MP; t Označení varianty T; K 8 B F E A 0 30 Přeplňování z 8 na 15 D

3 , Hradec nad Moravicí Na obr. 2 je uveden příklad RTD křivky licího proudu č. 5 (LP5) jedné z variant prováděných experimentů fyzikálního modelování. Časová osa poté, co byly časy převedeny s využitím teorie podobnosti dvou systému, odpovídá podmínkám ve skutečné mezipánvi ZPO2, tj. časová osa odpovídá skutečným provozním podmínkám. Bezrozměrová koncentrace; 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 LP 5 0, Čas; s Obr. 2. Příklad RTD křivky získané fyzikálním modelováním Fig. 2 Example of RTD curve obtained due to physical modelling Výsledky jednotlivých pokusů byly podrobeny matematické analýze a z nalezených regresních funkcí [2] byly vypočteny rozsahy směsných oblastí pro předpoklad mírných a přísných požadavků na toleranci odlišnosti chemického složení dvou po sobě odlévaných značek oceli v jediné sekvenci [1, 2]. Je zřejmé, že míra tolerance rozdílnosti chemického složení obsahuje širokou škálu situací, jejichž množství je teoreticky omezeno pouze počtem kombinací dvojic jakostí oceli vyráběných na daném ZPO za sebou v jediné sekvenci. V praxi však většina podniků plánuje výrobu tak, aby na sebe v sekvenci navazovaly chemicky co možná nejvíce příbuzné značky oceli. Pro ilustraci důležitosti chemické podobnosti po sobě odlévaných taveb jsou v tomto příspěvku provedeny analýzy rozsahu směsných oblastí pro vzájemnou 10 % a 30 % podobnost (toleranci) chemického složení z hlediska dodržení příslušných technologických norem případně zpřísněných o konkrétní požadavky zákazníka. V průběhu analýzy byly zjištěny začátky, konce a časové intervaly lití směsných oblastí pro jednotlivé licí proudy, příslušející každé ze základních variant a přísnosti tolerance chemického složení, což vytváří skupinu 240 relevantních údajů, které jsou využívány pro další práce spojené s optimalizací řízení rozsahu směsné oblasti na ZPO2 v podmínkách Třineckých železáren, a. s. 3. FYZIKÁLNÍ MODELOVÁNÍ NESTANDARDNÍCH PODMÍNEK V provozních podmínkách plynulého odlévání oceli dochází z různých příčin občas i k situacím, kdy nelze plně využít výrobní kapacitu zařízení a je nutné omezit počet funkčních licích proudů. Za těchto nestandardních podmínek dochází ke změně charakteru proudění v mezipánvi, což zákonitě ovlivní RTD křivky a tím i rozsah směsné oblasti. Vzhledem k asymetrickému uspořádání výstupních uzlů z mezipánve je žádoucí, aby byly posuzovány varianty jednotlivých zastavených licích proudů samostatně. Z praktického hlediska je bezpředmětné simulovat případy, kdy dochází k zastavení tří licích proudů na jedné mezipánvi. Pozornost tedy byla věnována případům zastavení jednoho a dvou licích proudů při respektování základních variant uvedených v tab. 1. 3

4 , Hradec nad Moravicí Tabulka 2. Přehled variant pokusů provedených pro nestandardní podmínky lití Table 2 The experimental variants overview for nonstandard casting plant conditions T; K 0 30 Hmotnost oceli v MP; t Čísla zastavených licích proudů; ,6 5,7 5,8 6,7 6,8 7, ,6 5,7 5,8 6,7 6,8 7, ,6 5,7 5,8 6,7 6,8 7,8 přeplň. z 8 na ,6 5,7 5,8 6,7 6,8 7, ,6 5,7 5,8 6,7 6,8 7, ,6 5,7 5,8 6,7 6,8 7,8 přeplň. z 8 na ,6 5,7 5,8 6,7 6,8 7,8 Pokud uvažujeme čtyři varianty pro zastavení jednoho licího proudu a všechny kombinace zastavených dvojic licích proudů, zjistíme, že každá základní varianta z tab. 1 se změní na 10 variant, celkově to tedy představuje 100 variant. Vzhledem k časové náročnosti bylo z tohoto počtu prozatím testováno 70 variant viz tab. 2 (označení variant je shodné s tab. 1). Také výsledky těchto pokusů byly podrobeny matematické analýze a z nalezených regresních funkcí [2] byly zjištěny začátky, konce a časové intervaly lití směsných oblastí pro jednotlivé licí proudy, příslušející každé z variant a přísnosti tolerance chemického složení. V případě modelování nestandardních podmínek jsme získali pro funkční licí proudy a jednotlivé varianty stovky relevantních údajů určených k další optimalizaci řízení rozsahu směsné oblasti na ZPO2 v Třineckých železárnách, a. s. 4. DISKUSE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ K získání základních informací o vlivnosti nestandardních podmínek lití byl v rámci této práce proveden pokus o sjednocení výsledků všech nestandardních experimentů bez rozlišení počtu zastavených licích proudů. K detailnímu rozboru vlivnosti nestandardních podmínek lití bude vhodné v budoucnu provést rozdělení experimentů na skupiny s jedním a dvěma uzavřenými licícmi proudy. Mohlo by dojít i k doplnění stávajícího počtu provedených simulací o zbývajících 30 variant zastavených licích proudů. Konkrétně pro izotermické a neizotermické podmínky při stabilní hmotnosti 10 t oceli v mezipánvi (20 pokusů) a neizotermické podmínky proudění při stabilní hmotnosti 15 t oceli v mezipánvi. V úvahu přichází i možnost doplnění základního schématu variant (tab. 1) o další. Následující grafy uvedené na obr. 3 a 4 znázorňují vždy začátky, konce a časové intervaly lití směsných ocelí přepočtené na reálný provozní čas. Body odpovídají dosaženým časům pro daný licí proud. Stejně označené body pak přísluší jednotlivým experimentům (variantám). Dále jsou v grafech uváděny řady bodů spojené přímkami k optickému vymezení příslušných oblasti počátku, konce a intervalu směsných oblastí odpovídající minimálním, maximálním a průměrným časům v dané skupině výsledků. Z důvodu upřesnění představy o rovnoměrnosti rozložení výsledků napříč provedenými variantami pokusů (tab. 2) je přidána i řada s mediány. Řady tvořící minima a maxima ze své podstaty nemusí v příslušném grafu představovat hodnoty jediné varianty. Okamžiky počátku a konce lití směsné oblasti byly pro jednotlivé varianty určeny na výstupech z mezipánve (licí proudy č. 5 až č. 8). Číselné hodnoty v sekundách jsou vztaženy k okamžiku otevření licí pánve s následující tavbou. Třetí skupinu analogicky uspořádaných dat na obr. 3 a 4 tvoří interval lití směsné oblasti. Číselné hodnoty v sekundách jsou dány rozdílem okamžiku ukončení a začátku lití směsné oblasti v příslušném případě. 4

5 , Hradec nad Moravicí 4.1. Přísné požadavky na odlišnost chemického složení Obr. 3 znázorňuje rozložení začátků, konců a intervalů lití směsných oblasti pro nestandardní podmínky lití na ZPO2 definované v tab. 2 a přísné požadavky na odlišnost chemického složení dvou po sobě odlévaných značek charakterizované bezrozměrovými koncentracemi [2]. Číselně lze tuto přísnost vyjádřit tolerancí 10 % změny chemického složení příslušné značky oceli oproti jiné značce. Ve vyjádření pomocí bezrozměrové koncetrace, kde 0 představuje chemické složení předchozí tavby reprezentované kritickým prvkem dané soustavy dvou po sobě odlévaných značek, lze interval přísných požadavků zapsat jako 0,1 až 0,9. Z obr. 3 vyplývá, že nejvýraznějšího rozptylu v rámci uvažovaných variant (tab. 2) Čas; s Začátek Konec Interval Číslo licího proudu; Obr. 3. Časové charakteristiky směsné oblasti při nestandardních podmínkám lití a přísných požadavcích na odlišnost chemického složení Fig. 3 Transition zone time characteristics under nonstandard casting conditions and strict requirements on composition s dissimilarity dosahují časy ukončení lití směsné oblasti (až 1200 s). Rozptyly u konce a intervalu lití směsných oblastí jsou relativně shodné u všech licích proudů. Liší se převážně svými minimálními a maximálními hodnotami. Oproti tomu začátky směsných oblastí jsou rozptýleny relativně málo (cca 220 s), kromě LP8 (cca 320 s). Tento výrazný rozdíl v rozptylu časů začátků a konců je dán charakterem RTD křivek viz obr. 2, kdy jejich náběh včetně dopravního zpoždění je rychlejší, než jejich další vzestup, který se s přibývajícím časem zpomaluje. Směsná oblast se za podmínek odpovídajím obr. 3 a tab. 3 začíná objevovat na výstupu z mezipánve po 18 s od jejího otevření na LP6, následuje LP7 a LP8. Poslední minimum přísluší LP5. Všechny minima začátku lití směsné oblasti pro nestandardní podmínky se vyskytují u varianty D přeplňování mezipánve z 8 na 15 t oceli, kdy dochází k nejintenzivnějšímu proudění na vstupu do mezipánve. Z tab. 3 je rovněž patrné, že se pouze v případě LP5 a LP7 jedná o stejnou simulaci izotermické podmínky/uzavření LP6, tzn. izo/6. V případě LP6 je minimum začátku lití směsné oblasti určeno variantou D, izotermickým prouděním a uzavřením LP7, tzn. v tabulce D/izo/7. 5

6 , Hradec nad Moravicí Stejným způsobem lze pomocí tab. 3 popsat všechny uvažované charakteristické časy rozsahu směsné oblasti pro nestandardní podmínky lití na ZPO2 získaných ze všech provedených fyzikálních simulací tab. 2. Z pohledu do tab. 3 je také patrné, že všechna v ní uvedená minima, reprezentují varianty s přeplňováním mezipánve a zastavením jednoho licího proudu, které se nejvíce blíží skutečným provozním podmínkám, kdy po ukončení lití předchozí tavby dochází k poklesu hladiny oceli v mezipánvi a při otevření licí pánve s následující tavbou dochází k přeplňování na provozní hladinu. Tabulka 3. Charakteristické časy rozsahu směsné oblasti pro nestandardní podmínky lití Table 3 The specific times of transition zone extent for nonstandard casting conditions LP Začátek; s Varianta; 23,8 D/izo/6 194,8 B/izo/7 107,8 117,7 18,1 D/izo/7 212,8 E/nei/7,8 84,2 54,2 20,4 D/izo/6 234,9 A/izo/5,6 85,7 64,5 21,1 D/nei/7 436,8 A/izo/5,6 84,3 77,8 Bezrozměrová koncentrace; 0,1 až 0,9 0,3 až 0,7 Konec; s Interval; s Začátek; s Konec; s Varianta; Varianta; Varianta; Varianta; 529,0 452,3 80,5 271,9 D/izo/6 D/nei/8 D/izo/6 D/izo/6 1571,4 1394,0 336,8 874,3 A/izo/7,8 A/izo/7,8 A/izo/7,8 A/izo/7,6 949,1 841,4 204,0 528,4 939,1 841,0 210,3 532,8 394,6 376,5 61,1 206,3 D/izo/7 D/izo/7 D/izo/7 D/izo/7 1426,0 1360,8 318,8 745,6 A/izo/5,7 A/izo/5,8 E/nei/7,8 A/izo/5,8 876,1 791,9 174,8 480,2 843,5 763,0 159,3 473,4 446,2 425,7 69,1 233,3 D/izo/6 D/izo/6 D/izo/6 D/izo/6 1466,8 1399,6 364,9 803,1 A/izo/6,8 A/izo/6,8 A/izo/5,6 A/izo/5,6 901,1 815,4 178,9 493,4 861,8 797,5 157,6 474,1 412,9 385,7 70,1 220,0 D/nei/6 D/nei/6 D/nei/7 D/nei/6 1525,2 1407,4 561,3 981,0 A/izo/5,6 A/izo/6,7 A/izo/5,6 A/izo/5,6 882,4 798,2 175,6 483,4 821,4 727,5 167,7 457,5 Interval; s Varianta; 174,4 D/nei/8 537,6 A/izo/7,8 324,4 324,3 145,2 D/izo/7 524,8 A/izo/5,8 305,4 294,2 164,2 D/izo/6 539,7 A/izo/6,8 314,4 307,5 148,7 D/nei/6 542,7 A/izo/5,7 307,8 280,5 6

7 , Hradec nad Moravicí U těchto variant tedy začne probíhat lití směsné oblasti nejdříve, nejdříve dojde k ukončení lití směsné oblasti a mají tedy nejkratší časový interval lití směsné oblasti. Z hlediska rozdílu teplot po sobě odlévaných ocelí se u minim prosazují ve většině případů izotermické podmínky proudění. Vyjímku tvoří případ LP8, kde v souladu s reverzním charakterem proudění při neizotermických podmínkách dochází k nejrychlejší tvorbě směsné oblasti v případech rozdílných teplot po sobě odlévaných taveb. Nejpozději se změna licí pánve s rozdílnou značkou oceli téměř výhradně projevuje na výstupech z mezipánve u všech licích proudů u variant odpovídající zastavení dvou lících proudů. Výjimku tvoří pouze LP5 v případě začátku lití směsné oblasti viz tab. 3. Při zastavení dvou licích proudů (jejich různých kombinacích) dochází k nejopozděnějšímu ukončení lití směsné oblasti a interval lití směsných oblastí je zde také nejdelší. Čas; s Začátek Konec Interval Číslo licího proudu; Obr. 4. Časové charakteristiky směsné oblasti při nestandardních podmínkám lití a mírných požadavcích na odlišnost chemického složení Fig. 4 Transition zone time characteristics under nonstandard casting conditions and mild requirements on composition s dissimilarity Toto chování uváděných variant je zcela v souladu s charakterem proudění oceli v mezipánvi při sníženém počtu licích proudů, kdy dochází ke snížení rychlosti na vstupu do mezipánve Mírné požadavky na odlišnost chemického složení Na obr. 4 je znázorněno rozložení začátků, konců a intervalů lití směsné oblasti pro nestandardní podmínky lití na ZPO2 definované v tab. 2 a pro mírné požadavky na odlišnost chemického složení dvou po sobě odlévaných značek charakterizované bezrozměrovými koncentracemi [2]. Číselně lze tuto mírnost vyjádřit tolerancí 30 % změny chemického složení příslušné značky oceli oproti jiné značce. Ve vyjádření pomocí bezroměrové koncetrace, kde 0 představuje chemické složení předchozí tavby reprezentované kritickým prvkem dané soustavy dvou po sobě odlévaných značek, lze interval přísných požadavků zapsat jako 0,3 až 0,7. Ve srovnání s přísnými požadavky na odlišnost chemického složení oceli (obr. 3) lze u mírných požadavků (obr. 4, tab. 3) pozorovat výrazně kratší maximální časy ukončení lití 7

8 , Hradec nad Moravicí směsné oblasti. Tento trend se významně projevuje i zmenšením intervalu lití směsné oblasti. Je zřejmé i snížení rozptylu těchto časů napříč provedenými variantami. V souladu s charakterem přechodových křivek (obr. 2) dochází k posunu hodnot odpovídajících začátku lití směsných oblastí k vyšším časům. Časová minima a maxima rozsahu směsné oblasti u většiny začátků, konců a intervalů (tab. 3) přísluší shodným variantám z pohledu jejich rozdělení mezi přísné a mírné požadavky na odlišnost chemického složení dvou po sobě odlévaných značek oceli. V tab. 3 můžeme nalézt jeden rozdíl ve variantách pro začátky směsných oblastí (LP5), dva rozdíly pro konec směsné oblasti (LP6 a LP7) a jeden rozdíl ve variantách u intervalu lití směsné oblasti v případě LP8. Rozdíl ve třech posledních případech spočívá pouze v jiné kombinaci dvou uzavřených licích proudů. V případě prvního zmiňovaného rozdílu (LP5) se jedná o rozdíl ve variantách (B vs. A) a počtu licích proudů (7 vs. 7,8). 5. ZÁVĚR Hlavním poznatkem vyplývajícím z provedeného rozboru výsledků fyzikálního modelování rozsahu směsné oblasti vznikající za nestandardních provozních podmínek, za které je v rámci tohoto příspěvku považováno zastavení dvou nebo jednoho licího proudu v rámci jedné mezipánve ZPO2, je potvrzení různorodosti rozsahu směsné oblasti (tab. 3) způsobené: hmotností oceli v mezipánvi: maximální časy jsou dosahovány převážně ve variantách s 15 t oceli v mezipánvi, teplotní nehomogenitou: neizotermické podmínky proudění jsou vlivné napříč sledovanými charakteristikami, avšak nejvýrazněji se vzhledem k reverznímu charakteru proudění projevují v případě licího proudu č. 8, kde je teplotní nehomogenita přítomna v každém minimu (tab. 3), průtokem oceli při doplňování mezipánve novou tavbou: zvýšení průtoku oceli (přeplňování varianta D) na vstupu do mezipánve se pozitivně projevuje snížením charakteristických časů rozsahu směsné oblasti; stabilní a nižší přítok naopak prodlužuje směsnou oblast; tyto závěry však nemusí mít obecnou platnost, je nutné provést další vyhodnocení tohoto jevu vzhledem k přísnosti tolerance chemického složení a dalším technologickým parametrům, pro zabezpečení zkrácení směsné oblasti přeplňováním musí být také tento děj řízen přeplňování musí mít svá omezení jak co do hmotnostních hladin tak i rychlosti doplňování; v provozních podmínkách bude tento děj kontrolován matematickým modelem, odlišností chemického složení po sobě odlévaných značek oceli analýza potvrzuje správnost přístupu sestavování sekvence z co nejvíce chemicky příbuzných značek oceli; přesto připravována provozní aplikace zabezpečí návaznosti i u nepříbuzných značek oceli, počtem uzavřených licích proudů: minima prezentující v tab. 3 charakteristické časy rozsahu směsné oblasti přísluší ve všech uvedených případech výsledkům fyzikálního modelování při zastavení jednoho licího proudu; naopak maxima jsou až na jednu výjimku zastoupena kombinacemi zastavených dvou licích proudů způsobeno tím, že daný podíl směsné oceli se musí rozdělit pouze mezi dva licí proudy, snížený přítok způsobí zpomalení promíchávání oceli v mezipánvi, 8

9 , Hradec nad Moravicí uzavřením konkrétního licího proudu nebo konkrétní kombinací uzavřených licích proudů: z diskutovaných výsledků je patrné zastoupení všech licích proudů v různých kombinacích na sledovaných charakteristikách; na minimech se zpravidla podílí samostatně licí proudy č. 6 a 7; u maximálních časů je situace mnohem komplikovanější a nejednotná; podmínky proudění se při uzavření jednotlivých licích proudů mění různým způsobem, tyto situace jsou v současné době vyhodnocovány pomocí statistické metody DOE a závěry budou implementovány do již využívaných algoritmů. Nestandardní podmínky proudění se výrazným způsobem spolupodílí na rozsahu směsné oblasti a je potřeba dále analyzovat významnost jejich vlivu a hledat mechanizmy, které umožní efektivní začlenění poznatků získávaných z této oblasti do systému řízení rozsahu směsné oblasti na ZPO2 v Třineckých železárnách, a. s. Práce vznikla v rámci řešení grantového projektu č.106/03/0266 za finanční podpory Grantové agentury České republiky. LITERATURA [1] Michalek, K. Využití fyzikálního a numerického modelování pro optimalizaci metalurgických procesů. 1. vyd. Ostrava : VŠBTU Ostrava, s. ISBN [2] Gryc, K. aj. Modelování vzniku směsné oblasti a možnosti implementace výsledků do systému řízení ZPO. In Sborník z konference 21. celostátní konference Teorie a praxe výroby a zpracování oceli. Ostrava : Tanger, s , ISBN