ZPLYŇOVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍM REAKTORU S PEVNÝM LOŽEM
|
|
- Luboš Sedlák
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ZPLYŇOVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍM REAKTORU S PEVNÝM LOŽEM Jan Najser, Miroslav Kyjovský V příspěvku je prezentováno využití biomasy dřeva a zbytků ze zemědělské výroby jako obnovitelného zdroje energie k výrobě elektrické energie zplyňováním. Je zde popsána technologie zplyňování ve zplyňovači s pevným ložem, vlastnosti produkovaného plynu. Cílem je použití vyrobeného plynu v kogenerační jednotce s pístovými spalovacími motory k výrobě elektrické energie a tepla. Klíčová slova: biomasa, zplyňování, spalování, kogenerace, kogenerační jednotky ÚVOD Biomasa představuje v podmínkách nejen České republiky a dalších středoevropských států jeden z nejperspektivnějších obnovitelných zdrojů energie. Biomasa je organická hmota rostlinného nebo živočišného původu a má obnovitelný charakter. Je záměrně získávána jako výsledek výrobní činnosti nebo se jedná o využití odpadů ze zemědělské, potravinářské a lesní výroby nebo z komunálního hospodářství. Efektivní a ekologické využití biomasy má minimální negativní vliv na životní prostředí. Z hlediska lokální produkce má biomasa nejatraktivnější použití u malých a středních zdrojů. Při klasickém spalování je produkováno pouze teplo. Pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla je nutné biomasu zplynit a produkovaný plyn lze použít pro pohon spalovacího motoru, malých plynových turbín. Podobným způsobem lze zpracovat tříděný odpad obsahující spalitelné materiály [1]. Plyn ze zplyňování však obsahuje nečistoty zabraňující jeho přímému použití. V rámci projektu grantové agentury ČR č.101/04/1278 a projektu MPO-TANDEM FT-TA2/061 byly zkoumány vlastnosti plynu vyrobeného zplyňováním biomasy ve zplyňovacích technologiích různé konstrukce. Kvalita vyrobeného plynu byla sledována s ohledem na předpokládané použití v kogeneračních jednotkách s pístovým spalovacím motorem. ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Proces zplyňování je termochemický pochod, při kterém postupně dochází k oxidaci uhlovodíků a vodní páry z paliva, a k jejich následné bezprostřední redukci na hořlavé plyny, destilační produkty a minerální zbytek. Proces probíhá za přístupu kontrolovaného množství okysličovadla (obvykle vzduchu nebo vodní páry) a potřebného reakčního tepla. Hlavní snahou při zplyňování je transformovat co největší podíl energie paliva do co nejvyššího energetického obsahu plynu. Zplyňování je z několika hledisek výhodnější než klasické spalování. Proces umožňuje transformaci špatně manipulovatelného, málo hodnotného paliva (odpadní biomasa, tříděný organický odpad) v plynnou formu jednoduše použitelnou pro další výrobu energie [2]. U malých a středních zdrojů umožňuje nejen produkci tepla, ale i výrobu elektrické energie, kdy produkovaný plyn pohání plynový spalovací motor napojený na elektrický generátor. V blízké budoucnosti je možná i výroba elektrické energie pomocí palivových článků, které by dosahovaly větší účinnosti. K podstatným výhodám zplyňování patří také snižování emisí škodlivých látek, a to nejen sloučenin síry, chlóru a dusíku, ale i pečlivě sledovaných organických perzistentních látek (POP). TYPY ZPLYŇOVACÍCH REAKTORŮ Pro zplyňování biomasy je nejrozšířenější sesuvný reaktor, přičemž jako zplyňovací médium je nejčastěji používán vzduch. Podle směru proudění zplyňovacího media rozlišujeme souproudý a protiproudý typ. Další typ zplyňovače používaný zejména pro velké výkony je reaktor s fluidním ložem. Hlavní typy zplyňovacích reaktorů jsou na Obr.1. Ing. Miroslav Kyjovský, VŠB TU Ostrava, VEC, 17. listopadu 15/2172, Ostrava Poruba, miroslav.kyjovsky@vsb.cz / 147 /
2 Obr. 1 Hlavní typy zplyňovacích reaktorů Protiproudý reaktor V protiproudém reaktoru proudí plyn v protisměru k palivu a prochází spalovacím, redukčním, pyrolýzním a sušícím pásmem. Jeho konstrukce je jednoduchá a navíc je schopen zplyňovat i materiál z vysokou relativní vlhkostí. Jeho nedostatkem však je, že vyrobený plyn má vysoký obsah dehtu, což zabraňuje přímému využití ve spalovacích motorech. Plyn se musí čistit, většinou na bázi vodní pračky, kde se většina primárních pyrolýzních produktů oddělí ve formě olejové vrstvy. Vyčištěný plyn však obsahuje značné množství lehčích nenasycených uhlovodíků, které způsobují u dlouhodobého provozu spalovacích motorů problémy technického charakteru [3]. Souproudý reaktor V souproudém reaktoru proudí plyn stejným směrem jako palivo. Výpusť plynu má na dně reakční nádoby a redukční zóna je pod spalovací zónou. Dehet tvořící se v pyrolýzně-oxidační zóně musí projít horkou spalovací zónou dříve než opustí zplyňovač, zúčastní se tak spalování nebo se rozkládá na lehčí uhlovodíky. Uhlíkaté lože za redukčním pásmem částečně zachycuje prachové částice. Přestože je stupeň využití paliva menší (30-70% nedopal), výhřevnost plynu je dostatečně vysoká (až 6,5 MJ.m -3 ). Vycházející plyn má nízký obsah dehtu, a je možno ho přímo využít pro malou kogenerační jednotku se spalovacím motorem [3]. Fluidní reaktor Dalším reaktorem pro zplyňování biomasy je reaktor fluidní. U tohoto typu dochází ke zplyňování ve fluidním loži a složení produkovaného plynu řadí tento typ někam mezi souproudý a protiproudý reaktor. Díky neomezené konstrukční velikosti a flexibilitě je hlavním kandidátem na průmyslové použití. Obsah dehtu v produkovaném plynu je minimálně pětkrát větší než u souproudého reaktoru, je možné však dosáhnout snížení obsahu dehtu seřízením poměru primárního, sekundárního a terciálního vzduchu. Použitím vhodného materiálu fluidního lože, které má katalytické účinky a adsorpční vlastnosti, lze dosáhnout nejen další snížení obsahu dehtu, ale i snížit koncentraci nežádoucích sloučenin síry a chlóru v plynu. To je hlavní výhodou fluidního reaktoru [4]. / 148 /
3 Tab. 1 Vlastnosti produkovaného plynu Složení plynu / reaktor Protiproudý Souproudý Fluidní H 2 [% vol] CO 2 [% vol] CO [% vol] CH 4 [% vol] ,5 1 3 C + 2 [% vol] 5 < N 2 [% vol] Prach [g.m -3 ] Dehet [g.m -3 ] > 100 0, Výhřevnost [MJ.m -3 ] 5, ,5 4,5 5 Výstupní teplota [ C] POŽADAVKY NA ÚPRAVU SUROVINY Úprava suroviny je požadována u téměř všech druhů biomasy z důvodu velkého rozptylu fyzikálních, chemických a tvarových vlastností. Rozdílné vlastnosti biomasy mají za následek nezbytnost biomasu upravovat, a to zvláště v případě, kdy chceme použít biomasu jako palivo do zplyňovače. Potřeba systému úpravy biomasy je dobře známa, ale je špatně chápána. Požadavky na paliva pro různé druhy zplyňovačů ukazuje následující tabulka. Tab. 2 Požadované vlastnosti na palivo u jednotlivých zplyňovačů [6] Typ zplyňovače Souproudý Protiproudý Fluidní Unášivý Velikost mm < 1 Vlhkost % < 20 < 50 < 40 < 15 Obsah popela % < 5 < 15 < 20 < 20 Zrnitost - stejnorodá téměř stejnorodá stejnorodá stejnorodá Sypná hmotnost kg.m -3 > 500 > 400 > 100 > 400 Teplota tavení popela C > 1250 > 1000 > 1000 > 1250 Postup úpravy záleží na vlastnostech biomasy a na požadavcích na zplyňované palivo. Následující hlediska ovlivňují postup úpravy: hrubé materiály jako okenní rámy potřebují být rozděleny ve dvou nebo více krocích, mokré materiály, jako je biomasa z údržby veřejných prostor, vyžadují více energie na sušení než suchá biomasa, jakou je demoliční dřevo, sušení materiálu vyžaduje mnohem více času ve srovnání s rozdrcením materiálu, mokrá biomasa má obvykle částice o malé velikosti, třídění mokré biomasy má obvykle nižší účinnost než třídění suché biomasy, kladívkové mlýny mohou být užity pouze pro suchou biomasu, pro mokrou biomasu musí být použity sekačky. Charakteristika plynu PLYN VYROBENÝ ZPLYŇOVÁNÍM BIOMASY Při zplyňování dochází za přítomnosti zplyňovacího média a vhodně zvolených reakčních podmínek k tvorbě generátorového plynu. Výhřevnost generátorového plynu je typická 4-7 MJ.m -3, při zplyňování kyslíkem lze dosáhnout hodnot od 14 do 18 MJ.m -3. Surový generátorový plyn obsahuje především CO, CO 2, H 2,CH 4 a N 2, jeli použit vzduch jako zplyňovací médium. Vedle těchto složek jsou v něm obsaženy i další, vesměs nežádoucí složky, kterými jsou prach, dehty, alkálie, sloučeniny síry a dusíku, chlorovodík, fluorovodík aj. Vyšší obsah prchavé hořlaviny je při zplyňování příčinou vyššího množství uhlovodíků a to ve formě permanentních plynů jako / 149 /
4 ethylen, acetylen, benzen, toluen, xylen. Vysoký obsah vody zapříčiňuje vysokou tvorbu dehtů. Z hlediska spalování v motorech nebo turbínách jsou ethylen, benzen a toluen látkami žádoucími zvyšují celkovou výhřevnost plynu a zlepšují jeho spalovací vlastnosti. Pro palivové články jsou tyto látky nežádoucími. Před použitím plynu ve spalovacích motorech, respektive turbínách, je třeba tento plyn vyčistit [4]. Nároky na čistotu produkovaného plynu stoupají v řadě od spalovacích motorů přes spalovací turbínu až k extrémně nízkým hodnotám potřebným pro bezproblémový provoz palivových článku. Viz Tab.3. Tab. 3 Provozní požadavky na obsah nežádoucích látek v plynu [5] Sloučenina Spalovací motor Spalovací turbína Palivové články Dehet < 50 [mg.m -3 ] < 5 [mg.m -3 ] < 1 [mg.m -3 ] Prach < 5 [ppm] < 1 [ppm] < 0,1 [ppm] H 2 S n. d. < 1 [ppm] 0,06 [ppm] 1 HCl n. d. < 0,5 [ppm] <0,01 [ppm] 2 Alkálie (Na, K, Li) n. d. < 0,1 [ppm] n. d. NH 3 3 Není limitována Není limitována n. d. 1 celková síra 2 celkový chlór 3 zvyšuje emise NOx n.d.-není definována Při srovnání těchto požadavků se složením typického plynu ze zplyňování biomasy lze konstatovat, že bez efektivního čištění nelze dosáhnout požadované kvality plynu. Pro použití plynu ve spalovacím motoru je potřeba sledovat zejména obsah prachu a dehtu. Množství těchto látek v plynu lze efektivně ovlivnit již při jejich vzniku, a to volbou vhodného zplyňovacího reaktoru [5]. Popis zařízení EXPERIMENTÁLNÍ ZPLYŇOVACÍ REAKTOR NA VÝZKUMNÉM ENERGETICKÉM CENTRU Jedná se o zplyňovací generátor s pevným ložem (obr. č. 2, 3). Ze zásobníku paliva je automaticky dopravováno palivo do zplyňovače pomocí šnekového dopravníku. Vyrobený plyn je veden do cyklonu, kde dochází k odstranění části prachových částic. Dále je plyn veden do chladiče plynu, kde se ochladí a v dopalovacím zařízení je spálen. Celá technologie (obr. č. 4) pracuje v podtlaku, který vyvozuje odtahový ventilátor. Do budoucna se předpokládá celou technologii doplnit o další čištění plynu a vyčištěný plyn využívat v kogenerační jednotce, kde bude vyráběna elektrická energie a teplo. Experimentální zařízení je osazeno potřebnou měřicí a řídící technikou (měření teplot, tlaků, řízení otáček šnekového dopravníku a odtahového ventilátoru ap.). Obr. 2 Zplyňovací reaktor pohled zezadu Obr. 3 Zplyňovací reaktor / 150 /
5 Provoz zařízení Zařízení lze provozovat ve dvou režimech. První režim je spalovací, používá se pro najíždění zplyňovacího zařízení tak dlouho, dokud nedojde k natemperování provozních dílů. Druhý režim je pak režim zplyňovací. Oba režimy jsou automatické, a proto zařízení vyžaduje jen minimální obsluhu. Obr. 4 Technologické schéma zplyňovací jednotky Vstupní surovina Jako palivo je použito dřevních pelet (Obr. č. 5), jejichž vlastnosti jsou uvedeny v Tab. 1, uvažuje se však i o jiných formách vstupní suroviny. Obr. 5 Použité palivo dřevní pelety / 151 /
6 Tab. 4 Vlastnosti paliva dřevních pelet Výsledky zkoušky Veličina Jednotka Pelety velikost (š x d) mm 6x10-30 sypná hmotnost kg.m (>650*) spalné teplo, Q s MJ.kg -1 18,86 (>17,5*) Průměrné složení paliva vlhkost vzorku,w a % hm. 7,0 (>10*) obsah popele, A d % hm. 0,7 (<0,6*) prchavá hořlavina, V d % hm. 77,2 fixní uhlík % hm. 22,1 Elementární složeni paliva (daf) C % hm. 47,87 H % hm. 6,41 O % hm. 45,62 N % hm. 0,1 S % hm. 0,01 Při zplyňování dřevních pelet byly provedeny čtyři odběry plynu a jeden odběr pro zjištění množství dehtů v plynu. Odběry plynů i dehtu byly provedeny při teplotě 1000 C v reaktoru zplyňovače. Složení nejdůležitějších složek plynu je uvedeno v Tab. 5, množství dehtů v plynu je uvedeno v Tab. 6. Tab. 5 Zastoupení nejdůležitějších složek v plynu (čtyři odběry). Tab. 6 Množství dehtů v plynu Složka Jednotka Odběr vzorků při teplotě v reaktoru 1000 C O 2 [%] 0,11 0,11 0,11 0,10 CO 2 [%] 11,50 11,13 11,27 11,22 H 2 [%] 12,71 13,49 12,54 13,41 CO [%] 19,60 21,03 19,62 20,59 CH 4 [%] 1,73 2,22 1,46 2,09 N 2 [%] 53,20 50,67 53,97 51,31 Q s [MJ.m -3 ] 5,27 5,92 5,05 5,73 Množství dehtů ve vzorku Jednotka Teplota v reaktoru 1000 C benzen [mg.m -3 ] 3745 toluen [mg.m -3 ] 38 m+p+o-xylen+ethylbenzen+phenylethyn [mg.m -3 ] 13 styren [mg.m -3 ] 15 C3-benzen suma (nas+nenas) [mg.m -3 ] 0 BTX suma [mg.m -3 ] 3811 kyslíkaté suma [mg.m -3 ] 4 dusíkaté suma [mg.m -3 ] 0 DEHET (mimo BTX) [mg.m -3 ] 1881 / 152 /
7 ZÁVĚR Jedná se o novou technologii, která je zkoušena. Při prvních zkouškách byly jako palivo použity pelety vyrobené ze dřeva. Provoz s tímto palivem je bezproblémový jak ve spalovacím, tak i ve zplyňovacím režimu a zařízení pracuje automaticky. Byly vyzkoušeny různé režimy zplyňování, kdy byla měněna teplota v reaktoru od 750 C do 1100 C. Tímto se zjišťuje vliv teploty v reaktoru na kvalitu plynu a množství dehtů. V článku jsou uvedeny hodnoty pro 1000 C v reaktoru, další hodnoty se v současné době zpracovávají. Další zkoušky byly provedeny za účelem získání hmotnostní a energetické bilance zplyňovacího zařízení. Cílem projektu je vyrobit plyn, který bude svou kvalitou a čistotou vyhovovat podmínkám, které požadují výrobci kogeneračních systémů. Další část výzkumu bude zaměřena na zvýšení čistoty vzniklého plynu pomocí dolomitového reaktoru a na možnosti využití jiných druhů a forem paliv. POUŽITÁ LITERATURA [1] PASTOREK, Z., JEVIČ, P.: Biomasa: obnovitelný zdroj energie, Praha, 2004 [2] CHRZ a kol.: Zplyňování dřevního odpadu pro náhradu ušlechtilých paliv a pro výrobu elektrické energie, ČEA 1997 [3] SKOBLIA, S., RISNER, H., HUSTAD, J., KOUTSKÝ, B., MALECHA, J.: Sesuvný zplyňovací reaktor, VUT Brno, 2003 [4] VOSECKÝ, M., SKOBLJA, S., MALECHA, J., PUNČOCHÁŘ M.: Experimentální atmosférický fluidní zplyňovací generátor, VŠCHT Praha, 2003 [5] SKOBLIA, S., KOUTSKÝ, B., MALECHA, J., VOSECKÝ, M.: Perspektivy zplyňování a produkce čistého plynu, VŠCHT Praha, 2003 [6] KNOEF H.A.M.: Handbook Biomass Gasification, BTG biomass technology group BV, The Nederlands, 2005, ISBN: / 153 /
8 / 154 /
Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování
Zplyňování = termochemická přeměna uhlíkatého materiálu v pevném či kapalném skupenství na výhřevný energetický plyn pomocí zplyňovacích médií a tepla. Produktem je plyn obsahující výhřevné složky (H 2,
VíceSPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Jan Škvařil Článek se zabývá energetickými trendy v oblasti využívání obnovitelného zdroje s největším potenciálem v České republice. Prezentuje výzkumnou práci prováděnou
VíceSESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA
SESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA Jan Najser Základem nové koncepce pilotní jednotky zplyňování dřeva se suvným ložem je systém podávání paliva v závislosti na zplyňovací teplotě. Parametry
VícePřehled technologii pro energetické využití biomasy
Přehled technologii pro energetické využití biomasy Tadeáš Ochodek Seminář BIOMASA JAKO ZDROJ ENERGIE 6. - 7.6. 2006, Hotel Montér, Ostravice Z principiálního hlediska lze rozlišit několik způsobů získávání
VíceNEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS
NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Stanislav HONUS ORGANICKÝ MATERIÁL Spalování Chemické přeměny Chem. přeměny ve vodním prostředí Pyrolýza Zplyňování Chemické Biologické Teplo
VíceKombinovaná výroba elektrické energie, tepla a biosorbentu z biomasy. Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia. Zplyňování
ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Kombinovaná výroba elektrické energie, tepla a biosorbentu z biomasy Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia Zplyňování H 2 + CO +
VíceEnergetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny
200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití
VíceSPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO
Energie z biomasy V. odborný seminář Brno 2006 SPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO Lukáš Pravda Článek se zabývá problematikou spalování energoplynu na VUT v Brně, Fakultě Strojního inženýrství, Odboru energetického
VíceVliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování
VLIV ENERGETICKÝCH PARAMETRŮ BIOMASY PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Pavel Janásek Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování Pavel Janásek ŘEŠITELSKÁ PRACOVIŠTĚ ENERGETICKÉ PARAMETRY BIOMASY Energetický
VíceNÁVRH TECHNOLOGIE VYSOKOTEPLOTNÍHO ČIŠTĚNÍ ENERGOPLYNU
NÁVRH TECHNOLOGIE VYSOKOTEPLOTNÍHO ČIŠTĚNÍ ENERGOPLYNU Jan Najser Široké uplatnění zplyňovacích procesů se nabízí v oblasti výroby elektrické energie v kogeneračních jednotkách. Hlavní překážkou bránící
VíceTechnologie zplyňování biomasy
Technologie zplyňování biomasy Obsah prezentace Profil společnosti Proces zplyňování Zplyňovací technologie Generátorový plyn Rozdělení technologií Typy zplyňovacích jednotek Čištění plynu Systém GB Gasifired
VíceZplyňování. Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství
Zplyňování Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Statním rozpočtem ČR Technologie zpracování biomasy
VíceVLIV REAKČNÍ TEPLOTY NA SLOŽENÍ PLYNU Z FLUIDNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY VODNÍ PAROU
VLIV REAKČNÍ TEPLOTY NA SLOŽENÍ PLYNU Z FLUIDNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY VODNÍ PAROU M. Jeremiáš 1,2, M. Pohořelý 1,2, M. Vosecký 1, S. Skoblja 1,3, P. Kameníková 1,3, K. Svoboda 1 a M. Punčochář 1 Alotermní
VíceZplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí
Zplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí Pilotní jednotka EZOB Programový projekt výzkumu a vývoje MPO IMPULS na léta 2008 2010 Projekt ev. č.: FI-IM5/156
VíceENERGOPLYN PRODUKT ZPLYŇOVÁNÍ
ENERGOPLYN PRODUKT ZPLYŇOVÁNÍ Lukáš Pravda Článek se zabývá problematikou energoplynu, jako jednou z možností nahrazení zemního plynu. Zásoby zemního plynu, stejně jako ostatních fosilních paliv, nejsou
VíceKogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth
KOTLE A ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ 2011 BRNO 14.3. až 26.3. 2011 Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw Stanislav Veselý, Alexander Tóth EKOL, spol. s r.o., Brno Kogenerační jednotka se
VíceZkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Zkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR Siarhei Skoblia, Zdeněk Beňo, Jiří Brynda Michael Pohořelý a Ivo Picek Úvod
VíceČeská asociace pro pyrolýzu a zplyňování, o.s. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. Ing. Ivo Picek Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D.
Česká asociace pro pyrolýzu a zplyňování, o.s. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. Ing. Ivo Picek Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D. Důvod založení Asociace byla založena s posláním zvýšit v České republice důvěryhodnost
VíceKombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav chemických procesů Akademie věd ČR Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem Michael
VíceMožnosti výroby elektřiny z biomasy
MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY Možnosti výroby elektřiny z biomasy Tadeáš Ochodek, Jan Najser Žilinská univerzita 22.-23.5.2007 23.5.2007 Cíle summitu EU pro rok 2020 20 % energie
VíceVliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA HORNICKO GEOLOGICKÁ FAKULTA Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých
VíceČinnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu
Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu Pyrolýza jde o progresivní způsob získávání energie, přičemž nemalou výhodou je možnost likvidace mnohých těžko odstranitelných odpadů šetrným
VíceEnergetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy
Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy obsah Prezentace cíl společnosti Odpadní komodity a jejich složení Nakládání s komunálním odpadem Thermo-katalitická
VíceTermochemická konverze paliv a využití plynu v KGJ
Termochemická konverze paliv a využití plynu v KGJ Jan KIELAR 1,*, Václav PEER 1, Jan NAJSER,1, Jaroslav FRANTÍK 1 1 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Centrum ENET, 17. listopadu 15/2172,
VíceKombinovaná výroba elektrické energie a tepla z biomasy procesem zplyňování v ČR. Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia. Zplyňování
ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla z biomasy procesem zplyňování v ČR Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia Zplyňování
VíceStabilizovaný vs. surový ČK
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Materiálové a energetické využití stabilizovaného čistírenského kalu výroba biocharu středněteplotní pomalou pyrolýzou Michael
VíceVícestupňové zplyňovaní dlouhá cesta od myšlenky k realizaci
Vícestupňové zplyňovaní dlouhá cesta od myšlenky k realizaci Skoblia Siarhei 2, Picek Ivo 1, Beňo Zdeněk 2, Pohořely Michael 3,4 1 TARPO s.r.o 2 Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší, VŠCHT
VícePOROVNÁNÍ KVALITY PLYNŦ PRODUKOVANÝCH SOUPROUDÝMI GENERÁTORY V ČESKÉ REPUBLICE
POROVNÁNÍ KVALITY PLYNŦ PRODUKOVANÝCH SOUPROUDÝMI GENERÁTORY V ČESKÉ REPUBLICE Zdeněk Beňo, Siarhei Skoblia Energetické využití biomasy se vzhledem k růstu cen fosilních paliv dostalo opět do popředí zájmu.
VícePEVNÁ PALIVA. Základní dělení: Složení paliva: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety
PEVNÁ PALIVA Základní dělení: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety Biomasa obnovitelný zdroj energie u našich výrobků se týká dřeva a dřevních briket Složení
VíceZplyňování biomasy možnosti uplatnění
biomasy možnosti uplatnění Ing. Michael Pohořelý 1,, Ing. Michal Jeremiáš 1,, Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D 3, Ing. Petra Kameníková 1, doc. Ing. Karel Svoboda, CSc. 1, Ing. Markéta Tošnarová 1, Ing. Michal
VíceBioenergetické centrum pro měření parametrů tuhých biopaliv
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Bioenergetické centrum pro měření parametrů tuhých biopaliv Petr Hutla Petr Jevič Bioenergetické centrum bylo vybudováno v rámci projektu CZ.2.16/3.1.00/24502
VíceRENESANCE ZPLYŇOVACÍCH GENERÁTORŮ TYPU IMBERT V ČESKÉ
RENESANCE ZPLYŇOVACÍCH GENERÁTORŮ TYPU IMBERT V ČESKÉ Zdeněk Beňo, Sergej Skoblja, Petr Buryan, Jiří Malecha Vysoká cena energií v dnešní době klade požadavky na efektivnější využití dostupných surovin.
VíceSPALOVÁNÍ KOMPOZITNÍCH BIOPALIV
SPALOVÁNÍ KOMPOZITNÍCH BIOPALIV Ondřej Vazda, Milan Jedlička, Martin Polák V tomto článku je řešena problematika spalování biopaliv a biopaliv kombinovaných s uhlím. Cílem je ověřit možnosti využití těchto
VíceINOVACE PRO EFEKTIVITU A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
INOVACE PRO EFEKTIVITU A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Doc. Dr. Ing. Tadeáš Ochodek Ing. Jan Koloničný, Ph.D. 23.5.2011 VŠB-TU Ostrava - 1 - Projekt Inovace pro efektivitu a ţivotní prostředí regionální výzkumně-vývojové
VíceHODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ
HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Radim Paluska, Miroslav Kyjovský V tomto příspěvku jsou uvedeny poznatky vyplývající ze zkoušek provedených za účelem vyhodnocení rozdílných režimů při
VíceZkušenosti fy PONAST se spalováním alternativních paliv. Seminář Technologické trendy při vytápění pevnými palivy Blansko 2010
Zkušenosti fy PONAST se spalováním alternativních paliv Seminář Technologické trendy při vytápění pevnými palivy Blansko 2010 1992 Strojírenství Elektrotechnika Vývoj Výroba Servis 2000 TERMO program 45
VíceMOŽNOSTI TERMICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ V KOTLI S CIRKULUJÍCÍ FLUIDNÍ VRSTVOU
MOŽNOSTI TERMICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ V KOTLI S CIRKULUJÍCÍ FLUIDNÍ VRSTVOU Pavel Milčák Příspěvek se zabývá možnostmi termického využívání mechanicky odvodněných stabilizovaných kalů z čistíren
VíceTERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN. Most, 13.6.2013 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.
TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN Most, 13.6.2013 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc. OBSAH PRINCIPY POUŽÍVANÝCH TERMOCHEMICKÝCH PROCESŮ VELKOKAPACITNÍ REALIZACE TERMOCHEMICKÝCH PROCESŮ
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY PROSTŘEDÍ doc. Ing. Josef ŠTETINA, Ph.D. Předmět 3. ročníku BS http://ottp.fme.vutbr.cz/sat/
VíceEkologická maziva a aspekty jejich použitelnosti v kogeneračních jednotkách Martin Kantor
Ekologická maziva a aspekty jejich použitelnosti v kogeneračních jednotkách Martin Kantor 2007 Obsah Co je to kogenerace, jak vypadá kogenerační jednotka Motory kogeneračních jednotek Pístové motory Stirlingovy
VíceMartin Lisý, Marek Baláš, Přemysl Kohout, Zdeněk Skála
ENERGETICKÉ PARAMETRY BIOMASY PŘI FLUIDNÍM ZPLYŇOVÁNÍ Martin Lisý, Marek Baláš, Přemysl Kohout, Zdeněk Skála Tento příspěvek se věnuje prezentaci dílčích výsledků projektu "Energetické parametry biomasy".
VíceDenitrifikace. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013
Denitrifikace Ochrana ovzduší ZS 2012/2013 1 Úvod Pojem oxidy dusíku NO NO 2 Další formy NO x Vznik NO x 2 Vlastnosti NO Oxid dusnatý Vlastnosti M mol,no = 30,01 kg/kmol V mol,no,n = 22,41 m 3 /kmol ρ
VíceSESUVNÝ ZPLYŇOVACÍ REAKTOR A MOŽNOSTI JEHO POUŽITÍ PRO LOKÁLNÍ VÝROBU ENERGIE VYSOKOTEPLOTNÍ ČIŠTĚNÍ PLYNU
SESUVNÝ ZPLYŇOVACÍ REAKTOR A MOŽNOSTI JEHO POUŽITÍ PRO LOKÁLNÍ VÝROBU ENERGIE VYSOKOTEPLOTNÍ ČIŠTĚNÍ PLYNU Skoblia S., Risner 1 H., Hustad 1 J., Koutský B., Malecha J. 1 Norwegian University of Science
VíceEVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU
EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO
VíceKATALYTICKÉ VYSOKOTEPLOTNÍ ODSTRAŇOVÁNÍ DEHTU Z PLYNU Z ALOTERMNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
Energie z biomasy X. odborný seminář Brno 9 KATALYTICKÉ VYSOKOTEPLOTNÍ ODSTRAŇOVÁNÍ DEHTU Z PLYNU Z ALOTERMNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY M. Jeremiáš 1,, M. Pohořelý 1,, P. Kameníková 1, S. Skoblja 3, M. Vosecký
VíceSMART 150 500 kw. Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům
Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům AUTOMATICKÉ KOTLE NA BIOMASU SMART 0 00 kw Plně automatické, ekologické kotle s vynikajícími vlastnostmi Flexibilita technického řešení Variabilita použitelných
VíceVÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM
VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM VŠB Technická univerzita Ostrava EMISNÉ ZAŤAŽENIE ŽIVOTNÉHO PROSTREDIA, 11. 12. 06. 2015 Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Stručně o VEC Založeno roku 1999 pracovníky z Katedry energetiky
VíceVÝROBA ENERGIE Z BIOMASY A ODPADU PERSPEKTIVY ZPLYŇOVÁNI A PRODUKCE ČISTÉHO PLYNU
VÝROBA ENERGIE Z BIOMASY A ODPADU PERSPEKTIVY ZPLYŇOVÁNI A PRODUKCE ČISTÉHO PLYNU Skoblia S., Koutský B., Malecha J., Vosecký M. Vysoká Škola Chemicko Technologická v Praze, Ústav plynárenství, koksochemie
VíceREKONSTRUKCE UHELNÝCH KOTLŮ NA SPALOVÁNÍ BIOMASY
REKONSTRUKCE UHELNÝCH KOTLŮ NA SPALOVÁNÍ BIOMASY František HRDLIČKA Sněžné Milovy 2015 Czech Technical University in Prague, Czech Republic Faculty of Mechanical Engineering CHARAKTERISTIKA BIOMASY ODLIŠNOST
VíceVyužití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů
VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů Michael Pohořelý Stabilizovaný vs. surový ČK Surový kal nebezpečný
VíceVLIV TOPNÉHO REŽIMU NA EMISE KRBOVÝCH KAMEN SPALUJÍCÍCH DŘEVO
VLIV TOPNÉHO REŽIMU NA EMISE KRBOVÝCH KAMEN SPALUJÍCÍCH DŘEVO Jiřina Čermáková, Martin Vosecký, Jiří Malecha a Bohumil Koutský V této práci byl sledován vliv topného režimu na emise krbových kamen spalujících
VíceVýsledky z testovacích měření na technologiích Ostravské LTS
TVIP 2015, 18. 20. 3. 2015, HUSTOPEČE - HOTEL CENTRO Výsledky z testovacích měření na technologiích Ostravské LTS Ing. Libor Baraňák, Ostravská LTS a.s. libor.baranak@ovalts.cz Abstrakt The paper describes
VícePaliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování
Paliva Paliva nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování Dělení paliv podle skupenství pevná uhlí, dřevo kapalná benzín,
VíceZPRACOVÁNÍ AGROTECHNICKÉHO ODPADU POMOCÍ POMALÉ NÍZKOTEPLOTNÍ PYROLÝZY
Energie z biomasy IX. odborný seminář Brno 28 ZPRACOVÁNÍ AGROTECHNICKÉHO ODPADU POMOCÍ POMALÉ NÍZKOTEPLOTNÍ PYROLÝZY Aleš Barger, Sergej Skoblja, Petr Buryan Energie z biomasy se dá získávat spalováním,
VíceMOŽNOSTI KOGENERACE S TURBOSOUSTROJÍM PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
MOŽNOSTI KOGENERACE S TURBOSOUSTROJÍM PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Martin Lisý, Skála Zdeněk, Baláš Marek, Moskalík Jiří Článek popisuje koncepčně zcela nové řešení kogenerace se zplyňováním biomasy. Na místo
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov TBA1 Vytápění Zdroje tepla - obnovitelné zdroje 1 Obnovitelné zdroje energie Zákon 406/2000 Sb o hospodaření energií OZE=nefosilní přírodní
VíceNízkoteplotní katalytická depolymerizace
Nízkoteplotní katalytická depolymerizace Katalytická termodegradace bez přístupu kyslíku Výroba energie nebo paliva z odpadních plastů, pneumatik a odpadních olejů Témata prezentace Profil společnosti
VíceIntegrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů
Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů Prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. Vysoké učení technické v Brně Ústav procesního a ekologického inženýrství Ing.
VíceŘÍZENÉ SPALOVÁNÍ BIOMASY
WORKSHOP SLNKO V NAŠICH SLUŽBÁCH 5.4.2013 7.4.2013, OŠČADNICA, SK TENTO MIKROPROJEKT JE SPOLUFINANCOVANÝ EURÓPSKOU ÚNIOU, Z PROSTRIEDKOV FONDU MIKROPROJEKTOV SPRAVOVANÉHO TRENČIANSKYM SAMOSPRÁVNYM KRAJOM
VíceModel dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování
Spalování je fyzikálně chemický pochod, při kterém probíhá organizovaná příprava hořlavé směsi paliva s okysličovadlem a jejich slučování (hoření) za intenzivního uvolňování tepla, což způsobuje prudké
VícePalivová soustava Steyr 6195 CVT
Tisková zpráva Pro více informací kontaktujte: AGRI CS a.s. Výhradní dovozce CASE IH pro ČR email: info@agrics.cz Palivová soustava Steyr 6195 CVT Provoz spalovacího motoru lze řešit mimo používání standardního
VíceNakládání s upotřebenými odpadními oleji
Nakládání s upotřebenými odpadními oleji 1.11.2012 Ing. Martin Holek, Bc. Lada Rozlílková množství v t 210 000 180 000 150 000 120 000 90 000 60 000 30 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
VíceModerní energetické stoje
Moderní energetické stoje Jedná se o zdroje, které spojuje několik charakteristických vlastností. Jedná se hlavně o tyto: + vysoká účinnost + nízká produkce škodlivých látek - vysoká pořizovací cena! -
VíceMožnost aplikace primárních opatření u generátorů s pevným ložem
Možnost aplikace primárních opatření u generátorů s pevným ložem Zdeněk BEŇO 1,*, Siarhei SKOBLIA 1, Michael POHOŘELÝ 2, 3 1 Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší, VŠCHT Praha, Technická 5,
VíceVLIV REAKČNÍCH PODMÍNEK NA FLUIDNÍ SPALOVÁNÍ MOKRÝCH STABILIZOVANÝCH ČISTÍRENSKÝCH KALŮ
VLIV REAKČNÍCH PODMÍNEK NA FLUIDNÍ SPALOVÁNÍ MOKRÝCH STABILIZOVANÝCH ČISTÍRENSKÝCH KALŮ Michael Pohořelý, Karel Svoboda, Petra Hejdová, Martin Vosecký, Otakar Trnka a Miloslav Hartman Stabilizované čistírenské
VíceNEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Provoz automobilových PSM je provázen produkcí škodlivin, které jsou emitovány do okolí: škodliviny chemické (výfuk.škodliviny, kontaminace),
Vícetechnických prohlídkách Nová technická řešení a jiná opatření ke snížení výfukových emisí:
Emisní vlastnosti automobilů a automobilových motorů Ochrana životního prostředí: podíl automobilové dopravy na celkovém znečištění ovzduší Emisní předpisy: CARB, EPA, ECE (EHK), národní legislativa Emisní
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_D.1.10 Integrovaná střední škola technická
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují
VíceEMISNÍ VÝSTUPY NO X Z PECÍ MAERZ
EMISNÍ VÝSTUPY NO X Z PECÍ MAERZ Ing. Jiří Jungmann Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o. Podstata procesu výpal uhličitanu vápenatého při teplotách mezi 900 a 1300 o C reaktivita vápna závisí zejména
VíceTECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (9)
3. června 2015, Brno Připravil: Ing. Petr Trávníček, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (9) Technika energetického využívání dřevních odpadů Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření
VíceSTUDIUM PRODUKTŦ PYROLÝZY VZORKU DŘEVNÍCH PELET PŘI VSÁZKOVÉ PYROLÝZE V ROZMEZÍ TEPLOT 400 AŢ 800 C
STUDIUM PRODUKTŦ PYROLÝZY VZORKU DŘEVNÍCH PELET PŘI VSÁZKOVÉ PYROLÝZE V ROZMEZÍ TEPLOT 400 AŢ 800 C Aleš Barger, Siarhei Skoblia Pyrolýza je termickým rozkladem organické hmoty za nepřítomnosti vzduchu,
VíceFLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon 16 150 t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry 220 540 C. Fluidní kotel
FLUIDNÍ KOTLE Osvědčená technologie pro spalování paliv na pevném roštu s fontánovou fluidní vrstvou. Možnost spalování široké palety spalování pevných paliv s velkým rozpětím výhřevnosti uhlí, biomasy
VíceFunkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej
Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej V laboratořích Katedry vozidel a motorů Technické univerzity v Liberci byl vyvinut motor pro pohon kogenerační jednotky spalující rostlinný
VíceNovela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP
Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP Právní základ ČR» zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. ve znění zákonů č. 521/2002 Sb., č. 92/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č.
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického původu (rostlinného
VíceENplus Handbook, Part 3 - Pellet Quality Requirements. ENplus. Schéma certifikace kvality pro dřevní pelety
ENplus Schéma certifikace kvality pro dřevní pelety Příručka ENplus Část 3: Požadavky na kvalitu pelet Srpen 2015 1 Vydavatel: ENplus Handbook, Part 3 - Pellet Quality Requirements European Pellet Council
VíceSMART kw. Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům
Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům SMART 0 00 Plně automatické, ekologické kotle s vynikajícími vlastnostmi Flexibilita technického řešení Variabilita použitelných paliv Ekonomický a ekologický
VíceTVORBA UHLÍKATÝCH PRODUKTŮ PŘI I PYROLÝZE UHLOVODÍKŮ
TVORBA UHLÍKATÝCH PRODUKTŮ PŘI I PYROLÝZE UHLOVODÍKŮ Martin Hrádel 5. ročník Školitel: Doc. Ing. Zdeněk Bělohlav, CSc. Obsah Úvod Mechanismus vzniku a vlastnosti uhlíkatých produktů Provozního sledování
VíceVliv paliv obsahujících bioložky na provozní parametry vznětových motorů
185 Vliv paliv obsahujících bioložky na provozní parametry vznětových motorů doc. Ing. Josef Laurin, CSc., doc. Ing. Lubomír Moc, CSc., Ing. Radek Holubec Technická univerzita v Liberci, Studentská 2,
VíceFAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB
FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceTvorba škodlivin při spalování
Tvorba škodlivin při spalování - Při spalování dochází ke vzniku řady škodlivin - Je třeba spalovací proces vést tak, aby se minimalizoval vznik škodlivin (byly dodrženy emisní limity) - Emisní limity
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROENERGETIKY A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Energetické využití dřevoplynu Ondřej Radina 2013 Abstrakt V bakalářské práci popisuji formou
VíceRopa Kondenzované uhlovodíky
Nejdůležitější surovina pro výrobu organických sloučenin Nejvýznamnější surovina světové ekonomiky Výroba energie Chemické zpracování - 15 % Cena a zásoby ropy (70-100 let) Ropné krize Nutnost hledání
VíceŠkodliviny v ovzduší vznikající spoluspalováním komunálního odpadu v domácnostech
Seminář Škodliviny v ovzduší vznikající spoluspalováním komunálního odpadu v domácnostech 18. 19.6.2015 hotel Duo, Horní Bečva 2 Představení projektu Název projektu: Oblast podpory: Zachování životního
VíceOmezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013
Omezování plynných emisí Ochrana ovzduší ZS 2012/2013 1 Úvod Různé fyzikální a chemické principy + biotechnologie Principy: absorpce adsorpce oxidace a redukce katalytická oxidace a redukce kondenzační
VíceVyužití biomasy pro výrobu biopaliva Bakalářská práce
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Využití biomasy pro výrobu biopaliva Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Konrád, Ph.D.
VíceObsah. KVET _Mikrokogenerace. Technologie pro KVET. Vývoj pro zlepšení parametrů KVET. Využití KVET _ Mikrokogenerace
Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro účely firmy TEDOM. Byla sestavena autorem s využitím citovaných zdrojů a veřejně dostupných internetových zdrojů. Využití této prezentace nebo jejich částí
VíceAUTOMATICKÝ KOTEL SE ZÁSOBNÍKEM NA SPALOVÁNÍ BIOMASY O VÝKONU 100 KW Rok vzniku: 2010 Umístěno na: ATOMA tepelná technika, Sladkovského 8, Brno
AUTOMATICKÝ KOTEL SE ZÁSOBNÍKEM NA SPALOVÁNÍ BIOMASY O VÝKONU 100 KW Rok vzniku: 2010 Umístěno na: ATOMA tepelná technika, Sladkovského 8, 612 00 Brno Popis Prototyp automatického kotle o výkonu 100 kw
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba
R Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba Zpráva č. 34/14 Výpočet emisních faktorů znečišťujících látek pro léta 2001 až
VíceVYSOKOTEPLOTNÍ ÚPRAVA SYNTÉZNÍHO PLYNU
VYSOKOTEPLOTNÍ ÚPRAVA SYNTÉZNÍHO PLYNU Sergej Skoblja, Jiří Malecha, Bohumil Koutský Biomass and plant wastes gasification in small and medium units enables effective transformation of problematic fuels
VíceH4EKO-D ekologický zplyňovací kotel na dřevo malých rozměrů o výkonech 16, 20, 25kW v 5. emisní třídě a v Ekodesignu.
H4EKO-D ekologický zplyňovací kotel na dřevo malých rozměrů o výkonech 16, 20, 25kW v 5. emisní třídě a v Ekodesignu. Kotle H4xx EKO-D jsou zplyňovací kotle určené pro spalování kusového dřeva. Uvnitř
Vícewww.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Mgr.
VícePARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ
Energetické využití odpadů PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ komunální a průmyslové odpady patří do kategorie tzv. druhotných energetických
VíceEfektivní využití kogeneračních jednotek v sítích SMART HEATING AND COOLING NETWORKS
Efektivní využití kogeneračních jednotek v sítích SMART HEATING AND COOLING NETWORKS Pavel MILČÁK 1,2, Patrik UHRÍK 2 1 VÍTKOVICE ÚAM a.s., Ruská 2887/101, 703 00 Ostrava, Česká republika 2 VUT v Brně,
Víceautoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi
EKOLOGIE autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Určitě jsi v nabídkových letácích elektroniky zaregistroval zkratku PHE. Jde o poplatek za ekologickou likvidaci výrobku. Částka takto uvedená
VíceVLASTNOSTI BIOPALIV VE VZTAHU K JEJICH SPALOVÁNÍ A ZPLYŇOVÁNÍ
VLASTNOSTI BIOPALIV VE VZTAHU K JEJICH SPALOVÁNÍ A ZPLYŇOVÁNÍ Ing. Jiří KUBÍČEK This article in general recapitulates properties, that are important for biomass combustion and gasification and for biomass
VíceAHK-obchodní cesta do České republiky Využití bioplynu k výrobě tepla a elektřiny 21.-25. října 2013. Kogenerační jednotky a zařízení na úpravu plynu
AHK-obchodní cesta do České republiky Využití bioplynu k výrobě tepla a elektřiny 21.-25. října 2013 Kogenerační jednotky a zařízení na úpravu plynu Dreyer & Bosse Kraftwerke GmbH, Streßelfeld 1, 29475
VíceProvozní charakteristiky kontaktní parní sušky na biomasu
Provozní charakteristiky kontaktní parní sušky na biomasu Jan HAVLÍK 1,*, Tomáš DLOUHÝ 1 1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 16607 Praha 6, Česká republika
VíceSpolek pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla člen COGEN Europe. Firemní profil
Spolek pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla člen COGEN Europe Firemní profil Obsah prezentace Potenciál a možnosti využití Vybrané technologie Základní principy a vlastnosti Hlavní oblasti využití
Více