SESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA"

Transkript

1 SESUVNÝ ZPLYŇOVAČ S ŘÍZENÝM PODÁVÁNÍM PALIVA Jan Najser Základem nové koncepce pilotní jednotky zplyňování dřeva se suvným ložem je systém podávání paliva v závislosti na zplyňovací teplotě. Parametry pilotní jednotky byly ověřeny při zkušebním provozu a naměřené hodnoty umožňují sledovat tendence změn jednotlivých hodnot v závislosti na změnách provozních parametrů zplyňovače. Kromě podrobné analýzy složení plynu byly zde rovněž určeny znečišťující látky v plynu (obsah dehtů a obsah tuhých znečišťujících látek), které jsou největší překážkou pro jeho další použití. Klíčová slova: zplyňování, zplyňovač s pevným ložem, biomasa ÚVOD Využívání odpadního dřeva v dřevozpracujícím průmyslu je logicky vedeno snahou provozovatelů co nejlépe ekonomicky využít veškerou dřevní surovinu. Zejména dřevařská prvovýroba pily a truhlářské provozy mají poměrně velkou spotřebu energií jak elektrické pro pohon strojů, tak tepelné, kde největší spotřebu představují sušárny řeziva. Zdroj potřebné suroviny a současná spotřeba elektrické i tepelné energie je ideální pro realizaci kogenerované výroby elektřiny a tepla zplyňováním dřeva. Na rozdíl od spalovacích technologií není na trhu žádný typ komerční zplyňovací jednotky. Několik instalací, které vycházejí z koncepce zplyňovačů z druhé světové války se potýká s problémy, které kogenerace se zplyňováním dřeva přináší. Jedná se především o nestabilní výhřevnost a nedostatečnou čistotu vyrobeného plynu s ohledem na jeho použití v kogenerační jednotce s pístovým spalovacím motorem. Obecně lze říci, že v ČR neexistuje komerční technologie schopná dlouhodobého, spolehlivého a ekonomického provozu. Hlavním cílem projektu je výzkum a vývoj sesuvného zplyňovače s řízeným podáváním paliva v závislosti na zplyňovací teplotě a ověření jeho vlastností. Součástí řešení je návrh a ověření systému automatického řízeného podávání paliva tak, aby tento systém zaručoval stabilní zplyňovací režim s vyrobeným plynem o konstantní výhřevnosti. Stanovení vlivu zplyňovací teploty na složení plynu a obsah dehtu bylo ovřeno na pilotním zařízení. Zde byl mimo jiné rovněž stanoven obsah dehtu a prachu ve vyrobeném plynu a stanovena energetická bilance. NÁVRH REAKTORU Základem navržené technologie zplyňování biomasy je sesuvný reaktor, do kterého je palivo přiváděno ze zásobníku pomocí dvou šnekových dopravníků viz. obr. 1. Systém zplyňování je podtlakový, kdy podtlak je dosažen sáním motoru kogenerační jednotky, ale protože pilotní jednotka v prvé fázi není osazena kogenerační jednotkou je potřebný podtlak vytvářen odsávacím ventilátorem plynu. Vyrobený plyn je spalován v dopalovací komoře. Nasávaný zplyňovací vzduch je přiveden z důvodu rovnoměrné distribuce čtyřmi tryskami v jedné úrovni do spodní části reaktoru nad rošt. Aby bylo možno přesně regulovat teplotu zplyňovacího vzduchu je navržen předehřev elektrickými topnými tyčemi s regulačním okruhem. Návrh základních rozměrů reaktoru vychází z fluidizačních rychlostí naměřených na studeném modelu při testování dřevěných pilin. Zde byl naměřen práh fluidace pro piliny 1,1 m.s -1 a vzhledem k tomu, že jako palivo budou použity dřevěné peletky je zřejmé, že jejich práh fluidace je výrazně vyšší a proto je průřez ve spodní části reaktoru navržen tak, aby zde bylo dosaženo rychlosti plynu 1,1 m.s -1. V případě, že při reakci zplyňování dojde k rozpadu peletek na menší částice (piliny) je v horní části reaktoru navržená uklidňující zóna s rychlostí plynu třikrát menší, tedy 0,36 m.s -1, tak aby z reaktoru nebylo vynášeno velké množství nezreagovaných částic. Z měření provedených na různých typech zplyňovacích reaktorů a z literatury se teploty zplyňování pohybují v rozmezí 800 až 1000 C. Pro další výpočty nutné pro návrh zplyňovacího reaktoru bylo dále kalkulováno s teplotou 900 C. Ing. Jan Najser, Ph.D., VŠB Ostrava, VEC, 17. listopadu 15/2172, Ostrava-Poruba, / 79 /

2 výstup vstup Energie z biomasy X. odborný seminář Brno 2009 Obr. 1 Schéma navržené technologie Tab. 1 Provozní parametry navržené pilotní jednotky [1] příkon v palivu kw 90,8 výhřevnost paliva MJ.kg množství paliva kg/h 21,8 množství zplyňovacího vzduchu m 3 n/h 33,2 tepelný výkon kw t 47 elektrický výkon kw e 25 množství vyrobeného plynu m 3 n/h 54,9 výhřevnost plynu MJ.m n 5,2 celková účinnost % 79,3 STANOVENÍ OBSAHU A SLOŽENÍ DEHTU Pro stanovení množství a složení dehtu produkovaného zplyňováním biomasy byl použit plynový chromatograf Hewlett Packard HP6890 s hmotnostním detektorem Hewlett Packard MSD 5973 umístěný na Ústavu plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší VŠCHT Praha. Závislost obsahu dehtovitých látek v plynu při různých teplotách v generátoru je patrna z obr. 2. Z látek získaných chromatografickou analýzou jsou do skupiny dehtu zahrnuty látky s bodem varu vyšším než toluen, narozdíl od dokumentu "Tar protocol", kde se toluen započítává [2]. Toluen a lehčí uhlovodíky nebyly zahrnovány do dehtu z toho důvodu, že jejich aktuální obsah v plynu byl podstatně menší než rovnovážná tenze par při 0 C, takže k jejich kondenzaci za těchto teplot a tak nízkých obsahů by nemělo docházet. Naopak tyto uhlovodíky společně s benzenem byly zahrnuty do skupiny BTX. Do dvou dalších skupin byly zařazeny i látky obsahující kyslík (fenoly, benzofurany) a dusík. Hlavním zdrojem dehtu v plynu je prchavá hořlavina uvolňovaná při pyrolýze paliva v generátoru. Zde ale zároveň probíhá částečná oxidace primárních produktů pyrolýzy a nastává tak jejich termochemická transformace. Největší vliv na vlastnosti a obsah dehtu v plynu měla bezpochyby teplota (viz. obr. 3). Obsah dehtu v plynu je závislý na teplotě uvnitř generátoru, s rostoucí teplotou celkové množství dehtu v plynu klesá, je zde vidět zřetelná jednoznačná závislost. Výjimku tvoří obsah dehtu při teplotě 900 C. Vzhledem k tomu, že při teplotě 900 C se jednalo o první experiment, lze předpokládat, že během prvního experimentu stav vnitřních prostor a stěn generátoru mohl byt odlišný od podmínek při dalších experimentech a příznivě ovlivňovat (působit katalyticky) obsah dehtu v plynu. / 80 /

3 Obr. 2 Závislost obsahu dehtu v plynu na zplyňovací teplotě VLIV ZPLYŇOVACÍ TEPLOTY NA SLOŽENÍ A VÝHŘEVNOST PLYNU V průběhu zkušebního provozu byly při každém režimu (při každé teplotě) odebrány tři vzorky. Zároveň byla zejména s ohledem na zjištění stability procesu prováděna on-line analýza vybraných složek. Výsledky analýzy plynu (průměrné složení třech vzorků) z pilotní jednotky jsou patrny z obr. 2. Zplyňovací teplota má rozhodující vliv na vlastnosti plynu jeho složení a spalné teplo. Sledován je zejména obsah hlavních složek plynu. Koncentrace oxidu uhelnatého se vzrůstající teplotou klesá a naopak vzrůstá koncentrace oxidu uhličitého, což je v tomto případě způsobeno postupně převažujícími oxidačními reakcemi nad reakcemi redukčními. Je to dáno tím, že reaktor je autotermní a tudíž pro dosažení vyšších teplot v reaktoru se musí změnit zplyňovací poměr λ aby došlo ke spálení části paliva a tím ke zvýšení teploty, což se zákonitě projeví ve složení a tím i na velikosti spalného tepla vyrobeného plynu, jehož hodnota dle předpokladu s rostoucí teplotou klesá. Při teplotě 750 C v generátoru hodnota spalného tepla produkovaného plynu přesahovala 8,7 MJ. m n, při maximální provozní teplotě 1100 C byla skoro o polovinu menší (4,3 MJ. m n ). Obsah metanu s rostoucí teplotou rovněž klesá, obsah vodíku ale naopak vzrůstá, neboť díky vyšším teplotám v reaktoru dochází ke konverzi vodní páry dle rovnice CO + H 2O CO 2 + H 2, avšak po dosažení teploty 900 C pozvolna klesá, neboť pravděpodobně dochází k jeho částečné oxidaci. / 81 /

4 Obr. 3 Složení plynu v závislosti na zplyňovací teplotě Pilotní reaktor pracoval v autotermním režimu, proto s rostoucí teplotou výhřevnost plynu klesala z 6,27 MJ.m n při 750 C na 3,6 MJ. m n při 1100 C. Průtok vzduchu byl udržován na konstantní úrovni, proto se změnou teploty v reaktoru se měnilo množství paliva. Obr. 4 Výhřevnost plynu v závislosti na zplyňovací teplotě / 82 /

5 VLIV ZMĚNY TEPLOTY NA ZPLYŇOVACÍ POMĚR Zplyňovací poměr λ je jeden z nejdůležitějších parametrů charakterizujících zplyňovací proces. V případě čistě autotermního procesu závisí na hodnotě λ také adiabatická teplota v reaktoru a rozložení energie mezi hlavní produkty zplyňování. Na základě znalosti hodnoty zplyňovacího poměru můžeme orientačně stanovit složení a výhřevnost vyrobeného plynu. Znalost hodnoty zplyňovacího poměru je důležitá pro návrh reaktoru. Množství zplyňovacího vzduchu pro každou zplyňovací teplotu vypočítáme z dusíkové bilance na základě analýzy plynu odebraného při dané teplotě. Zplyňovací poměr λ je pak podíl množství zplyňovacího vzduchu při dané teplotě V vz ke stechiometrickému množství vzduchu V vzt. V V vz vzt [ ] Vypočtený zplyňovací poměr byl v závislosti na zplyňovací teplotě zanesen do následujícího grafu. Obr. 5 Zplyňovací poměr λ v závislosti na zplyňovací teplotě Pro pokrytí energetických nároků generátoru se s rostoucí teplotou hodnota zplyňovacího poměru zvyšovala, hodnota λ se pohybovala od 0,4 při teplotě 750 C po 0,51 při teplotě 1100 C. ÚČINNOST VÝROBY STUDENÉHO PLYNU Vhodným kritériem hodnocení energetického obsahu vyrobeného plynu a zplyňovacího generátoru je účinnost výroby studeného plynu (ηce). Poskytuje informaci o množství chemické energie v plynu produkovaném zplyňováním a je vhodným ukazatelem účinnosti generátoru a obsahu energie využitelné pro výrobu elektrické energie v plynových motorech. ηce je definována poměrem chemické energie plynu na výstupu z generátoru k energii původního paliva na vstupu do generátoru vypočteným za referenčních podmínek (0 C, 101,325 kpa) [3].Podklady pro stanovení účinnosti vycházejí z naměřených hodnot při šestihodinové bilanční zkoušce. Q pl 295,2 η CE 0,937 [ ] Q 315,15 pal / 83 /

6 Vysoká účinnost výroby studeného plynu je dána zejména nízkými ztrátami sáláním do okolí, což svědčí o kvalitně provedené konstrukci reaktoru (vyzdívky a izolace) a dostatečné době setrvání paliva ve zplyňovacím prostoru. ZÁVĚR Vyvinuté zařízení na zplyňování biomasy zcela nové koncepce s pevným ložem a s řízeným procesem zplyňování je technicky plně provozuschopné. Obsah dehtu se pohyboval v rozmezí 10,5 až 0,3 g.m n při teplotách v rozsahu 750 až 1100 C. Výhřevnost plynu s rostoucí teplotou klesala z 6,27 MJ.m n při 750 C na 3,6 MJ.m n při 1100 C, což přímo souvisí se změnou složení plynu v závislosti na zvyšující se teplotě. Za vyjmenovaných provozních podmínek vyrobí 54,4 m n3 /hod plynu o výhřevnosti 5,43 MJ. m n, což zajistí spolehlivě produkci 25 kw elektřiny a 47 kw tepla. Nově vyvinutá pilotní jednotka byla provozována s velice kvalitním palivem peletkami. Reálně, ale bude použito odpadní dřevo, respektive kontaminovaná biomasa (dřevotřísky, lamino, stavební dřevěný odpad apod.). Proto bude v pokračujícím výzkumu a vývoji sledován vliv takového paliva na složení a kvalitu plynu a jeho vhodnost pro použití v kogeneračních jednotkách. Výsledky analýz získané ze zkušebního provozu budou použity pro další řešení projektu Kogenerovaná výroba elektrické energie a tepla zplyňováním biomasy řešeného v rámci programu MPO TANDEM ev.č. FT-TA3/122. POUŽITÁ LITERATURA 1 NAJSER J., (2009): Disertační práce Zplyňování dřeva pro kogeneraci, Ostrava. 2 SKOBLJA S., Malecha J., Koutský B., Buryan P., (2008) Složení plynu a obsah dehtu v plynu produkovaném generátorem s pevným ložem, VŠCHT Praha 3 Huisman G.H., (2000): Acceptance Test for Large Biomass Gasifiers, Huisman Thermal Engineer & Consultant, / 84 /

ZPLYŇOVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍM REAKTORU S PEVNÝM LOŽEM

ZPLYŇOVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍM REAKTORU S PEVNÝM LOŽEM ZPLYŇOVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍM REAKTORU S PEVNÝM LOŽEM Jan Najser, Miroslav Kyjovský V příspěvku je prezentováno využití biomasy dřeva a zbytků ze zemědělské výroby jako obnovitelného zdroje energie k výrobě

Více

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování Zplyňování = termochemická přeměna uhlíkatého materiálu v pevném či kapalném skupenství na výhřevný energetický plyn pomocí zplyňovacích médií a tepla. Produktem je plyn obsahující výhřevné složky (H 2,

Více

Zplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí

Zplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí Zplyňování biomasy a tříděného tuhého odpadu s výrobou elektrické energie pomocí turbosoustrojí Pilotní jednotka EZOB Programový projekt výzkumu a vývoje MPO IMPULS na léta 2008 2010 Projekt ev. č.: FI-IM5/156

Více

SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Jan Škvařil Článek se zabývá energetickými trendy v oblasti využívání obnovitelného zdroje s největším potenciálem v České republice. Prezentuje výzkumnou práci prováděnou

Více

Přehled technologii pro energetické využití biomasy

Přehled technologii pro energetické využití biomasy Přehled technologii pro energetické využití biomasy Tadeáš Ochodek Seminář BIOMASA JAKO ZDROJ ENERGIE 6. - 7.6. 2006, Hotel Montér, Ostravice Z principiálního hlediska lze rozlišit několik způsobů získávání

Více

NÁVRH TECHNOLOGIE VYSOKOTEPLOTNÍHO ČIŠTĚNÍ ENERGOPLYNU

NÁVRH TECHNOLOGIE VYSOKOTEPLOTNÍHO ČIŠTĚNÍ ENERGOPLYNU NÁVRH TECHNOLOGIE VYSOKOTEPLOTNÍHO ČIŠTĚNÍ ENERGOPLYNU Jan Najser Široké uplatnění zplyňovacích procesů se nabízí v oblasti výroby elektrické energie v kogeneračních jednotkách. Hlavní překážkou bránící

Více

HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ

HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Radim Paluska, Miroslav Kyjovský V tomto příspěvku jsou uvedeny poznatky vyplývající ze zkoušek provedených za účelem vyhodnocení rozdílných režimů při

Více

VLIV REAKČNÍ TEPLOTY NA SLOŽENÍ PLYNU Z FLUIDNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY VODNÍ PAROU

VLIV REAKČNÍ TEPLOTY NA SLOŽENÍ PLYNU Z FLUIDNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY VODNÍ PAROU VLIV REAKČNÍ TEPLOTY NA SLOŽENÍ PLYNU Z FLUIDNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY VODNÍ PAROU M. Jeremiáš 1,2, M. Pohořelý 1,2, M. Vosecký 1, S. Skoblja 1,3, P. Kameníková 1,3, K. Svoboda 1 a M. Punčochář 1 Alotermní

Více

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny 200 let První brněnské strojírny Řešení využití odpadů v nové produktové linii PBS Spalování odpadů Technologie spalování vytříděného odpadu, kontaminované dřevní hmoty Depolymerizace a možnosti využití

Více

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE Ing. Stanislav HONUS ORGANICKÝ MATERIÁL Spalování Chemické přeměny Chem. přeměny ve vodním prostředí Pyrolýza Zplyňování Chemické Biologické Teplo

Více

SPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO

SPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO Energie z biomasy V. odborný seminář Brno 2006 SPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO Lukáš Pravda Článek se zabývá problematikou spalování energoplynu na VUT v Brně, Fakultě Strojního inženýrství, Odboru energetického

Více

Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth

Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth KOTLE A ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ 2011 BRNO 14.3. až 26.3. 2011 Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw Stanislav Veselý, Alexander Tóth EKOL, spol. s r.o., Brno Kogenerační jednotka se

Více

Technologie zplyňování biomasy

Technologie zplyňování biomasy Technologie zplyňování biomasy Obsah prezentace Profil společnosti Proces zplyňování Zplyňovací technologie Generátorový plyn Rozdělení technologií Typy zplyňovacích jednotek Čištění plynu Systém GB Gasifired

Více

ZPRACOVÁNÍ AGROTECHNICKÉHO ODPADU POMOCÍ POMALÉ NÍZKOTEPLOTNÍ PYROLÝZY

ZPRACOVÁNÍ AGROTECHNICKÉHO ODPADU POMOCÍ POMALÉ NÍZKOTEPLOTNÍ PYROLÝZY Energie z biomasy IX. odborný seminář Brno 28 ZPRACOVÁNÍ AGROTECHNICKÉHO ODPADU POMOCÍ POMALÉ NÍZKOTEPLOTNÍ PYROLÝZY Aleš Barger, Sergej Skoblja, Petr Buryan Energie z biomasy se dá získávat spalováním,

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov TBA1 Vytápění Zdroje tepla - obnovitelné zdroje 1 Obnovitelné zdroje energie Zákon 406/2000 Sb o hospodaření energií OZE=nefosilní přírodní

Více

SMART 150 500 kw. Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům

SMART 150 500 kw. Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům AUTOMATICKÉ KOTLE NA BIOMASU SMART 0 00 kw Plně automatické, ekologické kotle s vynikajícími vlastnostmi Flexibilita technického řešení Variabilita použitelných

Více

VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM

VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM VŠB Technická univerzita Ostrava EMISNÉ ZAŤAŽENIE ŽIVOTNÉHO PROSTREDIA, 11. 12. 06. 2015 Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Stručně o VEC Založeno roku 1999 pracovníky z Katedry energetiky

Více

Zkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR

Zkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE ÚSTAV CHEMICKÝCH PROCESŮ AV ČR Zkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR Siarhei Skoblia, Zdeněk Beňo, Jiří Brynda Michael Pohořelý a Ivo Picek Úvod

Více

Česká asociace pro pyrolýzu a zplyňování, o.s. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. Ing. Ivo Picek Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D.

Česká asociace pro pyrolýzu a zplyňování, o.s. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. Ing. Ivo Picek Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D. Česká asociace pro pyrolýzu a zplyňování, o.s. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. Ing. Ivo Picek Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D. Důvod založení Asociace byla založena s posláním zvýšit v České republice důvěryhodnost

Více

Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování

Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování VLIV ENERGETICKÝCH PARAMETRŮ BIOMASY PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Pavel Janásek Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování Pavel Janásek ŘEŠITELSKÁ PRACOVIŠTĚ ENERGETICKÉ PARAMETRY BIOMASY Energetický

Více

Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů

Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA HORNICKO GEOLOGICKÁ FAKULTA Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých

Více

Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu

Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu Pyrolýza jde o progresivní způsob získávání energie, přičemž nemalou výhodou je možnost likvidace mnohých těžko odstranitelných odpadů šetrným

Více

PEVNÁ PALIVA. Základní dělení: Složení paliva: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety

PEVNÁ PALIVA. Základní dělení: Složení paliva: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety PEVNÁ PALIVA Základní dělení: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety Biomasa obnovitelný zdroj energie u našich výrobků se týká dřeva a dřevních briket Složení

Více

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav chemických procesů Akademie věd ČR Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem Michael

Více

Palivová soustava Steyr 6195 CVT

Palivová soustava Steyr 6195 CVT Tisková zpráva Pro více informací kontaktujte: AGRI CS a.s. Výhradní dovozce CASE IH pro ČR email: info@agrics.cz Palivová soustava Steyr 6195 CVT Provoz spalovacího motoru lze řešit mimo používání standardního

Více

SMART kw. Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům

SMART kw. Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům Čistota přírodě Úspora klientům Komfort uživatelům SMART 0 00 Plně automatické, ekologické kotle s vynikajícími vlastnostmi Flexibilita technického řešení Variabilita použitelných paliv Ekonomický a ekologický

Více

MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU

MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU. Cíl práce: Roštový kotel o jmenovitém výkonu 00 kw, vybavený automatickým podáváním paliva, je určen pro spalování dřevní štěpky. Teplo z topného okruhu je předáváno

Více

STUDIUM PRODUKTŦ PYROLÝZY VZORKU DŘEVNÍCH PELET PŘI VSÁZKOVÉ PYROLÝZE V ROZMEZÍ TEPLOT 400 AŢ 800 C

STUDIUM PRODUKTŦ PYROLÝZY VZORKU DŘEVNÍCH PELET PŘI VSÁZKOVÉ PYROLÝZE V ROZMEZÍ TEPLOT 400 AŢ 800 C STUDIUM PRODUKTŦ PYROLÝZY VZORKU DŘEVNÍCH PELET PŘI VSÁZKOVÉ PYROLÝZE V ROZMEZÍ TEPLOT 400 AŢ 800 C Aleš Barger, Siarhei Skoblia Pyrolýza je termickým rozkladem organické hmoty za nepřítomnosti vzduchu,

Více

Zplyňování. Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství

Zplyňování. Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství Zplyňování Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Statním rozpočtem ČR Technologie zpracování biomasy

Více

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování Spalování je fyzikálně chemický pochod, při kterém probíhá organizovaná příprava hořlavé směsi paliva s okysličovadlem a jejich slučování (hoření) za intenzivního uvolňování tepla, což způsobuje prudké

Více

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv

Více

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO Nedokonalé spalování palivo v kotli nikdy nevyhoří dokonale nedokonalost spalování je příčinou ztrát hořlavinou ve spalinách hořlavinou v tuhých zbytcích nedokonalost spalování tuhých a kapalných paliv

Více

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,

Více

SNIŽOVÁNÍ TVORBY DEHTŮ PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY DÁVKOVÁNÍM INERTNÍCH MATERIÁLŮ DO FLUIDNÍHO LOŽE

SNIŽOVÁNÍ TVORBY DEHTŮ PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY DÁVKOVÁNÍM INERTNÍCH MATERIÁLŮ DO FLUIDNÍHO LOŽE SNIŽOVÁNÍ TVORBY DEHTŮ PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY DÁVKOVÁNÍM INERTNÍCH MATERIÁLŮ DO FLUIDNÍHO LOŽE Přemysl Kohout, Marek Baláš Pro optimalizaci provozu atmosférických fluidních zařízení je možno využít přídavných

Více

Škodliviny v ovzduší vznikající spoluspalováním komunálního odpadu v domácnostech

Škodliviny v ovzduší vznikající spoluspalováním komunálního odpadu v domácnostech Seminář Škodliviny v ovzduší vznikající spoluspalováním komunálního odpadu v domácnostech 18. 19.6.2015 hotel Duo, Horní Bečva 2 Představení projektu Název projektu: Oblast podpory: Zachování životního

Více

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej V laboratořích Katedry vozidel a motorů Technické univerzity v Liberci byl vyvinut motor pro pohon kogenerační jednotky spalující rostlinný

Více

Možnosti výroby elektřiny z biomasy

Možnosti výroby elektřiny z biomasy MOŽNOSTI LOKÁLNÍHO VYTÁPĚNÍ A VÝROBY ELEKTŘINY Z BIOMASY Možnosti výroby elektřiny z biomasy Tadeáš Ochodek, Jan Najser Žilinská univerzita 22.-23.5.2007 23.5.2007 Cíle summitu EU pro rok 2020 20 % energie

Více

Trysky pro distributor vzduchu fluidního kotle v úpravě pro spalování biomasy

Trysky pro distributor vzduchu fluidního kotle v úpravě pro spalování biomasy Trysky pro distributor vzduchu fluidního kotle v úpravě pro spalování biomasy Jan HRDLIČKA 1, * 1 ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav energetiky, Technická 4, 166 07 Praha 6 * Email: jan.hrdlicka@fs.cvut.cz

Více

AUTOMATICKÝ KOTEL SE ZÁSOBNÍKEM NA SPALOVÁNÍ BIOMASY O VÝKONU 100 KW Rok vzniku: 2010 Umístěno na: ATOMA tepelná technika, Sladkovského 8, Brno

AUTOMATICKÝ KOTEL SE ZÁSOBNÍKEM NA SPALOVÁNÍ BIOMASY O VÝKONU 100 KW Rok vzniku: 2010 Umístěno na: ATOMA tepelná technika, Sladkovského 8, Brno AUTOMATICKÝ KOTEL SE ZÁSOBNÍKEM NA SPALOVÁNÍ BIOMASY O VÝKONU 100 KW Rok vzniku: 2010 Umístěno na: ATOMA tepelná technika, Sladkovského 8, 612 00 Brno Popis Prototyp automatického kotle o výkonu 100 kw

Více

Čl. 1 Úvod. Čl. 2 Postup výpočtu. E = E e + E t + E CH4

Čl. 1 Úvod. Čl. 2 Postup výpočtu. E = E e + E t + E CH4 METODICKÝ POKYN odboru změny klimatu Ministerstva životního prostředí pro výpočet referenční úrovně emisí skleníkových plynů (Baseline) pro projekty energetického využití skládkového plynu Čl. 1 Úvod Ministerstvo

Více

Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 2002 2004

Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 2002 2004 Analýza provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 22 24 Tato zpráva obsahuje analýzu provozu obecní výtopny na biomasu v Hostětíně v období 22 24, která byla uvedena do provozu v roce 2 a

Více

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ k definici nízkoemisního spalovacího zdroje Metodický pokyn upřesňuje požadavky na nízkoemisní spalovací zdroje co do přípustných

Více

Vícestupňové zplyňovaní dlouhá cesta od myšlenky k realizaci

Vícestupňové zplyňovaní dlouhá cesta od myšlenky k realizaci Vícestupňové zplyňovaní dlouhá cesta od myšlenky k realizaci Skoblia Siarhei 2, Picek Ivo 1, Beňo Zdeněk 2, Pohořely Michael 3,4 1 TARPO s.r.o 2 Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší, VŠCHT

Více

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí. Příjemce projektu: Partner projektu: Místo realizace: Ředitel výzkumného institutu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace poskytnutá EU: Dotace ze státního rozpočtu ČR: VŠB Technická univerzita Ostrava

Více

Obsah. KVET _Mikrokogenerace. Technologie pro KVET. Vývoj pro zlepšení parametrů KVET. Využití KVET _ Mikrokogenerace

Obsah. KVET _Mikrokogenerace. Technologie pro KVET. Vývoj pro zlepšení parametrů KVET. Využití KVET _ Mikrokogenerace Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro účely firmy TEDOM. Byla sestavena autorem s využitím citovaných zdrojů a veřejně dostupných internetových zdrojů. Využití této prezentace nebo jejich částí

Více

EMISNÍ VÝSTUPY NO X Z PECÍ MAERZ

EMISNÍ VÝSTUPY NO X Z PECÍ MAERZ EMISNÍ VÝSTUPY NO X Z PECÍ MAERZ Ing. Jiří Jungmann Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o. Podstata procesu výpal uhličitanu vápenatého při teplotách mezi 900 a 1300 o C reaktivita vápna závisí zejména

Více

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Situace v ČR 55% uhelné 42% jádro 3% vodní 0,1 % ostatní (vítr, fotovoltaická)

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Situace v ČR 55% uhelné 42% jádro 3% vodní 0,1 % ostatní (vítr, fotovoltaická) ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov TZ1 Vytápění Elektrická energie - výroba Situace v ČR 55% uhelné 42% jádro 3% vodní 0,1 % ostatní (vítr, fotovoltaická) Zdroje tepla - elektrické

Více

Zplynovací kotle s hořákem na dřevěné pelety DC18S, DC25S, DC24RS, DC30RS. C18S a AC25S. Základní data certifikovaných kotlů

Zplynovací kotle s hořákem na dřevěné pelety DC18S, DC25S, DC24RS, DC30RS. C18S a AC25S. Základní data certifikovaných kotlů Zplynovací kotle s hořákem na pelety DC18S, DC25S, DC24RS, DC30RS jsou konstruovány pro spalování dřeva a dřevěných briket (možná dotace z programu Zelená úsporám) C18S a AC25S jsou konstruovány pro spalování

Více

Martin Lisý, Marek Baláš, Přemysl Kohout, Zdeněk Skála

Martin Lisý, Marek Baláš, Přemysl Kohout, Zdeněk Skála ENERGETICKÉ PARAMETRY BIOMASY PŘI FLUIDNÍM ZPLYŇOVÁNÍ Martin Lisý, Marek Baláš, Přemysl Kohout, Zdeněk Skála Tento příspěvek se věnuje prezentaci dílčích výsledků projektu "Energetické parametry biomasy".

Více

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.

Více

Technologie přímého aditivního odsíření pro fluidní kotle malých a středních výkonů

Technologie přímého aditivního odsíření pro fluidní kotle malých a středních výkonů Technologie přímého aditivního odsíření pro fluidní kotle malých a středních výkonů Ing. Matěj Obšil, Uchytil, s.r.o. doc. Ing. Jan Hrdlička, Ph.D., ČVUT v Praze, Ústav energetiky MOTIVACE Ø emisní limit

Více

PYROLÝZA ODPADNÍ BIOMASY

PYROLÝZA ODPADNÍ BIOMASY PYROLÝZA ODPADNÍ BIOMASY Ing. Marek STAF, Ing. Sergej SKOBLJA, Prof. Ing. Petr BURYAN, DrSc. V práci byla popsána laboratorní aparatura navržená pro zkoušení pyrolýzy tuhých odpadů. Na příkladu pyrolýzy

Více

Strana 1 / /2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 20. prosince o energetickém auditu a energetickém posudku

Strana 1 / /2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 20. prosince o energetickém auditu a energetickém posudku 480/01 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 0. prosince 01 o energetickém auditu a energetickém posudku Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle 14 odst. 4 zákona č. 406/000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona

Více

INOVACE PRO EFEKTIVITU A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

INOVACE PRO EFEKTIVITU A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ INOVACE PRO EFEKTIVITU A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Doc. Dr. Ing. Tadeáš Ochodek Ing. Jan Koloničný, Ph.D. 23.5.2011 VŠB-TU Ostrava - 1 - Projekt Inovace pro efektivitu a ţivotní prostředí regionální výzkumně-vývojové

Více

ENERGOPLYN PRODUKT ZPLYŇOVÁNÍ

ENERGOPLYN PRODUKT ZPLYŇOVÁNÍ ENERGOPLYN PRODUKT ZPLYŇOVÁNÍ Lukáš Pravda Článek se zabývá problematikou energoplynu, jako jednou z možností nahrazení zemního plynu. Zásoby zemního plynu, stejně jako ostatních fosilních paliv, nejsou

Více

Energetické využití biomasy Hustopeče 2010 5. až 6. května. úprav vajících ch uhelných kotlů. Možnosti. EKOL, spol. s r.o., Brno.

Energetické využití biomasy Hustopeče 2010 5. až 6. května. úprav vajících ch uhelných kotlů. Možnosti. EKOL, spol. s r.o., Brno. Energetické využití biomasy Hustopeče 2010 5. až 6. května Možnosti úprav stávaj vajících ch uhelných kotlů na spalování biomasy EKOL, spol. s r.o., Brno divize kotlů Ing. Jiří Jelínek OBSAH: obecné možnosti

Více

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH Teplárenské dny 2015 Hradec Králové J. Hyžík STEO, Praha, E.I.C. spol. s r.o., Praha, EIC AG, Baden (CH), TU v Liberci,

Více

SOLÁRNÍ SYSTÉM S DLOUHODOBOU AKUMULACÍ TEPLA VE SLATIŇANECH ANALÝZA PROVOZU

SOLÁRNÍ SYSTÉM S DLOUHODOBOU AKUMULACÍ TEPLA VE SLATIŇANECH ANALÝZA PROVOZU SOLÁRNÍ SYSTÉM S DLOUHODOBOU AKUMULACÍ TEPLA VE SLATIŇANECH ANALÝZA PROVOZU Martin Kny student Ph.D., ČVUT v Praze, fakulta stavební, katedra technických zařízení budov martin.kny@fsv.cvut.cz Konference

Více

RENESANCE ZPLYŇOVACÍCH GENERÁTORŮ TYPU IMBERT V ČESKÉ

RENESANCE ZPLYŇOVACÍCH GENERÁTORŮ TYPU IMBERT V ČESKÉ RENESANCE ZPLYŇOVACÍCH GENERÁTORŮ TYPU IMBERT V ČESKÉ Zdeněk Beňo, Sergej Skoblja, Petr Buryan, Jiří Malecha Vysoká cena energií v dnešní době klade požadavky na efektivnější využití dostupných surovin.

Více

Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší

Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší Příloha č. 15 (Příloha č. 7 k vyhlášce č. 205/2009 Sb.) Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší 1. Identifikace provozovatele a provozovny 1. Údaje o provozovateli Název provozovatele

Více

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY Hradec Králové 2015 DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY Centrální zásobování teplem a spalovny komunálních odpadů doc. Ing. Zdeněk Skála, CSc Ing. Jiří Moskalík, Ph.D. Obsah Vznik a členění produkovaných odpadů

Více

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ) TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ) 5. část TĚKAVÉ ORGANICKÉ SLOUČENINY A PACHOVÉ LÁTKY Zpracoval: Tým autorů EVECO Brno, s.r.o. TĚKAVÉ ORGANICKÉ SLOUČENINY Těkavé organické

Více

VÝSLEDKY MĚŘENÍ EMISÍ LOKÁLNÍCH KOTLŮ V JIHOČESKÉM KRAJI

VÝSLEDKY MĚŘENÍ EMISÍ LOKÁLNÍCH KOTLŮ V JIHOČESKÉM KRAJI VÝSLEDKY MĚŘENÍ EMISÍ LOKÁLNÍCH KOTLŮ V JIHOČESKÉM KRAJI IRENA KOJANOVÁ 12. OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ ZPRÁVA Z MĚŘENÍ EMISÍ MALÝCH SPALOVACÍCH ZDROJŮ Jihočeský kraj zadal v r. 2008-9 vypracování

Více

Vzdělávání energetického specialisty. prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc.

Vzdělávání energetického specialisty. prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc. Vzdělávání energetického specialisty prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc. Nakládání s energií je výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností.

Více

Výsledky z testovacích měření na technologiích Ostravské LTS

Výsledky z testovacích měření na technologiích Ostravské LTS TVIP 2015, 18. 20. 3. 2015, HUSTOPEČE - HOTEL CENTRO Výsledky z testovacích měření na technologiích Ostravské LTS Ing. Libor Baraňák, Ostravská LTS a.s. libor.baranak@ovalts.cz Abstrakt The paper describes

Více

Emisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky

Emisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky Příloha č. 20 (Příloha č. 1 NV č. 352/2002 Sb.) Emisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky 1. Emisní limity

Více

KATALYTICKÉ VYSOKOTEPLOTNÍ ODSTRAŇOVÁNÍ DEHTU Z PLYNU Z ALOTERMNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

KATALYTICKÉ VYSOKOTEPLOTNÍ ODSTRAŇOVÁNÍ DEHTU Z PLYNU Z ALOTERMNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY Energie z biomasy X. odborný seminář Brno 9 KATALYTICKÉ VYSOKOTEPLOTNÍ ODSTRAŇOVÁNÍ DEHTU Z PLYNU Z ALOTERMNÍHO ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY M. Jeremiáš 1,, M. Pohořelý 1,, P. Kameníková 1, S. Skoblja 3, M. Vosecký

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba R Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172 708 33 Ostrava Poruba Zpráva č. 77/13 Metodika stanovení váhy typu paliva a typu spalovacího zařízení

Více

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (9)

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (9) 3. června 2015, Brno Připravil: Ing. Petr Trávníček, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (9) Technika energetického využívání dřevních odpadů Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření

Více

Matematické modely v procesním inženýrství

Matematické modely v procesním inženýrství Matematické modely v procesním inženýrství Věda pro praxi OP VK CZ.1.07/2.3.00/20.0020 Michal Touš AMathNet, Pavlov, 6. - 8. 6. 2011 Osnova 1. Procesní inženýrství co si pod tím představit? 2. Matematické

Více

Metodický postup pro určení úspor primární energie

Metodický postup pro určení úspor primární energie Metodický postup pro určení úspor primární energie ORGRZ, a.s., DIVIZ PLNÉ CHNIKY A CHMI HUDCOVA 76, 657 97 BRNO, POŠ. PŘIHR. 197, BRNO 2 z.č. 2 Obsah 1 abulka hodnot vstupujících do výpočtu...4 2 Stanovení

Více

Výfukové plyny pístových spalovacích motorů

Výfukové plyny pístových spalovacích motorů Výfukové plyny pístových spalovacích motorů Hlavními složkami výfukových plynů při spalování směsi uhlovodíkových paliv a vzduchu jsou dusík, oxid uhličitý, vodní pára a zbytkový kyslík. Jejich obvyklá

Více

Publikace. Variantní posouzení scénářů dodávky tepla a el. energie ze zdrojů využívající fosilní paliva nebo OZE

Publikace. Variantní posouzení scénářů dodávky tepla a el. energie ze zdrojů využívající fosilní paliva nebo OZE ÚVOD Publikace Variantní posouzení scénářů dodávky tepla a el. energie ze zdrojů využívající fosilní paliva nebo OZE Dílo bylo zpracováno za finanční podpory Státního programu na podporu úspor energie

Více

STANOVENÍ KONCENTRACE PLYNNÝCH ŠKODLIVIN NA VÝSTUPU ZE SPALOVACÍCH ZAŘÍZENÍ

STANOVENÍ KONCENTRACE PLYNNÝCH ŠKODLIVIN NA VÝSTUPU ZE SPALOVACÍCH ZAŘÍZENÍ STANOVENÍ KONCENTRACE PLYNNÝCH ŠKODLIVIN NA VÝSTUPU ZE SPALOVACÍCH ZAŘÍZENÍ 1. ÚVOD V dnešní době, kdy stále narůstá množství energií a počet technologií potřebných k udržení životního standardu současné

Více

Výroba technologické a topné páry z tepla odpadních spalin produkovaných elektrickou obloukovou pecí na provozu NS 320 VHM a.s.

Výroba technologické a topné páry z tepla odpadních spalin produkovaných elektrickou obloukovou pecí na provozu NS 320 VHM a.s. Výroba technologické a topné páry z tepla odpadních spalin produkovaných elektrickou obloukovou pecí na provozu NS 320 VHM a.s. Ing. Kamil Stárek, Ph.D., Ing. Kamila Ševelová, doc. Ing. Ladislav Vilimec

Více

Návod k obsluze a instalaci kotle Klimosz Duo, Klimosz Combi 2012.06.25

Návod k obsluze a instalaci kotle Klimosz Duo, Klimosz Combi 2012.06.25 1 Návod k obsluze a instalaci kotle Duo, Combi 2012.06.25 Kotle KLIMOSZ COMBI B jsou uvedeny v částech na paletě, umožňuje snadnou dopravu do těžko přístupných kotelnu. 1 Technické údaje kotle KLIMOSZ

Více

TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN. Most, 13.6.2013 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.

TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN. Most, 13.6.2013 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc. TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN Most, 13.6.2013 Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc. OBSAH PRINCIPY POUŽÍVANÝCH TERMOCHEMICKÝCH PROCESŮ VELKOKAPACITNÍ REALIZACE TERMOCHEMICKÝCH PROCESŮ

Více

PowerOPTI Poznat Řídit Zlepšit. Vyhodnocení a řízení účinnosti kotle

PowerOPTI Poznat Řídit Zlepšit. Vyhodnocení a řízení účinnosti kotle PowerOPTI Poznat Řídit Zlepšit Vyhodnocení a řízení účinnosti kotle PowerOPTI = Soubor Nástrojů & Řešení & Služeb POZNAT ŘÍDIT ZLEPŠIT Co je to účinnost, jak se počítá Ztráty kotle Vyhodnocení změny/zvýšení

Více

KOTLE NA PEVNÁ PALIVA

KOTLE NA PEVNÁ PALIVA KOTLE NA PEVNÁ PALIVA Dakon DOR Univerzální ocelový teplovodní kotel na pevná paliva. Teplovodní ocelové kotle DOR jsou určeny pro spalování všech běžně užívaných pevných paliv - hnědého a černého uhlí,

Více

Bioenergetické centrum pro měření parametrů tuhých biopaliv

Bioenergetické centrum pro měření parametrů tuhých biopaliv Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Bioenergetické centrum pro měření parametrů tuhých biopaliv Petr Hutla Petr Jevič Bioenergetické centrum bylo vybudováno v rámci projektu CZ.2.16/3.1.00/24502

Více

Vliv paliv obsahujících bioložky na provozní parametry vznětových motorů

Vliv paliv obsahujících bioložky na provozní parametry vznětových motorů 185 Vliv paliv obsahujících bioložky na provozní parametry vznětových motorů doc. Ing. Josef Laurin, CSc., doc. Ing. Lubomír Moc, CSc., Ing. Radek Holubec Technická univerzita v Liberci, Studentská 2,

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum Zkušební laboratoř 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum Zkušební laboratoř 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba List 1 z 7 Laboratoř plní požadavky na periodická měření emisí dle ČSN P CEN/TS 15675:2009 u zkoušek a odběrů vzorků označených u pořadového čísla symbolem E. Zkoušky: Laboratoř je způsobilá poskytovat

Více

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006

UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 Č ESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ODDĚ LENÍ EMISÍ A ZDROJŮ PRACOVIŠTĚ MILEVSKO UPRAVENÁ EMISNÍ BILANCE VYTÁPĚNÍ BYTŮ MALÝMI ZDROJI OD ROKU 2006 ING. PAVEL MACHÁLEK RNDR. JIŘÍ MACHART, CSC. Milevsko 2007

Více

Červeně jsme Vám označili jednoduchý a srozumitelný text z daných požadavků viz. níže. Kdo chce může toto přečíst kompletně.

Červeně jsme Vám označili jednoduchý a srozumitelný text z daných požadavků viz. níže. Kdo chce může toto přečíst kompletně. Červeně jsme Vám označili jednoduchý a srozumitelný text z daných požadavků viz. níže. Kdo chce může toto přečíst kompletně. 2.1 Evropská unie obecně 2.1.1 Požadavky na emisní třídy V současné době je

Více

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008 Energetická statistika Kombinovaná výroba a tepla v roce 2008 Výsledky statistického zjišťování duben 2010 Oddělení surovinové a energetické statistiky Impressum oddělení surovinové a energetické statistiky

Více

EKODESIGN ROSTOUCÍ POŽADAVKY NA ÚČINNOST ZDROJŮ TEPLA

EKODESIGN ROSTOUCÍ POŽADAVKY NA ÚČINNOST ZDROJŮ TEPLA EKODESIGN ROSTOUCÍ POŽADAVKY NA ÚČINNOST ZDROJŮ TEPLA OBSAH Přehled legislativy Nařízení o ekodesignu č. 813/2013 Předmět nařízení Požadavky na účinnost Stanovení sezonní účinnosti ƞ s SPER pro palivová

Více

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy str. 1 / 19 Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy Účel zpracování průkazu Nová budova Prodej budovy nebo její části Větší změna dokončené budovy Jiný účel zpracování: Budova užívaná orgánem

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba Laboratoř plní požadavky na periodická měření emisí dle ČSN P CEN/TS 15675:2009 u zkoušek a odběrů vzorků označených u pořadového čísla symbolem E. Laboratoř je způsobilá aktualizovat normativní dokumenty

Více

Výpočet objemu spalin

Výpočet objemu spalin Výpočet objemu spalin Ing. Vladimír Neužil, CSc. KONEKO marketing, spol. s r. o., Praha 2012 1. Teoretické základy výpočtu objemu spalin z jejich složení Při spalování paliv se mění v palivu obsažená chemicky

Více

Vysoká škola báňská-technická univerzita Ostrava VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM

Vysoká škola báňská-technická univerzita Ostrava VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM Vysoká škola báňská-technická univerzita Ostrava VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM Vysoká škola báňská-technická univerzita Ostrava VÝZKUMNÉ ENERGETICKÉ CENTRUM SPOLEČNÝ PROJEKT OVĚŘENÍ PROVOZNÍCH PARAMETRŮ

Více

Zplyňování biomasy možnosti uplatnění

Zplyňování biomasy možnosti uplatnění biomasy možnosti uplatnění Ing. Michael Pohořelý 1,, Ing. Michal Jeremiáš 1,, Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D 3, Ing. Petra Kameníková 1, doc. Ing. Karel Svoboda, CSc. 1, Ing. Markéta Tošnarová 1, Ing. Michal

Více

ití,, výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů

ití,, výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů Účel použit ití,, výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů vytápění Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Seminář: : Technologické trendy ve vytápění pevnými palivy 21.10. 22.10.2009 Pozlovice 1 Obsah prezentace Rozdělení

Více

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY, Rodinný dům, Pustá Kamenice 32, 569 82 Pustá Kamenice

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY, Rodinný dům, Pustá Kamenice 32, 569 82 Pustá Kamenice PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY, Rodinný dům, Pustá Kamenice 32, 569 82 Pustá Kamenice dle Vyhl. 78/2013 Sb. Energetický specialista: ING. PETR SUCHÁNEK, PH.D. energetický specialista MPO, číslo 629

Více

DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ (DISTRICT HEATING, CZT CENTRALIZOVAN ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM)

DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ (DISTRICT HEATING, CZT CENTRALIZOVAN ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM) DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ (DISTRICT HEATING, CZT CENTRALIZOVAN ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM) 125TBA1 - prof. Karel Kabele 160 Zdroj tepla Distribuční soustava Předávací stanice Otopná soustava Dálkové vytápění Zdroj tepla

Více

Co je BIOMASA? Ekologická definice

Co je BIOMASA? Ekologická definice BIOMASA Co je BIOMASA? Ekologická definice celkový objem všech organismů vyskytujících se v určitém okamžiku na určitém místě všechny organismy v sobě mají chemicky navázanou energii Slunce. Co je BIOMASA?

Více

Energetika Osnova předmětu 1) Úvod

Energetika Osnova předmětu 1) Úvod Osnova předmětu 1) Úvod 2) Energetika 3) Technologie přeměny 4) Tepelná elektrárna a její hlavní výrobní zařízení 5) Jaderná elektrárna 6) Ostatní tepelné elektrárny 7) Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

Více

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy str. 1 / 20 Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy Účel zpracování průkazu Nová budova Prodej budovy nebo její části Větší změna dokončené budovy Jiný účel zpracování: Budova užívaná orgánem

Více

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy

Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy str. 1 / 19 Protokol k průkazu energetické náročnosti budovy Účel zpracování průkazu Nová budova Prodej budovy nebo její části Větší změna dokončené budovy Jiný účel zpracování: Budova užívaná orgánem

Více

Optimální volba kalové koncovky a výhody nízkoteplotního sušení

Optimální volba kalové koncovky a výhody nízkoteplotního sušení Optimální volba kalové koncovky a výhody nízkoteplotního sušení Karel Hartig 1) a Josef Kutil 2) 1) HYDROPROJEKT CZ a. s., Táborská 31, 140 16 Praha 4 2) CENTRIVIT spol. sto., agency of ANDRITZ S.A.S.

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Funkce, rozdělení, parametry, začlenění parního kotle do schémat

Více