Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně. Odbor hnojiv a půdy

Transkript

1 Česká republika - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský organizační složka státu, se sídlem v Brně Odbor hnojiv a půdy SLEDOVÁNÍ VLIVU STUPŇOVANÉ INTENZITY HNOJENÍ NA VÝNOSY PLODIN A NA AGROCHEMICKÉ VLASTNOSTI PŮD Ověřování vhodných analytických metod pro stanovení obsahu přístupných živin v půdě Závěrečná zpráva z dlouhodobých pokusů Zpracoval : Schválil: Předkládá: Ing. Karel Trávník Ing. Vladimír Klement CSc. vedoucí oddělení výživy rostlin Dr. Ing. Pavel Čermák ředitel SÚK Brno leden

2 1. ÚVOD V roce 1961 byl ÚKZÚZ legislativně pověřen prováděním agrochemického zkoušení půd (AZP). Metodika předepisovala sledování výměnné půdní reakce, obsahu uhličitanů, potřeby vápnění a stanovení přístupných živin P 2 O 5 a K 2 O. Účelem bylo periodické provádění kontroly stavu půdních vlastností, především přístupných živin. V podstatě se jednalo o získání údajů pro vypracování plánů hnojení, pro sledování vývoje půdních vlastností a prognózování potřeby hnojení. Ústav (konkrétně Odbor agrochemie a výživy rostlin) byl tímto pověřením zodpovědný nejen za provádění vlastního zkoušení, ale i za metodický vývoj všech jeho součástí, tj. za způsob odběru půdních vzorků, výběr používaných analytických metod i hodnocení výsledků předávaných do praxe. Za účelem získání poznatků pro zkvalitnění AZP byly již v roce 1964 založeny čtyřleté přesné polní pokusy sledující vliv hnojení na výnosy a obsah živin v půdě. Získané poznatky a zkušenosti byly základem pro založení přesných dlouhodobých stacionárních pokusů na zkušebních stanicích ústavu. Tyto pokusy zakládané podle možností postupně od roku 1972 jsou metodicky podstatně kvalitnější a umístěním na vlastních pokusných pozemcích zaručují dostatečnou spolehlivost získávaných výsledků. Cílem pokusů je vyhodnotit vztahy mezi stupňovanou intenzitou hnojení, výnosy, obsahem živin v půdě a příjmem živin rostlinami. Na základě těchto vztahů pak nalézt nejvhodnější analytické metody, které by uspokojivě vystihovaly pro rostliny přístupnou část půdního fosforu a draslíku a dovolovaly v několikaletých intervalech hodnotit vývoj zásobenosti půdy těmito dvěma živinami. Stupňovaná intenzita hnojení hořčíkem nebyla do pokusů zařazena z důvodu minimálního používání hořečnatých hnojiv v zemědělské praxi a tím i minimálních změn jeho obsahu v půdě působených hnojením. Zpráva shrnuje poznatky a zkušenosti s ověřováním vhodnosti různých analytických metod pro stanovení obsahu přístupného fosforu a draslíku v půdě použitelných v agrochemickém zkoušení půd. 2. METODIKA POKUSŮ Uvedeny jsou pouze ty části metodiky, které mají přímou souvislost s hodnocenými parametry, tj. ověřovanými analytickými metodami. Pokusy jsou vedeny jako přesné dlouhodobé, s dvanácti kombinacemi hnojení, šestkrát opakovanými. Pokusné plodiny jsou řazeny do pravidelných osevních sledů, z nichž první dva byly devítihonné (1972 až 1980 a 1981 až 1989) a další dva osmihonné (1990 až 1997 a 1998 až 2005). V osevních sledech je zastoupeno 50% obilnin (pšenice ozimá a ječmen jarní), 25% jetelovin (jetel nebo vojtěška) a 25% okopanin (cukrovka nebo brambory, případně kukuřice na siláž). Druh jeteloviny a okopaniny se řídí výrobní oblastí, řepařskou nebo bramborářskou. Kombinace hnojení zahrnují organické a minerální hnojení a vápnění (tab. 1a). Dusík je aplikován každoročně, fosfor a draslík děleným způsobem. 2

3 Tabulka 1a Kombinace hnojení kombinace minerální hnojení N P K organické hnojení vápnění dle potřeby chlévský hnůj ) ) ) v řepařské výrobní oblasti (na rozdíl od kombinace 5 hnojeno každoročně) 2) v bramborářské výrobní oblasti (na rozdíl od kombinace 11 bez vápnění) Dusík, fosfor a draslík jsou aplikovány v minerálních hnojivech ve třech hladinách, s následujícími průměrnými ročními dávkami (průměr všech čtyř osevních sledů). Tabulka 2a Průměrné roční dávky živin výrobní oblast řepařská bramborářská hladina živin minerální hnojení v kg. ha -1 čistých živin N P 2 O 5 K 2 O 1 - nízká střední vysoká nízká střední vysoká Za účelem sledování změn v agrochemických vlastnostech půd vyvolaných stupňovaným hnojením a k ověřování vhodných analytických metod pro stanovení přístupných živin v půdě jsou každoročně po sklizni pěstované plodiny odebírány z každé kombinace hnojení půdní vzorky. Po celou dobu trvání pokusů se obsah přístupného fosforu stanovuje metodou podle Egnera, draslík a hořčík metodami podle Schachtschabela. Tyto metody byly oficiálně uznávanými pro agrochemické zkoušení půd až do roku K těmto základním metodám byly v období každého osevního sledu přidány pro vzájemné porovnání metody další. 3

4 Pro posouzení příjmu živin rostlinami a výpočet bilance živin jsou každoročně před sklizní pěstované plodiny odebrány z každé kombinace hnojení vzorky hlavního a vedlejšího produktu a v nich je stanoven obsah dusíku, fosforu, draslíku a hořčíku. Hodnocení výsledků zahrnuje výčet všech analytických metod, které byly v průběhu sledovaného období 1972 až 2005 ověřovány. Vlastní hodnocení je zaměřeno především na porovnání metod - Egner, Schachtschabel, Mehlich 2, Mehlich 3, CAL a CaCl VÝSLEDKY 3.1. Vývoj ověřování analytických metod Pro periodické sledování obsahu přístupného fosforu a draslíku v půdě, použitelné pro cykly AZP (tři až šest let), musely být vybírány metody s extrakčními činidly odpovídajícími danému účelu. Tedy takové, které vykazují změny obsahu v půdě za delší časové období, s minimálním vlivem roční doby (jarní a podzimní odběr) a mají vztah k dosahované produkci, či jiným významným vlastnostem. Výchozí metodou pro stanovení přístupného fosforu v půdě byla Egnerova metoda, při které se půda extrahuje kyselým roztokem mléčnanu vápenatého. Metoda není vhodná pro analýzu půd s obsahem uhličitanů. Výchozí pro stanovení draslíku byla metoda podle Schachtschabela, při níž se půda extrahuje roztokem octanu amonného a oxalátu amonného při ph 6,1. Tyto dvě základní metody byly v pokusném období 1972 až 1980 porovnávány u fosforu s metodami CAL, AL, Olsen, Bray-Kurts, Al+NH 4 F (VÚRV), Chang-Jackson, 20% HCl a 1N HCl, u draslíku s metodami CAL, AL, 20% HCl, 1N HCl a metodou fixace. Z hlediska analytického postupu byl přínosem extrakt CAL, společný pro stanovení fosforu i draslíku. Oba prvky se extrahují z půdy tlumivým roztokem mléčnanu a octanu vápenatého při ph 4,1. Postup se používá především v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Proti metodě podle Egnera je extrakční roztok použitelný až do obsahu uhličitanů 15%. Ostatní metody neprokázaly významnější přínosy, např. metoda podle Chang-Jacksona je pracná frakcionace, nevhodná pro sériové rozbory. Jako nevhodnou možno hodnotit také 20% HCl, což je silné extrahovadlo uvolňující víc než přístupné živiny a metodu podle Olsena, která je určena především pro alkalické a neutrální půdy a půdy s vysokým obsahem uhličitanů. Metoda stanovuje okamžitě přijatelný fosfor, takže naměřené hodnoty jsou nízké, hůře rozlišitelné a má na ně silný vliv průběh povětrnosti. V pokusném období 1981 až 1989 byla zkoušena pro stanovení přístupného fosforu, draslíku a hořčíku v půdě metoda podle Amera, pro fosfor extrakce EDTA, pro draslík navíc extrakce 1 M octanem amonným. Perspektivní byla Amerova metoda, překážkou však byla nedostupnost potřebných chemikálií a i provozní obtíže byly větší než u dosavadních metod. Ostatní postupy nebyly přínosem a dále se nesledovaly. Na zasedání k systému agrochemického zkoušení půd Komise výživy rostlin na jaře 1985 vzešel návrh na ověření a sériové odzkoušení metody podle Mehlicha. Ověřování započalo v roce 1986 a v příštím roce byl analyzován soubor 611 půdních vzorků z dlouhodobých pokusů ÚKZÚZ a vybraných zemědělských podniků. Na základě velmi 4

5 dobrých výsledků bylo pokračováno souborem 3000 půdních vzorků reprezentujících půdní podmínky v celé republice. Význam metody označené jako Mehlich 2 spočíval především v tom, že používá univerzální extrakční roztok, ve kterém bylo možno stanovovat čtyři pro výživu rostlin důležité základní živiny, fosfor, draslík, hořčík a vápník. Šetření prokázalo, že tato metoda je v podstatě rovnocenná s metodami dosud používanými a její zavedení významně přispěje k řešení automatizace provozu půdních zkušeben, představujícímu podstatné zvýšení produktivity práce. Výrazně se zjednodušuje a zkracuje příprava výluhů a výsledky lze v plném rozsahu porovnávat s vypovídací schopností standardních metod užívaných v AZP, při zachování návaznosti na předešlé cykly zkoušení. Principem metody je extrakce kyselým roztokem, který obsahuje fluorid amonný pro zvýšení rozpustnosti různých forem fosforu vázaných na železo a hliník. V roztoku je přítomen rovněž chlorid amonný, který příznivě ovlivňuje desorpci draslíku, hořčíku a vápníku. Kyselá reakce vyluhovacího roztoku je nastavena kyselinou octovou a kyselinou chlorovodíkovou. Po důkladném analytickém ověření byla metoda Mehlich 2 zařazena do dlouhodobých pokusů pro období 1990 až 1997, spolu s metodou CAL a extrakcí roztokem 0,01 M chloridem vápenatým. Metoda Mehlich 2 byla současně zařazena jako oficiální metoda do agrochemického zkoušení půd. Pětistupňová kriteria hodnocení výsledků podle Egnera a Schachtschabela byla podle korelačních rovnic vypočtených z obrovských souborů provozních vzorků přepočtena na výsledky podle Mehlicha 2. Archivní vzorky z dlouhodobých pokusů byly touto novou metodou zanalyzovány zpětně za celý předešlý osevní sled, tedy do roku Ve druhé polovině devadesátých let byla nezávisle na dlouhodobých pokusech ověřována modifikace metody Mehlich 2, označená jako metoda Mehlich 3. Extrakční roztok byl pozměněn, změna však nebyla zásadní, což předpokládalo dobrou korelaci obou metod a tím i možnost přijatelné změny kritérií hodnocení výsledků. Výhodou tohoto extrakčního roztoku jsou nižší korozivní účinky na přístrojovou techniku a možnost stanovení některých mikroelementů, především mědi a zinku, případně dalších prvků (síra, železo, hliník, mangan).principem metody je obdobně jako u Melicha 2 extrakce půdy kyselým roztokem, který obsahuje fluorid amonný. V roztoku je přítomen dusičnan amonný, který příznivě ovlivňuje desorpci K, Mg a Ca. Kyselá reakce roztoku je nastavena kyselinou octovou a kyselinou dusičnou. Přítomnost EDTA zajišťuje dobrou uvolnitelnost některých mikroelementů. Rozdíl ve složení obou extrakčních roztoků je následující: Mehlich 2 Mehlich 3 kyselina octová 0,18 kyselina octová 0,20 NH 4 F 0,015 NH 4 F 0,015 HCl 0,01 HNO 3 0,013 NH 4 Cl 0,20 NH 4 NO 3 0,25 EDTA 0,001 Po ověření vhodnosti metody Mehlich 3 a změně kritérií hodnocení přepočtem podle zjištěných korelací byla tato metoda zařazena od roku 1999 do sledování v dlouhodobých pokusech a současně jako oficiální metoda do agrochemického zkoušení zemědělských půd. Výsledky dlouhodobých pokusů (výrobnost a používané dávky živin) byly podkladem stanovení kategorie dobrá v nových kriteriích hodnocení zásobenosti orných půd přístupným fosforem, draslíkem a hořčíkem. 5

6 3.2. Hodnocení výsledků vybraných analytických metod Účelem hodnocení je porovnat vliv stupňovaného hnojení fosforem a draslíkem na obsah těchto dvou živin v půdě stanovených šesti vybranými metodami Egner, Schachtschabel (Sch), Mehlich 2 (M 2), Mehlich 3 (M 3), CAL a CaCl 2. Metody Egner a Schachtschabel jsou původní, používané v AZP ještě před založením dlouhodobých pokusů a jsou specifické, pouze pro stanovení jedné živiny. Metoda CAL stanovuje ve společném extrakčním roztoku P a K, CaCl 2 P, K a Mg. Obě metody podle Mehlicha umožňují stanovit při jediné extrakci čtyři základní živiny, P, K, Mg a Ca. Pro možnost stanovení jedním postupem více živin jsou tyto metody sledovány dlouhodoběji až do současnosti. Metody Egner, Schachtschabel a metoda Mehlich 2 jsou hodnoceny za období tří osevních sledů, tj. od roku 1981, CAL a CaCl 2 za dva osevní sledy a metoda Mehlich 3 od roku Hodnoceny jsou pouze kombinace se stupňovaným hnojením fosforem a draslíkem při jednotné střední dávce ostatních živin, tj. u fosforu kombinace 7 = P0, 8 = P1, 5 = P2, 9 = P3, u draslíku 3 = K0, 4 = K1, 5 = K2 a 6 = K Obsah přístupného fosforu v půdě Obsah přístupného fosforu v půdě stanovený výše uvedenými postupy je podle stanovišť patrný z tabulek 1 až 14. Výsledky z posledního osevního sledu (1998 až 2005) jsou uvedeny po jednotlivých ročnících, předešlá dvě období jsou pouze orientační, uvádějící hodnoty jen na počátku a při ukončení daného osevního sledu (1981, 1989, 1997). Z výsledků je patrné u všech metod kolísání hodnot mezi jednotlivými ročníky, v některých případech jsou změny výrazné. Uvedeny jsou všechny stanovené hodnoty, extrémy nebyly vyloučeny. Nejnižší hodnoty přístupného P, pouze od desetin do několika miligramů vykazuje extrakce CaCl 2, ostatní metody stanovují fosfor v desítkách miligramů. Podobnou úroveň mají hodnoty stanovené metodou Egner a CAL, mírně vyšší jsou výsledky stanovené metodou Mehlich 2 a nejvyšší metodou Mehlich 3. Výsledky podle stupňovaných dávek fosforu jsou na rozdíl od předchozího hodnocení velmi jednoznačné. Prakticky ve všech případech a u všech metod působí vyšší dávka fosforu nárůst obsahu přístupného P v půdě. Nárůst je patrný od kombinace nehnojené až po kombinaci P3, což odpovídá průměrným ročním dávkám 0, 50, 78 a 114 kg P 2 O 5. ha -1. Závislost obsahu přístupného P v půdě na použité dávce fosforečného hnojiva je u všech hodnocených metod výrazná. Z následující tabulky průměrných hodnot ze čtrnácti sledovaných stanovišť je popsaný stav mnohem názornější. (Hodnoty označené červeně jsou níže znázorněny graficky). 6

7 obsah P Tabulka 3a Průměrné hodnoty obsahu přístupného fosforu v půdě podle metod stanovení (P v mg. kg -1 zeminy) Egner P P P P M 2 P P P P M 3 P P P P CAL P P P P CaCl 2 P0 1,04 1,25 1,01 0,85 1,18 1,59 1,24 1,23 1,59 1,36 P1 1,58 1,85 1,72 1,32 1,27 2,11 1,81 1,73 1,94 1,60 P2 2,00 1,99 2,20 2,01 1,64 2,51 2,17 2,45 2,70 1,82 P3 2,35 2,95 2,95 3,01 2,82 3,89 3,15 3,22 3,45 2,97 Zprůměrňování výsledků kolísání hodnot mezi ročníky značně zmírnilo. Vliv stupňovaného hnojení je značný, mezi kombinací fosforem nehnojenou (P0) a nejvyšší dávkou (P3) je nárůst ve většině případů přibližně dvojnásobný. Podle výpočtů bilance fosforu, které jsou po celou dobu trvání pokusů prováděny, je na dosahovanou výrobnost plně dostačující dávka na kombinaci P1, tj. 50 kg P 2 O 5 na hektar. Kombinace P2 a P3 jsou již v přebytku, proto je nárůst obsahu v půdě až do nejvyšší dávky plně zdůvodnitelný. Vztah mezi obsahem fosforu v půdě stanoveným jednotlivými analytickými metodami a použitými dávkami hnojení je ještě lépe patrný z následujícího grafu A. Graf A Schematické porovnání výsledků jednotlivých analytických metod P0 P1 P2 P3 P0 P1 P2 P3 P0 P1 P2 P3 P0 P1 P2 P kombinace hnojení Egner Mehlich 2 Mehlich 3 CAL CaCl2 7

8 tuny na hektar obsah P Trend vlivu hnojení na obsah v půdě je u metod Egner, Mehlich 2, Mehlich 3 a CAL podobný. Extrakční roztok CaCl 2 není pro stanovení přístupného fosforu v půdě příliš vhodný vzhledem k poskytovaným velmi nízkým hodnotám, které by byly velmi obtížně kategorizovatelné do kritérií hodnocení. Hodnocení výsledků při tak nízkých hodnotách by bylo problematické. Graf B Porovnání výsledků metod Mehlich 2 a Mehlich P0 P1 P2 P3 P0 P1 P2 P3 P0 P1 P2 P kombinace hnojení Mehlich 2 Mehlich 3 Graf B znázorňuje obsahy přístupného fosforu v půdě stanovené Mehlichovými metodami na začátku, uprostřed a na konci posledního osevního sledu. Metoda Mehlich 2 byla zavedena do agrochemického zkoušení půd v roce 1990, její modifikace Mehlich 3 o dva cykly zkoušení později. Metoda Mehlich 3 poskytuje vyšší hodnoty, které úzce korelují s metodou předešlou, i se stupňovaným hnojením fosforem. Souvislost mezi stupňovanou dávkou fosforu a zvyšujícím se obsahem přístupného P v půdě (graf B) je dokreslena narůstající výrobností pěstovaných plodin (graf C). Graf C Výrobnost v OJ při stupňovaném hnojení fosforem 7,55 7,5 7,45 7,4 7,35 7,3 7,25 7,2 7,15 7,1 7,05 7,48 7,42 7,37 7,21 P0 P1 P2 P3 kombinace hnojení 8

9 Zvyšování výrobnosti stupňovaným hnojením není u fosforu statisticky významné, protože význam tohoto prvku není ve výživě rostlin vysloveně výnosotvorný, ale trend odpovídající obsahu P v půdě je zřetelný. Z uvedených výsledků týkajících se fosforu, ve vztahu hnojení, obsah v půdě, výnos, možno uzavřít, že současná Melichova metoda je pro potřeby diagnostiky půdní úrodnosti plně vyhovující Obsah přístupného draslíku v půdě. Při hodnocení obsahu přístupného draslíku v půdě bylo použito stejného postupu jako u fosforu. Obsahy K v půdě stanovené pěti vybranými metodami jsou podle stanovišť uvedeny v tabulkách 15 až 28. Obdobně jako u fosforu je možno sledovat mezi ročníky kolísání hodnot, v některých případech poměrně výrazné a dále jednoznačné zvyšování K v půdě vlivem stupňovaného hnojení draslíkem. Z tabulky průměrných hodnot je patrno, že extrakční činidlo CaCl 2 poskytuje hodnoty K nižší, ale v průběhu let sledování vyrovnanější než metody ostatní. Zvyšované dávky draslíku se projevují ve všech letech u všech metod průkazným nárůstem obsahu v půdě, což je v souladu se sledovanou bilancí draslíku pro střední a vysokou dávku K, které jsou podle stanovišť většinou přebytkové (P2 = 103, P3 = 150 kg K 2 O. ha -1 ). Nárůst hodnot na kombinacích K0 a K1 je obtížně zdůvodnitelný. Tabulka 4a Průměrné hodnoty obsahu přístupného draslíku v půdě podle metod stanovení (K v mg. kg -1 zeminy) Sch K K K K M 2 K K K K M 3 K K K K CAL K K K K CaCl 2 K K K K

10 obsah K obsah K Z grafu D je patrno, že nejnižší hodnoty v absolutních číslech jsou u metody CaCl 2, vyšší u Schachtschabela, nejvyšší u metod Mehlich 2 a 3, resp. u CAL. Obsahy přístupného K v půdě, obdobně jako u fosforu, korelují se stupňovaným hnojením. Z tohoto pohledu jsou všechny metody pro diagnostiku obsahu draslíku v půdě použitelné. Graf D Schematické porovnání výsledků jednotlivých analytických metod K0 K1 K2 K3 K0 K1 K2 K3 K0 K1 K2 K3 K0 K1 K2 K kombinace hnojení Schachtschabel Mehlich 2 Mehlich 3 CAL CaCl2 V dalším grafu E jsou vzájemně porovnány výsledky metod, které byly od roku 1990 (Mehlich 2) a v současnosti (Mehlich 3), použity jako oficiální metody agrochemického zkoušení zemědělských půd. Graf E Porovnání výsledků metod Mehlich 2 a Mehlich K0 K1 K2 K3 K0 K1 K2 K3 K0 K1 K2 K kombinace hnojení Mehlich 2 Mehlich 3 U draslíku je nárůst obsahu v půdě v závislosti na stupňovaném hnojení podobný jako u fosforu. U obou prvků poskytuje metoda Mehlich 3 hodnoty vyšší než Mehlich 2. 10

11 tuny na hektar Graf F Výrobnost v OJ při stupňovaném hnojení draslíkem 7,5 7,45 7,4 7,35 7,3 7,25 7,2 7,15 7,1 7,05 7 6,95 7,42 7,44 7,31 7,14 K0 K1 K2 K3 kombinace hnojení Obdobně jako u fosforu i draslík vykazuje při stupňovaném hnojení trend nárůstu výrobnosti. (graf F). I v tomto případě možno konstatovat, že pozitivní vztah mezi obsahem draslíku v půdě, výrobností a použitým draselným hnojením byl prokázán. 4. Závěr Na půdních vzorcích odebíraných každoročně z dlouhodobých přesných polních pokusů byly zkoušeny analytické metody pro stanovení přístupných živin v půdě. Účelem bylo nahradit stávající Egnerovu metodu pro fosfor a Schachtschabelovu metodu pro draslík novými perspektivním postupy. Výhodou bylo použití dlouhodobých pokusů, ve kterých je stupňováno hnojení oběma sledovanými živinami a je zaručena vysoká přesnost a spolehlivost práce. Z uvedeného ověřování je možno vyvodit tyto závěry: 1. V období 1972 až 2005 byla odzkoušena řada analytických metod na stanovení obsahu přístupných živin v půdě. Zvláště v počátečním období, do roku 1980, kdy bylo ověřováno nejvíce metod, neposkytla žádná lépe reprodukovatelné výsledky než do té doby používané metody. U některých metod se vyskytly i provozní obtíže. 2. Zkoušení prováděné od roku 1986 prokázalo významné přednosti Mehlichovy metody, která je ověřována v pokusech od roku 1990, současně s metodami CAL a CaCl 2. Metoda CAL považovaná v některých sousedních zemích za poměrně perspektivní stanovuje ve společném výluhu fosfor a draslík, extrakce roztokem CaCl 2 navíc hořčík. U extrakčního roztoku CaCl 2 je problematická malá rozlišitelnost hodnot přístupného fosforu. 3. Na základě dosažených výsledků byl u fosforu i draslíku prokázán vztah mezi stupňovaným hnojením, obsahem obou přístupných živin v půdě, a výnosem. Pozitivní reakce na stupňované hnojení byla patrna z výsledků všech ověřovaných metod, včetně metod původních (Egner a Schachtschabel). 4. Vzhledem k velmi podobné vypovídací schopnosti u všech ověřovaných metod jsou hlavním kritériem použitelnosti přednosti analytické. Z tohoto pohledu je nejprogresivnější 11

12 Melichova metoda, která stanovuje ve společném výluhu přístupné formy čtyř základních živin, významně řeší automatizaci provozu půdních zkušeben a je výhodná po stránce ekonomické i ekologické. Důležitá je i poměrně dobrá návaznost v hodnocení výsledků na metody předchozí. Doporučení Vzhledem k tomu, že se metoda Mehlich 3 plně osvědčila v AZZP je nutno zvážit další postup ve sledování vybraných metod v dlouhodobých pokusech. Hledání nových ještě vhodnějších metod je nereálné, podobně jako zavedení nové metody do zkoušení půd. Nabízí se proto dvě možnosti řešení. A) Sledování vybraných metod v dlouhodobých pokusech typu AZP zrušit a používat pouze metodu Mehlich 3 B) Vypustit extrakci roztokem CaCl 2 a Mehlich 2 a ostatní metody ponechat. Egner a Schachtschabel jako metody původní (srovnávací), Mehlich 3 jako oficiální metodu pro AZZP v České republice a CAL jako oficiální metodu sousedních zemí (Německo, Rakousko, Švýcarsko). Literatura Trávník, K. Staňa, J. Husáková, A. Zbíral, J.: Možnosti zavedení metody stanovení přístupných živin v půdě podle Melicha do systému agrochemického zkoušení půd. Zpráva ÚKZÚZ, Trávník, K. Zbíral, J. Němec,P.: Agrochemické zkoušení zemědělských půd Mehlich III. ÚKZÚZ, Trávník, K. a kol.: 30 let dlouhodobých výživářských pokusů. ÚKZÚZ, Zbíral, J.: Analýza půd I. ÚKZÚZ,

13 Obsah přístupného fosforu v půdě podle analytických metod (P v mg. kg -1 ) Tabulka 1 HORAŽĎOVICE Egner P P P P M 2 P P P P M 3 P P P P CAL P P P P CaCl 2 P0 1,00 0,92 0,92 0,46 1,39 0,94 1,40 2,38 1,10 P1 1,50 1,87 1,52 1,18 2,65 2,13 2,00 4,10 1,90 P2 2,10 2,85 2,65 1,51 4,01 2,68 2,90 4,34 2,80 P3 3,00 3,63 3,51 2,08 8,94 3,43 3,40 5,81 5,50 Tabulka 2 CHRASTAVA Egner P P P P M 2 P P P P M 3 P P P P CAL P P P P CaCl 2 P0 0,60 0,50 0,33 0,22 0,52 0,54 0,90 1,11 0,60 P1 0,80 1,20 0,43 0,38 0,68 0,88 0,90 0,65 0,90 P2 0,90 0,60 0,65 0,65 1,28 0,94 1,60 1,25 1,00 P3 1,30 1,60 0,60 0,24 2,05 0,91 1,80 0,91 1,00 13

14 Tabulka 3 JAROMĚŘICE Egner P P P P M 2 P P P P M 3 P P P P CAL P P P P CaCl 2 P0 1,20 1,10 0,68 0,62 0,44 1,15 0,94 1,20 1,40 1,00 P1 2,00 2,00 1,14 1,46 0,95 2,35 1,30 2,00 2,00 1,50 P2 2,50 2,50 1,76 1,59 1,62 2,92 2,02 2,60 3,10 2,50 P3 2,40 3,00 3,15 3,05 2,69 4,50 3,59 3,20 5,10 3,80 Tabulka 4 KRÁSNÉ ÚDOLÍ Egner P P P P M 2 P P P P M 3 P P P P CAL P P P P CaCl 2 P0 0,20 0,50 0,43 0,30 0,36 3,82 0,33 0,54 0,80 0,50 P1 0,60 0,80 0,76 0,46 0,67 2,59 0,88 0,98 0,50 1,00 P2 0,90 0,90 1,12 1,14 0,72 1,47 0,74 1,09 0,75 0,90 P3 1,20 1,70 1,57 2,68 3,56 1,66 1,63 2,93 0,75 1,20 14

15 Tabulka 5 LIBĚJOVICE Egner P P P P M 2 P P P P M 3 P P P P CAL P P P P CaCl 2 P0 2,30 4,50 2,85 2,30 2,41 2,40 9,40 2,10 4,51 4,10 P1 3,50 6,30 5,45 3,30 3,36 4,20 5,80 2,70 4,86 2,20 P2 5,10 5,40 8,47 3,95 2,64 3,60 6,70 3,50 7,56 3,20 P3 5,00 7,80 10,10 6,78 5,67 6,30 8,40 3,60 7,08 3,80 Tabulka 6 LÍPA Egner P P P P M 2 P P P P M 3 P P P P CAL P P P P CaCl 2 P0 0,60 0,60 0,30 0,38 0,28 <0,2 0,40 0,65 0,80 0,60 P1 0,80 0,60 0,54 0,62 0,38 0,30 0,50 1,11 1,54 0,80 P2 1,00 1,30 1,47 1,27 0,82 0,80 1,30 1,79 2,32 1,70 P3 1,10 1,60 1,82 1,62 1,33 1,70 1,80 2,44 3,27 3,20 15

16 Tabulka 7 PUSTÉ JAKARTICE Egner P P P P M 2 P P P P M 3 P P P P CAL P P P P CaCl 2 P0 1,30 1,00 0,95 0,87 2,13 1,30 1,00 1,35 1,60 P1 1,50 1,60 1,81 1,62 3,41 2,00 2,13 1,62 2,10 P2 2,40 1,90 2,03 2,18 3,16 2,20 2,23 2,01 2,10 P3 2,80 3,30 4,22 3,13 4,91 3,40 3,15 2,67 2,10 Tabulka 8 SEDLEC Egner P P P P M 2 P P P P M 3 P P P P CAL P P P P CaCl 2 P0 0,50 0,20 0,30 0,49 0,26 1,50 0,33 0,20 P1 1,10 0,40 0,41 0,30 0,49 0,70 0,53 0,50 P2 1,00 0,60 0,76 0,65 0,64 1,30 0,86 0,90 P3 1,50 1,20 1,36 0,46 2,13 0,80 1,47 1,90 16

17 Tabulka 9 STAŇKOV Egner P P P P M 2 P P P P M 3 P P P P CAL P P P P CaCl 2 P0 1,70 1,38 1,14 1,72 1,50 1,10 1,68 1,17 0,90 P1 2,50 1,91 1,68 1,44 2,30 1,50 2,99 1,66 2,00 P2 2,80 2,01 2,62 2,26 2,30 1,80 5,13 2,18 2,00 P3 3,80 2,06 2,70 3,49 3,20 3,10 7,30 2,52 3,60 Tabulka 10 SVITAVY Egner P P P P M 2 P P P P M 3 P P P P CAL P P P P CaCl 2 P0 0,90 1,20 1,06 0,73 0,60 1,20 0,90 1,10 1,50 1,80 P1 0,80 2,10 1,44 1,62 1,20 2,00 1,00 1,00 1,60 2,60 P2 2,00 2,70 2,72 2,78 1,60 2,10 1,70 1,70 3,30 2,30 P3 1,20 2,80 2,31 3,08 1,80 2,30 2,10 2,10 2,40 4,00 17

18 Tabulka 11 UHERSKÝ OSTROH Egner P P P P M 2 P P P P M 3 P P P P CAL P P P P CaCl 2 P0 0,80 0,80 0,84 0,38 0,44 1,34 0,86 1,00 2,79 0,90 P1 1,40 1,60 1,84 0,70 0,74 1,77 1,60 1,30 2,57 1,80 P2 2,20 2,50 1,52 1,00 1,79 2,62 1,49 2,60 3,22 1,90 P3 3,00 3,50 4,73 3,49 2,59 3,14 2,68 3,80 5,90 2,90 Tabulka 12 VĚROVANY Egner P P P P M 2 P P P P M 3 P P P P CAL P P P P CaCl 2 P0 1,60 1,68 1,24 4,80 2,50 1,71 2,00 2,24 1,90 P1 1,50 1,93 1,19 1,50 2,60 1,74 1,90 2,07 2,30 P2 1,70 1,66 1,51 2,50 2,40 1,41 2,10 1,96 1,80 P3 2,50 2,74 2,63 2,50 1,80 2,74 3,60 3,13 2,90 18

19 Tabulka 13 VYSOKÁ Egner P P P P M 2 P P P P M 3 P P P P CAL P P P P CaCl 2 P0 1,30 1,30 1,22 0,65 0,90 1,10 0,75 1,10 0,97 0,80 P1 2,40 1,90 1,67 2,00 0,90 2,40 1,38 1,60 2,01 1,60 P2 1,40 1,80 2,14 1,41 1,20 1,20 1,85 1,60 1,79 1,60 P3 2,60 3,40 2,09 1,48 2,00 2,40 2,68 2,20 2,71 2,40 Tabulka 14 ŽATEC Egner P P P P M 2 P P P P M 3 P P P P CAL P P P P CaCl 2 P0 1,20 1,11 0,73 1,74 1,49 1,02 1,36 0,91 1,10 P1 2,50 3,01 1,48 1,08 1,46 2,77 1,90 1,38 2,20 P2 1,90 1,52 2,92 1,87 3,70 3,35 3,04 3,21 1,80 P3 3,10 2,23 6,16 3,67 3,57 5,25 3,32 4,73 4,30 19

20 Obsah přístupného draslíku v půdě podle analytických metod (K v mg. kg -1 ) Tabulka 15 HORAŽĎOVICE Sch K K K K M 2 K K K K M 3 K K K K CAL K K K K CaCl 2 K K K K Tabulka 16 CHRASTAVA Sch K K K K M 2 K K K K M 3 K K K K CAL K K K K CaCl 2 K K K K

21 Tabulka 17 JAROMĚŘICE Sch K K K K M 2 K K K K M 3 K K K K CAL K K K K CaCl 2 K K K K Tabulka 18 KRÁSNÉ ÚDOLÍ Sch K K K K M 2 K K K K M 3 K K K K CAL K K K K CaCl 2 K K K K

22 Tabulka 19 LIBĚJOVICE Sch K K K K M 2 K K K K M 3 K K K K CAL K K K K CaCl 2 K K K K Tabulka 20 LÍPA Sch K K K K M 2 K K K K M 3 K K K K CAL K K K K CaCl 2 K K K K

23 Tabulka 21 PUSTÉ JAKARTICE Sch K K K K M 2 K K K K M 3 K K K K CAL K K K K CaCl 2 K K K K Tabulka 22 SEDLEC Sch K K K K M 2 K K K K M 3 K K K K CAL K K K K CaCl 2 K K K K

24 Tabulka 23 STAŇKOV Sch K K K K M 2 K K K K M 3 K K K K CAL K K K K CaCl 2 K K K K Tabulka 24 SVITAVY Sch K K K K M 2 K K K K M 3 K K K K CAL K K K K CaCl 2 K K K K

25 Tabulka 25 UHERSKÝ OSTROH Sch K K K K M 2 K K K K M 3 K K K K CAL K K K K CaCl 2 K K K K Tabulka 26 VĚROVANY Sch K K K K M 2 K K K K M 3 K K K K CAL K K K K CaCl 2 K K K K

26 Tabulka 27 VYSOKÁ Sch K K K K M 2 K K K K M 3 K K K K CAL K K K K CaCl 2 K K K K Tabulka 28 ŽATEC Sch K K K K M 2 K K K K M 3 K K K K CAL K K K K CaCl 2 K , K , K , K ,