KONKURENCE ñ CESTA K EFEKTIVNÕ V ROBÃ A SPOTÿEBÃ ELEKTRICK ENERGIE N vrh Liber lnìho institutu na deregulaci ËeskÈ energetiky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KONKURENCE ñ CESTA K EFEKTIVNÕ V ROBÃ A SPOTÿEBÃ ELEKTRICK ENERGIE N vrh Liber lnìho institutu na deregulaci ËeskÈ energetiky"

Transkript

1 KONKURENCE ñ CESTA K EFEKTIVNÕ V ROBÃ A SPOTÿEBÃ ELEKTRICK ENERGIE N vrh Liber lnìho institutu na deregulaci ËeskÈ energetiky LIBOR DUäEK LIBER LNÕ INSTITUT»ERVEN 1998

2

3 KONKURENCE ñ CESTA K EFEKTIVNÕ V ROBÃ A SPOTÿEBÃ ELEKTRICK ENERGIE N vrh Liber lnìho institutu na deregulaci ËeskÈ energetiky LIBOR DUäEK EKONOM, LIBER LNÕ INSTITUT ChtÏl bych podïkovat zejmèna Ond eji Schneiderovi za velmi p Ìnosnou spolupr ci p i p ÌpravÏ studie. Za cennè koment e, n mïty a diskuse jsem d le vdïën AntonÌnu»eskÈmu, JanÏ F rstovè, Janu JÌchovi, Bohumilu Lebruökovi, Petrovi KacvinskÈmu, Miroslavu Marvanovi, Michalu Mejst Ìkovi, Petru Neoralovi, Marku Robinsonovi, Ji Ìmu Schwarzovi, Old ichu StarÈmu, Josefu äìmovi, Janu VacÌkovi, Miroslavu Vackovi, JaromÌru Vastlovi, Ji Ìmu VaöÌËkovi, Bed ichu Willmannovi a Ji Ìmu Zemanovi. LIBER LNÕ INSTITUT»ERVEN 1998

4 Libor Duöek KONKURENCE - CESTA K EFEKTIVNÕ V ROBÃ A SPOTÿEBÃ ELEKTRICK ENERGIE N vrh Liber lnìho institutu na deregulaci ËeskÈ energetiky Vydal Liber lnì institut a Centrum liber lnìch studiì Liber lnì institut, Sp len 51, Praha 1 Centrum liber lnìch studiì Sp len 51, Praha 1 PoËet v tisk 350 Copyright 1998, Liber lnì institut, Centrum liber lnìch studiì ISBN: Praha 1998

5 Konkurence - cesta k efektivnì v robï a spot ebï elektrickè energie je hlavnìm v stupem stejnojmennèho projektu Liber lnìho institutu, jehoû cìlem bylo rozöì it myölenku konkurenënìho trhu s elekt inou do öiröìho povïdomì ËeskÈ spoleënosti a p edloûit konkrètnì pl n na deregulaci ËeskÈ energetiky a jejì otev enì konkurenci. Autor projektu: Libor Duöek, ekonom, Liber lnì institut Poradci: Ond ej Schneider, poradce ministra, Ministerstvo pr myslu a obchodu Michael K. Block, profesor ekonomie a pr va, University of Arizona Luis Gutierrez, hlavnì ekonom sekce pro energetiku, World Bank Petr äìma, konzultant a spoleënìk, NS Group DalöÌ publikace Liber lnìho institutu k deregulaci energetiky: Deregulation of Electricity Markets: An American Perspective, srpen 1997 (z znam z diskusnìho fûra) Zaost eno na Ö TemelÌn, Ìjen 1997 (anal za dopadu regulace cen na dostavbu TemelÌna) Jak deregulovat Ëeskou energetiku, pl novanè vyd nì Ëerven 1998 (z znam z diskusnìho fûra z ) Deregulace energetiky: ShrnutÌ mezin rodnìch zkuöenostì, pl novanè vyd nì z Ì 1998 Liber lnì institut je neziskov organizace pro rozvoj a aplikaci liber lnìch idejì a program zaloûen ch na principech klasickèho liberalismu - uzn nì nezciziteln ch pr v jednotlivce, nedotknutelnosti soukromèho vlastnictvì, dobrovolnè smlouvy, vl dy z - kona, svobodnèho obchodu a samoregulujìcìho se trhu. Jeho Ëinnost je financov na z vlastnìch zdroj poch zejìcìch z v sledk vlastnì Ëinnosti a z dar jednotlivc a soukrom ch organizacì. Poradci se na projektu podìlì pouze poskytov nìm konzultacì a nenesou odpovïdnost za konkrètnì obsah tèto publikace. N zory obsaûenè v textu reprezentujì ofici lnì stanovisko Liber lnìho institutu. Citace jsou povoleny pouze s uvedenìm zdroje. Pro dalöì informace o tomto projektu a ostatnìch aktivit ch Liber lnìho institutu kontaktujte: Liber lnì institut, Sp len 51, Praha 1, Telefon: Fax: Internet:

6 Obsah P edmluva... i HlavnÌ myölenky a z vïry... iii PrvnÌ oddìl: Regulace energetiky v teorii a praxi TeoretickÈ minimum »esk republika ñ monopolnì ostrov? SouËasn stav elektroenergetickèho sektoru v»eskè republice Druh oddìl: N vrh reformy OËek vanè p Ìnosy konkurence v»eskè republice Ide lnì cìlov stav RegulaËnÌ org n Kr tkodobè reformnì kroky DlouhodobÈ reformnì kroky EkologickÈ a soci lnì aspekty Dodatky A. Jak elektroenergetika funguje (technickè minimum) B. Mechanismus obchodov nì na trhu s elekt inou... 71

7 P edmluva P edmluva ONDÿEJ SCHNEIDER PORADCE MINISTRA PRŸMYSLU A OBCHODU P edkl danè v sledky projektu Liber lnìho institutu ÑKonkurence ñ cesta k efektivnì v robï a spot ebï elektrickè energieì p edstavujì bezpochyby jeden z nejucelenïjöìch a nejvyhranïnïjöìch n - zor na dneönì situaci v ËeskÈ elektroenergetice a na moûnosti jejìho budoucìho v voje. Autor se ve svè pr ci soust edil na z kladnì koncepënì problèmy, stojìcì p ed Ëeskou energetikou, tedy na liberalizaci dneönì struktury odvïtvì, podporu konkurenënìho prost edì, deregulaci cen, privatizaci a funkci regulace v oblasti elektroenergetiky. Je p itom pot eba ocenit, ûe n zory na tyto klì- ËovÈ ot zky jsou prezentov ny neobyëejnï jasnï a kompaktnï. Autor klade d raz spìöe na st ednïdobè a dlouhodobè aspekty eöenì a nezahlcuje Ëten e technick mi detaily spojen mi s implementaci p edkl dan ch n vrh. Poskytuje tak vöem Ëten m p Ìleûitost zamyslet se nad koncepënìmi problèmy, nad tìm, jak m zp sobem se elektroenergetika vyvìjì v»eskè republice a kam mezitìm dospïla ve svïtï, a nezatïûovat tyto vahy okamûit mi problèmy, kterè je nutnè vy eöit co nejd Ìve. ÿeöenì tïchto problèm je sice nezbytnè, nesmì n m ale zabr nit ve strategickèm myölenì. Pot eba dlouhodobèho, nebo-li strategickèho, myölenì je v ËeskÈ elektroenergetice vìce neû patrn. TÈmÏ devït let po zaë tku z sadnìch spoleëensk ch a ekonomick ch zmïn se totiû nalèz ve zvl ötnì situaci. Na jednè stranï stojì nespornè technologickè spïchy (p edevöìm zapojenì ËeskÈ elektrizaënì sìtï do z padoevropskèho systèmu UCTPE a mimo dnï rychlè a spïönè odsì- enì elektr rensk ch zdroj ), na druhè stranï stojì nevy eöenè z kladnì problèmy budoucìho v voje (p edevöìm jde o rychlost liberalizace elektroenergetiky, systèm jejì regulace a nedokonëen privatizace). PravdÏpodobnÏ nejv raznïjöì charakteristikou dneönìho stavu je ale pro kaûdèho alespoú trochu nezaujatèho div ka zcela evidentnì a snad i zbyteën Ñsuboptimalitaì. Energetika (nebo spìöe energetici sami) jako by se snaûila veökerè problèmy co nejvìce problematizovat, vöechna rizika maximalizovat a veökerè pozitivnì rysy minimalizovat.»ìm to je? Svoji roli jistï hraje st tnì vlastnictvì, kterè v elektroenergetice z st v dominantnì. StejnÏ jako nap Ìklad v bankovnictvì, i v energetice se ukazuje, ûe st t nem ûe p i sebelepöì v li vykon vat spïönï roli vlastnìka v odvïtvì, ve kterèm doch zì k rychl m zmïn m. Nezanedbateln m zp sobem se vöak, podle mèho n zoru, na dneönìm nejasnèm stavu podepsali ostatnì hr Ëi, tj. p edevöìm p edstavitelè jednotliv ch energetick ch firem. Jejich aktivita jakoby se vyëerp vala poukazov nìm na nedostatky regulace, na strky od konkurent a p edevöìm na nìzkè ceny. VlastnÌ p ÌspÏvky k eöenì situace jsou mnohem vz cnïjöì. P itom se ale zd, ûe vöechny Ë sti skl daëky jsou dnes jiû na stole. TeÔ Ñsta- ËÌì uvïdomit si vöechny souvislosti a skl daëku spr vnï sestavit. Jsem p esvïdëen, ûe vïtöina, neli vöechny, z dneönìch ne eöiteln ch problèm by r zem p estala existovat, nebo by byla snadno vy eöiteln. KlÌËovou ot zkou pro vöechny z ËastnÏnÈ v elektroenergetice je, alespoú podle mèho n zoru, dalöì smï ov nì celèho sektoru. M se ubìrat Ñklasickouì energetickou cestou, kter klade d raz p edevöìm na technologickè aspekty energetiky, i kdyû tato cesta znamen minim lnì prostor pro zapojenì trûnìch princip do energetiky, nìzkou nebo û dnou kontrolu efektivnosti a nutnost v znamnèho posìlenì regulaënìch proces? Nebo se m me vydat po doposud ne zcela vyzkouöenè cestï liberalizace elektroenergetiky, spojenè s otev enìm sektoru nov m firm m, nov m zp sob m v roby i obchodu a postupn m uvolúov nìm z kaznìk ze zajetì monopol, i kdyû takov proces bude spojen s adou rizik i dnes nep edvìdateln ch problèm? i

8 P edmluva Studie Liber lnìho institutu p in öì celou adu argument pro volbu druhè strategie a nabìzì jednu z moûnostì, jak onu Ñenergetickou skl daëkuì sestavit. Je moûnè, nebo spìöe pravdïpodobnè, ûe ada n vrh bude kritizov na a zpochybúov na. Pokud ale jejich jasnè nastolenì povede k otev- enè a zevrubnè diskusi o z kladnìch principech v voje elektroenergetiky do budoucnosti, pak studie Liber lnìho institutu splnì svoji roli. Jsem pevnï p esvïdëen, ûe po p eëtenì n sledujìcìch osmdes ti stran diskuse zaëne a ûe by mohla vèst k zajìmav m z vïr m. ii

9 HlavnÌ myölenky a z vïry HlavnÌ myölenky a z vïry V voj ve svïtovè energetice poslednìch let lze popsat dvïma slovy: privatizace a liberalizace. V adï zemì si jiû vl dy uvïdomily, ûe st tem vlastnïnè a st tem regulovanè monopoly jsou velmi neefektivnìm zp sobem organizace v roby, p enosu a prodeje elekt iny. I p es neust le zd razúovan v znam Ñp irozenèho monopoluì v energetice se Velk Brit nie, skandin vskè zemï, USA, Polsko, MaÔarsko a ada dalöìch zemì rozhodly otev Ìt energetiku konkurenci. Spot ebitelè zìskali moûnost vybrat si firmu, od kterè budou kupovat elekt inu, a st tnì regulace cen, tradiënï zohledúujìcì spìöe politick neû ekonomick kritèria, mohla b t znaënï omezena. Ruku v ruce s liberalizacì trhu öla i privatizace. ÑMezin rodnìho uzn nìì dos hl liberalizaënì proces na konci roku 1996 p ijetìm smïrnice EvropskÈ unie, kter Ëlensk m zemìm EU na izuje, aby vytvo ily konkurenënì trh s elekt inou alespoú pro nejvïtöì spot ebitele. V»eskÈ republice z stala privatizace na p li cesty, a proces liberalizace zatìm p eölapuje ve dve- Ìch. Pozornost politik se aû p Ìliö jednostrannï orientuje na problèm n pravy cen, navìc ozna- Ëovan zcela zav dïjìcì n lepkou Ñderegulaceì. Vl dnì hlasov nì o tom, zda zv öit ceny pro dom cnosti o 20 nebo 30 procent m se skuteënou deregulacì pram lo spoleënèho. Z stupn argument o soci lnìch ohledech odv dì pozornost od hluböìch a z sadnïjöìch problèm elektroenergetiky, jimiû jsou zejmèna velmi öpatn pravidla hry, urëen energetick m z konem Ë. 222/1994 Sb. Kv li nïmu si spot ebitelè nemohou svobodnï vybrat, od koho si elekt inu koupì a za jakou cenu, ale musì ji kupovat od monopolnìch region lnìch distributor elekt iny (REAS). Ti na tom nejsou o mnoho lèpe, neboù jsou odk z ni na monopol»ezu v p enosu elekt iny. MonopolnÌ struktura odvïtvì vl dï dovoluje regulovat ceny dneönìm iracion lnìm zp sobem. NedokonËen privatizace problèmy d le prohlubuje. St t dìky nì v sobï kombinuje role cenovèho regul tora a klìëovèho akcion e rozhodujìcìch energetick ch firem. (FNM drûì 67% akciì»ezu a okolo 48% v jednotliv ch distribuënìch spoleënostech.) ZatÌmco v roli vlastnìka deklaruje snahu o rozvoj energetick ch spoleënostì, v roli regul tora jejich rozvoj brzdì politikou levnè energie pro dom cnosti. Schizofrenie st tu a nep edvìdatelnost jeho rozhodnutì odrazuje z - jemce o investov nì do ËeskÈ energetiky. Ot zkou v liberalizaci energetiky uû naötïstì nenì Ñzdaì, ale Ñkamì, Ñjakì a Ñkdyì. Nejen ûe dneönì stav je dlouhodobï neudrûiteln s m o sobï, ale hlavnï smïrnice EvropskÈ unie o liberalizaci trhu s elekt inou rozhodla o tom, ûe p inejmenöìm do doby naöeho vstupu do EU budeme muset provèst z sadnì reformu celèho odvïtvì. SouËasn stav nevyhovuje snad nikomu, nicmènï diskuse o reformnì strategii zatìm aû p Ìliö Ñsk Ëeì od jednoho dìlëìho problèmu k druhèmu. O to vìce se nedost v syntetick ch n vrh, kterè by stanovily jak cìlovou podobu pr vnìho a regulaënìho r mce, tak i zcela konkrètnì reformnì kroky, kter mi k nì dospïjeme. Z mïrem p edkl - danè studie Liber lnìho institutu je pomoci tento nedostatek odstranit a uk zat jasnou cestu, kterou by se vl dnì politika v oblasti energetiky mïla v nejbliûöìch letech ubìrat. P irozen monopol, konkurence a regulace Vych zìme p edevöìm z toho, ûe p edstava o energetice jakoûto uëebnicovèm p Ìkladu Ñp irozenèho monopoluì je praxì p ekonan. AËkoli nem smysl, aby k jednomu domu vedlo vìce dr tu elektrickèho vedenì, konkurence mezi v robci a obchodnìky s elekt inou m ûe fungovat obdobnï jako na trhu s uhlìm. Tam si spot ebitel m ûe vybrat mezi vìce d lnìmi spoleënostmi, ale jistï ho nenapadne, ûe k tomu pot ebuje nïkolik ûelezniënìch tratì, aby kaûd p epravovala uhlì pro kaûdou d lnì spoleënost zvl öù. StaËÌ mu jedna traù, neboù vì, ûe m ûe nakoupit uhlì od koho chce, a ûeleznice mu ho dopravì. Na trhu s uhlìm je konkurence, byù ûeleznice m monopol na jeho dopravu. iii

10 HlavnÌ myölenky a z vïry Kupujeme-li elekt inu, kupujeme de facto dvï r znè vïci: Samotnou elekt inu, vyrobenou v elektr rn ch, a jejì Ñdopravuì po dr tech, tedy p enos a distribuci. P enos a distribuce z ejmï z st - vajì p irozen m monopolem, v roba elekt iny vöak nikoli. Pokud spot ebitelè dostanou moûnost zvolit si dodavatele elekt iny, znamen to, ûe mohou s kter mkoli v robcem podepsat smlouvu na dod nì dohodnutèho mnoûstvì elekt iny za dohodnutou cenu. V robce tak prod energii p Ìmo spot ebiteli. Fyzickou dopravu elekt iny od v robce ke spot ebiteli obstarajì (samoz ejmï za poplatek) firmy vlastnìcì p enosovou a distribuënì sìù. V bec p itom nemusì vlastnit elekt inu, kter protèk jejich sìtïmi, stejnï jako ûeleznice nevlastnì uhlì, kterè p epravuje. Technick specifika elekt iny (neskladovatelnost) kladou zvl ötnì poûadavky na zp soby obchodov nì a zajiötïnì technickè stability systèmu, nicmènï zahraniënì zkuöenosti uk zaly, ûe tato technick specifika nejsou konkurenci nijak na p ek ûku. DruhÈ v chodisko se t k regulace. V»eskÈ republice dnes zaznìvajì hlasy, kterè namìsto skuteënè liberalizace navrhujì zavedenì ÑklasickÈì regulace monopol, kter by oproti dneönì zpolitizovanè regulaci poëìtala ceny na z kladï ekonomick ch kalkulacì, aby energetick m podnik m pokryly Ñopr vnïnè n kaldyì a Ñp imï en ziskì. Zkuöenost z padnìho svïta, kter regulaci pr - vï opouötì, je dostateën m varov nìm pro to, abychom ji v bec nezav dïli. Regulace nedok ûe ochr nit spot ebitele, neboù pro energetickè monopoly nenì velk problèm p esvïdëit regulaënì ednìky, aby jim dali takovou cenu, jakou pot ebujì. Regulace d le podporuje pl tv nì v energetick ch monopolech ñ jelikoû jim garantuje stabilnì zisky, nemusì se manaûe i p Ìliö snaûit o minimalizaci n klad. Pouze v konkurenci spat ujeme cestu, jak dos hnout nejniûöìch moûn ch, avöak ekonomicky zd vodnïn ch cen elektrickè energie, jak motivovat energetickè podniky k jejì efektivnì v robï, a jak minimalizovat negativnì dopady energetiky na ûivotnì prost edì. Ide lnì cìlov stav 1. Suverenita spot ebitel. V cìlovèm stavu by mïl b t zcela konkurenënì sektor v roby a obchodu s energiì. Vöichni spot ebitelè, vëetnï dom cnostì, by mïli mìt moûnost volby dodavatele elektrickè energie. (ÿeëeno ûargonem EvropskÈ unie, vöichni spot ebitelè by mïli b t opr vnïn mi z - kaznìky.) V hody konkurenënìho trhu by nemïly b t omezeny pouze na velkè pr myslovè odbïratele. 2. Vstup do odvïtvì. Vstup do odvïtvì v roby by mïl b t zcela voln, a povolenì ke stavbï elektr rny by mïlo b t v z no pouze na splnïnì obecn ch bezpeënostnìch a ekologick ch p edpis. Konkurenci by vöak mïla b t alespoú Ë steënï otev ena i distribuce ñ p i zapojov nì nov ch spot ebitel (nap Ìklad p i v stavbï nov ch residenënìch a pr myslov ch zûn) nevidìme d vod, proë by mïl mìt na elektrickè sìtï monopol st vajìcì REAS. P i budov nì nov ch vedenì û dn p irozen monopol neexistuje, a o p ipojenì nov ch spot ebitel by proto mïly soutïûit i REA- Sy z jin ch kraj a p ÌpadnÌ nez vislì distributo i. Praktick p Ìnos tohoto kroku oëek v me spìöe v plyn renstvì, kde by mïl urychlit plynofikaci obcì. 3. PostavenÌ sìtì. Zcela z sadnì v znam pro fungov nì konkurenënìho trhu s elekt inou bude mìt postavenì p enosovè soustavy a dispeëinku. ÿìzenì p enosovè soustavy musì b t vlastnicky oddïleno od v roby a obchodu; v opaënèm p ÌpadÏ by provozovatel p enosovè soustavy mïl snahu p ednostnï zapojovat do provozu elektr rny svèho Ñsp ÌznÏnÈhoì v robce. Pro dispeëink a p enosovou soustavu by mïla vzniknout samostatn akciov spoleënost (pracovnï ji oznaëme»mes ñ»eskomoravsk elektrick soustava), kter by v cìlovèm stavu mïla b t zcela standardnì akciovou spoleënostì obchodovanou na burze. Z kon by omezil v öi podìlu, kter smì v»mes drûet v robci a obchodnìci s elekt inou. iv

11 HlavnÌ myölenky a z vïry»mes i REASy by mïly mìt povinnost p ipojit ke sv m sìtìm v robce a ostatnì distributory, aby nemohla b t z jejich strany blokov na konkurence ve v robï a v budov nì nov ch elektrick ch p Ìpojek. 4. UvolnÏnÌ cen. Ceny za energii mohou b t zcela deregulov ny pro spot ebitele, kte Ì budou mìt moûnost volby dodavatele (tj. v cìlovèm stavu pro vöechny spot ebitele). Konkurence mezi v robci a obchodnìky dok ûe udrûet ceny na uzdï mnohem ËinnÏji neû st tnì regul to i. Pr vnì r - mec energetiky by mïl chr nit trh s energiì p ed pokuöenìm politik zpïtnï zav dït cenovè regulace. P enos a distribuce z st vajì p irozen m monopolem, a proto poplatky za transport energie z ejmï z stanou regulov ny. NicmÈnÏ dìky technologickèmu v voji ËelÌ tradiënì elektrick sìù st - le silnïjöì konkurenci ze strany mal ch kogeneracì, a je vìce mènï ot zkou Ëasu, kdy i poplatky za p enos budou moci b t ponech ny p sobenì konkurenënìch sil. DÌky konkurenci v budov nì nov ch p Ìpojek vöak mohou b t deregulov ny i poplatky za distribuci u nov ch p Ìpojek. 5. Liberalizace zahraniënìho obchodu. Trh s elekt inou zìsk v st le vìce nadn rodnì charakter. Proto by mïl b t zcela liberalizov n dovoz a v voz energie. Moûnost dovozu energie velmi ËinnÏ omezì dominantnì postavenì»ezu na ËeskÈm trhu. Rozvoj mezin rodnìho obchodu m ûe nar ûet na omezenè kapacity propojenì naöì soustavy se zahraniëìm ñ spot ebitelè, obchodnìci Ëi kdokoli jin by proto mïli mìt moûnost na vlastnì n klady prov dït posìlenì kapacity, a»mes nesmì mìt pravomoc odmìtnout û dosti o posìlenì kapacity. 6. P Ìstup k sìtìm a investice. SmÏrnice EvropskÈ unie n m d v moûnost zvolit si jednu ze dvou alternativ organizace p Ìstupu k sìtìm ñ tzv. jedin kupujìcì nebo p Ìstup t etìch stran (TPA) ñ a jednu ze dvou alternativ zajiötïnì nov ch investic ñ tzv. nabìdkov nebo autorizaënì postup. JednoznaËnÏ up ednostúujeme model TPA, kdy v robci uzavìrajì kontrakty na dod vku energie p Ìmo se spot ebiteli, p ed modelem jedinèho kupujìcìho, kde jeden st tem urëen subjekt vykupuje elekt inu od vöech v robc, aby ji d le prodal spot ebitel m. StejnÏ tak d v me p ednost autorizaënìmu postupu zajiötïnì investic, kde elektr rny stavì v robci pouze na z kladï svèho podnikatelskèho rozhodnutì a nesou veöker finanënì rizika p ÌpadnÈho ne spïchu, oproti nabìdkovèmu p Ìstupu, kde st t se stavì do role centr lnìho pl novaëe a organizuje v bïrov ÌzenÌ na stavbu nov ch elektr ren. RegulaËnÌ org n I na konkurenënìm trhu s elekt inou z stane jist, byù pomïrnï omezen prostor pro st tnì regulaci. BudoucÌ regulaënì org n by mïl zejmèna urëovat poplatky za p enos a distribuci. Jako vhodn zp sob regulace povaûujeme tzv. metodu Ñcenov ch ËepiËekì poprvè pouûitou ve VelkÈ Brit nii. RegulaËnÌ org n stanovì na nïkolik let dop edu formuli, podle kterè smïjì»mes a REASy zvyöovat poplatky za pouûitì sìtì v z vislosti na inflaci. Tempo r stu poplatk by mïlo obecnï b t niûöì neû mìra inflace, aby zohledúovalo technick pokrok a motivovalo sìùovè spoleënosti k spor m n klad. D le by mïl regulaënì org n dohlìûet na standardy kvality v p enosu a distribuci a na dodrûov nì rovnèho p Ìstupu k p enosovè soustavï. RegulaËnÌ ad by mïl mìt v ruce zbraú proti zneuûitì dominantnìho postavenì»ezu ve v robï energie, a tìm je moûnost na Ìdit odprodej elektr ren v p ÌpadÏ, ûe ke zneuûitì dominantnìho postavenì dojde. Tento n stroj, skuteënï pouûit britsk m regul torem v roce 1994, je rozhodnï ËinnÏjöÌ neû nap Ìklad snaha znovu zav dït regulaci cen. Samotn hrozba pouûitì nucenèho odprodeje ÑzkrotÌì dominantnì firmu. Pro efektivnì fungov nì regul tora je d leûitè, aby byl dob e zakotven v pr vnìm du. Po öpatn ch zkuöenostech s dosavadnì zpolitizovanou regulacì cen doporuëujeme, aby regulaënì org n byl maxim lnï izolov n od politickèho procesu. MÏl by vzniknout zcela mimo dneönì struktury ministerstev financì a pr myslu a obchodu a jeho rozhodnutì by mïla b t p ezkoumateln pouze v

12 HlavnÌ myölenky a z vïry soudy, nikoli vl dou. K nez vislosti na politick ch v kyvech by jistï pomohlo i jeho umìstïnì mimo Prahu. ReformnÌ kroky Obecnou z sadou reformy energetiky by mïlo b t: Nep ipravujme û dnè doëasnè modely! Na za- Ë tku se musìme rozhodnout, k jakèmu cìli chceme dospït, a pak podnikat pouze kroky, kterè povedou p Ìmo k tomuto cìli. Nelze provèst dìlëì reformu a n slednï ji opït reformovat. SpoleËenskÈ instituce majì mimo dnou setrvaënost, a kaûdèmu ÑdoËasnÈmuì Ëi Ñp echodnèmuì systèmu bude hrozit jeho degenerace v trval. Z sadnìm a nejd leûitïjöìm krokem je p Ìprava novèho energetickèho z kona, kter by nahradil dneönì nevyhovujìcì z kon 222/1994. Po jeho p ijetì mohou vzniknout pot ebnè instituce konkurenënìho trhu ñ regulaënì ad a burza s elekt inou (pool) i se vöemi technick mi pravidly. ZatÌmco p Ìprava tïchto dlouhodob ch krok zabere nïkolik let, ada opat enì smï ujìcìch k cìlovèmu stavu m ûe b t provedena v podstatï okamûitï. 1. Privatizace REAS. Nejd Ìve ze vöeho by mïly b t privatizov ny distribuënì spoleënosti. Jejich privatizace rozhodnï nemusì Ëekat aû na dotvo enì pr vnìho a regulaënìho r mce, naopak, vyjmutì tïchto spoleënostì z kontroly st tu proces tvorby regulaënìho r mce urychlì. Rychl privatizace je takè nutn k ukonëenì eroze trûnì hodnoty st tnìch podìl, ke kterè poslednì dobou doch zì s tìm, jak zahraniënì investo i skupujì od mïst a obcì balìky akciì. 2. Narovn nì cen a tarifnì struktury. Proces n pravy cen pro dom cnosti je t eba urychlenï dokonëit. Pokud nez visl regulaënì ad vznikne jeötï p ed tìm, neû bude tento proces dokonëen, mïla by b t pravomoc urëovat ceny ihned p evedena na nïj. Do tè doby se (bohuûel) musìme spolèhat pouze na (ne)ochotu politik tento neövar ËeskÈ ekonomiky koneënï odstranit. NicmÈnÏ problèmem nenì pouze absolutnì v öe cen, ale takè nevyhovujìcì tarifnì struktura. Nep edpokl d - me, ûe st tnì ednìci dok ûì spr vnï propoëìtat tarify. REASy a»ez by proto mïly mìt volnost zvolit si vlastnì tarifnì strukturu (REASy pro koncovè spot ebitele,»ez pro dod vky REAS m), a st t by pouze reguloval pr mïrnou cenu, kterou mohou ze sv ch tarif u jednotliv ch skupin spot ebitel dos hnout. 3. VyËlenÏnÌ dispeëinku a p enosovè soustavy. St t by mïl vyuûìt majoritnìho podìlu v»ezu k tomu, aby provedl nezbytnou organizaënì restrukturalizaci odvïtvì. Sv m rozhodnutìm by p edstavenstvo»ezu zaloûilo dce innou spoleënost»mes a p evedlo na ni dispeëink a aktiva p enosovè soustavy i s person lem. N slednï m ûe»ez p enosovou soustavu prodat, a to buôto st tu (bude-li p nìm st tu mìt nad p enosovou soustavou vlastnickou kontrolu, coû m ûe b t uûiteënè pro zajiötïnì d vïryhodnosti vznikajìcìho trhu), nebo p Ìmo na burze soukrom m investor m. 4. TemelÌn. Jadern elektr rna TemelÌn je problèmem, kter svou velikostì ovlivúuje tèmï vöechno, co se v ËeskÈ energetice dïje. Liberalizace energetiky je neprovediteln, dokud se ÑnÏcoì s TemelÌnem neudïl. Ide lnìm eöenìm problèmu je vyëlenïnì TemelÌna z»ezu do samostatnè st tnì spoleënosti. TemelÌn uû nebude finanënì z tïûì pro»ez, odpadnou spekulace o tom, nakolik TemelÌn platìme z cen elekt iny, a st t bude mìt p Ìmou odpovïdnost za dokonëenì elektr rny. NicmÈnÏ uskuteënïnì tohoto ide lnìho eöenì nar ûì na obrovskè praktickè problèmy, zejmèna na dohadov nì o cenï, ze kterou by st t od»ezu TemelÌn p evzal. Nebude-li moûnè jìt touto cestou, musìme se spokojit alespoú s nïkolika dìlëìmi opat enìmi: privatizace äkody Praha, zpr hlednïnì n kladov ch tok (ministerstvo financì by mïlo v cenovèm vïstnìku publikovat p edacì ceny elekt iny Ñs TemelÌnemì a Ñbez TemelÌnaì), a zejmèna d slednïjöì tlak na rychlè dokonëenì stavby. 5. Privatizace»EZu. VyËlenÏnÌm dispeëinku a p enosovè soustavy a do eöenìm problèmu TemelÌn konëì Ñhistorick lohaì st tu jakoûto majoritnìho vlastnìka»ezu a m ûe se p istoupit k dokon- ËenÌ privatizace. P edkl d me dvï rozumnè metody privatizace, p iëemû kaûd reprezentuje jed- vi

13 HlavnÌ myölenky a z vïry nu z rozdìln ch cest, jimiû se naöe energetika m ûe ubìrat: nazvïme je ÑËeskouì a Ñevropskouì cestou. V ÑËeskÈì cestï by byl zachov n»ez jakoûto Ñvlajkov loôì ËeskÈ ekonomiky, a byl by zprivatizov n jako celek prodejem na kapit lovèm trhu, aù uû na praûskè burze nebo v cizinï. Kaûdop dnï je nutno poëìtat s tìm, ûe Ñvlajkov loôì tak jako tak skonëì v rukou zahraniënìch institucion lnìch investor. Ñ»esk ì cesta je administrativnï velmi jednoduch, nicmènï je potenci- lnï nebezpeën pro spot ebitele, neboù zanech v na dom cìm trhu v raznï dominantnì firmu. ÑEvropsk ì cesta si klade za cìl vytvo enì struktury, kde uvnit ËeskÈho trhu bude soutïûit o p ÌzeÚ spot ebitel nïkolik kapit lovï siln ch nadn rodnìch spoleënostì. PoËÌt s rozdïlenìm elektr ren»ezu do Ëty nebo pïti dce inn ch spoleënostì, jejich odprodejem vybran m z jemc m, rozdïlenìm v nos z prodeje mezi akcion e»ezu a jeho n slednou likvidacì jako pr vnickè osoby. TÌmto zp sobem se naöe energetika zaëlenì do Ñevropsk chì struktur a p itom bude mimo- dnï konkurenënì. Dce innè spoleënosti nebudou p Ìliö malè, jak odp rci dïlenì»ezu r di argumentujì, ale naopak budou souë stì energetick ch gigant s mimo dnï velkou trûnì i kapit lovou pozicì na evropskèm trhu. Nev hodou tèto cesty je Ñpouzeì velk administrativnì a Ëasov n roënost. 6. OtevÌr nì trhu. Po vyëlenïnì dispeëinku a p enosovè soustavy, schv lenì novèho energetickèho z kona a vzniku z kladnìch institucì konkurenënìho trhu (burza s elekt inou, regulaënì org n) se m ûe p istoupit ke kroku, k nïmuû vöechny p edchozì reformnì kroky smï ovaly: K otevìr nì trhu pro spot ebitele. NevidÌme d vod, proë otevìr nì trhu odkl dat a brzdit. Jako prvnì by mïl b t trh otev en pro REASy a velkè pr myslovè spot ebitele p ipojenè do sìtì 110 kv. N slednï by mïla b t moûnost volby dodavatele rozöi ov na i na niûöì napïùovè hladiny, aby po Ëty ech letech od zah jenì liberalizaënìho procesu si svèho dodavatele energie mohly vybrat i dom cnosti. OËek vanè p Ìnosy ÑSpr vnèì ceny. Zachov nì dneönìho systèmu regulace by nevyhnutelnï n sledovalo z padnì zkuöenost: Pomal, ale trval r st cen. Vytvo enì konkurenënìho trhu n s od tohoto nebezpeëì uchr - nì. V kr tkèm obdobì se nem ûeme vyhnout razantnìmu skoku v cen ch pro dom cnosti, zp sobenèmu odstranïnìm k Ìûov ch dotacì. Vzhledem k pot eb m investic do sìtì dojde k r stu cen i u nïkter ch skupin pr myslov ch spot ebitel. NicmÈnÏ mìra p erozdïlov nì od podnikatel a energetick ch firem smïrem k dom cnostem je dnes takov, ûe mnoha podnikatelsk m odbïratel m ze sìtì vysokèho a nìzkèho napïtì ceny nepochybnï klesnou. D leûit m stropem pro budoucì roveú cen elekt iny v»r bude jejì mezin rodnì cena, kter se na velkoobchodnìm trhu jiû dnes minim lnï liöì od p edacì ceny mezi»ezem a REASy. HlavnÌ v hody konkurence je t eba hledat v dlouhèm obdobì. NevidÌme d vod, proë by se nemïla opakovat britsk zkuöenost ñ po poë teënìm cenovèm skoku trval a pomal pokles re ln ch cen. Tento pokles vöak nebude p erozdïlov nìm penïz od energetik ke spot ebitel m, ale bude vyvol n tlakem konkurence na r st efektivnosti energetick ch firem. StejnÏ jako jejich britskè protïjöky p ed nïkolika lety, i naöe energetickè podniky jistï najdou adu cest ke snìûenì n - klad, a re ln pokles cen m ûe jìt ruku v ruce s r stem zisk. V dlouhèm obdobì na liberalizaci vydïlajì jak spot ebitelè, tak energetickè firmy. EkologickÈ p Ìnosy. Liberalizace energetiky je opat enìm, v nïmû ekonomika a ekologie jdou ruku v ruce. Narovn nì cen bude dom cnosti motivovat k spornèmu uûìv nì energie, a ukonëì Èru masovè instalace p Ìmotop. KonkurenËnÌ prost edì otev e prostor pro investice do nov ch elektr - ren, kterè jsou nejen ekologiëtïjöì, ale i ekonomiëtïjöì. Budou proto vytlaëovat staröì, ekologicky pod adnè zdroje. V neposlednì adï konkurenënì trh s elekt inou poh bì vöechny vahy o v stavbï nov ch jadern ch elektr ren jako zcela neekonomickè. vii

14 HlavnÌ myölenky a z vïry Odpolitizov nì odvïtvì. Na elekt inu je dnes nahlìûeno jako na zcela mimo dnè zboûì se zvl ötnìmi Ñsoci lnìmiì a Ñstrategick miì aspekty, a o cen ch rozhodujì spìöe politickè neû ekonomickè kalkulace. KonkurenËnÌ trh z nì udïl vìce mènï standardnì komoditu urëenou k n kupu a prodeji. Odpadnou kaûdoroënì neplodnè debaty, zda zv öit ceny o 27 nebo jenom o 15 procent. Energetick m firm m odpadne politick nejistota, kter znemoûúuje p edvìdat cenu, za jakou budou moci elekt inu prod vat. Otev e se tak prostor pro novè investice. Samotn m politik m odpadnou starosti s kaûdoroënìm vysvïtlov nìm, proë musì zvyöovat ceny. Uspo d nì studie Pro Ëten e ne-techniky, kte Ì chtïjì nejprve proniknout do technick ch specifik elektrickè energie, doporuëujeme zaëìt dodatkem A, kter popul rnì formou seznamuje se z kladnìmi energetick mi pojmy. Kapitola 1 p edkl d teoretick v chodiska, na kter ch je tato studie postavena ñ zejmèna obsahuje p ehled u n s dosud m lo rozöì enè teorie regulaënìch selh nì. Kapitola 2 struënï shrnuje mezin rodnì zkuöenosti s konkurencì v energetice, a kapitola 3 popisuje a kritizuje dneönì stav regulaënìho r mce v»eskè republice. ObÏ jsou zamï eny zejmèna na ty Ëten - e, kte Ì problèmy ËeskÈ energetiky neûijì dnes a dennï. J drem studie jsou kapitoly 5-9 obsahujìcì konkrètnì n vrh na deregulaci ËeskÈho trhu s elekt inou. Kapitola 4 rozebìr v hody, jakè vytvo enì konkurenënìho trhu p inese. Kapitola 5 popisuje cìlov stav, kterèho bychom mïli dos hnout, a kapitola 6 rozebìr obzvl ötï d leûitou instituci cìlovèho stavu, totiû regulaënì ad. Kapitoly 7 a 8 p edkl dajì konkrètnì kr tkodobè a dlouhodobè reformnì kroky, kter mi k cìlovèmu stavu dospïjeme. Na z vïr se nad ekologick mi a soci lnìmi aspekty konkurenënìho trhu zam ölì kapitola 9. Dodatek B diskutuje ony technicko-ekonomickè aspekty trhu s elekt inou, kterè politici ÑnemajÌ r diì ñ azenì elektr ren na poolu, bilater lnì kontrakty, zajiötïnì rezervnìho v konu, p enos po p etìûen ch link ch atd. NaöÌ ambicì nebylo navrhnout detailnì dispeëersk d, ale srozumitelnou formou vysvïtlit, o co v tïchto technicko-ekonomick ch ot zk ch jde, a navrhnout ekonomickè principy, na kter ch by mïla b t budoucì prava trhu s elekt inou a systèmov ch sluûeb postavena. Douf me proto, ûe bude p Ìnosem pro laiky i energetiky. viii

15 1. TeoretickÈ minimum PRVNÕ ODDÕL REGULACE ENERGETIKY V TEORII A PRAXI 1. TeoretickÈ minimum Po dlouh desetiletì byla energetika 1 povaûov na za uk zkov p Ìpad takzvanèho Ñp irozenèho monopolu.ì TÈmÏ vöude na svïtï se lidè z teorie i praxe se shodovali v tom, ûe v danèm zemì m ûe elekt inu vyr bït a rozv dït pouze jedna firma. Konkurence mezi vïtöìm poëtem firem byla povaûov na za nemoûnou nebo alespoú za spoleëensky neû doucì, neboù br nila vyuûitì technick ch v hod plynoucìch z velk ch elektr ren a jednotnè sìtï. TÈmÏ ve vöech zemìch se n rodnì Ëi mìstnì vl dy samy ujaly role monopolnìho dodavatele energie, p ÌpadnÏ garantovaly monopolnì postavenì soukrom m spoleënostem. St tnì kontrola cen a dalöìch aspekt podnik nì mïla chr nit spot ebitele p ed zneuûitìm monopolnìho postavenì. V poslednìm desetiletì se tento systèm zaëal hroutit. DÌky nov m elektr rensk m technologiìm pozbyl platnosti slogan ÑËÌm vïtöì, tìm lepöìì. ZatÌmco v minulosti vedla cesta k levnè energii p es v stavbu st le vïtöìch elektr ren (a dos hla vrcholu v jadern ch elektr rn ch o v konu p es 1000 MW), novè vyn lezy nabìdly menöì, praktiëtïjöì a cenovï v hodnïjöì alternativu ( MW, ale i pouh ch 30 kw). Tento obrat umoûnil, aby se na pokrytì popt vky podìlelo vïtöì mnoûstvì v robc. Rozmach informaënìch a telekomunikaënìch technologiì odstranil dalöì p ek ûku konkurenci ñ totiû problèm, jak zkoordinovat velkè mnoûstvì v robc, aniû by byl ohroûen spolehliv chod tak citlivèho mechanismu, jak m je elektrick soustava. Jeden faktor vöak byl jeötï d leûitïjöì neû technologie. Star systèm st tnìho monopolu prostï selhal. Nebyl schopen poskytovat spot ebitel m kvalitnì a levnè sluûby, vedl k pl tv nì, neefektivnìm investicìm, a stal se n strojem uspokojov nì politicky vlivn ch skupin na kor ostatnìch. Nedok zal reagovat na pot eby tïch, kv li kter m mïl existovat ñ spot ebitel. Bez ohledu na teoretickou elegantnost argument o p irozenèm monopolu se zemï jako Velk Brit nie, Norsko, ävèdsko, Chile, Nov ZÈland Ëi USA rozhodly d t prostor konkurenënìm sil m, aby rozhodovaly o tom, kolik energie se vyrobì a za jakou cenu. Jejich pokusy se neobeöly bez chyb, nicmènï v sledky ukazujì, ûe energetika nenì v jimkou z velmi starèho pravidla: Konkurence je lepöì neû monopol. Je naëase, aby se toto pravidlo uplatnilo i v»eskè republice Co je a co nenì p irozen monopol TradiËnÌ systèm st tnìho monopolu v energetice selhal S pojmem p irozen monopol se setk me snad v kaûdè diskusi o regulaci energetiky. SlouûÌ jako argument pro zachov nì monopolnì struktury odvïtvì a pro ospravedlnïnì st tnì regulace. Jakkoli m racion lnì j dro, b v Ëasto zneuûìv n k ochranï monopolnìch firem p ed konkurencì, Ëi b v aplikov n i na odvïtvì, kter p irozen m monopolem nejsou. K pochopenì pojmu poslouûì definice klasika: ÑP irozen monopol je firma nebo odvïtvì, jejichû pr mïrnè n klady na jednotku produkce klesajì v celèm rozsahu v stupu, jako nap Ìklad v mìstnìm rozvodu elekt iny. V takovè situaci jedin firma, monopol, m ûe nabìzet produkt danèho odvïtvì efektivnïji, neû kdyby o to usilovalo nïkolik firem.ì 2 Logika p irozenèho monopolu je jednoduch :»Ìm vìce vyr bìte, tìm niûöì jsou n klady na jednotku produkce. Pokud by na trhu byly dvï firmy, jedna z nich by vûdy byla schopna p evzìt tè druhè z kaznìka tìm, ûe vyrobì vìce p i 1 Cel studie se zab v trhem s elekt inou, nicmènï pro zjednoduöenì budeme pracovat s termìnem Ñenergetikaì namìsto p esnèho Ñelektroenergetikaì. OstatnÏ i region lnì distribuënì spoleënosti pouûìvajì ve svèm n zvu toto zjednoduöenì. 2 Samuelson, Paul. A., a William D. Nordhaus: Ekonomie, NakladatelstvÌ Svoboda 1991, 1. vyd nì, str

16 1. TeoretickÈ minimum niûöìch pr mïrn ch n kladech, a tedy bude moci nabìdnout niûöì cenu. KonkurenËnÌ boj nakonec jednu z nich vytlaëì z trhu a cel trh ovl dne monopolista. 3 Kter odvïtvì jsou p irozen m monopolem? TradiËnÏ za nïj byla povaûov na sìùov odvïtvì: elekt ina, plyn, d lkovè vyt pïnì, voda, telefon, poöta. Nutno ale dodat, ûe v dlouhèm obdobì nenì p irozen m monopolem û dnè odvïtvì, neboù spot ebitelè mohou uspokojit svè pot eby jin m zp sobem (nap Ìklad vyt pït elekt inou namìsto plynem), nebo technologick pokrok najde alternativu k produktu st vajìcìho monopolisty (nap Ìklad sìù kabelovè televize m ûe b t vyuûita k p enosu telefonnìch hovor ). P irozen monopol takè b v odbour n r stem popt vky. V po- Ë tcìch letectvì bylo pasaûèr tak m lo, ûe veökerou popt vku pokrylo jedno letadlo za den. Dnes je popt vka natolik vysok, ûe vïtöinu linek obsluhuje nïkolik leteck ch spoleënostì. Z existence p irozenèho monopolu ve v öe uveden ch odvïtvìch byl v praxi velmi Ëasto vyvozen myln z vïr, ûe p irozen monopol je nutno chr nit p ed vstupem konkurence, aby nedoch zelo k v stavbï neefektivnìch duplikacì. TÈmÏ ve vöech zemìch dost valy distributo i elekt- iny a plynu exkluzivnì licence na z sobov nì urëitèho zemì. P itom je-li nïco jednoznaënèho v teorii p irozenèho monopolu, potom je to skuteënost, ûe monopoly jsou Ñp irozenèì. Jejich ochrana administrativnìm omezenìm vstupu konkurence je z definice nadbyteën. ExkluzivnÌ licence jsou nejen nadbyteënè, ale zp sobuje takè nemalè ekonomickè ökody. Za prvè, odstraúujì hrozbu vstupu konkurence. Bez exkluzivnìch licencì je i p irozen monopol vystaven hrozbï, ûe p il k konkurenci, bude-li si Ëtovat p Ìliö vysokou cenu. Tato potenci lnì konkurence m velmi pozitivnì dopad. NutÌ monopolistu udrûovat nìzkou cenu a takè ho nutì k tomu, aby svou sluûbu poskytoval p i minim lnìch n kladech. 4 ExkluzivnÌ licence takè br nì öì enì technick ch inovacì. NÏjakÈ odvïtvì mohlo b t v minulosti p irozenï monopolnì, ale dìky nov m technologiìm jìm p estalo b t (nap Ìklad telekomunikace). Pokud vöak je st vajìcì monopol chr nïn exkluzivnì licencì, nem ûou novè firmy ñ nositelè novè technologie ñ na trh vstoupit a spot ebitelè jsou ochuzeni moûnost volby. Ochrana p irozen ch monopol br nì öì enì technologick ch inovacì Samotn koncept ÑneefektivnÌch duplikacìì je sporn. Duplikace najdeme tèmï ve vöech odvïtvìch, i v tïch, kter se vyznaëujì klesajìcìmi pr mïrn mi n klady (a jsou kandid ty p irozenèho monopolu). spory z p irozenèho monopolu mohou b t bohatï p ev ûeny v hodami, kterè poskytuje moûnost volby a pest ejöì ök la sluûeb. NejmarkantnÏjöÌm p Ìpadem z»eskè republiky jsou mobilnì telefony. MobilnÌ sìù je podle vöech mï- Ìtek p irozen m monopolem. P esto v naöì zemi fungujì dvï zcela paralelnì sìtï, a spot ebitelè velice profitovali ve chvìli, kdyû Paegas nabìdl (dle teorie p irozenèho monopolu zcela neefektivnì) alternativu k Eurotelu. Lze zjistit, zda je danè odvïtvì p irozen m monopolem? Existuje jedin objektivnì zp sob, a tìm je test konkurenënìch sil na trhu. BuÔ v danèm odvïtvì z stane jedna firma (a potom odvïtvì je p irozen m monopolem), nebo v nïm soutïûì firem vìc (a potom se o p irozen monopol nejedn ). Jelikoû v pr bïhu Ëasu se mïnì technologie i popt vka z kaznìk, musì tento test p sobit neust le ñ nelze nïjakè odvïtvì prohl sit za p irozen monopol jednou provûdy. 3 StojÌ za zmìnku, ûe kromï p irozenèho monopolu, jehoû p ÌËinou jsou mimo dnè technologickè spory z masovè v roby, existujì i dalöì typy monopol : Monopol zp soben tìm, ûe pouze jedna firma m ve vlastnictvì urëit p ÌrodnÌ zdroj (nap. veöker naleziötï zlata), a d le monopol majìcì exkluzivnì patent na v robu urëitèho v robku. NejËastÏji se ve svïtï setk me s tzv. administrativnìm monopolem, kdy vl dy garantujì firm m v luënè postavenì na trhu a zakazujì konkurenënìm firm m vstup na trh. 4 Role potenci lnì konkurence byla rozpracovan v tzv. teorii napadnuteln ch trh. Viz Baumol, William J., John C. Panzar and Robert D. Willig: Contestable Markets and the Theory of Industry Structure, Harcourt Brace Jovanovich

17 1. TeoretickÈ minimum P enos a distribuce elektrickè energie z ejmï p irozen m monopolem jsou. NicmÈnÏ existujì lok lnì v jimky, nap Ìklad p i budov nì nov ch p Ìpojek, posilov nì kapacity st vajìcìch vedenì, Ëi v mìstech, kde st kajì sìtï dvou distributor. NavÌc lze jen velmi tïûko Ñod zelenèho stoluì urëit optim lnì velikost distribuënì spoleënosti (ta m ûe b t v kaûdèm regionu jin.) Rovnov hu opït dok ûe najìt pouze p sobenì konkurenënìch sil. ZatÌm snad vöude ve svïtï tento problèm eöil politick proces ñ tedy exkluzivnì licence. Proto se m ûeme setkat s obrovsk mi celon rodnìmi sìtïmi (Francie), region lnìmi sìtïmi (»R, Velk Brit nie) i lok lnìmi sìtïmi, kdy kaûdè mïsto provozuje svoji vlastnì distribuënì spoleënost (Norsko, nïkterè zemïdïlskè oblasti USA). P i aplikaci myölenky p irozenèho monopolu do ûivota byla uëinïna jeötï jedna chyba. Kv li existenci p irozenèho monopolu v Ë sti energetiky (p enos a distribuce) bylo zmonopolizov no odvïtvì celè ñ tedy i v roba a prodej, v nichû vûdy existoval prostor pro konkurenci. MonopolnÌ sìtï vytvo ily jakèsi Ñ zkè hrdloì, p es kterè se spot ebitel nemohl dostat k jinèmu prodejci, a naopak v robce mohl prod vat pouze majiteli tè sìtï, do kterè byl p ipojen. Velmi Ëasto byla v roba, p enos, distribuce i prodej p Ìmo vertik lnï integrovan do jednè firmy (zejmèna v USA a ve Francii). U n s je integrace dvoustupúov ñ distribuce je integrovan s prodejem na rovni region lnìch distributor (REAS), zatìmco p enos je integrov n s vïtöinou v robnìch zdroj na rovni»ez. NicmÈnÏ konkurence mezi v robci a prodejci energie m ûe velmi dob e fungovat i p i existenci monopolnì sìtï, a v adï mìst na svïtï jiû funguje. Tato myölenka znì jako novum v energetice, v jin ch odvïtvìch je vöak dlouho samoz ejm m jevem ñ nap Ìklad v leteckè dopravï (jedinè letiötï ve mïstï obsluhuje vìce aeroliniì) Ëi n kladnì dopravï (po jednotnè st tnì silniënì sìti jezdì mnoho p epravc ). P evedenì tèto myölenky do praxe ËeskÈ energetiky je hlavnìm tèmatem tèto studie Regulace a jejì selh nì Konkurence mezi v robci a prodejci energie m ûe fungovat i p i existenci monopolnì sìtï Vznikne-li na trhu monopol (aù uû p irozenou cestou nebo dìky st tnì exkluzivnì licenci), vznik problèm: Jak zabr nit tomu, aby si monopol Ëtoval nep imï enï vysokou cenu a nepoökozoval z kaznìky? Pouûit eöenì lze shrnout do dvou z kladnìch skupin, p iëemû volba mezi nimi byla vöude spìöe v sledkem politick ch okolnostì a tradic neû ekonomickè kalkulace: SoukromÈ, ale vl dou regulovanè monopoly (USA, Japonsko). SoukromÈ spoleënosti dostaly vl dou garantovan monopol, ale na opl tku si vl da vyhradila pr vo regulovat ceny, stejnï jako standardy kvality i investiënì rozhodnutì. Prov dïnì regulace mïly na starosti p Ìmo vl dnì org ny (Ministerstvo pr myslu a mezin rodnìho obchodu v Japonsku), nebo na vl dï form lnï nez vislè komise (tzv. Public Utilities Commissions v USA). Jelikoû finanënì stabilita soukrom ch spoleënostì je p Ìmo z visl na rozhodnutìch regul tora, musì existovat p esn form lnì pravidla, aby regul tor nemohl svèvolnï regulovanè spoleënosti poökozovat. V odvïtvovèm ûargonu se hovo Ì o poûadavku na transparentnì a d vïryhodnou regulaci. Ve ejnè monopoly vlastnïnè st tnì Ëi mìstnì vl dou (Francie, Norsko, Ë sti NÏmecka). Tyto vl - dy vlastnï spojily roli regul tora a regulovanè firmy do jednoho subjektu, a bylo jejich problèmem, nakolik jim jsou bliûöì zisky z prodeje elekt iny, Ëi z jem spot ebitel. 5 5 Nutno doplnit, ûe tèmï nikde nevznikl ÑËist modelì st tnìho monopolu nebo soukromèho monopolu. Nap Ìklad v USA najdeme vedle p evaûujìcìch soukrom ch monopol takè energetickè firmy provozovanè municipalitami, vl dami jednotliv ch st t i feder lnì vl dou, stejnï jako druûstevnì firmy, kde sìù provozuje pro sv j uûitek skupina spot ebitel. 3

18 1. TeoretickÈ minimum Regulace Vl dnì z kony Ëi pravidla vytvo en proto, aby se dos hlo zmïny chov nì firem. HlavnÌmi druhy jsou ekonomick regulace (kter ovlivúuje ceny, vstup do odvïtvì Ëi sluûby jednotliv ch odvïtvì, jako nap. aeroliniì), a soci lnì regulace (kter se pokouöì korigovat externality, jeû existujì v mnoha odvïtvìch; p Ìkladem je zneëiöùov nì vzduchu nebo vody). Paul Samuelson a William Nordhaus: Ekonomie. V»eskÈ republice dnes zaznìvajì hlasy, kterè namìsto konkurence navrhujì zavedenì ÑklasickÈhoì systèmu regulace soukrom ch monopol, kter by oproti dneönìmu zpolitizovanèmu systèmu byla zaloûena na ekonomick ch kalkulacìch. DomnÌv me se, ûe tato cesta je öpatn, neboù regulace vesmïs selh v. DalöÌ text se vïnuje popisu regulace a jejìch selh nì. Nutno dodat, ûe aëkoli bude eë o regulaci soukrom ch monopol, systèm ve ejn ch monopol p in öì tèmï shodnè (a ökodlivè) v sledky. Z kladem regulace je zp sob, podle kterèho regulaënì komise urëujì ceny. Kaûd zemï pouûìv jin vzorec, ale vöechny spojuje jeden princip: tzv. regulace podle v öe n klad a p imï enèho zisku. 6 CÌlem tèto metody je najìt cenu na takovè rovni, aby energetick podnik pokryl vöechny svè n klady a p itom dosahoval ÑrozumnÈhoì (tedy ani p Ìliö nìzkèho ani Ñnep imï enï vysokèhoì) v nosu z investovanèho kapit lu. Princip je jednoduch : 7 nejprve se spoëìtajì celkovè provoznì n klady na v robu elekt iny: n klady na palivo, mzdy, drûbu, odpisy. K nim se p iëte poûadovan v nos z kapit lu: urëen jako hodnota provoznìch aktiv kr t poûadovan rentabilita. V slednè ËÌslo ud v, kolik trûeb energetick spoleënost Ñpot ebujeì realizovat, aby dos hla Ñp imï enèhoì zisku. VydÏlÌme-li toto ËÌslo oëek van m mnoûstvìm prodanè energie, zìsk me cenu za jednu kwh. 8 Jakkoli se tento princip jednoduch, jeho uplatnïnì v praxi vûdy nar ûì na znaënè problèmy: Jak vysok m b t rentabilita aktiv? V ekonomice najdeme nep ebernè mnoûstvì rokov ch sazeb, kterè odr ûejì r znou mìru rizika Ëi dobu n vratnosti investic, a neexistuje û dnè objektivnì kritèrium pro volbu jednè z nich. VnÏjöÌmu pozorovateli m ûe spor o to, zda rentabilita m b t 10.5% nebo 11%, p ipadat ponïkud malichern, pro regulovanou spoleënost vöak tato zmïna m ûe ovlivnit zisky v du desìtek milion. Jak urëit v öi provoznìch aktiv? Jedn se o ËetnÌ problèm: M se hodnota aktiv Ëtovat jako historick hodnota (tj. cena, za kterou bylo aktivum v minulosti po Ìzeno, minus odpisy), nebo jako reprodukënì hodnota (tj. cena, za kterou lze aktivum po Ìdit dnes)? Historick hodnota je tèmï vûdy niûöì neû reprodukënì. Z d vod vïtöì objektivity se spìöe pouûìvajì historickè hodnoty, ty vöak mohou b t problèmem pro firmy, kterè pot ebujì investovat do rekonstrukce aktiv. 9 DalöÌ ot zkou je, zda do v poëtu zahrnout pouze ta aktiva, kter se skuteënï pouûìvajì 6 V angliëtinï b v naz v na cost-of-service regulation, rate-of-return regulation, nebo cost-plus regulation. PoslednÌ termìn asi nejlèpe vystihuje podstatu regulace. 7 Ne kaûd Ëten m r d vzorce, v tomto p ÌpadÏ je vöak matematickè vyj d enì v stiûnïjöì neû slovnì v klad. Cena se spoëìt dle vzorce P = (OC + r A)/Q, kde OC jsou provoznì n klady, A jsou provoznì aktiva, r je rentabilita aktiv a Q je mnoûstvì prodanè energie. 8 V praxi nenì cena nikdy stanovena pouze jako cena za jednu kwh. NamÌsto toho se vytv ejì strukturovanè tarify, kterè se skl dajì z mïsìënìho pauö lu, ceny za kwh, slevy za noënì proud, pen le za p ekroëenì smluvnï dohodnutèho odbïru atd. Strukturou tarif se budeme zab vat v dalöìm textu, v tèto chvìli je podstatnè pouze urëenì pr mïrnè ceny. 9 EkonomovÈ s oblibou nach zejì cestu ven z tohoto dilematu pouûitìm trûnì hodnoty firmy ñ tedy hodnoty akciì na burze. Pro Ëely regulace vöak toto mï Ìtko nelze pouûìt. Hodnota firmy na burze z visì na cenï, kterou jì regul tor p edepìöe. Cena vöak z visì na odhadnutè hodnotï aktiv, takûe se dost v me do ne eöitelnè cyklickè z vislosti. 4

19 1. TeoretickÈ minimum k v robï a rozvodu elekt iny, nebo i rozestavïn aktiva 10 (Jak zmìnìme v dalöìm textu, zahrnutì rozestavïn ch aktiv m ûe mìt negativnì dopady.) Pokud firma vyr bì vìce v robk (nap Ìklad elekt inu a teplo), jak m zp sobem rozpoëìtat n - klady mezi jednotlivè Ëinnosti? IlustrativnÌ ot zkou je, jak rozdïlit plat gener lnìho editele. ManaûerskÈ ËetnictvÌ nabìzì adu metod, obecnï ale û dnè ÑobjektivnÌì kritèrium neexistuje a koneënè rozhodnutì je nevyhnutelnï arbitr rnì Arbitr rnì rozhodnutì v tïchto ot zk ch jsou relativnï malou vadou regulace. Mnohem z vaûnïjöì vadou jsou takzvan regulaënì selh nì, kter pramenì p Ìmo ze samotnè podstaty regulace. RegulaËnÌ mechanismus automaticky vede regul tory nebo manaûery regulovan ch podnik k tomu, aby p ijìmali ekonomicky öpatn rozhodnutì. Idea regulaënìch selh nì se d vysvïtlit na analogii s dob e zn m m jevem v socialistickè ekonomice, na odmïúov nì pr mïrnosti. Pot eba plnit pl n vedla nevyhnutelnï k tomu, ûe bylo optim lnì nepracovat ani p Ìliö m lo, ani p Ìliö mnoho ñ dobr v kon vyslal sign l ke zv öenì pl nu na p ÌötÌ rok, takûe p Ìliönou pracovitostì na sebe socialistickè podniky upletly bië. PodobnÏ p sobì cenov regulace ñ neodmïúuje nadpr mïrnost, netrest podpr mïrnost, a vede i k dalöìm deformacìm. V koneënèm d sledku vede k pl tv nì na stranï podnik, k vysok m cen m, a ke zv hodúov nì politicky vlivn ch skupin na kor jin ch. Zde je v Ëet hlavnìch regulaënìch selh nì: P edstava skuteënï nez vislèho regul tora je v praxi mìrnï eëeno naivnì RegulaËnÌ zpoûdïnì znamen, ûe regul tor nenì schopen vëas reagovat na zmïny v n kladech a popt vce. Pokud n klady rostou, energetick firma zaznamen v ztr ty, dokud regul tor na nezareaguje zv öenìm ceny (velmi akutnì byl tento problèm v dobï ropn ch öok, kterè znaënï zdraûily palivo). Z vislost regul tora. Teoreticky by regulace mïla b t prov dïna nestrannï s cìlem najìt spole- Ëensky optim lnì eöenì. V praxi je ovöem p edstava Ñnez vislèhoì regul tora mìrnï eëeno naivnì. Regul to i (aù uû jsou form lnï nez vislì nebo jsou souë stì vl dy) neûijì ve vakuu a majì svè vlastnì z jmy ñ nap Ìklad z jem z stat dlouho ve funkci Ëi p ejìt na politickou karièru. V d sledku toho se Ëasto rozhodujì s ohledem na z jmy regulovan ch spoleënostì, politicky vlivn ch spot ebitel Ëi ekologick ch aktivist. Jejich nez vislost je d le permanentnï ohroûena tìm, ûe jsou vïtöinou zcela odk z ni na informace a expertizu od regulovan ch firem. Ty majì samoz ejmï motiv upravit data tak, aby dostaly co nejvyööì cenu. OtupenÌ motivace k minimalizaci n klad. Pokud je cena urëena jako p ir ûka k n klad m, doch zì k p edvìdatelnèmu efektu: M -li monopol nìzkè n klady, vydïl. M -li n klady vysokè, vydïl takè. V d sledku toho manaûe i ztr cì z jem o hled nì spor v n kladech, a majì zajiötïn klidn ûivot. K nïmu p ispìv i mlëky vysloven p Ìslib regul tora, ûe regulovan firma by nemïla zbankrotovat. 11 Tendence k nadmïrnèmu investov nì. DÌky odvozenì ceny od rentability aktiv vznik dalöì perverznì dopad:»ìm vìce monopol proinvestuje, tìm vìce vydïl. M proto tendenci prov dït investiënï n roënè projekty (nap. jadernè elektr rny), kterè by jinak byly zamìtnuty jako neekonomickè. 12 Regulace d le zaruëuje n vratnost vöech investic, a monopol tak majì tendenci 10 Zcela extrèmnì polohu tohoto problèmu p edstavuje nïkolik jadern ch elektr ren v USA (Shoreham na Long Islandu, Seabrook v New Hampshire), kterè sice byly dokonëeny, ale z bezpeënostnìch d vod nikdy nebyly uvedeny do provozu. Jelikoû p i jejich v stavbï energetickè monopoly utopily miliardy dolar, byla pro nï ot zka zahrnutì elektr ren do regulovanè ceny ot zkou finanënìho p eûitì; pro spot ebitele naopak byla ot zkou zdraûenì elekt iny v du desìtek procent. 11 Pro jev, kdy firmy dìky otupenè motivaci nevyr bïjì p i minim lnìch n kladech, vymysleli ekonomovè termìn X-neefektivnost. 12 Tento jev se naz v Averch-Johnson v efekt podle autor, kte Ì jej poprvè popsali: Averch, Harvey and Leland Johnson: Behavior of the Firm under Regulatory Constraint, American Economic Review 1962, Vol. 52,

20 1. TeoretickÈ minimum prov dït i takovè investice, kterè by jinak byly zamìtnuty jako p Ìliö riskantnì. Do t etice regulace sniûuje riziko pro vï itele, kte Ì jsou ochotni p jëovat za niûöì rok, a poskytuje tìm nep Ìmou investiënì dotaci. Kombinace vöech t Ì efekt m ûe nïkdy vèst aû k ÑinvestiËnÌmu öìlenstvìì, jehoû d sledkem jsou nadbyteënè kapacity a utopenì velkèho mnoûstvì kapit lu v ob Ìch, neflexibilnìch elektr rn ch, kterè by na volnèm trhu sotva mïly öanci na spïch. Regulace demotivuje manaûery od minimalizace n klad a podporuje neefektivnì investice Ztr ta cenovè informace. Cena v ekonomice hraje nesmìrnï d leûitou funkci. Spot ebitel m d v sign l o relativnì vz cnosti jednotliv ch statk, a tìm je povzbuzuje ke spot ebï tïch mènï vz cn ch a odrazuje od spot eby tïch vz cnïjöìch. Producent m d v sign l, aby investovali do v roby relativnï vz cnïjöìch statk. Regulovan cena û dn sign l ned v. Pouze odr ûì n klady na investice do elektr ren a v robu energie v minulosti. Na rozdìl od Ñnorm lnìchì trh, kde cena determinuje objem investic, zde investice determinujì cenu. Regulovan cena tak zcela obracì logiku cenovè tvorby. P edeöl v Ëet by mïl b t varov nìm pro vöechny, kte Ì v regulaci dle Ñopr vnïn ch n klad a p imï enèho ziskuì vidì cestu, jak zabr nit»ezu a REAS m, aby po dokonëenì n pravy cen nezneuûili svèho monopolnìho postavenì. Jakkoli se regulace se tv Ì rozumnï a objektivnï, v horizontu nïkolika let vede k pomalèmu, ale o to trvalejöìmu r stu cen, a zp sobuje obrovskè ökody tìm, ûe motivuje k neefektivnìm investicìm. Jedn se o systèm, kter mnohè zemï po dlouhou dobu vyuûìvaly, ale kter tytèû zemï dnes opouötïjì. Jeho zavedenì v»eskè republice bychom se rozhodnï mïli vyvarovat Konkurence v monopolnì sìti ñ jak to m ûe fungovat Jak za Ìdit, aby mezi dodavateli energie existoval konkurenënì boj, kdyû je od spot ebitel oddïluje monopolnì sìù? MÌt moûnost vybìrat si mezi dodavateli elekt iny neznamen, ûe k domu nebo tov rnï povede nïkolik dr t elektrickèho vedenì. Analogie s uhlìm je namìstï: Pokud si chce nïkdo p i n kupu uhlì vybìrat mezi d lnìmi spoleënostmi, jistï ho nenapadne, ûe k tomu pot ebuje nïkolik ûelezniënìch tratì, aby kaûd p epravovala uhlì pro kaûdou d lnì spoleënost zvl öù. StaËÌ mu jedna traù, neboù vì, ûe m ûe nakoupit uhlì od koho chce, a ûeleznice mu ho dopravì. Na trhu s uhlìm je konkurence, byù ûeleznice m ûe mìt monopol na jeho dopravu. S elekt inou se m ûe obchodovat podobnï. Kupujeme-li elekt inu, kupujeme de facto dvï r znè vïci: Samotnou elekt inu, vyrobenou v elektr rn ch, a jejì Ñdopravuì po dr tech, tedy p enos a distribuci. Jak jiû bylo eëeno, p enos a distribuce z ejmï z st vajì p irozen m monopolem, v roba elekt iny vöak nikoli. Pokud spot ebitelè dostanou moûnost zvolit si dodavatele elekt iny, znamen to, ûe mohou s kter mkoli v robcem podepsat smlouvu na dod nì dohodnutèho mnoûstvì elekt iny za dohodnutou cenu. V robce tak prod energii p Ìmo spot ebiteli. Fyzickou dopravu elekt iny od v robce ke spot ebiteli obstarajì (samoz ejmï za poplatek) firmy vlastnìcì p enosovou a distribuënì sìù. V bec p itom nemusì vlastnit elekt inu, kter protèk jejich sìtïmi, stejnï jako ûeleznice nevlastnì uhlì, kterè p epravuje. Specifika elekt iny, zmiúovan v dodatku A, ËinÌ obchodov nì s elekt inou podstatnï sloûitïjöì neû obchodov nì s uhlìm. Kv li udrûenì stability systèmu nem ûe û dn elektr rna vyr bït, kolik se jì zlìbì, byù by mïla na danè mnoûstvì uzav enè kontrakty se z kaznìky. V re lnèm Ëase spot ebitelè vïtöinou odebìrajì jinè mnoûstvì energie, neû kolik majì nakontraktov no (nap Ìklad kv li v kyv m poëasì), a ne kaûd v robce m ûe vyr bït tolik, kolik v kontraktu slìbil (nap Ìklad kv li neoëek vanè opravï). VznikajÌ kr tkodobè nerovnov hy mezi nabìdkou a popt vkou, kterè dispeëink musì plynule vyrovn vat. To ale nevyluëuje konkurenci. Naopak, m ûe (dokonce musì) existovat i kr tkodob trh, na kterèm se nerovnov hy ËistÌ ñ v robci nabìzejì moment lnï volnè kapacity tïm spot ebitel m, kte Ì pot ebujì vìce elekt iny. I systèmovè sluûby, jako jsou rezervnì 6

21 1. TeoretickÈ minimum v kon pro p Ìpad nenad l ch v padk zdroj, kontrola frekvence Ëi kompenzov nì ztr t v sìtìch, mohou b t poskytov ny na soutïûnì b zi. VelkÈ mnoûstvì transakcì klade zvl ötnì n roky na systèm mï enì a n slednèho vy Ëtov nì v roby a spot eby, stejnï jako na telekomunikaënì infrastrukturu. P i eöenì tïchto netrivi lnìch technicko-ekonomick ch ot zek se naötïstì m ûeme pouëit z pr kopnick ch model v zahraniëì. Ëet za elekt inu m dvï poloûky: Platbu za energii tomu v robci, se kter m m spot ebitel dohodnutè dod vky, a poplatek vlastnìk m sìtì za p ipojenì k sìti a p enos elekt iny. St t nemusì regulovat v robnì ceny, neboù ty drûì na uzdï konkurence mezi v robci. Reguluje vöak poplatky za p enos a distribuci, neboù tyto Ëinnosti (naötïstì mnohem mènï n kladnè neû v roba) z st vajì monopolizov ny. Na z vïr je t eba se zmìnit i o meziël nku, kter p edstavujì obchodnìci s elekt inou. Na nï b v Ëasto nahlìûeno jako na Ñparazity,ì kte Ì pouze chtïjì odëerpat zisky pro sebe. Jenûe Technick specifika elekt iny nejsou p ek ûkou pro konkurenci na vöech trzìch obchodnìci plnì velmi prospïönou funkci. DÌky nim nemusìme za n kupem obleëenì jezdit aû do textilnì tov rny, ale pouze do obchodu za rohem, kde si takè vybereme ze sortimentu mnoha v robc. TakÈ pro tov rnu je levnïjöì prodat svou produkci nïkolika obchodnìk m namìsto toho, aby musela vyjedn vat s tisìcovkami z kaznìk. I na trhu s energiemi mohou mìt r znè subjekty konkurenënì v hodu v obstar nì levnè energie, kontaktov nì z kaznìk, rozesìl nì Ët Ëi poskytov nì speci lnìch sluûeb, a spot ebitelè z tèto konkurenënì v hody jen profitujì. 7

22 2.»esk republika ñ monopolnì ostrov? 2.»esk republika ñ monopolnì ostrov? Cestou demonopolizace energetiky vydalo jiû velkè mnoûstvì zemì. Bez velkè nads zky lze Ìci, ûe»esk republika se pomalu st v ostrovem energetickèho monopolu uprost ed konkurenënìch trh. Zaost v nì za svïtem sice zp sobuje nemalè ekonomickè ztr ty, ale m takè jednu v hodu: P i vytv enì konkurenënìho trhu s elekt inou se m ûeme inspirovat zkuöenostmi tïch zemì, kterè jiû deregulacì proöly, a m ûeme se vyvarovat jejich chyb. Tato kapitola p in öì struënè shrnutì mezin rodnìch zkuöenostì 1 a oböìrnïji rozebìr smïrnici EvropskÈ unie o jednotnèm vnit nì trhu s elekt inou, kterou p i vstupu do EU budeme povinni akceptovat. NicmÈnÏ nenì d vod, proë tento krok oddalovat aû do okamûiku vstupu do EU. Naopak, ËÌm d Ìve p ijmeme evropsk pravidla hry, tìm lèpe budou i naöe energetickè podniky p ipraveny na budoucì ostrou soutïû na celoevropskèm trhu Velk Brit nie Velk Brit nie (p esnïji Anglie a Wales) byla pr kopnìkem konkurence v energetice. Radik lnì reforma z poë tku devades t ch let byla velmi odv ûn m experimentem, kter mj. vyvr til i obavy, zda konkurence nepovede k technickèmu kolapsu systèmu. Po tèto str nce experiment p ed- Ëil vöechna oëek v nì ñ svïtla nejenûe nezhasla, ale poëet v padk se dokonce snìûil. 2 Brit nie se dopustila nïkolika chyb dìky kter m na deregulaci (alespoú z poë tku) vydïlali vìce akcion - i a manaûe i energetick ch firem neû spot ebitelè. I p es dïtskè nemoci vöak britsk trh Ëasem p inesl to, co p inèst mïl: zv öenì produktivity energetick ch firem, lepöì sluûby, a zejmèna ñ re- ln pokles cen.»esk republika m ûe naëerpat inspiraci ze zemì, kterè majì deregulaci energetiky jiû za sebou Do roku 1991 byla energetika v Anglii a Walesu pod st echou st tnìho monopolu Central Electricity Generating Board (CEGB), zahrnujìcìho v robu a p enos, a 12 st tnìch distribuënìch monopol, tzv. Area Boards. Ze dne na den (31. b ezna 1990) byla tato struktura rozbita: CEGB byla rozdïlena na t i v robnì spoleënosti (National Power, PowerGen a Nuclear Electric) a jednu p enosovou spoleënost (National Grid). Vöechny byly n slednï zprivatizov ny (s v jimkou Nuclear Electric zahrnujìcì vöechny jadernè elektr rny, kterou nechtïl nikdo koupit 3 ). DistribuËnÌ Area Boards byly transformov ny na akciovè spoleënosti oznaëovanè jako Regional Electricity Companies (RECs) a n slednï zprivatizov ny. Byly zruöeny tradiënì znaky st tnìho systèmu: povinnost dod vat elekt inu i centr lnì odpovïdnost za v stavbu nov ch kapacit. S elekt inou se obchoduje na centr lnì Ñburzeì, tzv. poolu, jemuû vöichni v robci kaûd den nabìzejì, kolik elekt iny a za jakou cenu jsou ochotni dod vat do sìtï kaûdou p lhodinu n sledujìcìho dne. Pool se adì jejich nabìdky od nejniûöì k nejvyööì a podle odhadu spot eby v dalöì den stanovì cenu za kwh pro kaûdou p lhodinu n sledujìcìho dne. Za tuto cenu nakupujì distributo- i a dalöì obchodnìci, kte Ì prod vajì elekt inu spot ebitel m. 4 Okamûit cena v pr bïhu dne i ro- 1 DetailnÌmu popisu deregulace v jednotliv ch zemìch bude vïnov na samostatn publikace Liber lnìho institutu Libor Duöek a Brian Law: Deregulace energetiky: ShrnutÌ mezin rodnìch zkuöenostì. (OËek vanè vyd nì z Ì 1998.) 2 Steve Littlechild: Competition, Monopoly and Regulation in the Electricity Industry, otiötïno v Michael A. Einhorn: From Regulation to Competition: New Frontiers in Electricity Markets, Kluwer K privatizaci Nuclear Electric doölo aû v roce 1997, po vyjasnïnì odpovïdnosti za likvidaci odpadu. 4 SkuteËn proces stanovenì ceny na poolu je podstatnï sloûitïjöì. Viz nap Ìklad Larry E. Ruff: Competitive Electricity Markets: The Theory and Its Application, publikov no v Michael A. Einhorn: From Regulation to Competition: New Frontiers in Electricity Markets, Kluwer Academic Publishers

23 2.»esk republika ñ monopolnì ostrov? ku samoz ejmï kolìs, proti Ëemuû se v robci a obchodnìci jistì tzv. vyrovn vacìmi kontrakty (contracts for differences), ve kter ch si stanovì pevnou referenënì cenu a vz jemnï si vymïúujì odchylky od ceny na poolu. Mezi kontrakty a poolem vöak existuje zpïtn vazba ñ pokud je nap Ìklad cena v kontraktu systematicky niûöì neû cena na poolu, v robce bude mìt snahu se z kontraktu vyv zat a prod vat p Ìmo na poolu. Spot ebitelè dost vali moûnost volby dodavatele energie postupnï. Od poë tku ji mïli spot ebitelè s maxim lnìm roënìm p Ìkonem nad 1 MW, ostatnì museli i nad le nakupovat elekt inu od ÑsvÈhoì distributora. V roce 1994 byl limit snìûen na 100 kw a od dubna 1998 majì moûnost volby vöichni spot ebitelè, tedy i dom cnosti. RECs ztratily pomïrnï hodnï tradiënìch z kaznìk, i kdyû vïtöina z nich p eöla k RECs p sobìcìm v jin ch regionech. Segment prodeje je zcela otev- en konkurenci a ök la v bïru je velmi pestr. SÌùovÈ spoleënosti z st vajì regulov ny. RegulaËnÌ ad (Office of Electricity Regulation ñ OFFER) stanovuje poplatky za pouûìv nì sìtì spoleënosti National Grid a jednotliv ch RECs. Nov regulaënì metoda (tzv. cenovè ËepiËky ñ price caps) se od tè doby stala standardem regulace sìùov ch odvïtvì (zejmèna telekomunikacì) v mnoha zemìch Na rozdìl od tradiënì regulace dle opr vnïn ch n klad a p imï enèho zisku nepoëìt regul tor p Ìmo poplatky za p ipojenì. NamÌsto toho stanovì na pït let dop edu koeficient, v ûargonu oznaëovan RPI ñ X, kter ud v, o kolik procent smì poplatky r st. Skl d se z mìry inflace (RPI), upravenè o p edpokl danè zv öenì efektivnosti (X). Pokud regul tor stanovì X na rovni 1% a mìra inflace je v danèm roce 3%, smì RECs zv öit poplatky pouze o 2% (re ln cena tedy kles ). Smyslem tohoto mechanismu bylo p ekonat zn m problèm tradiënì regulace ñ otupenì motivace ke sniûov nì n klad. SnÌûÌ-li RECs svè n klady, mohou si zisk nechat.»asem se vöak uk zalo, ûe RPI ñ X nenì vöelèkem: je-li koeficient X stanoven p Ìliö p ÌsnÏ, regulovan spoleënost ztr cì po NejvÏtöÌ chybou britskè deregulace bylo rozdïlenì st tnìho monopolu pouze na dvï v robnì spoleënosti pït let penìze a regul toru nezbude nic jinèho, neû pro dalöìch pït let jì zisk vr tit nìzk m X. Naopak, je-li X p Ìliö mìrnè, spoleënost dos hne znaën ch zisk, kterè regul tor m ûe sotva obh - jit a je nucen (z politick ch d vod ) stanovit p ÌsnÈ X pro dalöìch pït let. Kdesi v pozadì cenov ch ËepiËek tak lze najìt z ejmï nevyhnutelnou regulaci dle opr vnïn ch n klad a p imï enèho zisku, p sobìcì s dlouh m regulaënìm zpoûdïnìm. CenovÈ ËepiËky tak lze oznaëit jako ÑnejmÈnÏ öpatnouì regulaci. O v öi Ët za elekt inu se rozhoduje zejmèna v segmentu v roby. Zde takè doölo k nejvïtöì chybï britskè deregulace, kdyû z CEGB vznikly pouze dvï spoleënosti provozujìcì uhelnè a plynovè elektr rny ñ National Power a PowerGen. 5 V roce 1990 mïly trûnì podìly 48 a 30 procent. Situace se dvïma dominantnìmi v robci dala jednoznaënou p Ìleûitost k manipulaci cen na poolu. Tento d vod (spolu se ötïdrou regulacì RECs v prvnìch letech) stojì za poë teënìm r stem cen pro dom cnosti (Tabulka 2.1.). I britsk trh s elekt inou se vöak zaëal chovat tak, jak se o trhu p edpokl d : VysokÈ ceny na poolu p il kaly dalöì v robce, aby zaëali budovat novè zdroje (v luënï paroplynovè turbìny). Celkem bylo za poslednìch osm let p id no do soustavy MW novèho v konu. A to i p es to, ûe investo i nemajì û dnè vl dnì z ruky ziskovosti projektu. TrûnÌ podìly National Power a PowerGen tak postupnï klesly na 32 a 23 procent (Tabulka 2.2.). Z roveú zaëaly klesat i re lnè ceny elekt iny. 5 DalöÌ chybou byla pravidla v poëtu tzv. upliftu, coû je p ir ûka k cenï na poolu, kter odr ûì n klady sluûeb p enosovè soustavy. Jejich p ÌliönÈ komplikovanosti mohli chyt Ì v robci snadno zneuûìt k Ñobehr nìì systèmu ve sv j prospïch. 9

24 2.»esk republika ñ monopolnì ostrov? Na ceny mïla vliv i nïkter rozhodnutì regul tora. Jako reakci na trûnì sìlu National Power a PowerGen na Ìdil v roce 1994 obïma firm m nucen pron jem vybran ch elektr ren t etìm firm m. V roce 1995 navìc zas hl p Ìmo do cenovè tvorby na poolu, kde zavedl strop na pr mïrnou cenu. Strop byl zruöen aû v roce 1997 a jeho dopad do fungov nì systèmu lze sotva hodnotit pozitivnï. Naopak v prvnìch letech byly National Power a PowerGen z politick ch d vod nuceny nakupovat britskè uhlì za cenu p evyöujìcì cenu na svïtovèm trhu, coû se nep ÌznivÏ projevilo v n kladech na palivo. Britsk trh vykazuje nïkterè jednoznaënï pozitivnì trendy. TÌm hlavnìm je zmïna chov nì energetick ch firem. Byly nuceny p evzìt firemnì kulturu zn mou z konkurenënìch odvïtvì a projìt radik lnì odtuëúovacì k rou. V sledky se dostavily: Produktivita pr ce v National Power vzrostla bïhem pïti let o 74%. Spot ebitel m prospïlo takè to, ûe investo i nesou rizika öpatn ch investic. Ne vöechny novè investice byly spïönè, firmy vöak nemajì û dnou öanci zìskat öpatnï investovanè penìze zpït zv öenìm cen na poolu. Nakonec je nutno upozornit, ûe aëkoli kr tce po deregulaci ceny vzrostly, bez nì by spot ebitelè skonëili z mnohem vyööìm Ëtem. CEGB mïla ambiciûznì pl ny na v stavbu nov ch uheln ch a jadern ch (!) elektr ren, kterè konkurenënì trh smetl ze stolu jako neekonomickè Skandin vskè zemï Skandin vskè zemï jsou dobrou uk zkou toho, ûe deregulace energetiky nenì ideologickè, ale ryze praktickè tèma. ZatÌmco britsk experiment by mohl nïkdo oznaëovat za v sledek privatizaënìho entusiasmu premièrky ThatcherovÈ, v Norsku a ävèdsku to byly levicovè strany, kterè deregulaci (v mnohèm radik lnïjöì neû ve VelkÈ Brit nii) uskuteënily. V chozì podmìnky byly odliönè od britsk ch ñ zejmèna v Norsku jsou distribuce i v roba rozt ÌötÏny do desìtek lok lnìch firem vlastnïn ch vïtöinou mìstnìmi samospr vami. (z tèto struktu- 6 Zdroj: Energy Prices and Taxes, 4Q 1997, International Energy Agency, OECD 7 Steve Littlechild: Competition and Regulation in the British Electricity Supply Industry, p edn öka pro David Hume Society, Edinburgh,

25 2.»esk republika ñ monopolnì ostrov? ry vyënìv Vattenfall s 50% trûnìm podìlem na övèdskèm trhu.). SÌtÏ jsou vöak propojenè do jednotnè soustavy tvo ÌcÌ spoleën trh pro ävèdsko, Norsko, Finsko a D nsko. NicmÈnÏ radik lnì deregulace probïhla zatìm jen v Norsku a ävèdsku. PodmÌnky pro trh s elekt inou byly v Norsku d ny z konem z roku 1991, ve ävèdsku z roku Co je nejd leûitïjöì ñ v obou zemìch byl trh otev en ze dne na den. Vöichni spot ebitelè, malì i velcì, pr mysl i dom cnosti, dostali okamûitï moûnost p ejìt k jinèmu dodavateli energie, pokud se Ñsvouì lok lnì distribuënì spoleënostì nebudou spokojeni. Pro volbu dodavatele existujì jist pravidla ñ nap Ìklad v Norsku musì mìt z kaznìci nad 500 MWh roënì spot eby instalovan hodinov elektromïr, a zmïna dodavatele je moûn maxim lnï jednou za t i mïsìce. Dom cnostem byly vytvo eny podmìnky pro to, aby je od v hod konkurenënìho trhu neodradily vysokè n roky na mï enì. NamÌsto hodinovèho mï enì odbïru se k vy Ëtov nì spot eby pouûìv tzv. load profile, tj. typick pr bïh odbïru ve vöech dom cnostech. Dom cnosti tak majì moûnost volby, aniû by musely platit prohibitivnï vysokè n klady na digit lnì elektromïry. 8 Tvorba cen na trhu a ÌzenÌ systèmu odr ûì specifika severskè energetiky, kde 99% elekt iny v Norsku a cca 50% ve ävèdsku se vyr bì ve vodnìch elektr rn ch. S elekt inou se obchoduje na centr lnìm trhu, Nordpoolu, kter je v mnohèm analogiì britskèho, ale algoritmus v poëtu cen je mnohem transparentnïjöì. (Zakl d tak menöì prostor k manipulaci.) Cena nereflektuje p ÌmÈ n klady na palivo, jako je tomu v systèmech zaloûen ch na fosilnìch elektr rn ch, ale alternativnì n klady skladov nì vody (tj. moûnost nevyr bït elekt inu nynì, ale drûet vodu v n drûi a elekt inu vyrobit a prodat pozdïji, potenci lnï za vyööì cenu). Cena tak p irozenï kolìs s mnoûstvìm vody v n drûìch ñ zatìmco v mimo dnï suchèm roce 1996 se ceny na Nordpoolu pohybovaly v p smu NRK/MWh, v Ñnorm lnìmì roce 1997 kolìsaly okolo 100 NRK/MWh. Obchodov nì na poolu je na rozdìl od Brit nie dobrovolnè, a vïtöina transakcì se nad le odehr v v tradiënìch bilater lnìch kontraktech mezi v robci, distributory a spot ebiteli. Severskou inovacì je trh s rezervnìm v konem (Real Time Market), kter vn öì obchodnì principy do systèmov ch sluûeb, tedy do oblasti tradiënï povaûovanè za ryze technickou z leûitost (viz Dodatek B). Regulaci odvïtvì majì na starosti RegulaËnÌ ad p i ministerstvu pro energii a vodnì zdroje (NVE) v Norsku a tzv. NUTEK (National Board for Economic and Technical Development) ve ävèdsku. ObdobnÏ jako britsk regul tor urëujì poplatky za p enos a distribuci, standardy kvality, dohlìûì na nediskriminaënì p Ìstup k sìtìm a chr nì z jmy drobn ch spot ebitel. Skandin vsk deregulace nebyla prov zena privatizacì. ObÏ hlavnì sìùovè spoleënosti (övèdsk Svenska Kraftnat a norsk Stattnet) jsou 100% vlastnïny p Ìsluön mi vl dami. Obdobn je situace v sektoru v roby a distribuce. NicmÈnÏ v poslednì dobï probìh vlna f zov nì mal ch mïstsk ch podnik, Ëasto spojen s privatizacì. AËkoli privatizace nebyla z mïrem deregulace, konkurenënì trh si ji nakonec s m vynutil. Na skandin vskèm trhu je smutnè to, ûe o v hody konkurenënìho trhu ochuzujì spot ebitele zejmèna samotnè vl dy. Spot ebnì danï a DPH odëerpajì ve ävèdsku z ceny elekt iny pln ch 38 procent! 2.3. SpojenÈ st ty Produktivita pr ce v british National Power vzrostla bïhem pïti let o 74 procent Deregulace v USA je mimo dnï zajìmav pro svou poltickou dynamiku, a je do jistè mìry protipûlem britskè cesty. ZatÌmco v Brit nii byl nov systèm zaveden ze dne na den na z kladï p e- 8 ävèdsk p Ìstup k tomuto problèmu je mnohem mènï ÑtrûnÏ konformnìì. Dom cnosti musì mìt hodinovè elektromïry, jejichû cena je vöak regulovan a m ûe dos hnout maxim lnï SEK. 11

26 2.»esk republika ñ monopolnì ostrov? dem p ipravenèho scèn e, v USA se jedn o velmi postupn a v podstatï samovoln proces, probìhajìcì jiû nïkolik let. Na rozdìl od Evropy nebyla v USA privatizace tèmatem dne ñ americk elektroenergetika se skl - d zejmèna ze soukrom ch ve ejnï prospïön ch spoleënostì (tzv. investor-owned utilities ñ IOU), kterè jsou vertik lnï integrovanè a majì exkluzivnì licence na z sobov nì vymezen ch zemì. 9 Ceny, investiënì rozhodnutì a dalöì aktivity regulovaly Ñnez vislèì komise v jednotliv ch st tech USA. RegulaËnÌ mechanismy jsou velmi starè ñ byly zavedeny na poë tku 20. stoletì ñ a bïhem svè existence byly rozpracov ny do nejmenöìch detail. Vöechny komise pouûìvaly tradiënì metodu regulace dle opr vnïn ch n klad a p imï enèho zisku a urëovaly cenu pro kaûdou IOU zvl öù. Jelikoû nïkterè firmy dok zaly vyrobit elekt inu levnï a nïkterè draho, v poëet cen na z - kladï n klad vedl k obrovsk m cenov m rozdìl m mezi jednotliv mi IOUs. P itom IOUs jsou navz jem propojenè, takûe na volnèm trhu by ceny mezi jednotliv mi oblastmi musely nevyhnutelnï konvergovat. 10 Obr zek americkè energetiky doplúujì jeötï municip lnì distribuënì firmy (z sobujì vïtöinou mal mïsta, ale takè Los Angeles), druûstevnì firmy (kterè se postaraly V Norsku, ävèdsku a Kalifornii dostali moûnost volby dodavatele vöichni spot ebitelè, vëetnï dom cnostì o elektrifikaci nïkter ch zemïdïlsk ch oblastì ve t ic t ch a Ëty ic t ch letech) a nïkolik mamutìch st tnìch a feder lnìch organizacì, p vodnï zaloûen ch za Ëelem v stavby p ehrad. PrvnÌm pr lomem do tèto struktury byl z kon z roku 1978, jehoû cìlem v bec nebyla deregulace, n brû podpora obnoviteln ch zdroj. Z kon na izoval tradiënìm monopol m, aby vykupovaly elekt inu od nez visl ch v robc za ceny urëenè st tnìmi komisemi. NeËekan m d sledkem z kona byl vznik celè ady nez visl ch v robc (vyuûìvajìcìch nejen obnovitelnè zdroje, ale zejmèna plynovè turbìny), kte Ì vytvo ili alternativu k IOUs. K jejich silì za zruöenì regulacì br nìcìch v expanzi se p idaly i ty IOUs, kterè mïly nìzkè n klady a konkurence pro nï znamenala spìöe p Ìleûitost neû noënì m ru. D leûitou roli sehr lo propojenì sìtì jednotliv ch elektr rensk ch spoleënostì. ZpoË tku slouûilo pouze k v mïn m energie mezi sousedìcìmi IOUs. PozdÏji se jej zaëalo vyuûìvat k transakcìm oznaëovan m Ñwheelingì. P i nich nap Ìklad IOU v New Yorku koupì elekt inu od nez vislèho v robce v Chicagu, a zaplatì IOUs mezi New Yorkem a Chicagem za p enos. PodmÌnky tïchto transakcì schvalovala feder lnì komise, tzv. FERC (Federal Energy Regulatory Commission). Po dlouhou dobu byl wheeling zcela dobrovolnou z leûitostì majitel sìtì ñ pokud se nïkter IOU rozhodla odmìtnout p Ìstup do sìtï, byla to jejì vïc. AËkoli velkoobchodnì trh, na nïmû participujì IOUs i nez vislì v robci, byl jiû pomïrnï rozvinut, k definitivnìmu pr lomu doölo v roce 1996, kdy FERC vydal na ÌzenÌ (Order 888), ûe vöichni majitelè sìtì musì umoûnit wheeling. Ceny na velkoobchodnìm trhu se pohybujì hluboko pod regulovan mi cenami, za kterè IOUs dod - vajì koncov m spot ebitel m. 11 Na ÌzenÌ FERC otev elo konkurenci pouze pro velkoobchodnì transakce ñ pravomoc na Ìdit wheeling i pro koncovè spot ebitele je vyhrazena jednotliv m st t m. Spot ebitelè vöak zaëali konkurenci poûadovat velmi agresivnï, zvl ötï kdyû vidïli rozdìly mezi velkoobchodnìmi a koneën mi cenami. NenÌ divu, ûe jako prvnì se doëkali ve st tech s nejdraûöì elekt inou. V prosinci 1995 p ijala regulaënì komise st tu Kalifornie rozhodnutì, kterè vöem spot ebitel m umoûúuje od ro- 9 V roce 1996 se v USA nach zelo celkem 140 takov ch spoleënostì. 10 ExtrÈmnÌm p Ìpadem cenov ch rozdìl je rozhranì exkluzivnìch teritoriì spoleënostì Pacific Gas and Electric a PacifiCorp v severnì Kalifornii. ZatÌmco Pacific Gas and Electric Ëtuje v pr mïru 12 cent za kwh, lidè bydlìcì o nïkolik mil d le na sever platì pouh ch 5 cent za kwh. 11 To je zë sti z sluha konkurence, a zë sti takè skuteënosti, ûe americk elektroenergetika se moment lnï vyznaëuje p ebytky kapacity. 12

27 2.»esk republika ñ monopolnì ostrov? ku 1998 zvolit si dodavatele energie. V roce 1996 n sledovala podobn opat enì ve st tech New Hampshire, New York, Massachusetts a Pennsylv nie. Aû na v jimky p ipravujì deregulaci vöechny zb vajìcì st ty. P ijatè modely se liöì st t od st tu. HlavnÌ rozdìl spoëìv v rychlosti ñ zatìmco Kalifornie otevìr trh pro vöechny spot ebitele od roku 1998, sousednì Arizona otevìr trh pro 20% spot ebitel v roce 1999, dalöìch 20% v roce 2001 atd. D le se liöì v eöenì obav z toho, ûe vertik lnï integrovanè IOU budou zneuûìvat svèho postavenì a br nit konkurent m v p Ìstupu do sìtï: Kalifornie ponech v souëasnou vertik lnï integrovanou strukturu a spolèh se vìce na regulaci jako na n stroj zajiötïnì nediskriminaënìho p Ìstupu k sìtìm; New York a Massachusetts p Ìmo na Ìdily jednotliv m IOUs, aby se rozdïlily na samostatnè distribuënì, p enosovè a v robnì dce innè spoleënosti. Vöechny st ty vöak p ijaly koncept nez vislèho oper tora systèmu (independent system operator ñ ISO), tj. subjektu, kter m na starosti provoz p enosov ch soustav v danèm st tï, a kter by nemïl mìt û dnou finaënì vazbu na ËastnÌky trhu. IOUs nebo jejich dce innè p enosovè spoleënosti tak ztr cejì de facto kontrolu nad provozem sìtì, kterè vlastnì. Nejd leûitïjöìm tèmatem americkè deregulace jsou vöak tzv. Ñstranded costsì ñ doslova n klady uvìzlè na mïlëinï. ÑStranded costsì jsou öpatnè investice, kterè IOUs nebudou schopny spl cet po p echodu ke konkurenënìmu trhu. ProblÈm stranded costs se nejlèpe vysvïtlì na hypotetickèm p Ìkladu. P edpokl dejme, ûe monopolnì firma postavila jadernou elektr rnu za 5 miliard USD, a pot ebuje cenu 9 cent za kwh, aby pokryla variabilnì i fixnì n klady. Regulovan systèm jì tuto cenu bezpeënï zajistil. Investice se vöak uk zala jako neefektivnì, neboù nynì jsou jinì v robci ochotni dod vat elekt inu za pouh ch 5 cent za kwh. Tato cena uû na pokrytì fixnìch n klad elektr rny nestaëì. TrûnÌ hodnota elektr rny klesne na ( eknïme) 1 miliardu. Z porn rozdìl mezi trûnì a ËetnÌ hodnotou aktiv (minus 4 miliardy) jsou Ñstranded costsì. Jedn se o akutnì problèm zejmèna pro ty IOUs, kterè vlastnì jadernè elektr rny. U nïkter ch z nich p esahujì Ñstranded costsì hodnotu jejich z kladnìho jmïnì, a konkurenënì ceny pro nï znamenajì hrozbu finanënìho zhroucenì. I to je zp sob, jak m trhy ÑodmÏÚujÌì neefektivnost. OËek van p d cen v USA d vajì nejlèpe najevo samotnè energetickè monopoly sv m problèmem Ñstranded costsì Na problèmu Ñstranded costsì je nejvìce zar ûejìcì jeho rozmïr. Odhady o celkovè v öì Ñstranded costsì se znaënï liöì, pohybujì se v rozsahu od 40 miliard do 200 miliard USD, p iëemû Ñkonsensusì se z ejmï ust lil na 100 miliard ch. Jelikoû celkov ËetnÌ hodnota aktiv IOUs dosahuje cca 500 miliard, pln pïtina investic v energetice byla neefektivnì! Nic nem ûe b t silnïjöìm varov nìm p ed regulacì neû problèm Ñstranded costsì ve Spojen ch st tech. Tento problèm je p Ìm m d sledkem regulaënìho mechanismu: nìzkè n klady kapit lu, nulov rizika a garantovan v nos z investic podpo ily investice do ob Ìch elektr ren, kterè vöak byly mnohem draûöì a rizikovïjöì neû jinè zdroje. Cena, kterou za nï spot ebitelè platì, je znaën : Pr mïrn cena elekt iny v USA je 6.9 cent za kwh, ale ve st tech, kde jsou nejvïtöì öpatnè investice, je aû 10 cent. Na konkurenënìm trhu se poëìt s cenami okolo 5 cent za kwh. OËek van pokles cen nejvìce d vajì najevo samotnè IOUs, pro kterè Ñstranded costsì p edstavujì noënì m ru. Na lobov nì proti deregulaci utratily miliony dolar. Kdyû zjistily, ûe proces se jiû ned zastavit, zaëaly bojovat alespoú za to, aby jim byly Ñstranded costsì uhrazeny, argumentujìce p itom, ûe deregulace je z sahem do pravidel hry a ûe majì n rok na n hradu ökody tìmto zp sobenou. De facto poûadujì kompenzaci za ztr tu monopolnìch zisk. Jakkoli je tento argument absurdnì, elektr renskè monopoly se uk zaly jako mimo dnï silnì hr Ëi na politickèm kolbiöti a ve vïtöinï st t dos hly toho, ûe valn Ë st Ñstranded costsì jim bude uhrazena. Po nïkolik let budou spot ebitelè k cenï elekt iny (bez ohledu na to, od koho ji koupì) platit extra p Ì- 13

28 2.»esk republika ñ monopolnì ostrov? platek, kter p jde do rukou IOUs. Na tolik oëek van pokles Ët za elekt inu si proto budou muset nïkolik let poëkat Polsko a MaÔarsko Pohled do Polska a MaÔarska je doslova ostudou pro»eskou republiku. AËkoli v chozì podmìnky byly tèmï identickè s naöimi, dok zaly Polsko a MaÔarsko Polsko i MaÔarsko bïhem osmi let provèst reformy, kterè je brzy zaëlenì do ÑevropskÈho klubuì zemì s liberalizovanou energetikou. AËkoli dok zaly p ekonat politick problèm jejich modely uspo d nì energetiky nijak nevyboëujì ze standardu vytvo enèho britsk m a skandin vsk m p Ìkladem, jsou nìzk ch cen pro pro n s inspirativnì p edevöìm tìm, ûe dok zaly p ekonat problèm nìzk ch cen pro dom cnosti. Proces n pravy cen si- dom cnosti ce nenì zcela ukonëen, nicmènï uû v roce 1997 byla pr mïrn cena elekt iny pro dom cnosti v MaÔarsku o 11% a v Polsku dokonce o 47% vyööì neû cena pro pr mysl. 12 Polsko je dobrou uk zkou toho, ûe hodnï nastaven poë teënì struktura odvïtvì se o liberalizaci postar sama. Na poë tku ekonomick ch reforem byl st tnì energetick monopol rozdïlen na 34 (!) v robnìch spoleënostì, jednu p enosovou spoleënost (PES) a 33 distribuënìch spoleënostì. DrobenÌ sektoru v roby do mal ch firem, z nichû nïkterè vlastnì pouze jednu elektr rnu, bylo silnï kritizov no z pozic, ûe novè firmy budou kapit lovï slabè a nebudou mìt zdroje na investice, zejmèna ekologickè. Jakkoli tyto argumenty majì racion lnì j dro, nedoceúujì dynamiku tohoto uspo d nì ñ monopolnì systèm nemohl dlouho vydrûet situaci, kdy 34 nez visl ch v robc bylo p ipojeno k jednè sìti. VelkoobchodnÌ trh se rozvinul v roce 1995 a zahrnuje soutïû mezi v robci o dod vky energie do sìtï PES. Ta dnes v podstatï plnì funkci jedinèho kupujìcìho (viz kapitola 2.5. o EvropskÈ unii) a prod v elekt inu distribuënìm spoleënostem za jednotn a bohatï strukturovan tarif. Distributo i d le prod vajì koncov m spot ebitel m za tarif regulovan ministerstvem financì. SoutÏû mezi v robci vöak sestoupila i ke spot ebitel m. Nov energetick z kon z dubna 1997 vytv Ì Ñklasick ì model liberalizovanè energetiky: P edpokl d, ûe spot ebitelè budou moci kupovat elekt inu p Ìmo od v robc ñ nejprve spot ebitelè p ipojenì do sìtì 110 kv, a postupnï i spot ebitelè na niûöìm napïtì. Z roveú byl vytvo en Energetick regulaënì ad, kter je form lnï sou- Ë stì ministerstva hospod stvì. Jeho pravomoci jsou udìlenì licencì na podnik nì v energetice, regulace tarif za p enos a distribuci a v p echodnèm stadiu takè za v robu, kontrola kvality a eöenì spor mezi energetick mi firmami. Polsko je teprve na poë tku privatizace ñ distribuënì spoleënosti i PES jsou vlastnïnè st tem, a u PES se privatizace zatìm ani nep edpokl d. Z v robnìch spoleënostì byly zprivatizov ny zatìm jen dvï, nicmènï privatizace dalöìch se postupnï p ipravuje. Na polskè zkuöenosti je rozhodnï zajìmavè, ûe pouhè organizaënì rozëlenïnì sektoru, byù pod jednìm st tnìm deötnìkem, dok zalo spustit d kladn deregulaënì proces. Dokonale s tìm kontrastuje polskè plyn renstvì, kde k podobnèmu rozëlenïnì nedoölo, a cel sektor od tranzitu aû po mìstnì distribuci je pod kontrolou st tnìho monopolu. MaÔarsk reforma naopak z privatizace vych zela. Z p vodnìho st tnìho vertik lnï integrovanèho monopolu MVM se v roce 1992 oddïlilo 8 elektr rensk ch a 6 region lnìch distribuënìch spoleënostì, takûe dnes pod znaëkou MVM funguje pouze p enosov soustava, dispeëink a jadern elektr rna Paks. HlavnÌ vlna privatizace probïhla v letech 1995 a 1996 ñ st t prodal 61% podìly ve Ëty ech ne-jadern ch elektr rn ch a 48% podìly v distribuënìch spoleënostech. Kupci byly ve vöech p Ìpadech silnè z padoevropskè energetickè firmy. (Privatizace se zatìm odkl d u t Ì uheln ch elektr ren, kterè spalujì drahè dom cì uhlì a slouûì spìöe jako n stroj soci lnì politiky.) 12 Zdroj: Energy Prices and Taxes, 4Q 1997, International Energy Agency, OECD 14

29 2.»esk republika ñ monopolnì ostrov? ZahraniËnÌ investo i se p i privatizaci Ñsp liliì, neboù se spolehli na vl dnì sliby ohlednï n pravy cen. K mïla b t p ipravena nov tarifnì soustava, kter mïla d slednï vych zet z auditu n klad a zaruëit energetick m firm m 8% rentabilitu aktiv. Nejen ûe byla implementace odloûena na , ale novè tarify ani neodr ûely n klady v tè v öi, jak byly p vodnï slìbeny. Svoji roli z ejmï sehr lo i to, ûe MaÔarsk energetick ad schvalujìcì tarify je souë stì vl dy a do jeho snahy o n pravu cen se p imìchaly politickè motivy. Pr vnì r mec energetiky byl definov n energetick m z konem z roku KromÏ postavenì regulaënìho adu definuje i roli MVM jakoûto jedinèho kupujìcìho. MVM je povinna zabezpeëit dostatek elekt iny n kupy od v robc nebo importem. V robci jsou povinni nabìzet svoji kapacitu p ednostnï MVM. ZajiötÏnÌ nov ch investic je kombinacì nabìdkovèho a autorizaënìho postupu (viz kapitola 2.5). MVM vypisuje soutïûe na v stavbu nov ch zdroj. Schvalov nì v stavby elektr ren o v konu MW je v pravomoci vl dy a parlament rozhoduje o v stavbï zdroj nad 600 MW a jadern ch elektr ren. MaÔarsk model zatìm nezav dì soutïû do prodeje elekt iny koncov m spot ebitel m a konkurence se odehr v pouze na stranï v roby. V tomto smïru je mènï radik lnì neû nap Ìklad model polsk Evropsk unie PouhÈ organizaënì rozëlenïnì energetiky v Polsku spustilo deregulaënì proces VÌtr deregulace nakonec dorazil i do Bruselu. V prosinci roku 1996 schv lily Evropsk parlament a Evropsk rada smïrnici Ë. 96/92/ES o obecn ch pravidlech vnit nìho trhu s elekt inou. Tato smïrnice na izuje Ëlensk m st t m, aby otev ely trh s elekt inou alespoú pro Ë st z kaznìk, a vytv - Ì obecnè z sady pro rovnè podmìnky na jednotnèm evropskèm trhu s elekt inou. Za silìm o liberalizaci energetiky st ly dva hlavnì d vody. PrvnÌ je ideologick, spoëìvajìcì v dlouholetèm silì evropsk ch org n o vytvo enì skuteënï jednotnèho trhu v EU bez barièr. V poslednìch letech se odstraúov nì p ek ûek jednotnèmu trhu zaëalo t kat i tradiënï zmonopolizovan ch odvïtvì ñ telekomunikacì, aeroliniì, ûeleznic, a nynì i elektroenergetiky a plyn renstvì. 13 Druh d vod je ryze praktick a stojì za nìm snaha velk ch pr myslov ch spot ebitel zìskat p Ìstup k levnïjöì ener- 13 V kvïtnu 1998 byla schv lena i smïrnice o jednotnèm trhu se zemnìm plynem. 14 Z vazek Ñve ejnè sluûbyì lze zneuûìt opravdu snadno. Podle smïrnice se m ûe vztahovat na ÑbezpeËnost, vëetnï bezpeënosti z sobov nì, pravidelnost, kvalitu a cenu dod vek a na ochranu ûivotnìho prost edì. UstanovenÌ o cenï umoûúuje vl d m i nad le prov dït cenovou diskriminaci ve prospïch privilegovan ch spot ebitel, pokud prohl sì, ûe takov diskriminace je v ÑobecnÈm ekonomickèm z jmuì. OstatnÌ d vody nejsou nijak specifickè pro energetiku, neboù i v ostatnìch odvïtvìch existujì bezpeënostnì, kvalitativnì a ekologickè standardy, aniû by se jich pouûìvalo jako argument k vytvo enì monopolnì struktury odvïtvì. 15

30 2.»esk republika ñ monopolnì ostrov? gii. Mezi Ëlensk mi zemïmi Unie jsou velkè rozdìly v cen ch elekt iny pro pr mysl (viz Graf), coû zejmèna z stupce nïmeckèho pr myslu motivovalo k soust edïnèmu lobov nì v Bruselu. Jelikoû elekt ina je d leûitou n kladovou poloûkou v adï odvïtvì, nahlìûì se na liberalizaci energetiky jako na n stroj posìlenì glob lnì konkurenceschopnosti evropskèho pr myslu. SmÏrnice rozhodnï nenì ultraliber lnì dokument, kter by ze dne na den rozbil monopoly a zruöil st tnì regulace. V poûadovanè mì e deregulace z st v daleko za Velkou Brit niì a ävèdskem, tedy tïmi Ëleny EU, kte Ì deregulaci provedli nez visle na Bruselu. Vznikala dlouhou dobu a je v sledkem nevyhnuteln ch st et z jm jednotliv ch zemì a lobbystick ch skupin a zemì. ZatÌmco NÏmecko, D nsko Ëi Holandsko st ly v Ëele silì o prosazenì smïrnice a akcentovaly z - jmy spot ebitel, stanovisko Francie bylo mnohem vìce zdrûenlivè a odr ûelo nejen tradiënì francouzsk etatismus, ale i mimo dnï silnou pozici ElectricitÈ de France, nejvïtöìho elektr renskèho monopolu v EvropÏ plnï vlastnïnèho st tem. V sledn kompromis odpovìd p ÌslovÌ Ñvlk se naûral a koza z stala cel ì. Nap Ìklad smïrnice vstupuje v platnost od roku 1999, ale Belgie a Irsko si vyjednaly odklad do roku 2000 a ÿecko do roku SmÏrnice takè obsahuje Ñ nikovou klauzuliì, kter umoûúuje Ëlensk m zemìm tèmï dokonale neutralizovat dopad smïrnice:»lenskè zemï mohou, je-li to v ÑobecnÈm ekonomickèm z jmuì, uvalit na energetickè podniky z vazek Ñve ejnè sluûbyì. N slednï mohou Ñve ejnou sluûbuì pouûìt jako omluvu pro nep ijetì nïkolika velmi d leûit ch bod ñ nap Ìklad ustanovenì o p Ìstupu k sìtìm. 15 NicmÈnÏ smïrnice nebr nì zemìm, kterè opravdu chtïjì liberalizovat trh s elekt inou, aby tak uëinily, a bez v jimky na izuje vöem zemìm, aby daly moûnost volby dodavatele energie alespoú nejvïtöìm odbïratel m. Z kladnì ustanovenì smïrnice jsou n sledujìcì:»lenskè st ty zejmèna musì alespoú Ë sti spot ebitel d t moûnost volby dodavatele energie, a to bez ohledu na zvolen model p Ìstupu k sìtìm (viz nìûe). Spot ebitelè s moûnostì volby dodavatele se v bruselskèm ûargonu naz vajì opr vnïnì z kaznìci (eligible customers), zatìmco ostatnì, odk zanì na monopolnìho dodavatele, se naz vajì zajatì z - ZemÏ EU musì otev Ìt trh s elekt inou alespoú pro velkè spot ebitele kaznìci (captive customers). KritÈria urëenì opr vnïn ch z - kaznìk jsou pomïrnï komplikovan, v z sadï vöak moûnost volby dostanou od roku 1999pr myslovì spot ebitelè s roënì spot ebou nad 40 GWh. Tento limit bude d le sniûov n na 20 GWh v roce 2002 a na 9 GWh v roce Toto je pouze minim lnì poûadavek ñ kaûd Ëlensk zemï se m ûe rozhodnout otevìrat trh rychleji, nebo ho otev Ìt pro vöechny spot ebitele najednou.»lenskè st ty si d le musì zvolit jeden ze dvou zp sob konkurenënìho zajiötïnì nov ch v robnìch kapacit: nabìdkov postup (tendering procedure) nebo autorizaënì postup (authorization procedure). NabÌdkov postup: V stavbu nov ch elektr ren organizuje st t nebo jìm povï en subjekt pomocì v bïrov ch ÌzenÌ. (Jin mi slovy se jedn o centr lnì pl nov nì.) Organiz tor v bïrovèho ÌzenÌ zve ejúuje pot ebu v stavby nov ch zdroj a m ûe specifikovat jejich parametry (poûadavky na bezpeënost, ochranu ûivotnìho prost edì, druh prim rnìho paliva, finanënì situace investora atd.). TakÈ musì zve ejnit kritèria, podle kter ch bude vybr na vìtïzn nabìdka. P i v bïru nesmì doch zet k diskriminaci mezi v robci z r zn ch Ëlensk ch zemì. D leûitou roli hraje ustanovenì, 15 Samov robce (autoproducer) je smïrnicì definov n jako osoba, vyr bïjìcì elekt inu prim rnï pro svou vlastnì pot ebu. Nez visl v robce je definov n jako producent, kter neprovozuje p enosovou nebo distribuënì soustavu v zemi, kde byl z Ìzen, p ÌpadnÏ (v zemìch kde nejsou vertik lnï integrovanè spoleënosti) producent, kter nenì v luënï pod Ìzen ekonomickèmu azenì zdroj v soustavï. 16 Spot ebiteli v zemi s modelem SB tak smïrnice negarantuje moûnost nakoupit elekt inu od velkoobchodnìka p sobìcìho uvnit soustavy ñ m ûe tak uëinit jedinï tìm, ûe velkoobchodnìk si v jinè zemi EU zaloûì dce innou spoleënost.»lenskè zemï mohou podobn m absurdit m zabr nit tìm, ûe umoûnì n kupy i od obchodnìk uvnit soustavy. 16

31 2.»esk republika ñ monopolnì ostrov? podle nïhoû se nabìdkov postup (pokud se pro nïj zemï rozhodne) nemusì t kat samov robc a nez visl ch v robc 16 ñ ti mohou stavït zdroje i na z kladï licence udïlenè v autorizaënìm postupu. DÌky tomu existuje voln vstup do odvïtvì v roby, i kdyû Ñcentr lnì pl novaëì necìtì pot ebu nov ch zdroj. AutorizaËnÌ postup: NamÌsto centr lnìho pl nov nì zde o v stavbï nov ch elektr ren rozhodujì sami v robci na z kladï vlastnìho odhadu, zda se investovat vyplatì Ëi nikoli. Kaûd z jemce m ûe poû dat o licenci (autorizaci) na v stavbu novèho zdroje, a ta mu musì b t udïlena. St t si vöak m ûe stanovit omezujìcì kritèria pro novè zdroje (poûadavky na bezpeënost, ochranu ûivotnìho prost edì, druh prim rnìho paliva, finanënì situace investora atd.). P i p ÌpadnÈm odmìtnutì autorizace musì b t sdïleny d vody, kterè k odmìtnutì vedly, a musì existovat moûnost odvol nì.»lenskè st ty si takè musì zvolit jeden ze dvou model nediskriminaënìho p Ìstupu k sìtìm, kter je nutn pro umoûnïnì konkurence ve v robï a prodeji energie: model jedinèho kupujìcìho (single buyer ñ SB) a model p Ìstupu t etìch stran (third party access ñ TPA). Jedin kupujìcì je st tem povï en subjekt, kter vykupuje elekt inu od vöech v robc v p enosovè soustavï a prod v ji d le distribuënìm spoleënostem nebo p Ìmo spot ebitel m. M de facto monopol na velkoobchod s elekt inou. V roba je vöak plnï konkurenënì, neboù v robci soutïûì mezi sebou o zak zky na prodej energie jedinèmu kupujìcìmu. Pro zajiötïnì p Ìstupu vöech v robc musì SB zve ejnit nediskriminaënì tarif pro pouûitì p enosovè soustavy; m ûe vöak takè odmìtnout p Ìstup k soustavï, pokud nem dostateënou kapacitu. AËkoli to smïrnice p Ìmo neuv dì, z logiky modelu SB vypl v, ûe ceny pro koncovè spot ebitele musì b t i nad le regulov ny, a to obvykle na rovni cen, za kterè nakupuje jedin kupujìcì, plus n klady na p enos a distribuci. I p es monopol jedinèho kupujìcìho smïrnice vyûaduje, aby opr vnïnì z kaznìci mïli moûnost jedinèho kupujìcìho obejìt a zìsk vat elekt inu p Ìmo od v robc uvnit i vnï soustavy a od velkoobchodnìk vnï soustavy. 17 DÌky tèto provizi bude model SB vcelku podobn modelu TPA a je ot zkou, zda instituce jedinèho kupujìcìho se pak nest v ponïkud nadbyteënou. SmÏrnice EU klade d raz zejmèna na odstranïnì barièr v mezin rodnìm obchodu s elekt inou P Ìstup t etìch stran umoûúuje distribuënìm spoleënostem, velkoobchodnìk m a opr vnïn m spot ebitel m uzavìrat kontrakty p Ìmo s v robci a mezi sebou navz jem. P Ìstup k sìti musì mìt v robci a obchodnìci vnï i uvnit soustavy. ProvozovatelÈ p enosovè soustavy musì zve ejnit nediskriminaënì tarif za jejì pouûitì, a majì pr vo odmìtnout p Ìstup do soustavy, pokud v nì nenì dostateën p enosov kapacita. Pro stanovenì v öe tarifu lze pouûìt dva reûimy: tzv. sjednan TPA (negotiated TPA), kde provozovatel soustavy zve ejnì pouze indikativnì rozmezì sazeb za pouûitì soustavy a konkrètnì v öe se stanovì dohodou s uûivatelem soustavy, nebo tzv. otev en TPA (open TPA), 18 kde provozovatel soustavy zve ejnì pevnè sazby. CelkovÏ model TPA poskytuje vöem subjekt m vïtöì volnost p i uzavìr nì r zn ch typ kontrakt.»lenskè zemï mohou zvolit libovolnou kombinaci mezi nabìdkov m a autorizaënìm postupem p i zajiöùov nì novèho v konu na stranï jednè a TPA a SB pro p Ìstup k sìtìm na stranï druhè. V praxi vöak lze oëek vat, ûe zemï s modelem TPA zvolì autorizaënì postup a zemï s modelem SB zvolì nabìdkov postup. 17 NÏkdy b v oznaëov n jako regulovan TPA (regulated TPA). 18 SmÏrnice nena izuje rozdïlenì vertik lnï integrovan ch spoleënostì na samostatnè p enosovè, distribuënì a v robnì podniky. Pouze vyûaduje, aby mezi ÌzenÌm p enosovè soustavy a ÌzenÌm v roby existovala ÑËÌnsk zeôì. 17

32 2.»esk republika ñ monopolnì ostrov? KromÏ tïchto z sadnìch ot zek eöì smïrnice i adu dalöìch.»lenskè st ty musì urëit provozovatele p enosov ch soustav, kte Ì by mïli b t alespoú z hlediska ÌzenÌ nez vislì na v robï a distribuci. 19 ProvozovatelÈ takè nesmì diskriminovat mezi uûivateli soustavy, zejmèna pokud by to mïlo b t ve prospïch p idruûen ch podnik a akcion. Obdobn poûadavek se t k i provozovatel distribuënìch soustav. TÏm takè m ûe b t uloûena povinnost z sobovat, coû umoûúuje konzervaci dneönìch monopolnìch struktur (povinnost z sobovat je nesluëiteln s konkurenënìm trhem a v Brit nii, Norsku a ävèdsku jiû byla zruöena). IntegrovanÈ energetickè podniky musì vèst oddïlenè ËetnictvÌ pro v robu, p enos a distribuci. D vodem je pot eba transparentnì regulace a zabr nïnì p elèv nì n klad mezi Ëinnostmi regulovan mi (p enos a distribuce) a konkurenënìmi (v roba a obchod). JednÌm z nejzajìmavïjöìch (a skuteënï radik lnìch) opat enì smïrnice je klauzule, kter v robc m a opr vnïn m z kaznìk m dovoluje vybudovat p Ìm vedenì a tak zcela obejìt st vajìcì p enosovou nebo distribuënì sìù. TÌm se naruöuje se zaveden p edstava o Ñp irozenèm monopoluì elektrick ch sìtì. D sledkem tèto moûnosti budovat alternativnì vedenì bude zejmèna disciplinujìcì efekt na sìùovè monopolisty. ÿada opat enì smïrnice EU je v sledkem tlak lobbystick ch skupin a s liberalizacì trhu nem mnoho spoleënèho ÿada opat enì smïrnice je zjevn m v sledkem spïönèho tlaku z jmov ch skupin a m pram - lo spoleënèho s ideou jednotnèho otev enèho trhu s elekt inou. EkologovÈ si vymohli ustanovenì, ûe ËlenskÈ st ty mohou po provozovateli soustavy poûadovat, aby p i dispeëinku v robnìch za ÌzenÌ up ednostúoval obnovitelnè zdroje energie. UhelnÈ lobby prosadily klauzuli, ûe ËlenskÈ st ty mohou na Ìdit (z d vod bezpeënosti z sobov nì), aby p i dispeëinku byly up ednostnïna v robnì za ÌzenÌ vyuûìvajì dom cìch zdroj. DalöÌm sporn m bodem je tzv. ÑnegativnÌ reciprocitaì, kter odr ûì obavy z nerovnomïrnèho v voje v r zn ch st tech. M ûe se st t, ûe soustava st tu A je velmi otev ena, zatìmco soustava st tu B mènï. V robce ze st tu B m ûe soutïûit o z kaznìky ve st tï A, ale ne naopak. NegativnÌ reciprocita dovoluje otev enïjöì zemi odep Ìt v robc m z uzav enïjöì zemï p Ìstup na sv j trh. P estoûe znì ÑspravedlivÏì, jde negativnì reciprocita proti samotn m princip m vnit nìho trhu; chr nì zejmèna st vajìcì monopoly v liber lnïjöìch st tech a m ûe znaënï zpomalit otevìr nì trhu pro mezin rodnì transakce. Z jmy monopol chr nì i provize o Ñp echodnèm reûimuì, kter eöì problèm Ñstranded costsì. Pokud nap Ìklad nïkter st t vydal z ruky za investice do jadern ch elektr ren a tyto investice se po p echodu k jednotnèmu trhu st vajì ztr tovè, m ûe poû dat Evropskou komisi o doëasn odklad otev enì trhu a chr nit Ñsvouì monopolnì spoleënost. Jakkoli tyto v jimky majì za sebou uölechtilè ekologickè, strategickè, Ëi spravedlnostnì motivy, budou vûdy znamenat draûöì elekt inu pro spot ebitele st tu, kter je vyuûije. ZatÌmco na deregulaënì procesy v Brit nii, USA, ävèdsku Ëi Norsku mohou odp rci konkurenënìho trhu s elekt inou nahlìûet jako na nïco, co se»eskè republiky net k, p ed smïrnicì EvropskÈ unie uû nelze schov vat hlavu do pìsku. Chceme-li vstoupit do EvropskÈ unie, jejì ustanovenì budeme muset naplnit. Bude to znamenat velmi hlubokou reformu struktury energetickèho odvïtvì a jeho regulaënìho r mce, kterè, jak ukazuje n sledujìcì kapitola, v podstatï p eûìvajì z dob socialismu a zp sobujì znaënè ekonomickè ztr ty. 18

33 3. SouËasn stav elektroenergetickèho sektoru v»eskè republice»esk ekonomika byla jiû od samotnèho poë tku industrializace charakterizov na nadpr mïrn m zastoupenìm energeticky n roën ch odvïtvì, jako jsou nap Ìklad hutnictvì Ëi chemick pr mysl. BÏhem etapy tzv. socialistickè industrializace se postavenì energetiky jeötï upevnilo a energetika se stala dominantnìm odvïtvìm ËeskÈ (ËeskoslovenskÈ) ekonomiky. SouË stì ekonomickè politiky tehdy vl dnoucìho komunistickèho reûimu byla i politika levnè energie Ñza kaûdou cenuì. Energie nebyla povaûov na za vz cnou komoditu a jejì spot eba nebyla omezov na realistickou cenou. Naopak, co nejvyööì spot eba energie se stala chloubou Ñn rodohospod ì tè doby. Z tohoto historickèho pozadì vypl v za prvè klìëov role energetiky i pro dneönì Ëeskou ekonomiku. Energetick n roënost ËeskÈ ekonomiky je st le nejmènï dvojn sobn ve srovn nì s ekonomikami zemì z padnì Evropy. Filosofie pl tv nì energiì je st le velmi siln i mezi obyvatelstvem, kterè se domnìv, ûe existuje nïco jako Ñpr vo na levnou energiiì. Druh m d sledkem historickèho v voje je obrovsk setrvaënost celè energetiky, kter z stala tèmï nedotëena osmi lety ekonomickè transformace. Energetick sektor je st le prakticky monopolnì jak ve v robï, tak p edevöìm v p epravï energie. Neexistuje rovn p Ìstup do odvïtvì, neexistuje ani moûnost volby pro odbïratele energiì. KromÏ zmïn uvnit jednotliv ch energetick ch spoleënostì (kterè rozhodnï nelze podceúovat) nedoölo k z sadnì zmïnï v institucion lnìm r mci energetiky ani k vytvo enì konkurenënìho prost edì. Elektroenergetika v»eskè republice v roce 1998 je charakterizov na vysokou koncentracì v odvïtvì, siln m (ale nesystematick m) zasahov nìm st tu, silnï deformovan mi cenami, nedokonëenou privatizacì a neujasnïn mi pravidly pro podnik nì v oboru. V tèto kapitole nejprve struënï popìöeme dneönì strukturu elektroenergetiky, abychom pokraëovali anal zou hlavnìch nedostatk dneönìho uspo d nì Struktura odvïtvì 3. SouËasn stav elektroenergetickèho sektoru v»eskè republice»eötì spot ebitelè nemajì moûnost zvolit si dodavatele energie Elektroenergetika proöla v»r od roku 1990 nïkolika d leûit mi zmïnami. Form lnï nejv znamnïjöì bylo rozëlenïnì monopolnìch»esk ch energetick ch z vod na jednu spoleënost zab vajìcì se v robou a p enosem elektrickè energie po sìti velmi vysokèho napïtì 400 kv a 220 kv (»EZ, a.s.) a na osm region lnìch distribuënìch spoleënostì, tzv. REAS.»EZ, a.s. byl zaloûen v roce 1992, stal se jednìm z nejvïtöìch Ñhit ì kupûnovè privatizace a dnes je nejd leûitïjöì spoleënostì obchodovanou na praûskè Burze cenn ch papìr. 67% akciì spoleënosti st le vlastnì st t prost ednictvìm Fondu n rodnìho majetku, 1% je v drûenì RestituËnÌho fondu, drobnì akcion i vlastnì zhruba 4% a zb vajìcìch 27% je v drûenì r zn ch institucion lnìch investor. HlavnÌm p edmïtem Ëinnosti»EZu je v roba, p enos, tranzit, dovoz a v voz elektrickè energie. Ve vlastnictvì spoleënosti je jadern elektr rna Dukovany (26% v roby elekt iny v r mci»ez), 10 uheln ch elektr ren (70% v roby), 15 vodnìch (4%), 4 vïtrnè a 1 sol rnì elektr rna. Hmotn a nehmotn majetek spoleënosti dosahuje sumy 143 miliard KË, z nichû zhruba 8 miliard KË p ipad na p enosovou soustavu vëetnï dispeëinku.»ez si zachov v dominantnì postavenì ve v robï elekt iny v»r: vyr bì dnes p ibliûnï 75% veökerè elektrickè energie a instalovan v kon jeho zdroj ËinÌ MW. Region lnì distribuënì spoleënosti byly zaloûeny st tem v roce 1994 jako akciovè spoleënosti a jejich hlavnìm p edmïtem Ëinnosti je n kup, distribuce a prodej elektrickè energie. Jejich exkluzivnì teritoria kopìrujì hranice b val ch kraj. Podle prodeje je nejvïtöì z REAS Severomoravsk energetika (SME), n sledovan Jihomoravskou a SeveroËeskou. NejmenöÌ jsou naopak Z padoëesk a JihoËesk energetika s mènï neû poloviënìm prodejem oproti SME. Vlastnick 19

34 3. SouËasn stav elektroenergetickèho sektoru v»eskè republice struktura vöech REAS je velmi podobn : 46-48% z st v v drûenì st tu, 34% akciì (s omezenou p evoditelnostì) je ve vlastnictvì obcì danèho regionu, 3% vlastnì RestituËnÌ fond, 1% NadaËnÌ fond, 1-2% jsou v drûenì zamïstnanc a 15% bylo rozdïleno v druhè vlnï kupûnovè privatizace. Od roku 1997 doch zì k ËilÈmu Ñobchodov nìì s akciemi v drûenì municipalit, kdy obce prod vajì zprost edkovatel m p edkupnì pr vo na akcie v okamûiku, kdy je budou moci prodat. Je evidentnì, ûe tento zp sob Ñspont nnì privatizaceì je nev hodn jak pro st t (hodnota jehoû podìlu kles s tìm, jak jinè spoleënosti skupujì kontrolnì balìky akciì), tak i pro obce (kterè utrûì podstatnï niûöì cenu). KromÏ»EZ existuje v»r nïkolik tzv. nez visl ch v robc elektrickè energie (IPP ñ z anglickèho independent power producer). Mezi nejv znamnïjöì IPP pat Ì Elektr rny Opatovice, Sokolovsk uheln, ECK Generating, a d le tepl renskè spoleënostì ve velk ch mïstech, jejichû prim rnìm posl nìm jsou dod vky tepla do sìtï d lkovèho vyt pïnì. Ve srovn nì s evropsk mi zemïmi m u n s pomïrnï silnou tradici kogenerace ve velk ch pr myslov ch podnicìch, kter se na celkovè v robï podìlì cca 13% Privatizace Privatizace energetick ch spoleënostì je st le p edmïtem debat. Po druhè vlnï kupûnovè privatizace doölo k zastavenì dalöìho procesu privatizace se zd vodnïnìm, ûe nelze privatizovat nedokonale regulovanè monopoly. ZatÌmco v regulaci k urëitèmu v voji doölo (podrobnosti viz d le), privatizace z st v otev enou i v roce Vzhledem k tomu, ûe prospïönost privatizace nikdo nezpochybúuje, ûe trûnì hodnota akciì na burze dosahuje zhruba 20 miliard u REAS a 40 miliard u»ez a ûe jiû dnes probìh shora naznaëen Ñspont nnì privatizaceì, jde o nepochopitelnou laxnost st tu. PoslednÌ usnesenì vl dy z dubna 1998 p edbïûnï poëìt s prodejem celèho zbytkovèho podìlu st - tu ve vöech REASech vûdy jednomu strategickèmu investorovi s pr vem zpïtnèho odkupu pro FNM. St t si tìm chce zajistit kontrolu nad v bïrem budoucìho vlastnìka distribuënìch sìtì a chce takè zìskat maxim lnì obnos z drûen ch akciì. Privatizace by se mïly Ëastnit jen spoleënosti se zkuöenostì s podnik nìm v energetice a p itom spoleënosti nevlastnïnè st tem z vìce neû jednè t etiny. St t vöak nem re lnou moûnost p edejìt Ñspont nnì privatizaciì akciì v drûenì obcì, kter smï uje k vytvo enì siln ch vlastnick ch skupin uvnit jednotliv ch REAS a ke snìûenì hod- 1 Zdroj: InternetovÈ adresy jednotliv ch firem. 2 daje za rok Zdroj: ED»R. 20

35 3. SouËasn stav elektroenergetickèho sektoru v»eskè republice noty podìlu v drûenì FNM. Z ËistÏ ekonomickèho hlediska nenì na Ñspont nnì privatizaciì nic öpatnèho, nicmènï st t na nì rozhodnï nevydïl v. Vzhledem k tomu, ûe cel proces ofici lnì privatizace, bude trvat nïkolik mïsìc, lze pochybovat, bude-li spïönï dokonëen. Je ot zkou, jak se k privatizaci distribuënìch spoleënostì postavì vl da vzeöl z voleb v Ëervnu ZatÌmco pro REASy existuje alespoú r mcov pl n, privatizace»ezu, p ÌpadnÏ jeho rozdïlenì na p enosovou soustavu a elektr rny, je zatìm v oblasti p edbïûn ch vah a nelze poëìtat s jejì brzkou realizacì SchizofrennÌ role st tu St t v dneönì situaci vystupuje v trojì roli: je regul torem, tv rcem energetickè politiky i rozhodujìcìm vlastnìkem vöech klìëov ch energetick ch spoleënostì. V sledkem tèto situace je schizofrennì postoj st tu v Ëi energetick m spoleënostem. Na jednè stranï vystupuje jako cenov regul tor, jehoû cìlem je omezenì p edpokl danèho monopolnìho zisku v odvïtvì a zejmèna udrûov nì soci lnìho smìru prost ednictvìm levnè energie. K tomu pouûìv pomïrnï sloûit a nepr hledn regulaënì postup, s kompetencemi rozdïlen mi mezi dvï na sobï nez visl ministerstva (financì a pr myslu ñ podrobnosti viz d le). Na druhè stranï se ovöem st t snaûì hr t i svoji roli majitele a budoucìho prodejce energetick ch spoleënostì. K v konu vlastnick ch pr v byl vypracov n obdobnï nepr hledn mechanismus, kde se o v kon dïlì dva st tnì org ny, a to ministerstvo pr myslu a obchodu a Ñnez visl ì Fond n rodnìho majetku. V sledek tohoto institucion lnìho r mce je pomïrnï snadno p edvìdateln ñ st t nevykon v ani jednu ze sv ch rolì efektivnï a mezi jednotliv mi vl dnìmi Ñagenturamiì panuje vz jemn ned vï ivost a Ëasto i evnivost Ceny St t je ve schizofrennì roli regul tora a vlastnìka, p iëemû ani jednu roli nevykon v efektivnï roveú cen energie a jejich dalöì v voj z sadnìm zp sobem ovlivúujì dokonëenì transformace energetickèho sektoru v»eskè republice. DneönÌ struktura cen neodr ûì relativnì vz cnost energie ani n klady na jejì v robu. Ceny pro dom cnosti jsou hluboko pod n klady, na coû dopl cejì nïkte Ì podnikatelè, kte Ì jsou nuceni platit zbyteënï vysokè ceny, a energetickè podniky, jimû pr mïrnè ceny nestaëì generovat zdroje pro nezbytnou rekonstrukci sv ch zdroj a sìtì. Tato struktura vede k pl tv nì energiì v dom cnostech a neumoûúuje energetick m firm m chovat se podle standardnìch trûnìch pravidel. DneönÌ roveú cen ztïûuje otev enì energetickèho sektoru pro konkurenci, protoûe ta by se soust edila v hradnï na velkoodbïratele a souëasn m energetick m firm m by z stali jen prodïleënì maloodbïratelè. prava cen je proto naprosto nezbytn a podmiúuje jakèkoliv dalöì kroky v energetice. P etrv vajìcì deformace cen energie pro dom cnosti m jiû dnes z etelnè dopady na rychle se zvyöujìcì spot ebu energie v tomto sektoru. Vzhledem k tomu, ûe jde o odbïry ztr tovè pro energetickè firmy, doch zì k postupnèmu zhoröov nì jejich finanënì situace. NavÌc jde o odbïry ËasovÏ neodhadnutelnè a neregulovatelnè, jejichû pokrytì je finanënï nejn roënïjöì a kterè vyvol vajì siln tlak na v stavbu drah ch z loûnìch energetick ch zdroj. Z tabulky 3.2. je vidït, ûe po ceny pro dom cnosti jsou po d niûöì neû ceny pro pr mysl, coû je v naprostèm rozporu s ekonomickou logikou, neboù n klady na dod nì elekt iny dom cnostem jsou vyööì. I ve svïtovèm kontextu se jedn tèmï o unik t (spoleënï s»r platì niûöì ceny dom cnosti jeötï v Lotyösku, Rusku a na SlovenskuÖ). 4 NicmÈnÏ n prava cen st le zadrh v na argumentu o Ñsoci lnì nosnostiì. Tento argument je ovöem absurdnì, neboù nejvìce na levnè energii vydïl vajì nejbohatöì dom cnosti, kterè vyt pïjì velkè domy a jsou mnohem vìce vybaveny elektrick mi spot ebiëi. Jiû v roce 1992 sice slìbila tehdy jeötï feder lnì vl da rychlou n pravu 21

36 3. SouËasn stav elektroenergetickèho sektoru v»eskè republice cen do roku 1995, ale jeötï v roce 1998 se ceny pro dom cnosti pohybujì zhruba na jednè polovinï cen, kryjìcìch n klady v roby a dod vky energie. ProblÈmem nenì jenom v öe cen, ale i nerozvinut tarifnì struktura, kter rezignuje na regulaci spot eby elektrickè energie pomocì ekonomick ch n stroj (nap Ìklad vyööì cena v zimï, Ëi slevy za odbïry mimo öpiëku). Ta se v poslednìch letech v bec nemïnila, neboù p i kaûdoroënì pravï cen se pouze indexujì jednotlivè sloûky tarif o schv lenè procento, aniû by se v ûnïji uvaûovalo o prav ch jejich chybnè struktury. TÈma cenov ch n prav se stalo p edmïtem politick ch jedn nì na nejvyööì rovni. AËkoli dle z - kona o cen ch (Ë. 526/1990 Sb.) je regulace cen elekt iny ryze odborn problèm pro cenov odbor ministerstva financì, v rozporu s duchem z kona a praxì u ostatnìch regulovan ch cen (nap. lèky, teplo) p evzala tento problèm na sebe vl da a dokonale jej zpolitizovala. Dala mu navìc zcela zav dïjìcì n lepku Ñderegulaceì, p estoûe prov dïnè administrativnì zvyöov nì cen nem se skuteënou deregulacì, tj. uvolnïnìm cen nic spoleënèho. Skupina politik tak hlasuje o procentnì v öi cenov ch n prav pro ten kter rok. ÑDeregulaceì cen v roce 1998 byla typickou uk zkou politickèho p etahov nì mezi 20% a 30%, naprosto odtrûenèho od ekonomick ch kalkulacì. (KoneËn kompromis byl 24%.) Aniû bychom chtïli pochybovat o dobrè v li Ëi odborn ch kvalit ch jednotliv ch ministr, lze Ìci, ûe tento systèm neobyëejnï komplikuje proces narovn nì regulovan ch cen. Na z vïr nutno dodat, ûe dneönì cenov politika je v rozporu s pravidly EvropskÈ unie, kter k ÌûovÈ dotace mezi skupinami spot ebitel zakazuje Pr vnì a regulaënì r mec Podnik nì v elektroenergetice, plyn renstvì a tepl renstvì upravuje z kon Ë. 222/1994 (tzv. energetick z kon), kter rozhodnï nevyhovuje rychle se mïnìcìm podmìnk m na trzìch s energiemi. StruËnÏ eëeno, z kon d v st tu pravomoc regulovat vïci, kterè by regulovat nemïl, zatìmco regulaci ËinÌ bezzubou v tïch oblastech, kde m smysl. Z kon v prvè adï omezuje voln vstup do odvïtvì komplikovan m procesem udìlenì autorizacì, kterè jsou v z ny na splnïnì celè ady zbyteën ch podmìnek. 6 Z kon takè v ûe udìlenì autorizacì na Ñve ejn z jemì, coû je pojem, kter ani nenì v z konï definov n a kter lze snadno zneuûìt k odmìtnutì û dosti o udïlenì autorizace. Na distribuënì spoleënosti uvaluje povinnost 4 Ve svïtï platì dom cnosti zhruba dvojn sobnou cenu oproti ostatnìm odbïratel m. 5 Zdroj: MPO. 6 NejproblematiËtÏjöÌ podmìnkou jsou ÑfinanËnÌ p edpoklady k zajiötïnì v konu autorizovanè Ëinnostiì, neboù dïlajì z ministerstva ÑpeËovateleì o finanënì zdravì energetick ch firem. P itom starosti o ziskovost podnik nì by mïly b t p enech ny pouze podnikatel m. 22

37 3. SouËasn stav elektroenergetickèho sektoru v»eskè republice z sobovat, kter je nesluëiteln s konkurenënìm trhem. O regulaci hovo Ì nesmìrnï v gnï 7 a ne- Ìk nic o tom, jak konkrètnì rozhodnutì je MPO jakoûto regul tor opr vnïno vyd vat. Jiû tak komplikovanou strukturu org n rozhodujìcìch v energetice d le komplikuje vytvo enìm samostatnè St tnì energetickè inspekce (SEI, v ûargonu Ñsejkaì), kter m v popisu pr ce kontrolovat dodrûov nì p ev ûnï technick ch p edpis a ukl dat pokuty. Z kon je bezbrann v Ëi z sadnìmu problèmu dneönìho stavu, kdy vlastnìk p enosovè soustavy (»EZ) je z roveú dominantnìm producentem elektrickè energie a vlastnìci distribuënìch sìtì, na nïû jsou napojeni tèmï vöichni nez vislì v robci elektrickè energie, majì monopol na prodej energie ve Ñsv chì krajìch. Takov systèm je ned v prostor pro vznik konkurenënìho prost edì, neboù mezi z kaznìkem a v robcem vûdy stojì monopolnì sìù, kter nechce konkurenënìm v robc m Ëi prodejc m elekt iny p edat svè klienty. SvÏtovÏ vyzkouöen m eöenìm je p Ìstup t etìch stran; jeho na ÌzenÌ ze strany MPO vöak dneönì z kon ( dajnï) neumoûúuje. Je zjevnè, ûe tento stav je rovnïû v rozporu se smïrnicì EvropskÈ unie (viz kapitola 2.5). Jasnou ilustracì nejasnï specifikovanèho institucion lnìho r mce elektroenergetiky jsou potìûe st ednìho energetickèho dispeëinku ( ED). Ten byl zaloûen v dubnu 1997 a dle z kona by mïl zajiöùovat jednotnè ÌzenÌ elektrizaënì soustavy»r, udrûovat rovnov hu mezi zdroji a spot ebou elektrickè energie, eöit stavy mimo dnèho charakteru a spolupracovat se zahraniënìmi elektrizaënìmi soustavami. Do konce roku 1997 mïl ED ve spolupr ci s MPO rozhodnout o Ëase, kdy bude pot eba p ipojit do elektrizaënì sìtï»r nov zdroj a doporuëit jeho z kladnì parametry. Nakonec vöak musel ED od tohoto rozhodnutì odstoupit, protoûe nem û dnè pravomoci pro vyps nì tendru ani nem kompetence na uzav enì smlouvy o budoucìm odbïru elektrickè energie z p ÌpadnÈho novèho zdroje. PlatÌ tedy st le princip autorizace, podle kterèho je sice v»r moûnè postavit tèmï libovoln St t je dnes zcela bezbrann v Ëi stavu, kdy majitel p enosovè soustavy br nì v p Ìstupu t etìch stran do sìtï zdroj elektrickè energie, ten vöak nem öanci zìskat p Ìstup k sìtìm spravovan ch REASy a»e- Zem. SamotnÈ sloûenì ED, zahrnujìcì z stupce»ezu, REAS, nez visl ch v robc a MPO z nïj dïl nefunkënì org n, zejmèna dìky tomu, ûe tèmï kaûd podstatn n vrh vyûaduje jednomyslnè schv lenì. MPO jakoûto regul tor m minim lnì vliv na v öi koncov ch cen ñ pouze ministerstvu financì p edkl d n vrhy na zmïny cen, nicmènï koneënè rozhodov nì je p enech no politickèmu procesu. MPO spolu s MF vöak urëujì velmi d leûitou cenu v energetice, a to tzv. p edacì cenu, za kterou»ez prod v elekt inu REAS m. 8 V tèto regulaci se jiû uplatúujì ekonomickè propoëty, byù musì b t ponïkud pok ivenè, aby respektovaly realitu koncov ch cen stanoven ch politick m procesem. RegulaËnÌ metoda b v naz v na ÑdÏlenÌm kol Ëeì, neboù jejìm hlavnìm smyslem je ÑspravedlivÏì rozdïlit Ñkol Ëì trûeb za elekt inu mezi»ez a REASy. Pro v poëet ceny regul - tor vezme provoznì n klady»ezu a objem jeho provoznìch aktiv, provoznì n klady REAS a objem jejich provoznìch aktiv, a hled cenu, kter by pokryla provoznì n klady a obïma stran m zajistila stejnou rentabilitu aktiv. (Rentabilita tak z v poëtu vyjde jako reziduum.) Z pohledu regulovanè spoleënosti vöak rentabilita nenì reziduem, ale regul torem uznan m v nosem z aktiv, takûe m motivaci zvïtöovat objem aktiv, aby mohla Ñukousnoutì co nejvïtöì Ë st kol Ëe. 9 Firm m se rovnïû p Ìliö nevypl cì investovat do zefektivnïnì svè vlastnì Ëinnosti (nap. 7 ß 11 odst. 2: ÑRegulacÌ se pro Ëely tohoto z kona rozumì ovlivúov nì v konu autorizovanè Ëinnosti, i s ohledem na novè investice do zdroj a liniov ch za ÌzenÌ podle tohoto z kona, s Ëelem nahrazenì konkurenënìho prost edì.ì 8 Do roku 1997 byla p edacì cena stanovena jako konstantnì platba za 1 MWh. Od roku 1997 se p eölo ke strukturovan m tarif m, kterè lèpe odr ûejì n klady na v robu a p enos. Pro Ëely tèto kapitoly je vöak podstatn pr mïrn v öe p edacì ceny. 9 I samotnì energetici jev s velmi mìrnou nads zkou uzn vajì, ûe tato regulaënì metoda vede k chov nì dle z sady Ñkdo vìc utratì, vìc dostaneì. 23

38 3. SouËasn stav elektroenergetickèho sektoru v»eskè republice reengineering), neboù n kladovè spory jsou ÑrozpuötÏnyì do ceny i pro ostatnì firmy. NavÌc do v poëtu jsou zahrnuta i rozestavïn aktiva, takûe energetickè firmy dost vajì v nos (vïtöì dìl Ñkol Ëeì) i z investic, kterè jeötï nevyrobily ani kilowatt-hodinu elekt iny. MajÌ proto velmi slabou motivaci dokonëit svè investice rychle a p i minim lnìch n kladech. Zvl öù negativnì dopady m tato regulaënì metoda na tempo v stavby JadernÈ elektr rny TemelÌn. 10 SamotnÈ prov dïnì regulace p edacìch cen dokonale ukazuje na iracionalitu dosavadnìho regulaënìho r mce. Aû do roku 1997 byly p edacì ceny urëov ny ex post aû ke konci danèho roku! Po cel rok»ez prod val a REASy kupovaly energii, aniû by vïdïly za kolik (pouze si platily z - lohy). Je jasnè, ûe bez znalosti cen sotva mohly podniky racion lnï pl novat svou Ëinnost. NavÌc ceny byly ex post stanoveny jako pr mïrnè ceny za MWh (1035 KË/MWh v roce 1996) bez zohlednïnì odbïr ve öpiëce Ëi plateb za v kon, a byly tak od Regulace p edacìch cen mezi»ezem a REASy motivuje energetiky pouze k tomu, aby se snaûili ukousnout co nejvïtöì dìl Ñkol Ëeì ekonomickè logiky odtrûenè jeötï vìce neû tarify pro koncovè spot ebitele. K dìlëì institucion lnì reformï v regulaci doölo v lednu 1998, kdy oddïlenì regulace na MPO bylo vyjmuto z energetickè divize a v r mci MPO bylo pod Ìzeno p Ìmo ministrovi pod n - zvem Energetick regulaënì spr va (ERS). TÌm byl omezen konflikt spr vce majetku a regul tora. NicmÈnÏ, regul tor z st v souë stì ministerstva a st le jen p edkl d svè n vrhy ministerstvu financì, kterè je jedinè opr vnïnè vyd vat cenovè vyhl öky. Funkce ministerstva financì je v tomto procesu nadbyteën, neboù MF do regulace energetiky nutnï zatahuje problèmy s energetikou nesouvisejìcì, jako je nap Ìklad deregulace n jemnèho ZmÏna je nezbytn SouËasn stav elektroenergetickèho sektoru je neudrûiteln. Vede k pl tv nì na stranï v roby i spot eby, vysok m cen m elekt iny pro mnohè pr myslovè spot ebitele a k politickèmu p erozdïlov nì ve prospïch dom cnostì. Omezuje podnikatelskou aktivitu a brzdì konkurenci, kter nejlèpe dok ûe uspokojit spot ebitele nìzkou cenou a vysokou kvalitou. Bylo by naivnì se domnìvat, ûe tyto problèmy vy eöì dìlëì zmïny dneönìho regulaënìho mechanismu. Pro spot ebitele i pro v robce bude dlouhodobï mnohem v hodnïjöì, podstoupì-li Ëesk energetika rozs hlou reformu, smï ujìcì k vytvo enì konkurenënìho trhu s elekt inou, na kterèm si spot ebitelè budou moci svobodnï zvolit svèho dodavatele energie. JakÈ bude mìt tato reforma d sledky a jak by 10 Libor Duöek: Zaost eno na Ö TemelÌn, sèrie Liber lnìho institutu Zaost eno naö, Ìjen

39 4. OËek vanè p Ìnosy konkurence v»eskè republice DRUH ODDÕL N VRH REFORMY 4. OËek vanè p Ìnosy konkurence v»eskè republice N vrh na vytvo enì konkurenënìho trhu s elekt inou, popsan v kapitol ch 5-9, neprosazujeme ani z ideologick ch d vod, ani proto, ûe chceme n sledovat p Ìklad jin ch zemì, a dokonce ani proto, ûe je t eba vyhovït poûadavk m EvropskÈ unie. Prosazujeme jej pro ekonomickè v hody, kterè p inese. Neû p ejdeme k v Ëtu tïchto v hod, povaûujeme za spr vnè, abychom nezastìrali ani bolestivè str nky konkurenënìho trhu. Ceny pro dom cnosti budou vyööì neû dnes. Stav, kdy dom cnosti kupujì velmi levnou elekt- inu, dotovanou z vysok ch cen pro pr mysl, nebude na konkurenënìm trhu udrûiteln. Na volnèm trhu nikdo nebude prod vat za cenu niûöì neû jsou jeho n klady ñ dneönì cena 1.44 KË/kWh a mïsìënì pauö l 41KË (bez DPH), kterou vïtöina dom cnostì platì, n klady zdaleka nepokr v. Nutno vöak zd raznit, ûe pokud dojde k narovn nì cen podle dneönìch vl dnìch scèn (24% v roce 1998 a obdobnï i dalöì rok), ceny vzrostou tak jako tak. Konkurence je z tohoto hlediska pouze jednou z cest k narovn nì cen. NÏkte Ì producenti energie nemusì uspït. Na konkurenënìch trzìch k bankrot m obëas doch - zì, energetika vöak od nich byla dlouho izolov na. Konkurence bude pro mnohè energetickè manaûery nep Ìjemn. DrahÈ zdroje budou vytlaëeny z provozu, a konkurenënì tlak bude zten- Ëovat ziskovè marûe. äpatnï ÌzenÈ energetickè firmy se mohou dostat do problèm, a musìme oëek vat, ûe jejich p edstavitelè se ostrèmu vïtru konkurence budou chtìt br nit. V tomto bodï je ilustrativnì americk zkuöenost, popsan v kapitole CenovÈ dopady konkurenënìho trhu V konkurenci vidìme cestu, jak dos hnout tïch nejniûöìch moûn ch, avöak ekonomicky od vodnïn ch cen elektrickè energie. TakÈ v nì vidìme cestu, jak odvr tit trend, kter by p i zachov nì (nebo dìlëìch prav ch) dneönìho systèmu regulace nevyhnutelnï nastal ñ totiû pomal, ale vytrval r st cen, tak jak k nïmu doch zelo ve vöech zemìch s regulovan mi monopoly. VÏcn m d vodem pro toto tvrzenì je jiû popsan problèm regulace, tj. slab motivace manaûer minimalizovat n klady. Bez ohledu na rètoriku ministerstva pr myslu a obchodu 1 by bylo naivnì se domnìvat, ûe regulaënì org n dok ûe kontrolovat efektivnost regulovan ch firem.»lovïk stojìcì mimo firmu nedok ûe posoudit, zda urëit n klad je Ñopr vnïn ì Ëi Bez vytvo enì konkurenënìho trhu n s Ëek pomal, ale vytrval r st cen elekt iny nikoli. KonkurenËnÌ tlak to dok ûe posoudit mnohem ËinnÏji neû administrativnì kontrola. Pro energetickè manaûery by nebyl z sadnïjöì problèm p esvïdëit regul tora, ûe ta Ëi ona n kladov poloûka je Ñnezbytn ì. KonkurenËnÌ trh takè bud energetickè manaûery nutit k tomu, aby byli mnohem obez etnïjöì p i rozhodov nì o investicìch, a zejmèna zabr nì tomu, aby penìze utopenè v neefektivnìch investicìch hradili spot ebitelè. V»eskÈ republice bude tento aspekt aktu lnì v souvislosti s dopady JadernÈ elektr rny TemelÌn do cen elekt iny. 1 ÑÖbude nutno, aby regul tor vyvinul tlak na zv öenì provoznì efektivnosti a zp Ìsnil kontrolu n r stu provoznìch aktiv tak, aby n r st mïrn ch n klad na jednotlivè Ëinnosti a r st pr mïrnè ceny byl co nejniûöì.ì Anal za n klad a ocenïnì autorizovan ch ËinnostÌ regulovan ch spoleënostì v elektroenergetice a plyn renstvì, MPO 1997, str

40 4. OËek vanè p Ìnosy konkurence v»eskè republice Cesta k nejniûöìm moûn m cen m je ovöem bïhem na dlouhou traù. Kv li dneönìm pok iven m cen m bohuûel nem ûeme oëek vat okamûit pokles, jak spot ebitelè zaûili nap Ìklad p i deregulaci telekomunikaënìho trhu v EU. To, ûe pozitivnì efekty deregulace se neprojevì okamûitï, by vöak nemïlo zastìnit dlouhodobè p Ìnosy. P i vah ch o budoucì rovni cen musìme vych zet z toho, co bude na konkurenënìm trhu urëovat cenu pro koncovèho spot ebitele: velkoobchodnì cena energie n klady na p enos a systèmovè sluûby n klady na distribuci, zahrnujìcì ztr ty v sìtìch a fixnì n klady sìtì n klady na obchod (mï enì, zasìl nì Ët ), kterè jsou nejmenöì sloûkou celkov ch n klad VelkoobchodnÌ cena bude urëena jednoznaënï mezin rodnìm konkurenënìm trhem, a nikoli p - nìm v robc Ñpokr t n klady a dos hnout rozumnè mìry rentability.ì DneönÌ ceny v mezin rodnìch transakcìch se pohybujì okolo KË/MWh, 2 coû je zhruba v relaci k p edacì cenï mezi»ezem a REASy (1066 KË pro rok 1998). Nem ûeme proto oëek vat z sadnïjöì zmïnu velkoobchodnìch cen. Evropa se moment lnï tïöì nadbytku kapacit, dìky kterèmu jsou pro cenu ur- V kr tkèm obdobì je zv öenì cen pro dom cnosti nevyhnutelnè ËujÌcÌ margin lnì, a nikoli pr mïrnè n klady. Nic nenasvïd- Ëuje tomu, ûe tento stav by mïl brzy skonëit. Po otev enì trhu se cena v»r m ûe od mezin rodnì ceny odch lit dìky omezenè kapacitï propojenì naöì soustavy se zahraniëìm a moûnèmu zneuûitì dominantnìho postavenì ze strany»ezu, nicmènï toto jsou problèmy doëasnèho charakteru, kterè lze eöit (viz kapitoly 5.7. a 6.4.). U p enosu a distribuce zatìm bohuûel obdobn moûnost trûnìho odhadu cen neexistuje. Aniû bychom chtïli detailnï rozebìrat jiû existujìcì anal zy n klad v energetice, 3 vypl v z nich vcelku jednoznaënï, ûe regulovanè ceny v tomto segmentu budou muset vzr st, majì-li pokr t n klady na obnovu sìtì. (Nap Ìklad dnes p id v distribuce k cenï elekt inu v pr mïru 291 KË/MWh. Dle zdroj REAS by zre lnïnì ËetnÌ hodnoty jejich aktiv vstupujìcìch do cenovè kalkulace mïlo toto ËÌslo zmïnit na zhruba 470 KË/MWh. 4 ) CenovÈ dopady budou velmi rozdìlnè v kr tkèm a dlouhèm obdobì: Kr tkè obdobì. V kr tkèm obdobì (tj. ihned po otev enì trhu ve v robï a prodeji energie a po nastavenì poplatk za p enos a distribuci na re lnou roveú) se ceny nastavì na rovni, kter pokryje dneönì n klady energetick ch firem. Z p edchozì diskuse vypl v, ûe pr mïrn hladina cen se zv öì. NicmÈnÏ cenovè zmïny budou znaënï nerovnomïrnè mezi jednotliv mi skupinami odbïratel. Ceny pro dom cnosti nepochybnï v raznï stoupnou zejmèna dìky odbour nì k Ìûov ch dotacì. U podnikatel budou cenovè dopady smìöenè ñ celkov r st hladiny cen elekt iny se u Ë sti z nich projevì v mìrnï vyööìch cen ch. Na druhè stranï je dneönì mìra p erozdïlov nì smïrem k dom cnostem natolik v razn, ûe po narovn nì cen by Ë sti pr myslov ch odbïratel mïly ceny klesnout (t k se to zejmèna odbïratel ze sìtì vn). Uprost ed tïchto pr mïr dojde k v razn m zmïn m v tarifnì struktu e ñ vöeobecn m trendem sìùov ch odvïtvì poslednì doby (zejmèna telekomunikacì) je r st fixnìch poplatk za p ipojenì do sìtï a pokles cen za spot ebovanè jednotky. SouËasn tarifnì soustava (nap Ìklad sazby V z vislosti na moment lnì situaci a na zajiötïnì systèmov ch sluûeb. 3 UrËenÌ cen a tarif elektrickè energie, EG Brno 1996, FinanËnÌ anal za odvïtvì distribuce elektrickè energie, AMI Finance 1998, Anal za n klad a ocenïnì autorizovan ch ËinnostÌ regulovan ch spoleënostì v elektroenergetice a plyn renstvì, MPO Zdroj:»SRES. 26

41 4. OËek vanè p Ìnosy konkurence v»eskè republice a 2150 KË za MWh, kterè se vztahujì na vïtöinu podnikatelskèho maloodbïru) otevìr znaën prostor pro pohyb tìmto smïrem. Pro ilustraci v jak ch ËÌslech se v kr tkèm obdobì pohybujeme, p etiskujeme v sledky anal z EG Brno a MPO, kterè vych zejì z n klad na v robu, p enos a distribuci elekt iny. M ûeme je povaûovat za hornì hranici, p es kterou by po otev enì trhu konkurenci a zavedenì ÑrozumnÈì regulaënì metodiky ceny jìt nemïly (nynì odhlìûìme od inflace). Nap Ìklad scèn MPO poëìt s p ecenïnìm aktiv REAS a»ezu koeficienty 3.5 a 2, a s rentabilitou aktiv 10% pro REASy i pro»ez. 5 ZejmÈna na stranï»ezu povaûujeme diskusi o rentabilitï aktiv a p ecenïnì aktiv za ponïkud akademickou, neboù, jak jiû bylo eöeno v öe, u velkoobchodnì ceny elekt iny se dìky mezin rodnìmu trhu ned oëek vat v raznïjöì zv öenì. DlouhÈ obdobì. HlavnÌ v hody konkurence je t eba hledat v dlouhèm obdobì. NevidÌme d vod, proë by se nemïla opakovat britsk zkuöenost ñ po poë teënìm cenovèm narovn nì trval a dlouhodob pokles re ln ch cen. Tento pokles vöak nebude p erozdïlov nìm penïz od energetik ke spot ebitel m, ale bude vyvol n tlakem konkurence na r st efektivnosti energetick ch firem. StejnÏ jako jejich britskè protïjöky p ed nïkolika lety, i naöe energetickè podniky jistï najdou adu cest ke snìûenì n - klad, a re ln pokles cen m ûe jìt ruku v ruce s r stem zisk. V dlouhèm obdobì na liberalizaci vydïlajì jak spot ebitelè, tak energetickè firmy. To, ûe elekt ina nebude st t vìce, neû je nezbytnï nutnè, bude mìt v znam zejmèna pro pr myslovè podniky ñ pro nï je elekt ina jednìm z d leûit ch n kladov ch vstup a jejì cena v raznï ovlivúuje jejich konkurenceschopnost na mezin rodnìch trzìch EkologickÈ v hody V dlouhèm obdobì na deregulaci energetiky vydïlajì jak spot ebitelè, tak energetickè firmy ZavedenÌ konkurenënìho trhu je opat enìm, kde ekonomika a ekologie jdou ruku v ruce, a deregulace jednoznaënï p ispïje ke zkvalitnïnì ûivotnìho prost edì. D vod je pomïrnï mnoho: spory energie. Narovn nì cen bude dom cnosti motivovat k öetrnèmu vyuûìv nì energie. NedÏlejme si iluze, ûe dojde k poklesu spot eby ñ s rostoucìm bohatstvìm budou dom cnosti instalovat vìce elektrospot ebië, obdobnï jako v zemìch z padnì Evropy, kde je spot eba dom cnostì takè mnohem vïtöì. (viz Graf). NicmÈnÏ budou odstranïny p Ìpady, kdy nìzkè ceny doslova vybìzì dom cnosti k neefektivnì spot ebï ñ zejmèna skonëì Èra masovè instalace p Ìmotop a dom cnosti budou vìce vyuûìvat plynovè Ëi d lkovè vyt pïnì. V delöìm obdobì bu- 5 P ecenïnì aktiv znamen nav öenì hodnoty aktiv vstupujìcìch do cenovèho vzorce (v tomto p ÌpadÏ 3.5 kr t a 2 kr t). Z ËetnÌho hlediska se jedn o zre lnïnì hodnoty aktiv v bilanci energetick ch spoleënostì a je vyvol no pot ebou dospït k cenï, kter by byla schopna pokr t investiënì n klady modernizace sìtì. 27

42 4. OËek vanè p Ìnosy konkurence v»eskè republice dou re lnè ceny motivovat dom cnosti k tomu, aby p i n kupu nov ch spot ebië brali vìce v potaz takè n klady na spot ebovanou elekt inu. I p es p Ìpadn pokles cen u nïkter ch pr myslov ch odbïratel se do- Deregulace energetiky je opat enìm, kde mnìv me, dosavadnì trend poklesu spot eby v pr myslu bude i nad le pokraëovat. Pr myslovè podniky v souëasnosti ekonomika a ekologie obnovujì sv za ÌzenÌ, a nov se obvykle vyznaëujì niûöì spot ebou energie. N klady na elekt inu p itom nejsou hlavnì jdou ruku v ruce hnacì silou modernizace. KolÌs nì spot eby. Ekologick m problèmem nenì pouze celkov spot eba elekt iny, ale takè jejì kolìs nì v Ëase. ObrovskÈ rozdìly mezi spot ebou v lètï a v zimï, typickè pro souëasnost, vyûadujì budov nì velk ch öpiëkov ch kapacit, kterè jsou nedostateënï vyuûity. Je to d no zejmèna plochou strukturou tarif, kterè ËinÌ minim lnìch rozdìl mezi cenou ve dne a v noci, respektive mezi cenou v zimï a v lètï. Na konkurenënìm trhu budou ceny kolìs nì spot eby zohledúovat ñ ve öpiëce budou vysokè a mimo öpiëku nìzkè. 6 Zvl ötï velcì pr myslovì odbïratelè zareagujì p esunem Ë sti svè spot eby do obdobì s niûöì cenou, a pr bïh spot eby dostane mnohem vyrovnanïjöì tvar. Celkovou popt vku se poda Ì pokr t s menöìm poëtem elektr ren neû dnes, navìc p i niûöìch provoznìch n kladech (ËastÈ kolìs nì spot eby vyvol v nutnost neust le elektr rny spouötït a vypìnat, coû zvyöuje n klady na palivo i drûbu).»istè zdroje. Nejd leûitïjöì ekologick p Ìnos konkurence se nach zì na stranï investic: Definov nì jasn ch pravidel trhu umoûnì v stavbu nov ch elektr ren, jejichû tepeln Ëinnost je mnohem vyööì neû u st vajìcìch. Nap Ìklad modernì uhelnè bloky dosahujì Ëinnosti aû 40%, zatìmco starè cca 34%. Ëinnost paroplynov ch turbìn p esahuje 50%. DÌky nìzkè spot ebï paliva jsou novè elektr rny nejen ekologiëtïjöì, ale i ekonomiëtïjöì. Jsou proto ËastÏji za- azov ny do provozu a vytlaëujì staröì, ekologicky pod adnè zdroje. V dneönìm prost edì investo i s v stavbou nov ch elektr ren v hajì a v provozu z st vajì ty staröì. Jadern energie. PoslednÌ ekologick dopad konkurenënìho trhu potïöì odp rce jadernè energie. PouhÈ vahy o v stavbï dalöìch jadern ch elektr ren budou okamûitï odsunuty jako neekonomickè. 7 Uk zalo se, ûe jadern energie nenì tak levn, jak se v pades t ch letech optimisticky p edpokl dalo. DÌky obrovskè investiënì n roënosti a bezpeënostnìm a politick m rizik m je projekt jadernè elektr rny neekonomick, pokud jeho ziskovost nenì garantov na monopolnìmi v sadami, regulacì cen a vl dnìmi z rukami za vïry. Vöechny t i druhy st tnì podpory na konkurenënìm trhu zmizì. 6 PodobnÏ jako jsou rekreace u mo e drahè v Ëervenci a srpnu a levnïjöì mimo sezûnu. 7 V naöem p ÌpadÏ se navìc nejedn o ÑpouhÈì vahy, jak ukazuje v rok n mïstka ministra pr myslu a obchodu Miroslava TvrznÌka v MF DNES ze dne : ÑÖ bude nutnè kv li stoupajìcì spot ebï elekt iny nahradit dosluhujìcì elektr rnu (Dukovany, pozn. aut.) nov m zdrojem. NejlepöÌ variantou je pr vï jadern elektr rna.ì 28

43 4. OËek vanè p Ìnosy konkurence v»eskè republice 4.3. KvalitnÏjöÌ sluûby pro spot ebitele Spot ebitele nezajìm jenom cena, ale i kvalita v robku. T k se to i natolik standardizovanèho v robku, jak m je elekt ina. ZatÌmco po technickè str nce (kolìs nì frekvence a napïtì, v padky) je kvalita elekt iny v»r na evropskè rovni, po obchodnì str nce je to jiû horöì. O spot ebiteli se nehovo Ì jako o z kaznìkovi, ale jako o ÑodbÏrateliì. REASy nemajì nejlepöì povïst pokud jde o vy izov nì stìûnostì ohlednï Ët, û dostì o posìlenì kapacity p Ìpojek Ëi o p ipojenì nov ch spot ebitel. ProË by takè usilovaly o jejich p ÌzeÚ, kdyû z kaznìk nakonec musì kupovat elekt inu od nich? SluönÈ jedn nì se z kaznìkem bude na energetickèm trhu d leûitou podmìnkou spïchu. Jedn nì se z kaznìky. Spot ebitelè mohou od oëek vat vïtöì flexibilitu p i odeëìt nì elektromïr (konec ozn menìm ÑbuÔte doma v pondïlì od 9 do 14 hodinì), lepöì spolupr ci p i budov nì p Ìpojky k novèmu domu Ëi tov rnï, a doplúkovè sluûby ñ poradenstvì v oblasti vyt pïnì Ëi spor energie. NabÌdky obchodnìk s energiemi budou obsahovat mnohem öiröì ök lu tarif, lèpe vyhovujìcì rozmanit m pot eb m jednotliv ch z kaznìk. V reklam ch budou energetickè firmy mènï deklarovat svou snahu pom hat ûivotnìmu prost edì, a o to vìce se budou p edh nït v cenov ch nabìdk ch. Volba kvality. ZejmÈna vïtöì spot ebitelè mohou oëek vat nejen lepöì zach zenì, ale takè zcela novè sluûby a zp soby obchodov nì. Doslova mohou dostat Ñenergetick balìëekì öit na mìru. Nap Ìklad si budou moci zvolit stupeú kvality elekt iny. StoprocentnÌ kvalita (tj. slib dodavatele, ûe v kaûdèm okamûiku m ûe z kaznìk odebìrat libovolnè mnoûstvì energie o p esnè frekvenci i napïtì) je sice p Ìjemn vïc, ale drah. Ne kaûd pot ebuje naprosto spolehlivou dod vku. Na svobodnèm energetickèm trhu budou dodavatelè energie nabìzet slevy, pokud bude spot ebitel souhlasit, ûe za p edem dohodnut ch podmìnek mu mohou b t odpojeny nïkterè spot ebiëe. Nap Ìklad m ûe souhlasit, ûe maxim lnï pïtkr t do mïsìce mu m ûe b t odpojen p Ìmotop po dobu p l hodiny, a dostane slevu pït procent. VypnutÌ topenì na p l hodiny se v pokojovè teplotï projevì jen minim lnï, a spot ebitel r d uöet Ì. Pro dodavatele se rovnïû jedn o v hodn obchod, neboù ve öpiëce by musel elekt inu nakupovat za velmi vysokou cenu a na transakci by prodïl val. JednotnÈ vy Ëtov nì. Konkurence takè nabìdne moûnost jednotnèho vy Ëtov nì, coû ocenì zejmèna firmy, kterè majì provozovny rozsetè po celè republice ( etïzce obchodnìch dom, banky). Ty dnes dost vajì Ëet pro kaûdou provozovnu zvl öù, neboù v kaûdèm kraji musì nakupovat od jinè spoleënosti. P itom pro lepöì ÌzenÌ firmy by jim vyhovoval jeden spoleën Ëet, navìc odeëten ve vöech provozovn ch k poslednìmu dni kaûdèho mïsìce pro jednotnou uz - vïrku ËetnictvÌ. BudoucÌ trh nebude zn t geografick ch hranic, a najìt dodavatele poskytujìcìho jednotnè sluûby po celèm zemì nebude problèm. Na druhè stranï nikdo netvrdì, ûe spot ebitel musì nakupovat elekt inu pouze od jednoho dodavatele. Je moûnè, ûe tov rna uzav e kontrakt s jednou elektr rnou na dod vku z kladnìho zatìûenì a s druhou na krytì öpiëky. MÏ enì. Zp sob obchodov nì s elekt inou na centr lnìm trhu (viz Dodatek B) poskytne novè moûnosti v oblasti mï- enì a vy Ëtov nì. VelcÌ spot ebitelè s flexibilnì technologiì budou moci uzavìrat kontrakty s rozdìln mi cenami pro r zn Ëasov p sma, anebo dokonce budou nakupovat elekt inu p Ìmo na poolu. ModernÌ elektromïry dok ûì mï- Z ÑodbÏratel elekt inyì se stanou v ûenì z kaznìci it spot ebu v re lnèm Ëase a telefonnì linkou tuto informaci p ed vat nejen dodavateli k vy - Ëtov nì, ale takè v robnìmu manaûerovi, kter s pouûitìm inteligentnìho softwaru m ûe pl novat v robu v z vislosti na oëek vanèm v voji cen elekt iny tak, aby celkovè v robnì n - klady byly minim lnì. Na prvnì pohled se kolìs nì cen m ûe jevit jako zbyteën komplikace, 29

44 4. OËek vanè p Ìnosy konkurence v»eskè republice vtip je vöak v tom, ûe podnik, kter platì ve öpiëk ch vysokou a v sedle nìzkou cenu a dok ûe vhodnï naëasovat v robu, zaplatì za elekt inu podstatnï mènï neû podnik, kter nakupuje za pevnou, zpr mïrovanou cenu. Jelikoû ceny ve öpiëce mohou b t i t ikr t vyööì neû mimo öpiëku, dajì se p i n kupu elekt iny za aktu lnì ceny (real-time pricing) a vhodnèm p esouv nì spot eby uöet it znaënè sumy InvestiËnÌ p Ìleûitosti Kogenerace a kombinovan v roba tepla a elekt iny.»asto se hovo Ì o podpo e kombinovanè v roby tepla a elekt iny Ëi kogeneracì pro jejich nespornè ekologickè v hody. Tyto technologie vöak ke svè existenci nepot ebujì p Ìmou st tnì podporu, ale zejmèna trh, na kterèm by mohly svou produkci realizovat. SouËasn energetick z kon sice rozvodn m spoleënostem na izuje vykupovat elekt inu z tïchto zdroj, nicmènï kogener to i a mïstskè tepl rny jsou p i jedn nì o cenï odk z ni na vst Ìcnost (nïkdo by ekl libov li) REASu, ke kterèmu jsou p ipojeni. Ploch struktura cen neumoûúuje kogeneracìm prod vat za vysokou cenu ve öpiëk ch, kdy je jejich vyuûitì k v robï elekt iny nejvhodnïjöì. KonkurenËnÌ trh s elekt inou jim umoûnì prodat svoji elekt inu komukoli v»eskè republice i za jejìmi hranicemi. DÌky tomu by mïly dos hnout i vyööì (p inejhoröìm stejnè) v kupnì ceny. Mechanismus azenì elektr ren do provozu na poolu (viz dodatek B) vytv Ì tepl rn m s kombinovanou v robou p Ìmo ide lnì podmìnky pro to, aby mohly b t maxim lnï vyuûity k v robï elekt iny ñ s pozitivnìmi ekologick mi dopady. K podpo e v stavby nov ch kogeneraënìch zdroj vìce p ispïje odstranïnì nejistot spojen ch s dneönìm podnikatelsk m prost edìm neû p ÌmÈ dotace. P Ìsun zahraniënìch investic a know-how. ZahraniËnÌ investo i se jiû stali d leûit m hr Ëem na ËeskÈm energetickèm trhu. NicmÈnÏ jejich dosavadnì p sobenì se aû na v jimky (ECK Kladno, Elektr rna Opatovice) d oznaëit jako Ñpr zkum terènuì a nikoli jako ÑzaujetÌ strategick ch pozicì. Absence jasn ch a stabilnìch pravidel pro podnik nì a nep edvìdateln politick rozhodnutì o cen ch energiì odrazujì investory od v raznïjöìch akvizic podnik, o p Ìm ch investicìch ani nemluvï. P itom zahraniënì investo i nepochybnï p in öejì velmi pozitivnì efekty: Kapit lovï posiluje naöe energetickè firmy a usnadúujì jim financov nì investic. ZapojenÌ naöich firem do nadn rodnìch energetick ch gigant m ûe b t pro mnohè jedinou cestou, jak se uchytit na budoucìm jednotnèm evropskèm trhu. S kapit lem p ich zì i know-how v oblasti ÌzenÌ a technologiì, kterè je nezbytnè pro zv öenì efektivnosti a modernizaci energetickèho sektoru. Vstup zahraniënìho kapit lu m ûe zmïnit i politickou dynamiku deregulace (viz kapitola 7.1.). Koneckonc, investice mohou jìt i opaën m smïrem ñ p inejmenöìm»ez je dostateënï velkou spoleënostì na to, aby se mohl st t v znamn m hr Ëem na st edoevropskèm trhu. Jeho potenci l pro akvizice elektr ren v zahraniëì je vöak sv z n dom cìmi regulacemi a zpolitizovan m prost edìm, kterè by p Ìpadnou mezin rodnì expanzi populisticky oznaëilo jako d kaz toho, ûe»ez Ñnepot ebuje penìzeì. Mezin rodnì aktivity National Power a PowerGen jsou v tomto ohledu inspirativnì analogiì. 4.5 Odpolitizov nì odvïtvì V dneönì dobï rozhodujì o cen ch elekt iny a v stavbï elektr ren politickè kalkulace namìsto kalkulacì ekonomick ch a ekologick ch. Na elekt inu je nahlìûeno jako na zcela mimo dnè zboûì se zvl ötnìmi Ñsoci lnìmiì a Ñstrategick miì aspekty. Deregulovan trh z nì udïl vìce mènï standardnì komoditu urëenou k n kupu a prodeji. Odpadnou kaûdoroënì tahanice, zda zv öit ceny o 27 nebo jenom o 15 procent. Energetick m firm m odpadne politick nejistota, kter znemoûúuje p edvìdat cenu, za jakou budou moci elekt inu prod vat. Otev e se tak prostor pro novè investice. Samotn m politik m odpadnou starosti s kaûdoroënìm vysvïtlov nìm, proë musì zvyöovat ceny. 30

45 5. Ide lnì cìlov stav 5. Ide lnì cìlov stav Chceme-li provèst z sadnì reformu elektroenergetiky, musìme nejprve stanovit cìl, ke kterèmu chceme dojìt, a aû potom pl novat jednotlivè reformnì kroky. V tèto kapitole p edkl d me naöi vizi ide lnìho cìlovèho stavu, kter (jak douf me) splúuje n sledujìcì poûadavky na ekonomicky i politicky i vyv ûen n vrh: 1. MusÌ b t ekonomicky efektivnì. BudoucÌ systèm by nemïl podporovat pl tv nì na stranï v roby ani spot eby. 2. MusÌ vych zet ze souëasnèho stavu, neboù energetiku a jejì regulaënì r mec nebudujeme na zelenè louce. 3. MusÌ mìt öanci projìt politick m procesem. NemÏlo by smysl p edkl dat n vrh, kter je p edem urëen k zamìtnutì. 4. MusÌ b t v souladu se smïrnicì EvropskÈ unie. RozhodnutÌ o cìlovèm stavu je rozhodnutìm o velkèm poëtu aspekt budoucì struktury ËeskÈ energetiky. HlavnÌmi aspekty, kterè n ö n vrh cìlovèho stavu eöì, jsou: suverenita spot ebitel vlastnick struktura p Ìstup k sìtìm: jedin kupujìcì nebo p Ìstup t etìch stran? v stavba nov ch zdroj : nabìdkov nebo autorizaënì postup? podmìnky pro vstup do odvïtvì postavenì p enosovè soustavy a dispeëinku regulace cen obchodov nì s elekt inou regulaënì org n a jeho pravomoci 5.1 Suverenita spot ebitel V hody konkurenënìho trhu by nemïly b t omezeny pouze na velkè spot ebitele Pod suverenitou spot ebitel rozumìme jejich pr vo zvolit si dodavatele elekt iny. SmÏrnice EvropskÈ unie urëuje pouze minim lnì podìl trhu, kter ËlenskÈ st ty musì otev Ìt (cca 25% spot eby v roce 1998).» st spot ebitel (tzv. tarifnì nebo tèû zajatì z kaznìci 1 ) m ûe b t i nad le odk z na na n kup elekt iny od monopolnì distribuënì spoleënosti. Dle naöeho n zoru by v cìlovèm stavu vöichni spot ebitelè mïli mìt pr vo zvolit si svèho dodavatele. V hody konkurenënìho trhu by nemïly b t omezeny pouze na velkè pr myslovè odbïratele, ale mïly by b t p ÌstupnÈ i drobn m podnikatel m, ökol m, ad m a zejmèna dom cnostem. Konkurence v prodeji elekt iny m pozitivnì vliv na cenu ñ stlaëuje prodejnì marûe, kterè obchodnìci s elekt inou p id vajì k n kupnì cenï. Pokud by trh z stal rozdïlen na opr vnïnè a zajatè z kaznìky, u opr vnïn ch by byly marûe minim lnì, zatìmco u zajat ch by regulovan cena z ejmï drûela marûe na vyööì rovni. 2 1 Angl. Ñcaptive customersì. 2 Sniûov nì prodejnìch marûì je vûdy prvnì reakcì trhu na otev enì monopolnìho prost edì konkurenci. Aû v druhè adï p ich zì tlak na snìûenì cen vyvolan sporami v n kladech. Dob e patrnè je to zejmèna na ËerstvÏ liberalizovan ch telekomunikaënìch trzìch v z padnì EvropÏ. 31

46 5. Ide lnì cìlov stav DalöÌm d vodem pro to, aby moûnost volby mïli vöichni, je zabr nïnì k Ìûov m dotacìm. Dnes v»r (ale i jinde) smï ujì k ÌûovÈ dotace od pr myslov ch spot ebitel k dom cnostem, coû vl dnì kontrola cen umoûúuje. V z padnì EvropÏ i v USA se p i deregulaci objevuje obava, ûe dojde k obr cenì k Ìûov ch dotacì, tentokr t dìky dvojìmu reûimu: Jelikoû ceny pro zajatè z kaznìky budou regulov ny a pro opr vnïnè nikoli, budou mìt dodavatelè energie snahu p enèst ve svèm ËetnictvÌ co nejvìce n klad na zajatè z kaznìky, aby jim mohly Ëtovat vyööì cenu. Ze zìskanèho Ñp ebytkuì pak mohou poskytovat slevy opr vnïn m z kaznìk m. Tato obava je zcela namìstï, a jsou dva zp soby, jak ji eöit. PrvnÌm je p Ìsn regulace, snaûìcì se p isoudit kaûdou n - kladovou poloûku konkrètnì skupinï z kaznìk. Jak jiû bylo uk z no v kapitole 1.2., objektivnì p idïlenì n klad konkrètnìm Ëinnostem je obecnï nemoûnè, a snaha jìt touto cestou povede pouze k posilov nì regulaënì byrokracie. Proto navrhujeme druh p Ìstup ñ d t vöem spot ebitel m volbu. Nebude-li cena pro nikoho regulovan, nebude mìt nikdo moûnost prod vat nïkter m spot ebitel m za cenu niûöì neû n klady a zotavit se z tèto dotace na jin ch. NavÌc se uöet Ì na regulaënìm apar tu. Do t etice argumentujeme za moûnost volby pro vöechny, neboù trh pro vöechny spot ebitele m pozitivnì dopad nejen na v öi obchodnìch marûì, ale i na efektivnost Ñre lnèhoì fungov nì energetick ch firem. Obstar nì elekt iny pro zajatè z kaznìky m ûe probìhat dvïma zp soby: PrvnÌm je existence dvojìho trhu, kde distribuënì spoleënosti nakupujì na volnèm trhu pro svè z kaznìky z ad opr vnïn ch, ale pro dod vky zajat m z kaznìk m nakupujì od v robc (v p ÌpadÏ»R by se jednalo z ejmï pouze o»ez) na z kladï zvl ötnìch kontrakt s regulovanou cenou. 3 Druh m eöenìm je jednotn trh, kde by distribuënì spoleënosti kupovaly za jednu cenu pro vöechny spot ebitele. PrvnÌ p Ìstup m ûe vèst k mnoh m neefektivnostem, neboù znaën Ë st trhu s elekt inou bude regulov na od shora aû dol, omezuje tak konkurenci na stranï v roby. V robc m d - v jistotu, ûe vûdy Ë st svè produkce prodajì regulovanèmu segmentu, coû otevìr prostor pro zn m regulaënì selh nì (viz kapitola 1.2.) V obou p Ìpadech takè distribuënì spoleënosti automaticky p en öejì n kupnì cenu elekt iny na zajatè z kaznìky, a samy tak majì slab motiv hledat na trhu nejlevnïjöì nabìdky. Rozmanitost p ich zejìcì s konkurencì je v hodou, nikoli nep ÌjemnostÌ Jsme si vïdomi toho, ûe proti otev enì trhu pro dom cnosti existujì i n mitky, kterè majì racion lnì j dro (na rozdìl od snah monopol mìt alespoú Ë st trhu pod svou kontrolou). PrvnÌ n mitka tvrdì, ûe n kup elekt iny na konkurenënìm trhu je p Ìliö sofistikovan problèm na to, aby ho obyëejn ËlovÏk spïönï zvl dnul. Bez inûen rskèho titulu z elektrotechnickè fakulty dajnï nelze pochopit takovè vïci, jako je separovanè vy - Ëtov nì v roby, p enosu a distribuce, stejnï jako nelze uëinit racion lnì volbu z nep ebernè palety nabìdek. Jenûe spot ebitelè stojì tv Ì v tv nep ebernè paletï konkurenënìch nabìdek dnes a dennï p i n kupu vöech statk, jogurty poëìnaje a automobily konëe. Nezd se, ûe by si nedok zali poradit. OstatnÏ, automobil nebo video majì rozhodnï vìce technick ch parametr neû elekt ina, u kterè bude pro drtivou vïtöinu dom cnostì rozhodujìcì jedin vlastnost ñ cena. Rozmanitost p ich zejìcì s konkurencì je v hodu, nikoli nep ÌjemnostÌ. OstatnÏ, kdyû si v samoobsluze vybìr me z nïkolika desìtek jogurt, kdo z n s by se chtïl vr tit do doby p ed deseti lety, kdy byl k dispozici jeden bìl a jeden ovocn, a û dn z nich nevydrûel dèle neû jeden den? V ûnïjöì n mitka se t k n rok na mï ÌcÌ vybavenì. Centr lnì trh (pool), kde se cena mïnì kaûdou hodinu, vyûaduje, aby kaûd spot ebitel mïl elektromïr schopn odeëìtat spot ebu kaûdou 3 ObdobnÈ eöenì prezentuje ve svè studii i konzultaënì firma NERA jakoûto n stroj na p eklenutì p echodnèho obdobì, bïhem kterèho se postupnï zvedajì ceny pro dom cnosti na re lnou roveú. Viz Report on Implications for the Czech Republic arising from the EU Electricity and Draft Gas Liberalization Directives, Working Paper 2, Assistance to the Czech Ministry of Industry and Trade, October

47 5. Ide lnì cìlov stav hodinu a p ed vat informaci o nì clearingovèmu centru k vy Ëtov nì. 4 Toto platì i v p ÌpadÏ, kdy spot ebitel kupuje elekt inu od obchodnìka za pevnou cenu, neboù spot eba je n hodn veliëina a obchodnìk dost v odchylky od p edpokl danè spot eby vy Ëtov ny za poolovè ceny (viz dodatek B). Velk m spot ebitel m tento systèm p inese nemalè v hody, neboù n klady na mï enì jsou zanedbatelnè ve srovn nì s v daji na elekt inu. Pro drobnè spot ebitele vöak z st vajì vysokè, i p es neust le klesajìcì ceny modernìch mï icìch a komunikaënìch technologiì. Konkurence vöak m ûe uspokojivï fungovat, aniû by dom cnosti musely mïnit elektromïry K iûìkovy Èry s rotujìcìm koleëkem uprost ed. ObchodnÌk m ûe dom cnostem prod vat elekt inu za fixnì cenu a odeëìst elektromïr jednou roënï ñ s tìm, ûe ve öpiëk ch bude na tèto transakci prodïl vat a ze ztr t se zotavì mimo öpiëku. Pro pot eby vy Ëtov nì na poolu lze pouûìt aproximace diagram spot eby dom cnostì, tzv. load profile, spïönï vyuûìvan v Norsku nebo VelkÈ Brit nii. ClearingovÈ centrum bude p edpokl dat, ûe vöechny dom cnosti majì stejn profil spot eby. 5 Diagramy lze zìskat buô na z kladï anal z spot eby dom cnostì v minulosti, anebo instalacì digit lnìch elektromïr ve v bïrovèm vzorku dom cnostì. PomocÌ nïkolika set digit lnìch elektromïr zìsk pool a obchodnìci s elekt inou dostatek informacì nutn ch pro obsluhu milion dom cnostì ñ podobnï jako reklamnì agentury instalujì ve vzorku dom cnostì peoplemetry, aby zjistily sledovanost televiznìch po ad. DÌky z konu velk ch ËÌsel (mluvìme o desìtk ch tisìc dom cnostì pro kaûdèho dodavatele) m ûeme vylouëit, ûe by jeden dodavatel systematicky dopl cel na druhèho. Aproximace se t k pouze vztahu dodavatele a clearingovèho centra ñ dom cnosti dostanou sv j Ëet vypoëìtan podle pevnè ceny a celkovè spot eby. Dom cnosti s vysokou spot ebou nebo netradiënìm pr bïhem diagramu z ejmï shledajì instalaci digit lnìch elektromïr v hodnou Jedin kupujìcì nebo TPA? 6 Dom cnosti si mohou vybrat dodavatele, aniû by musely instalovat drahè digit lnì elektromïry Mezi moûnostmi nabìzen mi smïrnicì EvropskÈ unie zcela jednoznaënï preferujeme model p Ìstupu t etìch stran k sìtìm (TPA). AlternativnÌ model jedinèho kupujìcìho (SB) povaûujeme za velmi problematick. NejvÏtöÌ slabinou SB je jeho nezodpovïdnost. Cenu, za kterou vykupuje elekt inu od v robc, automaticky p esouv na spot ebitele. Je mu proto plnï jedno, zda nakupuje za 1100 nebo 1200 KË za MWh. Spot ebitelè na tuto nezodpovïdnost mohou doplatit stejnï, jako dopl cejì na regulovan monopol. NezodpovÏdnost v kombinaci s privilegovan m postavenìm d v p Ìleûitost ke korupci, protoûe v robci mohou upl cet SB, aby s nimi uzav el v hodnïjöì kontrakt. V modelu TPA nenì koho upl cet ñ spot ebitelè nakupujì pro sebe a z vlastnì kapsy. Samostatn m tèmatem je institucion lnì postavenì jedinèho kupujìcìho. V teorii m ûe b t shoda, ûe musì b t Ñne visl ì, v praxi vöak lze sotva skuteënou nez vislost zaruëit. Jelikoû nad jedin m kupujìcìm bude muset existovat st tnì dohled, jedin kupujìcì se nevyhnutelnï zredukuje na st tnì ad pro v kup elekt iny. V diskusìch zaznïly i n zory, ûe funkcì SB by mïl b t povï en»ez ñ dopady modelu, kde dominantnì v robce s m od sebe kupuje elekt inu a Ëet si nech proplatit od spot ebitel, nech v me Ëten i ke zv ûenì. 7 4 ModernÌ elektromïry jsou jiû digit lnì. DÌky tomu lze v sledek mï enì snadno p evèst do poëìtaëe a odeslat telefonem nebo p es Internet. 5 RozdÌlnÈ diagramy by musely existovat pro dom cnosti s akumulaënìmi kamny, p Ìmotopy a bez elektrickèho vyt pïnì, dom cnosti s klimatizacì a bez nì, stejnï jako pro dom cnosti ûijìcì v extrèmnìch klimatick ch podmìnk ch. 6 DetailnÏjöÌ diskusi v hod a nev hod obou model lze nalèzt v Libor Duöek, Ekonomick teorie regulace a konkurence v energetick ch sìtìch, Politick ekonomie 3/ SmÏrnicÌ EU tuto alternativu umoûúuje, Ëlensk zemï vöak musì p ijmout opat enì, aby jedin kupujìcì provozoval svoji Ëinnost oddïlenï od v robnìch a distribuënìch ËinnostÌ vertik lnï integrovanè spoleënosti. O Ëinnosti ÑËÌnsk ch zdìì mezi manaûery uvnit jednè firmy vöak m me znaënè pochybnosti. 33

48 5. Ide lnì cìlov stav DalöÌm problèmem modelu SB je jeho zneuûitelnost k nevhodn m st tnìm z sah m. Jedin kupujìcì bude mìt obrovskou moc nad energetikou ñ zejmèna p i podepisov nì dlouhodob ch kontrakt s v robci. Kaûd vl da bude vûdy v pokuöenì Ìkat jedinèmu kupujìcìmu, aby preferovat dom cì v robce p ed zahraniënìmi, uhelnè elektr rny p ed plynov mi (s ohledem na hornickou lobby), Ëi cenovï diskriminoval mezi spot ebiteli. PodobnÈ z sahy v koneënèm d sledku budou zdraûovat elekt inu. Intervence podobnèho druhu mohou zmrazit konkurenci na stranï v roby. Jedin kupujìcì ñ ûivot za cizì penìze Podstatu jedinèho kupujìcìho dob e vystihuje cit t Miltona Friedmana 8 : ÑExistujÌ Ëty i moûnè varianty (jak utr cet penìze). Vûdy m ûete utr cet svè penìze nebo cizì penìze a m ûete za nï nakupovat pro sebe nebo pro nïkoho jinèho. Jestliûe utr cìte svè vlastnì penìze pro sebe, jste velmi opatrn p i rozhodov nì, co za nï po ÌdÌte. Pracovali jste, penìze jste si sami vydïlali a takè z nich chcete mìt nïjak uûitek. Jestliûe utr cìte svè penìze pro nïkoho jinèho, t eba za d rky k v noc m, Öd v te si zrovna tak pozor na to, jak jste penìze vydïlali, ale uû jste mènï opatrnì, co se t Ëe toho, zaë je utratìte. Ö Toto rozhodnutì ËinÌte tak, abyste uspokojili sebe, a nikoli nutnï toho, pro koho penìze utr cìte. Kdyû ovöem utr cìte cizì penìze pro sebe, jako nap. v podobï hrady cestovnìch v loh, d v te si pozor, aby v m to, co kupujete, p eneslo co nejvïtöì uspokojenì, ale je v m jedno, kolik utratìte. NejhoröÌ ze vöeho ovöem je, kdyû utr cìte cizì penìze pro nïkoho cizìho. V tomto p ÌpadÏ je v m jedno, jak a kolik utratìte i co zìsk te.ì Nezb v neû dodat, ûe jedin kupujìcì spad do tè poslednì kategorie: Kupuje za cizì penìze pro nïkoho cizìho. PenÌze dodajì spot ebitelè. V postatï jedinou v hodou modelu SB z st v jeho jednoduchost. SystÈm je centralizov n jak po technickè, tak po obchodnì str nce, coû usnadúuje koordinaci zdroj v re lnèm Ëase. V lec- Ëems m takè blìûe k dneönìmu monopolnìmu systèmu, proto by jeho vznik z ejmï vyvolal niûöì transakënì n klady. SmÏrnice EU na izuje existenci opr vnïn ch z kaznìk i v modelu SB.» st spot ebitel tak bude mìt moûnost jedinèho kupujìcìho obejìt a vyhnout se nev hod m s tìmto modelem spojen m. NenÌ jistï n hodou, ûe zemï, kterè berou smïrnici spìöe jako ÑnutnÈ zloì (Francie, Rakousko), chtïjì zavèst model SB, zatìmco zemï, kterè to s deregulacì myslì skuteënï v ûnï (NÏmecko, Brit nie, ävèdsko), jej odmìtajì. Model TPA sice klade vïtöì n roky na koordinaci systèmu (kter je po obchodnì str nce naprosto decentralizovan ), nicmènï jeho v hody (intenzivnïjöì trûnì prost edì, funkënì cenov mechanismus, nemoûnost p enèst na spot ebitele n klady öpatn ch investic, prostor pro trûnì inovace) jsou dominantnì. P i implementaci modelu TPA je nutnè vy eöit nïkolik dìlëìch problèm. PrvnÌm je postavenì REAS. Pro v robce a opr vnïnè z kaznìky znamen TPA nejen p Ìstup do p enosovè soustavy, ale samoz ejmï takè do sìtì REAS. SmÏrnice EU d v zemìm moûnost omezit konkurenënì trh pro distribuënì spoleënosti ñ zatìmco p i n kupech pro svè opr vnïnè z kaznìky jsou distribuënì spoleënosti samy opr vnïn mi z kaznìky ve vztahu k p enosovè soustavï, p i n kupech pro svè zajatè z kaznìky nikoli. DomnÌv me se, ûe toto omezenì by bylo öpatnè. I zajatì z kaznìci mohou profitovat z toho, ûe jejich distribuënì spoleënost m moûnost nakupovat elekt inu na otev- enèm trhu. Jestliûe p Ìstup na trh znamen niûöì ceny pro distributora, znamen v koneënèm d - 8 Milton Friedman v Praze, GRADA 1998, str

49 5. Ide lnì cìlov stav sledku i niûöì ceny pro zajatè z kaznìky. Vöechny subjekty operujìcì na velkoobchodnìm trhu 9 (RE- ASy, v robci, obchodnìci) by proto mïly mìt automatick p Ìstup k sìtìm. Ot zka Ñopr vnïn ch z kaznìk ì je tèmatem pouze pro koncovè spot ebitele. TakÈ je t eba rozhodnout, zda zvolit reûim sjednanèho nebo otev enèho (regulovanèho) p Ìstupu k sìtìm. V hodou sjednanèho TPA je flexibilita, kter umoûúuje zohlednit specifika kaûdè transakce, neboù tarif za pouûitì soustavy je stanoven v urëitèm rozmezì. Jeho nev hodou je n klonnost ke spor m, neboù uûivatelè soustav, jejichû tarif se bude pohybovat v hornì hranici povolenèho rozpïtì, budou mìt tendenci vzn öet stìûnosti na provozovatele soustav.»asov n roënost vy izov nì stìûnostì je zdrojem nejistoty a m ûe zmrazit adu oboustrannï v hodn ch transakcì. U otev enèho TPA tento problèm odpad, neboù vöichni platì podle jednotnèho, p edem urëenèho tarifu. Jeho odvr cenou str nkou je, ûe nemusì odr ûet skuteënè n klady na provoz sìtì u nestandardnìch transakcì. Pro pot ebu zajistit vïtöì d vïryhodnost provozu soustav a snahu nebrzdit rozvoj trhu soudnìmi spory se vyslovujeme za systèm otev enèho TPA NabÌdkov nebo autorizaënì postup?»esk republika by mïla zvolit p Ìstup t etìch stran (TPA) a autorizaënì postup p i zajiötïnì investic Pokud jde o zp sob zajiötïnì nov ch investic, jsou v hody autorizaënì postupu oproti nabìdkovèmu snad jeötï silnïjöì neû v hody modelu TPA oproti SB. Nejen ûe autorizaënì postup je ÑkompatibilnÌì s preferovan m modelem TPA (viz kapitola 2.5.), zatìmco nabìdkov nikoli. NabÌdkov postup obsahuje z vaûnè nedostatky, kterè mohou vèst k chybn m investiënìm rozhodnutìm a k oslabenì konkurenënìho mechanismu. Ponechme stranou n mitky, ûe organiz tor v bïrov ch ÌzenÌ je podplatiteln nebo ûe m ûe z politick ch d vod preferovat dom cì investory p ed zahraniënìmi. Organiz tor nenì zejmèna schopen odpovïdnï rozhodnout, jak zdroj se m stavït a zda v bec se m stavït. Nenese d sledky sv ch rozhodnutì: rozhodne o v stavbï elektr rny, ale neriskuje ztr tu vlastnìch penïz. V nabìdkovèm postupu je velmi nepravdïpodobnè, ûe investor ñ vìtïz v bïrovèho ÌzenÌ ñ ponese ztr - tu, kdyû se st tem vypsan investice uk ûe jako neefektivnì. VÌtÏzstvÌ ve v bïrovèm ÌzenÌ s sebou vûdy ponese p inejmenöìm implicitnì (a obvykle explicitnì) garanci rentability projektu. TÈ lze dos hnout pouze zaruëen m odkupem energie za dostateënï vysokou cenu. Na öpatn rozhodnutì ve v bïrov ch ÌzenÌch tak doplatì spot ebitelè. Oproti tomu v autorizaënìm postupu v stavbu nov ch elektr ren nikdo neorganizuje, investo i sami ËinÌ rozhodnutì, zda a jakou elektr rnu postavit podle toho, jak oëek vajì v voj na trhu. Rentabilita projektu je ËistÏ ot zkou jejich rozhodnutì. Pokud se uk ûe, ûe investice byla zbyteën, nemajì öanci p enèst svè n klady na spot ebitele. O nabìdkovèm ÌzenÌ se nïkdy Ìk, ûe zaruëuje Ñkoordinovanouì a Ñvyv ûenouì v stavbu nov ch zdroj, zatìmco autorizaënì postup povede k ÑchaotickÈ v stavbïì, kdy obdobì nadbytku kapacit se budou st Ìdat s obdobìmi p ebytku. S centr lnìm pl nov nìm m naöe zemï rozs hlè negativnì zkuöenosti, a lze pochybovat, ûe nov centr lnì pl novaë energetick ch investic bude spïönïjöì neû b valì pl novaëi v roby automobil Ëi ledniëek. Existuje mnoho centr lnï ne Ìzen ch a dynamicky se vyvìjejìcìch odvïtvì, kterè dnes a dennï eöì podobnè problèmy odhadu budoucìho v voje trhu ve vztahu k velk m investicìm. Soukrom firma, investujìcì do novè 9 VelkoobchodnÌm trhem rozumìme trh, kde subjekty nakupujì elekt inu za Ëelem dalöìho prodeje, aù uû koneën m spot ebitel m nebo dalöìm zprost edkovatel m. MaloobchodnÌm trh oproti tomu zahrnuje prodej elekt iny koncov m spot ebitel m. Pro rozliöenì je p itom zcela irelevantnì, kde byla transakce uzav ena. Nap Ìklad na poolu mohou probìhat jak velkoobchodnì transakce (distribuënì spoleënost nakupuje elekt inu pro svè z kaznìky), tak maloobchodnì transakce (pr myslov podnik nakupuje pro svou vlastnì pot ebu). 35

50 5. Ide lnì cìlov stav elektr rny nïkolik miliard, zkoum jistï mnohem obez etnïji, zda po jejì elekt inï bude dostateën popt vka Vstup do odvïtvì EkonomovÈ dlouho zd razúujì, ûe voln vstup do odvïtvì i v stup z nïho jsou klìëovou podmìnkou pro to, aby konkurenënì mechanismus spïönï fungoval. VysokÈ investiënì n klady jsou v energetice pomïrnï silnou barièrou vstupu. Nem proto smysl, aby k tèto Ñp irozenèì bariè e st t p id val jeötï barièru administrativnì. DneönÌ energetick z kon a autorizaënì praxe sice p Ìliö neomezujì vstup do v roby, 11 vstup do p enosu a distribuce vöak ËinÌ tak ka nemoûn m. V stupu z odvïtvì v p ÌpadÏ v roby v z sadï nic nebr nì; v stup z odvïtvì distribuce je naprosto nemoûn kv li povinnosti REAS dod vat elekt inu vöem z kaznìk m. V cìlovèm stavu by mïl b t vstup i v stup maxim lnï otev en. Pokud jde o vstup do v roby (tedy o v stavbu nov ch elektr ren), jsou pro pravidla vstupu autorizaënìm p Ìstupu urëujìcì podmìnky, na kterè lze v zat udïlenì autorizace. Dle naöeho n zoru by st t na stavbu elektr rny mïl nahlìûet stejnï jako na jakoukoli jinou Vstup do podnik nì v energetice by mïl b t maxim lnï otev en ñ jak ve v robï, tak v distribuci stavbu ñ tj., mïl by zkontrolovat pouze splnïnì obecn ch bezpeënostnìch p edpis (stavebnì z kon, odborn zp sobilost odpovïdn ch osob) a ekologick ch norem (uspokojiv posudek o dopadu stavby na ûivotnì prost edì). Do podmìnek autorizace by st t nemïl vkl dat svè p edstavy o tom, z Ëeho, jak, kde a k m se m elekt ina vyr bït. 12 Povaûujeme za mimo dnï d leûitè, aby kritèria pro udïlenì autorizace v û dnèm p ÌpadÏ nezohledúovala finanënì situaci investora. (Coû ËinÌ souëasn energetick z kon.) Zisk nebo bankrot soukromèho subjektu nenì problèmem st tnìho ednìka. Pokud se nïkdo pustì do stavby elektr rny a zjistì, ûe na ni finanënï nem, v konkursnìm ÌzenÌ elektr rnu p evezme nïkdo jin, kapit lovï silnïjöì. Spot ebitelè rozhodnï û dnou jmu neutrpì. FinanËnÌ kritèria by neû doucìm zp sobem omezila vstup na trh pro dalöì podnikatele, a pomohla by pouze existujìcìm finanënï zajiötïn m gigant m. I p es zn mou rètoriku energetick ch manaûer o ÑneefektivnÌch duplikacìchì (viz kapitola 1.1.) navrhujeme, aby vstup byl otev en i do odvïtvì p enosu a zejmèna distribuce. DistribuËnÌ monopol REAS na zemì b val ch kraj by mïl b t zruöen, a kdokoli by mïl mìt moûnost postavit vlastnì distribuënì sìù (zejmèna lok lnì), elektrickou p Ìpojku Ëi alternativnì vedenì. Distribuce samoz ejmï je p irozen m monopolem a m lokdo se odv ûì budovat alternativnì distribuënì sìù. P esto bude mìt voln vstup do distribuce pozitivnì efekty. ÑUmravnÌì existujìcì distributory, kte Ì nebudou moci Ëtovat p Ìliö vysokè (byù regulovanè) poplatky za p ipojenì do sìtï, neboù nïkte- Ì spot ebitelè by mohli zareagovat v stavbou paralelnìho vedenì. 13 Tito spot ebitelè dnes platì tarif zpr mïrovan s n klady celè sìtï, aëkoli jejich vhodn poloha vyvol v n klady podstatnï niûöì. Velmi prospïön bude konkurence v budov nì nov ch p Ìpojek pro stavitele. Nebudou jiû odk z nì na monopol REAS, ale budou si moci vybrat, kdo postavì a bude provozovat elektric- 10 Tento problèm koneckonc uzn v ve sv ch dokumentech i»ez: ÑNabÌdkov postup nevyluëuje riziko nedostatku/p ebytku zdroj (uvìzl ch investic) tìm, ûe je povinnï zve ejnïna oëek van pot eba p Ìr stku kapacitöì R mcov vaha o souvislostech otev enì trhu s elekt inou v»eskè republice hospod skè soutïûi,»ez Zde p sobì jako barièra vstupu spìöe öpatn regulaënì r mec. Elektr rnu sice postavit m ûete, ale p enosov soustava v s nemusì p ipojit nebo od v s elekt inu nemusì odebrat. 12 Nap Ìklad smïrnice EU dovoluje do kritèriì zahrnout energetickou Ëinnost. ProË vöak br nit nap Ìklad v stavbï uheln ch elektr ren s ËinnostÌ pod, eknïme, 35%, i kdyû novè uhelnè technologie dosahujì Ëinnosti aû 40%. Jestliûe se investor rozhodne pro takovou elektr rnu, jistï pro to mïl velmi dobr ekonomick d vod ñ z ejmï ten, ûe niûöì n klady na palivo a odsì enì u elektr rny s ËinnostÌ 40% nestaëì p ev ûit jejì vysokè investiënì n klady. Samoz ejmï, elektr rny s niûöì ËinnostÌ majì horöì ekologickè vlastnosti, tento problèm vöak lze eöit jinak neû technologick mi standardy (viz kapitola 9). 13 Toto je zejmèna p Ìpad pr myslov ch podnik v blìzkosti p enosovè soustavy, elektr rny, Ëi sousednì distribuënì sìtï. 36

51 5. Ide lnì cìlov stav kou p Ìpojku, v p ÌpadÏ vïtöìch projekt i lok lnì sìù. Nap Ìklad p i v stavbï novè residenënì Ëtvrti nenì d vod, proë by elektrickou sìù musel provozovat REAS, kter vlastnì sìtï v okolnìch obcìch. SÌù m ûe provozovat nez visl lok lnì distributor nebo REAS z jinèho regionu. MusÌ pouze sjednat p ipojenì k p enosovè soustavï nebo REASu (podle toho co je blìû) za regulovan poplatek a vybìrat od obyvatel novè Ëtvrti poplatek za distribuci. V bec nejvïtöì v znam vöak m voln vstup p i posilov nì kapacity st vajìcìch sìtì. Pokud st - vajìcì p Ìpojka uû nestaëì dod vat elekt inu rozvìjejìcì se tov rnï nebo obci, vznik p i monopolu na p enos a distribuci problèm: Zv öenì kapacity (aù uû v stavbou paralelnìho vedenì, posìlenìm st vajìcìho vedenì Ëi v stavbou p Ìpojky k jinè rozvodnï) nemusì b t v ziskovèm z jmu vlastnìka sìtï. D vodem je skuteënost, ûe za p enos po p etìûenèm vedenì se platì (p esnïji eëeno mïlo by se platit) vìce neû za p enos po nevytìûenèm vedenì. 14 RozöÌ enìm kapacity vyd vlastnìk sìtï penìze na investici, ale jeho p Ìjmy klesnou. (Toto je akutnì problèm ve VelkÈ Brit nii, kde bylo tèmï nemoûnè p imït National Grid k posilov nì p enosovè kapacity. 15 ) NejelegantnÏjöÌm eöenìm tohoto problèmu je umoûnit spot ebitel m, aby do posìlenì kapacity mohli investovat sami a n slednï mohli za ÌzenÌ sami provozovat. Profitovat na tom budou zejmèna mïsta a podniky, jejichû r st je dnes limitov n kapacitou sìtì. DistribuËnÌ spoleënosti by si mïly konkurovat p i budov nì nov ch elektrick ch p Ìpojek Autorizace na p enos a distribuci by nemïly vymezovat hranice zemì, na kterèm smì drûitel autorizace provozovat sìù, ani udïlovat monopolnì privilegium na distribuci v urëitèm zemì. PovolenÌ ke stavbï jednotliv ch vedenì by n slednï mïlo b t v z no pouze na splnïnì bezpeënostnìch, technick ch a ekologick ch p edpis. Voln vstup do distribuce bude mìt jeötï vïtöì v znam v plyn renstvì, kde urychlì plynofikaci obcì. Naprosto jednoznaën je pro n s ot zka vstupu do segmentu prodeje a obchodu s elekt inou. Zde nenì ani p irozen monopol, ani û dnè jinè p ek ûky vstupu (k obchodov nì s elekt inou je t eba kancel, poëìtaë, telefon a Internet). Vstup do obchodu s elekt inou by mïl b t v z n pouze na registraci, kter bude automaticky opravúovat k p Ìstupu k sìtìm ñ za podmìnek stanoven ch tarifem pro jejich pouûitì. Pro pot eby obchodov nì na trhu bude muset i obchodnìk splúovat adu kritèriì (nap Ìklad kompatibilitu softwaru), toto je vöak problèm ve vztahu obchodnìka s organiz torem trhu, nikoli obchodnìka se st tem. Zrcadlem vstupu do odvïtvì je v stup. Moûnost bez problèm opustit odvïtvì je nemènï d leûit jako moûnost do nïj vstoupit. Pokud firma nem ûe odejìt z trhu, kdyû zjistì, ûe se na nïm uû nedajì vydïlat penìze, m sm lu ñ vöe, co investovala do vstupu na trh (tov rny, prodejnì sìù, ökolenì zamïstnanc ) je Ñutopenoì a nem ûe b t vyuûito k ziskovèmu podnik nì v jinèm odvïtvì. Na toto riziko firma zareaguje ex ante a nevstoupì na trh v bec. V energetice je nejd leûitïjöì barièrou v stupu povinnost z sobovat, tedy povinnost dod vat elekt inu vöem z kaznìk m v oblasti, kde distributor p sobì. 16 Vöude na svïtï se energetickè monopoly oh nïjì povinnostì z sobovat jako soci lnìm z vazkem, ve skuteënosti se z jejich strany jedn o v hodn obchod, kter funguje jako barièra v stupu a odrazuje potenci lnì konkurenty PodobnÏ jako na p etìûen ch parkoviötìch v centru mïsta se platì vìce neû na polopr zdn ch parkoviötìch na okraji. DetailnÌ vysvïtlenì je pod no v dodatku B. 15 Viz Sally Hunt and Graham Shuttleworth: Transmission Pricing in England and Wales, otiötïno v Michael Einhorn: From Regulation to Competition: New Frontiers in Electricity Markets, Kluwer Pro REASy ji upravuje ß9 energetickèho z kona. 17 MonopolnÌ distributo i stejnï dostanou kompenzaci za dod vky z kaznìk m, kterè by jinak nep ipojili, formou vyööìch cen pro ostatnì z kaznìky. 37

52 5. Ide lnì cìlov stav Povinnost z sobovat ve smyslu prodat elekt inu je naprosto nesluëiteln s konkurenënìm trhem, a mïla by proto b t odstranïna.»asto se hovo Ì o jejìm nahrazenì povinnostì p ipojit, tedy povinnostì REASu zavèst p Ìpojku ke kaûdèmu spot ebiteli. Povinnost p ipojit je problematick, protoûe neumoûúuje konkurenci ve v stavbï nov ch p Ìpojek. Proto se domnìv me, ûe p i p ipojov nì nov ch spot ebitel (tj. p i novè v stavbï) by povinnost p ipojit existovat nemïla a z leûelo by na dohodï spot ebitele s mìstnìm REASem Ëi konkurenënìm distributorem, zda a za jak ch Povinnost z sobovat nechr nì spot ebitele, ale monopoly, a mïla by b t zruöena podmìnek se p Ìpojka vybuduje. Jin situace je u existujìcìch spot ebitel ñ striktnì zruöenì povinnosti p ipojit by znamenalo, ûe REAS m takè pr vo spot ebitele odpojit. O politickè pr chodnosti tohoto kroku si nedïl me iluze; navìc moûnost odpojit nem praktick v znam ñ pokud p Ìpojka uû jednou stojì, REASu se vyplatì ji pouûìvat. Navrhujeme de facto dvoukolejn systèm ñ na z kaznìky p ipojenè k REAS m p ed Ñdnem Dì spuötïnì deregulace by se povinnost p ipojit vztahovala, zatìmco na z kaznìky usilujìcì o p ipojenì po Ñdni Dì uû nikoli P enosov soustava a distribuënì sìtï Otev enì p enosovè soustavy a distribuënìch sìtì je naprosto nezbytnou podmìnkou k vytvo enì konkurenënìho trhu s elekt inou. SamotnÈ uz konïnì p Ìstupu t etìch stran vöak nestaëì. Na dobrè fungov nì konkurence m vliv i to, kdo sìtï vlastnì, kdo je provozuje, a jakè m s tìm spojen pr va a povinnosti. Provoz p enosovè soustavy, a zejmèna rozhodov nì o tom, kter elektr rna bude za azena do provozu a kter nikoli (ekonomick dispeëink dan v sledkem obchodov nì na poolu) musì b t nez vislè na ostatnìch segmentech trhu, a zejmèna na v robï a obchodu. D vod je z ejm ñ jste-li v robce a m te-li z roveú kontrolu nad azenìm elektr ren, budete preferovat svè vlastnì zdroje p ed konkurenënìmi, bez ohledu na to, ûe konkurenënì zdroje mohou b t levnïjöì. StejnÏ tak m ûete konkurent m Ëtovat vyööì tarify za pouûitì soustavy, neû jakè implicitnï Ëtujete sobï. V naöich podmìnk ch, kdy p enosov soustava, ekonomick a technick dispeëink jsou plnï pod kontrolou»ezu, v robce cca 75% veökerè energie, se jedn o mimo dnï z vaûn problèm. Existuje nïkolik stupú oddïlenì v roby od p enosu: 18 informaënì oddïlenì ñ vytvo enì ÑËÌnskÈ zdiì mezi provozem soustavy a v robou. Pokud by soustava z stala uvnit»ezu, lidè ÌdÌcÌ soustavu by nesmïli p ed vat lidem ÌdÌcÌ v robnì zdroje d vïrnè informace (nap Ìklad o cenov ch nabìdk ch nebo pl nech oprav konkurenënìch zdroj ). ËetnÌ oddïlenì ñ vedenì separovanèho ËetnictvÌ (jak pro n klady, tak pro v nosy) pro p enosovou soustavu a v robu. Smyslem je zejmèna zabr nit p esunu n klad pod poloûku Ñp enosov soustavaì se snahou zìskat vysokè zisky na poplatcìch za pouûitì soustavy t etìmi stranami a dotovat z nich vlastnì v robu. (Tento zp sob byl pouûit nap Ìklad v Kalifornii.) organizaënì oddïlenì ñ vytvo enì samostatn ch divizì, p ÌpadnÏ dce inn ch spoleënostì pro p enos a v robu. (V naöem p ÌpadÏ by se z ejmï jednalo o dce innou p enosovou spoleënost»ezu). Jedn se o transparentnïjöì formu ËetnÌho oddïlenì, nicmènï vöechny aktivity z st - vajì pod jednou st echou. (Tento systèm byl pouûit nap Ìklad v Massachusetts, New Yorku a New Hampshire.) 18 Tento v klad vych zì z Ji Ì Zeman: KonkurenËnÌ model ËeskÈ elektroenergetiky: CÌlovÈ uspo d nì a implementace, SEVEn

53 5. Ide lnì cìlov stav vlastnickè oddïlenì ñ p enosov soustava je zcela samostatn pr vnì subjekt, kter nenì kapit lovï propojen s û dn m v robcem. (ÿeöenì tohoto typu najdeme nap Ìklad v Anglii, ävèdsku Ëi Polsku.) InformaËnÌ, ËetnÌ a organizaënì oddïlenì majì z sadnì nev hodu ñ nejsou takzvanï motivaënï kompatibilnì. Tj., aëkoli pravidla diskriminaci zakazujì, provozovatel soustavy vydïl na jejich poruöenì. Jedin zp sob, jak dos hnout dodrûov nì pravidel v tomto reûimu, je d sledn administrativnì kontrola a regulace. Vyûaduje nemalè n klady na pracovnì sìly regulaënìho adu bez z ruky spïchu ñ lze oëek vat, ûe to bude»ez a nikoli regulaënì ad, kdo lèpe zaplatì mozky, kterè systèmu rozumì a dok ûou ho obejìt. Proto se jednoznaënï p imlouv me za vlastnickè oddïlenì. V tomto bodï je nutno upozornit, ûe na konkurenënìm trhu s elekt inou hraje mnohem d leûitïjöì roli to, kdo kontroluje dispeëink, provoz soustavy, neû kdo vlastnì Ñdr tyì. DispeËink rozhoduje o provozu elektr ren r zn ch v robc, ËÌmû ovlivúuje jejich p Ìjmy v du milion. Proto klademe d raz na to, aby zejmèna ekonomick dispeëink (pool) a technick Na konkurenënìm trhu je mnohem d leûitïjöì, kdo kontroluje dispeëink, neû kdo vlastnì Ñdr tyì. ÿìzenì p enosovè soustavy musì b t zcela oddïleno od v roby dispeëink byly z»ezu vlastnicky vyëlenïny. NicmÈnÏ jsou dobrè d vody, proë i sìt by mïla b t od v roby vlastnicky oddïlena ñ fyzik lnì parametry sìtï totiû ovlivúujì azenì elektr ren i ceny na trhu. M te-li nap Ìklad elektr rny uprost ed oblasti s nedostatkem kapacity, jejìû propojenì se zbytkem soustavy je slabè, vaöe elektr rny pobïûì vûdy. VlastnÌte-li z roveú sìù, m te z jem nech vat propojenì slabè, i kdyû efektivnìm eöenìm by bylo jeho kapacitu posìlit. Ide lnì je podle n s plnè vlastnickè oddïlenì poolu, technickèho dispeëinku i fyzick ch aktiv p enosovè soustavy od»ezu. Jelikoû tyto t i funkce mezi sebou musì neust le komunikovat, povaûujeme za logickè, aby byly integrov ny do jednè firmy (oznaëme ji pracovnï»eskomoravsk elektrick soustava ñ»mes). Pokud by z nïjakèho d vodu nebylo moûnè vyëlenit z»ezu Ñdr - tyì, 19 funkënìm kompromisem by bylo vytvo enì samostatnè spoleënosti pro pool a technick dispeëink, zatìmco sìù by z stala ve vlastnictvì»ezu. P ijali bychom tìm kalifornskè eöenì (ISO) ñ vertik lnï integrovan spoleënost sice vlastnì sìù, ale nem û dnou kontrolu nad jejìm provozem. Tu p ebìr nez visl organizace. Jakou pr vnì formu m mìt»mes a kdo ji m vlastnit? Navrhujeme, aby v cìlovèm stavu byla»mes akciovou spoleënostì, obchodovatelnou na burze. Z kon ovöem musì omezit strukturu akcion. Z p edchozìho vypl v, ûe v»mes nesmì mìt podìl v robci, obchodnìci, nebo jejich sp ÌznÏnÈ spoleënosti. 20 P Ìpadn Ëast distributor nenì na ökodu, neboù na rozhranì p enos/distribuce nenì prostor ke konfliktu z jm jako na rozhranì p enos/v roba. NicmÈnÏ pro d vïryhodnost provozu p enosovè soustavy bude z ejmï nejlepöì, kdyû v nì nebude mìt vlastnick podìl û dn ze subjekt p sobìcìch na energetickèm trhu.»mes se stane objektem p ev ûnï portfoliov ch investic, kterè budou sledovat dividendov v nos, a nikoli strategick ch investic, kterè by byly smï ov ny k p evzetì kontroly nad spoleënostì a ke zmïn m jejìho podnik nì. Bude se jednat o podnik poskytujìcì na zak zku p enosovè a dispeëerskè sluûby v robc m a spot ebitel m energie. Jelikoû regulaënì org n bude mìt nad»mes tak jako tak dohled, nebude kontrola struktury akcion vyûadovat dodateënè n klady na regulaci. Jsou i jinè moûnosti organizaënìho ukotvenì»mes ñ nap Ìklad konsorcium REAS dle britskèho vzoru. (V Brit nii byly podìly v National Grid rozdïleny mezi 12 RECs.) P edstava, ûe regi- 19 Nap Ìklad pokud by vï itelè nesouhlasili se zmïnou smluvnìch podmìnek p jëek, kterè obsahujì klauzuli, ûe p enosov soustava z stane ve vlastnictvì»ezu. 20 Protoûe v podstatï nelze zamezit tomu, aby v robce nikdy nevlastnil ani jednu akcii, v praxi bude postaëujìcì omezenì podìlu jednoho v robce do v öe eknïme 5%. 39

54 5. Ide lnì cìlov stav on lnì distributo i pouûìvajì nad azenou sìù jako svè ÑspoleËnÈ aktivumì je naprosto logick, ale v britskè praxi se p Ìliö neosvïdëila. RECs byly zpoë tku velmi podobnè firmy, postupem Ëasu si vöak kaûd z nich vybudoval svou vlastnì podnikatelskou strategii a mïl jinè p edstavy o ÌzenÌ p enosovè soustavy. Zased nì spr vnì rady National Grid byla naz v na ÑDvan ct rozhnïvan ch muû 21 ì, neboù z stupci RECs se nedok zali tèmï na niëem dohodnout. Patov situace se vy eöila tìm, ûe RECs svè podìly postupnï odprodaly, a z National Grid se stala akciov spoleënost jako kaûd jin. Jelikoû mezi REASy jsou jiû dnes podstatnè rozdìly, n sledov nì britskèho p Ìkladu by z ejmï vedlo ke stejnèmu konci. V cìlovèm stavu m ûe b t p enosov soustava soukromou akciovou spoleënostì obchodovanou na burze V bec nejhoröì by bylo provozovat»mes jako sdruûenì Ñvöech pro vöechnyì, zahrnujìcì v robce, distributory, obchodnìky a st t. DÌky zcela protich dn m z jm m by se ËlenovÈ dok zali shodnout maxim lnï na datu p ÌötÌho zased nì. DosavadnÌ zkuöenost s fungov nìm ED je p edobrazem podobnèho uspo d nì»mes. PoslednÌ moûnostì je»mes jako akciov spoleënost ze sta procent vlastnïn st tem. 22 Jedn se o politicky bezproblèmovï pr chodnou a v praxi (ävèdsko, Norsko) vcelku funkënì variantu. Jako v kaûdèm podniku vlastnïnèm st tem je i zde problèm neefektivnìho ÌzenÌ, ten vöak je vyv ûen nez vislostì na komerënìch z jmech ËastnÌk trhu. ProblÈmem je takè zpolitizov nì rozhodnutì o ÌzenÌ a investicìch soustavy a nebezpeëì nevhodn ch st tnìch z sah (stejnï jako u jedinèho kupujìcìho). Proto preferujeme variantu soukromè akciovè spoleënosti, a na st tnì vlastnictvì nahlìûìme jako na rozumnou alternativu, kter z politick ch d vod m ûe fungovat i nïkolik let, neû se situace na trhu stabilizuje a rozplynou se obavy z privatizace»mes. U distribuënìch spoleënostì nep edpokl d me û dnè zmïny jejich statutu, samoz ejmï s v jimkou privatizace (viz kapitola 7.1.). REASy budou provozovat distribuënì sìtï a prod vat elekt inu koncov m spot ebitel m. REASy samoz ejmï nesmì zneuûìvat svèho distribuënìho monopolu k tomu, aby nutily spot ebitele kupovat elekt inu pr vï od nich. Ëinnou ochranu proti tèto moûnosti poskytuje existujìcì z kon o ochranï hospod skè soutïûe, konkrètnï ustanovenì o zneuûitì dominantnìho postavenì. Pro Ëinnou regulaci je nutnè zajistit ËetnÌ oddïlenì distribuce a prodeje, aby REASy nemohly p elèvat Ë st n klad obchodu s elekt inou do regulovan ch poplatk za distribuci. SpojenÌ distribuce a prodeje vöak nikde ve svïtï nezp sobilo z vaûnïjöì problèm. Pokud jde o poûadavek ËetnÌho oddïlenì, vïtöina britsk ch RECs sama shledala v hodn m provèst organizaënì oddïlenì distribuce a prodeje do divizì nebo dce inn ch spoleënostì, a öly tak nad r mec poûadavk regul tora. DoËasn m problèmem je propojenì distribuce s v robou. REASy dnes vlastnì nïkolik menöìch zdroj nebo majì ve v robnìch spoleënostech kapit lov podìl (nap. ECK Generating). Dokud RE- ASy budou mìt zajatè z kaznìky, mohly by od vlastnìch zdroj vykupovat elekt inu za vysokou cenu a n klady p enèst na zajatè z kaznìky. 23 V naöem cìlovèm stavu budou vöichni z kaznìci opr vnïnì, a tento problèm odpad. V p echodnèm stadiu, kdy zatìm podìlu zdroj REAS na celkovè v robï elekt iny ËinÌ pouh ch 0.61% 24, by nucenì REAS (tj. spoleënostì, kde st t m minoritu) k odprodeji zdroj bylo p Ìliö hrub m z sahem vzhledem k malè z vaûnosti problèmu. Pro pot eby regulace vöak bude i zde nutnè uplatnit z sadu ËetnÌho oddïlenì v roby a distribuce. 21 Dle americkèho filmu, ve kterèm si zahr l i Ji Ì Voskovec. 22 Preferujeme pr vnì formu akciovè spoleënosti p ed st tnìm podnikem, zejmèna kv li vyhnutì se pot ebï zakl dat nov st tnì podnik a n slednï ho ruöit p i p ÌpadnÈ privatizaci. 23 Tento jev, oznaëovan self-dealing, byl problèmem v prvnìch letech britskèho experimentu. 24 Zdroj: FinanËnÌ anal za odvïtvì distribuce elektrickè energie, AMI Finance

55 5. Ide lnì cìlov stav Na z vïr zb v vy eöit ot zku povinnosti p ipojit ve vztahu k v robc m a nez visl m lok lnìm distributor m. ZatÌmco u koncov ch spot ebitel jsme byli proti povinnosti p ipojit, zde ji naopak doporuëujeme. D vod je v obou p Ìpadech stejn ñ podpora konkurence. ZatÌmco povinnost p ipojit spot ebitele znemoûúuje konkurenci v distribuci, povinnost p ipojit v robce je nezbytn k tomu, aby se konkurence na stranï v roby mohla rozvinout. Povinnost p ipojit lok lnìho distributora je nezbytn k tomu, aby konkurence v budov nì nov ch p Ìpojek nez stala jenom na papì e. P i budov nì distribuënì sìtï v novè Ëtvrti m p Ìpadn nez visl distributor jedinou moûnost, jak svou sìù zapojit do systèmu ñ p es REAS. OdmÌtnutÌm p ipojit by REASy de facto rozöì ily sv j distribuënì monopol i na novè spot ebitele. Povinnost p ipojit by se vztahovala na»mes i REASy; û dost o p ipojenì m ûe b t odmìtnuta, pokud v sìti jiû nenì dostateën kapacita. PrvnÌm n strojem eöenì tohoto konfliktu je stìûnost u regul tora, druh m a dlouhodobï ËinnÏjöÌm je voln vstup do p enosu a distribuce (viz kapitola 5.4.) ñ z jemce o p ipojenì bude mìt moûnost s m rozöì it kapacitu nap Ìklad poloûenìm dalöìho vedenì Ceny ZatÌmco dnes platì spot ebitelè v Ëtu za elekt inu jednu cenu jednomu subjektu, na konkurenënìm trhu budou platit Ëty i ceny za r znè vïci: cenu za v robu energie (v coû zahrnujeme i sluûby p enosovè soustavy ñ rezervnì v kon, prim rnì a sekund rnì regulace atd.) cenu za prodej energie (mï enì, vy Ëtov nì) cenu za p enos energie cenu za distribuci energie Ceny za v robu a prodej energie mohou b t zcela deregulov ny Pro regulaci cen existuje jednoduchè pravidlo: jakmile je v urëitèm segmentu odstranïn monopol, nenì d vod regulovat ceny v tomto segmentu. V cìlovèm stavu, kdy i dom cnosti budou mìt moûnost zvolit si dodavatele energie, ztr cì smysl jak koli regulace cen za v robu a prodej. Konkurence ukonëì dneönì bezv slednè diskuse o ÑnadmÏrn ch ziscìchì Ëi Ñneopr vnïn ch n kladechì energetick ch firem. Po otev enì p enosovè soustavy (tj. s otev enìm velkoobchodnìho trhu) m ûe b t ukonëena regulace cen mezi»ezem a REASy. Po otev enì trhu pro velkè spot ebitele m ûe b t ukonëena regulace tarif pro velkè spot ebitele atd. Neznamen to pouze ukonëenì regulace cen, ale i ostatnìch podmìnek smlouvy ñ v öe z loh, Ëetnost mï enì, zp sob placenì, penalizace za nadmïrn Ëi nedostateën odbïr, platba za jalovou energii, kvalita energie (podmìnky, za kter ch m ûe b t spot ebitel zë sti Ëi plnï odpojen, a jakè kompenzace mu za to n leûì). Chceme zd raznit, ûe regulace cen by byla velmi ökodliv i p i existenci dominantnìho v robce, jak m je»ez. DominantnÌ postavenì»ezu je z vaûn problèm, nicmènï jsou vhodnïjöì zp soby, jak ho eöit (viz kapitola 6.4.). D le chceme zd raznit, ûe pr vnì r mec energetiky by mïl chr - nit trh p ed pokuöenìm politik zav dït cenovè regulace v nestandardnìch situacìch. ZatÌmco trûnì tvorbu cen mohou vöichni politikovè p ijmout jako spr vn obecn princip, skuteën m testem principu jsou chvìle, kdy na trhu doch zì ke zmïn m nabìdky Ëi popt vky ñ nap Ìklad kdyû p i ropnèm öoku ceny rostou nebo p i nadbytku kapacity klesajì. V tïchto chvìlìch vznik politick tlak na st tnì kontrolu cen, v prvnìm p ÌkladÏ vyvolan soci lnìmi ohledy a v druhèm snahou vyt hnout energetickè firmy z Ëerven ch ËÌsel. V kritick ch situacìch je vöak hladkè p izp sobov - nì cen novè rovnov ze jeötï d leûitïjöì neû v Ñklidn ch dob chì. P i ropnèm öoku je r st cen nezbytn k tomu, aby spot ebitelè byli motivov ni energiì vìce öet it, a Ëasto zabraúuje i technickèmu 41

56 5. Ide lnì cìlov stav kolapsu systèmu. Naopak p i p ebytku kapacity odrazujì nìzkè zisky od investic do dalöìch elektr ren, kdyû o elekt inu zrovna nenì na trhu dostateën z jem. Pr vnì r mec energetiky by mïl chr nit trh p ed pokuöenìm politik zav dït cenovè regulace v ÑnestandardnÌchì situacìch V p enosu a distribuci z st v ochrana spot ebitel p ed monopolem»mes a REAS nezbytn. Zd se, ûe v brzkè budoucnosti dok ûì novè technologie (viz nìûe) ochr nit spot ebitele mnohem ËinnÏji neû regul to i, a definitivnï poh bì argument o p irozenèm monopolu. V horizontu nïkolika let si vöak nedovedeme p edstavit, ûe by mohla probïhnout liberalizace energetiky bez regulace poplatk za p enos a distribuci. Nevyhneme se p itom û dnèmu z typ regulaënìch selh - nì popsan ch v kapitole 1.2.; nicmènï v tomto p ÌpadÏ m regulace mnohem menöì prostor k p ch nì ökod neû v segmentu v roby. P enos a distribuce p edstavujì v raznï menöì Ë st celkov ch n klad elekt iny (zhruba 30%), navìc p i v stavbï nov ch sìtì jsou technickè parametry investice vïtöinou danè, zatìmco chybnè rozhodnutì v ot zce, zda postavit uhelnou Ëi jadernou elektr rnu obvykle vede k miliardov m ökod m. RegulaËnÌ metoda je pops na v kapitole 6.3. Poplatky za distribuci ËtovanÈ za novè elektrickè p Ìpojky vöak mohou b t deregulov ny. Jelikoû budov nì nov ch p Ìpojek bude konkurenënì, spot ebitelè si jako svèho distributora vyberou toho, kter jim nabìdne nejniûöì poplatek za p ipojenì. Samoz ejmï budou muset smluvnï oöet it, aby po p ipojenì distributor nevyuûil monopolnì pozice a poplatek dodateënï nezv öil. V p Ìpadech, kdy se tak stane, by mïla b t uplatnïna p Ìsluön ustanovenì z kona o ochranï hospod skè soutïûe. I tak nevï Ìme, ûe ke zneuûìv nì bude obecnï doch zet. Distributo i si jsou vïdomi toho, ûe zv öenìm poplatk nad slìbenou roveú by zcela ztratili sv j kredit a uû by nikdy nikoho nep ipojili. T k se to zejmèna dneönìch REAS (kterè budou soutïûit o p ipojov nì spot ebitel po celèm zemì»r), pro nïû by podobnè praktiky znamenaly nejen ztr tu potenci lnìch z kaznìk, ale takè zhoröenì vztah s regulaënìm org nem, kterè budou pro zajiötïnì stabilnì ziskovosti velmi d leûitè. Deregulace poplatk za p ipojov nì nov ch spot ebitel bude mìt nïkolik pozitivnìch efekt. P edevöìm zaruëì, ûe spot ebitelè za novè p Ìpojky nezaplatì vìce, neû je nezbytnï nutnè. Za druhè odstranì k ÌûovÈ dotace ñ zatìmco regulovanè poplatky za p ipojenì budou vûdy pro nïkoho vyööì a pro nïkoho niûöì neû by mïly b t, konkurence v nov ch p Ìpojk ch zaruëì, ûe lidè budou platit skuteënè n klady na p ipojenì. Za t etì, trûnì poplatky pro novè spot ebitele budou velmi cennou informacì pro regul tora, kter k nim m ûe vztahovat sv rozhodnutì o v öi poplatk pro ÑtradiËnÌì spot ebitele. Poplatek za p ipojenì v robc a nez visl ch distributor do sìtì»mes a REAS bude muset b t regulov n kv li povinnosti p ipojit. Zde bude z ejmï regulace nezbytnou podmìnkou konkurence, jakkoli to znì paradoxnï. Regul tor z oceli? Nejenom regulaci, ale i celou Ñp irozenï monopolnìì ideologii elektroenergetiky m ûou radik lnìm zp sobem promïnit novè v robnì technologie. Turbogener tory na zemnì plyn vyvinutè nez visle na sobï firmami Capstone a Allied Signal v Kalifornii obracejì trendy ve v voji elektr ren naruby. NamÌsto tradiënì z sady ÑvelkÈ je dobrèì razì z sadu ÑmalÈ je praktickè ñ a levnèì. Turbogener tory jsou velkè asi jako dom cì boiler a majì v kon pouh ch 30 kw aû 50 kw, coû staëì k z sobov nì dìlny Ëi ËinûovnÌho domu. Z kaznìci s vïtöì spot ebou si je mohou koupit v balìëku a libovolnï je kombinovat. DÌky vysokè pruûnosti se dajì vyuûìt ke krytì z kladnìho zatìûenì i öpiëky. HlavnÌ v hodou jsou nìzkè v robnì n klady ñ po izovacì 42

57 5. Ide lnì cìlov stav n klady cca 300 USD na kw, a variabilnì n klady 3.5 cent za kwh (p i spalov nì zemnìho plynu za souëasnou cenu v USA). Pro srovn nì ñ pr mïrn cena elekt iny v USA je 6.9 cent za kwh. Na rozdìl od spor z rozsahu se nìzk ch n klad dosahuje jednoduchostì: CelÈ za- ÌzenÌ m pouze jednu pohyblivou Ë st ñ turbìnu ñ coû znaënï sniûuje poruchovost a n klady na drûbu. MaliËkÈ turbogener tory mohou zmïnit energetiku stejnï jako mobilnì telefony zmïnily telekomunikace. DÌky nim uû dr ty elektrickèho vedenì nebudou p edstavovat jedinou cestu, jak dostat elekt inu do domu. Plynov trubka (nebo plynov z sobnìk) se stane dokonalou alternativou k elektrickèmu vedenì: Spot ebitel m ûe odebìrat elekt inu ze sìtï nebo d t do sklepa turbogener tor a vyr bït elekt inu pro sebe. To bude mìt obrovsk umravúovacì dopad na distributory elekt iny. Budou-li si za p enos a distribuci Ëtovat p Ìliö mnoho, lidè p ejdou k turbìn m. N klady na v robu elekt iny v turbogener torech znamenajì strop, nad nïjû cena elekt iny s poplatky za p enos a distribuci prostï nem ûe stoupnout. LidÈ si ani nemusì gener tory instalovat ñ staëì, ûe p edstavujì hrozbu, kter m ûe b t rychle uskuteënïna. P estoûe jejich v kon spìöe vyhovuje st ednìm spot ebitel m, i dom cnosti z nich mohou mìti uûitek.»inûovnì d m m ûe instalovat p r gener tor a b t zcela nez visl na okolnì sìti, stejnï jako kolonie rodinn ch domk m ûe na mìsto trafostanice uloûit turbogener tor a navz jem se propojit do lok lnì sìtï nìzkèho napïtì. P enosov soustava, v nìû vïtöina z n s vidì alfu a omegu konkurenënì energetiky, se m ûe st t nadbyteën m reliktem ñ stejnï jako regulace p enosu a distribuce Liberalizace zahraniënìho obchodu KonkurenËnÌ trh s elekt inou nenì jenom o konkurenci mezi»ezem a ostatnìmi dom cìmi v robci. I smïrnice EU usiluje zejmèna o odstranïnì mezin rodnìch p ek ûek pro celoevropsk trh s elekt inou. P enosov soustava v»r je propojen se soustavami vöech sousednìch zemì, coû otevìr netuöenè moûnosti pro zahraniënì obchod s energiì ñ v voz i dovoz. V voz je p ÌleûitostÌ pro naöe v robce, dovoz je velkou nadïjì pro naöe spot ebitele. V cìlovèm stavu poëìt me s pln m otev enìm ËeskÈho trhu, a to jak pro dovoz, tak pro v voz. Otev enì ËeskÈho trhu by p itom nemïlo v raznï zah bat s cenami. Ceny pro koncovè spot ebitele v zemìch EU jsou sice vysokè (1900 ATS/MWh v Rakousku, 244 DM/MWh v NÏmecku 25 ), nicmènï velkoobchodnì ceny elekt iny ve st ednì EvropÏ se pohybujì okolo KË/MWh, tedy zhruba na stejnè rovni jako p edacì cena mezi»ezem a REASy. Mezin rodnì cena tak p edstavuje strop, p es nïjû by dom cì cena nemïla jìt, a omezuje»ez v moûnè snaze zneuûìt dominantnìho postavenì. Otev enì mezin rodnìho obchodu s elekt inou omezì dominantnì postavenì»ezu na dom cìm trhu Dnes uû nenì problèm nakoupit elekt inu na jednom konci Evropy a prodat ji na druhèm. Geografick rozmïr trhu, do kterèho»esk republika liberalizacì vstoupì, je opravdu velk ñ zahrnuje celou st ednì Evropu i s FranciÌ, äv carskem, Ukrajinou a Balk nem. TrûnÌ podìl»ezu na tomto trhu je miziv. P es st tnì hranici ani nemusì protèci p Ìliö mnoho elekt iny k tomu, aby mezin rodnì konkurence Ñzkrotilaì»EZ. ObchodnÌci s energiì jsou mimo dnï schopnì ve vyuûìv nì cenov ch rozdìl ñ jakmile by se»ez pokusil zv öit cenu nad okolnì pr mïr, okamûitï nabìdnou levnïjöì zahraniënì energii a dovozy vytlaëì elektr rny»ezu. 25 Energy Prices and Taxes 1996, International Energy Agency. 43

58 5. Ide lnì cìlov stav Takto ide lnï m ûe zahraniënì obchod fungovat jen tehdy, m -li propojenì naöì soustavy se zahraniëìm dostateënou kapacitu. To rozhodnï nenì souëasn situace ñ celkov vyuûiteln kapacita vedenì z»r do zahraniëì (p enosovou soustavou i sìtïmi REAS ) je zhruba MW, 26 tedy pouh ch 14-19% öpiëkovèho zatìûenì. To je sice pomïrnï hodnï ve srovn nì se zahraniënìm, nicmènï i tak d v»ezu ve öpiëk ch (kolem MW) znaënou trûnì sìlu. MusÌ proto existovat mechanismus, kter umoûnì posilov nì kapacity na spojk ch do zahraniëì. ÿeöenì vidìme ve volnèm vstupu do p enosu: Ti, kdo z posìlenì kapacity budou profitovat (obchodnìci, zahraniënì v robci, velcì spot ebitelè), musì mìt moûnost postavit vedenì na sv j Ëet, a»mes a RE- ASy musì mìt povinnost je p ipojit (p i dodrûenì technick ch poûadavk ). V stavba novèho vedenì nenì vûdy nejefektivnïjöìm eöenìm problèmu ñ mnohdy je levnïjöì posìlit kapacitu st vajìcìho vedenì. I zde by»mes, na û dost z jemce, mïla mìt povinnost kapacitu posìlit, a z - jemce by»mes uhradil investiënì n klady s tìm spojenè. ZÌskal by tìm automaticky i pr va k novè kapacitï v tom rozsahu, v jakèm na ni p ispïl. Liberalizace zahraniënìho obchodu s elekt inou je ekonomicky nesmìrnï v hodn, politicky vöak vûdy citliv. NejlÈpe je to vidït na v vozech: Z mïr stavït velkou automobilku s cìlem vyv ûet 90% produkce se u politik setk s nadöenìm a p ÌpadnÏ i pomocì ve formï daúov ch lev Ëi ochrann ch cel. Z mïr postavit elektr rnu exportujìcì 90% produkce z ejmï narazì na odpor. DalöÌm problèmem je dajn z vislost na dovozech. V z jmu zajiötïnì ÑstrategickÈ nez vislostiì bychom mïli dajnï provozovat naöi energetiku jako izolovan ostrov. Toto vidïnì svïta pokl d - me za chybnè. Budov nì sobïstaënè energetickè z kladny ze strachu p ed Ñzav enìm kohoutk ì naprosto degraduje up Ìmost naöeho z mïru o skuteënè ËlenstvÌ v EvropskÈ unii. Z kladnìmi myölenkami EU jsou odbour nì vöech barièr v mezist tnìm obchodï a politick spolupr ce na takovè rovni, ûe obchodnì blok dy a podobnè formy nep telstvì jsou zcela vylouëeny. Za druhè opakujeme, ûe otev enì mezin rodnìho trhu neznamen jednostrannè toky energie do»r nebo z»r, ale zejmèna vytvo enì mezin rodnìho ÑhlÌdacÌho psaì, kter nepustì ceny v»r nad svou roveú. MusÌ existovat mechanismus, kter umoûnì posilov nì kapacity na spojk ch do zahraniëì NejcitlivÏjöÌ ot zkou liberalizace zahraniënìho obchodu je negativnì reciprocita. Z ËistÏ teoretickèho hlediska je negativnì reciprocita nesmyslem: pro zemi je vhodnïjöì zcela otev Ìt sv j trh bez ohledu na mìru otev enì zahraniënìch trh. NavÌc upozorúujeme, ûe ji lze snadno zneuûìt ke zpomalenì liberalizaënìho procesu. NicmÈnÏ dva argumenty hovo Ì i pro negativnì reciprocitu. PrvnÌ (a tradiënì) argument je ÑspravedlnostnÌì, neboù negativnì reciprocita vytv Ì rovnè podmìnky pro vöechny. Druh (ekonomick ) argument je zajìmavïjöì. Je-li dom cì trh otev en a v zahraniëì p sobì uzav en regulovan monopol, m ûe zahraniënì monopol postavit elektr rnu, jejì kapit lovè n klady zahrnout do cen pro svè zajatè z kaznìky, a elekt inu vyv ûet do otev enè zemï za cenu pokr vajìcì pouze margin lnì n klady. ZahraniËnÌ distorze by se tak p esouvaly i do»r. PolitickÈ rozhodnutì o negativnì reciprocitï vidìme jako rozhodnutì, ËÌ z jmy chce vl da p i deregulaci akcentovat. Je-li kladen d raz na z jmy spot ebitel, je t eba negativnì reciprocitu odmìtnout. Je-li kladen d raz na vyv ûenost z jm spot ebitel i v robc, m negativnì reciprocita svè mìsto. P jde o politick kompromis, patrnï nezbytn k tomu, aby myölenka konkurenënìho trhu v bec mohla b t uskuteënïna. RozhodnÏ by na tèto ot zce nemïl ztroskotat cel deregulaënì proces. 26 Prost m souëtem kapacity linek bychom doöli k 7000 MW. NicmÈnÏ tato kapacita se ned plnï vyuûìt pro dovozy, neboù Ë st z nì zabìr transit elekt iny a dalöì Ë st kruhovè toky. (Kruhov tok je jev v elektrickè sìti, kdy Ë st energie neteëe z mìsta v roby do mìsta spot eby pouze po p ÌmoËarÈm vedenì, ale i po okolnìch link ch. Nap Ìklad v naöì soustavï je charakteristick kruhov tok ze severnìch»ech p es v chodnì NÏmecko a Polsko na jiûnì Moravu.) Zdroj: ED»R. 44

59 6. RegulaËnÌ org n 6. RegulaËnÌ org n 6.1. Role regulaënìho org nu v energetice V p edchozìch kapitol ch jsme se vïnovali p edevöìm moûnostem rozöì enì konkurence v energetice a pozitivnìm vliv m, kterè konkurence bude nepochybnï mìt. Avöak i v ide lnìm konkurenënìm stavu energetiky z stane urëit role pro st tnì regulaci. Tato regulace by se vöak mïla, podle naöeho n zoru, soust eôovat v hradnï na segmenty trhu, kterè skuteënï z st vajì p irozen mi monopoly ñ tedy p enosov soustava, dnes vlastnïn spoleënostì»ez, a distribuënì sìtï REAS. V û dnèm p ÌpadÏ nenì pot ebnè ani vhodnè regulovat dalöì Ëinnosti, aù uû dnes do regulace spadajì, Ëi nikoliv. RegulaËnÌ ad by mïl v sobï spojovat nïkolik funkcì. Za prvè musì p Ìmo stanovovat v öi poplatk za p epravu elektrickè energie p enosovou a distribuënì soustavou. AËkoliv jde o technicky pomïrnï komplikovan v poëet (je pot eba br t v potaz nap Ìklad zatìûenì sìtï v danèm mìstï, hustotu osìdlenì, atd.), koncepënï nejde o spornou oblast. V poëty n klad za p enos energie p enosovou soustavou m jiû dnes regul tor k dispozici a rozöì enì v poët i na distribuënì sìtï nebude vyûadovat principi lnï odliön p Ìstup. Jelikoû monopoly mohou poökozovat spot ebitele i v ot zce kvality, mïla by se regulace p enosu a distribuce zamï it i na vynucov nì standard kvality (nap Ìklad pr mïrn dèlka doby, bïhem kterè by mïlo b t opravenè vïtrem strûenè vedenì). Za druhè, respektovan regulaënì ad musì mìt pravomoci v oblasti vïcnè regulace: zejmèna musì mìt moûnost podnikat kroky chr nìcì spot ebitele p ed zneuûitìm dominantnìho postavenì ve v robï (viz nìûe). TakÈ musì mìt moûnost kontrolovat a sankcionovat majitele sìtì, zda p i p Ìstupu k sìtìm nediskriminujì nïkterè uûivatele p ed jin mi (zejmèna p ed sebou sam mi). NejproblematiËtÏjöÌm faktorem kaûdèho regulaënìho org nu je nebezpeëì jeho ÑpohlcenÌì regulovan mi spoleënostmi. Z mnoha d vod doch zì u regulaënìch org n k tomu, ûe se st vajì Ñhl snou troubouì regulovanèho odvïtvì a p est vajì plnit svoji p vodnì roli ñ tj. ochranu z kaznìk. 1 Toto nebezpeëì je zvl ötï silnè v ËeskÈ situaci, kdy energetick regulace nem ve st tnì spr vï stabilizovanè postavenì a kdy je princip nez vislèho, ale pravomocemi vybavenèho regul tora u n s nem tradici a b v navìc napad n z hlediska pr vnìho positivismu. NicmÈnÏ jiû dnes funguje Komise pro cennè papìry, regulaënì org n kapit lovèho trhu, kter stojì mimo ministerstva a je vybaven adou v konn ch pravomocì. NevidÌme d vody, kterè by regulaci energetiky natolik odliöovaly od regulace kapit lovèho, aby zde princip nez vislèho regul tora nemohl b t uplatnïn Institucion lnì r mec RegulaËnÌ org n by mïl b t maxim lnï izolov n od politickèho procesu S ohledem na zkuöenosti z evropskèho prost edì navrhujeme, aby nov regulaënì org n vznikl jako nez visl org n st tnì pr vy, vyëlenïn mimo st vajìcì ministerstva. TakovÈ uspo d nì se osvïdëuje jako nejefektivnïjöì i ve stabilizovan ch ekonomik ch (p Ìkladem m ûe b t britsk regulaënì ad OFFER, regulujìcì elektroenergetiku, Ëi OFGAS, regulujìcì plyn renstvì). Jeho v hody jsou vöak jeötï v raznïjöì v transformujìcì se ekonomice se st le podstatn m podìlem st - tu na vlastnictvì energetick ch firem. Jen d slednè oddïlenì role regul tora od role vlastnìka (spr vce majetku) m ûe zaruëit nez vislost regulaënìch rozhodnutì st tu ñ regul tora ñ na z jmech st tu ñ vlastnìka. 1 Diskuse nïkter ch z regulaënìch selh nì je i v kapitole

60 6. RegulaËnÌ org n Po öpatn ch zkuöenostech se zpolitizovanou regulacì cen je nutnè zajistit maxim lnì izolaci regul tora od politickèho procesu. DoporuËujeme, aby nez visl regulaënì org n nevznikl pouh m odötïpenìm jednè sloûky ministerstva pr myslu a obchodu, ale byl vybudov n od zaë tku Ñna zelenè louceì. AlespoÚ pro prvnì roky Ëinnosti regulaënìho org nu se Ë steënï omezì moûnost ÑpohlcenÌì regulovan mi spoleënostmi, kter m bude jistou dobu trvat, neû nav ûì Ñp telskè vztahyì s nov mi regulaënìmi ednìky. K nez vislosti regulaënìho org nu na ministerstvech i politick ch struktur ch by zjevnï prospïlo, kdyby byl umìstïn mimo Prahu (logicky v BrnÏ, kterè je jiû dnes sìdlem nïkolika centr lnìch institucì). UmÌstÏnÌ regulaënìho org nu mimo hlavnì mïsto takè zmìrnì zn m problèm st tnìch org n, tj. neschopnost zaplatit dobrè odbornìky v konkurenci soukromèho sektoru, neboù disproporce mezi platy ve ve ejnèm a soukromèm sektoru je v Praze v raznï vyööì neû v ostatnìch mïstech. Pozice editele regulaënìho org nu musì b t chr nïna p ed v kyvy politick ch n lad. FunkËnÌ obdobì editele by proto mïlo b t delöì neû volebnì obdobì SnÏmovny, a jeho jmenov nì by mïlo b t v kompetenci Prezidenta nebo Sen tu (lze si p edstavit americk systèm, kde Ëleny feder lnìch komisì jmenuje Prezident a Sen t je dodateënï potvrzuje). Regul tor by mïl b t obtìûnï odvolateln ñ rozhodnï by politickè org ny nemïly mìt moûnost odvolat regul tora, pokud se jim ceny budou zd t Ñp Ìliö vysokèì. Ot zkou takè z st v, zda vytvo it jednoho spoleënèho regul tora pro energetiku jako celek, nebo mìt oddïlenè regul tory pro plyn a elekt inu. V obecnè rovinï platì ËÌm vìce regul tor, tìm lèpe. Konkurence je prospïön i ve st tnì spr vï. Je-li regul tor vìce, majì spot ebitelè i politici moûnost srovn nì: ProË funguje dob e trh s elekt inou a öpatnï funguje trh s plynem (nebo naopak)? Regul to i se mohou od sebe uëit navz jem a zejmèna politick tlak nutì toho ÑhoröÌhoì, aby se vyrovnal ÑlepöÌmu.ì V»eskÈ republice (na rozdìl od Brit nie) by vöak vznik oddïlen ch regul tor z ejmï narazil na nedostatek odbornìk na ekonomickou regulaci, proto se vznik jedinèho regul tora zd b t realistiëtïjöì. RozhodnÏ vöak odmìt me myölenku jednoho regul tora pro vöechna sìùov odvïtvì (ûeleznice, telekomunikace, elekt ina, voda, teplo, plyn). Pro tepl - renstvì doporuëujeme, aby pravomoc (nikoli povinnost) regulovat ceny tepla byla p enesena na p ipravovanè kraje Ëi p Ìmo na obce, neboù trhy s teplem jsou ve svè podstatï lok lnì a tudìû by mïla b t lok lnì i regulace, kter dok ûe mnohem lèpe posoudit mìstnì odliönosti. Centr lnì z - sobov nì teplem je ostatnï jiû dnes vystaveno konkurenci plynu a elekt iny (zejmèna p i z sobov nì nov ch dom ) a v adï lokalit m ûe b t zcela deregulov no. Role Ñcentr lnìhoì regul tora pro elektroenergetiku a plyn renstvì by p i lok lnì regulaci tepl renstvì spoëìvala maxim lnï v poskytov nì odbornè pomoci mìstnìm ad m, pokud o to poû dajì Metodika regulace poplatk za p enos a distribuci Po ukonëenì n pravy cenov ch deformacì by metodika regulace poplatk mïla b t zaloûena na stanovenì maxim lnìho tempa r stu poplatk, kterè bude v - ÑNejmÈnÏ öpatnouì metodou regulace poplatk za p enos a distribuci je britsk metoda cenov ch ÑËepiËekì z no na v voj inflace. älo by tedy o regulaci pomocì tzv. cenov ch ÑËepiËekì, kdy je r st cen urëov n na nïkolikaletè obdobì podle vzorce RPI - X. RPI p itom oznaëuje r st cen spot ebitelsk ch cen a X je tzv. faktor efektivnosti, kdy regul tor umoûúuje r st regulovan ch cen pomalejöì, neû je r st ostatnìch cen tak, aby byly sìùovè spoleënosti nuceny ke zvyöov nì svè efektivnosti. MÌsto indexu spot ebitelsk ch cen lze takè pouûìt index cen pr myslov ch v robc, tzv. PPI. RozdÌly v pouûitì RPI a PPI spoëìvajì p edevöìm z odliönè z vislosti tïchto ukazatel na v voji smïnnèho kursu a na ËasovÈm posunu mezi nimi. Z hlediska regulace jde vöak o ot zku druhotnou. 46

61 6. RegulaËnÌ org n KlÌËov m je naopak stanovov nì pevnèho vzorce na obdobì dostateënï dlouhè na to, aby se regulovan m spoleënostem vyplatilo usilovat o co nejvïtöì efektivnost. Bude-li faktor X mïnïn p Ìliö Ëasto (nap Ìklad kaûdoroënï), pak tento druh regulace neplnì svoji funkci a degeneruje se na kaûdoroënì stanovov nì maxim lnìch cen, se vöemi negativnìmi d sledky popsan mi v kapitole 1.2. RegulovanÈ firmy nemajì moûnost v tak kr tkèm obdobì dos hnout vïtöìch spor a navìc se vöechny spory okamûitï projevì v niûöìm r stu cen pro p ÌötÌ obdobì. Dojde tedy ke klasickè situaci, kdy regulovan m firm m p Ìliö nez leûì na tom, kolik penïz utratì. Druh extrèm, tj. stanovenì nemïnnèho faktoru X na p Ìliö dlouhou dobu (nap Ìklad na 10 let) zvyöuje riziko regulaënìho omylu, kdy regul tor nastavì r st cen p Ìliö velkoryse nebo naopak p Ìliö restriktivnï. V prvnìm p ÌpadÏ regulovanè firmy budou dosahovat velmi snadno vysok ch zisk, v druhèm p ÌpadÏ bude hrozit jejich finanënì nestabilita. Jako optim lnì se proto jevì t Ìlet nebo Ëty let interval stanovov nì faktoru X, kter je dostateënï dlouh na to, aby motivoval regulovanè spoleënosti, a p itom nenì natolik dlouh, aby regul tor riskoval p Ìliö velkè v kyvy v hospoda enì tïchto firem N stroje proti zneuûitì dominantnìho postavenì DominantnÌ postavenì»ezu na ËeskÈm trhu nepochybnï bude, alespoú v prvnìch letech, v ûn m problèmem.»ez vyr bì celkem 75% elekt iny. AËkoli jeho skuteën vliv na ceny bude z ejmï menöì, neû se z tohoto ËÌsla zd (jeho elektr rny bïûì zejmèna v z kladnìm p smu, v elektr rn ch urëen ch ke krytì st ednì p sma a öpiëky, kterè jsou rozhodujìcì pro v öi ceny na poolu, m trûnì podìl menöì), britsk zkuöenost ukazuje dost jasnï, ûe i dvï firmy s trûnìmi podìly kolem 30% mohou s cenami h bat podle sv ch pot eb. Pokud by»ez systematicky zneuûìval svè dominantnì postavenì, ochudil by tìm nejen spot ebitele o v hody konkurenënìho trhu, ale zejmèna by tìm ohrozil politickou p ijatelnost celèho deregulaënìho procesu. V dlouhèm obdobì nenì pozice»ezu problèmem: Bude-li Ëtovat p Ìliö vysokè ceny, p il k tìm konkurenty ke stavbï nov ch elektr ren (jak se stalo ve VelkÈ Brit nii) a k posilov nì p enosovè kapacity do zahraniëì. NicmÈnÏ kr tkè obdobì zabìr v energetice nïkolik let (dìky dlouhè dobï investiënì v stavby) a sotva lze uklidúovat spot ebitele, ûe po nïkolika letech uû budou ceny nìzkè. Hrozba nucenèho odprodeje elektr ren ÑzkrotÌì»EZ v pokuöenì zneuûìt svè dominantnì postavenì Jednou z moûnostì je samoz ejmï rozdïlenì»ezu v r mci dokonëenì privatizace, jehoû v hody i nev hody jsou diskutov ny v kapitole 7.5. Pokud k nïmu nedojde, velmi silnï se p imlouv me za to, aby k ochranï spot ebitel nesmïla b t pouûita regulace cen energie. Regulace by zlikvidovala pruûn cenov mechanismus, kter je pro efektivnì fungov nì trhu nezbytn. NavÌc by mïla rozporn efekt na omezenì dominantnìho postavenì: Ceny by sice snìûila, nicmènï by zakonzervovala souëasnou strukturu, neboù nìzkè ceny by nel kaly konkurenci k v stavbï nov ch elektr ren.»ez by z stal dominantnì firmou a regulace bychom se nikdy nemohli zbavit, neboù by vûdy byly vzn öeny n mitky, ûe po jejìm zruöenì»ez zneuûije svè pozice. Proti dominantnìmu postavenì jsou p ekvapivï Ëinn dob e definovan pravidla obchodov nì s elekt inou na poolu (viz dodatek B). Britsk zkuöenost i teoretick v zkum 2 ukazujì, ûe je podstatn rozdìl mezi situacì, kdy na pool p edkl dajì cenovè nabìdky pouze v robci, a kdy nabìdky p edkl dajì jak v robci, tak spot ebitelè. Pokud cenovè nabìdky p edkl dajì pouze v robci (jako tomu po dlouhou dobu bylo v Brit nii), majì dominantnì v robci dostatek prostoru k ovlivúov - nì cen. Pokud i spot ebitelè mohou p edkl dat nabìdky, za jakou cenu jsou ochotni koupit, dok - 2 Smith et al.: Market Power in a Deregulated Electrical Industry: An Experimental Study, Economic Science Laboratory, University of Arizona

62 6. RegulaËnÌ org n ûì p edkl d nìm nìzk ch nabìdek stlaëit cenu dol. Proto by na budoucì ËeskÈ burze s elekt inou mïli obchodovat jak v robci, tak i kupujìcì. Jako hlavnì n stroj proti dominantnìmu postavenì by mïl slouûit tzv. nucen odprodej elektr ren. RegulaËnÌ org n by mïl b t vybaven pravomocì na Ìdit firmï, kter zneuûila svèho postavenì, aby odprodala Ë st sv ch elektr ren. Tento princip regulace jde sice za r mec dneönìho pojetì regulace v»eskè republice, je ale podle naöeho n zoru efektivnïjöìm n strojem neû detailnì regulace jednotliv ch n kladov ch poloûek. Vych zì totiû z uzn nì skuteënosti, ûe regul tor nebude nikdy schopen dokonale simulovat konkurenënì prost edì kontrolou n klad. Nucen odprodej byl skuteënï vyuûit britsk m regul torem v roce 1994, kdy National Power a PowerGen se musely vzd t 7000 MW celkovè kapacity. 3 Nucen odprodej vöak m ûe splnit sv j Ëel, aniû by byl skuteënï pouûit: Samotn hrozba pouûitì nucenèho odprodeje elektr ren podstatn m zp sobem ÑzkrotÌì chov nì dominantnì firmy. NavÌc p ispìv ke zv öenì respektu regulaënìho org nu, kter dost v do rukou velmi Ëinn n stroj. Je samoz ejmè, ûe institut nucenèho odprodeje musì b t dob e zakotven v pr vnìm r mci st tu, aby nemohl b t zpochybúov n ve vlekl ch soudnìch procesech. 3 Po pr vnì str nce se jednalo o pron jem, nikoli prodej elektr ren, neboù pron jem byl shled n v hodnïjöìm z daúov ch d vod. Co je podstatnè, National Power a PowerGen nemajì û dnou re lnou kontrolu nad pronajat mi elektr rnami. 48

63 7. Kr tkodobè reformnì kroky 7. Kr tkodobè reformnì kroky Proces deregulace energetiky, vedoucì k cìlovèmu stavu, bude bezpochyby trvat nïkolik let. Jeho hlavnìmi pilì i musì b t z sadnì novela energetickèho z kona (natolik z sadnì, ûe se bude jednat o zcela nov z kon) a n slednè vytvo enì institucì konkurenënìho trhu: poolu a regulaënìho adu. Reforma nemusì trvat zdaleka tak dlouho, jako v pr kopnick ch zemìch ñ adu technicko-ekonomick ch problèm jiû za n s vy eöili jinì a bylo by pl tv nìm je eöit znovu. DÈlka reformy z visì zejmèna na tzv. politickè v li reformu skuteënï provèst. Bude-li tè dostatek, m ûeme mìt nov z kon i s pot ebn mi institucemi za dva-t i roky. Bez politickè v le se reforma prot hne do nekoneëna a budeme jako dnes poslouchat vysvïtlov nì, proë to Ëi ono nejde. HlavnÌ z sada reformnìho postupu by mïla znìt: Nep ipravujme û dnè doëasnè modely! Na za- Ë tku se musìme rozhodnout, k jakèmu cìli chceme dospït, a pak podnikat pouze kroky, kterè povedou p Ìmo k tomuto cìli. NejvÏtöÌ chybou, jakou m ûeme udïlat, by bylo si nap Ìklad Ìci, ûe chceme model TPA, ale z nïjak ch p ÌËin je doëasnï vhodnïjöì Ñp echodnïì zavèst model SB. Nelze provèst reformu a n slednï ji opït reformovat. SpoleËenskÈ instituce majì mimo dnou setrvaënost ñ vytvo Ìme-li model SB, energetik m i regulaënìmu adu bude jistou dobu trvat, neû se nauëì v nïm chodit, a potom uû nebudou ochotni p ech - zet na jin model. Chceme-li TPA, vytvo me TPA. Chcemeli SB, vytvo me SB. U kaûdèho ÑdoËasnÈhoì Ëi Ñp echodnèhoì systèmu vöak hrozì jeho degenerace v trval Zvl ötï d leûit je p Ìm cesta k cìli v ot zce regulace cen. Uk zali jsme, ûe dneönì regulace na z kladï politickè nosnosti je sice katastrof lnì, ale regulace dle Ñopr vnïn ch n - klad a p imï enèho ziskuì je jen o nïco menöìm zlem. PouûÌvan m argumentem proti razantnìmu narovn nì cen je, ûe nejprve je t eba dohlèdnout na n klady energetik a na jejich nep imï enè zisky a podle toho regulovat ceny. To je p esnï vytvo enì p echodnèho modelu, kterèmu se musìme vyhnout. Budeme-li regulovat podle n klad, energetickè firmy si osvojì chytrè taktiky, jak vysvïtlit regul tor m, ûe ten Ëi onen n klad je opr vnïn, a budou vehementnï bojovat proti konkurenënìmu trhu, kde k dosaûenì zisk budou pot ebovat nikoli öikovnou argumentaci, ale nìzkou cenu. ednìci-regul to i takè nebudou velk mi podp rci myölenky, ûe by se mïl z ûit z bïr jejich Ëinnosti. Chceme-li mìt v cìlovèm stavu konkurenënì trh s voln mi cenami za energii, nezb v neû dva-t i roky hr t dle dneönìch pravidel a pak s otev- enìm konkurence ceny rovnou uvolnit. ZatÌmco nov z kon a vznik institucì konkurenënìho trhu je z leûitostì nïkolika let, ada reformnìch opat enì smï ujìcìch k cìlovèmu stavu m ûe b t (a mïla by b t) provedena okamûitï a nez visle na detailech budoucìho z kona. Tato kapitola je p edkl d : 7.1. Privatizace REAS Chceme-li konkurenënì trh, nezav dïjme Ñp echodn ì model regulace, kter okolnì svït pr vï opouötì NamÌsto pl Ëe nad tìm, ûe REASy mïly b t zprivatizov ny uû d vno, je t eba se koneënï odhodlat k Ëinu a privatizaci dokonëit. St t se tv Ì, ûe sv m vlastnick m podìlem chr nì spot ebitele, coû je nesmysln argument. K ochranï spot ebitel slouûì st tnì regulace cen, jejìû pravidla jsou stejn bez ohledu na to, kdo REASy vlastnì. Hodnota st tnìho podìlu v REASech navìc postupnï eroduje s tìm, jak strategiëtì investo i shromaûôujì st le vïtöì balìky akciì. PrivatizaËnÌ stop-stav b v takè obhajov n argumentem, ûe nejprve je t eba vytvo it pr vnì a regulaënì r mec, a pak privatizovat. Opak je pravdou. 1 Vytvo enì regulaënìho r mce nenì nutnou 1 Na rozdìl od norskè Ëi övèdskè reformy, kde probïhla deregulace, aniû by klìëovè firmy opustily st tnì ruce. V chozì podmìnky vöak byly diametr lnï odliönè od naöich. ZajÌmavÈ takè je, ûe konkurenënì trh si postupem Ëasu s m vynutil privatizaci ady mïstsk ch distribuënìch spoleënostì. 49

64 7. Kr tkodobè reformnì kroky podmìnkou privatizace, ale naopak, privatizace urychlì proces tvorby regulaënìho r mce. Dnes je hlavnìm vlastnìkem REAS st t, a v konem vlastnick ch pr v je povï eno ministerstvo pr myslu a obchodu. To samoz ejmï nem sebemenöì z jem tlaëit na manaûery REAS, aby zpïtnï lobbovali na MPO s poûadavky na vytvo enì rozumnèho podnikatelskèho prost edì. St tnì vlastnictvì se tak st v brzdou reformnìch pokus. Re lnì vlastnìci REAS nebudou spokojeni s dneönìm stavem a budou poûadovat vytvo enì jasnèho pr vnìho r mce, v nïmû by mohli norm lnï podnikat a investovat. OdmÌt me zastraöov nì, ûe novì vlastnìci budou chtìt zv öenì cen na z padoevropskou roveú. UrËitÏ budou chtìt rozumn v nos z kapit lu ñ dìky niûöìm provoznìm n klad m vöak tèhoû v nosu dos hnou p i mnohem niûöìch cen ch. SamotnÈ provedenì privatizace povaûujeme za mnohem d leûitïjöì neû volbu konkrètnì privatizaënì metody. Vl da sv m usnesenìm z dubna 1998 dala p ednost prodeji celèho podìlu v REASech strategick m partner m a dokonce jiû zaëala pracovat na v bïru privatizaënìch poradc. V privatizaënìm procesu bychom se vöak mïli vyvarovat tïch kupc, kte Ì by p inesli firemnì kulturu nep telskou novï vznikajìcìmu trhu s elekt inou. Jin mi slovy, nem smysl prod vat REASy st tnìm a polost tnìm energetick m podnik m. Privatizace do rukou, eknïme, EdF nenì privatizacì, ale transferem majetku z rukou ËeskÈ vl dy do rukou francouzskè vl dy. ZahraniËnÌ st tnì podnik Privatizace REAS urychli tvorbu pr vnìho a regulaënìho r mce a mïla by b t dokonëena co nejd Ìve trpìcì p ezamïstnanostì je sotva schopn vnèst do naöich firem podnikatelskèho ducha tolik pot ebnèho k spïchu v budoucìm n roënèm trûnìm prost edì. KlÌËov m kritèriem pro v bïr strategickèho partnera by mïla b t samoz ejmï cena, p i shodï (Ëi tèmï shodï) cenov ch nabìdek by hlavnìm kritèriem mïl b t podnikatelsk z mïr transformace REAS na firmy schopnè obst t v evropskè konkurenci. Pokud jde o Ëasov harmonogram, platì ËÌm d Ìve, tìm lèpe. NevidÌme d vod, proë odkl dat p Ìpravu privatizace. Hled nì strategick ch partner nezabere mnoho Ëasu ñ sv m z jmem o zb vajìcìch 47% st tnìho podìlu se netajì zahraniënì investo i, kte- Ì jiû v REASech skoupili balìky akciì zaruëujìcì blokaënì minoritu. NevidÌme objektivnì p ek ûky, 2 kterè by br nily v doprivatizaci REAS do konce roku U REAS je t eba do eöit ot zku mïstsk ch akciì. V prvnì vlnï privatizace dostaly mïsta a obce bezplatnï do vìnku 34% akciì REAS s velmi zvl ötnìm statutem: Mohou je prod vat pouze jin m mïst m a obcìm, nikoli soukrom m osob m. NÏkter mïsta (nap. Ostrava) majì z jem b t aktivnìmi vlastnìky REAS a skoupila akcie od ostatnìch mïst. VÏtöina menöìch obcì vöak pot ebuje penìze na vlastnì rozvoj, nikoli akcie. ObecnÌ akcie jsou p Ìliö l kavè pro investory, aby nenaöli cestu, jak omezenou p evoditelnost obejìt: PodepisujÌ s obcemi smlouvy o v konu vlastnick ch pr v, takûe se sice nest vajì vlastnìky akciì, ale zìsk vajì pr va ke vöem v hod m z nich plynoucìm. Omezen p evoditelnost akciì vöak sniûuje cenu, za kterou mohou svè akcie prodat, a mïla by proto b t zruöena. Obce, kterè nehodlajì b t energetick mi podnikateli, se sv ch akciì mohou zbavit transparentnï, bez pr vnìch kliëek a za v hodnïjöì cenu; obce, kterè majì ambice kontrolovat energetickè spoleënosti, mohou od ostatnìch obcì koupit akcie i nad le, za rovn ch podmìnek s ostatnìmi investory. Na z vïr chceme zd raznit, ûe k privatizaci REAS by mïlo dojìt bez ohledu na zvolen cìlov model. M ûe tìm p dem probïhnout p ed rozhodnutìm o koneënèm modelu Narovn nì cen a zmïna tarifnì struktury P ed otev enìm trhu konkurenci musì b t ceny alespoú zhruba nastaveny na re lnou roveú. Zre lnit Ñcenyì znamen zmïnit dvï vïci: 2 SubjektivnÌ p ek ûkou je nap Ìklad nedostatek tzv. politickè v le. 50

65 7. Kr tkodobè reformnì kroky pr mïrnou v öi cen pro dom cnosti a podnikatele strukturu tarif Rychlost n pravy cen pro dom cnosti je uû nïkolik let beznadïjnï limitovan soci lnìmi ohledy. Zv öenì cen pro dom cnosti schv lenè na rok 1998 (24%) je vöak dobr m znamenìm: bude-li se i v dalöìch letech pokraëovat stejn m tempem, dostaneme se zhruba za t i roky na roveú cen, kterè budou p inejmenöìm ÑsrovnatelnÈì s n klady. Nepopul rnì, bolestivè a vleklè obdobì ÑderegulacÌì bude za n mi. Vzhledem k tomu, ûe p Ìprava r mce konkurenënìho trhu m ûe trvat zhruba stejnou dobu, staëì toto tempo n pravy cen k tomu, aby ani deformovanè ceny nebr nily postupnèmu otevìr nì trhu konkurenci. Ide lnì strategiì je samoz ejmï okamûitè narovn nì cen, neboù ËÌm dèle z st vajì ceny deformovanè, tìm dèle zp sobujì hospod skè ztr ty. NicmÈnÏ politick kompromis v tèto ot zce bude z ejmï nevyhnuteln. Rozhodov nì o cen ch by mïlo b t co nejd Ìve odpolitizov no Kaûdop dnï by rozhodov nì o cen ch mïlo b t co nejd Ìve odpolitizov no, k Ëemuû bude t eba nez vislèho regul tora stojìcìho mimo ministerstva (viz kapitola 6.2). Bude-li regulaënì org n vytvo en jeötï p ed dokonëenìm n pravy cen (coû se m ûe st t, kdyû se tempo n pravy cen zpomalì), bylo by vhodnè na nïj okamûitï p evèst pravomoc rozhodovat o cen ch. V tomto p echodnèm stadiu (jeötï p ed otev enìm p Ìstupu t etìch stran k sìtìm) by mohl b t regul tor omezen nap Ìklad podmìnkou, ûe k ÌûovÈ dotace majì b t odstranïny za dva (t i) roky. TÌm bychom se vyhnuli soci lnï ne nosnèmu cenovèmu skoku, ale z roveú by proces narovn nì cenov ch deformacì ztratil sv j politick n boj a zìskal by vïtöì kredibilitu v oëìch spot ebitel i investor. Struktura tarif takè pot ebuje z sadnì zmïnu. Nep edpokl d me, ûe st tnì ednìci dok ûou objektivnï stanovit, zda elekt ina v zimï m st t o 10 nebo o 50 procent vìce neû v lètï, Ëi jak m b t sazba za noënì vyt pïnì akumulaënìmi kamny ve srovn nì s p Ìmotopy. To dok ûou nejlèpe urëit ti, kdo do n klad na v robu a prodej elekt iny skuteënï vidì: manaûe i energetick ch firem. NamÌsto detailnï propracovan ch tarif by ministerstvo financì Ëi budoucì regulaënì ad mïlo urëit pouze pr mïrnou cenu elekt iny pro jednotlivè skupiny z kaznìk (nap Ìklad: 2.10 KË/kWh pro dom cnosti, 2.20 pro podnikatelsk maloodbïr, 1.40 pro odbïr z vvn). REA- Sy by si jiû samy urëily, jak v r mci tohoto omezenì stanovì fixnì a variabilnì sazbu, ceny ve öpiëce a mino öpiëku, a tarify pro z kaznìky se zvl ötnìmi odbïrov mi charakteristikami (nap. ve- ejnè osvïtlenì). Kaûd REAS by musel prok zat, ûe jìm zvolen tarifnì struktura nepovede k vyööì pr mïrnè cenï, neû je strop urëen ministerstvem financì. Prok zal by to tìm, ûe by spoëìtal p Ìjmy, jak ch by dos hl p i navrhovan ch tarifech, ale p i loúskè v öi a rozloûenì spot eby. P Ìjmy by samoz ejmï nesmïly jìt nad strop dan pr mïrnou cenou. (Jednoduch p Ìklad: Nechù v roce 1998 mïl REAS odbïr dom cnostì 2 TWh v zimï a 1 TWh v lètï. Pro rok 1999 musì mìt pr mïrnou cenu 2 KË/kWh. Bude-li Ëtovat 2 KË po cel rok, dos hne p Ìjmu 6 miliard. KonstantnÌ cena ale nenì efektivnì, neboù n klady na v robu energie jsou mnohem vyööì v zimï neû v lètï. REAS proto m ûe pouûìt tarif 2.5 KË v zimï a 1.0 KË v lètï. Dos hne stejnèho p Ìjmu ñ = 6 miliard ñ a Ëty spot ebitel se tedy nemïnì). Shled -li ministerstvo, ûe n vrh vyhovuje stropu urëenèmu pr mïrnou cenou, schv lì tarif a vyd ho v cenovèm vïstnìku. Pokud zjistì, ûe tarif by REASu p inesl vyööì neû stropovou cenu, vr tì ho k p epracov nì. Od zavedenì volnè tvorby tarif si slibujeme zejmèna odstranïnì tïch nejk iklavïjöìch deformacì v dneönìch cen ch. MnohÈ z nich p eûìvajì jeötï ze socialistickèho hospod stvì, kdy struktura spot eby i v roby byla diametr lnï odliön od souëasnosti. RozdÌlnÈ ceny v lètï a v zimï koneënï zastavì masovou instalaci elektrickèho vyt pïnì a povedou k ekonomiëtïjöìmu vyuûitì 51

66 7. Kr tkodobè reformnì kroky elektr ren v letnìm obdobì. SkonËÌ tak i tolik kritizovan BP tarif, ËtujÌcÌ za p ÌmotopnÈ vyt - pïnì velmi nìzkou cenu i v dobï energetick ch öpiëek. REASy nepochybnï nabìdnou mnohem öiröì ök lu tarif, neû jakè dnes nabìzì cenov vïstnìk ministerstva financì, takûe spot ebitelè si budou moci vybrat ten tarif, kter vìce vyhovuje jejich konkrètnìm pot eb m. VolnÈ tarify pro spot ebitele by samoz ejmï nemïly smysl, pokud by stejn reûim nebyl zaveden mezi»ezem a REASy. V roce 1997 byl naötïstì odstranïn neövar, kdy REASy kupovaly od»e- Optim lnì strukturu tarif urëì energetickè firmy mnohem lèpe neû st tnì ednìci Zu za konstantnì cenu po cel rok, a Ñp edacìì cenu nahradily tarify stanovenè ministerstvem financì. NicmÈnÏ se domnìv me, ûe smyslem regulace velkoobchodnìch cen je zajistit, aby»ez nezneuûil svèho dominantnìho postavenì, a ne se starat o detaily tarifnì politiky.»ez vì nejlèpe, jakè jsou margin lnì n klady na v robu energie ve öpiëce zimnìho dne Ëi v z kladnìm zatìûenì letnì noci. Regulovan by z stala, stejnï jako u koncov ch spot ebitel, pouze pr mïrn cena, a»ez by si s m urëil tarif, podlèhajìcì schv lenì podle kritèria, zda se Ñvejdeì do pr mïrnè ceny Ëi nikoli. Z tohoto tarifu by REASy odvozovaly tvorbu tarif pro koncovè spot ebitele. Tento mechanismus by mïl ceny alespoú Ë steënï p iblìûit k tïm, jakè zavl dnou na neregulovanèm konkurenënìm trhu, a pro spot ebitele,»ez i REASy bude jak msi testovacìm obdobìm, ve kterèm budou moci hledat optim lnì tarifnì politiku. NedÏlejme si vöak iluze, ûe se v tomto obdobì poda Ì najìt ty Ñspr vnèì ceny. Ty dok ûe najìt opravdu jenom konkurenënì mechanismus VyËlenÏnÌ dispeëinku a p enosovè soustavy VyËlenÏnÌ dispeëinku a p enosovè soustavy je nejsloûitïjöì kol, neboù vyûaduje zmïnu v majetku form lnï soukromè akciovè spoleënosti»ez. St t vöak vlastnì 67% akciì spoleënosti. Vych zìme z premisy, ûe st t je tu od toho, aby vytv el podmìnky pro maxim lnì blahobyt sv ch obëan. V energetickè oblasti dos hne tohoto cìle tìm, ûe umoûnì vznik konkurenënìho trhu s elekt inou. K naplnïnì cìle m st t nejen tradiënì n stroje ñ legislativnì, v konnou a soudnì moc ñ ale v dneönì specifickè situaci»eskè republiky i jeden netradiënì n stroj ñ majetek. St tnì podìl v»ezu by mïl b t vyuûit k tomu, aby st t provedl reformu energetiky podle sv ch p edstav. P edstavenstvo»ezu (nad jehoû sloûenìm m st t absolutnì kontrolu) by se v naöem pojetì role st tu mïlo st t jak msi ÑrestrukturalizaËnÌm ademì, kter p ispïje k reformï energetiky tìm, ûe z»ezu vyëlenì p enosovou soustavu a dispeëink. Technick postup by mïl b t n sledujìcì: 1) P edstavenstvo»ezu zaloûì dce innou akciovou spoleënost»mes;»ez bude jejìm 100% vlastnìkem. 2) Na tuto spoleënost p evede»ez sv j technick dispeëink i s person lem, infrastrukturou (komunikaënì systèm) a know-how (pl ny provozu), a fyzick aktiva p enosovè soustavy i s obsluûn m person lem. Ministerstvo pr myslu a obchodu udïlì»mes autorizaci na rozvod energie a ED na ni p evede povï enì k v konu dispeëinku, kterè nynì n leûì»ezu. 3) Vznikem dce innè spoleënosti dojde k transparentnìmu oddïlenì ËetnictvÌ mezi v robou a p enosem.»mes bude na svoji Ëinnost vyd vat n klady, a bude proto pot ebovat takè vlastnì p Ìjmy. V tèto chvìli, kdy soustava jeötï nebude otev en a konkurenënì trh nebude fungovat, p ipravì»ez ve spolupr ci s regul torem rozdïlenì sv ch st vajìcìch tarif na dvï sloûky ñ tarif za v robu pro»ez a tarif za p enos pro»mes. P Ìjmy p enosovè soustavy by mïly b t k p Ìjm m v roby ve stejnèm pomïru jako n klady. 3 3 Neexistuje jednoznaën ekonomick d vod, proë by pomïr p Ìjm mïl b t stejn jako pomïr n klad, ale jakèkoli jinè kritèrium by bylo snadno zpochybnitelnè pro netransparentnost. 52

67 7. Kr tkodobè reformnì kroky 4) N slednï m ûe»ez p enosovou soustavu prodat. Na stranï aktiv»ezu budou akcie»mes vyst Ìd ny penïzi. Cel proces musì b t dob e p ipraven po pr vnì str nce, aby nebyli poökozeni minoritnì akcion i a zabr nilo se jejich stìûnostem. Ot zkou z st v, komu prodat a za kolik. Jak uv dìme v kapitole 5, v cìlovèm stavu by»mes mïla b t norm lnì soukromou akciovou spoleënostì. Bylo by logickè, kdyby akcie»mes byly rozprod ny na burze. Cenu by urëili sami investo i. 4 NicmÈnÏ uzn v me, ûe st t bude mìt z jem alespoú z poë tku mìt»mes pod svou vlastnickou kontrolou, zejmèna pro zajiötïnì d vïryhodnosti vznikajìcìho trhu. P i prodeji»mes st tu se vöak velmi obtìûnï urëuje cena ñ p Ìliö nìzk cena by poökodila minoritnì akcion e»ezu. Jako eöenì, kterè je transparentnì a minim lnï arbitr rnì, navrhujeme, aby pomïr ceny akciì»mes k ËetnÌ hodnotï jejìch aktiv byl stejn jako pomïr trûnì ceny akciì a ËetnÌ hodnoty ÑcelÈhoì»EZu p ed vyëlenïnìm dispeëinku a soustavy. 5 Bude-li trûnì hodnota niûöì neû ËetnÌ, st t by mïl za»mes zaplatit ËetnÌ cenu, aby nemohlo vzniknout û dnè podez enì, ûe minoritnì akcion i jsou poökozov ni. St t by mïl vyuûìt sv j vlastnick podìl v»ezu k tomu, aby provedl nezbytnou restrukturalizaci odvïtvì a vyëlenil p enosovou soustavu a dispeëink 5) Pro st t nemusì b t v hodnè platit za»mes penïzi a tìm de facto zn rodúovat majetek. Rozumnou alternativou proto je zaplatit za»mes akciemi»ezu. VyËlenÏnÌm dispeëinku a p enosovè soustavy st t splnì svoji Ñhistorickou lohuì vlastnìka»ezu a nemusì se ob vat poklesu svèho vlastnickèho podìlu.»ez bude n slednï povinen prodat vlastnì akcie podle ß161a-d obchodnìho z konìku. PlacenÌ akciemi je v hodnïjöì neû placenì penïzi, neboù neklade p ÌmÈ finanënì n roky na st t (reprezentovan Fondem n rodnìho majetku) a z roveú se zprivatizuje Ë st st tnìho podìlu v»ezu. VyËlenÏnÌ dispeëinku a p enosovè soustavy formou zaloûenì dce innè spoleënosti a jejìho odprodeje je jednoznaënï nejëistöì cestou k vlastnickèmu oddïlenì. St t jako vlastnìk m ûe dispe- Ëink a p enosovou soustavu vyëlenit i jin m zp sobem (nap Ìklad rozdïlenìm»ezu na dvï n - stupnickè spoleënosti) tyto cesty jsou vöak po pr vnì str nce mnohem n roënïjöì, pomalejöì, a d vajì prostor pro ûaloby minoritnìch akcion, kterè mohou zcela zvr tit zam ölen v sledek. DispeËink a p enosovou soustavu lze takè vyëlenit na z kladï z kona, ve ve ejnèm z jmu a za n hradu (logicky by to mohl na izovat budoucì energetick z kon). LegislativnÌ cesta je vöak tïûkop dn, pomal, a nevyhnutelnï sklouzne do spor o Ñspravedlivouì v öi n hrady. VyËlenÏnÌ dispeëinku a p enosovè soustavy m ûe narazit na vïrovè smlouvy se zahraniënìmi vï- iteli, kterè obsahujì klauzule, ûe po dobu trv nì p jëky bude p enosov soustava majetkem»ezu. Lze oëek vat, ûe zahraniënì investo i se nebudou br nit renegociaci vïrov ch smluv, pokud z stanou v platnosti (eventuelnï budou dodateënï udïleny) st tnì z ruky za splacenì vïr. Pokud by se nepoda ilo dos hnout dohody s vï iteli, nezb v neû vyëlenit pouze dispeëink, a jemu p edat do rukou ÌzenÌ soustavy. Fyzick aktiva p enosovè soustavy (Ñdr tyì) by z stala ve vlastnictvì»ezu a dispeëink by p evzal tato aktiva do pron jmu. Tarify za pouûitì p enosovè soustav by z staly stejnè jako v prvnì variantï ñ vïtöina p Ìjm dispeëinku by vöak plynula do spl tek n jemnèho, z nichû by»ez hradil n klady na drûbu a investice. 4 V tè chvìli by musela existovat alespoú r mcov p edstava o budoucìch pravidlech trhu s elekt inou, regulace, a v öi tarif za pouûitì soustavy, aby investo i mohli realisticky odhadnout trûnì hodnotu»mes. 5 PomÏr ÑskuteËnÈì hodnoty p enosovè soustavy k hodnotï v robnì Ë sti»ezu je nepochybnï jin neû pomïr jejich ËetnÌch hodnot ñ zejmèna dìky rozdìln m rizik m a v nos m podnik nì v obou segmentech. Bohuûel n m chybì trûnì porovn nì, kterè by pomohlo ten Ñspr vn ì pomïr najìt. 53

68 7. Kr tkodobè reformnì kroky 7.4. TemelÌn Jadern elektr rna TemelÌn je problèmem, kter svou velikostì ovlivúuje tèmï vöechno, co se v ËeskÈ energetice dïje. Liberalizace energetiky je neprovediteln, dokud se ÑnÏcoì s TemelÌnem neudïl. Je na Ëase skoncovat s iluzì, ûe TemelÌn se stavì Ñze vzduchuì. P edacì ceny mezi»ezem a REASy by mïly b t publikov ny ve verzìch Ñs TemelÌnemì a Ñbez TemelÌnaì. Jeden d leûit krok k n pravï vïcì v TemelÌnÏ byl uëinïn: Byla zmïnïna metodika zahrnutì investiënìch n klad prostavïn ch v TemelÌnÏ do v poëtu p edacìch cen mezi»ezem a REASy. Minul metodika zahrnovala do cen celou ËetnÌ hodnotu rozestavïnè elektr rny, ËÌmû nemotivovala»ezu k rychlèmu dokonëenì elektr rny a ke kontrole investiënìch n klad. 6 Dle novè metodiky bude rozestavïn TemelÌn vstupovat do kalkulace na z kladï p edem danèho pl nu, shodnèho se souëasn m harmonogramem v stavby, maxim lnï do v öe dnes oëek van ch n klad na v stavbu (98.6 miliard). Pokud»EZ dokonëì stavbu levnïji, ponech si zisk, pokud dr ûe, ponese ztr tu. Oproti minulèmu stavu se jedn o v raznè zlepöenì; m me vöak obavy, ûe tato metodika nar ûì na problèm d vïryhodnosti. Pokud celkovè investiënì n klad v raznï p ekroëì limit, bude v r mci zachov nì finanënìho zdravì»ezu stejnï nezbytnè je do ceny zahrnout v plnè v öi. Samotn zmïna metodiky nestaëì. S nì musì jìt ruku v ruce i zpr hlednïnì n kladov ch tok, aby bylo z ejmè, kdo za TemelÌn platì a kolik. Je naëase skoncovat s iluzì, ûe TemelÌn se stavì Ñze vzduchuì. 7 P i kalkulaci p edacìch cen mezi»ezem a REASy musì b t proveden v poëet Ñs TemelÌnemì a Ñbez TemelÌnaì. V sledky musì b t publikov ny v cenovèm vïstnìku. Dnes REASy nakupujì za cenu Ñs TemelÌnemì. PublikacÌ cen Ñbez TemelÌnaì se na tèto skuteënosti nic nezmïnì, ale pro ve ejnost a zejmèna pro REASy jistï bude nesmìrnï zajìmavè vïdït, kolik si v Ëtu za elekt inu na TemelÌn p ipl cejì. MusÌme si uvïdomit, ûe Ñbez TemelÌnaì by p edacì cena byla niûöì (odhady se pohybujì v intervalu 2.5-6%), a sporu by bylo moûnè rozdïlit mezi REASy a spot ebitele. D le by mïl b t zprivatizov n gener lnì dodavatel stavby, äkoda Praha. St tnì podìl ve äkodï Praha nenì z rukou spïönèho dokonëenì stavby, n brû jejìho prodluûov nì a zdraûov nì. StaveniötÏ JadernÈ elektr rny TemelÌn je skansenem socialistickèho stavebnictvì s tradiënìmi neövary (öpatn organizace, slabè vyuûitì pracovnìch sil). Privatizace äkody Praha do rukou vlastnìka, kter z nì udïl fungujìcì kapitalistick podnik, ukonëì alespoú nïkterè p Ìpady pl tv nì, ke kter m na staveniöti doch zì ñ tedy takovè p Ìpady, p i kter ch je poökozov na samotn äkoda Praha. Privatizace nedo eöì hlavnì p ÌËinu pl tv nì, jìû je nedostateën motivace samotnè äkody Praha, kterè nehrozì tèmï û dnè pen le za nesplnïnì zak zky v termìnu.»ez jiû nynì vyvìjì silì o renegociaci st vajìcìch smluv a jejich doplnïnì o penalizaënì doloûky. NicmÈnÏ st t jakoûto inici- tor v stavby, vlastnìk»ezu a garant vïr musì p evzìt aktivnïjöì roli. Vl da nenì vybavena k tomu, aby sama Ìdila stavbu, ale mïla by b t alespoú p ipravena v p ÌpadÏ dalöìho protahov nì stavby vyvodit person lnì d sledky. 6 ProblÈm je detailnï vyloûen v Libor Duöek: Zaost eno naö TemelÌn, edice Liber lnìho institutu Zaost eno naö, Ìjen Studie takè p edkl d alternativnì moûnosti eöenì. 7 RozumÏno tak, ûe na TemelÌn nedopl cejì spot ebitelè. Viz Miroslav Nov k: TemelÌn nem û dn vliv na koneënè ceny elekt iny, Zpravodaj»EZ 12/

69 7. Kr tkodobè reformnì kroky TemelÌn mimo»ez ñ alternativa l kav i sloûit Ide lnì, byù z ejmï nere lnou alternativou je vyëlenïnì TemelÌna mimo»ez do samostatnè spoleënosti plnï kontrolovanè st tem. HlavnÌ v hodou je transparentnost: SkonËÌ spekulace o tom, kolik si spot ebitelè p ipl cejì na TemelÌn. Samostatn elektr rna samoz ejmï nebude moci financovat v stavbu z cen elekt iny, protoûe nebude û dnou prod vat. Bude ji muset financovat z vlastnìho kapit lu Ëi z vïr. TemelÌn uû nebude finanënì z tïûì»ezu. St t bude mìt jasnou odpovïdnost za dokonëenì stavby, neboù mezi nìm a elektr rnou nebude st t form lnï soukrom akciov spoleënost. Jakkoli je tato alternativa ide lnì v principu, jejì implementace je pln skalì. S vyëlenïnìm TemelÌna nemusì souhlasit zahraniënì investo i, a to ani po udïlenì st tnìch garancì. Financov - nì v stavby se zkomplikuje, neboù vyschne d leûit zdroj ñ nerozdïlen zisk. Jelikoû investo- i nejsou ochotni financovat tak riskantnì projekt ze 100% vïry, v stavba by se z ejmï neobeöla bez nïkolika miliardovè injekce z rozpoëtu nebo FNM. NejvÏtöÌm kamenem razu by byla kompenzace»ezu za vyëlenïnì elektr rny. TrûnÌ hodnota elektr rny je sice niûöì neû ËetnÌ (63.3 miliardy), ale patrnï st le jeötï je kladn. V dneönì chvìli, kdy n klady na dokonëenì elektr rny jsou velkou nezn mou, bezpeënostì rizika nejsou zcela do eöena a existuje i nejistota ohlednï budoucìch cen elekt iny, je odhad trûnì hodnoty elektr rny nesmìrnï obtìûn m kolem. Vyjedn v nì o cenï nïkde mezi 0 KË a 63.3 miliardami KË by mohlo b t nekoneënè. Cena p itom musì b t dostateënï vysok, aby nepoökozovala minoritnì akcion e. I p es uvedenè komplikace se domnìv me, ûe tato varianta by mïla b t p inejmenöìm diskutov na. Doposud jsme brali za danè, ûe elektr rna by se mïla dostavït. To vöak nenì zcela samoz ejmè. D vody pro ukonëenì stavby jsou dvojìho druhu: bezpeënostnì a ekonomickè. Argumenty upozorúujìcì na z vaûnè bezpeënostnì nedostatky JETE si netrouf me posoudit. 8 M vöak smysl zastavit TemelÌn z ekonomick ch d vod? PrvnÌ pohled naznaëuje, ûe nikoli: S n klady na dokonëenì odhadovan mi dnes na 35.3 miliard KË 9 (tj KË/kW) a budoucìmi variabilnìmi n klady 25 hal./kwh 10 je TemelÌn st le levnïjöì alternativou neû v stavba uheln ch Ëi plynov ch elektr ren na zelenè louce. Lze vöak mìt v ûnè pochybnosti, zda n klady na dokonëenì skuteënï ËinÌ 35.3 miliard a zda elektr rna m ûe b t opravdu spuötïna v roce Ned vn historie v stavby (Tabulka 7.1) ukazuje, ûe zatìmco kaûd rok se proinvestuje kolem sedmi aû devìti miliard, n klady na dokonëenì se v podstatï nemïnì a z st vajì na t iceti miliard ch. 8 Radko Pavlovec a Dalibor Str sk : JE TemelÌn ñ Zpr va o ekonomickè a technickè situaci pl novanè dostavby, JihoËeskÈ matky proti atomovèmu nebezpeëì, listopad Internetov str nka»ezu 10 VËetnÏ tvorby fond na likvidaci odpadu. 11 Zdroje: T den 5/98, internetov str nka»ezu. 55

70 7. Kr tkodobè reformnì kroky Nap Ìklad v roce 1996 byly n klady na dokonëenì odhadov ny na 29.6 mld. KË. Dnes vidìme, ûe mïly b t odhadnuty minim lnï na 51.2 mld. (15.9 mld. prostavïn ch od tè doby plus 35.3 mld. pot ebn ch dnes k dokonëenì). HlubokÈ podhodnocenì investiënìch n klad nepochybnï ovlivnilo usnesenì vl dy Ë. 109/1993 o dostavbï TemelÌna. TakÈ stojì za povöimnutì, ûe od roku 1994 se nemïnì ani doba dostavby ñ spuötïnì elektr rny se neust le oëek v za dva roky. NenÌ to prvnì jadern elektr rna na svïtï, jejìû stavbu potkal podobn osud (viz Box). M -li tato agûnie i nad le pokraëovat, je samoz ejmï lepöì stavbu okamûitï ukonëit bez ohledu na prostavïnè miliardy. Je lepöì jednou provûdy odepsat 63.3 miliardy, neû investovat dalöì a dalöì miliardy do projektu, kter produkovat elekt inu nakonec nemusì. Ned v me doporuëenì ÑdostavÏt-nedosavÏtì, protoûe koneën volba je o tom, jakou mìru rizika jsme ochotni p ijmout. RozhodnutÌ ukonëit stavbu je bez rizika. Budeme mìt jistotu, ûe v elektr rnï uû nebude utopena ani koruna; budeme mìt jistotu, ûe nedojde k jadernè hav rii; budeme mìt jistotu, ûe s Ñmegawatty z TemelÌnaì nem ûeme poëìtat p i pl nov ni provozu energetickèho systèmu; budeme mìt jistotu, ûe eskalujìcì n klady nebudou tlaëit na r st cen elekt iny. TakÈ budeme mìt jistotu, ûe»ez na stranï aktiv odepìöe ztr tu ve v öi desìtek miliard (kromï dokonëenè stavby jeötï z soby jadernèho paliva Ëi jiû p islìbenè platby dodavatel m ñ»ez dnes odhaduje ztr - tu v roce zastavenì na 69 mld). 12 Ztr ta»ezu by p es hla i v öi jeho z kladnìho jmïnì, byù by byla st le podstatnï niûöì neû jeho vlastnì jmïnì (101 mld KË). Pokud by vï itelè na zmïnu finanënì situace reagovali poûadavkem na rychlè splacenì dluhu, znamenalo by to finanënì likvidaci»ezu. (Zde musìme jasnï rozliöit mezi finanënì a fyzickou likvidacì. FinanËnÌ bankrot samoz ejmï v bec neznamen, ûe elektr rny p estanou dod vat elekt inu.) M ûeme potom vèst politickè debaty, zda ztr tu ponesou akcion i»ezu (tedy kromï st tu i soukromì investo i), st tnì pokladna, nebo spot ebitelè elekt iny. Nebude-li v tè dobï jeötï fungovat konkurenënì trh, rozhodnï se p imlouv me za to, aby spot ebitelè ztr tu z TemelÌna nenesli. 13 RozhodnutÌ pokraëovat s TemelÌnem je v razem ochoty hr t riskantnì hru, na jejìmû konci mohou b t dalöì desìtky miliard utopenè ve öpatnè investici (stranded costs) stejnï jako elektr rna, TemelÌn la USA? Velmi pouënou paralelu k TemelÌnu p edstavuje historie nïkolika jadern ch elektr ren ve Spojen ch st tech. Asi nejzn mïjöìm p Ìpadem je elektr rna Seabrook v New Hampshire, stavïn v osmdes t ch letech spoleënostì PS&G. P vodnï odhadovanè n klady na v stavbu dvou blok po 1,150 MW byly 1 miliarda USD. NicmÈnÏ v pr bïhu v stavby doölo ke komplikacìm a eskalaci investiënìch n klad. Firma se snaûila elektr rnu dokonëit Ñza kaûdou cenuì, aby jejì hodnotu mohla zahrnout do regulovanè ceny (viz kapitola 1.2.). Nakonec byl postaven pouze jeden blok p i n kladech 9 miliard USD. RegulaËnÌ komise st tu New Hampshire vöak dovolila PS&G zahrnout do ceny pouze 50% investiënìch n klad, a akcion i museli Ñspolknoutì zb vajìcìch 50%. Jelikoû stavba byla financovan p ev ûnï p jëkami, PS&G se finanënï zhroutila v roce Fyzick aktiva byla prod na jinè firmï, dod vky elekt iny nebyly nijak ohroûeny, a spot ebitelè na öpatnou jadernou investici nedoplatili. Zcela opaënï dopadli spot ebitelè na Long Islandu, kde spoleënost LILCO postavila jadernou elektr rnu Shoreham, kter nikdy nebyla uvedena do provozu. InvestiËnÌ n klady (kterè rovnïû znaënï p ekroëily pl n) vöak jsou v plnè v öi zakalkulov ny do regulovanè ceny. DÌky tomu spot ebitelè na Long Islandu kupujì elekt inu za nejvyööì cenu ve Spojen ch st tech (151 USD/MWh, zatìmco n rodnì pr mïr je 69 USD/MWh). Popt vka, kterou p vodnï mïl pokr t Shoreham, musì b t pokryta z jin ch zdroj, takûe spot ebitelè vlastnï spl cejì dvï elektr rny. 12 Zdroj: Internetov str nka»ezu. 13 Bude-li jiû fungovat konkurenënì trh, spot ebitelè ztr tu neponesou, neboù»ez nebude mìt öanci promìtnout TemelÌn do cen. 56

71 7. Kr tkodobè reformnì kroky kter v raznï snìûì margin lnì n klady na v robu elekt iny a zlepöì vzduch v severnìch»ech ch. Optimistick varianta se ovöem m ûe naplnit aû po zmïn ch v ÌzenÌ stavby a v motivaci dodavatel Privatizace»EZu VyËlenÏnÌm dispeëinku a p enosovè soustavy a vy eöenìm situace okolo TemelÌna konëì Ñhistorick lohaì st tu jakoûto majoritnìho vlastnìka»ezu a m ûe se p istoupit k dokonëenì privatizace. DomnÌv me se, ûe existujì dvï rozumnè metody privatizace, p iëemû kaûd reprezentuje jednu z rozdìln ch cest, jimiû se naöe energetika m ûe ubìrat: nazvïme je ÑËeskouì a Ñevropskouì cestou. Ned v me jednoznaënï p ednost jednè z nich. Ñ»esk ì cesta je administrativnï jednoduööì, politicky pr chodnïjöì, ale zachov v dominantnì postavenì»ezu na dom cìm trhu. ÑEvropsk ì cesta je administrativnï n roënïjöì, zdlouhavïjöì, politicky problematiëtïjöì, ale je v hodnïjöì pro spot ebitele. 1/ Ñ»esk ì cesta m smysl tehdy, bude-li si vl da p t, aby existovala velk siln Ëesk energetick firma ñ»ez jako Ñvlajkov loôì naöì ekonomiky, kter m ûe mìt i ambice ne mezin rodnì expanzi. Pro podobnè p nì neexistuje ekonomick argument, nicmènï je legitimnì. Ñ»esk ì cesta znamen ponech nì»ezu v jeho souëasnè podobï (bez dispeëinku a p enosovè soustavy, s TemelÌnem nebo bez nïj) a prodej vöech akciì st tu soukrom m investor m. Zp sob prodeje akciì bude z viset zejmèna na tom, zda probïhne reforma penzijnìho systèmu z pr bïûnèho na fondov a zda p i nì bude st tnì majetek vyuûit k uhrazenì deficitu dneönìho systèmu. 14 Pokud ano, akcie»ezu musì p ipadnout budoucìm penzist m. Pokud ne, akcie budou prod ny jednou z tradiënìch cest.»ez je p Ìliö velk na to, aby byl prod n ve v bïrovèm ÌzenÌ jednomu z jemci ñ nemluvï o tom, ûe v bïrovè ÌzenÌ na firmu tohoto form tu bude nevyhnutelnï obvinïno z manipulace, korupce a preferov nì zvl ötnìch z jm. Velikost a postavenì»ezu p Ìmo vybìzì k tomu, aby byl zprivatizov n prodejem na lond nskè nebo newyorskè burze. Tato metoda je transparentnì a d v stejnou p Ìleûitost vöem investor m. Dob e proveden kotace d pozitivnì sign l o naöì ekonomice a p inese z ejmï vïtöì p Ìjem do FNM neû prodej na dom cìm kapit lovèm trhu, kde by transakce sv m objemem mohla negativnï ovlivnit ceny ostatnìch emisì. Ñ»esk ì cesta vöak je riskantnì pro spot ebitele: Zachov v na naöem trhu v raznï dominantnì firmu, kter m ûe zneuûìt svèho postavenì. Proto je nezbytnè, aby privatizace byla doprov zena p ijetìm vöech n stroj omezujìcìch dominantnì postavenì, jak jsou diskutov ny v kapitole 6.4. NicmÈnÏ Ëinnost tïchto regulaënìch opat enì nenì nikdy zcela zajiötïna. Metoda privatizace»ezu urëì cestu, po kterè se naöe energetika bude d le ubìrat 2/ ÑEvropsk ì cesta vych zì vst Ìc (realistickè) vizi evropskèho trhu s elekt inou jako souboje nadn rodnìch gigant, mezi nimiû»ez, jakkoli se zd velk uvnit»eskè kotliny, nemusì hr t prvnì housle. 15 NamÌsto snahy mìt velkou n rodnì spoleënost, kter bude p Ìliö velk na to, aby doma Ëinila problèmy s dominantnìm postavenìm, a p Ìliö mal na to, aby mohla uspït v evropskèm mï Ìtku, nabìzìme jin p Ìstup: PozvÏme sem evropskè giganty, aby mezi sebou soutïûili o naöe spot ebitele. 14 Z jemce o tuto problematiku odkazujeme na projekt Liber lnìho institutu Ond ej Schneider a Tom ö JelÌnek: ÑReforma penzijnìho systèmu v»eskè republiceì. 15»EZ je z hlediska instalovanèho v konu na 11.mÌstÏ mezi z pado- a st edoevropsk mi elektr rensk mi spoleënostmi. Zdroj: R mcov vaha o souvislostech otev enì trhu s elekt inou v»eskè republice hospod skè soutïûi,»ez, listopad

72 7. Kr tkodobè reformnì kroky ÑEvropsk cestaì poëìt s rozdïlenìm»ezu na nïkolik elektr rensk ch spoleënostì (Ëty i nebo pït) a jejich n sledn odprodej vybran m investor m z ad renomovan ch evropsk ch Ëi svïtov ch energetick ch spoleënostì. Po pr vnì str nce by byl postup stejn jako u dispeëinku a p enosovè soustavy: ZaloûenÌ nïkolika dce inn ch spoleënostì, 16 p evedenì elektr ren do dce inn ch spoleënostì, p evedenì vïr na dce innè spoleënosti dle Ëelu a n sledn odprodej dce inn ch spoleënostì vybran m z jemc m (hlavnìm kritèriem by mïla b t cena). De iure je cel postup vnit nì z leûitostì»ezu, de facto se bude jednat o jeden z nejvïtöìch privatizaënìch krok, kter bude muset b t podroben p ÌmÈ vl dnì kontrole. Prodejem elektr ren se»ez transformuje z energetickè firmy na drûitele obrovskèho mnoûstvì hotovosti, z nìû budou p ednostnï uspokojeni vï- itelè, jejichû pohled vky nebyly p evedeny na dce innè spoleënosti. N slednï m ûe b t»ez jako pr vnick osoba zruöena a hotovost rozdïlena mezi akcion e. V n vaznosti na p Ìpadnou penzijnì reformu by akcie»ezu v likvidaci mïly b t rozdïleny mezi penzijnì fondy. ÑEvropsk ì cesta p inese mnohè v hody: Na naöem trh bude p sobit nïkolik firem, kterè budou vz jemnï vystaveny silnèmu konkurenënìmu tlaku. Po p iëtenì dovoz a nez visl ch v robc nebude mìt û dn firma na trhu podìl vïtöì neû 15-20%, coû je trûnì struktura, o kterè m ûe vïtöina evropsk ch spot ebitel jenom snìt. Odpadnou starosti se zneuûitìm dominantnìho postavenì. Z - roveú nehrozì nebezpeëì, ûe novè spoleënosti budou kapit lovï slabè a nebudou schopny financovat ekologickè a jinè investice. 17 Pr vï naopak ñ budou zaëlenïny do struktur energetick ch gigant, s jejichû finanënì silou se»ez nem ûe srovn vat. Financov nì ekologick ch investic, zìsk nì vïr na modernizaci Ëi nav öenì kapit lu pro nï nebude problèm. Koneckonc, Vattenfall, RWE, Enron, Ëi National Power (abychom jmenovali alespoú nïkterè z moûn ch vlastnìk naöich elektr ren) jsou pro investory d vïryhodnïjöìm partnerem neû»ez, takûe kapit lovè n - klady by mïly dokonce klesnout. 18 M me p Ìleûitost pozvat do»r evropskè giganty, aby soutïûili o p ÌzeÚ naöich spot ebitel, a vytvo it velmi konkurenënì trh ZaËlenÏnÌ naöich elektr ren do struktur tïchto firem p inese i jinè v hody ñ rychlou restrukturalizaci, ale zejmèna zkuöenosti s fungov nìm konkurenënìch trh ve sv ch mate sk ch zemìch. Naöim manaûer m odpadne bolestnè (a drahè) hled nì spr vnè obchodnì, cenovè a marketingovè strategie. PosÌlÌ se tak jejich konkurenceschopnost na evropskèm trhu. I p es sv j zd nlivï ÑlikvidaËnÌì charakter m ûe b t Ñevropsk ì cesta atraktivnì i pro minoritnì akcion e»ezu.»ez v likvidaci bude majitel obrovskè hotovosti za prodanè elektr rny, jeû bude urëena k rozdïlenì mezi akcion e. Oproti tomu»ez v dneönì podobï dividendy jeötï nevypl cel a v brzkè dobï z ejmï ani nebude. DÌky oëek vanèmu zv öenì produktivity mohou mìt dce innè spoleënosti v souëtu vyööì trûnì hodnotu neû dneönì»ez. Kritick m bodem ÑevropskÈì cesty jsou vï itelè. MnozÌ z nich sotva budou souhlasit s rozdïlenìm»ezu bez vl dnìch garancì vïr p eveden ch na dce innè spoleënosti. U vïr, kterè jsou uû nynì garantov ny 19 by vl dnì garance samoz ejmï z stala v platnosti. U ostatnìch vïr by vl - da s udïlenìm garancì nemïla v hat, neboù pravdïpodobnost nesplacenì vïr je mal : Pokud vï- itelè byli ochotni poskytnout vïry bez vl dnìch garancì, z ejmï vïdïli, ûe investujì do rozum- 16 RozdÏlenÌ elektr ren mezi jednotlivè spoleënosti musì respektovat jistè z sady. Dce innè spoleënosti by mïly b t zhruba stejnï velkè. Technologicky prov zanè celky (P eëerp vacì elektr rna Daleöice s Jadernou elektr rnou Dukovany, Vltavsk kask da) by mïly z stat v jednè spoleënosti. P eëerp vacì elektr rna DlouhÈ Str nï by mïla b t oddïlena od VltavskÈ kask dy a Daleöic, aby nedoölo k soust edïnì öpiëkov ch kapacit do jednè firmy, kter by zìskala kontrolu nad cenami. Shluk uheln ch elektr ren v severnìch»ech ch by mïl b t rozdïlen mezi vìce firem, aby nevznikl ÑmonopolnÌ ostrovì. 17 Tento problèm se uk zal b t negativnìm d sledkem polskèho modelu privatizace (viz kapitola 2.4.). 18 Nap Ìklad rating obligacì»ezu u Moody's je Baa1, zatìmco National Power a Eastern Group majì rating A2 (ObdobnÏ ratingy»ezu, National Power a Eastern Group u Standard and Poor's jsou BBB+, A, a A.) Zdroj: Moody's a Standard and Poor's, v roënì zpr va»ez za rok Celkov v öe vl dnìch garancì ËinÌ dnes cca 12 mld KË. 58

73 7. Kr tkodobè reformnì kroky nèho projektu. ÑEvropsk ì cesta privatizace m eöenì i pro p Ìpad, ûe nïkte Ì vï itelè budou poûadovat okamûitè splacenì vïr. vïr nebude p eveden na dce innou spoleënost a bude splacen z p Ìjm z prodeje dce innè spoleënosti. Na cenu akciì»ezu to nem vliv. Za dce innou spoleënost bez dluhu jsou investo i ochotni zaplatit vìce ñ pr vï o tolik vìce, kolik ËinÌ v öe dluhu, kter bude muset splatit»ez. Na z vïr uv dìme nïkolik scèn, kter m bychom se mïli radïji vyhnout. PrvnÌm a v bec nejhoröìm je ponech nì»ezu ve st tnìm vlastnictvì. Elektr renskè provozy zoufale pot ebujì restrukturalizaci, kter je bez soukrom ch vlastnìk neuskuteëniteln. Druh m je privatizace»ezu v jeho souëasnè podobï bez p ijetì n stroj zabraúujìcìch zneuûitì dominantnìho postavenì. 20 Tato cesta sice p inese maxim lnì p Ìjem do pokladny FNM, nicmènï cìlem privatizace by mïl v prvè adï b t efektivnì trh s energiemi a aû v druhè adï p Ìjem. T etìm je rozdïlenì»ezu na vìce spoleënostì, kterè vöak budou prod ny vìce mènï nekonkrètnìm vlastnìk m a nikoli velk m energetick m spoleënostem. Samy o sobï budou kapit lovï p Ìliö slabè, bez perspektivy mezin rodnìho uplatnïnì, a vlastnìci nebudou mìt know-how pot ebn k restrukturalizaci.»tvrt m je Ë steën privatizace, kdy by byla odprod na pouze Ë st»ezu nebo jeho dce inn ch spoleënostì. NemÏli bychom opakovat chybu s REASy, kde minoritnì st tnì podìl je zdrojem nejistoty pro zahraniënì investory a brzdì rozvoj spoleënostì. 20 Stejn problèm by p ineslo rozdïlenì»ezu pouze na dvï spoleënosti. Opakovala by se britsk zkuöenost se dvïma dominantnìmi v robci. 59

74 8. DlouhodobÈ reformnì kroky 8. DlouhodobÈ reformnì kroky Na dlouhodob ch reformnìch krocìch by se nemïlo zaëìt pracovat po provedenì krok popsan ch v p edchozì kapitole. Jejich dlouhodob charakter nevypl v z malè aktu lnosti, ale pouze z Ëasu nutnèho k jejich p ÌpravÏ. Nejd leûitïjöìm z tïchto krok je p ijetì novèho energetickèho z - kona. Na jeho p ÌpravÏ by se mïlo zaëìt pracovat okamûitï, aby mohl b t schv len co nejd Ìve. Jeho p ijetì nenì t eba v zat na konkrètnì kroky v oblasti privatizace Ëi n pravy cen; p esto povaûujeme za vhodnè, aby byl p ijat aû po vyëlenïnì p enosovè soustavy a dispeëinku Nov energetick z kon Deregulovan trh s elekt inou se svou podstatou natolik liöì od prost edì, kterè definuje souëasn z kon 222/1994 Sb., ûe namìsto pokus o novelizaci povaûujeme za nezbytnè p ipravit zcela nov z kon. 1 Ten by mïl uz konit n sledujìcì pravidla: CÌlem z kona je vytvo it podmìnky pro konkurenënì trh s elekt inou, kter je prost edkem, jak zajistit z sobov nì spot ebitel elekt inou p i nejniûöìch moûn ch, avöak ekonomicky od vodnïn ch cen ch, a vytvo it pr vnì prost edì vyhovujìcì poûadavk m EvropskÈ unie. Z kon by mïl definovat podnik nì v elektroenergetice jako podnik nì v oddïlen ch segmentech (v roba, p enos, distribuce a obchod) za Ëelem dosaûenì zisku. KritÈria pro udïlenì autorizacì by mïla b t redukov na na splnïnì podmìnek odbornè zp sobilosti a bezpeënosti. U v roby by mïla b t stanovena velikost, pod kterou podnikatel nepodlèh autorizaënì povinnosti a vztahujì se na nïj pouze ustanovenì ûivnostenskèho z kona. U distribuce a p enosu by z kon P Ìprava novèho energetickèho z kona m ûe probìhat zcela nez visle na privatizaci a vyëlenïnì p enosovè soustavy mïl v slovnï uvèst, ûe autorizace nesmì b t omezena na ur- ËitÈ zemì. NovÏ bude t eba zavèst autorizaci na obchod s elekt inou, ta by vöak nemïla b t v z na na splnïnì jak chkoli podmìnek jsoucìch nad r mec volnè ûivnosti a mïla by automaticky opravúovat k p Ìstupu do sìtï. (kap. 5.4.) Z kon by mïl uloûit vöem podnikatel m, kte Ì p sobì v distribuci nebo p enosu a z roveú v jinèm segmentu elektroenergetiky nebo jinèm odvïtvì, vèst oddïlenè ËetnictvÌ a poskytovat regulaënìmu adu informace. (kap. 5.5.) V z konï bude t eba upravit zvl ötnì status»mes jakoûto entity zodpovïdnè za ekonomicky efektivnì dispeëink a stabilitu systèmu; povinnost»mes umoûnit t etìm stran m (drûitel m autorizace na v robu Ëi obchod) p Ìstup do sìtï za nediskriminaënìch podmìnek na z kladï jednotnèho tarifu (otev en TPA). V to spad i omezenì podìlu v robc na vlastnictvì»mes. (kap. 5.5.) Povinnost distribuënìch spoleënostì umoûnit t etìm stran m p Ìstup do sv ch sìtì na z kladï nediskriminaënìch podmìnek. (kap. 5.5.) Povinnost distribuënìch spoleënostì ponechat spot ebitele p ipojenè do sìtì p ede dnem Ëinnosti i nad le p ipojenè do sv ch sìtì. (kap. 5.4.) Povinnost distribuënìch spoleënostì a»mes p ipojit, je-li to technicky moûnè, v robce a jinè distributory, stejnï jako povinnost»mes na z kladï û dosti z jemce a za n hradu posìlit kapacitu, p ÌpadnÏ umoûnit z jemci, aby posìlenì kapacity provedl s m. (kap. 5.5.) Z kon by mïl p ehlednï definovat institucion lnì postavenì, person lnì sloûenì a zdroje financov nì regulaënìho org nu. D le by mïl p edurëit procedury, na jejichû z kladï m ûe regulaënì 1 V tèto kapitole se zab v me pouze ustanovenìmi z kona vztahujìcìm se k trhu s elekt inou. P edpokl d me vöak, ûe jeden z kon bude tak jako doposud upravovat i plyn renstvì a tepl renstvì. 60

75 8. DlouhodobÈ reformnì kroky org n dospït k rozhodnutì, a moûnosti odvol nì ze strany dotëen ch subjekt (podnikatel v energetice i spot ebitel ). (kap. 6.) Z kon by mïl pozitivnï vymezit pravomoci regulaënìho org nu: zplnomocnïnì vydat podz - konnè pr vnì normy, pr vo stanovit poplatky za p enos a distribuci a pr vo na Ìdit odprodej elektr ren p i zneuûitì dominantnìho postavenì. Z kon by mïl stanovit i obecnè principy cenovè regulace (nap. z kaz k Ìûov ch dotacì). V slovnï by mïl regulaënìmu adu odejmout pr vo regulovat ceny v segmentu v roby a prodeje. (kap. 5.6., 6.)»asov scèn, podle kterèho spot ebitelè zìskajì moûnost volby dodavatele. (kap. 8.3.) Pr vnì vztahy mezi majiteli pozemk a spoleënostmi provozujìcìmi elektrick vedenì (v kup pozemk, kompenzace ökod, ochrann p sma, vstup na pozemky). P echodn ustanovenì: Povinnost distribuënìch spoleënostì doëasnï z sobovat zajatè spot ebitele do doby, neû se stanou opr vnïn mi. DoËasnÈ pr vo regulaënìho org nu stanovit ceny za energii, standardy kvality a podmìnky smluv pro tyto spot ebitele. ZruöenÌ ED v dneönì podobï. NÏkterÈ ot zky by naopak energetick z kon explicitnï upravovat nemïl, protoûe jsou lèpe eöeny na rovni regul tora nebo samotn ch ËastnÌk trhu: Z kon by mïl respektovat z sadu, ûe co nenì zak z no, je povoleno, a nemïl by proto obsahovat v Ëet aktivit, jeû autorizovanè subjektu mohou prov dït (nap Ìklad obchodovat na poolu). RozhodnutÌ o pravidlech p Ìstupu k sìtìm (a d vod pro odmìtnutì), dispeëerskèm du a detailnì metodice regulace cen by mïlo b t ponech no regulaënìmu org nu. V z konï v bec nemusì b t zmìnka o burze s elekt inou, jejìû vznik logicky vyplyne z pot eby»mes Ìdit soustavu a z pot eby ËastnÌk trhu obchodovat s p ebytky a nedostatky energie (viz dodatek B). StejnÏ tak pravidla mï- enì a vy Ëtov nì jsou problèmem pro»mes. SmluvnÌ podmìnky v dod vk ch energie by se mïly st t p edmïtem soukromèho pr va a upravov ny pouze v kontraktech mezi dodavatelem a spot ebitelem. VidÌme, ûe na rozdìl od souëasnèho z kona by takto pojat z kon liberalizoval vstup do vöech segment energetiky (nap Ìklad registrace na distribuci nenì v z na na konkrètnì zemì, ËÌmû se likviduje region lnì monopol na distribuci). Oproti tomu by jasnï definoval, jakè povinnosti podnikatelè majì (povinnost umoûnit vstup do sìtï, povinnost p ipojit), vytvo il by funkënì prost edì pro nez visl dispeëink (»MES jako samostatn spoleënost namìsto ED), a konkretizoval postavenì a koly regul tora. Nevnucoval by lidem Ñofici lnìì p edstavu o trûnì struktu e energetickèho odvïtvì Vznik institucì konkurenënìho trhu Energetick z kon by mïl rozhodov nì o zp sobech obchodov nì p enechat samotn m ËastnÌk m trhu Po schv lenì energetickèho z kona musì b t vytvo en nov regulaënì ad. To zahrnuje jmenov nì jeho editele, vybavenì budovou, za ÌzenÌm a person lem. Chceme poloûit d raz na pozornost, jak musì b t vïnov na v bïru prvnìho editele regulaënìho adu. ZahraniËnÌ zkuöenosti naznaëujì, ûe osobnost v Ëele adu m naprosto z sadnì vliv na to, zda opravdu vznikne konkurenënì, ale dob e regulovan trh, Ëi zda konkurence bude slab a regulace bezzub. Siln osobnost je takè nezbytnou podmìnkou pro to, aby regul tor zìskal respekt spot ebitel, energetick ch 61

76 8. DlouhodobÈ reformnì kroky firem a hlavnï politik. 2 V naöich podmìnk ch bude pro spïch regul tora z ejmï rozhodujìcì jasn vize a odhodl nì dot hnout tvorbu konkurenënìho trhu do konce. Siln osobnost v Ëele regulaënìho adu bude nezbytnou podmìnkou pro to, aby proces tvorby konkurenënìho trhu byl dotaûen do konce Vznikne-li regulaënì ad jeötï p ed dokonëenìm procesu n pravy cen, mïla by okamûitï na nïj b t p evedena pravomoc stanovovat ceny za energie, aby uû skonëilo politickè rozhodov nì o cen ch. (viz kapitola 7.2.) RegulaËnÌ ad musì n slednï vydat vyhl öky o ËetnÌ metodice, pravidlech poskytov nì informacì regulaënìmu adu, pravidel pro nediskriminaënì p Ìstup k sìtìm, metodice regulace cen za p enos a distribuci a metodice doëasnè regulace cen za energii. MusÌ takè ve spolupr ci s»mes p ipravit dispeëersk d. kolem»mes v p echodnèm obdobì bude zejmèna p ipravit dispeëersk d a burzu s elekt inou (pool) spolu se souvisejìcìmi algoritmy v poëtu cen, standardy mï enì, p ed - v nì informacì a vy Ëtov nì. K diskusi nabìzìme ot zku, zda vytvo it pool pouze pro»eskou republiku, Ëi zda spolu s polsk mi, maôarsk mi a slovensk mi vytvo it jednotn pool pro soustavu CENREL. N slednï se m ûe p istoupit k otevìr nì sìtì»mes a REAS pro spot ebitele OtevÌr nì trhu Budou-li dispeëink a p enosov soustava vyëlenïny z»ezu, mohou b t otev eny velkoobchodnìm transakcìm 3 v podstatï okamûitï na dobrovolnè b zi, i p i platnosti dneönìho z kona Ë.222/1994, kter p Ìstup t etìch stran nezakazuje. NicmÈnÏ se bude jednat o p Ìstup p Ìpad od p Ìpadu, bez jednotnèho regulovanèho tarifu. Transakce tohoto typu se patrnï obejdou i bez poolu, i kdyû je moûnè (a û doucì), ûe nïjak forma standardizovanèho organizovanèho trhu vznikne spont nnï jiû v tèto f zi. Z vaznou povinnost umoûnit p Ìstup k sìtìm na b zi otev enèho TPA pak stanovì aû nov energetick z kon. Pokud jde o otevìr nì trhu pro koncovè spot ebitele, nevidìme d vod, proë s nìm ot let. NÏkterÈ zemï daly moûnost volby vöem spot ebitel m ze dne na den (ävèdsko, Kalifornie). Pochybujeme, ûe u n s by radik lnìmu otev enì trhu br nily technickè problèmy, kdyû jinde se je poda ilo odstranit. NicmÈnÏ politick pr chodnost liberalizace trhu bude z ejmï vyûadovat postupnè otevìr nì. To lze prov dït na z kladï r zn ch kritèriì: roënì spot eba v kwh maxim lnì p Ìkon v kw napïùov hladina n hodn v bïr (nap. v prvnìm roce bude n hodnï vylosov no 20% spot ebitel za vöech kategoriì, v dalöìm roce 30% atd.) region lnì v bïr (nap. podle okres ñ v prvnìm roce dostanou moûnost volby vöichni spot ebitelè ve 20 n hodnï vybran ch okresech) P imlouv me se za otevìr nì podle napïùovè hladiny, protoûe je nejtransparentnïjöì a ned v û dn prostor pro arbitr rnì rozhodov nì. D v moûnost volby p ednostnï tïm, kdo jsou na ni nejlèpe p ipraveni po technickè str nce. Jako druhou nejlepöì alternativu povaûujeme region lnì v bïr, neboù v nïm moûnost volby pronikne i k dom cnostem a drobn m podnikatel m, coû by mïlo 2 V razn mi respektovan mi osobnostmi, kterè daly regulaci svou tv, jsou mj. Steve Littlechild, britsk regul tor elektroenergetiky, Jan Moen, norsk regul tor, Ëi Anna Folnarczyk, b val editelka polskèho adu pro hospod skou soutïû. 3 V tèto f zi budou velkoobchodnìmi transakcemi zejmèna n kupy REAS od nez visl ch v robc, dovozy a v vozy a mezin rodnì Ñwheelingì p es soustavu»mes (nap Ìklad prodej elekt iny z Polska do Rakouska). 62

77 8. DlouhodobÈ reformnì kroky napomoci k politickè popularitï deregulovanèho trhu. Proces otevìr nì trhu by se mohl odehr t podle n sledujìcìho scèn e: ñ 2000 ñ p enosov soustava (dle z kona, dobrovolnï uû p ed tìm) a sìtï 110 kv ñ 2001 ñ 22 kv M me p Ìleûitost mìt za ñ 2002 ñ 6 kv pït let plnï konkurenënì ñ 2003 ñ 380/220 V trh, p Ìstupn vöem Ode dneöka za pït let se tak dostaneme k situaci, kdy vöichni spot ebitel m spot ebitelè budou mìt moûnost zvolit si dodavatele ener- gie a budou se moci tïöit ze vöech v hod, kterè z konkurence plynou. Vûdy s otev enìm trhu pro danou kategorii spot ebitel skonëì pravomoc regul tora stanovit ceny za energii pro tuto kategorii a povinnost REAS tuto kategorii z sobovat. Pokud si spot ebitel zvolì za dodavatele st - vajìcì REAS, d to najevo jednoduöe tìm, ûe od nïj bude kupovat elekt inu i nad le Privatizace p enosovè soustavy»mes m ûe b t prod na soukrom m investor m ihned po svèm vyëlenïnì z»ezu, nicmènï jsou dobrè d vody, aby po jistou dobu z stala ve vlastnictvì st tu. St tnì vlastnictvì m ûe pomoci k d vïryhodnosti konkurenënìho trhu v jeho poë tcìch. M ûe takè poslouûit jako ÑbezpeËnostnÌ z - klopkaì pro p Ìpad, kdyby se ÑnÏco nepovedloì. I samotnì investo i mohou preferovat koupi akciì»mes aû ve chvìli, kdy jsou jasnï dan pravidla chov nì»mes, stanoveny ceny za p enos a trh je jiû alespoú Ë steënï stabilizov n. Z hlediska investor m ûe b t»mes privatizov na ihned po schv lenì energetickèho z kona a z - kladnìch podz konn ch norem; z hlediska d vïryhodnosti a stabilizace trhu bude z ejmï vhodnè jeötï poëkat a prodat»mes p ibliûnï v obdobì Metoda privatizace by mïla b t stejn jako v p ÌpadÏ»EZu v ÑËeskÈì variantï (viz kap. 7.5.), tj. vyëlenïnì akciì pro p Ìpadnou penzijnì reformu nebo jejich prodej portfoliov m investor m. P enosov soustava je p Ìmo ide- lnìm aktivem pro dlouhodobè penzijnì spo enì ñ jedn se o stabilnì podnik se st l m regulovan m p Ìjmem Co d l? PrivatizacÌ»MES bude zavröen proces liberalizace energetiky, proces, kter bude z valnè Ë sti probìhat pod reûiì vl dy a parlamentu. MnozÌ moûn budou oëek vat, ûe v tè chvìli dostane Ëesk energetika svou ÑcÌlovouì, Ñû doucìì Ëi ÑdefinitivnÌì podobu. Nic nem ûe b t vïtöì m lkou. St t pouze vytvo Ì pr vnì r mec, v nïmû se elekt ina vyr bì, transportuje, prod v a spot ebov - v. Jeho jedinou lohou pak bude sledovat, zda jsou novè instituce funkënì, a odstranit p ÌpadnÈ nedostatky. Nem smysl si namlouvat, ûe vznik zcela novèho pr vnìho a regulaënìho r mce energetiky se obejde bez chyb, a ûe nebude t eba dodateën ch zmïn ve vyhl ök ch regul tora Ëi p Ìmo v energetickèm z konï. Odstranit chyby bude v mnohèm obtìûnïjöì neû vytvo it zcela nov systèm: subjekty, kterè na chyb ch vydïlajì, budou proti zmïn m tvrdï bojovat. SkuteËnÏ radik lnì zmïny v energetice zaënou aû po liberalizaci, ale jejich aktèry jiû budou samotnì podnikatelè a spot ebitelè. Na rozdìl od zmïn prvnìho typu nebudou tèmatem Ël nk v kolonce Ñhospod sk politikaì, n brû Ñpodnik nì a managementì. Struktura odvïtvì se m ûe radik lnï zmïnit. Lze oëek vat f ze a akvizice mezi v robci Ëi distributory, stejnï jako ötïpenì firem do divizì a dce inn ch spoleënostì. Bude zajìmavè sledovat, zda se na trhu vyrojì nïkolik desìtek Ëi nïkolik stovek obchodnìk. Bude zajìmavè sledovat, zda nejlevnïjöì cestou k pokrytì rostoucì spot eby se uk ûì importy, v stavba nov ch zdroj Ëi kombinace obojìho. Bude zajìmavè sledovat, jak se vyvinou tarify a smlouvy mezi spot ebiteli a doda- 63

78 8. DlouhodobÈ reformnì kroky Vytvo enì konkurenënìho trhu odstartuje proces dynamick ch zmïn ve struktu e energetiky a zp sobech podnik nì vateli ñ s jistotou m ûeme Ìci jen to, ûe budou diametr lnï odliönè od tïch dneönìch a nebudou uniformnì pro vöechny spot ebitele. Bude zajìmavè sledovat, nakolik se stane oblìben m obchodov nì na poolu Ëi nakolik se rozöì Ì r znè typy finanënìch instrument souûìcìch k ochranï p ed kolìs nìm cen. Velkou nezn mou bude reakce spot ebitel na novou cenovou strukturu. PodnikatelÈ urëitï budou nesmìrnï vynalèzavì ve zp sobech, jak mi se budou snaûit snìûit n klady a zìskat p ÌzeÚ spot ebitel. Nechme se p ÌjemnÏ p ekvapit. 64

79 9. EkologickÈ a soci lnì aspekty konkurenënìho trhu 9.1. Ekologie Jak jiû bylo uvedeno v kapitole 4.2., konkurenënì trh s elekt inou p inese nespornè ekologickè v hody, p edevöìm tìm, ûe ceny pro vöechny spot ebitele budou odr ûet skuteënè n klady a otev e se prostor k investicìm do nov ch elektr ren, kterè majì vyööì Ëinnost a jsou tìm p dem ekologiëtïjöì. NicmÈnÏ nïkterè ekologickè aspekty konkurenënìho trhu jsou subtilnïjöì a vyûadujì samostatnou pozornost. R st spot eby. Deregulace cen sice ukonëì pl tv nì v dom cnostech, na druhè stranï konkurenënì boj bude dlouhodobï tlaëit ceny dol, coû bude podporovat r st spot eby elekt iny. R st ekonomiky bude tento jev d le posilovat, zejmèna v sektoru dom cnostì. Ve spoleënosti m ûe vzniknout konsensus, ûe rostoucì emise CO 2, NO X aso X s tìm spojenè jsou neû doucì a je t eba je omezit. Toho lze dos hnout s r zn mi n klady. P edevöìm by bylo nerozumnè (p estoûe nïkterè evropskè zemï jdou touto cestou) zavèst zvl ötnì daú z elekt iny. Elekt ina samotn nenì ekologicky ökodliv, ökodlivè jsou emise, kterè vznikajì p i jejì v robï v nïkter ch zdrojìch. DaÚ z elekt iny dopad ploönï na neodsì enè uhelnè elektr rny i na ÑËistÈì modernì plynovè turbìny. NamÌsto spot eby elekt iny je t eba zdanit Ëi regulovat samotnè zneëiötïnì. Jin mi slovy, problèm zneëiötïnì je t eba eöit v r mci obecnè ekologickè politiky, zamï enè na omezenì zdroj zneëiötïnì bez ohledu na koneën produkt. Nikdo neuvaluje zvl ötnì ekologickou daú na m dlo, p estoûe jeho v roba takè nenì zrovna nejëistöì. AlternativnÌ zdroje. V prost edì regulovan ch monopol z - padnì Evropy Ëi severnì Ameriky se alternativnìm zdroj m (vïtrnè elektr rny, fotovoltaickè Ël nky, spalov nì biomasy, geoterm lnì energie) da ilo velmi dob e, pokud si uvïdomìme, ûe n klady na v robu elekt iny v alternativnìch zdrojìch 9. EkologickÈ a soci lnì aspekty konkurenënìho trhu ProblÈm zneëiötïnì je t eba eöit v r mci obecnè ekologickè politiky, a nikoli zvl ötnìmi energetick mi danïmi nïkolikan sobnï p evyöujì n klady konvenënìch elektr ren. Po ropnè krizi sedmdes t ch let vl - dy monopol m na Ìdily, aby provozovaly Ëi vyvìjely drahè alternativnì zdroje, a zv öenè n klady Ñschovalyì do cen. EkologiËtÌ aktivistè spr vnï upozorúujì na to, ûe na konkurenënìm trhu budou tyto zdroje vytlaëeny z provozu. AlternativnÌ zdroje vyûadujì alternativnì eöenì. NejelegantnÏjöÌm je trh se zelenou energiì. Spot ebitelè dostanou moûnost sv mi penïzi rozhodovat o tom, z Ëeho se elekt ina bude vyr bït. LidÈ, kte Ì nechtïjì p ispìvat ke zneëiöùov nì ovzduöì a sklenìkovèmu efektu, majì svobodnou volbu nekupovat elekt inu z uhlì Ëi plynu a p iplatit si za energii z vïtru, vody Ëi slunce. Uzav ou s dodavatelem (lze oëek vat, ûe na trhu se objevì dodavatelè specializovanì na zelenou energii) smlouvu o dod vk ch zelenè energie, na jejìmû z kladï dispeëink snìûì v robu v konvenënìch elektr rn ch a nahradì ji alternativnìm zdrojem. Technicky nic nep ek ûì tomu, aby v jednom systèmu bïûely dva oddïlenè trhy ñ ostatnï tento systèm spïönï funguje nap Ìklad v Holandsku. Vyûaduje pouze vytvo enì samostatnèho mï enì pro alternativnì v robu i spot ebu a kontrolu dodavatel, aby nepodv dïli (tj. aby neprodali zelenou elekt inu za vyööì cenu, ale jejì v robu obstarali v levn ch konvenënìch elektr rn ch). Nem me obavy, ûe konkurenti z ad konvenënìch v robc se postarajì o to, aby byly moûnè podvody eliminov ny. V hodou trhu se zelenou energiì je, ûe lidè sv mi preferencemi sami vyjevì, nakolik alternativnì zdroje skuteënï chtïjì. NicmÈnÏ vûdy bude existovat tlak na jejich p Ìmou podporu ze strany tïch, kdo nevï Ì ve schopnost trhu eöit ekologickè problèmy. Chceme struënï upozornit na problèmy spojenè s podporou alternativnìch zdroj, kter mi jsou nejen mimo dnï vysokè n klady, ale zejmèna spornè ekologickè p Ìnosy. Nap Ìklad vïtrnè elektr rny jsou hluënè a ohroûujì pt - 65

80 9. EkologickÈ a soci lnì aspekty konkurenënìho trhu ky. SluneËnÌ Ël nky zabìrajì velkou plochu a nïkterè jejich typy pot ebujì ke svèmu zhotovenì vìce energie, neû kolik bïhem provozu vyrobì. M lokdo jiû dnes pochybuje o tom, ûe vodnì p ehrady, aë neemitujì sklenìkovè plyny, p edstavujì katastrofu pro ÌËnÌ ekosystèm. Vzhledem k slabèmu v konu alternativnìch zdroj si musìme uvïdomit, ûe p i dneönìch technologick ch poznatcìch nikdy nemohou v raznï p ispït k v robï energie. 1 Vzhledem k jejich n klad m si takè musìme uvïdomit, ûe bude-li jejich vl dou vynucen podìl na v robï energie pouh ch 5%, zv öì se tìm cena energie o cca 15%. 2 Pokud vöak vl da p ijme program podpory alternativnìch zdroj, mïlo by b t z ejmè, kolik tento program stojì. NejhoröÌ, co bychom mohli udïlat, je kopìrovat z padnì chyby: na izovat dodavatel m elekt iny, aby urëitou Ë st svèho obratu kryli z alternativnìch zdroj. Zv öenè n klady se p enesou na spot ebitele a nejsou nikde vidït. Jako ekonomicky nejracion lnïjöì preferujeme p Ìmou podporu alternativnìch zdroj ze st tnìho rozpoëtu, nap Ìklad prost ednictvìm dneönì»eskè energetickè agentury. O nïco horöì alternativou je na Ìdit REAS m, aby Ë st elekt iny kupovali z alternativnìch zdroj, a n klady si za Ëtovali do vyööìho poplatku za p ipojenì. Je naprosto nezbytnè, aby p Ìplatek byl na Ëtu za distribuci separovanï vyznaëen, aby spot ebitelè vïdïli, co alternativnì zdroje znamenajì pro jejich penïûenku. V kaûdèm p ÌpadÏ by vöak mïl fungovat trh se zelenou energiì, kter bude jednak poskytovat informace o cenï elekt iny z alternativnìch zdroj, a d le umoûnì tïm spot ebitel m, kte Ì nechtïjì odebìrat elekt inu ze Ñöpinav chì zdroj, aby tak neëinili. NejlepöÌm n strojem pro podporu alternativnìch zdroj je trh se zelenou energiì DSM ñ ÿìzenì strany nabìdky, bïûnï oznaëovanè zkratkou DSM (demand side management), bude mìt na konkurenënìm trhu plnï jinè postavenì neû dnes. silì o spory energie cestou ËinnÏjöÌch spot ebië Ëi izolacì budov nabude komerënì, a nikoli politick charakter. Nap Ìklad ve ävèdsku i Anglii dodavatelè energie poskytujì sv m z kaznìk m poradenstvì v oblasti spor na komerënì b zi. OstatnÏ i v»r jiû existujì firmy specializovanè na sniûov nì spot eby. Trh, na kterèm budou ceny ukazovat skuteënè n klady na v robu a distribuci energie, bude spot ebitele motivovat k tomu, aby elekt inou nepl tvali a odpovïdnï se rozhodovali p i n kupu nov ch spot ebië. M vl da do rozhodov nì spot ebitel zasahovat? M nap Ìklad poskytovat dotace na v mïnu elektrickèho vyt pïnì na plynovè? Ekonomie Ìk ne, neboù je-li levnïjöì investovat do plynovèho kotle a mìt niûöì provoznì n klady na spalov nì plynu neû platit vysokè provoznì n klady elektrickèho vyt pïnì, dom cnost se pro v mïnu rozhodne sama. Dotace vedou k pl tv nì penïzi na n kup vyt pïnì, jehoû celkovè n klady (i p es niûöì spot ebu prim rnì energie) jsou vyööì neû st - vajìcì. NicmÈnÏ vznikne-li spoleëensk konsensus, ûe vl dou organizovan program DSM je pot ebn, mïl by b t takov, aby p i minim lnìch n kladech p inesl co nejvyööì efekty. NemÏli bychom kopìrovat dnes jiû opuötïnou praxi z padnì Evropy a Spojen ch st t, kde programem DSM byly povï eny samotnè elektr renskè monopoly. Toto uspo d nì m zjevn nedostatek ñ elektr renskè monopoly musì investovat do DSM, na z kladï Ëehoû jsou ÑodmÏnÏnyì niûöìm prodejem energie a tedy i niûöìm ziskem. Nep ekvapuje, ûe programy DSM p inesly velmi slabè v sledky. Vl dnì spornè programy je t eba prov dït zcela stranou energetick ch firem. Je nad r mec tohoto textu diskutovat, zda m b t prov dïn p Ìmo vl dnì agenturou (nap. dneönì»eskou energetickou agenturou) Ëi prost ednictvìm vybran ch soukrom ch firem pracujìcìch na zak zku vl dy. P imlouv me se opït za transparentnost n klad ñ stejnï jako u podpory alternativnìch zdroj by penìze mïly p ich zet ze st tnìho rozpoëtu (v ide lnìm p ÌpadÏ), nebo ze zvl ötnì p ir ûky k poplatku za distribuci, kter by byl vyznaëen na Ëtu za elekt inu. 1 Dobr m pohledem na alternativnì zdroje Ñz druhè stranyì je Robert Bradley: Renewable Energy ñ Not Cheap, Not Green, Cato Institute Policy Analysis No. 280, August Za p edpokladu, ûe n klady na v robu energie v alternativnìch zdrojìch jsou 4kr t vyööì neû u konvenënìch elektr ren, coû nenì nerealistick p edpoklad. 66

81 9. EkologickÈ a soci lnì aspekty konkurenënìho trhu 9.2. Soci lnì ohledy Obavy ze soci lnì nosnosti narovn nì cen jsou st le jednou z hlavnìch brzd reformy energetickèho sektoru. NicmÈnÏ dneönì praxe, kdy vöechny dom cnosti (tedy i ty bohatè) dost vajì soci- lnì p ÌspÏvek ve formï dotovanè energie, se d sotva oznaëit za soci lnì politiku. NejvÏtöÌ Ë st dotace dost vajì lidè s nejvyööì spot ebou energie ñ tedy ti nejbohatöì, kte Ì vyt pïjì velkè domy a majì dom cnost nadpr mïrnï vybavenou spot ebiëi. OdstranÏnÌ dotacì, kterè dnes dost vajì miliony lidì ze st ednì a vyööì vrstvy, je vïcì politickè odvahy a ekonomovè mohou jen upozorúovat na zhoubnè d sledky prodluûov nì dneönìch cenov ch deformacì. Po narovn nì cen vöak z stane ot zka, zda a jak pouûìvat levnou energii jako n stroj soci lnì politiky pro zkou vrstvu tïch skuteënï chud ch a pot ebn ch. EkonomovÈ jiû po dlouhou dobu ukazujì, ûe penïûnì transfery chud m jsou efektivnïjöì formou pomoci neû dotace k cen m vybranèho zboûì. 3 Proto doporuëujeme, aby energetika p estala b t n strojem soci lnì politiky, tj. aby ceny elekt iny byly urëeny pouze konkurenënìm mechanismem a poplatky za p enos a distribuci ekonomicky opodstatnïn m rozhodnutìm regul tora. TrûnÌ ceny jsou d leûitè proto, aby se ani chudè dom cnosti neorientovaly na nevhodnè zdroje vyt pïnì, jak k tomu doch zelo v minul ch letech dìky masovè instalaci p Ìmotop podpo enè dotovan mi cenami. V p ÌpadÏ, ûe elekt ina bude ne mïrnï zatïûovat rodinnè rozpoëty chud ch rodin, musì vypomoci soci lnì d vky ze st tnìho rozpoëtu. OstatnÏ dosavadnì pr bïh n pravy cen sledoval tuto linii ñ kaûdè zv öenì cen bylo doprov zeno soci lnìmi kompenzacemi, cìlen mi (a to je velmi d leûitè) pouze na ty nejchudöì. NicmÈnÏ navzdory doporuëenìm akademick ch ekonom st - le je snad vöude na svïtï energetika vyuûìv na jako n stroj soci lnì politiky, a bohuûel nelze vylouëit, ûe»esk republika se v jimkou nestane. P Ìpadn p erozdïlovacì mechanismus by mïl b t strukturov n tak, aby skuteënï pom hal chud m (a jenom jim), aniû by nad nezbytnï nutnou mìru zatìûil rozpoëty ostatnìch spot ebitel. Takov mechanismus zejmèna nesmì zasahovat do ceny energie stanovenè konkurenënìm Argumenty o soci lnì ne nosnosti narovn nì cen p sobì komicky v situaci, kdy dom cnosti utr cì za tab k a alkohol vìce neû za elekt inu a plyn trhem. Jak koli snaha zavèst cenovou diskriminaci (neboù soci lnì politika prov dïn p es ceny energie je cenovou diskriminacì) nevyhnutelnï vyûaduje komplikovan regulaënì pravidla. Proto odmìt me life-line tarify 4 Ëi zvl ötnì tarify pro vybranè spot ebitele. MenöÌ ekonomickè ökody zp sobì p erozdïlov nì prov dïnè pomocì cenovè diskriminace v poplatcìch za p ipojenì do distribuënì sìtï; popis podobnèho mechanismu vöak jde nad r mec tèto studie. Znovu vöak opakujeme, ûe optim lnì by bylo p estat se na energii dìvat jako na soci lnï citlivè zboûì a vyökrtnout ji ze seznamu n stroj soci lnì politiky. Koneckonc, argumenty o soci lnì ne nosnosti re- ln ch cen elekt iny znì ponïkud absurdnï v situaci, kdy pr mïrn dom cnost zamïstnanc utr cì za elekt inu a plyn mènï neû za alkohol a tab k. 5 3 Viz nap Ìklad Joseph Stiglitz: Ekonomie ve ejnèho sektoru, GRADA 1997, str Life-line tarify ËtujÌ velmi nìzkou cenu za spot ebu prvnìch, eknïme 50 kwh v mïsìci, a o to vyööì cenu ËtujÌ za spot ebu p esahujìcì tento pr h. Jsou v rozporu s ekonomickou logikou, neboù za velk odbïr se u vöech komodit poskytujì slevy. 5 Statistick roëenka»eskè republiky

82 A. Jak elektroenergetika funguje (technickè minimum) DODATKY A. Jak elektroenergetika funguje (technickè minimum) Energetika (p esnïji eëeno elektroenergetika) v sobï zahrnuje Ëty i funkce, kterè lze v z sadï oddïlit: v robu, p enos, distribuci, a prodej. V roba se odehr v v elektr rn ch, kterè p emïúujì energii prim rnìho zdroje na energii elektrickou. Podle typu prim rnìho zdroje se elektr rny dïlì na n sledujìcì skupiny: TepelnÈ, ve kter ch se spaluje uhlì, plyn nebo nafta. Spalov nìm se voda oh Ìv na p ru o teplotï (obvykle) 540 C, kter rozt ËÌ turbìnu, na jejìmû konci je umìstïn elektrick gener tor. U modernìch plynov ch turbogener tor je technologie jednoduööì ñ ho ÌcÌ plyn p Ìmo poh - nì turbìnu, podobnï jako v motoru tryskov ch letadel. V nejmodernïjöìch tzv. paroplynov ch elektr rn ch se oba cykly kombinujì ñ teplo uvolnïnè spalov nìm plynu v turbìnï se d le vyuûìv k oh tì p ry, kter poh nì dalöì turbìnu. JadernÈ, ve kter ch probìh ötïpenì jader uranu, p i kterèm se uvolúuje teplo. DalöÌ cyklus je stejn jako u tepeln ch elektr ren ñ uvolnïnè teplo se vyuûìv k oh evu vody na p ru, kter poh nì turbìnu. VodnÌ, ve kter ch sp d nebo pr tok vody rozt ËÌ p Ìmo turbìnu. P itom se rozliöujì elektr rny pr tokovè (na ek ch s mal m sp dem, kde turbìnu rozt ËÌ pr tok vody v ece), akumulaënì ( dolnì p ehrady, v nichû se vytv Ì z soba vody, kterou lze v pot ebnou chvìli spustit vysok m sp dem), a p eëerp vacì (kask da dvou p ehrad nad sebou, ve kter ch lze energii Ñskladovatì tìm, ûe voda vyr bì energii sp dem z hornì n drûe do dolnì, a n slednï se p eëerp v zpït do hornì n drûe). Nejd leûitïjöìm dajem o elektr rnï je jejì v kon, tj. kolik energie dok ûe vyrobit za jednu hodinu. V kon se ud v ve wattech, ËastÏji vöak v megawattech (1 MW = 1 milion watt ). Typick uheln elektr rna se skl d z nïkolika blok, z nichû kaûd m v kon MW. Nap Ìklad nejvïtöì uheln blok v»r, Elektr rna MÏlnÌk 1, m v kon 500 MW, coû staëì k nap jenì pïti milion kuchyúsk ch û rovek Ëi Ëtvrt milionu praëek. JadernÈ elektr rny jsou vïtöì ñ elektr rna v Dukovanech m v kon 1760 MW a v TemelÌnÏ se p edpokl d 2000 MW. Mezi plynov mi a vodnìmi elektr rnami jsou obrovskè rozdìly a dosahujì v kon od nïkolika watt aû po stovky megawatt. Nejv znamnïjöì vodnì elektr rnou v»r je p eëerp vacì elektr rna DlouhÈ Str nï v JesenÌk ch, kter poskytuje 650 MW.»asto se takè m ûeme setkat s pojmy kombinovan v roba elekt iny a tepla Ëi kogenerace. Ozna- ËujÌ ty elektr rny, ve kter ch se Ë st uvolnïnè energie vyuûìv takè pro nap jenì systèm st ednìho vyt pïnì Ëi k v robï pr myslovè p ry. NejËastÏji je u n s nalezneme v mïstsk ch plynov ch a uheln ch tepl rn ch o v konu nïkolika desìtek MW a ve velk ch hutnìch a strojìrensk ch podnicìch. Vyrobenou energii je t eba dopravit ke spot ebiteli. DÏje se tak prost ednictvìm p enosov ch a distribuënìch sìtì, p iëemû silou, kter zp sobuje tok elekt iny, je napïtì (podobnï jako tlak zp sobuje tok vody). VedenÌ velmi vysokèho napïtì (440 a 220 kv) umoûúujì p epravu elekt iny na velkè vzd lenosti p i minim lnìch ztr t ch, zp soben ch odporem. Nap ÌË»eskou republikou je poloûeno p es 5,000 km tïchto vedenì, kter dohromady tvo Ì tzv. p enosovou nebo tèû nad azenou soustavu, kterou vlastnì elektr rensk spoleënost»ez. VÏtöina spot ebië vöak pracuje p i napïtì 380 nebo 220 V. Proto je nutno elekt inu transformovat postupnï na 110 kv, coû je napïtì, pod kter m se elekt ina rozv dì na st ednì vzd lenosti, a d le na 22 kv, 6 kv a 380 nebo 220 V. 68

83 A. Jak elektroenergetika funguje (technickè minimum) Spot ebiëe takè vyûadujì jistou frekvenci. Ta ud v, kolikr t za sekundu zmïnì st Ìdav proud sv j smïr. V EvropÏ se jednotnï pouûìv frekvence 50 Hz, tedy pades t obrat za sekundu. 1 SÌtÏ od 110 kv dol se naz vajì distribuënìmi sìtïmi. V»eskÈ republice jich najdeme celkem osm, kaûdou na zemì b val ch kraj, a spoleënosti, kterè je vlastnì (nap. Jihomoravsk energetika nebo V chodoëesk energetika), se naz vajì distribuënì spoleënosti. V odbornèm ûargonu jsou oznaëov ny zkratkou REAS ñ region lnì energetickè akciovè spoleënosti. P enosovè a distribuënì sìtï jsou povaûov ny za tzv. p irozen monopol (viz kapitola 1.1.). Elektrick soustava je nesmìrnï citliv mechanismus. Elekt inu nelze skladovat ñ v kaûdèm okamûiku se jì proto musì vyrobit p esnï tolik, kolik se jì spot ebov v.»innost vöech elektr ren musì b t zkoordinov na, a tuto koordinaci prov dì org n zvan dispeëink. DispeËink m dvojì funkci: ekonomickou a technickou. kolem ekonomickèho dispeëinku je minimalizovat provoznì n klady soustavy. Jin mi slovy se snaûì zajistit, aby popt vka po elekt inï byla pokryta tïmi nejlevnïjöìmi zdroji, kterè jsou v danèm okamûiku k dispozici. V tradiënìch monopolnìch spoleënostech se k tomuto cìli dospìv tzv. metodou n kladovè optimalizace, kterou vysvïtlìme na jednoduchèm p Ìkladu: Popt vka v pr bïhu dne kolìs a elektr rny musì b t st ÌdavÏ zapìn ny a vypìn ny. V robce elekt iny usiluje o to, aby popt vku pokr valy vûdy elektr rny s nejniûöìmi margin lnìmi n klady (margin lnì n klady jsou n klady na zv öenì v roby o jednotku ñ u elektr ren jsou to zejmèna n klady na palivo). 2 V noci, kdy je popt vka nejniûöì, pobïûì pouze jadernè elektr rny; jakmile popt vka r no p ekroëì 2000 MW, budou postupnï zapìn ny i uhelnè elektr rny, a k pokrytì öpiëkovè popt vky (nad 6000 MW) se pouûijì plynovè elektr rny. NemÏlo by smysl mìt v provozu plynovou elektr rnu, pokud m v robce k dispozici uhelnou elektr rnu, kter elekt inu vyrobì levnïji. 3 kolem technickèho dispeëinku je udrûet systèm v kaûdèm okamûiku v rovnov ze. Dostane-li se sytèm do nerovnov hy, doch zì v lepöìm p ÌpadÏ ke kolìs nì frekvence a napïtì v sìti (coû m ûe poökodit citlivïjöì spot ebiëe, jako jsou poëìtaëe) a v horöìm p ÌpadÏ k v padk m v dod vk ch, kdy spot ebitelè elekt inu v bec nedost vajì. DispeËink musì b t p ipraven na neoëek vanè ud - losti jako jsou v padky elektr ren, nenad l zv öenì spot eby Ëi p eruöenì elektrickèho vedenì. Proti prvnìm dvïma ud lostem se lze br nit tzv. prim rnì a sekund rnì regulacì (schopnostì elektr ren bïhem nïkolika sekund Ëi minut zv öit sv j v kon), udrûov nìm rezervnìho v konu (elektr rna bïûì napr zdno a je p ipravena se do sìtï p ipojit v okamûiku krize), Ëi dohodami o snìûe- 1 V USA a KanadÏ se pracuje s napïtìm 110 V a frekvencì 60 Hz. Zapojovat do tèto sìtï magnetofon koupen v EvropÏ se nemusì vyplatit. 2 P i rozhodov nì o tom, kter z existujìcìch elektr ren pobïûì a kter ne, nehrajì û dnou roli fixnì (tj. investiënì) n klady, neboù jsou ÑutopenÈì a nemajì vliv na to, kolik stojì vyrobit dodateënou energii. InvestiËnÌ n klady hrajì pouze roli p i rozhodov nì o tom, jakou elektr rnu postavit, kdyû k pokrytì rostoucì popt vky uû nestaëì st vajìcì elektr rny. 3 V praxi je n kladov optimalizace mnohem sloûitïjöì, neboù kromï n klad na palivo do nì vstupujì i dalöì parametry. Nap Ìklad uhelnè elektr rny majì vysokè n klady na uvedenì bloku do provozu (hodnï uhlì se sp lì k pouhèmu vyh tì kotle, aniû by se rozebïhla turbìna), a proto je Ëasto levnïjöì je nechat bïûet, i kdyû je k dispozici zdroj s niûöìmi margin lnìmi n klady. Naopak vodnì elektr rny majì sice nulovè provoznì n klady, ale z soba vody je omezen. Proto je nelze pouûìvat cel ch 24 hodin, ale slouûì pouze k pokrytì öpiëek, p iëemû jako Ñn klady na palivoì se u nich uvaûujì n klady, za kterè by musely b t vynaloûeny, kdyby mìsto nich bïûel jin zdroj (vïtöinou plynov elektr rna). 69

84 A. Jak elektroenergetika funguje (technickè minimum) nì odbïru (spot ebitel souhlasì, ûe za jist ch podmìnek mu distribuënì spoleënost pomocì d lkovèho ovl d nì vypne nap Ìklad p Ìmotop 4 ). Pro p Ìpad strûenì elektrickèho vedenì vich icì konstruujì energetickè spoleënosti svè sìtï tak, aby si elekt ina naöla jinou cestu. D leûitou roli p i udrûov nì elektrickèho systèmu v rovnov ze hraje propojenì sìtì. Na poë tku stoletì byly energetickè systèmy izolovanè a zahrnovaly v podstatï jednotliv mïsta. Postupem Ëasu se propojovaly do n rodnìch aû nadn rodnìch celk. TechnickÈ v hody propojenì jsou z ejmè: M te-li mal systèm s pïti elektr rnami a v nïm jedna vypadne, ztr cìte 20% v konu, coû je öok vedoucì tèmï jistï k v padk m. ZapojÌte-li se do velkèho sytèmu s dvaceti elektr rnami, v padkem jednè elektr rny se ztr cì pouh ch 5% v konu, coû je ztr ta, kterou zb vajìcì elektr rny zvl dnou relativnï sn ze. PropojenÌ sìtì takè umoûúuje transport elekt iny z oblastì s nìzk mi v robnìmi n klady do mìst s vysok mi n klady. Soustava»EZu je integrov na do systèmu UCP- TE 5 pokr vajìcì celou z padnì Evropu. HlavnÌ myölenkou UCPTE je, ûe region lnì soustavy si vz jemnï vypom hajì p i nenad l ch ud lostech. Po p ipojenì»ezu do UCPTE v roce 1995 se v raznï snìûil poëet v padk stejnï jako kolìs nì napïtì a frekvence v sìti. 6 Na konci elektrickèho vedenì se nach zì ten nejd leûitïjöì subjekt: spot ebitel, kv li kterèmu se v öe popisovanè elektr rny a sìtï vlastnï stavïjì. Kontakt se spot ebitelem obstar v poslednì Ël - nek energetiky, prodej. Prodejce elekt iny uzav e se spot ebitelem smlouvu, kter stanovì odebìranè mnoûstvì elekt iny pro r zn Ëasov p sma, moûnosti odpojenì p i nenad l ch ud lostech v systèmu, technickè detaily a samoz ejmï cenu. VÏtöina maloodbïratel pìsemnou smlouvu ani neuzavìr a odebìr elekt inu na z kladï podmìnek urëen ch pro maloodbïratele jako celek. VelcÌ spot ebitelè ale s prodejci uzavìrajì detailnì smlouvy Ñna mìruì. Prodejce takè mï Ì spot ebu energie a prov dì vy Ëtov nì. Historicky byla funkce prodeje sv z na s monopolnì distribucì. Na konkurenënìch trzìch vöak m ûe elekt inu prod vat prakticky kdokoli. 4 Velmi Ëasto b v tato ÑobÏùì ze strany spot ebitele kompenzov na niûöì cenou. 5 Z anglickèho Union for Coordination of Production and Transmission of Electricity. 6 Viz v roënì zpr va»ez, a.s. za rok

85 B. Mechanismus obchodov nì na trhu s elekt inou Pro efektivnì fungov nì konkurenënìho trhu s elekt inou nestaëì vytvo it pouze kvalitnì pr vnì a regulaënì r mec. NemÈnÏ d leûit dopad na v sledek majì i technicko-ekonomick pravidla fungov nì trhu, kter lze rozdïlit do n sledujìcìch skupin: pravidla obchodov nì s elekt inou ekonomick dispeëink, tj. azenì elektr ren do provozu a tvorba cen na Ñburzeì s elekt inou (poolu) technick dispeëink, tj. ÌzenÌ systèmu v re lnèm Ëase platby za p enos elekt iny platby za rezervnì v kon a dalöì systèmovè sluûby systèm mï enì a vy Ëtov nì (clearing) P Ìprava technicko-ekonomick ch pravidel vyûaduje mimo dnou pozornost. äpatn pravidla mohou vèst nap Ìklad k tomu, ûe systèmovè sluûby nebudou poskytnuty tìm nejlevnïjöìm moûn m zp sobem, coû se nep ÌznivÏ promìtne v cen ch elekt iny. NaöÌ ambicì v tomto dodatku nenì nabìdnout vyëerp vajìcì eöenì vöech detail. Chceme vöak doporuëit ekonomickè principy, z nichû by budoucì pravidla mïla vych zet. B.1. Obchod s elekt inou ExistujÌ dva z kladnì modely obchodov nì s elekt inou: centr lnì trh (Ñburzaì neboli pool) bilater lnì kontrakty B. Mechanismus obchodov nì na trhu s elekt inou RozdÌly mezi nimi se nejlèpe vysvïtlì pomocì paralely s obchodov nìm s akciemi. I akcie m ûete na praûskè burze koupit nebo prodat prost ednictvìm automatizovanèho obchodnìho systèmu (AOS), kter shromaûôuje nabìdky na n kup a prodej akciì a pomocì poëìtaëovèho algoritmu stanovì trûnì cenu. Vöechny akcie se zobchodujì za trûnì cenu, a systèm je anonymnì ñ nikdo nevì, komu akcie prodal nebo od koho je koupil. Pool pracuje na stejnèm principu. Akcie m ûete takè koupit nebo prodat prost ednictvìm blokov ch obchod, v nichû vïtöì balìky akciì p ech zejì od konkrètnìho prod vajìcìho ke konkrètnìmu kupujìcìmu. Cena je sjedn na individu lnï, a proto se m ûe liöit od ceny v AOSu i od ceny dohodnutè mezi jin m kupujìcìm a prod vajìcìm. AnalogiÌ k blokov m transakcìm jsou na energetickèm trhu bilater lnì kontrakty. Podstata bilater lnìch kontrakt je velmi jednoduch : V robce uzav e se spot ebitelem kontrakt na dod vku pevnèho mnoûstvì energie po urëitou dobu: nap Ìklad 5 MW od 7 do 18 hodin a 3 MW od 18 do 7 hodin po cel kalend nì rok 1999 za cenu 1100 KË/MWh p es den a 700 KË/MWh p es noc. U provozovatele p enosovè soustavy musì zajistit p enosovou kapacitu a zaplatit pat iën poplatek. Informace o transakci se p ed technickèmu dispeëinku, kter bude Ìdit provoz tak, aby v robce dod val do sìtï 5 MW ve dne a 3 MW v noci plus ztr ty v sìti. DispeËink v bec nepot ebuje zn t cenu, za jakou se kontrakt realizuje. 1 Re ln svït je mnohem sloûitïjöì. Na stranï spot ebitel doch zì k odchylk m od kontrahovanèho odbïru, neboù spot eba elekt iny podlèh v kyv m v d sledku nep edvìdateln ch zmïn po- ËasÌ Ëi v robnìch zak zek. Podnik, kter oëek v vysokou spot ebu, musì dodateënou energii nïkde sehnat. Podnik, kter oëek v niûöì spot ebu, se samoz ejmï snaûì nadbyteënè energie zbavit, 1 Je dokonce û doucì, aby ji neznal. Soust edïnì obchodnï citliv ch informacì na jednom mìstï by sv dïlo regul tora k tomu, aby do cen bilater lnìm trhu nïjak zasahoval. 71

86 B. Mechanismus obchodov nì na trhu s elekt inou aby nemusel platit dodavateli za elekt inu, kterou nepot eboval. StejnÏ tak v robci mohou mìt nepl novanè p ebytky Ëi nedostatky kapacity, a pot ebujì elekt inu rychle prodat nebo koupit. Mohou tak uëinit pomocì kr tkodob ch bilater lnìch kontrakt uzavìran ch na poslednì chvìli po telefonu, nicmènï Ëasem obchodnìci zjistì, ûe jejich pot eb m lèpe vyhovuje standardizovan centr lnì trh, na kterèm se sejdou nabìdky vöech v robc s volnou kapacitou i popt vky vöech spot ebitel s deficitem elekt iny. Na centr lnìm trhu (poolu) majì obchodnìci dìky velkèmu objemu transakcì jistotu, ûe (za splnïnì cenov ch podmìnek) vûdy prodajì nebo nakoupì. Obchodov nì probìh n sledujìcìm zp sobem: 1. V robci p edkl dajì poolu nabìdky, kolik elekt iny jsou ochotni v danou hodinu (nebo p lhodinu) n sledujìcìho dne vyrobit, a za jakou cenu. NabÌdky se p edkl dajì pro kaûd elektr - rensk blok zvl öù. V naöem p Ìkladu (viz Obr. B.1) nabìzì B 1000 MW p i cenï 300 KË/MWh. Znamen to, ûe majitel bloku B je ochoten dod vat elekt inu do sìtï pouze v tom p ÌpadÏ, p ekroëì-li aktu lnì cena elekt iny 300 KË/MWh. 2. Pool za pouûitì poëìtaëovèho programu se adì cenovè nabìdky od nejniûöì do nejvyööì, ËÌmû zìsk nabìdkovou k ivku, jak ji vidìme na Obr. B KupujÌcÌ (obchodnìci s elekt inou, distribuënì spoleënosti, velcì spot ebitelè) p edkl dajì nabìdky, kolik elekt iny jsou ochotni koupit a za jakou cenu. Na Obr. B.1. je nap Ìklad kupujìcì T ochoten odebrat 1200 MW za cenu 1100 KË nebo niûöì. Se azenìm nabìdek od nejvyööì k nejniûöì zìsk pool popt vkovou k ivku. (Pool m ûe fungovat, aniû by kupujìcì p edkl dali svè nabìdky. Nap Ìklad na britskèm poolu se spot eba elekt iny v danou hodinu odhaduje na z kladï dat o spot ebï v minulosti, p edpovïdi poëasì atd. V sledn Ñpopt vkov k ivkaì je proto svisl. KupujÌcÌ jsou nuceni p ijmout cenu urëenou pouze na z kladï dat ze strany v roby a nemohou jejì tvorbu ovlivnit sv mi cenov mi nabìdkami. NicmÈnÏ z d vodu omezenì dominantnìho postavenì v robc povaûujeme variantu s popt vkov mi nabìdkami za jednoznaënï lepöì ñ viz kapitola 6.4.) 72

87 B. Mechanismus obchodov nì na trhu s elekt inou 4. V bodï pr seëìku nabìdky s popt vkou se nach zì rovnov ûnè mnoûstvì a rovnov ûn cena ñ v naöem p ÌkladÏ 4200 MW p i 800 KË/MWh. Do provozu budou za azeny bloky A aû G, a vöichni za elekt inu dostanou 800 KË/MWh. RovnÏû vöichni kupujìcì zaplatì za elekt inu 800 KË/MWh. Bloky H aû K byly ochotny dod vat za cenu vyööì neû trûnì, a proto do provozu za- azeny nebudou a jejich majitelè nerealizujì trûby. 2 Je-li v roba elekt iny dostateënï konkurenënì, je optim lnì strategiì v robc p edkl dat cenovè nabìdky na rovni margin lnìch n klad sv ch elektr ren. 3 V sledek obchodov nì na poolu je zajìmav z nïkolika hledisek. Za prvè, trûnì cena je rovna margin lnìm n klad m nejdraûöìho zdroje, kter je jeötï pot ebn k pokrytì moment lnì popt vky. Z toho takè vypl v, ûe fixnì n klady (nap Ìklad vysokè investiënì n klady na v stavbu jadernè elektr rny) nemajì na cenu vliv a v robci musì svè investice uhradit pouze z rozdìlu mezi cenou na poolu a margin lnìmi n klady elektr rny (odhlìûìme nynì od ceny za rezervnì v kon). Za druhè, aëkoli v robci a obchodnìci s elekt inou obchodujì na poolu s cìlem vydïlat penìze, ÑvedlejöÌm produktemì poolu je azenì elektr ren zcela v souladu s kritèriem n kladovè optimalizace (viz dodatek A). Za t etì, azenì elektr ren na poolu nep Ìmo up ednostúuje kombinovanou v robu tepla a elekt iny. V roba v kombinovanèm zdroji je vynucen, tj. v robce m dan objem tepla, kter musì dodat, a objem vyrobenè elekt iny je d n objemem tepla. Margin lnì n klady na v robu elekt iny jsou nulovè. Tepl rna proto bude vûdy d vat poolu nulovou cenovou nabìdku, aby si zajistila, ûe bude vûdy za azena do provozu. DÌky poolu se existujìcìm zdroj m kombinovanè v roby tepla a elekt iny dostane maxim lnìho vyuûitì. 4 Jakmile zaëne pool fungovat, probìh mezi nìm a bilater lnìmi kontrakty zajìmav interakce. VezmÏme si elektr rnu s margin lnìmi n klady 600 KË/MWh, kter m kontrakt na prodej elekt iny za pevnou cenu 800 KË/MWh. V ÑprimitivnÌmì modelu bilater lnìch kontrakt by tato elektr rna musela vûdy bïûet. Funguje-li pool, m elektr rna moûnost vybrat si, zda elekt inu dod sama, nebo zda ji nakoupì na poolu. Bude-li cena na poolu eknïme 750 KË, pro elektr rnu je v hodnïjöì bïûet. VydÏl tìm =200 KË na MWh. Klesne-li vöak cena na poolu na eknïme 550 KË, je pro elektr rnu vhodnïjöì nevyr bït a radöi nakoupit elekt inu na poolu. VydÏl tìm =250 KË, zatìmco pokud by vyr bïla sama, vydïlala by pouze =200 KË. DÌky tèto interakci se v robci samovolnï se adì do provozu na z kladï kritèria n kladovè optimalizace, p estoûe Ë st elekt iny je obchodov na p es bilater lnì kontrakty a nenì azena na poolu. Cena na poolu takè vysìl sign l pro ceny v bilater lnìch kontraktech: KupujÌcÌ nevstoupì do bilater lnìho kontraktu, jehoû cena bude vyööì, neû je jeho odhad budoucìho v voje cen na poolu, a opaënè platì pro v robce. Pool je teoreticky elegantnïjöì, je transparentnïjöì v tom smyslu, ûe vöichni obchodujì za jedinou a ve ejnï zn mou cenu (zatìmco v bilater lnìch kontraktech se ceny liöì kontrakt od kontraktu a nejsou ve ejnou informacì), a sn ze docìlì n kladovï optim lnìho azenì elektr ren. Tyto argumenty z ejmï st ly za britsk m modelem, kde veöker elekt ina musì b t zobchodov na p es pool a bilater lnì kontrakty na fyzickou dod vku elekt iny se nep ipouötïjì. NicmÈnÏ se uk zalo, ûe povinn pool d v dominantnìm v robc m vïtöì kontrolu nad tvorbou cen, a znemoûúuje ËastnÌk m trhu uzav Ìt nïkterè typy oboustrannï v hodn ch kontrakt. V severskèm modelu je oproti tomu obchodov nì p es pool dobrovolnè, nicmènï nab v na popularitï dìky tomu, ûe n kup a prodej na poolu se st vajì likvidnì alternativou k n kupu a prodeji v bilater lnìm kontraktu (v ro- 2 Jak se situace zkomplikuje, kdyû vezmeme v vahu rezervnì v kon Ëi omezenou kapacitu p enosovè soustavy je diskutov no nìûe. 3 Pokud by v robce p edkl dal nabìdky nad rovnì margin lnìch n klad, riskoval by, ûe elekt inu neprod, i kdyû trûnì cena bude vyööì neû jeho margin lnì n klady. P iöel by tak o ziskov obchod. 4 DÏkujeme Ji Ìmu Zemanovi ze SEVEn za upozornïnì na tuto zajìmavou souvislost. 73

88 B. Mechanismus obchodov nì na trhu s elekt inou ce 1997 proölo bilater lnìmi kontrakty 100 TWh, zatìmco poolem 44 TWh). 5 Z porovn nì britskè a severskè zkuöenosti doch zìme k z vïru, ûe obchodov nì p es pool by ani v»r nemïlo b t povinnè. OstatnÏ dosavadnì ne p Ìliö ËetnÈ transakce p edznamen vajìcì budoucì konkurenënì trh (nap. nez vislè dovozy) jsou ËistÏ bilater lnìmi kontrakty a nebylo by moudrè do tohoto spont nnìho v voje n silnï zasahovat povinn m obchodov nìm p es pool. B.2. FinanËnÌ kontrakty Obchodov nì na poolu je riskantnì. Ceny kolìsajì z p edvìdateln ch d vod (v zimï jsou vyööì neû v lètï) i z nep edvìdateln ch d vod (v kyvy poëasì, v padky zdroj ). CenovÈ nestabilitï se vïtöina v robc i spot ebitel snaûì vyhnout, k Ëemuû slouûì finanënì kontrakty. Ve VelkÈ Brit nii se rozvinuly tzv. vyrovn vacì kontrakty (contracts for differences ñ CfD), kterè vych zì z toho, ûe veöker elekt ina musì b t obchodov na p es pool. V nich se smluvnì strany jistì proti pohybu cen na poolu tìm, ûe uzav ou Ñnad r mec pooluì kontrakt s pevnou (referenënì) cenou, a pak si jen vymïúujì rozdìly mezi referenënì cenou a cenou na poolu. Nap Ìklad v robce uzav e s distributorem kontrakt na 100 MW za cenu 20/MWh. Je-li cena na poolu 15, distributor Ñdorovn ì v robci rozdìl mezi kontraktem a poolem, tj = 5. V robce celkem utr Ì 15 od poolu plus 5 od distributora, tj. celkem 20. V opacnèm p ÌpadÏ, kdy je cena na poolu vyööì neû referenënì ( eknïme 23), kompenzuje v robce distributorovi vyööì cenu tìm, e mu vr tì rozdìl 23-20= 3. Distributor celkem zaplatì 23 poolu minus 3 jako kompenzaci od v robce, tj. celkem 20. V robce i distributor se tak mohou Ñuzamknoutì do pevnè ceny a stabilizovat svè p Ìjmy a v daje. Vyrovn vacì kontrakty samoz ejmï vych zejì z cen na poolu. Bude-li referenënì cena systematicky niûöì neû cena na poolu, bude se v robce snaûit z kontraktu vyv zat a radïji prod vat rovnou na poolu i s p Ìpadn m cenov m rizikem. Vyrovn vacì kontrakty m ûe podepsat kdokoli s k mkoli, nejen v robce se spot ebitelem nebo distributorem. Jsou to ryze finanënì kontrakty, v nichû si smluvnì strany pouze vymïúujì cenovè rozdìly, û dn elekt ina za nimi ÑneteËeì. Staly se mimo jinè velmi oblìben m n strojem k zajiötïnì stabilnìho p Ìjmu u novï postaven ch elektr ren. Seversk trh (Nordpool) si naöel jin zp sob cenovèho zajiötïnì, a to forwardy a futures, zn mè z tradiënìch komoditnìch trh. Principem forwardu je slib dod nì specifikovanèho mnoûstvì elekt iny v urëitèm okamûiku v budoucnosti za p edem danou cenu. (Futures se od forward liöì pouze dèlkou ËasovÈho horizontu, na kter jsou uzavìr ny. 6 ) V robce s zì na to, ûe v den realizace forwardu bude cena na poolu niûöì neû referenënì cena forwardu. P Ìklad: Elektr rna s margin lnìmi n klady 150 norsk ch korun (NKR) za MWh uzav e future realizovanou za mïsìc za referenënì cenu 170 NKR. Je-li po mïsìci cena na poolu 140 NKR, elektr rna nebude vyr bït, koupì elekt inu na poolu a prod ji za referenënì cenu 170 NKR. Dos hne tak zisku =30 NKR, zatìmco bez future by mïla zisk nulov. Je-li po mïsìci cena na poolu 180 NKR, elektr rna realizuje ekonomickou ztr tu ñ10 NKR (mohla prodat na poolu na 180 NKR a mìsto toho prod v za referenënì cenu 170 NKR), nicmènï nad le dosahuje ËetnÌho zisku 20 NKR (referenënì cena minus margin lnì n klady). P Ìnosem z tohoto kontraktu je jistota, ûe svou produkci vûdy realizuje za pevnou cenu, i kdyû ceny na poolu klesnou. Forwardy i futures jsou opït ryze finanënì, takûe k jejich uzav enì nenì t eba vlastnit û dn aktiva na v robu, p enos Ëi spot ebu elekt iny. Jejich popularita v Norsku a ävèdsku vzrostla nato- 5 J.H. Andersen: The Nordic Power Exchange, prezentace na semin i ÑLiberalizace evropskèho trhu s elekt inou ñ zv hodnïnì pro velkè odbïrateleì, Brno, Futures jsou kr tkodobè, forwardy dlouhodobè. Na Nordpoolu se obchodujì t dennì, mïsìënì a Ëty mïsìënì futures, a roënì aû t ÌletÈ forwardy. 74

89 B. Mechanismus obchodov nì na trhu s elekt inou lik, ûe objem transakcì pokryt ch forwardy a futures jiû p es hl objem transakcì na poolu (54 TWh v roce 1997). Rozvine-li se obchodov nì na poolu i v»eskè republice, nepochybnï se zaëne obchodovat i s finanënìmi kontrakty. Nechceme d vat doporuëenì, zda jsou lepöì vyrovn vacì kontrakty nebo forwardy a futures, neboù jejich v hody Ëi nev hody dok ûì nejlèpe posoudit ti, kdo v nich budou riskovat svè vlastnì penìze. FinanËnÌ kontrakty nejsou tèmatem pro energetick z kon, ministerstvo pr myslu a obchodu, a dokonce ani pro regulaënì org n. V voj finanënìch kontrakt, jejich standardizace a utvo enì burzy pro obchodov nì s nimi by mïly b t ponech ny spont nnì aktivitï obchodnìk. Jistou roli bude vûdy hr t»mes jakoûto organiz tor poolu, neboù k vypo d nì finanënìch kontrakt musì smluvnì strany zn t ceny na poolu. NicmÈnÏ»MES se m ûe st t organiz torem burzy s finanënìmi kontrakty, stejnï jako se jìm m ûe st t nïkdo jin. Je dokonce moûnè, ûe burz vznikne vìce. B.3. SystÈmovÈ sluûby AËkoli pool pracuje ve velmi kr tkèm ËasovÈm horizontu (24 hodin), spot eba elekt iny v re lnèm Ëase se tèmï vûdy odch lì od mnoûstvì pokrytèho v danèm okamûiku bilater lnìmi kontrakty a obchodov nìm na poolu. Na stranï v roby zase doch zì k neoëek van m v padk m zdroj Ëi elektrick ch vedenì, kterè vychylujì systèm od trûnì rovnov hy. P itom po technickè str nce musì b t systèm v rovnov ze, jinak doch zì ke sniûov nì kvality energie (kolìs nì napïtì a frekvence) a v horöìm p ÌpadÏ i k odpojov nì spot ebitel. Technick dispeëink k udrûenì stabilnì frekvence a napïtì a k odvr cenì v padk musì zajistit od v robc i spot ebitel tzv. systèmovè sluûby, kterè zahrnujì: Prim rnì regulace (automatickè zv öenì/snìûenì v konu elektr rny bïhem nïkolika vte in) Sekund rnì regulace (zv öenì/snìûen v konu elektr rny bïhem nïkolika minut) RezervnÌ v kon (drûenì elektr rny v pohotovosti pro p Ìpad, ûe vznikne pot eba dodateënèho v konu) Dod vky jalovè energie D lkovè ovl d nì odbïru (odpojenì spot ebiëe ñ zejmèna p Ìmotopu ñ na z kladï p edbïûnè dohody se spot ebitelem) Mnoho energetik se na systèmovè sluûby dìv jako na ryze technick problèm, kter je vnit nì z leûitostì dispeëinku a do kterèho trh nem ûe mluvit. Jenûe systèmovè sluûby nejsou zadarmo ñ nap Ìklad v»eskè republice se na celkov ch n kladech elekt iny podìlejì 17%. 7 St vajì se tak i ekonomick m problèmem a m smysl usilovat o to, aby byly poskytnuty tìm nejlevnïjöìm moûn m zp sobem. V kon je ekonomickou hodnotou s m o sobï, i kdyû elektr rna moment lnï nevyr bì. Jeho hodnota spoëìv v tom, ûe elektr rna m ûe b t k v robï elekt iny pouûita v p ÌpadÏ neëekanè ud - losti, a spot ebitelè jsou ochotni za tuto moûnost zaplatit. 8 Na britskèm poolu dost vajì v robci za rezervnì v kon tzv. platbu za pohotovost (capacity payment), kter se p id v k cenï na poolu. InkasujÌ ho jak elektr rny, kterè skuteënï bïûì, tak i elektr rny, kterè jsou v danou hodinu k dispozici. SpoËÌt se podle vzorce Capacity Payment = LOLP VOLL, 7 Otakar P rtl: Metodika ocenïnì Ëinnosti»EZu a REAS pro Ëely regulace, p edn öka na semin i Regulace v energetick ch odvïtvìch v»r, MÏlnÌk »istÏ teoreticky by bylo moûnè postavit elektr rnu, nikdy nevyrobit ani kilowatt-hodinu, a p esto dos hnout zisku dìky platb m za rezervnì v kon. 75

90 B. Mechanismus obchodov nì na trhu s elekt inou kde LOLP je pravdïpodobnost, s jakou nemusì b t pokryta veöker popt vka po elekt inï v danou hodinu (Loss of Load Probability) a VOLL je hodnota nedodanè energie (Value of Lost Load), kterou si m ûeme p edstavit jako ohodnocenì jmy, kter spot ebitel m vznikne p i nedod nì energie. LOLP pro kaûdou p lhodinu n sledujìcìho dne poëìt na z kladï matematickèho algoritmu National Grid a vych zì p itom z moûnè disproporce mezi popt vkou a zdroji. BÏûnÏ se pohybuje v intervalu 0 aû 3 %, nicmènï v kritick ch situacìch m ûe v raznï stoupnout (nap Ìklad p i p eruöenì podmo skèho kabelu mezi AngliÌ a FranciÌ v prosince 1995 dos hla 43%). VOLL urëuje vìce mènï arbitr rnï regul tor ñ zpoë tku byla nastavena na 2000/MWh, p izp sobuje se inflaci, a regul tor ji m ûe zv öit nebo snìûit, pokud zìsk dojem, ûe je p id v no p Ìliö m lo nebo p Ìliö mnoho novèho v konu. UrËov nì VOLL Ñod zelenèho stoluì je nejvïtöìm stupkem britskèho modelu od trûnìch princip, neboù regul tor m moûnost nep Ìmo podporovat Ëi brzdit investice stanovenìm vysokè Ëi nìzkè VOLL. NavÌc algoritmus jeho v poëtu p inesl nïkter m v robc m snadnè zisky: PowerGen a National Power si po jistou dobu Ñhr lyì s platbou za pohotovost tìm, ûe z mïrnï o nïkter ch elektr rn ch nahl sily, ûe nebudou k dispozici, ËÌmû vytlaëily LOLP nahoru. Na druh den je zpïtnï deklarovaly k provozu a inkasovaly vysokè platby za pohotovost. V severskèm modelu existuje trh s rezervnìm v konem (Regulation Market nebo tèû Real Time Market). Funguje na stejnèm principu jako pool: Elektr rny p edkl dajì nabìdky, o kolik jsou schopny pohotovï zv öit nebo snìûit v kon a za jakou cenu. Organiz tor trhu se adì nabìdky od nejniûöì k nejvyööì a p i provozu soustavy v re lnèm Ëase p id v regulaënì v kon dle po adì cenov ch nabìdek. Cena za v kon se urëì ex post jako cenov nabìdka nejdraûöìho zdroje, kter byl jeötï pouûit. Tato cena se n slednï vyuûìv k z Ëtov nì odchylek mezi kontraktovanou a skuteënou spot ebou. Zjevnou p ednostì trh s rezervnìm v konem je to, ûe oceúuje v kon na z kladï skuteën ch n klad, a pruûnï reaguje na p ebytek nebo nadbytek kapacity. V poslednì dobï se trhu s rezervnìm v konem ËastnÌ i spot ebitelè, kte Ì jsou ochotni snìûit nebo zv öit spot ebu v z - jmu stability soustavy. ZahrnutÌ spot ebitel je dalöìm pozitivem: cenu za v kon neurëujì jen n - klady na jeho obstar nì, ale takè hodnota, kterou spot ebitelè spolehlivè dod vce energie p isuzujì. Pro Ëesk energetick trh by jednoznaënï bylo vhodnïjöì kopìrovat seversk model. Povaûujeme za d leûitè, aby i u n s se obchodu s rezervnìm v konem mohli Ëastnit i spot ebitelè, neboù kvalita energie nenì zadarmo a spot ebitelè by mïli mìt moûnost d t najevo, kolik jsou ochotni za ni zaplatit. Zde m ûe nastat konflikt mezi pot ebami konkurenënìho trhu a pravidly UCPTE. UCPTE nepochybnï p ispìv ke zlepöenì kvality elekt iny, nicmènï vych zì z dneönìho systèmu n rodnìch monopol a na izuje striktnì standardy kvality. Vz jemn v pomoc n rodnìch soustav je postavena prim rnï na technick ch a mènï jiû na ekonomick ch principech. P izp sobenì pravidel UCPTE liberalizaënìm trend m vöak jde nad r mec tèto studie. B.4. Poplatky za p enos Margin lnì n klady p enosu elekt iny jsou minim lnì ñ vïtöinou zahrnujì jen ztr ty v sìtìch. Pokud by poplatky za p enos odr ûely pouze ztr ty v sìtìch 9, p enosov soustava by dìky vysok m fixnìm n klad m byla ve ztr tï. Logick m eöenìm jsou, stejnï jako u ostatnìch sìùov ch odvïtvì, dvousloûkovè tarify: FixnÌ poplatek za pouûitì sìtï, kter bude odr ûet fixnì n klady p enosovè soustavy (odvozen od maxim lnìho v konu, kter se p i danè transakci p en öì) a variabilnì poplatek pokr vajìcì ztr ty v sìtìch (odvozen od mnoûstvì p epravenè energie). 9 Je t eba podotknout, ûe ekonomicky efektivnì platby za ztr ty v sìtìch se rovnajì margin lnìm a nikoli pr mïrn m ztr t m. Jelikoû ztr ty v sìtìch rostou se Ëtvercem p epravenè energie (L=RI 2 ), jsou platby odvozenè od margin lnìch ztr t dvakr t vyööì neû platby odvozenè od pr mïrn ch ztr t. 76

91 B. Mechanismus obchodov nì na trhu s elekt inou NicmÈnÏ problèm poplatk za p enos nelze redukovat na ot zku pokrytì n klad p enosovè soustavy. Poplatky by takè mïly d vat v robc m a spot ebitel m spr vnè sign ly k umìstïnì nov ch zdroj v roby i spot eby, aby celkovè n klady energetickèho systèmu byly minim lnì. Platby za ztr ty v sìtìch by mïly kompenzovat ztr ty, kterè vznikly konkrètnì transakcì. Jelikoû ztr ty v sìtìch vypl vajìcì z konkrètnì transakce se obtìûnï mï Ì, pouûìvajì se r zn zjednoduöenì. NejËastÏjöÌ jsou tzv. poötovnì zn mky, kdy vöichni platì stejnou sazbu bez ohledu na vzd lenost mìsta v roby od mìsta spot eby, nebo sazby za MWkm, kterè alespoú zhruba ztr ty v sìtìch reflektujì. Ztr ty v sìtìch obecnï rostou se vzd lenostì, nicmènï MWkm jsou postavenè na fikci, ûe elekt ina teëe z elektr rny po p ÌmÈ trase ke spot ebiteli, a nemusì proto odr ûet skuteënè n klady. Pokud nap Ìklad v soustavï p evl dajì toky z regionu A (s velkou koncentracì elektr ren) do regionu B (s velkou koncentracì spot eby), p sobì spot ebitelè v A a elektr rny v B proti smïru p evl dajìcìch tok a sniûujì ztr ty v sìtìch. MÏli by proto platit z pornou cenu za ztr ty v sìtìch. DalöÌm problèmem, v»eskè republice dosud pomïrnï m lo diskutovan m, jsou platby za p enos po p etìûen ch link ch (congestion rents). P etìûenì linek nenì (zatìm) problèmem uvnit naöì p enosovè soustavy, je vöak problèmem na spojk ch do zahraniëì. S rostoucìm objemem mezin rodnìch transakcì se tento problèm m ûe zhoröovat. NestaËÌ-li kapacita linky uspokojit vöechny poûadavky na p enos, musì b t vz cn kapacita ÑnÏjakì p idïlena vybran m z kaznìk m. Ekonomicky efektivnìm eöenìm je alokace pomocì ceny ñ subjekty, kterè majì z transakce nejvyööì uûitek, jsou ochotny platit nejvyööì cenu za p enos po p etìûenè lince. P etìûenì linek zvyöuje provoznì n klady soustavy. Jednoduch p Ìklad: mïjme soustavu dvïma v robnìmi uzly (A a B) a jednìm spot ebnìm uzlem (B). Margin lnì n klady na v robu elekt iny jsou 500 KË/MWh v A a 700 KË/MWh v B. Kapacita linky je 1000 MW. P edpokl dejme, ûe v obou uzlech je neomezen v robnì kapacita, dokonal konkurence mezi elektr rnami a ztr ty v sìtìch jsou nulovè (pro jednoduchost v poëtu). Je-li spot eba v B eknïme 900 MW, linka nenì p etìûen. Jelikoû margin lnì n klady jsou niûöì v A, vyrobì elektr rny v A celkem 900 MW, elektr rny v B vyr bït nebudou, cena elekt iny v A i B bude 500 KË a platba za p enos po p etìûenè lince bude 0 KË. Stoupne-li vöak spot eba v B na 1200 MW, nestaëì linka p enèst veökerou energii. Na pokrytì popt vky musì dispeëink uvèst do provozu i elektr rny v B o v konu 200 MW, p estoûe jejich margin lnì n klady jsou vyööì neû v A. Tomuto jevu se Ìk vynucen provoz (out-of-merit dispatch nebo takè constrained-on dispatch). Cena v B stoupne na 700 KË. Kolik jsou obchodnìci s elekt inou ochotni zaplatit za p enos? Maxim lnï jsou ochotni zaplatit rozdìl mezi cenou v B a cenou v A, kter jsou urëeny margin lnìmi n klady v obou uzlech, tj =200 KË. 200 KË je stìnov cena p enosu, kterou inkasuje majitel p enosovè soustavy maximalizujìcì zisk. 10 P i tèto cenï jsou spot ebitelè v B indiferentnì mezi n kupem energie od v robc v B za 700 KË a mezi n kupem energie od v robc v A za 500 KË a poplatkem za p enos 200 KË. Jakkoli tato trûnì rovnov ha zaruëuje ekonomicky efektivnì provoz soustavy v re lnèm Ëase a koneckonc i jejì technickou stabilitu (v robci v A se nesnaûì ÑprotlaËitì dalöì energii p es p etìûenou linku), m negativnì dopad na motivaci majitele soustavy investovat do odstranïnì nedostateënè kapacity. Uvaûujme p Ìklad, ûe souëasn hodnota plateb za p enos po p etìûenè lince ËinÌ 500 mil. KË, ale investiënì n klady na odstranïnì omezenè kapacity jsou 300 mil. KË. ZjevnÏ je ekonomicky efektivnì investovat do posìlenì kapacity p enosovè linky, neboù se tìm snìûì n klady na v robu elekt iny (elekt inu budou i ve öpiëce vyr bït pouze elektr rny v A s niûöìmi margin lnìmi n klady). 10 Majitel p enosovè soustavy nemusì inkasovat pln ch 200 KË.» st renty mohou inkasovat i v robci v A, pokud by se jim poda ilo zv öit prodejnì cenu nad margin lnì n klady ñ eknïme 550 KË. Potom by na majitele soustavy Ñzbyloì pouh ch 150 KË a zb vajìcìch by 50 KË p ipadlo v robc m v A. Viz Smith et al.: Efficiency and Income Shares in High Demand Energy Networks: Who Receives the Congestion Rents When a Line Is Constrained?, Economic Science Laboratory, University of Arizona

92 B. Mechanismus obchodov nì na trhu s elekt inou Investice vöak m negativnì dopad na majitele p enosovè soustavy: UtratÌ 300 mil. KË za posìlenì kapacity, a z roveú p ijde o 500 mil. p Ìjm, neboù platby za p enos po p etìûenè lince klesnou na nulu. Investovat se mu tudìû nevyplatì. Toto je akutnì problèm ve VelkÈ Brit nii, kde National Grid inkasuje poplatky za p enos po p etìûen ch link ch ve formï tzv. upliftu, tj. p ir ûky k cenï na poolu, a nem z jem investovat do posìlenì kapacity, kterè se nedost v zejmèna na spojenì Lond na (hlavnì centrum spot eby) se severem zemï (hlavnì centrum v roby). Jsou v z sadï dvï cesty ven. PrvnÌ cestou je obr cenì systèmu plateb naruby: Majitel soustavy by dostal od uûivatel soustavy roënì pauö lnì platbu, a platby za p enos po p etìûen ch link ch by nedost val on od uûivatel, ale uûivatelè od nïj. (Pauö l by musel b t dostateënï vysok, aby zajiöùoval soustavï p imï en zisk.) Majitel soustavy by potom ve sv ch investiënìch rozhodnutìch nesl veökerè n klady i v nosy: Pokud by se rozhodl posìlit kapacitu, st lo by ho to investiënì v daje, ale v budoucnu by uöet il na platb ch uûivatel m. Pokud by naopak doöel k z vïru, ûe posìlenì kapacity se nevyplatì, sice by uöet il na investici, ale utr cel by vìce za platby uûivatel m. Tento mechanismus je ekonomicky velmi elegantnì, ale p ipad n m ponïkud vyumïlkovan. P irozenïjöì a stejnï Ëinn je podle n s mechanismus, kde by samotnì uûivatelè (v robci Ëi spot ebitelè, individu lnï nebo v konsorciu) mohli prov dït investice do p enosovè soustavy na vlastnì Ëet. P enosov soustava by jim byla povinna umoûnit investici provèst, pokud je technicky provediteln. 11 Vyûadovalo by to jist dozor regulaënìho org nu p i vy izov nì stìûnostì proti zamìtav m rozhodnutìm p enosovè soustavy. (kap. 5.5.) Rozhodov nì o investicìch by p eölo na ty, kdo z nich budou p Ìmo profitovat ñ tedy samotnì uûivatelè soustavy, kte Ì by provedli kalkulaci, zda se vyplatì investovat do soustavy a uöet it tak na poplatcìch za p etìûenì. 11 Je jen organizaënì vïcì, zda by investici provedla p enosov soustava a n klady si nechala proplatit od uûivatel, nebo zda by investici provedli sami uûivatelè. 78

93

94 Liber lnì institut dïkuje vöem sponzor m za finanënì podporu projektu ÑKonkurence- cesta k efektivnì v robï a spot ebï elektrickè energieì: Liber lnì institut Centrum pro rozvoj individu lnì svobody, soukromèho vlastnictvì, svobodnèho trhu a vl dy z kona Sp len 51, Praha 1, Telefon: Fax: Internet:

Kompendium o topných kabelech Část 1: Úsporné vytápění

Kompendium o topných kabelech Část 1: Úsporné vytápění Kompendium o topných kabelech Část 1: Úsporné vytápění DE-VI s. r. o., Břeclav 1999 é dn Ë st z obsahu tohoto kompendia nesmì b t kopìrov na a rozmnoûov na bez pìsemnèho souhlasu vydavatele. 3 Všeobecné

Více

Hypotek rnì trh. Hypotek rnì trh

Hypotek rnì trh. Hypotek rnì trh Hypotek rnì trh ObecnÏ lze Ìci, ûe rok 2 a prvnì polovina roku 24 se nesly ve svïtle rostoucìho z jmu o vïrovè produkty hypoteënìch bank, a to i p es nulovou st tnì rokovou dotaci k hypoteënìm vïr m na

Více

vod a ediënì pozn mka 1»lenïnì 2

vod a ediënì pozn mka 1»lenïnì 2 Obsah vod a ediënì pozn mka 1»lenÏnÌ 2» st I UZAVÕR NÕ KUPNÕ SMLOUVY 3 SouvisejÌcÌ legislativa 4 ZobecnÏnÌ dotaz a odpovïdì 4 KAPITOLA 1 P Ìprava na n kup zboûì nebo sluûby 5 Kdo je spot ebitel? 5 Uzav

Více

ProvedenÌ UCNCP 9-28 E. Uspo d nì vl ken

ProvedenÌ UCNCP 9-28 E. Uspo d nì vl ken Popis PouûitÌ UCNCP 9-28 E ProvedenÌ Univerz lnì spojky UCNCP se skl dajì z jednoho tïsnìcìho Ëela a jednoho plastovèho hrnce. TÏsnÏnÌ mezi hrncem a tïsnìcìm Ëelem je realizov no pomocì jednoho silikonovèho

Více

N VOD K POUéITÕ EXTERNÕ VENTILA»NÕ JEDNOTKY EMD 1000

N VOD K POUéITÕ EXTERNÕ VENTILA»NÕ JEDNOTKY EMD 1000 N VOD K POUéITÕ EXTERNÕ VENTILA»NÕ JEDNOTKY EMD 1000 UPOZORNÃNÕ --------------------------------------------- Ods van vzduch se nesmì odv dït do potrubì, kterè slouûì k odtahu zplodin tepeln ch zdroj

Více

Energetické úspory jako nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti českého průmyslu

Energetické úspory jako nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti českého průmyslu Energetické úspory jako nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti českého průmyslu Vladimír Dlouhý prezident Hospodářské komory ČR konference Energetické úspory jako příležitost

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Rozvoj větrných elektráren v ČR vyvolá miliardové náklady 6.6.2005

TISKOVÁ ZPRÁVA. Rozvoj větrných elektráren v ČR vyvolá miliardové náklady 6.6.2005 6.6.2005 TISKOVÁ ZPRÁVA Rozvoj větrných elektráren v ČR vyvolá miliardové náklady Budoucí rozvoj větrných elektráren v ČR bude vyžadovat náklady v elektrizační soustavě, které do roku 2010 mohou dosáhnout

Více

Ruční kompaktní spouštěč motoru MS 116 Nov dimenze v oblasti ochrany motoru

Ruční kompaktní spouštěč motoru MS 116 Nov dimenze v oblasti ochrany motoru Ruční kompaktní spouštěč motoru MS 116 Nov dimenze v oblasti ochrany motoru CZELS 1002 / b ezen 2002 P Ìstroje nìzkèho napïtì Úsporná bezpojistková ochrana motoru do výkonu 7,5 kw Technologie, které můžete

Více

Jak se ČNB stará o českou korunu

Jak se ČNB stará o českou korunu Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Šumperk, Hlavní třída 31 Jak se ČNB stará o českou korunu Esej na odborné téma Jméno: Nicola Lužíková Ročník: 3. JAK SE ČNB STARÁ O

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období. Vládní návrh. na vydání. zákona

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období. Vládní návrh. na vydání. zákona PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období 968 Vládní návrh na vydání zákona kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a

Více

PROGRAM TEPELNÁ OCHRANA OBJEKTŮ

PROGRAM TEPELNÁ OCHRANA OBJEKTŮ PROGRAM TEPELNÁ OCHRANA OBJEKTŮ Obsah 1 Proč provádět úsporná opatření ve stávajících stavbách... Varianty řešení... 3 Kritéria pro výběr projektů...3 Přínosy...3.1 Přínosy energetické...3. Přínosy environmentální...

Více

Mikroekonomie I: Monopol

Mikroekonomie I: Monopol 1 3Ѓ0 0ЁЄЃ0Ќ0iny vzniku monopolu hr. raha, VЃ0 7FS, 22.11.2010 1 3Co je monopol? Ѓ0 0ЁЄЃ0Ќ0iny vzniku monopolu Monopol = nejsilnё jѓ0 8ЁЄ forma nedokonalё konkurence na trhu existuje jedinѓ0 5 nabёєzejёєcёє,

Více

Bytov nedostatek v»eskè republice?

Bytov nedostatek v»eskè republice? Bytov nedostatek v»eskè republice? BydlenÌ je obecnï povaûov no za jednou ze z kladnìch lidsk ch pot eb. Ve vöech zemìch, bez ohledu na politickè, kulturnì, soci lnì Ëi ekonomickè rozdìly mezi nimi, proto

Více

Jaderná elektrárna Temelín si připomíná 10 let provozu

Jaderná elektrárna Temelín si připomíná 10 let provozu Jaderná elektrárna Temelín si připomíná 10 let provozu Informační podklad pro novináře Zpracoval: Marek Sviták, tiskový mluvčí JE Temelín Jaderná elektrárna Temelín si připomíná 10 let provozu Deset let

Více

Metoda Lokální multiplikátor LM3. Lokální multiplikátor obecně. Ing. Stanislav Kutáček. červen 2010

Metoda Lokální multiplikátor LM3. Lokální multiplikátor obecně. Ing. Stanislav Kutáček. červen 2010 Metoda Lokální multiplikátor LM3 Ing. Stanislav Kutáček červen 2010 Lokální multiplikátor obecně Lokální multiplikátor 1, vyvinutý v londýnské New Economics Foundation (NEF), 2 pomáhá popsat míru lokalizace

Více

ObecnÈ hodnocenì vybran ch n stroj bytovè politiky

ObecnÈ hodnocenì vybran ch n stroj bytovè politiky ObecnÈ hodnocenì vybran ch n stroj bytovè politiky CÌlem tèto kapitoly je obecnï shrnout vybranè v hody a nev hody, praktickè p Ìnosy a negativa r zn ch z kladnìch n stroj Ëi p Ìstup bytovè politiky v

Více

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE, Úkolem diplomové práce, jejíž téma je Politika zaměstnanosti (srovnání podmínek v ČR a EU), je na základě vyhodnocení postupného vývoje nezaměstnanosti v České republice od roku 1990 analyzovat jednotlivé

Více

Recese nebo růst sazeb: příležitosti a rizika

Recese nebo růst sazeb: příležitosti a rizika Recese nebo růst sazeb: příležitosti a rizika 30. října 2014 Tento propagační dokument vytvořil odbor oddělení Obchody Treasury České spořitelny, a.s. Není produktem nezávislého researche. Tento dokument

Více

DOPLNÃK K INSTALA»NÕMU

DOPLNÃK K INSTALA»NÕMU DOPLNÃK K INSTALA»NÕMU A PROGRAMOVACÕMU MANU LU Pouze pro modely: S A-39 -A S P-39 -A S A-39 -B S P-39 -B S A-38 -A S P-38 -A S A-38 -B S P-38 -B Výrobce: NIVELCO Process Control Co.Ltd. H-1043 Budapest,

Více

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument EPSU/CEMR seminář 11. prosince 2008, Bratislava 1) Co je sociální dialog? Je důležité vysvětlit, co znamená sociální dialog, protože tento termín se obvykle nepoužívá ve všech evropských zemích pro popis

Více

Studijní opora. 12. Kapitola. Důchodová politika. Název předmětu: Ekonomie I (část makroekonomie) Zpracoval(a): Ing. Vendula Hynková, Ph.D.

Studijní opora. 12. Kapitola. Důchodová politika. Název předmětu: Ekonomie I (část makroekonomie) Zpracoval(a): Ing. Vendula Hynková, Ph.D. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I (část makroekonomie) 12. Kapitola Důchodová politika Zpracoval(a): Ing. Vendula Hynková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu:

Více

»ESK PÿEKLAD ESDP EVROPSK PERSPEKTIVY ZEMNÕHO ROZVOJE. SmÏrem k vyv ûenèmu a trvale udrûitelnèmu rozvoji zemì EvropskÈ unie. Vydala Evropsk unie

»ESK PÿEKLAD ESDP EVROPSK PERSPEKTIVY ZEMNÕHO ROZVOJE. SmÏrem k vyv ûenèmu a trvale udrûitelnèmu rozvoji zemì EvropskÈ unie. Vydala Evropsk unie NEPRODEJN ESDP EVROPSK PERSPEKTIVY ZEMNÕHO ROZVOJE SmÏrem k vyv ûenèmu a trvale udrûitelnèmu rozvoji zemì EvropskÈ unie P ijato v Postupimi ministry zemì EU, kte Ì zodpovìdajì za zemnì pl nov nì KvÏten

Více

ČESKÁ NUKLEÁRNÍ SPOLEČNOST, PRAHA SEK ČR. Návrh státní energetické koncepce ČR do r. 2030 ČASTÁ PAPIERNIČKA, 28. 10. 2003

ČESKÁ NUKLEÁRNÍ SPOLEČNOST, PRAHA SEK ČR. Návrh státní energetické koncepce ČR do r. 2030 ČASTÁ PAPIERNIČKA, 28. 10. 2003 ČESKÁ NUKLEÁRNÍ SPOLEČNOST, PRAHA SEK ČR Návrh státní energetické koncepce ČR do r. 2030 VALNÉ SHROMÁŽDĚNÍ SNUS ČASTÁ PAPIERNIČKA, 28. 10. 2003 RNDr. Miroslav Kawalec, viceprezident ČNS Strana 1 / 23 STRUČNÝ

Více

Tři hlavní druhy finančního rozhodování podniku #

Tři hlavní druhy finančního rozhodování podniku # Tři hlavní druhy finančního rozhodování podniku # Marie Míková * Cílem článku je ukázat propojenost tří hlavních druhů finančního rozhodování podniku. Finanční rozhodování podniku lze rozdělit na tři hlavní

Více

OBSAH 1 Podstata mezinárodní smlouvy... 13 2 Kategorie mezinárodních smluv podle jednotlivých kritérií... 21

OBSAH 1 Podstata mezinárodní smlouvy... 13 2 Kategorie mezinárodních smluv podle jednotlivých kritérií... 21 OBSAH 1 Podstata mezinárodní smlouvy... 13 1.1 Historicka pozna mka... 13 1.2 Pojem mezina rodnı smlouvy... 13 1.3 Funkce mezina rodnı smlouvy: smlouva kontraktua lnı a pravotvorna... 16 1.4 Pra vnı rez

Více

ZLATO JAKO INVESTICE

ZLATO JAKO INVESTICE ZLATO JAKO INVESTICE Jiû v roce 1966 napsal Alan Greenspan ve své stati Zlato a finanëní svoboda : «...bez zlatého standardu neexistuje moûnost, jak ochránit úspory p ed zcizením inflací. Bez nïj neexistuje

Více

Příloha účetní závěrky

Příloha účetní závěrky A.1. Informace podle 7 odst.3 zákona Účetní jednotka bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti, nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo zabraňovala pokračovat v této činnosti i v dohledné

Více

» st B. zemì EU: Trendy, p Ìleûitosti a v zvy

» st B. zemì EU: Trendy, p Ìleûitosti a v zvy » st B zemì EU: Trendy, p Ìleûitosti a v zvy 1 PodmÌnky a trendy zemnìho rozvoje v EvropskÈ unii 1.1 ZemÏpisn charakteristika EU Obr. 8: Geografick pozice EU - SpojenÈ st ty pol rnì kruh (231) Evropsk

Více

Obsah podle jednotlivých kapitol

Obsah podle jednotlivých kapitol Obsah podle jednotlivých kapitol P edmluva 1 1 Mezin rodnì harmonizace ËetnictvÌ a ËetnÌho v kaznictvì 3 1.1 MEZINÁRODNÍ HARMONIZACE ÚČETNICTVÍ 3 1.2 MEZINÁRODNÍ STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ 5 1.2.1

Více

Jednoduch frekvenënì mïnië ABB ACS50-0,18 aû 2,2 kw

Jednoduch frekvenënì mïnië ABB ACS50-0,18 aû 2,2 kw Jednoduch frekvenënì mïnië BB CS50-0,18 aû 2,2 k Technick katalog OBCHONÕ PROFIL PRŸMYSL PROUKTY PLIKCE EXPERTIZY PRTNEÿI SERVIS Jednoduch frekvenënì mïnië BB Co je jednoduch frekvenënì mïnië BB? Jednoduché

Více

Úvod do světa patentů pro studenty práv

Úvod do světa patentů pro studenty práv Úvod do světa patentů pro studenty práv 1 Cíl studia Cílem této přednášky je porozumět: různým existujícím druhům práv duševního vlastnictví úloze systému patentů co lze (a nelze) patentovat (předmět ochrany)

Více

uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu.

uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu. Cо aбstka 143 SbУбrka zaбkonuй cо. 377 /2001 Strana 7965 377 VYHLAб Sо KA Energetickeбho regulacоnубho uбrоadu ze dne 17. rоубjna 2001 o Energetickeбm regulacоnубm fondu, kterou se stanovуб zpuй sob vyбbeоru

Více

Model IS-ALM. Ondřej Potrebuješ Studentský Ekonomický Klub 10. 11. 2010

Model IS-ALM. Ondřej Potrebuješ Studentský Ekonomický Klub 10. 11. 2010 Model IS-ALM Ondřej Potrebuješ Studentský Ekonomický Klub 10. 11. 2010 Model IS-LM neokeynesianský makroekonomický model vyvinutý J.R. Hicksem v roce 1937 (pod názvem IS-LL) byl vytvořen krátce po vydání

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ)

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) Téma 7: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU

Více

OBSAH. I. Registrace P ehled zruöen ch registracì za obdobì od 11. 9. 2006 do 25. 11. 2006... 2515

OBSAH. I. Registrace P ehled zruöen ch registracì za obdobì od 11. 9. 2006 do 25. 11. 2006... 2515 VÃSTNÕK ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2006» stka 43 15. prosince 2006 Cena 77,ñ KË OBSAH vod............................................................ 2514 I. Registrace P ehled zruöen ch registracì

Více

Z HLINECKÉ RADNICE. je pojata komplexnï a eöì

Z HLINECKÉ RADNICE. je pojata komplexnï a eöì Strana 2 Z HLINECKÉ RADNICE USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY l USNESENÍ RADY z 10. dnè sch ze rady mïsta Hlinska, kter se konala v pondïlì 2. srpna 2004 v 15.30

Více

Z á p i s. ze schůze Rady města Kuřimi č. 10/2014 konané dne 20. 3. 2014

Z á p i s. ze schůze Rady města Kuřimi č. 10/2014 konané dne 20. 3. 2014 Z á p i s ze schůze Rady města Kuřimi č. 10/2014 konané dne 20. 3. 2014 Přítomni: Jiří Filip Koláček, MBA 1. místostarosta PaedDr. David Holman, MBA, Ing. Oldřich Štarha členové rady města. Omluven: Mgr.

Více

Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu (z pohledu ERÚ) Petr Kusý Odbor elektroenergetiky Energetický regulační úřad www.eru.

Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu (z pohledu ERÚ) Petr Kusý Odbor elektroenergetiky Energetický regulační úřad www.eru. Podpora výroby elektřiny z biomasy a bioplynu (z pohledu ERÚ) Petr Kusý Odbor elektroenergetiky Energetický regulační úřad www.eru.cz Obsah prezentace Stručné představení ERÚ Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře

Více

4. Připoutejte se, začínáme!

4. Připoutejte se, začínáme! 4. Připoutejte se, začínáme! Pojďme si nyní zrekapitulovat základní principy spreadů, které jsme si vysvětlili v předcházejících kapitolách. Řekli jsme si, že klasický spreadový obchod se skládá ze dvou

Více

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2005 Cena: 100 Kč OBSAH

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2005 Cena: 100 Kč OBSAH V ĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY R O Č N Í K LXI SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2005 Cena: 100 Kč OBSAH» st normativnì ñ Protokol z mimo dnèho zased nì SmÌöenÈ komise, ustavenè

Více

Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES V. Ustanovení Obsah Celex č. Ustanovení

Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES V. Ustanovení Obsah Celex č. Ustanovení Změna energetického zákona 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.

Více

ČESKÉHO HNĚDÉHO UHLÍ. KONFERENCE ENERGETICKÝCH MANAŽERŮ na téma Energetická bezpečnost ČR v kontextu obsahu 3. energetického balíčku EU

ČESKÉHO HNĚDÉHO UHLÍ. KONFERENCE ENERGETICKÝCH MANAŽERŮ na téma Energetická bezpečnost ČR v kontextu obsahu 3. energetického balíčku EU BUDOUCNOST ČESKÉHO HNĚDÉHO UHLÍ KONFERENCE ENERGETICKÝCH MANAŽERŮ na téma Energetická bezpečnost ČR v kontextu obsahu 3. energetického balíčku EU Březen 2008 ing. Alexander Musil Problematika prvotních

Více

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011

Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Kočí, R.: Účelové pozemní komunikace a jejich právní ochrana Leges Praha, 2011 Účelové komunikace jsou důležitou a rozsáhlou částí sítě pozemních komunikací v České republice. Na rozdíl od ostatních kategorií

Více

Trh kapitálu a půdy. formování poptávky po kapitálu (kapitálových. formování nabídky úspor. příležitosti, investice a úspory Trh půdy

Trh kapitálu a půdy. formování poptávky po kapitálu (kapitálových. formování nabídky úspor. příležitosti, investice a úspory Trh půdy Trh kapitálu a půdy formování poptávky po kapitálu (kapitálových statcích) odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Kapitálový trh, investiční prostředky a příležitosti, investice a úspory

Více

Doporučené zásady pro vypracování diplomových prací

Doporučené zásady pro vypracování diplomových prací 1 PRACOVNÕ KNIHA Ë. 1/96 Doporučené zásady pro vypracování diplomových prací RNDr. Jiří Dvořák, CSc. Mgr. Dan Smítal 2 O B S A H 1. vod.................................................................

Více

www.mgmtpress.cz Michael Hammer THE AGENDA What Every Business Must Do to Dominate the Decade

www.mgmtpress.cz Michael Hammer THE AGENDA What Every Business Must Do to Dominate the Decade Michael Hammer THE AGENDA What Every Business Must Do to Dominate the Decade This translation published by arrangement with Crown Business, an imprint of the Crown Publishing Group, a division of Random

Více

NÁHRADA ŠKODY Rozdíly mezi odpov dnostmi TYPY ODPOV DNOSTI zam stnavatele 1) Obecná 2) OZŠ vzniklou p i odvracení škody 3) OZŠ na odložených v cech

NÁHRADA ŠKODY Rozdíly mezi odpov dnostmi TYPY ODPOV DNOSTI zam stnavatele 1) Obecná 2) OZŠ vzniklou p i odvracení škody 3) OZŠ na odložených v cech NÁHRADA ŠKODY - zaměstnanec i zaměstnavatel mají obecnou odpovědnost za škodu, přičemž každý potom má svou určitou specifickou odpovědnost - pracovněprávní odpovědnost rozlišuje mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem

Více

Veřejné připomínky k cenovému rozhodnutí, kterým se stanovují regulované ceny související s dodávkou elektřiny

Veřejné připomínky k cenovému rozhodnutí, kterým se stanovují regulované ceny související s dodávkou elektřiny Veřejné připomínky k cenovému rozhodnutí, kterým se stanovují regulované ceny související s dodávkou elektřiny Kategorie připomínky Rezervovaná kapacita výrobců první kategorie Subjekt Připomínka Vyhodnocení

Více

CALLING TO YOUR ATTENTION

CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 1 2003 RO»NÕK LXXX Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Martin

Více

Duchovní služba ve věznicích

Duchovní služba ve věznicích Duchovní služba ve věznicích Obsah 1. ÚVOD... 3 2. VZNIK DUCHOVNÍ SLUŽBY... 3 3. POSLÁNÍ, SMYSL A VÝZNAM SLUŽBY... 4 4. ZÁVĚR... 6 2 1. ÚVOD Už před mnoha tisíci lety se považovalo za tělesné milosrdenství,

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 2 Afs 27/2011-110 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Radovana

Více

Ekonomie 06. Otázka číslo: 1. Dohoda o dlouhodobé hospodářské, průmyslové, vědecké a technické spolupráci mezi Irákem a ČSSR byla podepsána v roce:

Ekonomie 06. Otázka číslo: 1. Dohoda o dlouhodobé hospodářské, průmyslové, vědecké a technické spolupráci mezi Irákem a ČSSR byla podepsána v roce: Ekonomie 06 Otázka číslo: 1 Dohoda o dlouhodobé hospodářské, průmyslové, vědecké a technické spolupráci mezi Irákem a ČSSR byla podepsána v roce: 1969 1972 1976 1979 Otázka číslo: 2 Příjmy z cel, vybraných

Více

*uohsx0014xjr* UOHSX0014XJR

*uohsx0014xjr* UOHSX0014XJR *uohsx0014xjr* UOHSX0014XJR Č.j.: ÚOHS-S35/2009/VZ-2238/2009/510/MOn V Brně dne 23. března 2009 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve

Více

ROZVOJOVÝ STRATEGICKÝ DOKUMENT

ROZVOJOVÝ STRATEGICKÝ DOKUMENT PROFI ŠKOLA S.R.O. ROZVOJOVÝ STRATEGICKÝ DOKUMENT PLÁN ROZVOJE OBCE/MĚSTA OBDOBÍ LET 2015 2020 STRUKTURA A SPECIFIKACE SOKOLOV ČERVENEC 2015 ÚVOD Jak jsme uvedli v materiálu o strukturálních fondech EU

Více

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) SEMINÁŘ V. Makropohled na mezinárodní obchod. PODKLADY K SEMINÁŘŮM ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I.

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) SEMINÁŘ V. Makropohled na mezinárodní obchod. PODKLADY K SEMINÁŘŮM ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Mezinárodní obchod I. SEMINÁŘ V. Makropohled na mezinárodní obchod 1. Základní vztahy v otevřené ekonomice Ze základních identit o struktuře výdajů na HDP je možno odvodit tyto dva vztahy: ( ) ( ) X M = Y C + I + G ( ) ( )

Více

POJISTN OBZOR 2 2004 RO»NÕK LXXXI

POJISTN OBZOR 2 2004 RO»NÕK LXXXI POJISTN OBZOR 2 2004 RO»NÕK LXXXI Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Jaroslava

Více

OdsavaË par ZHT 510 (610)

OdsavaË par ZHT 510 (610) OdsavaË par ZHT 510 (610) N VOD K POUéITÕ Obsah» st 1: Pokyny k mont ûi... 3-4 VöeobecnÈ pokyny... 3 BezpeËnostnÌ pokyny... 3 Mont û odsavaëe par... 3 Mont û na zeô... 3 Mont û na vrchnì kuchyúskou sk

Více

NOVÉ OBCHODNÍ P ÍLE ITOSTI A VYU ITÍ NET METERINGU

NOVÉ OBCHODNÍ P ÍLE ITOSTI A VYU ITÍ NET METERINGU NOVÉ OBCHODNÍ P ÍLE ITOSTI A VYU ITÍ NET METERINGU Jan Kanta Manažer útvaru legislativa a trh Konference Trendy elektroenergetiky v evropském kontextu XI. Špindler v Mlýn hotel Horal, 13-14. dubna 2016

Více

odst Ìk v nì mate skèho mlèka

odst Ìk v nì mate skèho mlèka Technika echnika odst Ìk v nì mate skèho mlèka M -li matka vìce mlèka, neû staëì dìtï vypìt, a tvorba s pot ebou dìtïte jeötï nejsou v rovnov ze, je nutnè p ebytky mlèka odst Ìk vat. TakÈ v p ÌpadÏ, ûe

Více

Přehled vládních škrtů v sociální a daňové oblasti, ve zdravotnictví, v zaměstnanosti a odměňování

Přehled vládních škrtů v sociální a daňové oblasti, ve zdravotnictví, v zaměstnanosti a odměňování Přehled vládních škrtů v sociální a daňové oblasti, ve zdravotnictví, v zaměstnanosti a odměňování Pojistné Zavádí se maximální měsíční hranice příjmu pro odvod pojistného ve výši 4 násobku průměrné mzdy,

Více

PojistnÈ rozpravy 20 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007

PojistnÈ rozpravy 20 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007 PojistnÈ rozpravy 20 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007 ISSN 0862-6162 OBSAH 50. v roëì podpisu ÿìmsk ch smluv a pojiöùovnictvì... 4 50 th anniversary of the Treaty of Rome and the insurance industry Ing.

Více

DPH v Evropském společenství UPLATŇOVÁNÍ V ČLENSKÝCH STÁTECH INFORMACE PRO SPRÁVNÍ ORGÁNY / HOSPODÁŘSKÉ SUBJEKTY INFORMAČNÍ SÍTĚ ATD.

DPH v Evropském společenství UPLATŇOVÁNÍ V ČLENSKÝCH STÁTECH INFORMACE PRO SPRÁVNÍ ORGÁNY / HOSPODÁŘSKÉ SUBJEKTY INFORMAČNÍ SÍTĚ ATD. EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO DANĚ A CELNÍ UNII Nepřímé zdanění a daňová správa DPH a jiné daně z obratu V Bruselu, 01.2010 TAXUD/C/1 DPH v Evropském společenství UPLATŇOVÁNÍ V ČLENSKÝCH STÁTECH

Více

Intervence ČNB dva roky poté Mýty, fakta, odhady. Zpracoval: Ing. Otto Daněk místopředseda AE (z materiálů ČNB a denního tisku) 1

Intervence ČNB dva roky poté Mýty, fakta, odhady. Zpracoval: Ing. Otto Daněk místopředseda AE (z materiálů ČNB a denního tisku) 1 Intervence ČNB dva roky poté Mýty, fakta, odhady Zpracoval: Ing. Otto Daněk místopředseda AE (z materiálů ČNB a denního tisku) 1 1. Rozhodnutí ČNB bylo překvapivé a šokující pro trhy i podniky. Na několika

Více

VÃSTNÕK. ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2006 OBSAH. » stka 42 25. z Ì 2006 Cena 26,ñ KË. vod... 2498. I. Registrace

VÃSTNÕK. ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2006 OBSAH. » stka 42 25. z Ì 2006 Cena 26,ñ KË. vod... 2498. I. Registrace VÃSTNÕK ÿadu PRO OCHRANU OSOBNÕCH DAJŸ 2006» stka 42 25. z Ì 2006 Cena 26,ñ KË OBSAH vod............................................................ 2498 I. Registrace P ehled zruöen ch registracì za obdobì

Více

1. Informace o předmětu zakázky Stručný textový popis zakázky, technická specifikace

1. Informace o předmětu zakázky Stručný textový popis zakázky, technická specifikace VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY Veřejná zakázka malého rozsahu zadávaná v souladu s 12 odst. 3 a 18 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o veřejných

Více

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009 DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009 Úvodní ustanovení 1. V návaznosti na příslušné zákony a stanovy družstva obsahuje domovní řád pravidla užívání bytů, nebytových a společných částí

Více

CALLING TO YOUR ATTENTION

CALLING TO YOUR ATTENTION POJISTN OBZOR 1 2005 RO»NÕK LXXXII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Ing. Jana Burdov, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Jaroslava

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE OBSAH

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE OBSAH MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) Úvod OBSAH Odstavec Předmět standardu...

Více

(1) Pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie platí tyto výkupní ceny a zelené bonusy a určené podmínky:

(1) Pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie platí tyto výkupní ceny a zelené bonusy a určené podmínky: Cenové rozhodnutí ERÚ č. 10/2005 ze dne 18. listopadu 2005, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů Energetický

Více

S M L O U V A O D Í L O. uzavřená podle ust. 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění II.

S M L O U V A O D Í L O. uzavřená podle ust. 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění II. S M L O U V A O D Í L O uzavřená podle ust. 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění Čl. I. Smluvní strany Objednatel: Město Bílina Břežánská 50/4, 418 31 Bílina Zastoupení:

Více

Auditorské postupy z pohledu managementu

Auditorské postupy z pohledu managementu 3. KAPITOLA Auditorské postupy z pohledu managementu 3.1 Dokumentace auditorského postupu P i prov dïnì auditu je povinnostì auditora respektovat z kon Ë. 254/2002 Sb., o auditorech, ve znïnì pozdïjöìch

Více

METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko METODICKÝ POKYN - DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ verze 1.06 Evidence změn Verze Platnost od Předmět změny Strany č. 1.01 22. 10. 2007 Sestavování

Více

OBNOVA A ROZVOJ ZDROJŮ ČEZ VÝROBA ZŮSTÁVÁ NAŠÍ HLAVNÍ ČINNOSTÍ. Pavel Řeţábek manaţer útvaru Dlouhodobé prognózy

OBNOVA A ROZVOJ ZDROJŮ ČEZ VÝROBA ZŮSTÁVÁ NAŠÍ HLAVNÍ ČINNOSTÍ. Pavel Řeţábek manaţer útvaru Dlouhodobé prognózy OBNOVA A ROZVOJ ZDROJŮ ČEZ VÝROBA ZŮSTÁVÁ NAŠÍ HLAVNÍ ČINNOSTÍ Pavel Řeţábek manaţer útvaru Dlouhodobé prognózy Asociace Energetických Manaţerů Praha 20.9.2011 VĚTŠINA ZISKU SKUPINY ČEZ POCHÁZÍ Z VÝROBY

Více

Hrozí-li nesplnění termínů odevzdání práce, je třeba: Nejraději mám takového spolupracovníka, který:

Hrozí-li nesplnění termínů odevzdání práce, je třeba: Nejraději mám takového spolupracovníka, který: Styly řízení Řízení lidí je dosahování cílů prostřednictvím druhých lidí. Řízení lidí je proces, do kterého vstupuje široké spektrum faktorů, jehož podstatou jsou různí lidé. Jaký styl řízení charakterizuje

Více

POUČENÍ o registrech Sdružení SOLUS

POUČENÍ o registrech Sdružení SOLUS POUČENÍ o registrech Sdružení SOLUS I. ÚVOD Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s. (dále též jen [Společnost]) je členem sdružení SOLUS, zájmového sdružení právnických osob, IČ 69346925 (též jen SOLUS

Více

městské části Praha 3 pro rok 2016 připravila

městské části Praha 3 pro rok 2016 připravila městské části Praha 3 pro rok 2016 připravila městské části Praha 3 pro rok 2016 - Návrh projektu k 3. 2. 2016 Obsah Obsah... 2 1. KONTEXT... 3 2. CÍLE A VÝSTUPY PROJEKTU... 4 3. POSTUP PŘÍPRAVY PARTICIPAČNÍHO

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel, 29. 6. 1999 COM(1999) 317 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Rozvoj krátké námořní dopravy v Evropě

Více

OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012

OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012 OBCHODNÍ PRÁVO Vysoká škola ekonomie a managementu 2012 Obchodní právo JUDr. Ing. Jaroslav Staněk, CSc. Copyright Vysoká škola ekonomie a managementu 2012. Vydání první. Všechna práva vyhrazena. ISBN 978-80-86730-93-6

Více

KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II)

KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II) KLÍČE KE KVALITĚ (METODIKA II) Systém metodické, informační a komunikační podpory při zavádění školních vzdělávacích programů s orientací na rozvoj klíčových kompetencí a růst kvality vzdělávání Anotace

Více

Připomínky AMSP ČR k materiálu MPO: Exportní strategie České republiky pro období 2012-2020

Připomínky AMSP ČR k materiálu MPO: Exportní strategie České republiky pro období 2012-2020 Připomínky AMSP ČR k materiálu MPO: Exportní strategie České republiky pro období 2012-2020 Celkové hodnocení materiálu Exportní strategie ČR 2012-2020: Jedná se o logicky uspořádaný dokument, který navazuje

Více

S 127/01-2368/01 V Brně dne 30.11.2001

S 127/01-2368/01 V Brně dne 30.11.2001 S 127/01-2368/01 V Brně dne 30.11.2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 127/01, zahájeném dne 26. října 2001 podle 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád),

Více

Z klady marketingu 7 VБ0є1voj marketingu 7 KlБ0И0Б0З9ovБ0З6 pojmy marketingu 8 Co je to marketing? 8 MarketingovБ0є1 mix 9.

Z klady marketingu 7 VБ0є1voj marketingu 7 KlБ0И0Б0З9ovБ0З6 pojmy marketingu 8 Co je to marketing? 8 MarketingovБ0є1 mix 9. Д1Х3vii OBSAH VБ0И3nov nб0и0 PodБ0И3kov nб0и0 O autorovi Б6 8vod 1 Vztah mezi strategiб0и0 a marketingem 1 Guru a jejich vliv 2 Guru tб0и3б0л4kб0з6 v hy 3 Peter Drucker 3 Michael Porter 3 Tom Peters 4

Více

S 114/03-2604/03 V Brně dne 16. července 2003

S 114/03-2604/03 V Brně dne 16. července 2003 S 114/03-2604/03 V Brně dne 16. července 2003 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 114/03, zahájeném dne 17. června 2003 podle 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní

Více

Měsíční zpráva o provozu ES ČR. leden 2015

Měsíční zpráva o provozu ES ČR. leden 2015 Měsíční zpráva o provozu ES ČR leden 215 Oddělení statistiky a sledování kvality ERÚ, Praha 215 leden 215 Obsah 1 Zkratky, pojmy a základní vztahy str. 3 2 Úvodní komentář k hodnocenému měsíci str. 4 3.1

Více

Úřad vlády České republiky

Úřad vlády České republiky Úřad vlády České republiky Výbor pro udržitelnou energetiku RVUR Stanovisko Výboru pro udržitelnou energetiku Rady vlády pro udržitelný rozvoj k energetické efektivnosti a úsporám konečné spotřeby energie

Více

Rozhodněte se, co budete dál dělat

Rozhodněte se, co budete dál dělat KAPITOLA 3 Rozhodněte se, co budete dál dělat Jako zakladatel firmy se snažíte přijít na to, čím strávíte dalších pár let svého života. Váš startup chcete pomocí lean metod budovat především proto, abyste

Více

51/2006 Sb. ze dne 17. února 2006. o podmínkách připojení k elektrizační soustavě

51/2006 Sb. ze dne 17. února 2006. o podmínkách připojení k elektrizační soustavě 51/2006 Sb. ze dne 17. února 2006 o podmínkách připojení k elektrizační soustavě Změna: 81/2010 Sb. Energetický regulační úřad stanoví podle 98 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a

Více

TEPELNÁ ČERPADLA ALTERNATIVNÍ ZDROJE TEPLA

TEPELNÁ ČERPADLA ALTERNATIVNÍ ZDROJE TEPLA INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 TEPELNÁ ČERPADLA ALTERNATIVNÍ

Více

VÝROBEK V MARKETINGOVÉM MIXU. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz

VÝROBEK V MARKETINGOVÉM MIXU. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. dusan.pavlu@vsfs.cz 1. VÝROBEK JAKO SOUČÁST MARKETINGOVÉHO MIXU PRODUKT PRODUCT charakteristika - jakost, značka, design, vlastnosti, balení, velikost, služby, záruka, rozmanitost,

Více

Ceník dodávky elektrické energie Pražské plynárenské, a. s. Produkt FLEXI - Elektřina, platný od 1. 1. 2016 do 30. 06. 2018.

Ceník dodávky elektrické energie Pražské plynárenské, a. s. Produkt FLEXI - Elektřina, platný od 1. 1. 2016 do 30. 06. 2018. Ceník dodávky elektrické energie Pražské plynárenské, a. s. Produkt FLEXI - Elektřina, platný od 1. 1. 2016 do 30. 06. 2018. Působnost a účinnost ceníku Ceník obsahuje ceny elektrické energie (dále jen

Více

Sociální podnikání a obce: jak na to

Sociální podnikání a obce: jak na to Sociální podnikání a obce: jak na to Petra Francová Seminář SMO Praha 20.5. 2014 Poslání P3 People, Planet, Profit, o.p.s. P3 přináší a prosazuje nové přístupy v podnikání s pozitivním dopadem na společnost.

Více

Kritéria pro získání titulu Ekoškola

Kritéria pro získání titulu Ekoškola Kritéria pro získání titulu Ekoškola Zde uvedená kritéria jsou nezbytným minimem pro udělení prvního titulu Ekoškola na dvouleté období. Při auditu bude přihlédnuto ke konkrétním podmínkám a možnostem

Více

Komentované Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/2004 ze dne 20. října 2004, k cenám tepelné energie

Komentované Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/2004 ze dne 20. října 2004, k cenám tepelné energie Komentované Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/2004 ze dne 20. října 2004, k cenám tepelné energie Energetický regulační úřad (dále jen Úřad ) podle 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti

Více

Zápis ze schůze Výboru SRPŠ

Zápis ze schůze Výboru SRPŠ Zápis ze schůze Výboru SRPŠ při ZŠ a MŠ v Horní Moštěnici SRPŠ Horní Moštěnice je občanské sdružení s oficiálním názvem "Sdružení rodičů a dalších fyzických a právnických osob při Základní škole v Horní

Více

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 5 Vydáno: KVĚTEN 2004 Cena: 40 Kč OBSAH

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 5 Vydáno: KVĚTEN 2004 Cena: 40 Kč OBSAH V ĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY R O Č N Í K LX SEŠIT 5 Vydáno: KVĚTEN 2004 Cena: 40 Kč OBSAH» st normativnì ñ ñ Protokol mezi Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov

Více

Prioritní osa 3 - Účinné nakládání energií

Prioritní osa 3 - Účinné nakládání energií Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost ( 2014-2020): Prioritní osa 3 - Účinné nakládání energií 20. března 2013 Veletrh AMPER 2013 26.2. 2015 II. Podpora inovativního podnikání v

Více

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení?

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení? březen 2009 Kvůli permanentní nejistotě s vízy nemůže být mongolská komunita v ČR stabilní a rozvíjet se. Rozhovor s Ariunjurgal Dashnyam, ředitelkou Česko-mongolské společnosti Abstrakt: Tereza Rejšková

Více

KomunikaËnÌ a ÌdÌcÌ p Ìstroj BKS24-1B

KomunikaËnÌ a ÌdÌcÌ p Ìstroj BKS24-1B KomunikaËnÌ a ÌdÌcÌ p Ìstroj BKS-B Řízení a kontrola požárních a odkuřovacích klapek vybavených servopohonem ve spojení s napájecím a komunikačním přístrojem. Účinnost BKS-B přijímá přes napájecí a komunikační

Více

KempHoogstad daňové novinky. Prosinec 2013

KempHoogstad daňové novinky. Prosinec 2013 KempHoogstad daňové novinky Prosinec 2013 Obsah: 1. Obchodní korporace daně a účetnictví... 2 2. Daň z přidané hodnoty... 3 3. Zaměstnanci a fyzické osoby... 4 4. Majetkové daně... 5 Stejně jako téměř

Více