Informační noviny Agrární komory České republiky srpna 2013

Transkript

1 Národní výstava hospodářských zvířat v Brně Strana 26 Podpora výstavby bioplynových stanic by neměla skončit Strana 34 Zemědělský magazín: filmový pořad nejen o biopotravinách Mimořádná příloha Informační noviny Agrární komory České republiky srpna 2013 AKTUÁLNĚ Dvacetileté jubileum AK ČR se blíží Letos 12. září si Agrární komora ČR připomene slavnostním aktem na pražském Žofíně jubilejní 20. výročí svého založení. Ustavující sněm v roce 1993 se konal ve velmi komplikovaném období mnoha zásadních změn. Velké změny, zejména transformace majetkových vztahů, vstup ČR do EU a další, provázejí Agrární komoru ČR po celou dobu její dvacetileté existence. Ve dvou po sobě rychle jdoucích krocích byly zrušeny dotace spotřebitelských cen potravin. Na minimum se snížily dotace do zemědělství. Byl liberalizován zahraniční obchod. Tzv. rozdílové ukazatele, které představovaly u zemědělských výrobků a potravin v průměru cca 50 % dotací při vývozu, byly nahrazeny nízkými celními sazbami při dovozu. EU měla 2,5krát vyšší cla, než si vyjednala ČR. JZD se transformovala na družstva vlastníků nebo na společnosti, vydával se majetek z družstev a státních podniků podnikatelům, kteří se rozhodli hospodařit individuálně, privatizovalo se, vzpomíná poradce Jan Záhorka, který po celou dobu od vzniku AK ČR pracuje v její pražské centrále. (egi) Tatrovka jede dál Dne 19. dubna povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vlastnický vstup podnikatelů Reného Matery a Jaroslava Strnada do společnosti Tatra Trucks, a. s. Nabytím akciových podílů ve společnosti Tatra Trucks, a.s., tak ovládli nejstarší českou automobilku. Podnik se tímto krokem dostává do rukou českých vlastníků, kteří jsou zkušenými podnikateli s těžištěm aktivit v českém průmyslu. Jejich cílem je stabilizovat vztahy podniku s klíčovými zákazníky, získat zpět důvěru bank v podnik a zlepšit řízení a komunikaci v podniku. Firma letos počítá s produkcí 880 vozidel, což je dvojnásobný nárůst proti roku (egi) Sklizeň bude lepší než loni Letošek nám sice nadělil poněkud extrémnější počasí, ale podle všech prognóz by měla u nás celková sklizeň dopadnout dobře. Výnosy řepky přes 3 t/ha a pšenic 8 t/ha nejsou výjimkou, sklizeň by mohla být až o milion tun vyšší než loni. Optimistické předpovědi výnosů však způsobily pokles předžňových cen, farmáři tedy doufají v jejich oživení po žních, až bude známa sklizeň u nás i v okolních zemích. Teprve pak se rozhodne o tom, jaká bude nabídka a po ptávka a jak to bude s cenami. Více v analýze předsedy představenstva ČMSO ZZN Ing. Zdeňka Kubisky na straně 36 Spolupráce technického výzkumu s agrárníky Další výzkumný ústav podepsal v těchto dnech spolupráci s Agrární komorou ČR. Máme zájem získávat impulzy z praxe, je to velmi důležité pro naši práci, řekl při schůzce v centrále Agrární komory ČR v Praze Ing. Marek Světlík, Ph.D., ředitel Výzkumného ústavu zemědělské techniky v Praze-Ruzyni. Toto výzkumné pracoviště řeší řadu zajímavých projektů. Jedním z nich je například optimalizace vodního režimu v krajině a zvýšení retenční schopnosti krajiny uplatněním ČÍSLO DNE 3,4 tuny kompostů z biologicky rozložitelných odpadů. Dalším zajímavým projektem, jehož zadavatelem je ministerstvo vnitra, je stanovení minimální potřeby energie pro zajištění základních Ředitel Marek Světlík Ilustrační foto Zub funkcí zemědělství v krizových situacích. Výzkumníci nyní analyzují možnosti agrárního sektoru v zajištění energie z vlastních energetických zdrojů. Výzkumný ústav zemědělské techniky nemá konstrukční ambice na sestrojení nových prototypů zemědělských strojů, to je v současné době záležitostí samotných výrobců strojů, ale projekty a inovace v oblasti zemědělských technologií, kterými se zabývá, mají pro venkov svým dopadem nesmírný význam. Od této spolupráce si slibujeme pozitivní přínos celému našemu sektoru, uvedl prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba. (egi) Výnos řepky olejné dosahuje letos v České republice 3,4 tuny z hektaru, což je druhý nejvyšší výnos v historii. Šance na renezanci Léto končí, země vydala své plody, úroda je sklizena a přichází čas bilancování. Přichází čas Národních dožínek, které oslavíme opět na agrosalonu Země živitelka 31. srpna. Ty letošní budou malinko jiné než předchozí. Samozřejmě budou oslavou práce čes kého zemědělce a jeho stavu, budou oslavou slušných výnosů. Rozdíl od těch předchozích bude ten, že dožínkový věnec, po staletí uctívaný symbol, předám poprvé ministru zemědělství, který je této pocty plně hoden. Má příslušnou odbornost a rezortu rozumí. Jsem tedy rád, že na konci své devítileté éry v čele Agrární komory ČR tuto možnost mám. A byl bych velmi rád, kdyby stejnou možnost měl na živitelce za rok můj nástupce. České zemědělství totiž reformou společné zemědělské politiky EU od roku 2014 vstupuje do rozhodujícího období a má poslední šanci na svou renezanci. K prosazení maxima z pozice českých zemědělců do reformy jsme udělali opravdu mnoho práce a vysloužili si v Bruselu respekt. Zbývá udělat poslední krok a transponovat paragrafy a dikci reformy do podmínek českého zemědělství. A k tomu potřebujeme pevného a kvalifikovaného ministra. Nestačí, jak jsme v minulosti mnohokrát slýchali, že jediná kvalifikace je, že ho ministrování baví. Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR Jediný magazín v ČR celé potravinové vertikály PRVOVÝROBA ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL OBCHOD

2 2 Aktuality 29. srpna ročník soutěže Manažer roku Letošní zastoupení manažerů nominovaných ZS ČR při 20. ročníku soutěže Manažer roku bylo největší za dobu existence soutěže. V jubilejním ročníku, kterého se osobně účastnil prezident republiky Miloš Zeman, ZS ČR nominoval devět zástupců do tří oborů podnikání z 28 hodnocených odvětví, přitom nominovaných jsou stovky, finalistů pak jen desítky. Soutěží se ve 28 odvětvích národního hospodářství o vítěze odvětví, o nejlepšího manažera malé a střední firmy (do 50 a 250 zaměstnanců) v rámci všech odvětví národního hospodářství, dále pak je oceněn mladý manažerský talent, a mezi nejcennější pak patří umístění v Top 10, kde nejlépe umístěný muž je Manažer roku 2012 a nejlépe umístěná žena Manažerkou roku V Top 10 se umístil generální ředitel společnosti Farmtec Václav Škeřík, který současně zvítězil v odvětví služby pro podnikatele v zemědělství, ředitelka společnosti Lyckeby Culinar Marie Vávrová, zvítězila v odvětví výroba potravin, a předseda ZD Kouty Lubomír Pisk se stal nejlepším manažerem odvětví zemědělství, myslivost, lesnictví, rybářství a chov ryb. Text a foto: Jaroslav Šubrt Zleva: Hodnotitel soutěžících Jaroslav Šubrt zastupující, ředitel spol. Silyba Vladimír Hovad, předseda ZD Kouty Lubomír Pisk, předseda JZD Staré Hamry Petr Šimeček, ředitel MHD Střední Čechy František Jirota, ředitelka spol. Lyckeby Culinar Marie Vávrová, generální ředitel spol. Agrostroj Lubomír Stoklásek, generální ředitel spol. Farmtec Václav Škeřík a ředitel OD Soběšice František Trnka Praha si vychutnala svátek piva Celkem 52 pivovarů, 104 druhů piva a více než 25 pivních stylů nabídl Festival minipivovarů, který se konal stylově na Pražském hradě. Takřka tři tisíce návštěvníků zažily 14. a 15. června největší degustační akci letošního roku. Českomoravský svaz minipivovarů se přitom rozhodl nepřebírat formát mnichovského Oktoberfestu, kde se klade důraz na množství vypitého piva, ale zvolil přístup nejznámější pivní akce v USA. Stejně jako na Great American Beer Festival si i v Praze milovníci kvalitního piva koupili vstupenku a pak ochutnávali neomezený počet malých vzorků zdarma. Festival minipivovarů na Pražském hradě tak nabídl návštěvníkům nejrůznější pojetí objevování piva. Kdo chtěl, mohl poznávat vůně a chutě méně obvyklých světových pivních stylů, porovnávat různé klasické české ležáky, či jen procházet postupně nabídku pivovarů z celé České republiky, to vše na jednom místě. U jednotně řešených stánků, kde každý pivovar měl na čepu dvě piva podle vlastní volby, nechyběly pivovary s řadou úspěchů v degustacích a soutěžích jako Klášterní pivovar Strahov, Pivovar Matuška Broumy, Pivovarský Dvůr Zvíkov, Pivovar Antoš Slaný, nebo naopak pivovary, které na sebe za velmi krátkou dobu upoutaly pozornost jako Břevnovský klášterní pivovar Sv. Vojtěcha Praha, Pivovar Hendrych Vrchlabí, Šumavský pivovar Vimperk nebo Pivovar Chotoviny. Akce se za stejných podmínek zúčastnil nejstarší český pivovar U Fleků, kde se vaří od roku 1499, i Minipivovar Kolštejn, kde první várka opustila varnu teprve před sed mi týdny. Velmi silnou skupinu tvořily pivovary ze Severní Moravy, například tradiční Hostinský pivovar a hotel Excelent Rýmařov, Pivovarský Dům Ostrava (dříve Biovar), Pivovar Koníček Vojkovice nebo Zámecký pivovar Pikard v Ostravě Zábřehu. Z tradičních českých minipivovarů se představil pražský Minipivovar U Medvídků nebo Pivovarský Dvůr Lipan z Dražíče. Pro návštěvníky byla akce i výjimečnou možností seznámit se osobně s řadou pivovarnických osobností včetně nejdéle sloužícího sládka v Česku Ivana Chramosila. Z hlediska pivních stylů měl největší zastoupení světlý ležák, potěšila nabídka polo tmavých ležáků i pšeničných piv. Jako nejvíce inovativní pivovar se představil Pivovarský dům Praha s kopřivovým pivem a pivovar Nomád, který hledá inspiraci na americké pivní scéně. Druhý ročník akce tak potvrdil, že v Královské zahradě Pražského hradu vznikla reprezentativní celonárodní přehlídka českého rukodělného pivovarnictví. Setkávají se zde osobnosti českého pivovarnictví s milovníky piva nejen z Česka, ale i ze zahraničí, aby v unikátním prostředí využili ojedinělou příležitost poznat pivo jako velmi rozmanitý, moderní nápoj vhodný k řadě příležitostí. Pavel Borowiec, vydavatel měsíčníku Pivo, Bier & Ale INZERCE Navštivte nás na výstavě Země živitelka České Budějovice, Pavilon E1: KDS Sedlčany, nožířské výrobní družstvo KOVO DRUŽSTVO Olomouc KOVODRUŽSTVO Žebrák STYL Plzeň, výrobní družstvo Templářské sklepy Čejkovice TVAR výrobní družstvo Pardubice VŘÍDLO, výrobní družstvo, Karlovy Vary Volná plocha u pavilonu E1: DUP Pelhřimov pivovar Poutník JIHOKOV České Budějovice Pavilon E5: Svaz českých a moravských výrobních družstev Pavilon T1: KOVOBEL, výrobní družstvo, Domažlice SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH VÝROBNÍCH DRUŽSTEV Václavské nám. 21, Praha 1 tel.: , fax: , marketing@scmvd.cz Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR slaví 20. výročí Výroční konference Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR (AZZP ČR), která je partnerem Svazu českých a moravských výrobních družstev v řešení problematiky zaměstnávání zdravotně postižených osob, se uskutečnila dne 28. května v pražském hotelu Olympik. Mezi přizvanými hosty byli mimo jiné místopředseda Senátu Zdeněk Škromach, předsedkyně podvýboru pro zaměstnanost Vladimíra Lesenská, náměstek ministryně práce a sociálních věcí Roman Chlopčík, místopředseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Jiří Morávek a další desítky hostů, kteří si spolu se zakladateli AZZP ČR připomněli historii i klíčové události. Druhá část konference byla věnována pohledu opačným směrem. Po nepříliš dotažené sociální reformě v roce 2012, která se dotkla i nástrojů podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením, apelovali zaměstnavatelé na využití následujících měsíců ke konstruktivní přípravě systémových změn opírajících se o národní studie i zahraniční zkušenosti. Za prioritu zaměstnavatelé považují zejména řešení posouzení a diagnostiky zbytkového pracovního potenciálu OZP, kategorizaci typů zaměstnávání OZP, státní kontrolu a evidenci náhradního plnění povinného podílu zaměstnaných OZP a zjednodušení systému uznávání oprávněných zaměstnavatelů k využití nástrojů podpory. V neposlední řadě také vzdělávání a poradenství týkající se specifických nástrojů a jejich uplatnění v praxi jak samostatných osob se zdravotním postižením, tak i manažerů zaměstnavatelů a také specializovaných zaměstnanců státní správy. AZZP ČR je o 40 let mladší než SČMVD. Byla založena před 20 lety a je dnes sdružením zastupujícím 130 zaměstnavatelů s více než zaměstnanců. Spolupracuje s řadou partnerů na vládní i nevládní úrovni a zapojuje se do aktivit na podporu systémového řešení pracovního začlenění osob se zdravotním postižením do života, především do zaměstnávání. SČMVD Zleva: předseda AZZP ČR a předseda Šance, družstvo handicapovaných Brno, Josef Šulc, místopředseda Senátu Zdeněk Škromach a místopředseda AZZP ČR a ředitel odboru VDI SČMVD Karel Rychtář Foto archiv SČMVD

3 29. srpna 2013 Aktuality 3 Výrobek Majolka českého výrobce Boneco, a. s., patří po dlouhá léta k tomu nejlepšímu v oblasti majonézových výrobků na českém trhu. Svědčí o tom mimo jiné i řada ocenění, kterými je tento produkt ověnčen. Konkrétně jmenujme prestižní ocenění značkou národní kvality Klasa, je chráněna proslulou ochrannou známkou Úřadu průmyslového vlastnictví a v neposlední řadě získala právo používat označení Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou ČR. K těmto oceněním přibylo v letošním roce další, Majolka získala významné ocenění Středočeská Regionální potravina za vítězství v soutěži Středočeského kraje o značku Regionální potravina. Tuto značku udělil ministr zemědělství ČR dne 15. července s oprávněním používat ji po dobu čtyř let. Ryze čes - ká firma Boneco se tak stává již podruhé držitelem tohoto ocenění. První získala společnost v roce 2010 za výrobek Vaječná Majolka získala další ocenění Centrum sklářského umění v Sázavě se otevře na začátku roku 2014 pomazánka. Majolka je tradiční česká majonéza, jejíž vývoj a začátky výroby sahají až do roku Výroba podle nezměněné receptury pokračuje ve firmě Boneco, a. s., dodnes. Hlavní složkou Majolky je kvalitní rostlinný řepkový olej českého původu, který obsahuje zdraví prospěšné vícenenasycené mastné kyseliny včetně esenciální kyseliny alfa linolenové ze skupiny omega 3 mastných kyselin. Další nedílnou součástí majonéz jsou vejce nebo vaječný žloutek. V Majolce je používán výhradně pasterovaný žloutek sušený, jehož emulgační a senzorické vlastnosti jsou zcela bezkonkurenční. Výjimečné vlastnosti použitého sušeného žloutku umožní vytvořit zcela hladkou a krémovou konzistenci. Je nutné zmínit také absolutní bezpečnost těchto žloutků z hlediska mikrobiologického. Obávané patogenní mikroorganismy typu salmonel apod. nebyly v tradiční Majolce po celou dobu její existence nikdy zachyceny. Typickou chuť majonézy potom dotvářejí přídavky dalších ingrediencí, jako jsou ocet, cukr, sůl, a hořčice. Majolka neobsahuje žádná zahušťovadla a stabilizátory. Je vyrobena bez použití konzervačních látek a je vhodná pro bezlepkovou dietu. Ing. Pavel Fritsch Zážitkovou interaktivní expozici skla, rezidenční pobyty pro výtvarníky, kurzy pro veřejnost, workshopy, sympozia, konference bude nabízet nové Centrum sklářského umění v Huti František v Sázavě. Svou činnost zahájí na začátku roku V současné době finišují stavební práce a objekt bude v nejbližší době zkolaudován, uvedla Martina Kulhavá, ředitelka společnosti Cesty skla, o. p. s., která bude sklářské centrum provozovat. Část dokončovacích prací bude ještě na stavbě pokračovat. Následovat bude vybavení interiérů v expoziční části půjde o vybavení výstavních prostor výstavním mobiliářem, v dílenské části pak hlavně o instalaci technologií sklářských pecí, strojů a dalšího zařízení, dodala Martina Kulhavá. Už několik měsíců se připravují produkty, které bude nové sklářské centrum nabízet. V interaktivní expozici skla budou vystavena díla ze sbírky Crystalexu. Doplní je další předměty vybrané s důrazem na zážitkovou rovinu, které návštěvníky seznámí se sklem jako materiálem. Základním spojujícím prvkem budou odpovědi na otázku Jak?, tedy Jak se dělá?, Jak vzniká? Jak funguje? Expozice bude určená pro odborníky i širokou veřejnost. Pro děti ze základních a středních škol jsou připraveny projektové hry vycházející z výukových programů navazujících na rámcový vzdělávací program. Součástí centra je i dílenská část, kde budou probíhat rezidenční pobyty pro výtvarníky, kurzy pro širokou veřejnost, workshopy, sympozia, konference a další aktivity prezentující sklářské řemeslo. Huť František postavil v roce 1882 Josef Kavalier a dal jí jméno po svém otci. Po vybudování nových provozů skláren a nových výrobních hal ale význam hutě František klesal a pomalu chátrala. V roce 2010 byla zapsána na seznam kulturního dědictví ČR. Její záchranu si vzala za své Nadace Josefa Viewegha Sklářská huť František. Náklady na vybudování centra jsou kolem 130 milionů korun a z většiny je pokryje dotace z Integrovaného operačního programu. (kul) INZERCE

4 4 Aktuality 29. srpna 2013 Venkov jako místo sociálního smíru a duchovního rozvoje Předseda České biskupské konference kardinál Dominik Duka, předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml, předseda Národní sítě Místních akčních skupin ČR František Winter, předseda Spolku pro obnovu venkova ČR Eduard Kavala a předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Jana Juřenčáková podepsali 18. května v Arcibiskupském paláci na Hradčanském náměstí memorandum Venkov jako místo sociálního smíru a duchovního rozvoje. Jeho cílem je zajistit na venkově rozvoj takových činností, které povedou k osvobození jeho obyvatel od pocitu bezvýznamnosti, a to díky jejich zapojení do rozvojových aktivit a možnosti podílet se na úspěšné realizaci partnerských projektů. Zároveň požadují podporu rozvoje venkovských komunit, které řeší celkový rozvoj území, včetně obnovy a využití kulturního dědictví. Memorandum upozorňuje na důležitost obnovy kulturních památek jako obrazu historických souvislostí v regionu. Memorandum vyzdvihuje metodu Leader a komunitně vedený místní rozvoj jako důležitou formu podpory spolupráce mezi organizacemi církví a místními společenstvími. Signatáři požadují, aby byla ze strany státu podporována realizace projektů v oblasti sociálních, charitativních a vzdělávacích aktivit, jejímž cílem je obnova a udržování základních morálních a etických hodnot ve venkovském společenství, mezigenerační spolupráce, boj s chudobou, prevence nezaměstnanosti a sociální exkluze. Kardinál Dominik Duka připomněl, že s přijetím zákona o majetkovém narovnání dochází konečně k odblokování majetku obcí, krajů i některých státních institucí. Blokovaný majetek v řadě případů dosud bránil či zpomaloval rozvoj obcí. Nyní bude sloužit všem občanům. Navrácení části historického církevního majetku bude představovat možnost spolupráce církví s obcemi na mnoha aktivitách, které napomůžou rozvoji komunitního života. Církev byla a je součástí místních komunit a získáním majetkové samostatnosti může efektivněji přispívat k rozvoji kultury, školství či sociálních služeb v místě svého působení, doplnil Duka. Předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml se domnívá, že největší prostor pro aktivitu církví vstříc spoluobčanům a prostředí na venkově je ve vytváření společenství postaveném na vzájemné důvěře a vstřícnosti. To především s ohledem na fakt, že církve jsou asi posledními největšími a nejhustěji zastoupenými institucemi na venkově. Něco takového utvářelo život na venkově v minulosti, kvůli mnoha vlivům došlo ke změnám, nicméně důvěra a vstřícná solidarita jsou principy, bez kterých život malých venkovských společenství bude neúplný. Církevní centra bývají jedněmi z mála, kde může probíhat život po celý den, když mnoho lidí z venkova vyjíždí za prací do okolí. Proto aktivity nabízené těm, kdo zůstávají matky s dětmi, senioři, nezaměstnaní apod. mohou pomáhat smysluplnému využití času a rozvíjení vlastního života, konstatuje Ruml. Předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Jana Juřenčáková považuje za důležité oblasti spolupráce mezi církvemi a obcemi sociální služby, charitu, společenský a duchovní život obcí. Žádnou z těchto aktivit si bez církevních společenství nedovedu představit. Obrovský význam pro obce mají i památkové církevní objekty, zejména kostely, jejichž věže jsou krásnými dominantami nejedné vesnice či města, doplňuje Juřenčáková. Předseda SPOV ČR Eduard Kavala upozorňuje na fakt, že se dnes často zapomíná na to, že žijeme téměř výhradně v kulturní krajině. Naše země je pokladnicí nejen věhlasných a rozsáhlých kulturních památek, ale je zde velké množství velice drobných kulturních památek, často souvisejících s duchovními tradicemi naší země. Bohužel doba, která znamenala po šlapání základních civilizačních hodnot lidských a vlastnických práv, byla i dobou, která pro tyto venkovské památky znamenala nejbolestivější etapu jejich existence. Od roku 1989 bylo mnoho křivd na této hmotné paměti našeho národa napraveno. Je však potřeba zdůraznit, že právě proto, že byl po celou dobu venkov záměrně podfinancováván, nepodařilo se dosáhnout odpovídající nápravy na poli obnovy venkovských kulturních památek. I proto dnes nahlas říkáme, že máme-li býti hodni budoucnosti, musíme věnovat velkou pozornost venkovským kulturním památkám, a to bez finančních prostředků nelze, zdůraznil Kavala. Podle předsedy Národní sítě Místních akčních skupin ČR Františka Wintera by měli o rozvoji venkovských regionů rozhodovat hlavně ti, kteří tam žijí. Právě proto se snažíme diskutovat se všemi zájmovými skupinami, které na venkově pracují. Jednou z klíčových rolí MAS je mobilizovat obyvatele venkova a propojovat venkovské aktéry k zapojení se do rozvoje regionu, kde žijí a pracují. Podpis memoranda je stvrzením spolupráce s organizacemi, které podporují pospolitost a spolupráci. Slibujeme si od toho užší propojení našich pracovních týmů a rychlejší předávání informací, které povede ke společnému cíli, kterým je rozvoj venkova, dodal Winter. Text a 5x foto: Martin Bouška INZERCE Dotační programy: INVESTIČNÍ PROGRAM: ZEMĚDĚLEC Investiční program podpory podnikání je zaměřen zejména na realizaci dlouhodobých investičních záměrů s ohledem na restrukturalizaci a zvýšení efektivnosti, modernizaci, snížení výrobních nákladů, zlepšení jakosti a další rozvoj zemědělských subjektů. Podpora se poskytuje pouze na investice, které nejsou považovány za přijatelné výdaje v rámci Programu rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. ELIMINACE RIZIK ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKÁNÍ: program PODPORA POJIŠTĚNÍ Cílem programu je zpřístupnění pojistné ochrany širokému okruhu zemědělců a tím dosažení vyššího zajištění podnikatelských aktivit proti nepředvídatelným škodám. Účelem podpory je částečná kompenzace pojistného, vynaloženého na zemědělské pojištění. program PODPORA POJIŠTĚNÍ POSKYTOVÁNÍ FINANČNÍ PODPORY POJIŠTĚNÍ PRODUKCE ŠKOLEK S PRODUKCÍ SADEBNÍHO MATERIÁLU LESNÍCH DŘEVIN Cílem programu je zpřístupnění pojistné ochrany sadebního materiálu lesních dřevin ve školkách s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin, dosažení větší propojištěnosti. PŘIPRAVUJEME nové programy poskytování podpory se zaměřením: podpora nákupu zemědělské půdy, která není ve vlastnictví státu obnova provozu podniků zemědělských prvovýrobců a zpracovatelů zemědělské produkce, kterým byla způsobena škoda na neinvestičním majetku povodní, záplavou či přívalovým deštěm, přičemž účelem je pořízení neinvestičního majetku a základního stáda Naše programy Vám zajistí snížení nákladů spojených s financováním Vaší činnosti při jednoduché administraci spojené s podáním žádosti o podporu PGRLF, a. s. Vznik nového úřadu slibuje zpružnění rostlinolékařských kontrol Poslanecká sněmovna schválila dne 17. července zákon, který k 1. lednu příštího roku sloučí dvě dosud samostatné dozorové organizace Státní rostlinolékařskou správu ČR (SRS) a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Nový, moderní úřad pod značkou ÚKZÚZ bude od příštího roku komplexně zastřešovat oblast státního dozoru nad rostlinnou produkcí. Ministerstvo zemědělství si od sloučení obou institucí slibuje lepší řízení systému díky nižšímu počtu organizačních složek státu, snížení byrokratické zátěže, zjednodušení právních předpisů v rezortu a zamezení duplicitám v činnostech, které dosud mohly být vykonávány oběma dozorovými organizacemi. V neposlední řadě samozřejmě půjde o významnou úsporu veřejných financí, která by od roku 2015 mohla podle odhadů dosáhnout zhruba 30 % z původních rozpočtů obou samostatných organizací, říká ministr zemědělství Miroslav Toman. Státní rostlinolékařská správa České republiky i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský se však snaží zemědělcům ulevit už dnes, téměř půl roku před faktickým sloučením. V případě, že je u nějakého podnikatelského subjektu plánována kontrola ze strany Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského i Státní rostlinolékařské správy a bude-li to možné i vzhledem k časovým možnostem, pak budou kontroly za obě organizace provedeny společně, říká ředitel SRS Zdeněk Mach, který současně řídí také ÚKZÚZ. (zb)

5 29. srpna 2013 Aktuality 5 Miroslav Toman: Chceme vytvořit vyvážené struktury podpor vedoucí k rozvoji odvětví Pro období let může naše republika získat z EU nemalé finanční prostředky. Může, ale také nemusí. Aby vše proběhlo co nejlépe, o to usiluje také ministr zemědělství v demisi Miroslav Toman, skutečný odborník na svém místě. Jen jste nastoupil do funkce, nastala řada změn. Tu, kterou velmi uvítala Agrární komora ČR, byla snaha získat od EU podporu postiženým povodněmi, o níž váš předchůdce nepožádal. O jaké jde prostředky a kdy doputují k postiženým? Na odstranění povodňových škod vláda schválila žádost MZe o navýšení rozpočtu o více než 2,1 miliardy korun. Okamžitě poté jsme zaslali Evropské komisi k posouzení zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na zmírnění škod způsobených povodněmi na zemědělském majetku. Hned po schválení Komisí začneme peníze vyplácet zemědělcům prostřednictvím Agentur pro zemědělství a venkov. Na přímou kompenzaci škod bude k dispozici 685 milionů korun, na škody v lesním hospodářství a myslivosti 28 milionů korun a na škody v rybářství 50 milionů korun. Další prostředky, tj. více než 1,3 miliardy korun, půjdou na odstranění škod na státním vodohospodářském majetku. Budeme usilovat o to, aby se peníze dostaly k žadatelům tak brzy, jak to bude možné. Z let, kdy jste ve funkci náměstka ministra zemědělství působil i jako agrární vyjednávač v EU, víte, co je třeba udělat, aby naši zemědělci nebyli v roli nevlastního dítěte. Co vás nyní vzhledem k rozpočtovému období nejvíc zaměstnává? Je potřeba urychleně rozhodnout o struktuře Programu rozvoje venkova tak, aby bylo možné rozpracovat příslušná opatření a identifikovat dosažitelné cíle. Zásadní je rozhodnout zejména o převodu prostředků mezi I. a II. pilířem, zda redefinovat LFA a rozhodnout o pokračování systému přímých plateb SAPS. Vzhledem k tomu, že nyní rozhodujeme o způsobu rozdělení více než 250 miliard Ministr Miroslav Toman a prezident AK ČR Jan Veleba korun na příštích sedm let a tím také o další budoucnosti zemědělství, potravinářství a venkova, mám zájem na otevřené komunikaci se všemi relevantními profesními organizacemi. Hlavním cílem je nastavit konzistentní legislativní a dotační rámec, který bude působit ve prospěch rozvoje zemědělství, zpracovatelského průmyslu a venkovských oblastí. Hned od svého nástupu do funkce intenzivně jednáte i s nevládními organizacemi. Co vám tato jednání přinášejí a v čem jsou přínosná? Cílem intenzivních jednání s nevládními organizacemi je poznat jejich názory a skutečné problémy, se kterými se v praxi potýkají, abychom je lépe mohli odstraňovat. Jedno z takových jednání proběhlo například nedávno v Senohrabech. Na semináři byly vytčeny cíle podpory českých zemědělců pro léta a následovala diskuze o klíčových rozhodnutích ve Společné zemědělské politice. Chceme vytvořit vyvážené struktury podpor vedoucí k rozvoji odvětví, kde v podmínkách ČR existuje potenciál reálné, nikoliv virtuální produkce a zajištění konkurenceschopných podmínek našim podnikům. Jsem přesvědčen, že nová SZP nám jako členskému státu umožňuje mnohem větší flexibilitu při rozdělování finančních prostředků i lepší zacílení podpory na citlivé sektory. S jakým poselstvím chcete oslovit přítomné na Národních dožínkách na Zemi živitelce? Chci zde zemědělce seznámit s tím, co považuji za hlavní cíle podpory českých zemědělců, a to jsou nastavení vhodné struktury přímých plateb, modernizace podniků v zemědělství i potravinářství, rozvoj opatření podporujících živočišnou výrobu či pěstování ovoce a zeleniny. A také podpora projektů, které vytvářejí na venkově nová pracovní místa. O jakých styčných bodech týkajících se Programu rozvoje venkova jednáte s ministrem MMR a životního prostředí? Co jsou v tomto ohledu vaše priority? Vzhledem ke snížení objemu finančních prostředků na Program rozvoje venkova pro budoucí období o jednu třetinu, zejména způsobenému rozhodnutím premiéra Nečase o převodu 300 milionů EUR do kohezní obálky, jsem nucen jednat o převodu některých opatření týkajících se obcí, které dosud PRV financoval pod ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí tak, aby obce o své prostředky nepřišly. Eugenie Línková INZERCE

6 6 Aktuality 29. srpna 2013 Letní krupobití na jihu Čech předběhlo kombajny INZERCE Sklizeň zemědělských plodin je již z velké části úspěšně u konce. Na mnoha místech republiky však místo kombajnů sklízela bouře s krupobitím. Koncem července zasáhlo vydatné krupobití především jižní Čechy, střední Čechy a nakonec se stočilo na východ. Zejména na Táborsku napáchalo lokálně velké škody na plodinách, které přesáhly 350 milionů Kč. O týden později přišla druhá vlna, která znovu vedle jižních a středních Čech udeřila i v severních Čechách a způsobila na porostech ve sklizni totální škody. Nejvíce postiženy byly porosty řepky, obilovin, ale také kukuřice a hořčice. Dle statistiky Agra pojišťovny pojistné plnění u jejích klientů již přesáhlo hranici 50 milionů Kč. V době, kdy nám byla nahlášena první škoda, bylo sklizeno přibližně 20 % ploch. Nepříznivé počasí pak dále komplikovalo našim zemědělcům průběh žní. Kvůli chladnému jaru a letním abnormálním vysokým teplotám budou letos výnosy u většiny plodin nižší než loni, popsal situaci Marek Bizoň, ředitel likvidační služby Agra pojišťovny. Velké škody eviduje Agra pojišťovna ze dne 29. července v oblasti měst České Budějovice, Tábor, Benešov a Chrudim, kde se v odpoledních hodinách přehnala bouřka s krupobitím a u několika podniků zcela zdecimovala úrodu řepky a obilovin. Vzniklé škody byly značné až totální. Zemědělec vynaloží na zasetí a ošetřování porostů značné náklady a logicky očekává jejich návratnost v podobě sklizně. Nepřinese-li mu jeho pěstitelské úsilí na některých menších plochách, které obdělává, očekávaný zisk, není to katastrofa. Ale krupobití na větší výměře může být pro podnik velký problém. Ti zemědělci, kteří se zodpovědně na možný důsledek takovéhoto řádění živlů pojistili, jsou na tom lépe. Nikdo jim sice nové porosty nevrátí, ale za jejich poškození budou odškodněni, a to dokonce dříve, než by za sklizené produkty obdrželi tržby. Agra pojišťovna ihned po nahlášení škod od klientů vyslala své likvidátory do terénu. Jelikož krupobití přišlo v době sklizně, bylo potřeba porosty okamžitě prohlédnout a stanovit škodu, aby bylo možné ve sklizni pokračovat. Již druhý den dopoledne započaly první prohlídky. Velký rozsah škod a současně velký počet nahlášených událostí si vyžádal plné nasazení. Zemědělci se tak mohli na svých pozemcích setkat s kolegy v rolích likvidátorů z okolních krajů. Jedním z mnoha poškozených zemědělských subjektů bylo i Družstvo Agra Březnice u Bechyně, které hospodaří v oblasti mezi Bechyní a Týnem nad Vltavou v Jihočeském kraji. Krupobití zde poničilo bezmála 800 ha z celkově obdělávaných 2000 ha. Poškozeny byly především porosty řepky ozimé, pšenice ozimé, žita, kmínu a kukuřice. Škody se vyšplhaly až ke 100 %. Hned druhý den po krupobití provedli zástupci družstva prohlídky poškozených porostů se svým makléřem Ing. Bohdanem Strnadem z makléřské společnosti Itead, a. s. Zde jsou slova hlavního agronoma družstva Ing. Radka Havlíčka: Při prohlídkách jsme byli překvapeni rozsahem škod a jejich výší. Při našem zjištění, že krupobití postihlo většinu podniků v našem okolí, jsme měli obavy, kdy přijedou likvidátoři z pojišťovny a jakou vůbec stanoví škodu. Právě při takovýchto bleskových živelních pohromách zemědělci ocení rychlost a profesionalitu přístupu pojišťoven. K našemu překvapení již další den přijela skupina likvidátorů z Agra pojišťovny daný problém řešit. S nedůvěrou jsme se ale smiřovali s faktem, že jedním ze členů týmu byl i kolega z Rakouska. Právě tím nás totiž strašili zástupci jiných pojišťovacích společností. Šlo však o aktivního zemědělce, který problému rozuměl. Likvidace proto proběhla korektně a k naší spokojenosti. Ještě během odpoledne jsme začali poškozené porosty sklízet a již druhý den jsme obdrželi elektronicky předběžný výpočet pojistného plnění, uvedl předseda představenstva družstva Ing. Vladislav Hájíček. Prohlídka porostu kmínu na pozemcích Družstva Agra Březnice u Bechyně za účasti likvidátora Ing. Tomáše Komrsky, ředitele družstva Ing. Vladislava Hájíčka, makléře ITEAD, a. s. Ing. Bohdana Strnada a oblastního vedoucího Agra pojišťovny Ing. Jana Holého (zleva) Úroda řepky byla následkem krupobití zcela zničena Pozitivně jsme hodnotili rovněž i organizaci prohlídek. První den došlo pouze k prohlídce porostů, které byly ten den určeny ke sklizni, a tím se tak dostalo i na ostatní klienty. Den poté se zbylé porosty doprohlédly, doplnil makléř Ing. Strnad. Krédem Agra pojišťovny je provést stanovení škod rychle a stejně rychle pak poslat pojistné plnění. Ing. Edita Křížová, Agra pojišťovna

7 29. srpna 2013 Aktuality 7 Jaroslav Faltýnek: Největší unijní nesmysly se už podařilo eliminovat O tom, jak probíhá prosazování našich zemědělských zájmů v sídle Evropské unie, jsme si povídali se členem Konzorcia nevládních agrárních organizací Jaroslavem Faltýnkem. Jak takový lobbing probíhá? Něco jiného je to asi doma a něco jiného v Bruselu... Pro mě byla první návštěva Bruselu obrovským šokem. Měl jsem týden depresi z těch třiceti tisíc arogantních úředníků, kteří s námi mluvili jako s opicemi, které včera slezly Konzorcium nevládních organizací, jehož jste členem, lobbuje v Bruselu za zájmy českých zemědělců. Čeho se vám podařilo dosáhnout a na co můžete být pyšní? Velmi stručně zrekapituluji celý proces. Před dvěma lety došlo historicky poprvé k dohodě všech nevládních organizací působících v ČR o společném postupu při vyjednávání o nové SZP (společné zemědělské politice) na období let Včetně zástupců velkých zemědělských a potravinářských firem. Dohodli jsme se na spolupráci s Firmou BXL Pavla Teličky v Bruselu a s tehdejším mi - nistrem zemědělství Ivanem Fuksou na společném postupu. Právě jednotný postup České republiky při vyjednávání sehrál rozhodující roli. Také naše zastoupení v Bruselu sehrálo pozitivní roli, konkrétně pánové Jaroslav Faltýnek Foto Zub/koláž Sch Martin Hlaváček a Jiří Šír. Dnes můžeme konstatovat, že hlavní nesmysly, které prosazovala Evropská komise a komisař Cio - los, se podařilo eliminovat. Konkrétně to bylo zastropování velkých firem v přímých platbách, kde hrozilo, že české zemědělství přijde zhruba o osm miliard korun ročně. To by bylo pro naše zemědělce smrtelné. Další věc, kterou jsme přímo my navrhli, byla možnost zahrnout do plodin pěstovaných v rámci ozelenění i plodiny vázající dusík (vojtěška, luskoviny). Původní návrh komise byl nechat 7 % půdy ladem a nic tam nepěstovat, což v současné situaci, kdy Evropa rychle ztrácí konkurenceschopnost ve výrobě potravin vůči třetím zemím, zní jako naprostá kravina. Foto Naďa Jandová ze stromu. Museli jsme vysokému portugalskému a řeckému úředníkovi vysvětlit, že vzhledem k tomu, že zemědělství v jejich zemích příliš nevzkvétá i přes podstatně vyšší dotace než v ČR, nás nemají poučovat, jak to máme dělat a že my jim rádi poradíme. Dalším šokem pro mě bylo, že jsem na dveřích na chodbách Evropské komise a konkrétně DG Agri nenašel česká jména. Samí Řekové, Portugalci, Poláci, jen ne Češi. To jsme asi trošku jako Česká republika prokaučovali na začátku. Nakonec se nám podařilo v průběhu těch dvou roků opakovaně mluvit s klíčovýni europoslanci ze zemědělského výboru a rozhodujícími úředníky na komisi a přesvědčit je o našich návrzích. Nyní je nejaktuálnější rozpočet na roky Co chcete ještě prosadit a ovlivnit? Já vidím jako prioritu změnit systém podpory tak, aby byli podpořeni více ti zemědělci, kteří něco vyrábějí, pěstují, chovají a zaměstnávají lidi, než ti, co nevytvářejí žádnou přidanou hodnotu. Rámcová pravidla máme nastavená z Bruselu a je jen na nás, jak si to nastavíme u nás doma. Vzhledem k tomu, že jsme jako Česká republika ztratili soběstačnost zejména u živočišných komodit, měli bychom upřít pozornost zejména tam. To znamená pomoci našim chovatelům zvířat a výrobcům mléka, tak, jak to dělají naši konkurenti v Evropě už léta. Eugenie Línková INZERCE

8 8 Země živitelka 29. srpna ročník agrosalonu Země živitelka Výstaviště České Budějovice, 29. srpna až 3. září Představí se technika i kvalitní potraviny Mezinárodní agrosalon Země živitelka je jediná výstava v republice zahrnující celý zemědělskopotravinářský sektor. Dlouholetou tradicí a každoročním počtem návštěvníků patří u nás mezi nejnavštěvovanější a stabilní úroveň si udržuje již řadu let. Díky svému zaměření a struktuře vystavovatelů i návštěvníků se stala místem setkávání všech, kteří svou činnost spojují se zemědělstvím zemědělců a potravinářů s jejich dodavateli a zákazníky, ale také s politickými špičkami a odborníky. Výstava tak vytváří jedinečnou příležitost k diskuzím, vzájemnému porovnání a sdílení informací, které mohou významným způsobem ovlivňovat vývoj sektoru, i sjednocující prostředí pro všechny, jimž není osud těchto oborů lhostejný. Letos pořádáme již jubilejní 40. ročník, pokud nepočítáme neuskutečněný ročník výstavy v roce 2002, kdy jej zrušily povodně. Země živitelka bývala jednou z největších výstav u nás. Podporoval ji stát a pořádaly se na ni zájezdy. Pro návštěvníky to byla víceméně jediná možnost nakoupit si nedostatkové zboží. Návštěvnost dosahovala až tři čtvrtě milionu lidí. Se změnou systému vzniklo silné konkurenční prostředí. Výstava se tak stala jedinečným místem pro prezentaci firem působících v zemědělství a potravinářství i pro setkávání široké veřejnosti na Národních dožínkách. Dnes Země živitelka stále patří mezi největší a nejnavštěvovanější akce v ČR. Na průřez historií českobudějovického výstaviště pod názvem 40 let výstavy Země živitelka zveme návštěvníky do pavilonu F4. Pod hlavním mottem Budoucnost českého zemědělství a českého venkova chceme opět nabídnout odborné i široké veřejnosti novinky a aktuality zemědělsko-potravinářského komplexu a venkova. Družstevnictví i ekologicky šetrné technologie Mezinárodní výstava družstevnictví jako součást agrosalonu přináší aktuální informace o výrobním a spotřebním družstevnictví, podnikání zemědělských, výrobních a odbytových družstev a prezentace úspěšných družstevních podniků. Tvorba a ochrana životního prostředí je zastřešena pod samostatnou částí Ekostyl. V rámci výstaviště je tak vytvořeno jedinečné prostředí pro prezentaci firem zabývajících se alternativními zdroji energie, ekologickými technologiemi, stavbami a ekologicky šetrnými výrobky. Na agrosalonu mohou návštěvníci zhlédnout především na volných plochách širokou nabídku zemědělské techniky traktory, kombajny, postřikovače, secí stroje, čističky, dopravníky, šrotovníky, mačkací stroje, dojící a chladící zařízení, komunální a lesnickou techniku apod. Na vysoké úrovni je zastoupena technika pro živočišnou výrobu, složkou výstavy jsou i osivářské a krmivářské firmy. Významná je široká oblast služeb pro zemědělství včetně účasti rozšiřujícího se spektra finančních institucí. Tradičně budou k vidění expozice ovocnářů, zelinářů, zahrádkářů, včelařů a chovatelů. Za návštěvu stojí pavilony R1 a R3 s prezentacemi myslivosti, lovectví, rybářství, zbraní a střeliva včetně oblečení, obuvi a optiky. Těšit se můžete na prezentace hospodářských zvířat, masného skotu, plemenných krav, koní, beranů, ovcí, koz a národních plemen drůbeže na předvadišti v severní části areálu. Letos jsou obohacené o novinku čtvrtý ročník internetové ankety Nejkrásnější kůň ČR. V pátek proběhne v předvadišti představení a dekorování vítězných koní. Propagace kvalitních českých potravin Prezentace kvalitních českých potravin ze všech regionů je od roku 2009 neodmyslitelnou součástí Země živitelky. V roce 2010 pak byla představena značka Regionální potravina garantovaná ministerstvem zemědělství, Agrární komorou ČR a Potravinářskou komorou ČR. Zájem vystavovatelů výrazně vzrostl a zájem návštěvníků přesahoval očekávání vystavovatelů. Na podporu těchto aktivit byl v roce 2011 představen i certifikát značky Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou ČR. Cílem prezentace potravin ze všech krajů doplněné ochutnávkami, prodejem za zvýhodněné ceny, kuchařskými show, recepty a hudebními programy se soutěžemi je prosazovat na našem trhu tradiční či speciální potraviny vyráběné v českých regionech a ovlivnit tak spotřebitele k jejich nákupu. A tento cíl se nám daří úspěšně naplňovat potravinářské pavilony patří každý rok mezi nejnavštěvovanější. České potraviny a výrobky jsou také prezentovány v Pavilonu venkova Z, v družstevních pavilonech E1, E5 a na přilehlých volných plochách a v Pavilonu ovocnářů, zelinářů a včelařů H. Pavilon venkova V posledních patnácti, dvaceti letech se život na vesnici zásadně změnil. Pracuje tam podstatně méně lidí a je třeba podpořit rozvoj venkova v nových směrech. Neodmyslitelnou součástí výstavy se proto stala prezentace rozvoje venkova. Také letos bude připravena rozsáhlá prezentace činnosti a přínosu Místních akčních skupin, Spolku pro obnovu venkova ČR, Agrární komory ČR a Národní sítě venkovských komunitních škol pod patronací Národní sítě Místních akčních skupin ČR a Celostátní sítě pro venkov k rozvoji života na venkově. Letošního ročníku se opět účastní i Národná sieť rozvoja vidieka SR, Národná sieť slovenských miestnych akčných skupín a Asociace regionálních značek a regionálních produktů. Celodenní program s lidovou muzikou v Pavilonu venkova Z a na plochách 506 a 507 tak vytvoří pozitivní obraz života na českém, moravském a slovenském venkově a ukáže možnosti jeho prosperity. Základní statistika výstavy Předpokládáme, že počet vystavovatelů a obchodníků se bude pohybovat, stejně jako v minulosti, okolo 700 a návštěvnost opět cca osob. Přivádíme tak v průběhu šesti dnů vystavovatelům a obchodníkům potenciálních spotřebitelů a současně možnost srovnání s konkurencí a navázání vzájemných kontaktů. Pozitivní je významná účast zahraničních vystavovatelů. Letošní výstavy Země živitelka se přímo zúčastní desítky zahraničních firem, především ze Slovenska, Běloruska, Ruska, Polska, Rakouska, Německa, Slovinska a Srbské republiky. Je připravena řada seminářů, konferencí, přednášek a diskuzních fór, které budou probíhat v rámci odborného doprovodného programu. Na jejich přípravě se podílely ministerstvo zemědělství, ministerstvo pro místní rozvoj, Agrární komora ČR, Družstevní asociace a další. Pořadatelé většiny těchto seminářů fungují po celou dobu výstavy i jako odborná bezplatná poradenství v rámci svých expozic, které pak návštěvníci podle svých zájmů a potřeb mohou využít. Součástí odborného doprovodného programu je tradiční soutěž Zlatý klas o nejlepší exponáty z rostlinné a živočišné Ing. Josef Friedrich, ředitel Výstaviště České Budějovice, a. s. výroby, mechanizace, potřeb a služeb zemědělství, potravinářského a zpracovatelského průmyslu. Oceněným exponátům může navíc soutěžní porota udělit zvláštní ocenění za mimořádný přínos pro ochranu životního prostředí Zlatý klas s kytičkou. Nejvíce přihlášek očekáváme opět od potravinářů. Při zahájení výstavy proběhne v Pivovarské zahradě předání řady ocenění z rukou ministra zemědělství: Cena ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky pro rok 2013, Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a vývoje, Slavnostní předání certifikátu národní znašky kvality Klasa (garantováno SZIF), Slavnostní předání certifikátu Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou ČR. Kromě odborného programu je pro návštěvníky připraven po celou dobu výstavy bohatý kulturní program na několika scénách. Nezapomněli jsme ani na nejmenší návštěvníky, pro něž je připravena aktivní zábava Prázdniny na venkově v Dětském koutku. Věříme, že letošní jubilejní 40. ročník potvrdí význam této ojedinělé výstavy a Země živitelka bude úspěšně pokračovat v tradici českých zemědělců a českého venkova. Podrobný program najdete na

9 29. srpna 2013 Země živitelka 9 Odborný doprovodný program agrosalonu Země živitelka 2013 Čtvrtek Den Země živitelky, Den českých pekařů a cukrářů Pivovarská zahrada Slavnostní zahájení 40. ročníku výstavy za účasti představitelů státu a vlády, předání ocenění: Cena ministra zemědělství pro mladé vědecké pracovníky pro rok 2013, Cena ministra zemědělství za nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a vývoje v roce 2013, certifikátu Klasa, certifikátu Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou ČR Areál výstaviště a pavilon R Hodnocení exponátů soutěže Zlatý klas Pavilon Z 1. patro Odborný seminář Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR, výstava dožínkových koláčů a dodavatelů výrobků a služeb pro pekárny a cukrárny ročník mezinárodního semináře Moderní technologie v zemědělství, pořádá Obchodní zastoupení Ruské federace v ČR ve spolupráci s Agrární komorou ČR a Hospodářskou komorou RF Pavilon T1 Výstava dožínkových koláčů Pavilon F Seminář Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v zemědělství, pořádá MPSV a EU-OSHA Pátek Družstevní den, Den českého venkova Pavilon Z 1. patro Seminář Den společnosti Agroteam Společné jednání představenstva a dozorčí rady Agrární komory ČR Seminář Perspektivy družstevní formy podnikání, pořádá Družstevní Asociace ČR Seminář Podpora rozvoje venkova ČR, pozemkové úpravy 2014+, pořádá Spolek pro obnovu venkova ČR, MMR a MZe Seminář Kvalitní a bezpečné české potraviny, pořádá Mze, Sekce potravinářských výrob Úřad pro potraviny odbor bezpečnosti potravin Pavilon F Diskuzní fórum Ovoce 2013, pořádá Ovocnářská unie ČR Volná plocha 507 a pavilon Z Večer venkova, pořádá Celostátní síť pro venkov, Národní síť MAS ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR a Agrární komora ČR. K tanci a poslechu hraje kapela Grýn. Pavilon R Oficiální vyhlášení exponátů oceněných v soutěži Zlatý klas, tisková konference Pivovarská zahrada Vyhlášení výsledků soutěže Cerevisia Specialis pivní speciál roku 2013 Sobota Národní dožínky, Den myslivosti Pavilon Z 1. patro Seminář Podpora rodinných farem po roce 2014, pořádá Asociace soukromého zemědělství Pivovarská zahrada Slavnostní zahájení Národních dožínek za účasti představitelů státu a vlády, pořádá Agrární komora ČR ve spolupráci s Výstavištěm České Budějovice, a. s. Volná plocha Dřevorubecká show Stihl Timbersports Martina Komárka Neděle Den Jihočeského kraje, Den zdraví Volná plocha Den zdraví, Informační promo stánek Informačního centra bezpečnosti potravin, pořádá Mze, Sekce potravinářských výrob Úřad pro potraviny-odbor bezpečnosti potravin Přijede k nám návštěva. Hudebně zábav ný program dua Standa a Vanda na téma Zdravá výživa a bezpečnost potravin pro děti předškolního věku a 1. stupně ZŠ, pořádá Mze, Sekce potravinářských výrob Úřad pro potraviny odbor bezpečnosti potravin Pondělí Den zemědělské techniky Pavilon Z 1. patro Seminář Vize zemědělství 2014, pořádá GE Money Bank Úterý Den potravin Pavilon F Diskuze na téma Regionální potraviny, pořádá Mafra, a. s. Po celou dobu výstavy Pavilon T Prezentace a ochutnávky regionálních potravin, prezentace významných institucí, prezentace zemědělských strojů, technologií a služeb pro zemědělce. Pavilon R1, R3 Prezentace myslivosti, lovectví a rybářství. Pavilon Z, volná plocha 507 Pavilon venkova prezentace Celostátní sítě pro venkov, Národní sítě MAS ČR, SPOV ČR atd. Účast zahraničních partnerů: Národná sieť rozvoja vidieka SR, Národná Sieť Slovenských Miestnych Akčních Skupín a místních akčních skupin ze SR. Prezentace regionálních produktů ve spolupráci s Asociací regionálních značek. Ukázky řemesel, venkovská tržnice, celodenní kulturní program. Pavilon F4 40 let výstavy Země živitelka průřez historií jedné z nejnavštěvovanějších výstav v ČR. Volná plocha 508 Lesní pedagogika aktivity pro děti a mládež, pořádá Mze. Volná plocha 310 Předvádění práce se sekerou a nožem s odborným výkladem. K tanci a poslechu hraje kapela Černej kůň (pátek pondělí). Každý den ve setkání se sokolníky a jejich loveckými dravci. Dům služeb u hlavní brány Měření tělesných hodnot. Poradna podpory zdraví Národní sítě podpory zdraví, o. s. Rybářská bašta Ukázky zpracování ryb filetování s odborným výkladem každou celou hodinu, ukázky ryb, hodinová rybářská soutěžy. Spolupořadatelem FROV JU v ČB. Předvadiště: Předvádění plemenných krav, plemenných koní a ovcí Čtvrtek pátek Předvádění plemenných koní (Starokladrubské plemenné klisny), pořádá SŠ chovu koní a jezdectví Kladruby nad Labem ukázka jízdárny a poslušnosti jezdecké hry ukázka voltiže Předvádění plemenných krav, pořádá Jihočeský chovatel, a. s. ve spolupráci s Reprogenem, a.,s Předvádění jednotlivých plemen ovcí a práce ovčáckých psů s ovcemi, pořádá Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR Pátek ročník internetové ankety Nejkrásnější kůň České republiky, pořádá o. s. Asociace svazů chovatelů koní ČR a vydavatelská společnost Profi Press, ve spolupráci s Výstavištěm České Budějovice, a. s., a Výstavištěm Lysá nad Labem Představení a dekorování koní Sobota Předvádění plemenných koní ukázka jízdárny a poslušnosti jezdecké hry ukázka voltiže Předvádění plemenných krav Předvádění jednotlivých plemen ovcí a práce ovčáckých psů s ovcemi hodnocení plemenných beranů Neděle Předvádění plemenných koní, pořádá Jihočeský svaz chovatelů koní předvádění plemenných koní na ruce předvádění plemenných koní v zápřeži Předvádění jednotlivých plemen ovcí a práce ovčáckých psů Pondělí Předvádění plemenných koní předvádění plemenných koní na ruce předvádění plemenných koní v zápřeži Předvádění jednotlivých plemen ovcí a práce ovčáckých psů Úterý Předvádění plemenných koní předvádění plemenných koní na ruce Předvádění jednotlivých plemen ovcí a práce ovčáckých psů Změna programu vyhrazena!

10 10 Povodně srpna 2013 Česko zasáhla opět vlna ničivých povodní Škody na zemědělském majetku dosahují 1,8 miliardy korun Mezi nejpostiženější patřili čeští pěstitelé zeleniny Na pomoc zemědělcům přispěchala i maloobchodní společnost Billa Povodně vyvolaly diskuzi o prevenci Letošní letní povodně se výší škod na zemědělském majetku vyšplhaly na více než 1,8 miliard korun. Jsou to obrovské ztráty, které Agrární komoru ČR přiměly nejen k vyhlášení pomoci postiženým, ale i k analýze. Zamýšlíme se nad špatnou zemědělskou praxí způsobenou snižujícím se rozměrem živočišné produkce, nesprávnou rotací zemědělských plodin na orné půdě a dál se propadajícím podílu luk a pastvin. Půda se místo ozdravování stává tvrdou krustou. VČesku navíc denně ubývá v průměru 7 ha orné půdy, což při srážkách o intenzitě 100 mm 2 představuje ztrátu retenční schopnosti pro 700 m 3 vody. V letech bylo zastavěno přes ha orné půdy. Přibývá také ladem ležící půdy. V roce 1993 obdělávali zemědělci 3,2 mil. ha půdy, loni to bylo 2,5 mil. ha. Zatímco v roce 1993 zabíraly pícniny ha, loni to bylo jen Plocha luskovin klesla ve stejném období takřka čtyřikrát, z na ha. Pole se lnem se snížily z na 2000 ha. Louky jsou přírodní vodní pumpy Je třeba se vrátit k chovu dobytka a zeleným pícninám na orné půdě. Funkční zemědělství s vyváženou rostlinnou a živočišnou produkcí a tomu odpovídajícími stavy hospodářských zvířat mají nenahraditelný vliv na hydrologické poměry v krajině. S přechodem k méně intenzivnímu zemědělství se naopak od 90. let v Česku rozšířily trvalé travní porosty. Mezi ně se řadí louky a pastviny. Odhadujeme, že ze ha tuzemských luk se dnes seká pouze polovina. Přitom dřív se louky sekaly až třikrát a někdy i čtyřikrát do roka. Louky jsou přírodní vodní pumpy. Na vyprodukování jedné tuny trávy louka potřebuje 600 l vody. V případě, že se louka neseká, potřeba vody a její schopnost ji zadržet klesá. V ČR zmizelo za 20 let z krajiny asi ha pícnin. Je nanejvýš nutné se zamyslet nad návratem skotu. Jsou to úrodné plochy v nížinách, kde orná půda mnohdy leží ladem, bohužel už i ve Středočeském kraji, který byl dříve velmi produkční a neexistovala neobdělaná půda. Nejvíc bylo poškozených ploch se zelím Povodně zničily i úrodu zeleniny. Podle dosavadních přehledů získaných od Zelinářské unie Čech a Moravy doplatily na povodně nejvíc plochy s hrachem totálně zničených je 228 ha. Jsou škody na 147 ha zelí, 58 ha květáků a na 74 ha petržele. Je zničeno také shodně kolem 35 ha mrkve a póru a i na další zelenině se sčítají škody po hektarech. Ovocnářům voda zničila asi 25 ha ve složení 8 ha jahodníku, 8 ha ovocných školek a do 10 ha ovocných sadů. I přes poměrně malou poškozenou plochu se škoda vyšplhá nad 15 milionů Kč. Na uvedené ploše nejde jen o zničení letošní úrody jako u polních plodin a zeleniny, ale o zničení trvalého porostu, ať už stromů a keřů, jahodníkové sadby nebo rozpěstovaného víceletého školkařského materiálu. Škody povodněmi jsou u sadů nepojistitelnými riziky, stejně jako u jahodníku (lze pojistit jen úrodu v daném roce), kdy nelze pojistit sadbu, která měla produkovat plody více let. Ve více regionech bylo také mnoho desítek hektarů sadů, kde stála řadu hodin voda z důvodů nasyceného půdního profilu. Zejména peckoviny jsou na to velmi citlivé dochází k zadušení kořenů a ke stresu, který vede k propadu plůdků, žloutnutí porostu a v případě delšího podmáčení až ke ztrátě odolnosti a následnému odumření stromů. Orientačně lze vyčíslit nepřímé ztráty z důvodů zaplavení nebo velkého podmáčení porostů na více než 50 milionů Kč. V posledních dnech, kdy řadu míst postihly bleskové povodně nebo záplavy, došlo k poškození některých regionů krupobitím (Slánsko, Olomoucko..) a škody zřejmě dosáhnou výše, kterou přímo způsobila povodeň. Zemědělství a přidružené obory tvoří až 17 % HDP Není od věci si v těchto souvislostech připomenout, že je to právě zemědělství, které se v současné době s přidruženými a navazujícími obory, jako jsou chemický průmysl, strojírenství, autodoprava a zpracovatelský průmysl, podílí na tvorbě HDP z %. V poslední době proto vyvolala Agrární komora ČR řadu jednání, která by zmírnila propad produkce některých komodit a nastartovala ztracenou rovnováhu mezi živočišnou a rostlinnou produkcí. Prezident AK ČR Jan Veleba (vpravo) a viceprezident AK ČR Jindřich Šnejdrla na TK k letošním povodním Pícniny, luskoviny a brambory vyklízejí pole Důsledkem toho narůstají dovozy potravin, které jsme schopni vyrobit doma. Bilance je skoro tragická zatímco v roce 2000 jsme dovezli do ČR potraviny za 53 miliard korun, v roce 2011 už za 131 miliard korun. Přitom jde o zboží, které bylo tady v nadbytku. Dnes nejsme schopni zajistit potravinovou soběstačnost u stále většího počtu komodit. Neustále se například snižuje sklizeň i výměra víceletých pícnin, které mají významný protierozní účinek. Od roku 2001 se snížila jejich sklizňová plocha o 54 %, to je téměř o ha. Je to jeden z průvodních jevů dosavadní nízké podpory živočišné výroby a tím narušení vyrovnaného systému hospodaření, který chrání půdu a zvyšuje její úrodnost. Neustále se snižuje produkce brambor. Ve srovnání s rokem 2001 se plocha snížila více než o 56 % a sklizeň o více než 40 %. Přitom jejich spotřeba s určitými výkyvy v posledních letech roste. Jde o plodinu, kde kromě nejranější produkce není žádný důvod k dovozům. Brambory byly odjakživa v ČR doma a není důvod od jejich produkce ustupovat. Žádoucí je také udržení pěstování škrobárenských brambor jejich ponecháním v citlivých komoditách. Loňskou sklizní luskovin t jsme pouze na 46 % stavu roku 2000 a jen na jedné čtvrtině sklizně roku Jejich spotřeba je však prakticky stejná, spíše roste. Jde přitom o výrazně zlepšující plodiny v osevním postupu, které jako jetel či vojtěška obohacují půdu o vzdušný dusík. Ten potom musíme draze doplňovat umělými hnojivy. Trvalý pokles ploch luskovin je dalším příznakem narušené hospodářské soustavy zemědělství. Zbytečně narůstají dovozy produktů mírného pásma Komoditou, ve které jsme dlouhodobě závislí na dovozech, je ovoce mírného pásma. Loňská sklizeň jablek téměř tun činí pouze 35 % skutečnosti roku Již delší dobu je podíl tuzemských jablek na trhu nižší než polovina. Je to důsledek levných dovozů, zejména z Polska, a dosud málo zvládnutých opatření proti vlivům počasí. Výrazné loňské výpadky ve sklizni jsou také u broskví, meruněk a hrušek. Ovoce mírného pásma jsou produkty, kde při vhodných opatřeních je potenciál růstu. Sklizeň zeleniny v roce t kryje její spotřebu zhruba z jedné třetiny. I když se v posledních letech osevní plocha stabilizovala asi na 9000 ha, je ses tupný trend sklizně výrazný. Ve srovnání s rokem 2000 je snížení u zelí o 53 %, u květáku o 79 %, u kapusty o 75 %, u mrkve o 47 %, a tak bychom mohli pokračovat. Je zde samozřejmě vliv počasí, zejména loňského sucha. O to více se projevuje deficit závlahových soustav, do nichž nemůžeme bez pomoci státu sami investovat. Stejně jako u ovoce snižují rentabilitu pěstování zeleniny neustálé akční nabídky a další požadavky obchodních řetězců, které jdou převážně k tíži pěstitelů. Naše regionálních produkty a biopotraviny na náš trh Zelenina je další obor, kde je možné výrazně zvýšit soběstačnost. Mimo jiné jsme začali ve spolupráci s maloobchodním řetězcem Billa prosazovat české bio potraviny a regionální produkty. V případě ovoce a zeleniny jsou to produkty privátní značky Česká farma, v případě biopotravin privátní značka Naše bio. Společnost Billa tak nabízí zhruba 250 produktů ekologického zemědělství. Těší nás, že pultech prodejen Billa najdeme jen české maso. Začali jsme s propagací českých potravin tedy touto cestou. Je to sice běh na dlouhou trať, ale vyplácí se to. I osvěta hraje důležitou roli v zachování rozměru českého zemědělství a zpracovatelského průmyslu a není žádoucí z mnoha důvodů vyklízet zahraničním dovozům tuzemská pole. Jan Veleba, prezident Agrární komory ČR

11 29. srpna 2013 Povodně Následky letošních povodní podle údajů Zelinářské unie Čech a Moravy Letošní rok je pro zelináře velice klimaticky nepříznivý. Z důvodu chladného a deštivého počasí na začátku roku byly výrazně zpožděny jarní práce (příprava půdy a zakládání porostů), a proto museli zákazníci na kvalitní a chutnou zeleninu od našich pěstitelů čekat zhruba o měsíc déle. Pěstitelé v Čechách zasáhla začátkem června ničivá povodeň, která některým z nich zatopila až 100 % úrody. Finanční prostředky a úsilí, které byly vynaloženy na založení a vedení porostů, jsou nyní nenávratně ztraceny. Z důvodů této mimořádné přírodní katastrofy se nyní postižení pěstitelé začínají dostávat do druhotné platební neschopnosti. Nakoupená osiva, hnojiva, přípravky na ochranu rostlin, závlahu, pohonné hmoty atd. byli totiž připraveni uhradit z plánované tržby, která bude v mnoha případech velice nízká až nulová. Bylo zatopeno 982 ha zeleniny a škody na porostech zeleniny pěstitelé vyčíslili na 190 milionů korun. Mezi nejvíce poškozené druhy patří hrách dřeňový (228 ha), hlávkové zelí (147 ha), cibule (93 ha), petržel (75ha), květák (59 ha), chřest (40 ha), celer (37 ha), mrkev (37 ha), řepa salátová (36 ha), kedlubny (35 ha), kapusta (32 ha) atd. Protože pěstitelé neočekávali, že se bude ničivá povodeň opakovat v tak krátkém časovém horizontu (od roku 2002), většinou neměli porosty proti riziku povodně pojištěné. Poslední nadějí je pro ně finanční kompenzace za zničené porosty od MZe. Dne 2. července uveřejnila agentura Reuters zprávu, že Evropská komise schválila plánovanou státní pomoc ve výši 600 milionů EUR (15,6 miliardy Kč) pro německé zemědělce postižené povodněmi. Pomoc by mohla zemědělcům uhradit až 100 % ušlých příjmů v letošním a příštím roce, uvádí agentura Reuters. Dle našeho názoru by měli být farmáři v ČR odškodněni v podobném rozsahu, aby nedošlo ke konkurenční výhodě. Finanční prostředky jsou nezbytné pro opětovné obnovení výroby a zachování finančního zdraví zelinářských farem, které jsou dlouhodobě poškozovány zejména dotační nerovností. Kromě polí byly v Čechách zatopeny i některé farmy a výrobní střediska včetně skladů, mechanizace a linek na poskliz - ňové zpracování. Hned po opadnutí vody zasáhla Česko vlna veder. Proto musely být zprovozněny zatopené závlahové čerpací stanice, aby zelenina, která na polích zbyla, neuschla. 6x foto archiv ZUČM Billa pomohla zatopeným zelinářům Jsme velice rádi, že se obchodní řetězec Billa rozhodl podpořit pěstitele poškozené povodní. Tuto podporu chápeme jako vstřícný krok směrem k utužení obchodní spolupráce společnosti Billa s pěstiteli. Doufejme, že se zelinářům podaří s následky povodně co nejdříve vypořádat a že se jejich kvalitní zelenina opět objeví na pultech tohoto řetězce. Zelinářskou unií Čech a Moravy byla vybrána čtveřice nejpostiženějších pěstitelů, kteří 24. července obdrželi od společnosti Billa finanční výpomoc. První vybranou firmou je Agrokomplex Ohře, a. s., z Bohušovic na Litoměřicku. Voda zde zaplavila 259 ha košťálové zeleniny, celeru, petržele a hrachu. Škoda je odhadována na 40 mil. Kč. Byla zatopena také výrobní střediska, sklady a linka na posklizňové zpracování. Druhou vybranou firmou je Hanka Mochov, s. r. o. Na farmě v Zálezlicích voda zaplavila celkem 157 ha košťálové, cibulové a kořenové zeleniny. Poslední zbytky, které nebyly zatopeny, rozbilo týden po povodni krupobití. Škody firma vyčíslila na 35 milionů korun. Třetím pěstitelem je drobný zelinář Aleš Skála z Travčic na Litoměřicku, kterému voda zaplavila 7 ha košťálové zeleniny, celeru a cibule. Pěstitel vyčíslil škodu na dva miliony korun. Čtvrtou firmou je Český chřest z Hostína u Vojkovic, kde voda zničila celou úrodu. Když jsme letos v květnu oznamovali, že budeme prodávat chřest od této firmy, netušili jsme, že za pár dnů o celou úrodu i sazenice na příští roky přij de, řekl k tomu generální ředitel společnosti Billa v ČR a na Slovensku Jaroslaw Szczypka. Pěstitelé jsou znepokojeni zanedbanou údržbou toků Před rokem 1989 byla pravidelně prováděna údržba vodních toků. Bahno z řek, potoků a rybníků bylo bagrováno a odváženo. Nyní se údržba neprovádí. Vodní toky jsou zarostlé a zabahněné, v mnoha případech jsou nánosem bahna ucpané meliorační kanály. Břehové porosty vedle vodních toků se neustále rozrůstají, což činí problémy s dodržením výměry půdních bloků. Firmy, které jsou na čistění občasně najímány, jsou vybírány na základě soutěže (nejlevnější nabídka), nemají s čistěním žádné zkušenosti, a proto často poničí a ucpou drenáže. Voda následně nemá kam odtékat a tvoří se louže na polích. Problém je také s uložením sedimentů, které údajně obsahují vyšší obsah škodlivých látek, což je jedním z hlavních důvodů, proč se bahno z potoků a řek nebagruje a nevyváží. Pěstitelé požadují vyčlenění financí na údržbu vodních toků a meliorace. Navrhujeme, aby bylo pravidelné provádění údržby malých vodních toků za úplatu nabídnuto pěstitelům, kteří znají místní podmínky (vyústění odvodňovacích kanálů atd.) a mají sami zájem, aby systém odvodnění fungoval a pole nebyla zaplavována. Na tyto práce by pěstitelé mohli využít své zaměstnance v době mimo vegetačního období, což by jim uhradilo mzdové náklady v době, kdy se nemohou provádět polní práce. Zanedbaná údržba vodních toků se v posledních letech projevuje častým výskytem povodní a páchá obrovské škody na porostech a majetku nejen pěstitelů zeleniny. Jestliže bude laxní přístup správců vodních toků pokračovat, pěstitelé jsou připraveni podat žalobu s žádostí o náhradu škody na jednotlivá povodí. Ing. Radovan Tůma, tajemník ZUČM Billa podpořila zemědělce postižené povodněmi Dne 24. července předal generální ředitel společnosti Billa Jaroslaw Szczypka (vpravo) do rukou prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby (vlevo) a předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana šek na částku korun určených na podporu zemědělců postižených letošními povodněmi. Rozhodnutí o bezprostřední pomoci pěstitelům postiženým velkou vodou jsme přijali hned. I další pěstitelé, které podporujeme, patří k našim dodavatelům. Pomoc jsme však chtěli poskytnout právě těm nejvíce postiženým. Proto jsme požádali o radu Agrární komoru ČR a Zelinářskou unii Čech a Moravy, s nimiž úspěšně spolupracujeme i na jiných projektech podpory prodeje českých potravin, vysvětlil Szczypka. Foto Eugenie Línková

12 12 Z tiskových konferencí AK ČR 29. srpna 2013 Tekuté ovoce v pytlích je čím dál populárnější Všichni známe pravdu, že by člověk měl pravidelně konzumovat zdraví prospěšné čerstvé ovoce, ať už kvůli vitaminům nebo třeba vláknině. Víme ale také, jak moc těchto rad dbáme. Dostat pak alespoň dvakrát denně nějaký ten plod ze zahrádky například do dítěte bývá mnohdy umění. Konzumaci jablek a dalšího ovoce i zeleniny začínají v mnohých domácnostech nahrazovat mošty lisované z kvalitních čerstvých plodů. Jako reakce na stále stoupající podíl nepravých potravin v obchodech a na znehodnocování jména výrobců kvalitních surovin a produktů v zemědělské prvovýrobě vznikla v rodinné společnosti TOKO Agri před dvěma lety myšlenka produkovat čistý ovocný mošt. Nazvali ho jednoduše Ovocňák. Pro výrobu používáme výhradně ovoce produkované v certifikovaných sadech nebo to, při jehož pěstování se využívají ekologicky přijatelné metody s důrazem na ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Zde jsou dodržovány přísné podmínky pro použití chemických látek a hnojiv (dle SISPO), popisuje rodinnou společnost sám výrobce moštů v provozovně v Rudicích u Uherského Brodu Tomáš Kořínek mladší. Suroviny pro tvorbu moštů Kořínkových pocházejí převážně od sadařů z Moravy, případně od dalších českých, výjimečně i slovenských pěstitelů. Celoroční dodávku moštů jsme schopni zajistit díky skladování INZERCE Tomáš Kořínek ml. jablek ve skladech bez přístupu vzduchu. Měkké ovoce, které nestihneme zpracovat, zamrazíme a postupně zpracováváme až do další sezóny. Hlavním cílem je nabídnout kvalitní produkt z českých zemí českému spotřebiteli, říká dále Kořínek. Momentálně nabízí patnáct druhů ovocných moštů a stále pracují na přizpůsobování nabízeného produktu potřebám spotřebitele. Vedle tří-, pěti- a desetilitrových objemů připravují i produkci menších balení. Při výrobě využívají technologii špičkového rakouského výrobce. Ovoce a zelenina se před dodáním ke zpracování zbaví všech nečistot ve vodní lázni nebo tlakovou vodou. Těsně před vstupem do útrob stroje navíc jednotlivé kusy obsluha kontroluje a přebírá na válečkové dráze. Plody jsou nejprve drceny na drobnou frakci. To Foto Zub umožní nejlepší výtěžnost ovocné šťávy. Z drtiče směs padá přímo do pásového lisovacího zařízení, které průchodem nekonečného pásu po několika válcích vymačká z drtě ovocnou šťávu. Ta je sbírána a čerpána do tanku přes kovový filtr, který zachytí větší části dužniny. Pro dosažení maximální hygieny a trvanlivosti je šťáva z tanku okamžitě ošetřena jemnou pasterací a ještě horký mošt se napouští do speciálních pytlů, kde se po vytěsnění vzduchu zavře ventilem. Vedle vymačkaného moštu zůstává také ovocná sušina, kterou dále využijí například jako krmivo pro prasata. Předností balení Ovocňáku je schopnost uchovat mošt v nezměněné kvalitě po velmi dlouhou dobu. Mošt je po vylisování ošetřen pasterací při teplotě 78 C a okamžitě plněn do potravinářského pytle, který je vakuově uzavřen výpustným ventilem. Vak je následně vložen do kartónové krabice, která zabraňuje přístupu světla. Takto vyrobený, ošetřený a uložený mošt je možné skladovat minimálně šest měsíců, aniž by se změnila jeho chuť, obsah vitaminů a čerstvost. Po otevření vydrží moštčerstvý až čtyři týdny. Pro cestu na trh vytváříme vlastní obchodní síť a stále hledáme koncové prodejce. S Ovocňákem se setkáte nejen v obchodech potravin, zdravé výživy apod., ale i na farmářských trzích, na potravinářských předváděcích akcích a na regionálních slavnostech, hodech a ochutnávkách, upřesňil Tomáš Kořínek na tiskové konferenci organizované Agrární komorou ČR. Kvalitu jeho produktu dokládají i mnohá odborná ocenění. Mošt z Rudice se může pochlubit značkou národní kvality Klasa, oceněním Regionální potravina a cenou Perla Zlínska. V současné době běží registrační proces pro získání značky Bio. (zub) Ze Šumavy se line vůně kvalitního masa Na další z nedávno konaných tiskových konferencí v sídle Agrární komory ČR byla představena poněkud netradiční vůně Šumavy. O tu se postaraly výrobky z řeznictví-uzenářství Šnebergr. Prodejna v Železné Rudě Foto Bohumil Brejžek Vzorný producent ze Železné rudy se pyšní světlou a tmavou tlačenkou, kterou plní do vepřových žaludků, dále bílými klobásami s brokolicí, černou Šumavskou klobáskou a Šumavským uzeným. Ve výrobě jeho rodinného uzenářství vzkřísili řadu uzenářských receptur starých i sto let. V čele podniku železnorudského řeznictví a uzenářství stojí otec a syn, oba Michalové, Šnebergrové ze Železné Rudy. Za klobásy s brokolicí získali ocenění Regionální potravina Plzeňského kraje. Šnebergrovi tak navázali na šedesátiletou tradici předků a vyrábějí šumavské certifikované, uzeniny podle rodinné receptury. Tato rodina se drží pravidla, že každá oblast má své tradiční zvyky, řemesla a výrobky. Ani Šumava není výjimkou. Kromě dřevařství a hutí zde přeci vždy bylo i zemědělství. Tradiční porážka prasat byla spojena se snahou o co nejefek- Foto Zub Michal Šnebergr st. Foto Zub tivnější využití suroviny a vzhledem k dlouhé zimě také o prodloužení trvanlivosti výrobků z vepřového masa. Proto byly výrobky z vepřového masa dobře uzené a dostávaly onu nezaměnitelnou chuť. Nyní tento speciální masný zauzený výrobek najdete v kraji pod názvem Šumavské maso. Jak Šnebergerovi tvrdí, ani dnes nepoužívají do svých výrobků separáty, obilné náhražky masa či emulze z kůží. Jatečná zvířata z ekologického chovu nakupují od Měcholupské zemědělské společnosti a jsou pyšní na to, že zvířata jsou volně na pastvinách a nepřevážejí se na jatky na velké vzdálenosti. Maso pochází z ekologicky čisté oblasti podhůří Šumavy. Jsme vlastníky oválného razítka, což znamená, že můžeme vyvážet své produkty bez omezení do států EU. Oválné razítko na našem mase nese označení BIO CZ 601, vysvětlil na tiskové konferenci Michal Šnebergr starší. Všechny naše výrobky jsou bezlepkové, hlásá cedule u prodejny nacházející se spolu s řeznickým provozem a jídelnou v Železné Rudě. Už dědeček nastavil kvalitě pomyslnou laťku hodně vysoko a ani syn s vnukem nechtějí rodinné tradici dělat ostudu. Michal Šnebergr dále uvedl, že v Železné Rudě vykonává funkci starosty, což je jakýmsi důvodem navíc k tomu, aby se v jejich prodejně lidé za žádných okolností nesetkali s nečím nekvalitním. Za svými výrobky a rodinnou recepturou si stojí a může ji směle i propagovat stejně jako podporuje místního pekaře, cukráře a všechny ty šikovné živnostníky, kteří se v Železné Rudě snaží lidem zpestřit život a nabízet na jejich stůl to nejlepší ze šumavských specialit, za nimiž sem jezdí stále víc zákazníků třeba až z Německa. Zatímco naši lidé si rádi kupují i bavorské klobásy, které Šnebergrovi mají v nabídce, němečtí turisté dávají přednost místním specialitám. Jsou velmi chutné a přece jen svou skladbou suroviny a koření trochu jiné, než jaké mají doma. V rámci svého regionu by se Šnebergrovi svými výrobky rádi prorazili na pulty prodejen společnosti Billa, proto je přijeli představit na tiskovou konferenci pořádanou Agrární komorou ČR právě ve spolupráci s tímto maoobchodním řetězcem v rámci již několik let běžícího projektu podpory prodeje českých regionálních specialit a biopotravin. (egi)

13 29. srpna 2013 Z tiskových konferencí AK ČR 13 Sladké listy paraguayské byliny dokážou spolehlivě nahradit cukr Kvůli svým léčivým účinkům a hlavně vysoké sladivosti je tropická rostlina stévie stále více ceněna především jako náhražka cukru. V ČR dnes žije lidí s prokázaným diabetem mellitus, pro něž jsou hlavně výtažky z této nenápadné byliny další šancí na rovnocenný život. Dají se totiž použít i při pečení dortů a moučníků. Na samotnou sladkou bylinu i na stále nedostatečnou osvětu lidí s diabetem a široké veřejnosti upozornili o prázdninách na tiskové konferenci Agrární komory ČR předseda Svazu diabetiků ČR Vladimír Horák a tajmeník svazu Jiří Nachtigal. Ke spolupráci s Agrární komorou ČR přivedl představitele svazu nedostatek vhodných potravin a nápojů pro diabetiky v obchodní síti. Upozornili také na špatné či nepřesné značení výrobků. Nachtigal upozorňuje i na fakt, že až občanů ČR zřejmě neví, že má diabetes. Přítomné novináře zajímaly také zcela obyčejné otázky. Jednou takovou bylo, zdali diabetici mohou pít pivo. Diabetikům pití piva nesvědčí, protože je v něm slad, odpověděl Nachtigal celkem jasně a pokračoval možná překvapivějším faktem: Dá se ale říci, že neškodná je střídmá konzumace vína, přednostně červeného, které upravuje i hladinu cukru v krvi. Jak s úsměvem dodal, někteří diabetici mají dobré zkušeností s tím, že vyš ší hladinu cukru v krvi po jídle sníží procházkou v přírodě. Oba, sami diabetici, zmínili, že více informací o životě s cukrovkou najde každý na Svazu diabetiků ČR. Ten pomáhá lidem s diabetem vyrovnat se s náročnými životními situacemi, zlepšit fyzický a psychický stav, dosáhnout co největší soběstačnosti a nezávislosti, vrátit se do svého přirozeného prostředí a získat opět předpoklady ke společenskému a pracovnímu uplatnění. Součástí pomoci je také podpora rodiny klienta, aby se co nejlépe přizpůsobila vzniklé situaci a snížilo se její psychické, fyzické i ekonomické zatížení v souvislosti s péčí o nemocného člena rodiny. Obohatit život s diabetes, ale i lidí, kteří například trpí nad váhou, může právě stévie. Povědomí o stévii pomalu roste na všech světových trzích. Výtažky z ní se již používají v celé Evropě. Podle studie, kterou před dvěma lety provedla ve Francii Groupe PureCircle Insights, znalo tuto sladící směs 47 % dotázaných osob. Koncem roku 2011 došlo ke schválení využívání výtažků ze stévie Evropskou komisí. Komplex látek obsažených ve stévii je asi krát sladší než řepný cukr a je nekalorický. Extrakt ze stévie je pak zhruba 300krát sladší než řepný cukr (10 g byliny jako 3 kg cukru). Hlavní látkou je stevio - sid, jenž je v suchých listech zastoupen asi z 12 %. Pro pozitivní účinky na organismus bývá rostlina využívána jako kardiotonikum, proti vysokému krevnímu tlaku, únavě, Jiří Nachtigal depresím, rozšiřuje cévy, snižuje krevní cukr. Díky téměř nulové energetické hodnotě bývá tam, kde je povolena, užívána diabetiky. Pomáhá zahánět chuť na sladké, což je vhodné zejména při boji s nadváhou a také pomáhá při odvykání kouření, protože snižuje chuť na nikotin. Ke slazení se používají celé nebo drcené lístky. Dnes se již prověřují (Akademe věd ČR) dokonce i její protinádorové účinky. Bylo prokázáno, že stévie má antibakteriální, protivirové a protiplísňové účinky. A zatím nebyl zaznamenám případ jediné alergické reakce. (zub) Vladimír Horák 3x foto Zub Z Paraguaye do celého světa Stévie pochází z Paraguaye. Místními indiány je užívána jako univerzální sladidlo a především ke slazení bylinných čajů, zvláště pak oblíbeného nápoje yerba maté. V roce 1971 se sladká bylina začala pěstovat v Japonsku, kde se v dnešní době vyrábí ročně asi 3000 tun sladidla ze stévie. Bylina se pěstuje i v Číně, Vietnamu, USA a v Bulharsku, kde se z ní vyrábí sladidlo Marumilon. Steviosid, účinná látka ze stévie, se v mnoha zemích na světě používá ke slazení potravin, nápojů, v cukrářství, konzervárenském průmyslu, při výrobě zubních past, žvýkaček a přidává se i do krmiv pro hospodářská a domácí zvířata. INZERCE Foto Zub

14 14 Analýza 29. srpna 2013 Vývoj ekonomiky zemědělských podniků podle LFA od roku 2000 Základním prostředkem pro analyzování dosavadního vývoje, současného stavu a predikce budoucího vývoje jsou dostupná kvalitní data. Na ekonomické fakultě existuje již od roku 1996 databáze zemědělských podniků, která je každoročně doplňována sledovanými údaji zhruba stovky zemědělských podniků, které představují podle výměry obhospodařované zemědělské půdy asi 5 % celkově obhospodařované zemědělské půdy v celé České republice. Pro účely této analýzy byly podniky tříděny do tří skupin podle podílu výměry zemědělské půdy v LFA k celkové využívané zemědělské půdě. Horské oblasti (LFA H) více než 50 % výměry využívané zemědělské půdy v LFA horská; ostatní LFA (LFA O) více než 50 % výměry využívané zemědělské půdy v LFA ostatní a specifické, pokud LFA H je menší než 50 %; NON LFA více než 50 % výměry využívané zemědělské půdy je mimo LFA. Celková výměra zemědělské půdy v LFA sledovaných podniků představuje v LFA horských i ostatních asi 6 % celkové výměry v republice, u specifických LFA to jsou asi 2 % výměry. Půdní fond průměrného zemědělského podniku se snížil během sledovaného období o 2 %, přičemž výměra orné půdy snížila minimálně, naopak výrazněji se snížila výměra trvalých travních porostů. U průměrného zemědělského podniku v LFA H došlo v období ke snížení výměry zemědělské půdy o 16 %, podíl TTP vzrostl ze 40 % na 52 % zemědělské půdy, podíl orné půdy klesl z 59 % na 48 %. V LFA O došlo k poklesu výměry zemědělské půdy o 3,6 %, podíl orné půdy a TTP na zemědělské půdě se nezměnil. V NON LFA vzrostla výměra zemědělské půdy ve sledovaném období o 6,5%, přičemž podíl orné půdy na celkové výměře vzrost z 85 % na 89 % a podíl TTP klesl ze 14 % na 10 %. Ve všech sledovaných kategoriích došlo ke snížení podílu cizí půdy na celkové využívané půdě. Objem produkce v běžných cenách v průměrném zemědělském podniku vzrostl z 60,8 mil. Kč v roce 2000 na 86,9 mil. Kč v roce 2011; objem produkce rostl ve všech oblastech, nejrychleji v NON LFA (o 50 %), dále v LFA O (40 %) a LFA H jen o 12 %. Po vyjádření produkce v cenách roku 2000 lze zaznamenat v LFA H propad o 14 %, v ostatních oblastech mírný nárůst (v LFA O o 7% a v NON LFA o 15 %). Ve znevýhodněných oblastech se vztah mezi produkcí živočišné výroby a rostlinné výroby udržuje na zhruba konstantní úrovni. K výraznému posunu ve výrobní struktuře došlo v produkčních oblastech je patrný přesun výnosů z živočišné výroby směrem k rostlinné výrobě; od roku 2007 je rostlinná výroba rozhodující a její podíl na výnosech stále roste. Sledované období lze charakterizovat růstem produkce i hektarových výnosů obilovin. Podíl výměry obilovin na zemědělské půdě nevykazuje žádný trend a pohybuje se kolem 30 % v LFA H, kolem 40 % v LFA O a kolem 50 % v NON LFA. Osevní plochy pšenice ozimé v LFA klesají a mimo LFA rostou ročně o 14,7 ha. Plochy ječmene jarního mají ve všech oblastech klesající trend, který je nejvýraznější v NON LFA. Podíl výměry řepky se pohybuje kolem 6 % v LFA H a přes 10 % v ostatních oblastech, podíl se obecně zvyšuje, nejrychleji v NON LFA. Podíl výměry okopanin se pohybuje od 1,5 % v LFA horských i ostatních a kolem 4 % v NON LFA s tím, že tento podíl mírně klesá. Naturální výnosy obilovin mají rostoucí tendenci s výraznými ročními oscilacemi. U pšenice ozimé byly dosaženy v roce 2011 průměrné výnosy v LFA H 5,46 t/ha, v LFA O 5,52 t/ha a v NON LFA 6,48 t/ha. Výnosy řepky ve sledovaném období oscilují ještě silněji okolo průměrné hodnoty 3 t/ha, rozdíly mezi oblastmi jsou zanedbatelné. Hustota skotu na hektar zemědělské půdy celkově klesá, nejrychleji v produkčních oblastech, mírný nárůst zaznamenáváme pouze v LFA H. Vzhledem k růstu užitkovosti průměrně ročně o 0,3 % v LFA H ioao1% vnon LFA, produkce hovězího masa mírně roste. Podle analýzy vypracované Kopečkem (a kol. 2009) všechny modelové výsledky s aktuální intenzitou výkrmu skotu ukazují na zápornou rentabilitu tohoto odvětví. Předpokladem pro dosažení pozitivních výsledků tohoto odvětví by bylo nezbytné zvýšit intenzitu výkrmu na úroveň minimálně 0,9 kg/den. V našem souboru podniků takovéto užitkovosti dosahuje pouze průměrný podnik v NON LFA a pouze v některých letech. Podmínky výroby a zpracování mléka byly po vstupu do Ilustrační foto Zub EU ovlivněny přijetím společné organizace trhu s mlékem a přidělením národní kvóty ve výši 2,682 mil. t mléka. Přestože za ČR nebyla kvóta vždy naplňována, pro řadu producentů představovala limitující faktor. Přestože stav krav v průměrném podniku se výrazně nemění, vlivem růstu užitkovosti prodej mléka roste ve všech oblastech. Průměrná roční dojivost se proti roku 2000 zvýšila z 5039 l/dojnici na 6972 l v roce 2011, přičemž k největšímu zvýšení došlo v NON LFA (obr. 1). Výrazným dlouhodobým trendem je snižování stavů pra- Obr. 1: Vývoj roční dojivosti Obr. 2: Vývoj produktivity práce ve stálých cenách roku 2000 Zdroj: Vlastní šetření výběrového souboru zemědělských podniků Zdroj: Vlastní šetření výběrového souboru zemědělských podniků

15 29. srpna 2013 Analýza 15 sat. Začleněním ČR do jednotného trhu EU se dostalo odvětví výroby vepřového masa pod silný konkurenční tlak. Stav prasat v průměrném podniku klesl od roku 2000 z 920 ks na 449, tedy o 51 %. Nejvýraznější pokles stavu prasat o 71 % vykazují horské LFA, nejpomaleji (o 35 %) klesly stavy prasat vlfa O. Vztah výnosů k výměře zemědělské půdy charakterizuje intenzita výroby, která ve stálých cenách roku 2000 vykazuje mírně rostoucí trend. Nejrychleji roste v LFA O, nejvyšší intenzita výroby je v NON LFA, v roce 2011 činil objem výnosů ve stálých cenách na hektar zemědělské půdy Kč a v horských oblastech Kč/ha. Průměrná intenzita výroby podniků v LFA H dosahuje 70,5 % intenzity výroby podniků v NON LFA. Nižší intenzita výroby je spojena především s extenzivním způsobem hospodaření, které je charakteristické nižšími vstupy, ale často i výrazně nižšími výstupy než intenzivní hospodaření. Ukazatel účinnosti hmotného majetku vyjadřuje schopnost majetku generovat výnosy. Hodnoty ukazatele nevykazují jasný trend, ovšem vzhledem k oscilacím výnosů osciluje i tento ukazatel, a to v LFA H kolem hodnoty 1, v LFA O kolem hodnoty 1,1 a v NON LFA kolem hodnoty 1,3. Intenzivní způsoby hospodaření sice kladou nároky na vyšší technické vybavení podniků (stav dlouhodobého hmotného majetku je v NON LFA o 67 % vyšší než v LFA H), ovšem jeho transformace do podnikových výkonů je také vyšší. Produktivita práce ve stálých cenách roku 2000 roste nejrychleji v LFA O (obr. 2). V roce 2011 v horských oblastech činila Kč na pracovníka, což je nárůst proti roku 2000 o 44 %, v LFA O to bylo 1,198 mil. Kč (65% nárůst) a v NON LFA 1,335 mil. Kč, což je nárůst proti roku 2000 o 54 %. Příčiny nárůstu produktivity práce v jednotlivých oblastech jsou rozdílné, jejich vliv na změnu produktivity práce lze kvantifikovat např. pomocí metody logaritmů indexů. V horských oblastech vzrostla produktivita práce především vlivem snižování počtu pracovníků při současném mírném poklesu objemu produkce ve stálých cenách. V LFA O je růst produktivity práce vysvětlen zejména poklesem počtu pracovníků, při mírném růstu produkce; v NON LFA je vliv růstu produkce nejsilnější. Pokles pracovníků je výrazným trendem během sledovaného období. Počet pracovníků v průměrném podniku klesl proti roku 2000 v horských oblastech z 69 na 41 (tj. 60 %) a v NON LFA to bylo 75 %. V roce 2000 v LFA H činil podíl obhospodařované půdy na jednoho pracovníka 22,3 ha a vzrostl do roku 2011 na 31,2 ha, vlfa Oz21,8ha na 32,2 ha a v NON LFA z 20,9 ha na 29,8 ha. Vývoj zaměstnanosti v českém zemědělství signalizuje další možný pokles pracovních příležitostí, zejména v souvislosti s omezováním živočišné výroby a s tlaky na zvyšování efektivnosti výroby. Mzdy přepočtené na stálé ceny roku 2000 vzrostly do roku 2011 v horské oblasti o 45 %, v LFA O o 52 % a v NON LFA o 43 %. Ve srovnání s národním hospodářstvím se v zemědělství během sledovaného období mírně snížila disparita ze 79 % v roce 2000 na 83 % průměrné mzdy v roce 2011 (podle ČSÚ). Souhrnným ukazatelem hospodaření každého podniku je výsledek hospodaření za účetní období. Pro potřeby vlastní analýzy a pro zachování srovnatelnosti jednotlivých údajů byl výsledek hospodaření sledován před zdaněním přepočtený na hektar zemědělské půdy. Výsledek hospodaření v této formě je vyjádřením jak účinnosti, tak i hospodárnosti výrobního procesu a vedle nákladů jej významně ovlivňují i podmínky zpeněžování. Během sledovaného období došlo k výrazným propadům zisku v letech 2002, 2003 a 2009, kdy rentabilita průměrného podniku byla záporná. Nejlepší výsledek hospodaření byl dosažen v roce 2007 vlivem mimořádně příznivých klimatických i ekonomických podmínek. Rok 2011 zaznamenal druhý nejlepší výsledek hospodaření za celé sledované období. Přepočteno na hektar zemědělské půdy činil výsledek hospodaření před zdaněním v LFA H 3037 Kč/ha, v LFA O 3532 Kč/ha a v NON LFA 5056 Kč/ha. Základním ukazatelem rentability je celková rentabilita podniku. Z hlediska rozvoje podniku mají význam pouze kladné hodnoty, záporná rentabilita je vždy nevyhovující. Přijmeme-li jako nejnižší přijatelnou hodnotu rentability 4 %, pak je zřejmé, že od roku 2000 průměrný podnik dosáhl této hodnoty pouze v letech 2004, 2007 a Počet podniků s vyšší než 4% rentabilitou byl Obr. 3: Vývoj dotací na hektar zemědělské půdy ve stálých cenách roku 2000 Zdroj: Vlastní šetření výběrového souboru zemědělských podniků nejvyšší v roce 2007 (64 %), v roce 2011 dosáhlo této hodnoty rentability 58 % podniků. Ukazatele zadluženosti posuzují finanční strukturu podniku z dlouhodobého hlediska a vystupují jako indikátory výše rizika, které podnik podstupuje při dané struktuře vlastních a cizích zdrojů, ale také jako míra schopnosti podniku znásobit rentabilitu vlastního kapitálu podniku využitím cizího kapitálu. Ukazatel celkového zadlužení je podíl cizích zdrojů na celkových aktivech; je nutné ho posuzovat společně s celkovou výnosností, kterou podnik dosahuje z celkového vloženého kapitálu, i v souvislosti se strukturou cizího kapitálu. Vývoj zadluženosti průměrného zemědělského podniku ve všech oblastech vykazuje klesající tendenci. Rozdíly v úrovni zadluženosti mezi oblastmi jsou nevýznamné, v roce 2011 činila hodnota celkové zadluženosti v NON LFA 33,4 %, v LFA O 36,4 % a v LFA H 35,9 %. Ukazatele likvidity vyjadřují schopnost podniku hradit své závazky splatné v blízké budoucnosti. Hodnota tohoto ukazatele by se měla pohybovat kolem 2, v tomto případě je nutné brát v úvahu specifika odvětví zemědělství, která souvisí s vegetačním cyklem (skladování produkce rostlinné výroby do její realizace v jarních měsících) či s dobou výkrmu zvířat. Příliš vysoká likvidita svědčí o dlouhodobě vysokých hodnotách a neproduktivním vázání prostředků v likvidních prostředcích a o narušení provozního cyklu podniku. Hodnota běžné likvidity u průměrného podniku v NON LFA činila v roce ,78; v LFA O 3,57 a v LFA H 4,51. Pro hodnocení finančního zdraví byla použita metodika, která byla využívána při hodnocení žadatelů v rámci Programu rozvoje venkova. Průměrný zemědělský podnik hospodařící v horské LFA dosahuje ve většině sledovaných let maximálních 31 bodů, k propadu došlo pouze v letech 2002, 2003 a V ostatních kategoriích podniků je vývoj bodů v jednotlivých letech velmi podobný. Za finančně zdravé se podle metodiky považují podniky, které dosáhly více než 15 bodů. Tabulka Ilustrační foto Zub Relativní četnosti podniků splňujících podmínku finančního zdraví (%) Rok LFA H LFA O NON LFA ,3 93,4 94, ,9 88,5 89, ,0 94,5 98, , , ,0 88,2 97, ,0 100,0 97, ,0 89,6 97, ,0 91,1 92, , , ,0 94,7 96,9 Zdroj: Vlastní šetření výběrového souboru zemědělských podniků 1 uvádí podíl podniků v podle LFA, které lze v jednotlivých letech považovat za finančně zdravé. Jak je z tabulky patrné, nejlépe se s nepříznivými podmínkami vyrovnávají podniky hospodařící v horských oblastech a naopak nejvíce podniků v nepříznivých letech má méně než 15 bodů v LFA O. Jak je patrné z obrázku vývoje dotací k největšímu meziročnímu nárůstu dotací došlo se vstupem ČR do EU v roce 2004 a první tři roky po vstupu byl růst dotací nejdynamičtější (obr. 3). Průměrné tempo růstu dotací od roku 2000 ve stálých cenách v horských oblastech je 9 %, v LFA O je to 8 % a v NON LFA 7 %. Odečtením dotací od výsledku hospodaření před zdaněním se průměrný podnik ve všech oblastech dostává do ztráty, jejíž trend je výrazně rostoucí, k nejvýraznějšímu propadu výsledku hospodaření po odečtení dotací by došlo v horských oblastech. Zvyšující se závislost ekonomické situace podniků na dotacích dokládá index závislosti na dotacích vypočtený jako podíl nákladů na výnosech bez započtení dotací. Hodnota nad 100 % vyjadřuje potřebu dotací k pokrytí nákladů (podle ČSÚ). Nejvyšší hodnota tohoto ukazatele byla ve všech kategoriích v krizovém roce 2009 (v LFA H 145 %, v LFA O 129 %, v NON LFA 121 %). Především v LFA H je vliv dotací na ekonomické ukazatele rozhodující, podniky hospodařící v horských oblastech jsou na dotacích nejvíce závislé, ale také se nejlépe vyrovnávají s dopady nepříznivých podmínek. Jana Lososová, Radek Zdeněk, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta

16 16 Dokument 29. srpna 2013 Strategií českého zemědělství by mělo být zajištění potravinové soběstačnosti Zásadní otázkou strategie českého zemědělství v návaznosti na připravované vyhlášení společné zemědělské politiky EU na léta by mělo být zajištění potravinové soběstačnosti v základních komoditách. Tato strategie by měla obsahovat soubor opatření, kterými by bylo možné toho dosáhnout. Uvedl to senátor Jan Hajda, předseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Po vstupu ČR do EU v roce 2004 zemědělská produkce u nás celkově stagnuje s tím, že dlouhodobě dosahuje lepších výsledků v oblasti rostlinné výroby, kde objem výroby mírně stoupá a nahrazuje tak propad v segmentu živočišné výroby. Stalo se tak tomu v důsledku vyšší nákladovosti na jednotku produkce, kdy ekonomická efektivita domácího zemědělství je v podstatě zajišťována poskytovanou mírou provozních dotací a stále ještě poměrně vysoké mírou ochrany trhu EU tarifní, a v poslední době zejména netarifní, bariérou. Neblahý je i růst energetické náročnosti intenzivní zemědělské výroby a s tím související růst cen energií obecně, včetně rostoucího podílu nákladů na logistiku a distribuci potravin a potravinářských produktů. Dalším zásadním problémem je sbližování sazeb DPH. Negativně se odráží i bilance agrárního Ilustrační foto Zub zemědělského obchodu, kde lze konstatovat, že ČR je konkurenceschopná v oblasti rostlinných komodit, méně u mléka a mléčných výrobků, zatímco v oblasti živočišné výroby je ve většině případů nekonkurenceschopná. Přehodnotit dotační politiku MZe Jan Hajda dále zdůraznil, je nutné přehodnotit stávající zemědělskou a potravinářskou dotační politiku MZe, která je příliš měkká. Je třeba více využívat mezer ve strategii zemědělské politiky (SZP) EU a žádat podpory (přednostně ze zdrojů EU), a poté notifikovatelné podpory z národních zdrojů. Podle Hajdy je iluzí věřit, že skryté národní podpory ekonomicky silných zemí budou v dohledné době rušeny. Tento problém je z hlediska budoucí konkurenceschopnosti pro ČR asi zásadní. Zároveň je nutné oddě- Ilustrační foto Zub lit podpory pro venkovský rozvoj rezortu zemědělství od podpor v rámci kohezních fondů rezortu místního rozvoje. Dále je důležité zajistit ochranu ohrožených produkcí, hlavně v živočišné výrobě, a to stanovením a podporou minimálního objemu výroby. Naše soběstačnost ve výrobě vepřového masa klesne v letošním roce pod 50 %. V drůbežím mase je to 76 %. U ovoce mírného pásma činí soběstačnost 73 %. U zeleniny je soběstačnost pouze 31 %, u brambor 76 %. Obnovena by měla být i podpora produkce těch komodit, které byly v době po vstupu do EU neprávem opomenuty. Jde hlavně o obnovení produkce zeleniny a zvýšení soběstačnosti ve výrobě ovoce, léčivých rostlin, koření aj. Rovněž nedopustit jakoukoliv snahu o oslabení podpory těch komodit, ve kterých má ČR renomé (mák, chmel, hořčice aj.). Je také zapotřebí přehodnotit efektivitu podpory ekologického zemědělství. Zároveň se zaměřit na uplatnění biopotravin české provenience tuzemské maloobchodní síti. Další součástí strategie by mělo být posílení podpory kvality a propagace českých výrobků z českých surovin (Klasa, Regionální potravina, Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou ČR). Zachovat zákon o významné tržní síle Podle Hajdy je zapotřebí nadále zachovat platnost Zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Tedy zákona, který prosadila ČSSD ve spolupráci s Potravinářskou komorou ČR. Netvrdím, že zákon je ideální, začněme diskutovat o případné novelizaci zákona. Snad již dnes není nikdo tak naivní, kdo by tvrdil, že nekalé praktiky řetězců lze řešit dobrovolným kodexem slušného chování řetězců a podobnými nesmysly. Je pro mě naprosto nepochopitelné, že ODS a TOP 09 prostřednictvím svých poslanců Františka Laudáta a Jaroslava Plachého předložily návrh zákona, kterým se ruší zákon č. 395/2009 Sb. O významné tržní síle. Při čtení důvodové zprávy tohoto zákona jsem nabyl dojmu, že jde o materiál Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Mohu garantovat, že ze své současné funkce v Senátu učiním vše, aby kolegové poslanci v sesterské poslanecké sněmovně se nad tímto návrhem na zrušení zákona vážně zamysleli, a zákon č. 395/2009 Sb. O významné tržní síle nebyl zrušen, uvedl Jan Hajda. Podle Hajdy existují tyto přínosy pro další uplatňování zákona o významné tržní síle: splatnost do 30 dnů zkrácení doby splatnosti a její dodržování většinou obchodních řetězců znamená narovnání dodavatelsko-odběratelských vztahů a významné ekonomické odlehčení dodavatelskému sektoru (pozn.: nelze objektivně zdůvodnit, proč by doba splatnosti za potraviny, kdy prodejce inkasuje peníze v horizontu dnů, měla být v délce měsíců. Proč by s takovou dobou splatnosti měl dodavatel dobrovolně souhlasit. Nutno si uvědomit, že dodavatelé tu i v současnosti poskytují nedobrovolně obchodníkům neúročený dodavatelský úvěr v hodnotě desítek miliard Kč), Jan Hajda zákaz vratek odstranění finanční zátěže dodavatelů vyplývající ze špatného a nezodpovědného plánování nákupčích. (pozn.: vratky zejména pekařského zboží dosahovaly obrovských rozměrů a měly sice za důsledek přeplněné regály s pečivem v zájmu zákazníka, současně ale znamenaly zbytečné plýtvání potravinami, které musely být následně na náklady dodavatele likvidovány. Úvahy, že odstranění vratek má za důsledek přelepování výrobků s cílem je prodat za každou cenu jsou možná správné z pohledu obchodníka, ale z hlediska odpovědnosti prodejce zcela scestné.), přenesení pokut nelze smluvně zajišťovat odpovědnost dodavatele za pochybení obchodníka. (pozn. v minulosti obvyklá praktika, že pokuta např. za prošlé zboží v regále, poškozené obaly nebo kontaminaci způsobenou přerušením tepelného řetězce plně v odpovědnosti prodejce byla ještě s další smluvní sankcí přenesena automaticky na dodavatele), jedna faktura jedna cena požadavek na zákaz všech retrospektivních plateb neobsažených v obchodních podmínkách a obchodní smlouvě (pozn.: má za důsledek nepředvídatelnost obchodních vztahů v důsledku pokusů o zpětnou fakturaci ušlého zisku, nesplněného plánu marží, výročí a oslav apod. Systém hrubě zkresluje statistická data zejména u cen průmyslových výrobců s cílem manipulace s maržemi, zamlžování jejich skutečné výše a tudíž i zisků prodejců. Lze dovozovat i zkreslování účetnictví a umělé snižování dosaženého zisku v dané zemi odvodem části plateb přímo do zahraničí), prodej za tzv. podnákupní ceny vede k degradaci výrobků a k situaci, kdy část značkových výrobků se prodává prakticky pouze v akcích. (pozn.: lze dovozovat i umělé snižování odvodu DPH u prodejců). Samozřejmě že faktů a argumentů k tomu, jak podpořit čes - ké zemědělství, by se našlo daleko více, např. je důležitá i otázka udržení zaměstnanosti na venkově atd. Ale k tomu třeba zase příště. Miroslav Svoboda

17 29. srpna 2013 Profil 17 Skladba jídelníčku s využitím regionálních potravin V případě soutěže Regionální potravina se hovoří vždy o vítězných firmách, které nejlepší potraviny v regionu produkují, a čím je vítězný výrobek zajímavý. O jeho cestě ke spotřebiteli se už tolik nemluví, a tak se pokusíme na příkladu rodiny Mitrengových z Frýdlantu v severních Čechách ukázat, jak se tyto potraviny dostávají i do jídelníčku v nemocnici a kým jsou vlastně i doporučované. Začněme u Jany Mitrengové, štíhlé a stále dobře naladěné černovlásce středního věku, která svým prvotním povoláním dietní sestry se vypracovala na nutriční poradkyni s certifikátem komunitní nutriční péče u seniorů a radí jak se zdravě stravovat i dětem a jejich rodičům. Dbá stručně řečeno o pacienty v nemocnicích po stránce vhodné výživy s ohledem na jejich zdravotní stav a jako podnikatelka v oboru dokáže poradit jak zhubnout. Musíme se neustále dovzdělávat a sbírat kreditní body, což obnáší tak 2 3 semináře ročně po celé republice, vysvětluje Jana Mitrengová. Jak dodává, není to ale čistě jen po linii zdravotnické, ale i kulinární. Sleduji velmi pečlivě, jaké výrobky vyhrávají každým rokem v soutěži Regionální potravina, a to nejen na Liberecku. Mohu prozradit, že třeba vítězná hrachová směs Hraška nás natolik zaujala, že jsme ji nakoupili pro nemocnici a při určitém typu diet je vynikající. Jsou z ní dobré polévky, nahrazuje strouhanku při obalování a je nutričně velmi přínosná. Vždyť také její výrobci, rodinná firma z Brna, její výrobu postavila na snaze pomoci snižovat výskyt rakoviny tlustého střeva, říká Mitrengová. Jak dobře víme, civilizační choroby jsou velmi úzce spojené s výživou, a ta u dnešního člověka je někdy velmi nezdravá a je jedním z hlavních spouštěčů závažných onemocnění, vážně dokládá Jana Mitrengová. Dokázala svého zetě zhubnout za dva měsíce o 10 kg. Nebyl nijak nemocný, ale zbytečně zatěžoval klouby nadbytečnými kilogramy. Stačilo do jídelníčku přidat kaloricky odlehčené potraviny, jíst jen pokrmy z prověřených domácích potravin a počítat denní příjem kalorií. Jana Mitrengová Na Liberecku máme třeba skvělou nabídku ovčích a kozích sýrů z farmy od Poulíčků, také vítěze Regionální potraviny, vysvětluje dál Jana Mitrengová. A když je potřeba, svého svěřence předá pod ruce manželovi Honzovi. I ten působí voboru apracuje vsoučasné době jako fyzioterapeut v liberecké nemocnici. Rehabilitační praxi začínal po ukončení středoškolského zdravotnického 2x foto Zub studia v malé provinční nemocnici a v době vojenské služby byl povolán do armádního klubu Dukla Liberec. To byl odrazový můstek pro další spolupráci s vrcholovými sportovci, která vedla až k účasti na zimních olympijských hrách 1984 v Sarajevu. Za tu dobu mi prošlo rukama mnoho mistrů světa i olympijských medailistů, např. Pavel Ploc, Jiří Parma, Olga Charvátová, Josef Sabovčík Jan Mitrenga (vstoje) a Martin Bouška a mnoho dalších. Po skončení vojenské služby jsem přes krátké dvouměsíční intermezzo v nemocnici Frýdlant začal od roku 1983 působit v Lázních Libverda, kde jsem poté strávil 23 let. V roce 1986 jsem absolvoval atestaci v Brně, čímž jsem dosáhl pro tehdejší dobu nejvyššího vzdělání v oboru. Během mého působení v lázních jsem také absolvoval mnoho specializovaných kurzů, např. kurz měkkých technik a mobilizaci kloubů, Mojžíšovou metodu, míčkování a spoustu dalších. V lázních jsem se nejvíce věnoval pohybovému aparátu a z metodik jsem preferoval reflexologii, hlavně segmentové reflexní masáže, s nimiž jsem měl velký úspěch. Měl jsem širokou klientelu z celých Čech a postupně po otevření hranic i z různých zemí celého světa, stručně popisuje svou dráhu v oboru Jan Mitrenga. S manželkou Janou dnes tvoří velmi dobrý tým, kteří vracejí lidem chuť do života pohybem i zdravou stravou. Na jídlo jsme oba vybíraví a velmi pečlivě hlídáme, zda je daná potravina z Čech. Také sledujeme složení výrobku, říká Jan Mitrenga. A kde jsme se s Mitrengovými setkali? Dozvěděli se o magistru Martinu Bouškovi, který s čínskými diplomy provozuje alternativní medicínu v Praze a již mnoha lidem pomohl s odstraněním dlouhodobých bolestí. Dáváme se týmově dohromady. Jako kdysi Sokolové tvrdíme, že ve zdravém těle je i zdravý duch a léčba vhodnou skladbou jídelníčku, masážemi s uplatněním zajímavých metod chiropraxe má velký význam a budoucnost, říká Jan Mitrenga s poukazem na prvky přírodní léčby. Eugenie Línková INZERCE

18 18 Podpora českých biopotravin 29. srpna 2013 KRÁTCE Billa rozšířila sortiment České farmy, prodává bílé zlato z Čech Nová Billa v nových Holešovicích Od poloviny května měly všechny supermarkety Billa v nabídce český chřest. Ze Zemědělského areálu Hostín u Vojkovic na Mělnicku jim tuto tradiční zeleninu nazývanou také bílé zlato bude pod privátní značkou společnosti Billa Česká farma do prodejen denně dovážet společnost Český chřest. Právě každodenní přejímka zajistí, že se k zákazníkům dostane tato zelenina bezprostředně po sklizni, tedy absolutně čerstvá. K dostání byl bílý chřest v 500g balení a zelený chřest ve 400g balení. Značku Česká farma řetězec supermarketů Billa už druhým rokem používá pro označení výhradně českého ovoce a zeleniny. Cestování ani skladování chřestu nesvědčí. Proto jsme rádi, že jsme získali nového českého dodavatele, který nám zajistí patřičnou čerstvost těchto produktů, řekl generální ředitel společnosti Billa v ČR a na Slovensku Jaroslaw Szczypka. Chřest byl letos prvním produktem, který posílil značku Česká farma. Nyní pod ní máme stále hlavně brambory, ale v sezóně zahrnovala i řadu dalších lokálních produktů, například okurky, rajčata, česnek, cibuli, meruňky nebo švestky, vyjmenoval Szczypka. Kromě toho nabízí Billa chřest v biokvalitě pod značkou Naše Bio, nebo běžný pod cenově zaměřenou značkou Clever. Tyto produkty jsou ale dovážené, a to z Německa a Slovenska. (bil) V Bille letos řádili dinosauři Od do proběhla v supermarketech Billa spotřebitelská akce nazvaná Fascinující pravěk. Zákazníci měli možnost sbírat kartičky s dinosaury, které dostávali zdarma, vždy jednu za každých 200 Kč z nákupu. Kartičky se vylepovali do speciálního alba s doprovodnými texty. Část z nich pak byla ve 3D verzi a k detailnímu prohlédnutí se speciálními brýlemi. Fascinující pravěk společnost Billa v ČR převzala z mateřského koncernu REWE, doprovodná reklamní kampaň vznikla na domácí půdě. Líbí se nám takové akce, které pobaví, ale i vzdělávají, říká generální ředitel společnosti Billa v ČR a na Slovensku Jaroslaw Szczypka. Fascinující pravěk to Foto Zub přesně naplnil. Doprovodná reklamní kampaň, ve které mohli spotřebitelé otestovat své znalosti o dinosaurech, byla pak dalším rozměrem, který chceme podobným sběratelským akcím dát, dodává Szczypka. (zb) 3x foto archiv Billa Obchodní řetězec Billa otevřel novou prodejnu v Jankovcově ulici v pražských Holešovicích. S prodejní plochou 400 metrů čtverečních se řadí mezi menší filiálky. Sloužit bude místním obyvatelům k pořízení běžných rychlých nákupů i pracovníkům mnoha místních firem a kanceláří. olešovice se mění ve velice moderní městskou H čtvrť s kancelářemi i obytnými domy, což je pro obchodníky v současné době velice atraktivní, říká generální ředitel společnosti Billa v České republice a na Slovensku Jaroslaw Szczypka. Taková lokalita je ideální jak k uspokojení poptávky po rychlém a kvalitním občerstvení zaměstnanců firem, tak k běžným denním nákupům místních obyvatel, dodává Szczypka. Sortiment nové prodejny je zaměřený především na čerstvé potraviny. V nabídce budou ovocné i zeleninové saláty, hotová jídla i obložené bagety a další standardní potravinový sortiment obchodního řetězce Billa, tedy mléčné produkty, čerstvé pečivo a také nápoje včetně hotové horké kávy do kelímku. Stejně jako všechny nově vznikající prodejny Billa, je i ta holešovická vybavena ekologickými spotřebiči. Jde hlavně o úsporné chladicí a mrazicí skříně a boxy a také osvětlení. Na filiálce v Jankovcově ulici 49, která je čtyřicátým druhým supermarketem Billa v Praze, vzniklo dvacet nových pracovních míst. (bil) Malá česká mlékárna ve Varnsdorfu zachráněna Malá, ale vynikající česká mlékárna na úpatí Lužických hor měla na kahánku. Podobně jako řada jiných podobných podniků, nestačili ani ve Vansdorfu držet krok v nabídce a poptávce s dovozy levnějších mléčných výrobků ze zahraničí. Tento nešťastný osud se za pomoci mateřské společnosti Polabské mlékárny, a. s., podařilo zvrátit. O svém znovuvzkříšení a produktech pohovořili zástupci společnosti na tiskové konferenci organizované Agrární komorou ČR a společností Billa v rámci společného projektu na podporu prodeje českých biopotravin. Foto Zub Varnsdorfští tak prostřednictvím tisku představili veřejnosti své sýry v biokvalitě. Vyrábějí je bez jakýchkoli chemických přísad, které sice produktu prodlužují trvanlivost, ale mají nesporně vliv na naše zdraví. Agrární komora ČR se spolu se společností Billa snaží, aby takových českých produktů bylo v regálech prodejen tohoto řetězce co nejvíce. Tuzemské potraviny mnohdy vytlačují obdobné biopotraviny z dovozu, a právě takové společné seznamovací akce, jako jsou tiskové konference s představováním domácích potravinářů, některým výrobcům už pomohli nejen k přežití, ale k větší expanzi na našem trhu. Mlékárna ve Varnsdorfu byla založena v nelehké době roku 1943 a její život prodělal za 70 let historie mnoho změn. Stejně jako život regionu rozhraní Lužických hor a národních parků Českého a Saského Švýcarska. Je to region nádherné přírody odlehlých skal a kaňonů, ale i zelených past - vin, tak důležitých pro produkci kvalitního mléka. U nás z něj vyrábíme unikátní výrobky, stejně unikátní, jako je region sám. Čerstvé máslo vyrábíme v menších dávkách klasickou metodou, sýry vyrábíme s velkým podílem ruční práce, která jim dá nezaměnitelné vlastnosti, zejména chuť a konzistenci, udíme výhradně kouřem z bukových štěpek. Vyrábíme klasické polotvrdé sýry eidam, gouda, tolštejn (sýr ementálského typu s tvorbou ok), ale i další. Ochutnejte ručně tažené Jiří Svoboda a pletené pařené copy, které se touto metodou vyrábějí ve střední Evropě snad jen u nás, poznejte tajemství Lužického sýrového měšce, nebo zkuste čerstvý Pastevecký sýr, oceněný v soutěži o nejlepší regionální potravinu 2012, vyprávěl vedoucí výroby Jiří Svoboda. Vyznavače bioproduktů jistě potěšíme tím, že velká část našich výrobků, stejně jako část výrobků naší mateřské společnosti v Poděbradech, je vyrobena právě v této kvalitě při použití bio - mléka a biosmetany. V roce 2004 jsme byli dokonce první mlékárnou v ČR certifikovanou pro výrobu biosýrů. Nazvali jsme je Mandava a vyrábíme je vedle široké škály bioproduktů, které získávají stabilně mnohá ocenění, dodnes, říká Svoboda. Prozradil, že sýr nese název Mandava po místní říčce. Tyto sýry se pravidelně objevují na nejrůznějších regionálních veletrzích a výstavách. Jednou z nich byly i Vinařské Litoměřice, kde se tyto sýry nabízely jako vynikající doplněk při degustaci lahodných vín z celé ČR. Naším největším oceněním však bude, když si po ochutnání našich produktů řeknete: Takhle by měl chutnat správný sýr, vyslovil na závěr přehlídky mlékařských výrobků z Varnsdorfu Jiří Svoboda. (egi)

19 29. srpna 2013 Inzerce 19

20 20 Značka KLASA 29. srpna 2013 Co nového kolem značky KLASA Dalších 27 produktů se zařadilo do prestižního klubu oceněných značkou národní kvality Nechte se zlákat pochoutkami z nové kuchařky KLASA Oceněné výrobky se představí na agrosalonu Země živitelka Další výrobky získaly značku národní kvality Národní značku kvality KLASA obdrželo letos na jaře 27 produktů od 11 výrobců potravin. Prestižní klub producentů výjimečných potravin se rozrostl například o Pivovar Samson, výrobce uzenin Bivoj, knedlíky z Bramborárny Bukovice nebo rodinnou firmu Jany Večerkové, která vyrábí slané krekry. Značku národní kvality Klasa uděluje ministr zemědělství na základě doporučení komise složené ze zástupců MZe, SZPI, Státní veterinární správy, Vysoké školy chemicko-technologické nebo Potravinářské komory ČR. Značku KLASA má šanci získat jen takový produkt, který svou kvalitou vyniká nad ostatními výrobky podobného typu, upřesňuje ředitel odboru administrace podpory kvalitních potravin SZIF Petr Milas. Nealkoholické Pito z pivovaru Samson Nadýchané sýry Blaník Firma Kromilk, a. s., která obdržela certifikát KLASA pro výrobky Blaník smetanový sýr s pažitkou a Blaník smetanový sýr lahodný, se může pochlubit dlouholetou tradicí. V malebné Kroměříži působí už od roku V současnosti se zabývá především produkcí čerstvých, krémových tvarohových a smetanových sýrů. Se svými výrobky pravidelně sbírá ocenění v ČR i na Slovensku. Z Arménie do Čech s dotekem medu Také s podnikem Miko International, s. r. o., jehož zákusky Citrónový medový dort Marlenka, Citrónové medové kuličky značku a dezert Morengo získaly ocenění KLASA, se pojí zajímavý příběh. Když se pan Gevorg Avetisyan přistěhoval z Arménie na úpatí Beskyd, přemýšlel, jak se uživit. Vzpomněl si při tom na rodinnou recepturu medového dortu a začal ho se ses trou vyrábět. Pojmenoval ho Marlenka po své ženě a dceři. Nejdříve ho nabízel přátelům a známým, později Marlenku dodával do místních cukráren. Po ptávka ale byla tak velká, že v roce 2003 založil s bratrem Hasmikem firmu Miko International, s. r. o. Maso pro mytického Bivoje Společnost Bivoj, a. s., vyrábí kvalitní masné výrobky, do nichž by se s chutí pustil i stejnojmenný legendární silák. Komise KLASA certifikovala Anglickou slaninu speciál, Masovou tlačenku Bivoj, Opavské klobásy, delikátní specialitu Čajovky a Opavský čajový salám. Knedlíky v pohodě? Jedině z Bukovic! Rodinný podnik Bramborárna Bukovice, s. r. o., který se specializuje na zpracovávání brambor a výrobu knedlíků, získal značku KLASA za Mramorovaný bramborový knedlík. Jeho základem jsou vařené brambory. Je kyprý, ale při přípravě se nerozpadá. Přidává se do něj netradičně pažitka. Pro své kvality získal i ocenění v soutěži Regionální potravina. Zdravě s kukuřičnou strouhankou Společnost Extrudo Bečice, s. r. o., se specializuje na zdravou výživu a bezlepkové potraviny. Vyrábí originální křehké chleby, lehké sušenky nebo strouhankové a obalovací směsi. Právě ty byly oceněny značkou KLASA: Strouhanka kukuřičná křupavá, Strouhanka kukuřičná s lupínky a Strouhanka kukuřičná speciál. Sýr Blaník firmy Kromilk Hollandia kvalita a péče o životní prostředí Mléčné výrobky značky Hollandia Karlovy Vary, a. s., jsou tradičně spojovány s vysokými nároky na kvalitu surovin. Společnost sídlí v neposkvrněné krajině Tepelské náhorní plošiny. V kravíně, na pastvinách nebo v dojírně jsou umístěny web - kamery, které umožňují zákaz - níkům on-line sledovat krávy, Slané pečivo Quadro mix z rodinné firmy Vest od nichž pochází zpracovávané mléko. Značku KLASA obdržely Bio selský jogurt brusinky a Bio sel ský jogurt banány. Krekry Jany Večerkové: klasika v novém kabátě Rodinná firma Jany Večerkové Vest vyrábí ve Zlíně už přes dvacet let slané pečivo. Spojuje zkušenosti, kvalitu v podobě prověřených surovin a umění vycházet vstříc přáním zákazníků. To se projevilo na výrobcích, které získaly značku KLASA novinky Tuty krekry tomato a oliva, Tuty krekry grahamové a Tuty krekry cibule a kmín kombinují tradiční postupy s neotřelými chuťovými variacemi. Oceněna byla i směs drobného slaného pečiva Quadro mix. Heli Food rychlé a přesto dobré pokrmy Kvalita a flexibilita se nevylučují. To dokázal výrobce hotových chlazených pokrmů Heli Food Fresh, a. s. Certifikována byla jeho pochoutka Kuřecí gyros a bulgur. Gyros pochází z řecké kuchyně, při jeho přípravě bývá maso opékáno na rotačním grilu a může být ještě doplněný bulgurem nebo zeleninou. Bulgur je předvařená nalámaná celozrnná pšenice, která je zdrojem vlákniny s vysokým obsahem bílkovin a nízkým procentem nasycených tuků. Linea sladký pozdrav z Moravského Slovácka Firma Linea Nivnice, a. s., sídlí v oblasti Dolňácka v podhůří Bílých Karpat. První výrobek, bylinný likér Jaroslava Hromčíka, zde byl vyroben už v roce Dnes se specializuje na ovocné nápoje. Ocenění získal lahodný Ovocný sirup broskev a Ovocný sirup červený pomeranč. Pivovar Samson síla a chuť Biblický hrdina Samson proslul svou silou. Ani pivo po něm pojmenované není slabé. Pivovar Samson, a. s., získal značku KLASA pro čtyři výrobky: světlé nealkoholické pivo Pito, které svou chmelovou chutí potěší zejména řidiče, klasické osvěžující Samson 10 světlé výčepní pivo, Samson 11 světlý ležák, pro který je charakteristická plnější chuť a Samson 12 světlý ležák, který zaujme svým řízem a výbornou hořkostí. (kla) Letní grilování s KLASOU Letní večery přímo svádějí k večeři s přáteli, tak proč ji s KLASOU neuspořádat venku? Doporučujeme vám rozpálit gril a vyzkoušet naše speciality. Za skvělou chutí stojí vybrané suroviny od tuzemských producentů, kteří se postarali o to, abychom si grilování užili. Ať už jde o maso, sýry, ovoce nebo zeleninu, u potravin se značkou KLASA si můžete být jisti, že všechny pokrmy, které z nich připravíte, budou výtečné. Naučte se umíchat marinády, připravte chutné vegetariánské předkrmy, nebo vyzkoušejte ovocné grilované dezerty. Oceněné potraviny se představí na Zemi živitelce Jezdíme po celém Česku Ani na podzim nehodlá KLASA zahálet a opět vyrazí po Česku s ochutnávkami a prezentacemi kvalitních potravin, které získaly toto prestižní ocenění. A kam zavítáme v září? Zde je seznam míst a akcí, na kterých nás můžete navštívit. Podzimní roadshow s KLASOU: září Potravinářský a nápojový salón, Louny v září Krajské dožínkové slavnosti Ústeckého kraje, Peruc 14. září Krajské Královéhradecké dožínky, Hradec Králové Podzimní ochutnávky výrobků KLASA: 21. září Svatohubertské kulinářské slavnosti, Klokočná Národní značka kvality KLASA se pravidelně účastní výstavy Země živitelka a ani letos tomu není jinak. Na letošním jubilejním 40. ročníku tohoto vyhlášeného mezinárodního agrosalonu nebude KLASA opět rozhodně chybět. Od 29. srpna do 3. září můžete navštívit expozici v pavilonu T1, kde KLASA představí oceněné výrobky a výrobce. Vše budete mít možnost přímo na místě ochutnat i zakoupit. Na ploše 384 m 2 se budou prezentovat držitelé značky národní kvality KLASA společně s výrobci domácích potravin oceněných značkou Regionální potravina. Určitě se přijďte podívat a ochutnat, budeme mít otevřeno od čtvrtka do pondělí od 9.00 do a v úterý od 9.00 do Více na webu eklasa.cz