KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál"

Transkript

1

2 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál Ochrana živtníh prstředí je věcí nás všech. Vda, tedy i pdzemní vda je naším velkým bhatstvím a živtdárnu tekutinu. Její čisttu musíme prt chránit. Jedním ze zdrjů znečištění mhu být kanály, prt nrmy pžadují prvádění stk a bjektů na nich jak vdtěsných knstrukcí. Ze zkušensti i statistik je zřejmé, že většina prvzvaných kanalizací tent pžadavek nesplňuje. Plastvé ptrubní systémy PIPELIFE pr kanalizaci jsu mderním, technicky vyspělým a eklgickým výrbkem a v případě správně prvedené mntáže tent pžadavek splňují beze zbytku. Věnujte tedy, prsím, pzrnst následujícím infrmacím, abyste mhli plastvá ptrubí vyprjektvat neb ulžit způsbem, který zaručí jejich dluhdbý bezprblémvý prvz. 1. Kanalizační ptrubí z plastů všebecná část Plasty jsu sučasné dbě pvažvány za nejvýhdnější materiál pr kanalizační ptrubí, na které jsu při pužití kladeny jak vyské nárky mechanické, tak i chemické, a které mají minimálně zatěžvat živtní prstředí. Následující pkyny jsu, až na specifika ppsaná v příslušném systému, platné pr všechny kanalizační trubky v srtimentu Pipelife zech. POZNÁMK: V následujícím textu se může pd pjmem trubky rzumět i celý systém včetně tvarvek. Pdrbnsti jedntlivých systémech naleznete v příslušných prduktvých katalzích Mechanické vlastnsti a. gravitační kanalizace vlený prvzní tlak trubek určených pr gravitační kanalizaci je max. 0,05 MPa, při tmt tlaku je s dstatečnu rezervu zaručena plyntěsnst spjů i jejich těsnst vůči exfiltraci i infiltraci (zkušky pdle ČSN EN 1277 jsu sučástí certifikace). Trubky však snáší přechdné tlakvé zatížení pdstatně vyšší d 0,5 MPa (5bar). Plastvá ptrubí je mžn v případě ptřeby čistit za pmci tlakvých čisticích vzů. (Tlaky na trysce d 120 bar, viz dále). íky své pružnsti a knstrukci hrdel s pružným těsněním jsu plastvé trubky schpny dlávat krátkdbým přetížením i dynamickému zatěžvání lépe než trubky tuhé. Trubky neprasknu ani při dluhdbé defrmaci 30%. Trubní řetězec má vysku dlnst prti vlivům sedání zeminy a technické seismicity (třída dlnsti pdle ČSN , trubky z kameniny a azbestcementu jsu zařazeny třídu níže). Tyt vlastnsti předurčují plasty d blastí s pklesy p čerpání pdzemní vdy, pddlvaných území apd. Plastvé kanalizace jsu dlné vůči silvému půsbení křenvéh systému strmů. strana 2

3 Odlnst celéh systému prti sedání terénu je pdtržena vhdným tvarváním hrdel a pužitím pružnéh těsnění. Hrdlvé spje jsu těsné i při dvlené defrmaci trubky pd hrdlem a sučasném vyúhlvání (zkuška pdle EN 1277). V praxi nepřestávají těsnit ani při defrmacích přes 20 %. Trubka PV p % defrmaci (= p dtyku prtilehlých stěn) Zkuška defrmace trubky (PP Master) Trubní spje jsu dlné prti prrůstání křenů. Plastvé trubky mají velmi dbru dlnst prti abrazi. V grafu jsu uvedeny hdnty získané na TH armstadt IN Pvšimněte si prsím, že úbytek tlušťky stěny u plastů je dle psuzvanéh materiálu srvnatelný neb menší než u kameniny. pstup metdy v kstce: trubka se rzřízne na dvě plviny krýtka. Krýtk se na knci zaslepí a naplní vdu a stanveným mnžstvím přesně definvané směsi vdy a písku. Následně se krýtk naklápí určitý úhel a určitu frekvencí. Pčet cyklů je něklik set tisíc. Písek se vyměňuje. U trubky N 250 dpvídá běžně pužívaných cyklů tunám transprtvanéh písku! P celu dbu živtnsti je u plastů zaručen, že jejich stěna nebude pškzena materiálem, splaveným d kanalizace psypem, škváru a pdbně. Platí t pr trubky kmpaktní, kextrudvané i krugvané. Plasty mají dále zanedbatelnu nasákavst vdy, stěna trubky nemůže být prt pškzena mrazem, nemůže se kntaminvat d hlubky. Materiál trubek neprpuští radn. strana 3

4 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál b. tlakvá a pdtlakvá kanalizace Pr kanalizaci tlakvu a pdtlakvu jsu pužívány trubky příslušné tlakvé dlnsti, které jsu spjvány hrdlvými spji, svařváním neb mechanickými spjkami. Platí pr ně ttéž c byl řečen v předchzím dstavci, pkud jde svařvané spje, je správně prvedená mntáž záruku abslutní těsnsti p celu dbu živta, a t i v případě velkých půdních pklesů a pdbně hemická dlnst Plasty se v širké míře pužívají k zušlechťvání a zvyšvání dlnsti pvrchů četných materiálů. Je prt pchpitelné, že ptrubí z nich vyrbená jsu vhdná k transprtu všech látek, které se mhu běžně vyskytvat v kanalizaci a které jsu čističky dpadních vd schpny zpracvat. pravvané médium může mít ph v rzmezí 2 až 12, t znamená, že vdy mhu vykazvat i silně kyselu neb silně zásaditu reakci (snáší např. půsbení kyselých kndenzátů z kndenzačních ktlů). Plasty dlávají rvněž půsbení běžných slžek půdy včetně slžek umělých hnjiv. Nejsu dlné dluhdbému půsbení některých kncentrvaných rpných prduktů, i když snáší bčasný průtk dpadních vd s jejich bsahem, následvaný průtkem dpadní vdy nrmálníh slžení. Velké výhdy skýtají plasty v suvislsti s rstucí agresivitu splašků. Trubky se prt svědčily při dpravě dpadních vd v různých průmyslvých dvětvích. Ke stanvení vhdnsti pr dpravu jedntlivých chemických látek máme k dispzici rzsáhlu databázi, tabulky v tmt manuálu jsu puze jejich malým výtahem. Pr stanvení chemické dlnsti systému je čast rzhdující dlnst těsnicích kružků. Tabulka jejich dlnsti je rvněž sučástí tht manuálu. vlený tlak a pdtlak hemická dlnst 1.3. Živtnst Jednznačným kladem plastvých ptrubí je dluhá živtnst trubek let a více. pručená plánvací živtnst ptrubníh systému v případě správné pkládky je pdle směrnice LW shdná s dříve pužívanu kameninu minimálně () let (LW Leitlinien vyd a 1998, LW Länderarbeitsgemeinschaft Wasser je Zemské pracvní sdružení pr vdu v Německu). yla stanvena mnha na sbě nezávislými metdami a je ptvrzvána zkuškami na dluhdbě pužívaných ptrubích. I p letech pužívání jsu stejně bezpečné a funkceschpné jak v dbě pkládky. Vzhledem k dluhé živtnsti trub je vhdné, aby byly pužity prvky se stejnu živtnstí d celé stavby (vyvarvání se slabých článků v pdbě betnvých šachet apd.) 1.4. Eklgie, balvý materiál Trubní materiály lze eklgicky vyrbit a díky téměř nemezenému pakvanému pužití také eklgicky výhdně pužívat. Kmentář k eklgii je sučástí ppisu jedntlivých systémů. Všechny materiály pužité pr balení výrbků Pipelife zech, s.r.. jsu zařazeny d kategrie O statní dpady. Hranly, krabice, plyetylénvé fólie a rašlvé pytle lze nabídnut k využití jak druhtné surviny, případně bez prblémů skládkvat neb likvidvat ve spalvnách, celvé vázací pásky lze využít jak železný šrt. strana 4

5 Firma PIPELIFE zech s.r.. přijala patření k zabezpečení zpětnéh dběru balů uzavřením Smluvy sdruženém plnění se splečnstí Ekkm a.s. se sídlem na Praha 4, Na Pankráci 1685, přičemž jí byl přidělen klientské čísl EK F Eknmické aspekty pužití Pužití plastvých trubek Pipelife zech s.r.. přináší uživateli celu řadu výhd při srvnání s kameninvým, litinvým neb betnvým ptrubím. Ty pčínají vysku chemicku dlnstí, dluhu živtnstí a velku dlnstí vůči abrazi. Pkračují pdstatně nižší hmtnstí, která dvluje mezit pužití těžké mechanizace při pkládce a dvluje rychlejší, přesnější a bezpečnější práci, snižuje náklady na dpravu a skladvání. 3,7 kg PV N200 kamenina N kg Příklad: Hmtnst kameninvé truby N 200 FN 32 kn/m je 37 kg/m, KG N 200 SN 4 je 3,7 kg/m, PP Jumb SN N 200 3,2 kg/m. ále se plasty vyznačují výhdnými stavebními délkami (nižším pčtem spjů), které v důsledku dále urychlují pkládku, mezují negativní vliv lidskéh faktru, zvyšují těsnst a snižují prvzní drsnst systému. Pkud je na stavbě nutn truby zkracvat, je pužití plastů velkým přínsem (cena a délka trvání jednh řezu) Záknné pžadavky na jakst výrbků Splečnst Pipelife zech s.r.. má zaveden, dkumentván a certifikván systém řízení jaksti pdle ČSN EN ISO 9001:2001. ále má Pipelife zech s.r.. vybudván, zaveden a certifikván systém envirnmentálníh managementu pdle ČSN EN ISO :2005. Veškeré plastvé ptrubní systémy ddávané firmu Pipelife zech s.r.. dpvídají pžadavkům Zákna č. 22/1997 Sb. technických pžadavcích na výrbky, v suladu s aktuálním nařízením vlády, kterým se stanví technické pžadavky na stavební výrbky. Kvalita certifikvaných výrbků je peridicky hdncena nezávislu zkušebnu. klady shdě výrbků s pžadavky výše uvedených předpisů jsu na případně Vám je na vyžádání zašleme. strana 5

6 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 1.7. Rzměry kanalizačních trub U hladkých trubek jsu rzměry dány vnějším průměrem trubky neb tzv. jmenvitu světlstí (N dle ČSN EN ISO6708), který přibližně charakterizuje jejich vnitřní průměr (N je rzměr, který se nedá na trubce naměřit. N služí puze jak systém značvání a jeh číselná hdnta se nemá pužívat ve výpčtech, pkud t příslušná nrma výslvně neuvádí. Skutečná světlst trubky se vypčte dečtením dvjí tlušťky stěny d vnějšíh průměru trubky). Pr trubky se strukturvanu stavbu stěny se histricky vyvinul dvjí vyjadřvání rzměrů. Pdle zvyklstí běžných ve střední Evrpě (zaktvenéh např. v nrmách IN, pdle nichž se tyt trubky charakterizují) je charakteristický rzměr trubky určen vnitřním průměrem trubky ( značuje se N/I), trubky mají vnější průměr větší Rzdíl trubek dle skandinávské a IN nrmy než je číselná hdnta N, a jeh hdnty se liší v závislsti na knstrukci stěny. Pdle tzv. skandinávské nrmy je charakteristický rzměr trubky určen vnějším průměrem trubky (N/O). Všechny trubky pdle tét nrmy mají tedy stejný vnější průměr, ale dle knstrukce stěny různý vnitřní průměr. Pipelife má v nabídce trubky pdle bu nrem. 2. PROJEKČNÍ POKLY KNLIZČNÍHO POTRUÍ PIPELIFE Pr navrhvání platí mim jiné ČSN EN (Z2 1999) a ČSN EN 7523, pr pkládku a zkušení kanálů všebecně platí ČSN EN 16, ČSN P ENV 46, ČSN P ENV 14013, a další nrmy v nich citvané Trasa ptrubí dpručený skln ptrubí je pr dešťvu vdu 1% pr znečištěnu vdu platí spád d N 2% d N % d N : N (%) Při velkém spádu kanálu, při změnách směru a zvláště při kmbinaci těcht případů je nutn zajistit hrdla prti vytažení vlivem rázů kapaliny pužitím pjistek neb dstatečným betnváním hrdel; pkud je t mžné, nedvlit změny spádu. Spády a směry uvedené v prjektu musí být ddrženy, ke změně směru je nutn pužít příslušné tvarvky, pr úhly menší než 15 je mžn pužít kulvý klub neb flexibilní hrdl. strana 6

7 vlené vyskřípnutí spjů (vychýlení sy trubek ve spji) pdle pren Průměr trubek d N300 2% N300 N % nad N630 1% Pružnsti trubek d N 200 se dá při tepltě nad 20 využít pr tvrbu maléh bluku R, kde R je minimálně 300 x vnější průměr trubky O (například pr trubku 200 mm je R = 60m). Pr trubky N >200 mm je R minimálně 500 x O. Příliš velkému vychýlení trubek v hrdlech je přitm nutn zamezit, například pužitím betnvých blků v blasti hrdel a cca v plvině trubky. U krugvaných trubek lze využít hdnt 200 x O a 400 x O. betn 2.2. Hydraulika ptrubí ěžná pvrchvá drsnst vnitřní stěny plastvých trubek je řádvě 0,001 mm, drsnst celéh systému, tedy včetně spjů, dbček apd., charakterizvaná prvzní drsnstí K b pr hladké ptrubí PV, pr PP MSTER a systém JUMO PV je: rvné kanalizační ptrubí (bez šachet a přípjek) rvné kanalizační ptrubí s dmvními přípjkami nrmální kanalizační stka se vzdálenstmi šachet 45,1 až 50 m 0,040 (mm) 0,067 (mm) 0,125 (mm) Údaje dimenzvání ptrubí, průtčná mnžství a průtkvé rychlsti pr různé veliksti spádu a prvedení kanálu lze nalézt v pdrbných Hydraulických tabulkách kanalizačních ptrubí, zpracvaných na základě Prandtllebrkva vzrce: Pr velký rzsah nejsu sučástí tht technickéh manuálu rádi Vám je na pžádání zašleme. Tabulky lze v mezích přesnsti výpčtů a praktickéh měření pužít i pr hladké trubky SN8, pr trubky PP i PV Jumb, rvněž pr trubky PP MSTER. Pr jedntlivé trubní systémy Pipelife jsu v příslušném prduktvém prspektu uvedeny nmgramy. vlená maximální rychlst média v trubkách je vyská, až d m/s, běžná prvzní rychlst bývá d 5 m/s. Minimální rychlst by neměla klesnut pd 0,6 m/s, jinak mhu v ptrubí ve větší míře sedimentvat tuhé částice Krytí trubek, statika hvání trubek v zemi Plastvé trubky se chvají jak pddajné, t znamená, že při zatížení reagují defrmací úměrnu veliksti síly. Tent prces je vratný a strana 7

8 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál nedchází ke zničení trubky. Pdstatně se tím liší d trub tuhých, které zachvávají tvar až d překrčení tzv. vrchlvé pevnsti, pak všem dchází k nevratné destrukci. Trubka p ulžení tvří s klní zeminu systém, jehž kmpnenty se vzájemně vlivňují. Mál hutněná neb mál únsná zemina se při zatížení slehne a její phyb nutně následuje pddajná plastvá trubka. Velikst defrmace je určena celkvým zatížením, vlastnstmi trubky a vlastnstmi zeminy. Všebecně platí, že čím nižší je tuhst zeminy, tím musí být vyšší tuhst truby a napak. U tuhých trub se únsnst (vrchlvá pevnst) stanvuje zatěžváním až k destrukci. U běžných plastů, pužívaných pr výrbu trub, se plynulým zatěžváním za nrmálních teplt destrukce nedsáhne. Plyprpylén, ale i relativně tužší PV, snáší stlačení i na %. U plyetylénu je dknce jednu z metd, pužívanu při pravách, právě stprcentní stlačení trubky. Trubky pddajné Pr srvnání dlnsti pružných trubek prti defrmaci musel být zvlen jiný parametr. Je jím KRUHOVÁ TUHOST, značvaná jak SN neb SN (někdy také SR). Udává se v kn/m2. Stanvení kruhvé tuhsti Metd pr stanvení tht parametru je více; i když pstupy jsu pdbné a simulují chvání trubek v praxi (v zásadě je t pměrně malá defrmace trubky a měření síly k tmu ptřebné), ve výsledcích se tyt metdy mhu významně dlišvat. V naší republice se kruhvá tuhst běžně udává pdle ČSN EN ISO 9969, jsu však pužívány i hdnty (SR) pdle IN Výsledky zkušek pdle bu nrem se d sebe značně liší (IN udává čísl až 8x větší). Při srvnávání hdnt je tedy velmi důležité vědět, pdle které nrmy je tuhst uvedena. efrmace při stanvení kruhvé tuhsti Měření kruhvé tuhsti hvání při instalaci Závislst defrmace trubek na kruhvé tuhsti a stupni hutnění : δ= x [%] vnější průměr nedefrmvané trubky strana 8 Trubky tuhé

9 Statické výpčty Trubky PIPELIFE kruhvé tuhsti 4 kn/m 2 lze běžně pkládat s níže uvedeným krytím, všem jen pkud budu ddrženy následující pdmínky: dpravní zatížení není vyšší než max. klvý tlak 50 kn (třínápravvé vzidl celkvé tíze 300 kn, p = 16,7 kn/m 2 ), měrná tíha zeminy pr bsyp trubek je nižší než 20,5 kn/m 3, vnitřní úhel tření je nejméně 22,5 (je splněn ve většině běžných případů): pdmínky pr trubky SN4 min. krytí max. krytí na vlných plchách bez prvzu neb s bčasným lehkým prvzem 0,8 m 4 m pd kmunikacemi zatíženými běžným prvzem 1 m 3,5 m Hdnty v tabulce jsu stanveny velmi univerzálně, pr defrmaci d 6 %, cž je v praxi všebecně akceptvaná hdnta. Prjektant by vlbu trubek měl dkládat statickými výpčty, vycházejícími z evrpských nrem (ČSN P ENV 12951). Lze pužít výpčtvé metdy dle TNV , případně pdle jiné uznávané metdy. Předpkládá se přitm, že dluhdbá vertikální defrmace PV trubky ulžené v zemi, s plánvanu živtnstí let, bude při zatížení cca 8 % (ČSN EN 1401, lkální defrmace d 15% v důsledku nervnměrných vlastnstí zeminy dle tét nrmy nemají vliv dle tét nrmy na funkční vlastnsti systému). Pr PP uvádí nrma ČSN EN/T 1852/3 hdnty 12% a 15 %. K výběru trubek může služit i tabulka 1 a 2 ČSN P ENV 46. Pžadujeli uživatel knkrétní maximální hdntu defrmace, je vhdné, aby ji předem stanvil ve smluvě. Prkáželi statický výpčet, že defrmace trubek by v knkrétním případě přesáhla dvlenu (neb smluvu stanvenu) mez a nelzeli zlepšit pdmínky pkládky, je nutn pužít trubky s vyšší kruhvu tuhstí. Pipelife zech s.r.. nabízí širký výběr trubek různé kruhvé tuhsti. říve pužívané betnvání trubek se dnes většinu nedpručuje, nebť nemusí splehlivě nést veškeré silvé půsbení, dalek výhdnější je například prvést nad trubku betnáž rznášecí desky (případně se síťvu výztuží). Rzhdující veličiny pr statické výpčty jsu především: způsb ulžení (rýha neb násyp) šířka výkpu celkvá úhel ulžení, druh zeminy výška krytí způsb hutnění šířka výkpu ve výši vrchlíku trubky tlušťka pužitéh pažení a způsb jeh vytahvání druh dpravníh a eventuálně dalšíh statickéh zatížení zatížení trubky je zaptřebí zahrnut i zatížení eventuálním násypem na půvdním terénu, zatížení stavbu neb skladvaným materiálem. Na základě vašich údajů může Pipelife prvést statické psuzení ptrubí Srvnání systémů různé kruhvé tuhsti: Pr Vaši infrmaci uvádíme tabulku chvání trubek N 300 různé kruhvé tuhsti /dle ČSN EN ISO 9969/ ve srvnatelných pdmínkách (hdncen pdle německéh předpisu TV 127) Zvlen je krytí 1,3 m, přítmnst pdzemní vdy ve výši 0,5 m nad vrchlem trubky. Zemina v klí výkpu v úrvni účinné vrstvy sudržná (G3 směsná s jílem), bsypvá zemina mál sudržná ( G2 štěrk, písek), šířka jednduchéh výkpu 1 m, zatížení těžku nákladní dpravu (SLW 60). strana 9

10 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál Prvedení 1 Úhel ulžení 90, hutněn na Pr = 90, ulžení 1 dle TV 127 zemina je hutněna p vrstvách prti rstlému terénu (pažení vytahván pstupně). Prvedení 2 Úhel ulžení 90, hutněn na Pr = 90, ulžení 2 dle TV 127 lehké svislé pažení je vytažen až p zásypu rýhy, pak prveden hutnění zeminy. sažená defrmace trubky Ulžení SN4 SN8 SN SN16 1 5,6 4,8 4,3 3,4 2 7,1 6,0 5,5 3,9 Tyt hdnty, další pkusy a především praxe dkazují, že při ddržení předepsanéh pstupu pkládky pstačuje ptrubí SN 4 pr většinu běžných aplikací. Pr nárčnější terén neb méně vhdnu výšku krytí, při nervnměrných vlastnstech zeminy neb při méně pečlivé pkládce, případně jeli pžadvána vyšší bezpečnst díla, je vhdné pužít trubky vyšší kruhvé tuhsti Šířka výkpu Šířka výkpu má umžnit phdlnu, dstatečně bezpečnu manipulaci s trubku a správné zhutnění jejíh bsypu (velikst pěchu). Viz vyhláška ČÚP a ČÚ č. 324/1990 Sb. Vyhláška Českéh úřadu bezpečnsti práce a Českéh báňskéh úřadu ze dne 31. července 1990 bezpečnsti práce a technických zařízení při stavebních pracích. Na druhé straně nemá příliš snížit kladný vliv rstléh terénu na statické pdmínky ulžení trubek. Má brát v úvahu vlastnsti (šířku) pužité hutnicí techniky. Jsuli trubky plženy paralelně, musí mezi nimi být prstr pr hutnění zeminy, tj. minimálně 150 mm širší než hutnicí nástrj. Šířku výkpu se rzumí šířka měřená ve výšce vrchlu ptrubí. pručená šířka výkpu pdle ČSN EN 16 (viz br. pkládka trubek) je uvedena v tabulce č.1. V závislsti na hlubce výkpu a kvalitě zeminy je nutn zvážit pužití pažení. Tabulka č. 1 Minimální šířka výkpu v závislsti na průměru ptrubí Tabulka č. 2 Minimální šířka výkpu v závislsti na hlubce výkpu N výkp s pažením minimální šířka výkpu x β > 60 výkp nepažený 225 0,40 0,40 β 60 > 225 až 350 0,50 0,50 0,40 > 350 až 500 0,70 0,70 0,40 hlubka rýhy m minimální šířka m > 1,00 není předepsána 1,00 až 1,75 0,80 > 1,75 až 4,00 0,90 > 4,00 1,00 vnější průměr trubky v m β úhel nepažené stěny výkpu nejmenší pracvní vzdálenst mezi stěnu trubky a stěnu výkpu (pažením) je x/2 strana

11 3. Praktické pkyny 3.1. prava, skladvání a manipulace s trubkami a tvarvkami (viz též přílha ČSN EN a ČSN EN 16) Trubky musí při dpravě a skladvání ležet na pdkladu celu svu délku, aby nedcházel k jejich průhybům. Trubky je nutn chránit před hybem na hranách. Jedntlivé trubky přesahující lžnu plchu vzidla více jak 1 m je nutn pdepřít. Lžná plcha vzidel musí být prstá strých výstupků (šruby, hřebíky). Na skladvací plše nesmí být velké kameny. Pdlžné trámky by neměly být užší než 50 mm. Trubkami se při jakékliv manipulaci nesmí házet, nesmí se sunut p strém štěrku a jiných strých předmětech. Při transprtu za pmci vyskzdvižných vzíků je nutn pužít plché, případně chráněné vidlice. Jsuli trubky neb palety s trubkami přepravvány jeřábem, je nutn pužít vhdných ppruhů neb nekvvých lan, nikliv lan celvých, řetězů či nechráněných kvvých háků. Při skladvání palet ve více vrstvách musí trámky palet ležet na sbě. Maximální skladvací výška trubek vybalených z palet je 1,5 m, přičemž bční pěry hranice trubek by neměly být vzdáleny přes 3 m d sebe. Neskladujte palety s trubkami v blízksti tevřených výkpů. Kratší trubky lze skladvat i svisle. Trubky a tvarvky lze skladvat na vlném prstranství. Přitm je účelné zabránit přímému dpadu slunečních paprsků. Skladvací dba takt ulžených výrbků by zpravidla neměla přesáhnut 2 rky. Trubky by měly být ze skladu vydávány pdle přadí příchdu na sklad. Skladvání PV na přímém slunečním světle může způsbit změnu barvy trubek a nepatrně snížit jejich dlnst prti nárazu. Při velmi dluhém skladvání se snižuje kvalita těsnicích kružků, v tmt případě je lépe skladvat kružky zvlášť v chladnu, v prstrách bez slunečníh světla. Mráz většině plastů nevadí, lze je tedy skladvat i v zimě mim vytápěné bjekty. V případě PV všem nezapmeňte, že jeh dlnst prti prudkým nárazům se s klesající tepltu (zvl. kl 0 a při tepltách nižších) zmenšuje. Pkládku pd 0 prvádíte na vlastní rizik. Zvýšenu pzrnst dávejte za mrazu také při řezání a vrtání PV. Při tepltách kl se výrazně snižuje elasticita těsnicích kružků, cž může způsbit nedstatky při pkládce. zdrj tepla Výrbky je nutn chránit před stykem s rzpuštědly. Neskladujte je blízk zdrjů tepla. Tvarvky jsu někdy ddávány v krabicích. Pkud v nich hdláte skladvat PV tvarvky na venkvních prstranstvích, nepřikrývejte je tmavými fóliemi, nebť na přímém slunci by mhl djít k vzestupu teplty i na 80, cž je teplta, která může zapřičinit defrmace výrbků. Ze stejnéh důvdu PV výrbky neskladujte v jiných tmavých balech bez dvětrání Spjvání trubek Zkntrlujte zda trubky, tvarvky i těsnicí kružky jsu čisté a nepškzené (těsnicí kružky ani hrdla nesmí být znečištěny pískem či bahnem, na kncích trubek nesmí být rýhy, jež by způsbily netěsnst spje). pručuje se zkntrlvat rvněž správnu plhu kružků v hrdle. Pr hrdla hladkých trubek (KG SN 4, SN8, ale také pr PP MSTER SN 8, SN 12, JUM O SN, SN 16) platí: Kružek se vkládá d drážky tak, že jazýček kružku tvří náběh pr zasuvanu trubku a p jejím zasunutí půsbí prti vytažení. ulžení těsnicíh kružku strana 11

12 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál UPOZORNĚNÍ: JE NEPŘÍPUSTNÉ pužívat ptrubí bez těsnicích kružků (dstraňvat těsnicí kružky z hrdel), ani u PV trubek PV se sice dá lepit, knstrukce hrdla však neumžní nalepení hladkéh knce trubky d hrdla p vytažení kružků!) Nedpručuje se vytvarvání hladkéh knce PV trubky jak hrdla. Nedpručuje se také pužívat jiné tvary těsnicích kružků, než pr které je knstruván hrdl neb drážka krugvané trubky (zvláště z trubek jiných výrbců). Jinak není zaručena vdtěsnst spje. Hrdl, dřík i těsnění ptřete mazadlem. Mazadl lze v nuzi nahradit například mazlavým mýdlem, je zakázán pužití tuků a lejů. Za mrazu nesmí být pužit mazadl, které váže vdu, prt pr pkládku za sněžení, deště neb mrazu pužíváme speciální mazadl. Na těsnicích kružcích nesmí být led. Namazaný dřík nepkládejte na zem a chraňte jej před nalepením nečistt na maziv. Knec trubky zasuňte d hrdla na draz, hlubku zasunutí značte např. fixem. Přitm je nutn dbát, aby nedšl k vytlačení těsnicích elementů mim drážku hrdla, ani k psunutí statních trubek. Pužití větších tvarvek vyžaduje větší přesuvné síly, a někdy je ptřeba pužít pmůcky páku neb mntážní přípravek. Není dvlen psuvat tvarvky údery těžkéh předmětu. Pškzení trubek zabráníte pdlžením páky dřevěným trámkem. Hladku trubku pvytáhněte zhruba 3 mm na každý metr délky trubky (nejméně mm u 5 m trubky je t patření umžňující trubkám ve spjích dilatvat při změnách teplty, není prt bezpdmínečně nutné u jedntlivých tvarvek). Nemusí se prvést u prfilvaných trubek. Při zkracvání pužijte byčejnu jemnzubu pilu neb řezač trubek; řez musí být prveden klm, třepy se dstraní škrabku neb pilníkem. V případě řezání kružní pilu se pr PV dpručují pilvé ktuče s rztečí zubů ca 4 mm, hřbet zubu s pdbrušením d rviny řezu cca 5, náběh čela zubu klmý na rvinu řezu, řezná rychlst asi m/s. Pr PP je řezná rychlst zhruba plviční, rzteč zubů může být větší, cca 6 mm, hřbet pdbrušen ca 25, čel zubu má d svislice dchylku asi 8. Prblémy může způsbit pužití řezných ktučů materiál se na řezné plše může spékat. Zkrácený knec se u hladkých trubek patří úksem pd úhlem 15. Orientační délku zksení např. za pmci pilníku uvádí tabulka (správné prvedení pnechává asi 1/3 tlušťky stěny, na knci trubky přitm nesmí vzniknut špička). Tvarvky zkracvat nelze! N délka zksení (mm) Při jakékliv úpravě tvarvek neb těsnicích prvků systému nepřebírá výrbce zdpvědnst za kvalitu spjů strana 12

13 4. POSTUP PŘI POKLÁÁNÍ TRUEK Trubky se běžně pkládají tak, aby vda prtékala směrem d hrdla k dříku. Orientace těsnění prti směru tku (při pužití přesuvek apd.) však nemá vliv na těsnst systému Účinná vrstva Plastvá trubka dsahuje ptimálních vlastnstí puze při splupůsbení klní zeminy, která jí pmáhá vhdně rznášet půsbící síly Trubka je tak chráněna před dluhdbým překrčením dvlené defrmace, jež by mhl mít negativní vliv na její živtnst. Pr funkci trubky je nejdůležitější takzvaná účinná vrstva, cž je zemina pd trubku, vedle ní a dále v minimální tlušťce 15 cm nad hrním krajem trubky (min. cm nad spjem). Zemina se zde sype z přiměřené výšky a tak, aby nedšl k pškzení neb psuvu ptrubí. V celé účinné vrstvě, tj. ve vrstvách L, O, KO pdle brázku, je dle ČSN EN 16 nutn pužít zeminu neagresivní vůči materiálu trubky, bez strhranných částic (stré kameny, skleněné střepy); pr hladké trubky d N 200 zrnitsti max. 22 mm, d N 250 max. 40 mm, jednáli se stejnzrnné slžení, dpručujeme pužít zrn pněkud menší. ( Pr jedntlivé systémy je mžn specifikvat i jiné pdmínky pkládky, najdete je v příslušných kapitlách). Zvláště pečlivě je třeba vybírat materiál účinné vrstvy v kmunikacích, kde jsu trubky vystaveny nejen zvýšenému zatížení statickému, ale i přensu dynamickéh půsbení vzidel. V řadě případů, především pd vzvku, musí prjektvat navrhnut výměnu zeminy. Schéma ulžení ptrubí ve výkpu: = šířka výkpu (šířka ve výši vrchlíku trubky) α = úhel ulžení ptrubí = směr zhutnění zeminy β = skln stěny výkpu HZ = hrní zásyp KO = krycí bsyp O = bční zásyp UV = účinná vrstva L = lže trubky Nrma ČSN EN 16 pvluje pr pužití v účinné vrstvě tyt materiály: Stejnzrnný štěrk Zrnitý materiál s dstupňvanu zrnitstí Písek Netřiděný zrnitý materiál rcené stavební materiály V klí trubky nesmí vzniknut dutiny. Prt se v zásypu nedají pužít materiály, jež mhu během dby měnit bjem neb knzistenci zemina bsahující kusy dřeva, kameny, led, prmčená sudržná zemina, rganické či rzpustné materiály, zemina smíchaná se sněhem neb kusy zmrzlé zeminy. U trubek s prfilvanu vnější stěnu by zemina měla vyplňvat i mezery mezi vlnami Pdlží trubek Trubky se ukládají d výkpu na pískvu neb štěrkpískvu spdní vrstvu (lže, pdsyp, viz L v brázku..) minimální tlušťce cm, v kamenitém pdlží a na skále min. 15 cm (šířku viz výše). V nevazných zeminách a při vhdné zrnitsti lze pkládku prvést i přím. Zeminu není nutn hutnit, nesmí však být příliš nakypřená. Pdlží nesmí být zmrzlé! Úhel ulžení α má být větší než 90 (v EN 16 je uveden jak parametr b; hdnta b pdle prjektu musí být ddržena). Trubky musí na terénu ležet v celé délce, je nutné zabránit vzniku bdvých styků, např. na výčnělcích hrniny neb na hrdlech (vyhlubení mntážních jamek v klí hrdlvých spjů). Pkládka na pdkladní prahy neb přím na betn je zakázána, vyžadujeli situace pužití pdlžní betnvé desky, je nutn patřit tut desku lžem, jak je ppsán výše. strana 13

14 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál Lže musí být zhtven před plžením trubky (úprava spádu trubek pdlžením kameny neb lkálním násypem hlíny není dvlena). Při silně se měnících vlastnstech zeminy (rzdílná únsnst pdlží) je mžn na přechdvých místech pužít dstatečně dluhu přechdvu zónu z písku a/neb getextilií, případně jiných materiálů. Ležíli připjvací hrdl dbčky výše než průběžná část, nezapmeňte i na jeh důkladné pdepření Zásyp ptrubí v účinné vrstvě Násyp a hutnění se prvádí p vrstvách cca 15 cm (dle účinnsti pužité techniky), vždy p bu stranách trubky. Hutní se ručně, nžním dusáním neb lehkými strjními dusadly, nad vrchlem trubky se nehutní až d výšky 30 cm. Zvláště pečlivě se má hutnit zemina d dsažení výšky alespň jedné třetiny průměru trubky. Při hutnění je nutn kntrlvat jedntlivé trubky, zda se výškvě neb směrvě nepsunuly. Stupeň hutnění předepisuje prjekt, pmůcku pr praxi (pčet průchdů zvlenéh mechanismu pr dsažené hutnění) viz např. v ČSN P ENV 46. Neníli pr zásyp ptrubí vhdný půvdní materiál, musí prjekt předepsat zásyp zeminu vhdnu. Pkud při prvádění výkpu v sudržné zemině dvlí prjekt její pužití v účinné vrstvě, je dbré chránit ji před navlhnutím a zmrznutím. Způsb vytahvání pažení může výrazně vlivnit statiku ptrubí a měl by být uveden v prjektu. Jeli vytahván až p zhutnění příslušné vrstvy, způsbí pětvné uvlnění zeminy, prt je nejlépe vytahvat pažení p částech vždy jen výšku vrstvy, která se následně bude hutnit. Při pkládání v terénu s výskytem pdzemních vd je nutn zabránit vyplavení zásypvéh materiálu. Výkp musí být při pkládce zbaven vdy (pznámka: plastvá ptrubí jsu lehká a velmi splehlivě těsní. Prt síly vztlaku mhu nabýt značných hdnt. pručuje se s tímt efektem pčítat a nepnechávat trubky zbytečně bez zhutněnéh zásypu). Jsuli pr dvdnění výkpu pužity drenáže, je nutn p dknčení prací zrušit jejich funkci. Zabraňte zbytečnému zatěžvání trubek na stavbě, například pjížděním nedstatečně zasypanéh ptrubí vzidly Zasypání výkpu nad účinnu vrstvu (hlavní zásyp ptrubí) K zásypu se pužije materiál, který je mžn bez ptíží zhutnit, přednstně hrubzrnný materiál neb materiál se smíšeným zrnem. Jeli zaručen pečlivé zhutnění, smí se při ddržení bsahu vdy v tmt materiálu pužít i další materiály. Velikst částic (kamenů) je zde d 150 mm. Nad 30 cm d vrchlu trubky se hutní i zemina nad trubku. Těžku hutnicí techniku lze pužít až d 1 metru nad trubu. Pdle ČSN (8/2003) by stky a kanalizační přípjky měly být značeny výstražnu fólií v barvě šedivé Přesnst pkládky vlené hrizntální dchylky trubníh řadu d skutečné sy stky jsu d 40 mm na každu stranu, vertikální dchylky nemají přesahvat následující hdnty: d sklnu ptrubí 1%... ± mm při sklnu nad 1 %... ± 30 mm prti kótě dna určené prjektvu dkumentací V niveletě dna nesmí vzniknut prtispád. Lehké plastvé trubky mají tendenci během hutnění vyplavat dpručuje se prt průběžná kntrla plhy a případná patření jak přisypání zeminu neb pužití vzpěr. strana 14

15 4.6. Ulžení trubek ve vlném prstru a v chráničkách Plastvé trubky nejsu samnsné. Je prt nutn zabránit jejich ulžení jen na vzdálených bdech (například hrdlech). Lze je ulžit na krýtkách (s přerušením v blasti hrdel neb jinu úpravu zabraňující průhybu trubek) neb za pmci bjímek dstatečné nsnsti a veliksti styčné plchy. Vzdálenst bjímek neb pdlžek by neměla být větší než desetinásbek vnějšíh průměru trubky. V chráničkách je pr ulžení a vystředění trubek (chraně prti phybům způsbeným klísáním pdzemní vdy) mžn pužít například kluzných středicích prvků (takzvaných ježků), ale i jiných vhdných pdlžek. Ptřebné údaje mají být uvedeny v prjektu Vstup d betnvých šachet, průchd základy Průchd ptrubí pd základy budv a pdbně vyžaduje minimální krytí 15 cm nad trubku, v pačném případě je nutn pužít chranné trubky. le vyhl. 137/1998 Sb. ( 11 bd 4) musí být všechny prstupy vedení technickéh vybavení d staveb neb jejich částí, umístěné pd úrvní terénu, plyntěsné. Prstup základem, stěnu šachty apd. lze v duchu tét vyhlášky realizvat např. pužitím pískvanéh hrdla KGMS (hladký kanál), šachtvé zděře neb jinéh vhdnéh prduktu. Z důvdu rzdílné rztažnsti plastů a betnu není vhdné zabetnvání běžnéh hrdla neb jiné tvarvky s hladkým pvrchem. Za splehlivé není pvažván ani vyplnění prstupu maltu či betnem. Vliv nestejnéh sedání ptrubí a šachty (základů) se eliminuje pužitím krátkých kusů trubek (0,5 až 1 m), zaústěných d průchdky. Spj blízk průchdu se při sedání může chvat jak jakýsi klub, který zabrání nadměrnému namáhání trubek. Neumísťujte spj přím d průchdu základy Přechd svisléh dpadu d kanalizace Pr přechd ze svislé větve na ležatu se dpručuje pužití dvu 45 klen. Lepší (i když prstrvě nárčnější) řešení je pužití zklidňvacíh kusu asi 25 cm dluhéh, vřazenéh mezi tat dvě klena. Pužití zklidňvacíh kusu se dpručuje zvláště u vyšších budv. Je vhdné tent přechdvý útvar staticky zajistit (např. pdkladní betnvu desku patřenu zhutněnu zeminu a vhdným bsypem tvarvky). V tét suvislsti upzrňujeme na nebezpečí tepelné defrmace trubek (zvláště z PV) při izlvání průchdu s pužitím rztavenéh asfaltu. strana 15

16 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 4.9. Prvedení ddatečné dbčky na stávajícím kanalizačním ptrubí U hladkých trubek: 2x vyřezat Za pmci dvu přesuvek (u PV systému kat. značení KGU) a dbčky (KGE). Ze stávajícíh vedení se vyřízne kus dpvídající délce tvarvky plus asi dvěma průměrům trubky. Knce trubek se zksí. Odbčka KGE se nasune na trubku, dřezaný kus trubky se zkrátí na ptřebnu délku (=cca 2 Ø trubky) a patřičně zksí na bu kncích. Jedna přesuvka KGU se nasune na knec půvdní trubky, zárveň s jeh kncem, druhá se nasune na knec zkrácenéh kusu, pět zárveň s jeh kncem. Upravený kus se vlží mezi dbčku a půvdní trubku a bě přesuvky se přesunu zpět asi plvinu jejich délky. Při spjvání se nesmí zapmenut na pužití maziva. KGU 2x vlžit KGU přesunut bě KGU U hladkých neb krugvaných trubek Za pmci mechanické sedlvé dbčky : Vyvrtat tvr krunvým vrtákem příslušnéh průměru Odstranit třepy z řezu Nasadit mechanicku dbčku a zajistit ji utažením matice za pmci speciálníh klíče KGU 2x Následně se d hrdla sedlvé dbčky zasune mazivem patřený dřík dbčvací trubky (hladká KG). Pzr: Mechanická dbčka se ddává ve dvu prvedeních pr hladké trubky KG a pr krugvané trubky (Pragma, PP Jumb). Odbčky nelze zaměnit!!! Za pmci nalepvací dbčky KG (lepení je vhdné puze pr hladké PV trubky!): V trubce se v místě plánvanéh dbčení vyvrtá (vyřeže ) tvr vhdné veliksti, jeh hrany se zbaví třepů (uvnitř trubky patrná kntrla hmatem). sedací plcha trubky, případně i tvarvky se důkladně čistí, naknec např. pmcí ddávané čisticí kapaliny (MRG). Lepený pvrch trubky i tvarvky se natře lepidlem, nalepvací dbčka se během tevřenéh času lepidla (d 60 s) nasadí na trubku a fixuje vhdným třmenem, SK pásku, drátem apd. Pamatujte na mžnst nedknaléh styku lepených plch v případě defrmace trubky zkntrlujte před lepením a případně upravte! dby naprstéh zaschnutí lepidla nesmí být spj namáhán na tah neb smyk (pdle venkvní teplty a druhu lepidla cca 20 až 30 hdin). Před zasypáním ptrubí se dpručuje spj vhdně fixvat pr snížení mechanickéh namáhání dbčky. Lepení nedpručujeme prvádět při tepltách pd a za vlhka. strana 16

17 4.. Kmbinace kanalizačních trubek s hladkými hrdly a dříky (PV, PP Master, PP Jumb, PV Jumb) s jinými trubními systémy Kmbinaci plastvých trubek s trubkami z jiných materiálů, jaká je čast ptřeba při pravách neb rzšiřvání stávající kanalizace, můžete velmi lehce prvést za pmci přechdvých tvarvek. Jsu k dispzici tvarvky pr přechd z PV na litinu i kameninu a napak. Pr spjení s trubkami Pipelife Jumb (PV I PP) a PP Master nejsu ptřebné žádné speciální přechdvé tvarvky, nebť hrdla mají stejné prvedení jak u trubek hladkých. MONTÁŽNÍ POSTUPY PŘEHOOVÝH TVROVEK N JINÉ TRUNÍ MTERIÁLY SE PONĚKU LIŠÍ POLE RUHU TVROVEK. a) kmbinace s kameninu b) kmbinace s litinu Viz tabulka, s trubkami PRGM pdle pstupu uvedenéh u Pragmy Objednací čísl KGUSM KGRR... Přechd na kameninvé hrdl (přechd PV kamenina) těsnicí kružek nutn bjednat! Těsnicí kružek natáhnut na začátek KGUSM a bez mazadla nasadit d kameniny Kmbinace s kameninu KGUS... KGRR... Přechd na kameninvu trubku bez hrdla (včetně těsnicíh kružku) (přechd kamenina PV) Náhradní těsnicí kružek pr Těsnicí kružek natáhnut na knec kameninvé trubky a KGUS nasadit bez mazadla KGUSM... a KGUS KGUG... Přechd na knec litinvé trubky Nejdříve nasadit na knec litinvé bez hrdla (přechd litina PV) trubky kružek a pté těsnění ve tvaru Kmbinace s litinu KME... těsnění KME nutn bjednat zvlášť vjité těsnění pr přechd d hrdla litinvé trubky (přechd PV litina) klbučku. Těsnění nasunut pté d hrdla KGUG ptřenéh mazadlem Na PV trubce nedělat úks. Na PV nasadit nejdříve kružek a těsnění ve tvaru klbučku. Ptm nasunut hrdl litinvé trubky, ptřené mazadlem rmatury prti zpětnému vzdutí (Zpětné klapky) Jsu určeny pr chranu staveb (sklepů apd.) prti zvýšené hladině pdzemní vdy neb při záplavách. Mhu služit také jak chrana prti vnikání hldavců d ptrubí neb jak čisticí kus. dávají se plastvé (PV, PP) armatury d N 630, v prvedení s jednduchu plastvu neb nerezvu klapku, v případě ptřeby je mžn řadit dvě armatury za sebu. N 400 jsu armatury patřeny aretační páčku, která blkuje klapku v plze zavřen. strana 17

18 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál Mhu se umístit d šachtičky ve sklepě neb i mim bjekt, šachta má umžnit vlný přístup pr kntrlu neb čištění, případně pr aretaci (Nrma pr pužití zpětných armatur předepisuje kntrlu zhruba 2 x rčně). Mntují se tak, aby klapka byla ve svislé plze, při pužití se aretační páčka nesmí pnechat v plze mezi krajními stavy. Při instalaci je nutn ptrubí z vyšších pater budvy připjit za klapku p směru tku splašků, jinak by v případě uzavření klapky mhly splašky z vyšších pater samy zaplavit klapku chráněné prstry. Instalace zpětné klapky a dpadů: situace: Vzdutá hladina pdzemní vdy, klapka správně funguje (je uzavřena) Prvedení zkušky vdtěsnsti Zkuška se prvádí pdle ČSN /Z1 (a ČSN EN 16) p zásypu rýhy a dstranění pažení. Před zkušku je nutn uzavřít veškeré tvry a uzavírací prvky (zátky) zajistit prti vytlačení. Ptrubí je rvněž třeba zajistit prti vlivu sil půsbících při zkušce a v nejvyšším bdě patřit dvzdušňvacím prvkem. Před zkušku se ptrubí naplní vdu tak, aby mhl uniknut vzduch. P naplnění se nechá vdní náplň ustálit p dbu jedné hdiny a p uplynutí tét dby se prvede zkuška vdtěsnsti. Při zkušce je nutn zabránit vlivu případných změn teplty, nebť by mhly vlivnit přesnst měření! Kntrluje se při ní také těsnst jedntlivých spjů. V případě pkládky ve svažitém terénu, kde lze předpkládat výšku vdníh slupce přes 5 m, musí prjektant předepsat vyšší zkušební tlak. ČSN EN 16 dvluje rvněž jedndušší zkušku tlakem vzduchu, v případě nevyhvujících hdnt je však směrdatná zkuška vdu. Vzhledem k velké stlačitelnsti vzduchu je nutn vzít v úvahu nebezpečí pranění sb, hrzící při uvlnění zátek a jiných tlakvě expnvaných dílů Tlakvé čištění trubek Vzhledem k trvale hladkým a nepřilnavým stěnám je vazba případných nečistt na trubku, bez hledu na dbu půsbení, velmi vlná, na rzdíl d trub z kameniny a betnu, kde se s časem utužuje spjení nečistt a stěn trubek (čast tak pevné, že ptřebný tlak vdy truby pškzuje). Intervaly ptřebnéh čištění plastů mhu být výrazně delší a samtné čištění spčívá spíše v dplavení usazenin. Všebecně se nejlepších výsledků dá dsáhnut pužitím spíše nižších tlaků spjených s větším průtkem vdy, nebť je tak zaručen čištění celéh průřezu trubky a dsažen větší účinnsti čištění (tryska 2,8 mm při 120 barech pskytuje 5x větší energii než MX 120 bar strana 18

19 tryska 1 mm při 340 barech). pručený tlak pr plasty je cca 60 barů, v případě ptřeby je však bez prblémů mžn prvádět čištění tlakem barů. pručená rychlst phybu trysky je 6 12 m /min. Suvisející nrmy: pren : 2004 Management and cntrl f peratin in drains and sewers Sewer leaning (platná pr všechny druhy ptrubí) pren/tr Jetting resistance f drain and sewer pipes Mving jet test methd Orientační tabulka tlakvých ztrát na m hadice Jmenvitý průřez hadice Průtk l/min 12 mm (½ ) 20 mm (¾ ) 25 mm (1 ) 32 mm (⁵/₄ ) n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a n/a 2.3 Pmlčka znamená nepatrnu ztrátu, n/a překrčení kapacity hadice Pramen: ánský technický institut strana 19

20 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 5. HEMIKÁ OOLNOST 5.1. hemická dlnst neměkčenéh plyvinylchlridu (PVU) ata v tabulce dpvídají sučasným pznatkům. Jsu stanvena měřením na zkušebních tělesech v labratrních pdmínkách, d nichž se skutečné pdmínky mhu lišit. Zvláště je nutn mít na zřeteli zvýšenu mžnst krze vlivem vyskéh mechanickéh napětí. Klasifikace materiálů v tabulce je zjedndušena d tří skupin: Odlný za běžných pdmínek (tlak, teplta) materiál není neb je jen zanedbatelně napadán médiem Pdmíněně dlný médium napadá materiál a vede k jeh btnání. Živtnst je pdstatně zkrácena. ůležité je většinu přihlédnutí ke kncentraci média a dalším prvzním pdmínkám. Není dlný materiál je pr médium nepužitelný, resp. je pužitelný za zvláštních pdmínek ez značení nezkušen Stručná tabulka na základě IN 8061/přílha 1 Slučenina knc. % acetaldehyd acetaldehyd acetaldehyd kys. ctvá acetanhydrid acetn vdný acetn alkhlické nápje allylalkhl alkhly mastné (vyšší) amniak kapal. amniak plynný amniakvá vda anilin čistý benzaldehyd vd. rztk benzen benzin benzinbenzen směs benzan sdný vd. rztk benzan sdný vd. rztk bělící luh 12,5 % akt. chlru brax vd. rztk britan draselný vd. rztk brm kapalný brm plynný brmičnan draselný vd. rztk brmičnan draselný vd. rztk brmvá vda butadien butan plynný butandil butanl butylacetát butylfenl celulóza vd. cyklhexanl cyklhexanl dextrin vd. dusičnan amnný vd. rztk dusičnan amnný vd. rztk dusičnan draselný vd. rztk dusičnan stříbrný vd. rztk dusičnan vápenatý vd. rztk dvjchrman draselný vd. rztk etylacetát etylakrylát etylalkhl (zákvas) etylalkhl a kys. ctvá (kvasná směs) etylalkhl denat. ( 2 % tluenu) etylalkhl vd. rztk etylenchlrid etylenxid kap. etyléther fenlvé vdy fenlvé vdy fenylhydrazin flurid amnný vd. rztk 40 90/40 stpy běžná 96 0,1 80/20 d d 36 1 níz. 50 d d 18 d prvzní prvzní d 90 d 20 teplta Slučenina knc. % flurid měďnatý vd. rztk frmaldehyd vd. rztk fsgen plynný fsgen kapal. vývjka ustalvač fruktóza (hrznvý cukr) vd. rztk glycerin vd. glykkl vd. glykl vd. hexantril hydrxylaminsulfát vd. rztk chlr plynný, suchý chlr plynný, vlhký chlr kapalný chlramin vd. rztk chlrečnan sdný vd. rztk chlrid amnný vd. rztk chlrid antimnitý vd. rztk chlrid cínatý vd. rztk chlrid draselný vd. rztk chlrid draselný vd. rztk chlrid fsfritý chlrid hlinitý vd. rztk chlrid hlinitý vd. rztk chlrid hřečnatý vd. rztk chlrid hřečnatý vd. rztk chlrid měďný vd. rztk chlrid sdný viz sůl jedlá chlrid vápenatý vd. rztk chlrid vápenatý vd. rztk chlrid zinečnatý vd. rztk chlrid zinečnatý vd. rztk chlrid železitý vd. rztk chlrid železitý vd. rztk chlristan draselný vd. rztk chlrnan sdný vd. rztk chlrvá vda chlrvdík vlhký chlrvdík suchý chrman draselný vd. rztk chrmvý kamenec vd. rztk chrmvý kamenec vd. rztk kresl vd. kyanid draselný vd. kys. adipvá, vd. rztk kys. antrachinnsulfnvá vd. suspense kys. benzvá kys. britá vd. rztk kys. brmvdíkvá vd. rztk kys. brmvdíkvá vd. rztk kys. chlristá vd. rztk kys. chlristá vd. rztk kys. chlrná vd. rztk kys. chlrsulfnvá kys. chrmvá vd. 2 běžná běžná každá běžná běžná d 12 0,5 d 90 d 1 40 d 90 d každá d 48 d d 20 d 50 teplta strana 20

Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí

Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí Člen sciace ddavatelů plastvých ptrubí KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál VÝhY PLSTVÝh PTrubÍ luhá živtnst Vyská dlnst abrazi Nízká hmtnst Pružnst a nerzbitnst Vyská bilgická a krzní dlnst Výbrné a stálé

Více

Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí

Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí Člen sciace ddavatelů plastvých ptrubí KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál OSH 1. GRVITČNÍ KNLIZE VŠEOENÉ ÚJE.................................strana 3 2. ÚJE K PROJEKTOVÁNÍ KNLIZČNÍH POTRUÍ.............................strana

Více

Teplota a její měření

Teplota a její měření 1 Teplta 1.1 Celsiva teplta 1.2 Fahrenheitva teplta 1.3 Termdynamická teplta Kelvin 2 Tepltní stupnice 2.1 Mezinárdní tepltní stupnice z rku 1990 3 Tepltní rzdíl 4 Teplměr Blmetr Termgraf 5 Tepltní rztažnst

Více

4.Silniční motorová vozidla

4.Silniční motorová vozidla 4.Silniční mtrvá vzidla Silniční mtrvá vzidla jsu strje určené pr dpravu sb a nákladů p silničních kmunikacích. V širším smyslu d tét skupiny strjů patří také vzidla určená k dpravě p cestách a v terénu.

Více

Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí

Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí Člen sciace ddavatelů plastvých ptrubí VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC POUnÍ SYSTÉMY PRO OPRVU PITnÉ UŽITKOVÉ VOY Pitná vda je bezespru naše nejušlechtilejší survina přináší a udržuje živt

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pojmů

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen VOP) 1 Definice pojmů Obchdní pdmínky Všebecné bchdní pdmínky pr prnájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pjmů předmět nájmu - železniční nákladní vagn neutralizace nákladníh prstru - dstranění výlučnéh půsbení

Více

Chemické odolnosti polykarbonátových desek Marlon, Suntuf, Palsun

Chemické odolnosti polykarbonátových desek Marlon, Suntuf, Palsun Chemické dlnsti plykarbnátvých desek Marln, Suntuf, Palsun inf@lanitplast.cz Plykarbnátvé desky Marln, Suntuf a Palsun ve všech prvedeních a verzích mají becně vynikající dlnst vůči chemikáliím. Je však

Více

Paleta na konsole. Paleta svařená z trubek

Paleta na konsole. Paleta svařená z trubek alety Paleta na knsle r snadnu manipulaci a uskladnění můžeme pužít speciálně zknstruvané palety. K nakládání je mžn pužít jak jeřáb, ak vyskzdvižný vzík. Pvrchvá úprava palety je žárvý zinek. D palety

Více

MONTÁŽNÍ TECHNIKA. pro všechny druhy fotovoltalických systémů. 4 profily nabízející široké využití. Praktické nerezové držáky

MONTÁŽNÍ TECHNIKA. pro všechny druhy fotovoltalických systémů. 4 profily nabízející široké využití. Praktické nerezové držáky MONTÁŽNÍ TECHNIKA MONTÁŽNÍ TECHNIKA pr všechny druhy ftvltalických systémů Srtiment 4/014 4 prfily nabízející širké využití Praktické nerezvé držáky Zkušensti z více jak desetileté praxe HLINÍKOVÉ PROFILY

Více

V jádru krásná koupelna Stavební veletrh BVV Brno 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A

V jádru krásná koupelna Stavební veletrh BVV Brno 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A V jádru krásná kupelna Stavební veletrh BVV Brn 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A V rámci expzice Vám přestavíme : Mderní kmpaktní materiály Technistne a SlidStne, jejich využití v interieru. - reknstrukce

Více

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 r e g i n á l n í p r a d e n s k á NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 ODBORNÝ POSUDEK PRO RODINNÉ DOMY Obecné pdmínky: - z psudku musí být patrný rzsah a způsb prvedení pdprvanéh patření - psudek je pdkladem pr

Více

Průmyslová vrata sekční rolovací

Průmyslová vrata sekční rolovací Průmyslvá vrata sekční rlvací Sekční vrata MakrPr a MakrPr Alu představují mderní řešení pr průmyslvé bjekty, skladvé haly, dílny a hspdářské prstry. Splehlivá, trvanlivá a teplá vrata: Nsná knstrukce

Více

Zákonná omezení v chráněných územích

Zákonná omezení v chráněných územích Záknná mezení v chráněných územích Mgr. Libr Opluštil Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy Závěrečná prezentace výsledků prjektu Vliv chráněných území na rzvj bcí zkušensti českých a rakuských municipalit

Více

Efektivní řešení pro elektřinu a teplo Kogenerační jednotky Bosch

Efektivní řešení pro elektřinu a teplo Kogenerační jednotky Bosch Efektivní řešení pr elektřinu a tepl Kgenerační jedntky Bsch 2 Efektivní řešení pr elektřinu a tepl - Kgenerační jedntky Bsch Vítejte u splečnsti Bsch Již více než st let je jmén Bsch synnymem pr prvtřídní

Více

VÍŘIVÁ VÝUSŤ EMCO TYPU DAL 358

VÍŘIVÁ VÝUSŤ EMCO TYPU DAL 358 OBLASTI POUŽITÍ FUNKCE ZPŮSOB PROVOZOVÁNÍ DAL 8 Vířivá výusť DAL 8 Vířivá výusť DAL 8 je vysce induktivní, se čtvercvu neb kruhvu čelní masku s integrvanými štěrbinvými prfily s excentrickými válečky z

Více

Nové nátěrové systémy pro oblast infrastruktury. Osvědčená technologie Nové výhody

Nové nátěrové systémy pro oblast infrastruktury. Osvědčená technologie Nové výhody Nvé nátěrvé systémy pr blast infrastruktury HEMADUR MASTIC 4588W/HEMADUR 47960 HEMATHANE HS 55610 Osvědčená technlgie Nvé výhdy 1 Testvání Špičkvá kvalita a splehlivst nátěrvých systémů HEMEL je garantvána

Více

Státní energetická inspekce jako dotčený orgán

Státní energetická inspekce jako dotčený orgán Zdeněk Kndler Zlín Státní energetická inspekce 28. 3. 2014 Státní energetická inspekce jak dtčený rgán v rámci plitiky územníh rzvje a územníh plánvání stanviska k plitice územníh rzvje a územně plánvací

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Chemicus Media Trade - úvdní brazvka - Nvá hra, Pkračvat ve hře, Výukvá část, Uknčit Biscpii Nvá hra start výukvé adventury Chemicus Pkračvat ve hře pkračvat v přerušené hře na předchzím místě Výukvá část

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy Obchdní pdmínky 1. Prvzvatel Karel Pavelek E-mail: airwheel@freewheel.cz Telefn: 776628664 IČ: 65484185 DIČ: CZ7504024737 Adresa: Dlní Věstnice 172, 692 29 Č.Ú.: 35-6974480257/0100 2. Objednávka a uzavření

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Městský úřad Holýšov stavební odbor náměstí 5. května 32, 345 62 Holýšov

Městský úřad Holýšov stavební odbor náměstí 5. května 32, 345 62 Holýšov Městský úřad Hlýšv stavební dbr náměstí 5. května 32, 345 62 Hlýšv Spis. zn.: StO/180/2012/Va Č.j.: StO/964/2012 Vyřizuje: Naděžda Valešvá Tel.: 379 412 613 Fax: 379 412 650 E-mail: valesva@mesthlysv.cz

Více

Sledování provedených změn v programu SAS

Sledování provedených změn v programu SAS Sledvání prvedených změn v prgramu SAS Při práci se systémem SAS se v něklika funkcích sleduje, jaké změny byly prvedeny a kd je prvedl. Patří mezi ně evidence změn v mdulu Evidence žáků neb práce s průběžnu

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

Provozní řád služby zálohování CIT

Provozní řád služby zálohování CIT Prvzní řád služby zálhvání CIT V Ostravě 5. května 2011 1 Ppis služby Služba zálhvání pskytuje mžnst pravidelnéh autmatizvanéh vytváření kpií (zálh) dat na zálhvací média a mžnst bnvy dat z těcht zálh.

Více

F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE

F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz

Více

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze Knslidvaný nástrj získatele Vytvření ddatku ke smluvě NAMÍRU Návd k bsluze Obsah 1 ÚVOD... 1 2 MENU VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3 VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3.1 Načtení pjistné smluvy... 1 3.2 Pdmínky pr vytvření

Více

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im Střední průmyslvá škla strjní a elektrtechnická Resslva 5, Ústí nad Labem Fázry a kmplexní čísla v elektrtechnice A Re + m 2 2 j 1 + m - m A A ϕ ϕ A A* Re ng. Jarmír Tyrbach Leden 1999 (2/06) Fázry a kmplexní

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

5. Glob{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich popis, princip, využití v geodézii.

5. Glob{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich popis, princip, využití v geodézii. 5. Glb{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich ppis, princip, využití v gedézii. Zpracval: Tmáš Kbližek, 2014 Obecný princip Glbální navigační družicvé systémy (GNSS) umžňují určení prstrvé plhy

Více

LABORATOŘ ANALÝZY POTRAVIN A PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ

LABORATOŘ ANALÝZY POTRAVIN A PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ Fakulta ptravinářské a bichemické technlgie Ústav analýzy ptravin a výživy LABORATOŘ ANALÝZY POTRAVIN A PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ Stanvení vitaminů, kfeinu, antixidantů a knzervačních látek (metda: kapalinvá

Více

Provozní řád upravuje pravidla pro využívání informačních technologií Sdružení Tišnet členem.

Provozní řád upravuje pravidla pro využívání informačních technologií Sdružení Tišnet členem. Prvzní řád Prvzní řád upravuje pravidla pr využívání infrmačních technlgií Sdružení Tišnet členem. Prvzní řád Prvzní řád určuje základní práva a pvinnsti každéh uživatele infrmačních technlgií pčítačvé

Více

Adaptace areálu ELI2 a výstavba haly pro předmontáž a uskladnění technologie ELI.

Adaptace areálu ELI2 a výstavba haly pro předmontáž a uskladnění technologie ELI. Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Na Slvance 2 182 21 Praha 8 eli-cz@fzu.cz www.eli-beams.eu Ppis Stavby: akce: Adaptace areálu ELI2 a výstavba haly pr předmntáž a uskladnění technlgie ELI. Na vyznačeném

Více

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014 Vedení prjektů, Odhadvání, histrie Jiří Mach 26. 11. 2014 Agenda Dcházka Specifikace Vedení prjektů Pár slv SW prjektu na MFF Odhadvání Histrie prjektů Dtazy 2 Prject management C je t prjekt? Frmální

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Kapitla 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Hspdářské cykly: hspdářský cyklus představuje klísání reálnéh hrubéh dmácíh prduktu (RHDP či Y) klem ptenciálníh prduktu Y* výkyvy v eknmické aktivitě dprvázené

Více

Zkrácený skript D. Stavební hmoty, stavební díly a materiály při výstavbě skládek a ve vodním stavitelství

Zkrácený skript D. Stavební hmoty, stavební díly a materiály při výstavbě skládek a ve vodním stavitelství Zkrácený skript D Stavební hmty, stavební díly a materiály při výstavbě skládek a ve vdním stavitelství 1. Úvd Stavební hmty, stavební díly a materiály, pužívané při výstavbě skládek pr izlace pdlží neb

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU?

1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU? . s. a t k e j r p r d y H c e w S kalu í n á v ň zply a Sušení dklad p í n v Prac 1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU? Kal je materiál, který vzniká na všech kmunálních čistírnách dpadních vd, prt je nevyhnutelným

Více

v mechanice Využití mikrofonu k

v mechanice Využití mikrofonu k Využití mikrfnu k měřením v mechanice Vladimír Vícha Antace Mikrfn pfipjený zvukvu kartu pčítače ve spjení s jednduchým sftware (pf. AUDACITY) může služit k pměrně pfesnému měření krátkých časů. Pčítač

Více

Cycle Transport Improvements

Cycle Transport Improvements Cycle Transprt Imprvements 4. dubna 2011 MANUÁL K CYKLOWEBU Del. N.: D.1.1 Versin: 1 Date: Prepared: Checked: Apprved: R.T. JMS MSH 2 / 16 Cycle Transprt Imprvements Obsah 1 Úvd... 4 2 Ppis webvé aplikace

Více

Tile systém v Marushka Designu

Tile systém v Marushka Designu 0 Tile systém v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu V tmt příkladu si ukážeme

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

Případy užití RSSystems

Případy užití RSSystems Případy užití RSSystems Účelem tht dkumentu je definvat rzsah funkcí infrmačníh systému,, Infrmační systém evidence bjednávek (značvaný dále jen RSSystem), určený k pužívání restauračními zařízeními (značvanými

Více

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ČAPPO a SAPPO seminář - Praha, 6.11.2013 Téma: Bezpečnst na čerpacích stanicích --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ POLITIKA PRO DARŮ & POHOŠTĚNÍ Nabízení či přijímání bchdních darů a phštění je čast náležitým způsbem, jak si bchdní partneři prkazují vzájemnu úctu

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol Ministerstv financí Odbr 47 Centrální harmnizační jedntka Infrmační systém finanční kntrly ve veřejné správě Mdul pr vyhdncení rčních výsledků finančních kntrl Leden 2015 Manuál MF - infrmační systém finanční

Více

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu 0 Mžnsti připjení WMS služby d Klienta v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

Bezpečnostní list podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 231/2004 Sb.

Bezpečnostní list podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 231/2004 Sb. Strana 1/8 Bezpečnstní list pdle vyhlášky Ministerstva průmyslu a bchdu č. 231/2004 Sb. Datum vydání:03.05. 2004 Datum revize: I. vydání Vydal: VYDO-CZ, s.r.. Brn Pčet stran: 8 Část 1 Identifikace přípravku,

Více

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice Zadávací dkumentace k zakázce maléh rzsahu na služby č. 6/2012 dle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ) pr zpracvání nabídky Název veřejné zakázky: Obchdní

Více

Vkládání dat do databázové aplikace

Vkládání dat do databázové aplikace Vkládání dat d databázvé aplikace prjektu Vytváření místníh partnerství benchmarking sciálních služeb Králvéhradeckéh kraje 1 Obsah I. Úvd... 3 II. Jak se přihlásit d aplikace... 3 III. Ppis funkcí Hlavníh

Více

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.A. HLASY NA ZASEDÁNÍ PARLAMENTU Řádným dehráním sutěže vznikne příslušnému klubu nárk na hlas na zasedání Parlamentu za pdmínek daných Stanvami.

Více

TISKÁRNY. Canon ix 4000

TISKÁRNY. Canon ix 4000 TISKÁRNY Tiskárna je zařízení, které dstává data z pčítače a tiskne je na papír. Tiskárna je výstupní zařízení, které služí k přensu dat ulžených v elektrnické pdbě na papír neb jiné médium (ftpapír, kmpaktní

Více

PROVOZNÍ ŘÁD MŠ. Mgr. Dagmar Herudková, ředitelka školy

PROVOZNÍ ŘÁD MŠ. Mgr. Dagmar Herudková, ředitelka školy Základní škla a mateřská škla KOZMICE, kres Opava, příspěvkvá rganizace PROVOZNÍ ŘÁD MŠ Č.j.: 12/2014 Vypracvala: Schválila: Prvzní prada prjednala dne: 9. ledna 2014 Směrnice nabývá platnsti de dne: 9.

Více

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy 4 Datvý typ, prměnné, literály, knstanty, výrazy, perátry, příkazy Studijní cíl Tent studijní blk má za cíl pkračvat v základních prvcích jazyka Java. Knkrétně bude uvedena definice datvéh typu, uvedeny

Více

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem AKCNÍ ˆ PLÁN 6 Zlepšvání mbility a dstupnsti bez bariér v Ústí nad Labem Pdpra mbility, zlepšení dstupnsti míst a zvýšení atraktivity města Ústí nad Labem Listpad 2012 Akcní plán č. 6 - Zlepšvání mbility

Více

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE Eknmika staveb a sídel /2 Rzmístění bydlení ve městě filter dwn = vyfiltrvání stárnutím bytů se zhršuje kvalita bydlení nárčnější byvatelé dcházejí staré čtvrti

Více

ÚZEMNÍ ROZVOJ. Ekonomika staveb a sídel /3

ÚZEMNÍ ROZVOJ. Ekonomika staveb a sídel /3 ÚZEMNÍ ROZVOJ Eknmika staveb a sídel /3 ÚZEMNÍ ROZVOJ = jakékliv zhdncení nemvitsti změnu jejíh využívání změna funkčníh využití území nezastavěné zastavěné méně eknmicky výhdná funkce eknmicky výhdnější

Více

Sportujeme s ENERVITEM

Sportujeme s ENERVITEM Sprtujeme s ENERVITEM 1. Stravvání u vytrvalstních výknů Během jakéhkliv vytrvalstníh výknu čerpají svaly energii především ze tří zdrjů: - glykgen (především svalvý glykgen), - endgenní (vnitřní) tuky

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS PROJECT INSTINCT INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS Atestační středisk Equica 20. 10. 2011 Obsah 1. Úvdní infrmace... 3 1.1. Identifikace dkumentu... 3 1.1.1. Verze 1.3... 3 1.1.2. Verze

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz Sklvská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz OBSAH krektrské služby. 2 pskytvané slevy. 3 expresní příplatky. 3 ddací lhůty pr krektrské služby. 4 prjektvý management. 5 granty jedntlivé

Více

Z1 ŽIDLE KANCELÁŘSKÁ STANDARD 1 24 20 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 4 Z1 ŽIDLE KANCELÁŘSKÁ STANDARD 1

Z1 ŽIDLE KANCELÁŘSKÁ STANDARD 1 24 20 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 4 Z1 ŽIDLE KANCELÁŘSKÁ STANDARD 1 ELI - Dlní Břežany - Výkaz nábytku p mítnstech (kmplet stěhvání + Arbyd) kód ppis Celkem Ks Stěhvání (ks) M.00.19 M.00.20 M.00.21 O.00.02 O.00.03 O.00.04 O.00.05 O.00.06 O.00.07 O.00.08 O.00.09 O.00.10

Více

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace UNIVERZITA OBRANY Simulátr krizvých prcesů na úrvni krizvéh štábu Systémvá dkumentace LUDÍK, Tmáš; NAVRÁTIL, Jsef; KISZA, Karel; ADAMEC, Vladimír 24.1.2012 Ppis systému Simulátr krizvých prcesů na úrvni

Více

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost.

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost. Zápis z prady knihvníků a zástupců bcí, knané 21. května 2012 v Městské knihvně v Tišnvě a 24. května 2012 v Městské knihvně v Rsicích Účastníci: Tišnv: 17 účastníků - zástupci bcí a knihvníci z bcí Brač,

Více

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016 Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU Veřejná zakázka maléh rzsahu (dále jen veřejná zakázka ) je zadávána dle 6 a 18 dst. 5 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších

Více

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz web: www.trass.cz Individuální a splečenské dpady využívání ústavních a kmunitních služeb Srvnání sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využíváných služeb ve vybraných mdelvých situacích Klient Ministerstv

Více

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: 1.Právnickým sbám - Splečnstem s ručením mezeným či a.s. - Splečenstvím vlastníků bytů - Bytvým družstvům - Družstvům jiným než bytvým - Jiným

Více

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Pžadavky na bsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast pdpry 1.3 Další vzdělávání pracvníků škl a šklských zařízení 21.8.2014 Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst MŠMT Obsah Úvd... 3 Pžadavky

Více

BULLETIN 10/2011 Pro zákazníky a partnery společnosti MICOS spol. s r.o., divize Telcom

BULLETIN 10/2011 Pro zákazníky a partnery společnosti MICOS spol. s r.o., divize Telcom BULLETIN 10/2011 Pr zákazníky a partnery splečnsti MICOS spl. s r.., divize Telcm Vážení bchdní partneři, ve splupráci se splečnstí PROFiber jsme pr Vás připravili šklení na téma: OPTICKÉ ROZVADĚČE MONTÁŽ

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Document imaging, Digitalizace - Sure we can

Document imaging, Digitalizace - Sure we can Dcument imaging, Digitalizace - Sure we can Splečnsti TNT Expres Česká republika a HANDICAP vdi se spjily s cílem pskytvat maximální a plně prfesinální služby v blasti lgistiky, dpravy, expresních zásilek,

Více

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010)

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Tématický plán a bsahvé zaměření seminářů 1. týden - Organizační záležitsti. Účetní systém pdniku a využití výpčetní techniky. Sftware pr účetnictví.

Více

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV Nvela zákna veřejných zakázkách Adéla Havlvá, Rmana Derkvá Praha 12. 4. 2012 Největší právnická firma v České republice Klienty nejlépe hdncená právnická

Více

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU o právech spotřebitelů

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU o právech spotřebitelů Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2011/83/EU právech sptřebitelů Úvd Všebecně je úprava sptřebitelskéh práva rztříštěná d mnha kmunitárních předpisů, které tak způsbují prblémy zejm. v rámci přeshraničníh

Více

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.

Více

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb.

Informace pro zákazníky podle zákona č. 256/2004 Sb. Infrmace pr zákazníky pdle zákna č. 256/2004 Sb. Tent dkument je určen pr zákazníky splečnsti ZFP Investments, investiční splečnst, a.s. (dále Splečnst ), včetně ptencinálních zákazníků, a bsahuje infrmace,

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Karviná PZ Nad Barborou Posouzení průzkumu. j Imagine the result. ARCADIS CZ a.s. divize Geotechnika. Číslo zakázky 140337Z022

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Karviná PZ Nad Barborou Posouzení průzkumu. j Imagine the result. ARCADIS CZ a.s. divize Geotechnika. Číslo zakázky 140337Z022 ARCADIS CZ a.s. divize Getechnika ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Karviná PZ Nad Barbru Psuzení průzkumu Čísl zakázky 140337Z022 Praha duben 2014 http://mapy.cz / http://kntaminace.cenia.cz/ Název zakázky: Čísl zakázky:

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) 01.07.2014 Rzdělvník: Základní právní

Více

Testování, hodnocení a srovnání vzorků z českého a německého trhu. VŠCHT Praha

Testování, hodnocení a srovnání vzorků z českého a německého trhu. VŠCHT Praha Testvání, hdncení a srvnání vzrků z českéh a německéh trhu VŠCHT Praha Prvnat výrbky shdnéh marketingvéh frmátu ze SRN a z ČR Garant VŠCHT Praha Realizační tým: Realizace prjektu Záštita: prf. Ing. Karel

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let včetně. Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a maximálně

Více

Minimální mzda, mzdové tarify a příplatky za práci v noci a ve škodlivém prostředí

Minimální mzda, mzdové tarify a příplatky za práci v noci a ve škodlivém prostředí Zákn daních z příjmu Daň z příjmu právnických sb Sazby daně z příjmu právnických sb Od 1.1. 2004 1.1. 31.12. 2003 1.1. 31.12. 2002 Sazba 28 % 31% 31% Sazby daně z příjmu fyzických sb V rce 2004 zůstávají

Více

P R A C O V N Í P L Á N

P R A C O V N Í P L Á N P R A C O V N Í P L Á N (přílha 1 k ŠVP pr šklní rk 2014/2015) šklní rk 2014 / 2015 Prjednán na pedaggické radě dne 29.8.2014.. I. Infrmace škle 1. Prvz mateřské škly: d 6.30 hd. d 16.00 hd. 2. Zřizvatel:

Více

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

Město Tábor. Pravidla projektového řízení Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

Reklamační řád. 1. Všeobecná ustanovení

Reklamační řád. 1. Všeobecná ustanovení Reklamační řád Tent reklamační řád je platný d 1. 1. 2013 a ruší platnst předchzích reklamačních řádů. Tent reklamační řád je k dispzici na prdejně prdávajícíh neb jak dkument na www.prvyt.cz. 1. Všebecná

Více

NABÍDKA V ODBYTOVÝCH STŘEDISCÍCH

NABÍDKA V ODBYTOVÝCH STŘEDISCÍCH NABÍDKA V ODBYTOVÝCH STŘEDISCÍCH - druhy jídelních lístků, náležitsti, gastrnmická pdpra, pdpra prdeje Způsby nabídky Aktivní hst prdukt vidí, nabízíme h v místnsti neb přím u stlu Nabídkvé vzíky Nabídkvé

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Datum zahájení projektu: 01.11.2010 Datum ukončení projektu: 30.06.2012 Obor: MS, SM Ročník: 3 Zpracoval: Bc. Jan Dula.

Datum zahájení projektu: 01.11.2010 Datum ukončení projektu: 30.06.2012 Obor: MS, SM Ročník: 3 Zpracoval: Bc. Jan Dula. Název prjektu: Sbližvání terie s praxí Datum zahájení prjektu: 01.11.2010 Datum uknčení prjektu: 30.06.2012 Obr: MS, SM Rčník: 3 Zpracval: Bc. Jan Dula Mdul: ISO 14 000 OBSAH 1. Úvd..2 2. Přehled nrem

Více

Nahrávání hovorů pro IP telefonii a kontaktní centra

Nahrávání hovorů pro IP telefonii a kontaktní centra IP Slutins, pure and simple. Nahrávání hvrů pr IP telefnii a kntaktní centra ZOOM CallREC je rbustní řešení pr nahrávání hvrů v prstředí IP telefnie. Je určen pr splečnsti všech velikstí, d něklika uživatelů

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

Návod pro uživatele městského kola

Návod pro uživatele městského kola Návd pr uživatele městskéh kla Tent manuál bsahuje důležité bezpečnstní a mntážní infrmace a infrmace udržvání. Před pužitím si tent návd pečlivě nastudujte. Uchvejte tent návd k dalšímu pužití. Obsah

Více