Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí"

Transkript

1 Člen sciace ddavatelů plastvých ptrubí

2 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál VÝhY PLSTVÝh PTrubÍ luhá živtnst Vyská dlnst abrazi Nízká hmtnst Pružnst a nerzbitnst Vyská bilgická a krzní dlnst Výbrné a stálé hydraulické vlastnsti Ideální splupráce se zeminu Velké délky beze spjů Eklgická šetrnst Ochrana živtníh prstředí je věcí nás všech. Vda, tedy i pdzemní vda je naším velkým bhatstvím a živtdárnu tekutinu. Její čisttu musíme prt chránit. Jedním ze zdrjů znečištění mhu být kanály, prt nrmy pžadují prvádění stk a bjektů na nich jak vdtěsných knstrukcí. Ze zkušensti i statistik je zřejmé, že většina dnes prvzvaných kanalizací tent pžadavek nesplňuje. Plastvé ptrubní systémy PIPELIFE pr kanalizaci jsu mderním, technicky vyspělým a eklgickým výrbkem, V případě správně prvedené mntáže tent základní eklgický pžadavek splňují beze zbytku a jsu záruku splehlivé funkce i v dalších desetiletích. Věnujte, prsím, pzrnst následujícím infrmacím, abyste mhli plastvá ptrubí vyprjektvat neb ulžit způsbem, který zaručí jejich dluhdbý bezprblémvý prvz. 1. KNLIZČNÍ PTrubÍ Z PLSTŮ VŠEbENÁ ČÁST Plasty jsu sučasné dbě pvažvány za nejvýhdnější materiál pr kanalizační ptrubí, na které jsu při pužití kladeny jak vyské nárky mechanické, tak i chemické, a které mají minimálně zatěžvat živtní prstředí. Následující pkyny jsu, až na specifika ppsaná v dkumentu příslušnéh trubníh systému, platné pr všechny kanalizační trubky srtimentu Pipelife zech s.r.. POZNÁMK: V následujícím textu se může pd pjmem trubky rzumět i celý systém včetně tvarvek. Pdrbnsti jedntlivých systémech naleznete v příslušných prduktvých katalzích. ktuální verzi tht katalgu najdete na strana 2

3 Infra systém 1.1. Mechanické vlastnsti a. gravitační kanalizace vlený prvzní tlak trubek určených pr gravitační kanalizaci je max. 0,05 MPa (5 m vd. slupce), při tmt tlaku je s dstatečnu rezervu zaručena plyntěsnst spjů i jejich těsnst vůči exfiltraci i infiltraci Trubky samtné snáší přechdné tlakvé zatížení (vnitřní přetlak) pdstatně vyšší zhruba 0,5 MPa (5 bar). Plastvá ptrubí je mžn v případě ptřeby čistit za pmci tlakvých čisticích vzů. (Tlaky na trysce d 120 bar, viz dále). íky své pružnsti a knstrukci hrdel s pružným těsněním jsu plastvé trubky schpny dlávat krátkdbým přetížením i dynamickému zatěžvání pdstatně lépe než trubky tuhé. Trubky neprasknu ani při dluhdbé defrmaci 30 %. Trubní řetězec má vysku dlnst prti vlivům sedání zeminy a technické seismicity (třída dlnsti pdle ČSN , trubky z kameniny a azbestcementu jsu zařazeny třídu níže). Tyt vlastnsti předurčují plasty d blastí s pklesy p čerpání pdzemní vdy, d pddlvaných území apd. Plastvé kanalizace jsu dlné vůči silvému půsbení křenvéh systému strmů (prrůstání křenů). Trubka PV p % defrmaci Obr. 1 (= p dtyku prtilehlých stěn) Odlnst celéh systému prti sedání terénu je pdtržena vhdným tvarváním hrdel a pužitím pružnéh těsnění. íky nízké hmtnsti trub nejsu těsnění ve spdní části spje vystavena zatížení, jakému musí čelit pružné elementy v trubách z kameniny, prt jejich těsnicí schpnst časem neklesá. Hrdlvé spje jsu těsné i při dvlené defrmaci trubky pd hrdlem a sučasném vyúhlvání (zkušky pdle ČSN EN 1277 jsu sučástí certifikace, řada trubních systémů z nabídky Pipelife dkladuje nezávislými zkuškami pdstatně vyšší hdnty). V praxi nepřestávají těsnit ani při defrmacích přes 20 %. Plastvé trubky mají velmi dbru dlnst prti abrazi. V grafu jsu uvedeny hdnty Zkuška defrmace trubky (PP Master) Obr. 2 získané na TH armstadt dle IN (EN 2953). Je t nrma platná pr kameninu, pr plasty se zkušky prvádí s větším pčtem cyklů Pvšimněte si prsím, že úbytek tlušťky stěny je u nich nepatrný. dlnst trubek prti abrazi, stanven metdu Tu armstadt 1,5 1,4 1,3 střední úbytek stěny mm 1,2 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 betn skllaminát kamenina PV PEH PP (PP Master d Pipelife) 0,1 0, Údaje v grafu: 3R Internatinal 2/3 97, pr PV PP MSTER psuzení ÖKI čísl pdle IN /1. Zkuška abraze v Labratři vdhspdářskéh výzkumu Stavební fakulty VuT brn. (Srvnání jedntlivých trub pr gravitační kanalizaci, s pužitím praxi blízkéh průtkvéh pstupu.) Obr. 3 Měření byla prvedena na sestavě dle brázku 3. Hdncené trubky N 250 byly spjeny za sebu a všemi prtékala stejná abrazní směs (vda s křemičitým pískem), k jejímuž transprtu byl pužit ejektr. Pdélný skln byl 1,3 %, trasa bsahvala truby: PV hladký kanál, PP hladký kanál (PP Master), PP krugvaná a žebrvaná ptrubí, dstředivě litý skllaminát, kamenina. ba trvání zkušky byla 1 rk. strana 3

4 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál brazivum: strhranný křemičitý písek se zrny d 5 mm, byl jedenkrát týdně vyměněn. Průtk 1,4 t abraziva denně, cž vystihuje reálný stav v kanalizačních trubách při extrémním zatížení kanalizačních stkvých sítí, zejména na jaře při sněhvém tání. elkvé mnžství přepravenéh abraziva: 870 t za 1 rk, cž dle údajů rněnských vdvdů a kanalizací (čistička Mdřice) jedné čtvrtině až pětině rční tnáže písku za celé měst rn (plcha 230 km 2 ), při zkušce však pršl v jediné trubce průměru 250 mm!! Pdmínky jsu prti praxi zpřísněny pravidelnu bměnu abraziva. Přest u žádné z měřených trubek nedšl k měřitelnému úbytku stěny v trase phybu písku. Stěna plastvé truby je tedy extrémně dlná pškzení materiálem, splaveným d kanalizace psypem, škváru a pdbně. Platí t pr trubky kmpaktní, kextrudvané i s vnějšími žebry. Plasty mají dále zanedbatelnu nasákavst vdy, stěna trubky nemůže být prt pškzena mrazem. Materiál trubek neprpuští radn. Tepltní limity kanalizačních ptrubí Rzmezí teplt média u PP a PV trub Rzmezí mntážních teplt Plyprpylen PV 0 až 95 max 60 d N 200 max 40 nad N 250 PP PV QUNTUM 50 PV 50 0 Obr. 4 Obr. 5 b. tlakvá a pdtlakvá kanalizace Pr kanalizaci tlakvu a pdtlakvu jsu pužívány trubky příslušné tlakvé dlnsti, které jsu spjvány hrdlvými spji, svařváním neb mechanickými spjkami. Platí pr ně ttéž c byl řečen v předchzím dstavci, pkud jde svařvané spje, je správně prvedená mntáž záruku abslutní těsnsti p celu dbu živta, a t i v případě velkých půdních pklesů a pdbně hemická dlnst vlený tlak a pdtlak Plasty se v širké míře pužívají k zušlechťvání a zvyšvání dlnsti pvrchů četných materiálů. Je prt pchpitelné, že ptrubí z nich vyrbená jsu vhdná k transprtu všech látek, které se mhu běžně vyskytvat v kanalizaci a které jsu čističky dpadních vd schpny zpracvat. pravvané médium může mít ph v rzmezí 2 až 12, t znamená, že vdy mhu vykazvat i silně kyselu neb silně zásaditu reakci (snáší např. půsbení kyselých kndenzátů z kndenzačních ktlů). Plasty dlávají rvněž půsbení běžných slžek půdy včetně slžek umělých hnjiv. luhdbé půsbení některých kncentrvaných rpných prduktů sice může vlivnit pevnstní parametry trubní stěny, bčasný průtk dpadních vd s jejich nízkým bsahem, následvaný průtkem dpadní vdy nrmálníh slžení, však nemá na živtnst pdstatný vliv. hemická dlnst Velké výhdy skýtají plasty v suvislsti s nynější rstucí agresivitu splašků. Trubky se svědčily při dpravě dpadních vd v různých průmyslvých dvětvích. Pr stanvení chemické dlnsti celéh systému je čast rzhdující dlnst těsnicích kružků. Odlnsti plastů a pryžvých kmpnentů jsu uvedeny m. j. v ISO TR 358 a ISO TR 7620, tabulky v tmt manuálu jsu puze jejich malým výtahem. Pr vlbu vhdných trubních materiálů lze rvněž pužít prgram na strana 4

5 Infra systém 1.3. Živtnst Jednznačným kladem plastvých ptrubí je dluhá živtnst let a více. Samvlná degradace (štěpení mlekul materiálu) je za běžných pdmínek pkládky a prvzu vylučena plasty se samvlně nerzkládají a neuvlňují d klí žádné prdukty rzkladu, tím méně škdliviny. Pkud vylučíme přímé půsbení agresivních chemikálií, cž se v běžném prvzu nepředpkládá, stárnu plasty velmi pmalu a puze tehdy, když na ně půsbí dstatečně velké mechanické zatížení. Prjevem stárnutí je změna plhy mlekulárních řetězců a při velkém zatížení, půsbícím p velmi dluhu dbu až jejich pstupnému zkracvání. U kanalizačních ptrubí dchází k zatěžvání puze během pkládky a v bdbí cca 1 5 let p pkládce d dby než djde k definitivní knslidaci zeminy v klí trub. Pak klesne jejich zatížení zeminu, při běžném krytí i zatížení prvzem, na minimum. Prt plastvé gravitační ptrubí ulžené v zemi prakticky stárne jen v dbě knslidace zeminy, neb pkud djde k dalším změnám v účinné vrstvě z důvdů gelgických, případně kvůli zemním pracem v klí trub. Živtnst byla věřena mnha na sbě nezávislými metdami a je ptvrzvána zkuškami na dluhdbě pužívaných ptrubích. Nrmami dpručená plánvací živtnst tlakvých tudíž trvale zatěžvaných plastvých ptrubních systémů je v případě správné pkládky minimálně let, cž samzřejmě platí i pr nezatížené trubky kanalizační. I p letech pužívání jsu bezpečné a funkceschpné. Vzhledem k dluhé živtnsti trub je vhdné, aby byly pužity prvky se stejnu živtnstí d celé stavby (vyvarvat se slabých článků v pdbě betnvých šachet apd.) 1.4. Eklgie, balvý materiál Trubní materiály lze eklgicky vyrbit a díky téměř nemezenému pakvanému pužití také eklgicky výhdně pužívat. Kmentář k eklgii je sučástí ppisu jedntlivých systémů. Všechny materiály pužité pr balení výrbků Pipelife zech, s.r.. jsu zařazeny d kategrie O statní dpady Eknmické aspekty pužití Pužití plastvých trubek Pipelife zech s.r.. přináší uživateli celu řadu výhd při srvnání s kameninvým, litinvým neb betnvým ptrubím. Ty pčínají vysku chemicku dlnstí, dluhu živtnstí a velku dlnstí vůči abrazi. Pkračují pdstatně nižší hmtnstí, která dvluje mezit pužití těžké mechanizace při pkládce a dvluje rychlejší, přesnější a bezpečnější práci, snižuje náklady na dpravu a skladvání. Příklad: Hmtnst kameninvé truby N 200 FN 32 kn/m je 37 kg/m, KG N 200 SN 4 je 3,7 kg/m, PP Jumb SN N 200 2,6 kg/m. ále se plasty vyznačují výhdnými stavebními délkami (nižším pčtem spjů), které v důsledku dále urychlují pkládku, mezují negativní vliv lidskéh faktru, zvyšují těsnst a snižují prvzní drsnst systému. Pkud je na stavbě nutn truby zkracvat, je pužití plastů velkým přínsem (cena a délka trvání jednh řezu). Nízká pruchvst minimalizuje náklady na pravy a je dalším důvdem velmi nízkých celkvých prvzních nákladů na metr ptrubí (d nákupu přes instalaci až p sknčení živta). 3,7 kg PV N200 kamenina N kg strana 5

6 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 1.6. Pžárně technické charakteristiky materiálů a balů Veličina Jedntka Materiál ptrubí Pmcný materiál PE PP PV Papírvé baly Smrkvé dřev (palety) Teplta vzplanutí º Teplta vznícení º Výhřevnst MJ/kg ,3 20,7,3 16,2 17,8 Hustta kg/m³ Vhdné hasiv vda, pěna prášek vda, pěna prášek tříštěná vda pěny vda se smáčedlem střední, lehká pěna vda, vd. mlha střední, lehká pěna 1.7. ruhy a rzměry kanalizačních trub Sučasný stav techniky dvluje výrbu různých druhů plastvých trub. Nejstarším druhem jsu jednvrstvé trubky s plnu stěnu (dnes se pužívá název kmpaktní trubky). Tyt trubky jsu vyráběny pdle různých evrpských nrem, rzlišujících druh pužitéh materiálu. ále byly vyvinuty i dknalejší druhy s vícevrstvu kmpaktní stěnu (tzv. multilayer, příkladem je PP Master). alším druhem jsu trubky, které mají stěnu s různě vytvřenu strukturu. Pr všechy druhy takvých trub platí, nezávisle na druhu stěny a materiálu, třídílná ČSN EN ČSN EN specifikuje trubky typu, u nichž je struktura uvnitř stěny a trubky jsu zevnitř i zvenčí hladké. Nejčastější frmu tét struktury je pěnvá střední vrstva. Tyt trubky se vyrábí kextruzí (vytlačváním na více extrudérech) a čast se značují jak kextrudvané, někdy zkráceně kex, viz br. 6. Kmpaktní trubky Kextrudvané trubky PV ČSN EN 1401 ČSN EN ČSN EN platí pr trubky typu, jejichž vnitřní stěna je hladká a vnější strukturu tvří různé druhy sustředných neb spirálvitých prfilů (většinu plná neb dutá žebra různéh tvaru a veliksti viz br.7, pr druh s dutými vlnitými žebry se pužívá název trubky krugvané). ČSN EN je bsahem a pžadavky bdbná německé IN , pdle níž Pipelife v Německu vyrábí trubky PP Jumb a PV Jumb. U hladkých trubek (kmpaktních i kextrudvaných) jsu rzměry dány buď vnějším průměrem trubky, neb tzv. jmenvitu světlstí (značen N dle ČSN EN ISO6708), která přibližně charakterizuje jejich vnitřní průměr. N je rzměr, který se nedá na trubce naměřit. N služí puze jak systém značvání a jeh číselná hdnta se nemá pužívat ve výpčtech, pkud t příslušná nrma výslvně neuvádí. Hladké trubky lze značit také jak N/O; skutečná světlst trubky se vypčte dečtením dvjí tlušťky stěny d vnějšíh průměru trubky. Pr trubky se strukturvanu vnější stěnu (typ žebrvané s plným či dutým žebrem) se histricky vyvinul dvjí vyjadřvání rzměrů: Pdle dřívějších zvyklstí ve střední Evrpě (např. dle zmíněné IN ) je charakteristický rzměr trubky určen vnitřním průměrem trubky (značuje se N/I), trubky mají vnější průměr větší než je číselná hdnta N, a jeh hdnty se liší v závislsti na knstrukci stěny. Pdle tzv. skandinávské nrmy je charakteristický rzměr trubky určen vnějším průměrem trubky (N/O). Všechny trubky pdle tét nrmy mají tedy stejný vnější průměr, ale dle knstrukce stěny různý vnitřní průměr. Pipelife má v nabídce trubky hladké i strukturvané, N/I i N /O. Obr. 6 Typické příklady knstrukce stěn typu dle nrmy. Obr. 7 Rzdíl trubek dle skandinávské a IN nrmy Obr. 8 strana 6

7 Infra systém 2. PROJEKČNÍ POKLY KNLIZČNÍHO POTRUÍ PIPELIFE Pr navrhvání platí mim jiné ČSN EN Z Stkvé sítě a kanalizační přípjky) a ČSN EN 752:2008. Odvdňvací systémy vně budv. Validvané hdnty parametrů pr návrh sítí uvádí ČSN EN/TS ůležitu nrmu pr pkládku a zkušení kanálů všebecně je ČSN EN 16 Prvádění stk a kanalizačních přípjek a jejich zkušení, ále platí P ENV 46 (zatím nepřevzata d ČR), ČSN P ENV (Plastvé ptrubní systémy pr beztlaké kanalizační přípjky a stkvé sítě ulžené v zemi Neměkčený PV část 3 Návd pr instalaci je převzata v angličtině), a další nrmy v nich citvané Trasa ptrubí dpručený skln ptrubí je pr dešťvu vdu 1 % pr znečištěnu vdu platí spád d N 2 % d N % d N : N (%) (ČSN udává pr kanalizační přípjky min. skln 1 % pr trubky N 200 a 2% pr N 150). Nejsuli pužita spadiště, dpručuje se při velkém spádu kanálu (nad cca 15 %, dle vlastnstí zeminy) zajistit hrdla prti vytažení vlivem rázů kapaliny. Pužívají se pjistky prti psuvu neb vhdné betnvání hrdel, viz brázek 9. Pkud je t mžné, vyhněte se změnám spádu. vlené vyskřípnutí spjů (vychýlení sy trubek ve spji) pdle pren Průměr trubek d N300 2 N300 N nad N630 1 betn Obr. 9 Obr. Spády a směry uvedené v prjektu musí být ddrženy, ke změně směru je nutn pužít příslušné tvarvky. Pr úhly menší než 15 se pužívá především flexibilní hrdl, které umžní vychýlení ± 7,5 ve všech směrech. Pružnsti hladkých trubek d N 200 se dá při tepltě nad 20 využít pr tvrbu maléh bluku R, kde R je minimálně 300 x vnější průměr trubky O (například pr trubku 200 mm je R = 60m). Pr trubky N >200 mm je R minimálně 500 x O. U žebrvaných trubek lze dle průměru využít hdnt 200 x O a 400 x O. Příliš velkému vychýlení trubek v hrdlech je nutn zamezit, například pužitím betnvých blků v blasti hrdel a cca v plvině trubky, viz br Hydraulika Minimální rychlst dpravvanéh média by neměla klesnut pd 0,6 m/s, jinak mhu v ptrubí ve větší míře sedimentvat tuhé částice. Nrma dpručuje prjektvat kanalizační sítě pr rychlsti d 5 m/s. vlená maximální rychlst média v trubkách z plastů je však dalek vyšší u běžných ptrubí d m/s, u systému Quantum 12 /s, u systému PP Master (SN 8 i SN 12) 15 m/s. strana 7

8 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál ěžná pvrchvá drsnst vnitřní stěny plastvých trubek je řádvě 0,001 mm, drsnst celéh systému, tedy včetně spjů, dbček apd., charakterizvaná prvzní drsnstí Kb pr hladké ptrubí PV, Quantum SN 12 pr PP MSTER a systém JUMO PV je: rvné kanalizační ptrubí (bez šachet a přípjek) 0,040 (mm) rvné kanalizační ptrubí s dmvními přípjkami 0,067 (mm) nrmální kanalizační stka se vzdálenstmi šachet 45,1 až 50 m Údaje dimenzvání ptrubí, průtčná mnžství a průtkvé rychlsti pr různé veliksti spádu a prvedení kanálu lze nalézt vždy v katalgu příslušnéh kanalizačníh systému Pipelfe, neb v pdrbných Hydraulických tabulkách kanalizačních ptrubí, zpracvaných na základě tzv. Prandtllebrkva vzrce. 0,125 (mm) Trubky pddajné Trubky tuhé Hydraulické tabulky Pipelife lze v mezích přesnsti výpčtů a praktickéh měření pužít i pr hladké trubky SN8, pr trubky PP i PV Jumb, rvněž pr trubky PP MSTER a Quantum. Pr velký rzsah nejsu sučástí tht technickéh manuálu rádi Vám je na pžádání zašleme. Na webu Pipelife zech je mžn pužít prgramy pr hydrauliku trubek, a t jak pr plný průtk, tak pr částečné plnění Krytí trubek, statika Obr hvání trubek v zemi Plastvé trubky se chvají jak pddajné, t znamená, že při zatížení reagují defrmací úměrnu veliksti síly. Tent prces je vratný a nedchází ke zničení trubky. Pdstatně se tím liší d trub tuhých, které zachvávají tvar až d překrčení tzv. vrchlvé pevnsti, pak všem dchází k nevratné destrukci. Trubka p ulžení tvří s klní zeminu systém, jehž kmpnenty se vzájemně vlivňují. Mál hutněná neb mál únsná zemina se při zatížení slehne a její phyb nutně následuje pddajná plastvá trubka. Velikst defrmace je určena celkvým zatížením, vlastnstmi trubky a vlastnstmi zeminy. Všebecně platí, že čím nižší je tuhst zeminy, tím musí být vyšší tuhst truby a napak. Obr. 12 U tuhých trub se únsnst (vrchlvá pevnst) stanvuje zatěžváním až k destrukci. U běžných plastů, pužívaných pr výrbu trub, se plynulým zatěžváním za nrmálních teplt destrukce nedsáhne. Plyprpylén, ale i relativně tužší PV, snáší stlačení i % (dtyk vnitřních pvrchů stěn). U plyetylénu pr vdvdy je dknce jednu z metd, pužívanu při pravách, právě stprcentní stlačení trubky. Pr srvnání dlnsti pružných trubek prti defrmaci musel být zvlen jiný parametr. Je jím KRUHOVÁ TUHOST, značvaná jak SN neb SN (někdy také SR). Udává se v kn/m Stanvení kruhvé tuhsti Metd pr stanvení tht parametru je více a pstupy jsu pdbné, viz br. 13. Simulují chvání trubek v praxi (v zásadě je t praxi blízká defrmace trubky a měření síly k tmu ptřebné). Ve výsledcích se tyt metdy mhu významně dlišvat. V naší republice se kruhvá tuhst běžně udává pdle ČSN EN ISO 9969, jsu však pužívány i hdnty (SR) pdle IN Výsledky zkušek pdle bu nrem se d sebe značně liší (IN udává čísl zhruba 8x větší). Při srvnávání hdnt je tedy velmi důležité vědět, pdle které nrmy je tuhst uvedena. Pr stanvení kruhvé tuhsti tvarvek platí ČSN EN ISO (převzata bez překladu). Tat nrma bere v úvahu známu skutečnst, že tvarvky vykazují pdstatně vyšší tuhst než trubky stejném SR, a že nejsu z phledu pužitelnsti v systému slabým místem. Napak v blasti tvaměření kruhvé tuhsti Obr. 13 rvek dchází k lkálnímu zvýšení kruhvé tuhsti celéh systému. V ČSN EN ISO je t zdůvdněn malu vlnu délku tvarvek mezi spji a pdpru tvarvky spji, v kmbinaci s gemetrií tvarvky. Reálné hdnty kruhvé tuhsti tvarvek SR 41 (běžné KG tvarvky dle ČSN EN ISO 1401) jsu dle prtklů SKZ Würzburg mezi kn/m2. Tyt tvarvky tedy lze bez bav pužít i pr vyskzátěžvé systémy (SN a více), přestže pr většinu z nich jsu k dispzici i systémvé tvarvky SR34, tedy s větší tlušťku stěny a ještě vyšší kruhvu tuhstí. Pužití tvarvek SR 34 samzřejmě přináší větší bezpečnst prt závisí plně na rzhdnutí prjektanta neb investra, jaká varianta bude zvlena. strana 8

9 Infra systém hvání při instalaci Závislst defrmace trubek na kruhvé tuhsti a stupni hutnění: EFORME % bez hutněn í špatné hutněn í dbré hutněn í Pramen: studie TEPPF 03/1999 Obr efrmace trubek Vzrec pr výpčet defrmace ptrubí bsahuje ČSN P EN/TS Plastvé ptrubní systémy Validvané návrhvé parametry: efrmace (stlačení trubky) : = * ( min ) / min Obr. 15 Pzr defrmace je v praxi čast zaměňvána za valitu Θ: Θ = * ( max min )/. ( max a min jsu maximální a minimální na ptrubí naměřený průměr, je vnější průměr nedefrmvanéh ptrubí) Statické výpčty Při statických výpčtech se nejčastěji hdntí výsledná defrmace trubky, některé výpčty (např. pdle TV 127) hdntí i napětí ve stěnách trub. Nrmy uvádí, že dluhdbá vertikální defrmace PV trubky s kruhvu tuhstí nad 4 kn/m2, ulžené v zemi, s plánvanu živtnstí let, bude p pkládce d 8 %, dluhdbě d %. Jsu přípustné lkální hdnty defrmace d 15 %, vzniklé v důsledku nervnměrných vlastnstí zeminy). Pr ptrubí se strukturvanu stěnu uvádí nrma ČSN EN hdnty 12 % a 15 %. vlené hdnty defrmací uvádí rvněž nrma pren/ts Uvedené hdnty jsu pdepřeny zkuškami TEPPF a především praktickými zkušenstmi a dkazují vysku splehlivst plastvých trub. eru v úvahu rvněž skutečnst, že gelgické pměry v účinné vrstvě trub nelze stanvit naprst jednznačně. POZOR: Neznamená t, že nrmy předpkládají navrhvání neb běžnu pkládku s těmit vyskými hdntami defrmace, puze knstatují, že nejde nebezpečný stav!!! Nižší dsažená hdnta defrmace znamená, že trubka má větší rezervu pr neplánvaná zatížení, např. při gelgických prblémech v jejím klí. Prjektant by měl vlbu trubek dkládat statickými výpčty, vycházejícími z evrpských nrem (ČSN P ENV 12951). V tuzemsku lze pužít výpčtvé metdy dle TNV , k dispzici jsu i jiné uznávané metdy. Trubky PIPELIFE kruhvé tuhsti 4 kn/m 2 lze d většiny běžných zemin a při běžném zatížení pkládat s krytím: pdmínky pr trubky SN4 min. krytí max. krytí na vlných plchách bez prvzu neb s bčasným lehkým prvzem 0,8 m 4 m pd kmunikacemi zatíženými běžným prvzem 1 m 3,5 m strana 9

10 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál Hdnty v tabulce jsu stanveny velmi univerzálně, pr defrmaci d 6 %, cž je v praxi všebecně akceptvaná hdnta. Rvněž česká dvětvvá nrma TNV dpručuje maximální defrmaci d 6 %. Pr jiné kruhvé tuhsti je lépe prvést statický výpčet, případně pužít tabulku 1 a 2 z nrmy P ENV 46. Pžadujeli uživatel knkrétní maximální hdntu defrmace, musí ji předem stanvit ve smluvě neb zadání stavby splu s statními pžadvanými parametry htvéh díla. Jinak je v případě spru nutn pvažvat za směrdatnu hdntu údaj dle příslušné ČSN EN. Prkáželi statický výpčet, že defrmace trubek by v knkrétním případě přesáhla dvlenu (neb smluvu stanvenu) mez a nelzeli zlepšit pdmínky pkládky, je nutn pužít trubky s vyšší kruhvu tuhstí. Pipelife zech s.r.. nabízí širký výběr trubek různé kruhvé tuhsti. říve praktikvané betnvání trubek nedpručujeme, díky širkému výběru trubek vhdných vlastnstí se tt nepříliš splehlivé patření stává přebytečným. alek výhdnější je například prvést nad trubku betnáž rznášecí desky (případně se síťvu výztuží KRI). Rzhdující veličiny pr statické výpčty jsu především: způsb ulžení (rýha neb násyp) šířka výkpu celkvá úhel ulžení, druh zeminy výška krytí způsb hutnění šířka výkpu ve výši vrchlíku trubky tlušťka pužitéh pažení a způsb jeh vytahvání druh dpravníh a eventuálně dalšíh statickéh zatížení Při výpčtech je zaptřebí d zatížení trubky zahrnut i zatížení eventuálním násypem na půvdním terénu, zatížení stavbu neb skladvaným materiálem (viz též ČSN EN 14801). Na základě vašich údajů může Pipelife prvést statické psuzení ptrubí Pdélná tuhst trub Ptrubí nestačí psuzvat puze z phledu příčné defrmace. Je t prstrvý útvar a musí se přihlížet i k pdélnému průhybu a s tím spjenému namáhání materiálu (nsníkvý efekt). Příčinu velké příčné defrmace i pdélných průhybů je špatná pkládka neb gelgické vlivy. Srvnámeli trubky stejnéh druhu, pak se všebecně lépe chvají trubky vyšší kruhvé tuhsti. Při stejné kruhvé tuhsti jsu plnstěnné trubky dalek dlnější než trubky s žebrem, přičemž nezávislá měření prkazují lepší chvání trub krugvaných, než trub se vzdálenými plnými žebry. Je lgické, a praktické zkušky t dkazují, že ptrubí s hladku stěnu je pdstatně dlnější k průhybu, než ptrubí se žebry dutými neb plnými stejné kruhvé tuhsti, dknce i když bsahuje pěnvu strukturu (kextrudvané trubky) Šířka výkpu Šířka výkpu má umžnit phdlnu, dstatečně bezpečnu manipulaci s trubku a správné zhutnění jejíh bsypu (velikst pěchu). Na druhé straně nemá příliš snížit kladný vliv rstléh terénu na statické pdmínky ulžení trubek. Má brát v úvahu vlastnsti (šířku) pužité hutnicí techniky. Jsuli trubky plženy paralelně, musí mezi nimi být prstr pr hutnění zeminy, minimálně 150 mm širší než hutnicí nástrj. Šířku výkpu se rzumí šířka měřená ve výšce vrchlu ptrubí. pručená šířka výkpu pdle ČSN EN 16 (viz br. pkládka trubek) je uvedena v tabulkách č.1 a 2. V závislsti na hlubce výkpu a kvalitě zeminy je nutn zvážit pužití pažení. Vytěžená zemina se ukládá d vzdálensti alespň 0,5 m d kraje výkpu. strana

11 Infra systém Tabulka č. 1 Minimální šířka výkpu v závislsti na průměru ptrubí N výkp s pažením minimální šířka výkpu x β > 60 výkp nepažený 225 0,40 0,40 β 60 > 225 až 350 0,50 0,50 0,40 > 350 až 500 0,70 0,70 0,40 Tabulka č. 2 Minimální šířka výkpu v závislsti na hlubce výkpu hlubka rýhy m minimální šířka m > 1,00 není předepsána 1,00 až 1,75 0,80 > 1,75 až 4,00 0,90 > 4,00 1,00 vnější průměr trubky v m β úhel nepažené stěny výkpu nejmenší pracvní vzdálenst mezi stěnu trubky a stěnu výkpu (pažením) je x/2 3. Praktické pkyny 3.1. prava, skladvání a manipulace s trubkami a tvarvkami (viz též přílha ČSN EN , ČSN P ENV a ČSN EN 16) Trubky musí při dpravě a skladvání ležet na rvném pdkladu celu svu délku, aby nedcházel k jejich průhybům. Trubky je nutn chránit před hybem na hranách. Jedntlivé trubky přesahující lžnu plchu vzidla více jak 1 m je nutn pdepřít, br. 16. Lžná plcha vzidel nesmí mít stré výstupky (šruby, hřebíky). Na skladvací plše nesmí být velké kameny. Pdlžné trámky trubek by neměly být užší než 50 mm. Obr. 16 Trubkami se při jakékliv manipulaci nesmí házet, nesmí se sunut p strém štěrku a jiných strých předmětech. Při transprtu za pmci vyskzdvižných vzíků je nutn pužít plché, případně chráněné vidlice. Jsuli trubky neb palety s trubkami přepravvány jeřábem, je nutn pužít vhdných ppruhů neb nekvvých lan, nikliv lan celvých, řetězů či nechráněných kvvých háků. Při skladvání palet ve více vrstvách musí trámky palet ležet na sbě (br. 17) Při kaminvé dpravě, kdy hrzí sesunutí trub, dpručujeme dlišný pstup: hrní palety se ulží dřevem na trubky ve spdní paletě. Upzrňujeme, že je t jen krátkdbé patření. Obr. 17 Maximální skladvací výška trubek vybalených z palet je 1,5 m, přičemž bční pěry hranice trubek by neměly být vzdáleny přes 3 m d sebe. Neskladujte palety s trubkami v blízksti tevřených výkpů. Kratší trubky lze skladvat i svisle. Trubky a tvarvky lze skladvat na vlném prstranství. Přitm je účelné zabránit přímému dpadu slunečních paprsků. Skladvací dba takt ulžených výrbků by neměla přesáhnut 2 rky. Trubky by měly být ze skladu vydávány pdle přadí příchdu na sklad. Skladvání PV na přímém slunečním světle může způsbit změnu barvy trubek a nepatrně snížit jejich dlnst prti nárazu. Jde však změny minimální, které nemají vliv na prvzuschpnst systému. Při velmi dluhém skladvání se snižuje kvalita těsnicích kružků, v tmt případě je lépe skladvat kružky zvlášť v chladnu, v prstrách bez slunečníh světla. Mráz většině plastů nevadí, lze je tedy skladvat i v zimě mim vytápěné bjekty. V případě PV všem nezapmeňte, že jeh dlnst prti prudkým nárazům se s klesající tepltu (zvl. kl 0 a při tepltách nižších) zmenšuje. Pkládku pd 0 prvádíte na vlastní rizik. Zvýšenu pzrnst dávejte za mrazu také při řezání a vrtání PV. Při tepltách kl se výrazně snižuje elasticita těsnicích kružků, cž může způsbit nedstatky při pkládce. zdrj tepla Obr. 18 Obr. 19 strana 11

12 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál Výrbky je nutn chránit před stykem s rzpuštědly. Neskladujte je blízk zdrjů tepla, br. 18. Tvarvky jsu někdy ddávány v krabicích. Pkud v nich hdláte skladvat PV tvarvky na venkvních prstranstvích, nepřikrývejte je tmavými fóliemi, nebť na přímém slunci by mhl djít k vzestupu teplty i na 80, cž je teplta, která může zapřičinit defrmace výrbků. Ze stejnéh důvdu PV výrbky neskladujte v jiných tmavých balech bez dvětrání, br. 19. Na stavbách se bčas vyskytne tzv. lukvitst trub. Pkud není způsbena špatným skladváním, může t být způsben větším prtažením prhřáté (sluněné) strany truby. Tyt případy jsu četnější zvláště v přechdvých bdbích se střídáním teplt p rvnměrném prhřátí truby se ztratí. Vhdná vlba skladvacíh místa neb zakrytí světlu přikrývku může být prevencí tht jevu Kntrly Prvěřte správnst ddaných trubek (značení, dpvídající kruhvá tuhst dle prjektu). Zkntrlujte zda trubky, tvarvky i těsnicí kružky jsu čisté a nepškzené (těsnicí kružky ani hrdla nesmí být znečištěny pískem či bahnem, na kncích trubek nesmí být rýhy, jež by způsbily netěsnst spje). pručuje se zkntrlvat rvněž správnu plhu kružků v hrdle Spjvání Trubky se běžně pkládají tak, aby vda prtékala směrem d hrdla k dříku. Orientace těsnění prti směru tku (při pužití přesuvek, flexibilních hrdel apd.) však nemá vliv na těsnst systému. Pr hrdla hladkých trubek (KG SN 4, SN8, Quantum SN 12, PP MSTER SN 8, SN 12, ale také JUMO SN, SN 16) platí: Kružek se vkládá d drážky tak, že jazýček/jazýčky kružku tvří náběh pr zasuvanu trubku a p jejím zasunutí půsbí prti vytažení (br. 20). Vlžení těsnicíh kružku Obr. 20 UPOZORNĚNÍ: JE NEPŘÍPUSTNÉ pužívat ptrubí bez těsnicích kružků (dstraňvat těsnicí kružky z hrdel). PV se sice dá lepit, knstrukce hrdla však neumžní nalepení hladkéh knce trubky d hrdla p vytažení kružků!) Nedpručuje se vytvarvání hladkéh knce PV trubky jak hrdla. Nedpručuje se také pužívat jiné tvary těsnicích kružků, než pr které je knstruván hrdl neb drážka krugvané trubky (zvláště z trubek jiných výrbců). Hrdl, dřík i těsnění ptřete mazadlem (br. 21). Mazadl lze v nuzi nahradit například mazlavým mýdlem, je zakázán pužití všech tuků a lejů. Za mrazu nesmí být pužit mazadl, které váže vdu, prt pr pkládku za sněžení, deště neb mrazu pužíváme speciální mazadl. Na těsnicích kružcích nesmí být led. Namazaný dřík nepkládejte na zem a chraňte jej před nalepením nečistt na maziv. N sptřeba Orientační sptřeba mazadla v gramech na spjů Knec trubky zasuňte d hrdla na draz, hlubku zasunutí si předem značte např. fixem. Pkud těsnění nejsu patřena výztužnými (fixačními) kružky, je nutn dbát, aby nedšl k vytlačení těsnicích elementů mim drážku hrdla. Nesmí přitm djít ani k psunutí statních trubek (br. 22). Pužití větších tvarvek vyžaduje větší přesuvné síly, a někdy je ptřeba pužít pmůcky páku neb mntážní přípravek (br. 23). Není dvlen psuvat tvarvky údery těžkéh předmětu. Pškzení trubek zabráníte pdlžením páky dřevěným trámkem. Obr. 21 Obr. 22 Obr. 23 strana 12

13 Infra systém Hladku trubku pvytáhněte zhruba 3 mm na každý metr délky trubky (nejméně mm u 5 m trubky je t patření umžňující trubkám ve spjích dilatvat při změnách teplty, není prt bezpdmínečně nutné u jedntlivých tvarvek). Není t nutné u vně prfilvaných trubek. Při zkracvání pužijte byčejnu jemnzubu pilu neb řezač trubek; řez musí být prveden klm (viz br. 24), třepy se dstraní škrabku neb pilníkem. V případě řezání kružní pilu se pr PV dpručují pilvé ktuče s rztečí zubů 4 mm, hřbet zubu s pdbrušením d rviny řezu cca 5, náběh čela zubu klmý na rvinu řezu, řezná rychlst asi m/s. Pr PP je řezná rychlst zhruba plviční, rzteč zubů může být větší, asi 6 mm, hřbet pdbrušen cca 25, čel zubu má d svislice dchylku asi 8. Prblémy může způsbit pužití řezných ktučů materiál se na řezné plše může spékat. Zkrácený knec se u hladkých trubek patří úksem pd úhlem 15 (viz br. 25 a 26). Orientační délku zksení např. za pmci pilníku uvádí tabulka (správné prvedení pnechává asi plvinu tlušťky stěny (min 1/3, na knci trubky nesmí vzniknut špička). Tvarvky zkracvat nelze! S 15 x min. 1/3 S Zksení knce trubky Obr. 24 Obr. 25 Obr. 26 Při jakékliv úpravě tvarvek neb těsnicích prvků systému nepřebírá výrbce zdpvědnst za kvalitu spjů. 4. POSTUP PŘI POKLÁÁNÍ TRUEK O ZEMĚ Níže uvedené zásady platí i pr zeminu v klí tvarvek Účinná vrstva Plastvá trubka dsahuje ptimálních vlastnstí puze při splupůsbení klní zeminy, která jí pmáhá vhdně rznášet půsbící síly. Trubka je tak chráněna před dluhdbým překrčením dvlené defrmace, jež by mhl mít negativní vliv na její živtnst. Pr funkci trubky je nejdůležitější takzvaná účinná vrstva, cž je zemina pd trubku, vedle ní a dále v minimální tlušťce 15 cm nad hrním krajem trubky (min. cm nad spjem). Zemina se zde sype z přiměřené výšky a tak, aby nedšl k pškzení neb psuvu ptrubí. V celé účinné vrstvě, tj. ve vrstvách L, O, KO pdle brázku, je dle ČSN EN 16 nutn pužít hutnitelnu zeminu neagresivní vůči materiálu trubky, bez strhranných částic (velmi stré kameny, skleněné střepy); pr hladké trubky d N 200 zrnitsti max. 22 mm (nejlépe 0 22 mm), d N 250 max. 40 mm (zrnění 0 40 mm). Jednáli se stejnzrnné slžení, dpručujeme pužít maximální velikst pněkud menší. Zrnitst bsypu dle průměru trubky d N 200 d N 250 d N 600 max. 22 mm max. 40 mm Obr. 27 strana 13

14 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál Pr jedntlivé systémy je mžn specifikvat i jiné pdmínky (zrnitst), najdete je v příslušných prspektech. Zvláště pečlivě je třeba vybírat materiál účinné vrstvy v kmunikacích, kde jsu trubky vystaveny nejen zvýšenému zatížení statickému, ale i přensu dynamickéh půsbení vzidel. V řadě případů, především pd vzvku, musí prjektant navrhnut výměnu zeminy. Schéma ulžení ptrubí ve výkpu: = šířka výkpu (šířka ve výši vrchlíku trubky) α = úhel ulžení ptrubí = směr zhutnění zeminy β = skln stěny výkpu HZ = hrní zásyp KO = krycí bsyp O = bční zásyp UV = účinná vrstva L = lže trubky Obr. 28 Nrma ČSN EN 16 pvluje pr pužití v účinné vrstvě tyt materiály: Stejnzrnný štěrk Zrnitý materiál s dstupňvanu zrnitstí Písek Netřiděný zrnitý materiál rcené stavební materiály V klí trubky nesmí vzniknut dutiny. Prt se v zásypu nedají pužít materiály, jež mhu během dby měnit bjem neb knzistenci zemina bsahující kusy dřeva, kameny, led, prmčená sudržná zemina, rganické či rzpustné materiály, zemina smíchaná se sněhem neb kusy zmrzlé zeminy. V místech s klísající hladinu pdzemní vdy jsu nevhdné směsi s jemnými částicemi, které mhu být vymyty (štěrkpísky). šl by zde k sedání i velmi dbře zhutněných bsypů. U trubek s prfilvanu vnější stěnu by zemina měla vyplňvat i mezery mezi vlnami Pdlží trubek Trubky se ukládají d výkpu na pískvu neb štěrkpískvu spdní vrstvu (lže, pdsyp, viz L v brázku..) minimální tlušťce cm, v kamenitém pdlží a na skále min. 15 cm (šířku viz výše). V nevazných zeminách a při vhdné zrnitsti lze pkládku prvést i přím. Zeminu není nutn hutnit, nesmí však být příliš nakypřená. Nedpručuje se pkládat ptrubí na jíly, rašelinný pdklad a pdbně. Pdlží nesmí být zmrzlé! Úhel ulžení α má být větší než 90 (v EN 16 je uveden jak parametr b; hdnta b pdle prjektu musí být ddržena). Trubky musí na terénu ležet v celé délce, je nutné zabránit vzniku bdvých styků, např. na výčnělcích hrniny neb na hrdlech (vyhlubení mntážních jamek v klí hrdlvých spjů). Pkládka na pdkladní prahy neb přím na betn je zakázána, vyžadujeli situace pužití pdlžní betnvé desky, je nutn patřit tut desku lžem, jak je ppsán výše. Lže musí být zhtven před plžením trubky (úprava spádu trubek pdlžením kameny neb lkálním násypem hlíny není dvlena). Při silně se měnících vlastnstech zeminy (rzdílná únsnst pdlží) je mžn na přechdvých místech pužít dstatečně dluhu přechdvu zónu z písku a/neb getextilií či gebuněk, případně jiných materiálů. Výkp musí být při pkládce zbaven vdy, a t ze statických důvdů i prt, aby d trub nevnikaly nečistty a byla mžná kntrla čistty spjů. Krmě lkálníh čerpání vdy lze dvdnění prvést drenážní trubku, případně štěrkvu drenážní vrstvu (frakce v nezbytné tlušťce pd lžem trubky), jež sučasně zlepší vlastnsti pdlží. P dknčení prací je nutn funkci drenáží zrušit. Obr. 29 strana 14

15 Infra systém 4.3. Přesnst pkládky vlené hrizntální dchylky trubníh řadu d skutečné sy stky jsu u ptrubí N 500 d max. 50 mm na každu stranu, nad 500 mm max. 80 mm (ČSN 75 61), vertikální dchylky d kóty dna nemají přesahvat následující hdnty: d sklnu ptrubí 1 % ± mm při sklnu nad 1 % ± 30 mm prti kótě dna určené prjektvu dkumentací V niveletě dna nesmí vzniknut prtispád. ěhem hutnění se trubky mhu stranvě či výškvě psunut dpručuje se prt průběžná kntrla plhy, eventuelně pužití vzpěr. neb přisypání zeminu. Pznámka: Špatné skladvání neb nervnměrné zahřátí trub může způsbit jejich prhnutí (lukvitst). Prhnuté truby se nemají pužívat a dlží se k relaxaci tvaru. Pkud je nutn pkládat i v tmt stavu, dpručujeme plžit trubky tak, aby se průhyb neprjevil v niveletě ptrubí, ale v bčním směru Zásyp ptrubí v účinné vrstvě Násyp a hutnění se prvádí p vrstvách cca 15 cm (dle účinnsti pužité techniky), vždy p bu stranách trubky. Hutní se ručně, nžním dusáním neb lehkými strjními dusadly, nad vrchlem trubky až d výšky 30 cm se nehutní. V naléhavém případě smí být pužita puze lehká technika. Zvláště pečlivě se má hutnit zemina d dsažení výšky alespň jedné třetiny průměru trubky. Ležíli připjvací hrdl dbčky výše než průběžná část, nezapmeňte i na jeh důkladné pdepření zeminu. Při hutnění je nutn kntrlvat jedntlivé trubky, zda se výškvě neb směrvě nepsunuly. Hutnicí nástrje nesmí narážet na stěnu ptrubí. Stupeň hutnění předepisuje prjekt, pmůcku pr praxi (pčet průchdů zvlenéh mechanismu pr dsažené hutnění) viz např. v ČSN P ENV 46. Neníli pr zásyp ptrubí vhdný půvdní materiál, musí prjekt předepsat zásyp zeminu vhdnu. Pkud při prvádění výkpu v sudržné zemině dvlí prjekt její pužití v účinné vrstvě, je dbré chránit ji před navlhnutím a zmrznutím. Způsb vytahvání pažení může výrazně vlivnit statiku ptrubí a měl by být uveden v prjektu. Jeli vytahván až p zhutnění příslušné vrstvy, způsbí pětvné uvlnění zeminy, prt je nejlépe vytahvat pažení p částech vždy jen výšku vrstvy, která se následně bude hutnit. Zabraňte zbytečnému zatěžvání trubek na stavbě, například pjížděním nedstatečně zasypanéh ptrubí vzidly Ptrubí ulžená pd hladinu pdzemní vdy Při pkládce je nutn vdu dčerpávat, jak je uveden výše. P návratu vdy d rýhy mhu vztlakvé síly nabýt značných hdnt.plastvá ptrubí velmi splehlivě těsní a jsu lehká, ptrubí se prt může zvlnit až vyplavat. pručuje se s tímt efektem pčítat a nepnechávat trubky zbytečně bez zhutněnéh zásypu (vrstva alespň 50 cm). á se pužít také přitížení (např. betnvými blky) neb suvisléh ktvení za pmci getextilie, eventuelně lze p dhtvení úseku využít metdu jeh naplnění vdu Zasypání výkpu nad účinnu vrstvu (hlavní zásyp ptrubí) K zásypu se pužije materiál, který je mžn bez ptíží zhutnit, přednstně hrubzrnný materiál neb materiál se smíšeným zrnem. Jeli zaručen pečlivé zhutnění, smí se při ddržení bsahu vdy v tmt materiálu pužít i další materiály. Velikst částic (kamenů) je zde d 150 mm. Nad 30 cm d vrchlu trubky se hutní i zemina nad trubku. Těžku hutnicí techniku lze pužít až d 1 metru nad trubu. Pdle ČSN (8/2003) by stky a kanalizační přípjky měly být značeny výstražnu fólií v barvě šedivé. strana 15

16 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 5. další aspekty pkládky 5.1. Ulžení trubek ve vlném prstru a v chráničkách Plastvé trubky nejsu samnsné. Je prt nutn zabránit jejich ulžení jen na Max x N vzdálených bdech (například hrdlech). Při mntáži pd strpy, pdél stěn neb v klektrech je lze ulžit na krýtkách (s přerušením v blasti hrdel neb jinu úpravu zabraňující průhybu trubek) neb za pmci bjímek dstatečné nsnsti a veliksti styčné plchy. Vzdálenst bjímek neb pdlžek by neměla být větší než desetinásbek vnějšíh průměru trubky (viz br. 30). V chráničkách je pr ulžení a Max x N vystředění trubek (chraně prti phybům způsbeným klísáním pdzemní vdy) mžn pužít například kluzných středicích prvků (takzvaných ježků), ale i jiných Obr. 30 vhdných pdlžek. Ptřebné údaje mají být uvedeny v prjektu. Jeli ptrubí zavěšen, má prjekt udávat pčet a nsnst ktvicích prvků pdle hmtnsti média, ptrubí a bjímek, případné izlace a především pdle parametrů nsné knstrukce (zdiva neb strpů) Vstup shra d ležatéh ptrubí V praxi se vyskytují případy, kdy je připjvací ptrubí nutn zaústit d níže ležícíh průběžnéh kanálu připjením shra, s pmcí 45 dbčky (např. KGE.../45) a klena 45. Pkud je klmé připjení ptřebné, je nutn dklnit dbčku asi 30 d rviny klmé na průběžné ptrubí; cž umžní hutnění zeminy pd dbčujícím hrdlem, viz br. 31 a 32. Obetnvání tht připjení se nedpručuje. Při pužití klmé dbčky je nebezpečí jejíh pškzení pdstatně menší, přest se dpručuje stejný pstup. Při menších nárcích se dpručuje alespň větší pvytažení trubky v hrdle klmé dbčky (cca 20 mm). Pužití dbčky 45 OŘE ŠPTNĚ přípjka Půdrys tk splašků Půdrys tk splašků tvarvka (dbčka) rvina klmá k ptrubí Phled zepředu Phled zbku zemní tlak tk splašků přibližně 30 nutné dbré hutnění pd tvarvku přibližně 30 nelze hutnint tk splašků nebezpečí pškzení Obr. 31 Obr. 32 strana 16

17 Infra systém 5.3. Vstup d betnvých šachet, průchd základy Průchd ptrubí pd základy budv a pdbně vyžaduje minimální krytí 15 cm nad trubku, v pačném případě je nutn pužít chranné trubky. le vyhl. 137/1998 Sb. ( 11 bd 4) musí být všechny prstupy vedení technickéh vybavení d staveb neb jejich částí, umístěné pd úrvní terénu, plyntěsné. Prstup základem, stěnu šachty apd. lze v duchu tét vyhlášky realizvat např. pužitím pískvanéh hrdla KGMS (hladký kanál), šachtvé zděře neb jinéh vhdnéh prduktu (br. 33). Z důvdu rzdílné rztažnsti plastů a betnu není vhdné zabetnvání běžnéh hrdla neb jiné tvarvky s hladkým pvrchem. Za splehlivé není pvažván ani vyplnění prstupu maltu či betnem. Obr. 33 Vliv nestejnéh sedání ptrubí a šachty (základů) se eliminuje pužitím krátkých kusů trubek (dřezky 0,5 až 1 m), zaústěných d průchdky. Spj blízk průchdu se při sedání může chvat jak jakýsi klub, který zabrání nadměrnému namáhání trubek. Neumísťujte spj přím d průchdu základy Přechd svisléh dpadu d kanalizace Pr přechd ze svislé větve na ležatu se dpručuje pužití dvu 45 klen. Lepší (i když prstrvě nárčnější) řešení je pužití zklidňvacíh kusu asi 25 cm dluhéh, vřazenéh mezi tat dvě klena. Pužití zklidňvacíh kusu se dpručuje zvláště u vyšších budv (br. 34). Je vhdné tent přechdvý útvar staticky zajistit (např. pdkladní betnvu desku patřenu lžem z vhdné zeminy,vhdným bsypem tvarvky apd.). V tét suvislsti upzrňujeme na nebezpečí tepelné defrmace trubek (zvláště z PV) při izlvání průchdu s pužitím rztavenéh asfaltu Prvedení ddatečné dbčky na stávajícím kanalizačním ptrubí Obr U hladkých trubek: Za pmci dvu přesuvek (u PV systému kat. značení KGU) a dbčky (KGE). Ze stávajícíh vedení se vyřízne kus dpvídající délce tvarvky plus asi dvěma průměrům trubky. Knce trubek se zksí. Odbčka KGE se nasune na trubku, dřezaný kus trubky se zkrátí na ptřebnu délku (=cca 2 Ø trubky) a patřičně zksí na bu kncích. Jedna přesuvka KGU se nasune na knec půvdní trubky, zárveň s jeh kncem, druhá se nasune na knec zkrácenéh kusu, pět zárveň s jeh kncem. Upravený kus se vlží mezi dbčku a půvdní trubku a bě přesuvky se přesunu zpět asi plvinu jejich délky (br. 35). Při spjvání se nesmí zapmenut na pužití maziva. Pzr: V praxi se pužívá i pstup s jedinu přesuvku je t nesprávné a nezaručuje správnu funkci ptrubí!!! 2x 2x vyřezat KGU přesunut bě KGU vlžit KGU 2x KGU Obr. 35 strana 17

18 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál U hladkých neb krugvaných trubek Za pmci mechanické sedlvé dbčky : Vyvrtat tvr krunvým vrtákem příslušnéh průměru, br. 36 Odstranit třepy z řezu (při mntáži dbejte na dknalu čisttu kntaktních míst dbčky a tvru) Nasadit mechanicku dbčku (br. 37) a dbře ji zajistit utažením matice za pmci speciálníh klíče (br. 38, dbčku pr krugvané trubky je nutn dtáhnut, až je nad maticí vidět jeden závit) Obr. 36 Obr. 37 Obr. 38 Následně se d hrdla sedlvé dbčky zasune mazivem patřený dřík dbčvací trubky (hladká KG). Pzr: Mechanická dbčka se ddává ve dvu prvedeních pr hladké trubky KG a pr krugvané trubky (Pragma, PP Jumb). Odbčky nelze zaměnit!!! Za pmci nalepvací dbčky KG (lepení lze pužít puze pr hladké PV trubky!) V trubce se v místě plánvanéh dbčení vyřeže tvr vhdné veliksti, jeh hrany se zbaví třepů (uvnitř trubky patrná kntrla hmatem). sedací plcha trubky, případně i tvarvky se důkladně čistí, naknec např. pmcí ddávané čisticí kapaliny (MRG). Lepený pvrch trubky i tvarvky se natře lepidlem, nalepvací dbčka se během tevřenéh času lepidla (d 60 s) nasadí na trubku a fixuje vhdným třmenem, SK pásku, drátem apd. V případě defrmace trubky hrzí nedknalý styk lepených plch zkntrlujte před lepením a případně upravte! dby naprstéh zaschnutí lepidla nesmí být spj namáhán na tah neb smyk (pdle venkvní teplty a druhu lepidla cca 20 až 30 hdin). Před zasypáním ptrubí se dpručuje spj vhdně fixvat pr snížení mechanickéh namáhání dbčky. Lepení nedpručujeme prvádět při tepltách pd a za vlhka Kmbinace kanalizačních trubek s hladkými hrdly a dříky (PV, PP Master, PP Jumb, PV Jumb) s jinými trubními systémy Kmbinaci plastvých trubek s trubkami z jiných materiálů, jaká je čast ptřeba při pravách neb rzšiřvání stávající kanalizace, můžete velmi lehce prvést za pmci přechdvých tvarvek. Jsu k dispzici tvarvky pr přechd z PV na litinu i kameninu a napak. Pr spjení s trubkami Pipelife Jumb (PV I PP) a PP Master nejsu ptřebné žádné speciální přechdvé tvarvky, nebť hrdla mají stejné prvedení jak u trubek hladkých. MONTÁŽNÍ POSTUPY PŘEHOOVÝH TVROVEK N JINÉ TRUNÍ MTERIÁLY SE PONĚKU LIŠÍ POLE RUHU TVROVEK. strana 18

19 Infra systém Kmbinace s kameninu Objednací čísl KGUSM KGRR... Přechd na kameninvé hrdl (přechd PV kamenina) těsnicí kružek nutn bjednat! Těsnicí kružek natáhnut na začátek KGUSM a bez mazadla nasadit d kameniny KGUS... Přechd na kameninvu trubku bez hrdla (včetně těsnicíh kružku) (přechd kamenina PV) Těsnicí kružek natáhnut na knec kameninvé trubky a KGUS nasadit bez mazadla KGRR... Náhradní těsnicí kružek pr KGUSM... a KGUS Kmbinace s litinu Objednací čísl KGUG... Přechd na knec litinvé trubky bez hrdla (přechd litina PV) těsnění KME nutn bjednat zvlášť Nejdříve nasadit na knec litinvé trubky kružek a pté těsnění ve tvaru klbučku. Těsnění nasunut pté d hrdla KGUG ptřenéh mazadlem KME... vjité těsnění pr přechd d hrdla litinvé trubky (přechd PV litina) Na PV trubce nedělat úks. Na PV nasadit nejdříve kružek a těsnění ve tvaru klbučku. Ptm nasunut hrdl litinvé trubky, ptřené mazadlem Mntáž šachet je ppsána v samstatných prspektech. Jsu k dipzici v tištěné frmě neb na webu Pipelife zech sr. strana 19

20 KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál 6. rmatury prti zpětnému vzdutí (Zpětné klapky) Jsu určeny pr chranu staveb (sklepů apd.) prti zvýšené hladině pdzemní vdy neb při záplavách. Mhu služit také jak chrana prti vnikání hldavců d ptrubí neb jak čisticí kus. dávají se plastvé (PV, PP) armatury d N 630, v prvedení s jednduchu plastvu neb nerezvu klapku, v případě ptřeby je mžn řadit dvě armatury za sebu. N 300 včetně jsu armatury patřeny aretační páčku, která blkuje klapku v plze zavřen. Umísťují se d šachtičky ve sklepě neb i mim bjekt, šachta má umžnit vlný přístup pr kntrlu neb čištění, případně pr aretaci (Nrma pr pužití zpětných armatur předepisuje kntrlu zhruba 2 x rčně). Mntují se tak, aby klapka byla ve svislé plze, při pužití se aretační páčka nesmí pnechat v plze mezi krajními stavy. Ptrubí z vyšších pater budvy je nutn připjit za klapku p směru tku splašků, jinak by v případě uzavření klapky mhly splašky z vyšších pater samy zaplavit klapku chráněné prstry. Obr. 39 Instalace zpětné klapky a dpadů: situace: Vzdutá hladina pdzemní vdy, klapka správně funguje (je uzavřena). úrveň vzduté vdy úrveň vzduté vdy Obr. 40 Obr Prvedení zkušky vdtěsnsti Zkuška se prvádí pdle ČSN /Z1 (a ČSN EN 16) p zásypu rýhy a dstranění pažení. Před zkušku je nutn uzavřít veškeré tvry a uzavírací prvky (zátky) zajistit prti vytlačení. Ptrubí je rvněž třeba zajistit prti vlivu sil půsbících při zkušce a v nejvyšším bdě patřit dvzdušňvacím prvkem. Před zkušku se ptrubí naplní vdu tak, aby mhl uniknut vzduch. P naplnění se nechá vdní náplň ustálit p dbu jedné hdiny a p uplynutí tét dby se prvede zkuška vdtěsnsti. Při zkušce je nutn zabránit vlivu případných změn teplty, nebť by mhly vlivnit přesnst měření! Kntrluje se při ní také těsnst jedntlivých spjů. V případě pkládky ve svažitém terénu, kde lze předpkládat výšku vdníh slupce přes 5 m, musí prjektant předepsat vyšší zkušební tlak. ČSN EN 16 dvluje rvněž jedndušší zkušku tlakem vzduchu, v případě nevyhvujících hdnt je však směrdatná zkuška vdu. Vzhledem k velké stlačitelnsti vzduchu je nutn vzít v úvahu nebezpečí pranění sb, hrzící při uvlnění zátek a jiných tlakvě expnvaných dílů. strana 20

Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí

Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí Člen sciace ddavatelů plastvých ptrubí KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál OSH 1. GRVITČNÍ KNLIZE VŠEOENÉ ÚJE.................................strana 3 2. ÚJE K PROJEKTOVÁNÍ KNLIZČNÍH POTRUÍ.............................strana

Více

KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál

KANALIZAČNÍ SYSTÉMY technický manuál KNLIZČNÍ SYSTÉMY technický manuál Ochrana živtníh prstředí je věcí nás všech. Vda, tedy i pdzemní vda je naším velkým bhatstvím a živtdárnu tekutinu. Její čisttu musíme prt chránit. Jedním ze zdrjů znečištění

Více

Teplota a její měření

Teplota a její měření 1 Teplta 1.1 Celsiva teplta 1.2 Fahrenheitva teplta 1.3 Termdynamická teplta Kelvin 2 Tepltní stupnice 2.1 Mezinárdní tepltní stupnice z rku 1990 3 Tepltní rzdíl 4 Teplměr Blmetr Termgraf 5 Tepltní rztažnst

Více

4.Silniční motorová vozidla

4.Silniční motorová vozidla 4.Silniční mtrvá vzidla Silniční mtrvá vzidla jsu strje určené pr dpravu sb a nákladů p silničních kmunikacích. V širším smyslu d tét skupiny strjů patří také vzidla určená k dpravě p cestách a v terénu.

Více

MONTÁŽNÍ TECHNIKA. pro všechny druhy fotovoltalických systémů. 4 profily nabízející široké využití. Praktické nerezové držáky

MONTÁŽNÍ TECHNIKA. pro všechny druhy fotovoltalických systémů. 4 profily nabízející široké využití. Praktické nerezové držáky MONTÁŽNÍ TECHNIKA MONTÁŽNÍ TECHNIKA pr všechny druhy ftvltalických systémů Srtiment 4/014 4 prfily nabízející širké využití Praktické nerezvé držáky Zkušensti z více jak desetileté praxe HLINÍKOVÉ PROFILY

Více

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 r e g i n á l n í p r a d e n s k á NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 ODBORNÝ POSUDEK PRO RODINNÉ DOMY Obecné pdmínky: - z psudku musí být patrný rzsah a způsb prvedení pdprvanéh patření - psudek je pdkladem pr

Více

Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí

Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí Člen sciace ddavatelů plastvých ptrubí VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC POUnÍ SYSTÉMY PRO OPRVU PITnÉ UŽITKOVÉ VOY Pitná vda je bezespru naše nejušlechtilejší survina přináší a udržuje živt

Více

Průmyslová vrata sekční rolovací

Průmyslová vrata sekční rolovací Průmyslvá vrata sekční rlvací Sekční vrata MakrPr a MakrPr Alu představují mderní řešení pr průmyslvé bjekty, skladvé haly, dílny a hspdářské prstry. Splehlivá, trvanlivá a teplá vrata: Nsná knstrukce

Více

V jádru krásná koupelna Stavební veletrh BVV Brno 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A

V jádru krásná koupelna Stavební veletrh BVV Brno 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A V jádru krásná kupelna Stavební veletrh BVV Brn 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A V rámci expzice Vám přestavíme : Mderní kmpaktní materiály Technistne a SlidStne, jejich využití v interieru. - reknstrukce

Více

Paleta na konsole. Paleta svařená z trubek

Paleta na konsole. Paleta svařená z trubek alety Paleta na knsle r snadnu manipulaci a uskladnění můžeme pužít speciálně zknstruvané palety. K nakládání je mžn pužít jak jeřáb, ak vyskzdvižný vzík. Pvrchvá úprava palety je žárvý zinek. D palety

Více

VÍŘIVÁ VÝUSŤ EMCO TYPU DAL 358

VÍŘIVÁ VÝUSŤ EMCO TYPU DAL 358 OBLASTI POUŽITÍ FUNKCE ZPŮSOB PROVOZOVÁNÍ DAL 8 Vířivá výusť DAL 8 Vířivá výusť DAL 8 je vysce induktivní, se čtvercvu neb kruhvu čelní masku s integrvanými štěrbinvými prfily s excentrickými válečky z

Více

Státní energetická inspekce jako dotčený orgán

Státní energetická inspekce jako dotčený orgán Zdeněk Kndler Zlín Státní energetická inspekce 28. 3. 2014 Státní energetická inspekce jak dtčený rgán v rámci plitiky územníh rzvje a územníh plánvání stanviska k plitice územníh rzvje a územně plánvací

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pojmů

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen VOP) 1 Definice pojmů Obchdní pdmínky Všebecné bchdní pdmínky pr prnájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pjmů předmět nájmu - železniční nákladní vagn neutralizace nákladníh prstru - dstranění výlučnéh půsbení

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

Efektivní řešení pro elektřinu a teplo Kogenerační jednotky Bosch

Efektivní řešení pro elektřinu a teplo Kogenerační jednotky Bosch Efektivní řešení pr elektřinu a tepl Kgenerační jedntky Bsch 2 Efektivní řešení pr elektřinu a tepl - Kgenerační jedntky Bsch Vítejte u splečnsti Bsch Již více než st let je jmén Bsch synnymem pr prvtřídní

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Sledování provedených změn v programu SAS

Sledování provedených změn v programu SAS Sledvání prvedených změn v prgramu SAS Při práci se systémem SAS se v něklika funkcích sleduje, jaké změny byly prvedeny a kd je prvedl. Patří mezi ně evidence změn v mdulu Evidence žáků neb práce s průběžnu

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

Zákonná omezení v chráněných územích

Zákonná omezení v chráněných územích Záknná mezení v chráněných územích Mgr. Libr Opluštil Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy Závěrečná prezentace výsledků prjektu Vliv chráněných území na rzvj bcí zkušensti českých a rakuských municipalit

Více

Nové nátěrové systémy pro oblast infrastruktury. Osvědčená technologie Nové výhody

Nové nátěrové systémy pro oblast infrastruktury. Osvědčená technologie Nové výhody Nvé nátěrvé systémy pr blast infrastruktury HEMADUR MASTIC 4588W/HEMADUR 47960 HEMATHANE HS 55610 Osvědčená technlgie Nvé výhdy 1 Testvání Špičkvá kvalita a splehlivst nátěrvých systémů HEMEL je garantvána

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

Adaptace areálu ELI2 a výstavba haly pro předmontáž a uskladnění technologie ELI.

Adaptace areálu ELI2 a výstavba haly pro předmontáž a uskladnění technologie ELI. Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Na Slvance 2 182 21 Praha 8 eli-cz@fzu.cz www.eli-beams.eu Ppis Stavby: akce: Adaptace areálu ELI2 a výstavba haly pr předmntáž a uskladnění technlgie ELI. Na vyznačeném

Více

F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE

F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz

Více

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze Knslidvaný nástrj získatele Vytvření ddatku ke smluvě NAMÍRU Návd k bsluze Obsah 1 ÚVOD... 1 2 MENU VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3 VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3.1 Načtení pjistné smluvy... 1 3.2 Pdmínky pr vytvření

Více

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im Střední průmyslvá škla strjní a elektrtechnická Resslva 5, Ústí nad Labem Fázry a kmplexní čísla v elektrtechnice A Re + m 2 2 j 1 + m - m A A ϕ ϕ A A* Re ng. Jarmír Tyrbach Leden 1999 (2/06) Fázry a kmplexní

Více

Zkrácený skript D. Stavební hmoty, stavební díly a materiály při výstavbě skládek a ve vodním stavitelství

Zkrácený skript D. Stavební hmoty, stavební díly a materiály při výstavbě skládek a ve vodním stavitelství Zkrácený skript D Stavební hmty, stavební díly a materiály při výstavbě skládek a ve vdním stavitelství 1. Úvd Stavební hmty, stavební díly a materiály, pužívané při výstavbě skládek pr izlace pdlží neb

Více

5. Glob{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich popis, princip, využití v geodézii.

5. Glob{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich popis, princip, využití v geodézii. 5. Glb{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich ppis, princip, využití v gedézii. Zpracval: Tmáš Kbližek, 2014 Obecný princip Glbální navigační družicvé systémy (GNSS) umžňují určení prstrvé plhy

Více

Provozní řád služby zálohování CIT

Provozní řád služby zálohování CIT Prvzní řád služby zálhvání CIT V Ostravě 5. května 2011 1 Ppis služby Služba zálhvání pskytuje mžnst pravidelnéh autmatizvanéh vytváření kpií (zálh) dat na zálhvací média a mžnst bnvy dat z těcht zálh.

Více

1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU?

1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU? . s. a t k e j r p r d y H c e w S kalu í n á v ň zply a Sušení dklad p í n v Prac 1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU? Kal je materiál, který vzniká na všech kmunálních čistírnách dpadních vd, prt je nevyhnutelným

Více

Provozní řád upravuje pravidla pro využívání informačních technologií Sdružení Tišnet členem.

Provozní řád upravuje pravidla pro využívání informačních technologií Sdružení Tišnet členem. Prvzní řád Prvzní řád upravuje pravidla pr využívání infrmačních technlgií Sdružení Tišnet členem. Prvzní řád Prvzní řád určuje základní práva a pvinnsti každéh uživatele infrmačních technlgií pčítačvé

Více

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.A. HLASY NA ZASEDÁNÍ PARLAMENTU Řádným dehráním sutěže vznikne příslušnému klubu nárk na hlas na zasedání Parlamentu za pdmínek daných Stanvami.

Více

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014 Vedení prjektů, Odhadvání, histrie Jiří Mach 26. 11. 2014 Agenda Dcházka Specifikace Vedení prjektů Pár slv SW prjektu na MFF Odhadvání Histrie prjektů Dtazy 2 Prject management C je t prjekt? Frmální

Více

Vkládání dat do databázové aplikace

Vkládání dat do databázové aplikace Vkládání dat d databázvé aplikace prjektu Vytváření místníh partnerství benchmarking sciálních služeb Králvéhradeckéh kraje 1 Obsah I. Úvd... 3 II. Jak se přihlásit d aplikace... 3 III. Ppis funkcí Hlavníh

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

Tile systém v Marushka Designu

Tile systém v Marushka Designu 0 Tile systém v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu V tmt příkladu si ukážeme

Více

v mechanice Využití mikrofonu k

v mechanice Využití mikrofonu k Využití mikrfnu k měřením v mechanice Vladimír Vícha Antace Mikrfn pfipjený zvukvu kartu pčítače ve spjení s jednduchým sftware (pf. AUDACITY) může služit k pměrně pfesnému měření krátkých časů. Pčítač

Více

Sportujeme s ENERVITEM

Sportujeme s ENERVITEM Sprtujeme s ENERVITEM 1. Stravvání u vytrvalstních výknů Během jakéhkliv vytrvalstníh výknu čerpají svaly energii především ze tří zdrjů: - glykgen (především svalvý glykgen), - endgenní (vnitřní) tuky

Více

Cycle Transport Improvements

Cycle Transport Improvements Cycle Transprt Imprvements 4. dubna 2011 MANUÁL K CYKLOWEBU Del. N.: D.1.1 Versin: 1 Date: Prepared: Checked: Apprved: R.T. JMS MSH 2 / 16 Cycle Transprt Imprvements Obsah 1 Úvd... 4 2 Ppis webvé aplikace

Více

Městský úřad Holýšov stavební odbor náměstí 5. května 32, 345 62 Holýšov

Městský úřad Holýšov stavební odbor náměstí 5. května 32, 345 62 Holýšov Městský úřad Hlýšv stavební dbr náměstí 5. května 32, 345 62 Hlýšv Spis. zn.: StO/180/2012/Va Č.j.: StO/964/2012 Vyřizuje: Naděžda Valešvá Tel.: 379 412 613 Fax: 379 412 650 E-mail: valesva@mesthlysv.cz

Více

Případy užití RSSystems

Případy užití RSSystems Případy užití RSSystems Účelem tht dkumentu je definvat rzsah funkcí infrmačníh systému,, Infrmační systém evidence bjednávek (značvaný dále jen RSSystem), určený k pužívání restauračními zařízeními (značvanými

Více

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol Ministerstv financí Odbr 47 Centrální harmnizační jedntka Infrmační systém finanční kntrly ve veřejné správě Mdul pr vyhdncení rčních výsledků finančních kntrl Leden 2015 Manuál MF - infrmační systém finanční

Více

LABORATOŘ ANALÝZY POTRAVIN A PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ

LABORATOŘ ANALÝZY POTRAVIN A PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ Fakulta ptravinářské a bichemické technlgie Ústav analýzy ptravin a výživy LABORATOŘ ANALÝZY POTRAVIN A PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ Stanvení vitaminů, kfeinu, antixidantů a knzervačních látek (metda: kapalinvá

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Chemicus Media Trade - úvdní brazvka - Nvá hra, Pkračvat ve hře, Výukvá část, Uknčit Biscpii Nvá hra start výukvé adventury Chemicus Pkračvat ve hře pkračvat v přerušené hře na předchzím místě Výukvá část

Více

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost.

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost. Zápis z prady knihvníků a zástupců bcí, knané 21. května 2012 v Městské knihvně v Tišnvě a 24. května 2012 v Městské knihvně v Rsicích Účastníci: Tišnv: 17 účastníků - zástupci bcí a knihvníci z bcí Brač,

Více

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice

Technický dozor investora (TDI) na stavbu Rekonstrukce a revitalizace městského centra v Mnichovicích. Město Mnichovice Zadávací dkumentace k zakázce maléh rzsahu na služby č. 6/2012 dle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ) pr zpracvání nabídky Název veřejné zakázky: Obchdní

Více

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu 0 Mžnsti připjení WMS služby d Klienta v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu

Více

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST

www.thunova.cz Kapitola 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Kapitla 6 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS A EKONOMICKÝ RŮST Hspdářské cykly: hspdářský cyklus představuje klísání reálnéh hrubéh dmácíh prduktu (RHDP či Y) klem ptenciálníh prduktu Y* výkyvy v eknmické aktivitě dprvázené

Více

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy Obchdní pdmínky 1. Prvzvatel Karel Pavelek E-mail: airwheel@freewheel.cz Telefn: 776628664 IČ: 65484185 DIČ: CZ7504024737 Adresa: Dlní Věstnice 172, 692 29 Č.Ú.: 35-6974480257/0100 2. Objednávka a uzavření

Více

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy 4 Datvý typ, prměnné, literály, knstanty, výrazy, perátry, příkazy Studijní cíl Tent studijní blk má za cíl pkračvat v základních prvcích jazyka Java. Knkrétně bude uvedena definice datvéh typu, uvedeny

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS

INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS PROJECT INSTINCT INSPEKČNÍ POSTUP ATESTACE DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ ISVS Atestační středisk Equica 20. 10. 2011 Obsah 1. Úvdní infrmace... 3 1.1. Identifikace dkumentu... 3 1.1.1. Verze 1.3... 3 1.1.2. Verze

Více

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ČAPPO a SAPPO seminář - Praha, 6.11.2013 Téma: Bezpečnst na čerpacích stanicích --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

Město Tábor. Pravidla projektového řízení Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,

Více

TISKÁRNY. Canon ix 4000

TISKÁRNY. Canon ix 4000 TISKÁRNY Tiskárna je zařízení, které dstává data z pčítače a tiskne je na papír. Tiskárna je výstupní zařízení, které služí k přensu dat ulžených v elektrnické pdbě na papír neb jiné médium (ftpapír, kmpaktní

Více

ÚZEMNÍ ROZVOJ. Ekonomika staveb a sídel /3

ÚZEMNÍ ROZVOJ. Ekonomika staveb a sídel /3 ÚZEMNÍ ROZVOJ Eknmika staveb a sídel /3 ÚZEMNÍ ROZVOJ = jakékliv zhdncení nemvitsti změnu jejíh využívání změna funkčníh využití území nezastavěné zastavěné méně eknmicky výhdná funkce eknmicky výhdnější

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K VEŘEJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU Veřejná zakázka maléh rzsahu (dále jen veřejná zakázka ) je zadávána dle 6 a 18 dst. 5 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

Bezpečnostní list podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 231/2004 Sb.

Bezpečnostní list podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 231/2004 Sb. Strana 1/8 Bezpečnstní list pdle vyhlášky Ministerstva průmyslu a bchdu č. 231/2004 Sb. Datum vydání:03.05. 2004 Datum revize: I. vydání Vydal: VYDO-CZ, s.r.. Brn Pčet stran: 8 Část 1 Identifikace přípravku,

Více

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO, příspěvková organizace. Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku na dodávky

HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO, příspěvková organizace. Výzva k podání nabídky na veřejnou zakázku na dodávky HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM BRNO, příspěvkvá rganizace K r a v í h r a 2, 6 1 6 0 0 B r n, +(4 2 0 ) 5 4 1 3 2 1 2 8 7, w w w. h v e z d a r n a. c z, e - m a i l @ h v e z d a r n a. c z Výzva k pdání nabídky

Více

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Pžadavky na bsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast pdpry 1.3 Další vzdělávání pracvníků škl a šklských zařízení 21.8.2014 Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst MŠMT Obsah Úvd... 3 Pžadavky

Více

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ

ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO DARY & POHOŠTĚNÍ POLITIKA PRO DARŮ & POHOŠTĚNÍ Nabízení či přijímání bchdních darů a phštění je čast náležitým způsbem, jak si bchdní partneři prkazují vzájemnu úctu

Více

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010)

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Tématický plán a bsahvé zaměření seminářů 1. týden - Organizační záležitsti. Účetní systém pdniku a využití výpčetní techniky. Sftware pr účetnictví.

Více

Výživa a sport, základy fitness

Výživa a sport, základy fitness Průvdní list kurzu Vzdělávání ICT metdiků Výživa a sprt, základy fitness Autr kurzu: Vyučvací předmět: Rčník: Téma: Účel kurzu: Tělesná výchva, Bilgie (Chemie) Studenti středních škl d 16 let Výživa a

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace UNIVERZITA OBRANY Simulátr krizvých prcesů na úrvni krizvéh štábu Systémvá dkumentace LUDÍK, Tmáš; NAVRÁTIL, Jsef; KISZA, Karel; ADAMEC, Vladimír 24.1.2012 Ppis systému Simulátr krizvých prcesů na úrvni

Více

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem AKCNÍ ˆ PLÁN 6 Zlepšvání mbility a dstupnsti bez bariér v Ústí nad Labem Pdpra mbility, zlepšení dstupnsti míst a zvýšení atraktivity města Ústí nad Labem Listpad 2012 Akcní plán č. 6 - Zlepšvání mbility

Více

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz web: www.trass.cz Individuální a splečenské dpady využívání ústavních a kmunitních služeb Srvnání sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využíváných služeb ve vybraných mdelvých situacích Klient Ministerstv

Více

Příloha č. 1 zadávacích podmínek. Laserová, bezdrátová 3D geometrie. Technické parametry (minimální):

Příloha č. 1 zadávacích podmínek. Laserová, bezdrátová 3D geometrie. Technické parametry (minimální): Přílha č. 1 zadávacích pdmínek Laservá, bezdrátvá 3D gemetrie Technické parametry (minimální): kamervá 3D gemetrie kmunikace prstřednictvím Bluetth 4 kusy 3-bdvých držáků 3D terčů s rychlupínáním, uchycení

Více

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.

Více

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY Junák svaz skautů a skautek ČR, Středisk Datel Kstelec nad Černými lesy Zelená 1038, 281 63 Kstelec n. Č. lesy, IČO: 72057955; ev. č. 214.15 inf@skaut-kstelec.cz www.skaut-kstelec.cz VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

Více

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE Eknmika staveb a sídel /2 Rzmístění bydlení ve městě filter dwn = vyfiltrvání stárnutím bytů se zhršuje kvalita bydlení nárčnější byvatelé dcházejí staré čtvrti

Více

Document imaging, Digitalizace - Sure we can

Document imaging, Digitalizace - Sure we can Dcument imaging, Digitalizace - Sure we can Splečnsti TNT Expres Česká republika a HANDICAP vdi se spjily s cílem pskytvat maximální a plně prfesinální služby v blasti lgistiky, dpravy, expresních zásilek,

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Interaktivní výuka MS Office 2000 Pachner Panel nástrjů vlev nahře (zleva) O stránku zpět Úvdní stránka dkumentu návrat na titulní stranu prgramu Histrie přehled navštívených stránek Rejstřík Zálžky Pznámky

Více

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016 Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

Nahrávání hovorů pro IP telefonii a kontaktní centra

Nahrávání hovorů pro IP telefonii a kontaktní centra IP Slutins, pure and simple. Nahrávání hvrů pr IP telefnii a kntaktní centra ZOOM CallREC je rbustní řešení pr nahrávání hvrů v prstředí IP telefnie. Je určen pr splečnsti všech velikstí, d něklika uživatelů

Více

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV Nvela zákna veřejných zakázkách Adéla Havlvá, Rmana Derkvá Praha 12. 4. 2012 Největší právnická firma v České republice Klienty nejlépe hdncená právnická

Více

Proč a jak zavést progresivní požadavky na energetickou náročnost budov pro bydlení

Proč a jak zavést progresivní požadavky na energetickou náročnost budov pro bydlení Prč a jak zavést prgresivní pžadavky na energeticku nárčnst budv pr bydlení Listpad 2010 Iniciativa ŠANCE PRO BUDOVY předkládá p důkladné dbrné diskusi tat dpručení pr dluhdbé buducí nastavení pžadavků

Více

PROVOZNÍ ŘÁD MŠ. Mgr. Dagmar Herudková, ředitelka školy

PROVOZNÍ ŘÁD MŠ. Mgr. Dagmar Herudková, ředitelka školy Základní škla a mateřská škla KOZMICE, kres Opava, příspěvkvá rganizace PROVOZNÍ ŘÁD MŠ Č.j.: 12/2014 Vypracvala: Schválila: Prvzní prada prjednala dne: 9. ledna 2014 Směrnice nabývá platnsti de dne: 9.

Více

Školení obsluhy PC stručný manuál obsluhy pro používání PC. MS Power Point

Školení obsluhy PC stručný manuál obsluhy pro používání PC. MS Power Point Šklení bsluhy PC stručný manuál bsluhy pr pužívání PC MS Pwer Pint 1 Úvd - PwerPint K čemu se prgram PwerPint pužívá? Při prezentaci, kdy přednášející pr psílení účinku svých slv prmítá snímky, které si

Více

Manuál pro Vodohospodářský model Zelená louka

Manuál pro Vodohospodářský model Zelená louka Manuál pr Vdhspdářský mdel Zelená luka Mdel verze 17.1, 17.3 (LXI. a LXIII. výzva) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.pzp.cz, dtazy@sfzp.cz Zelená linka pr zájemce

Více

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA:

NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: NABÍDKA NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ČI DAŇOVÉ EVIDENCE JE URČENA: 1.Právnickým sbám - Splečnstem s ručením mezeným či a.s. - Splečenstvím vlastníků bytů - Bytvým družstvům - Družstvům jiným než bytvým - Jiným

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

2 1) ZajiŠtěnívýknu technickéh dzru stavebníka (TDs dle příslušnélegislativy) za stavebníka (investra), kteru je Městská Část BrnČernvice (případně i příslušné svj _ Splečenstvívlastníků jedntek, jehž

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS:

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS: Nárky DGS na rdiče a rdinu, psychické prblémy při DGS: zkušensti p 11 letech Ing. Lenka Palatvá předsedkyně bčanskéh sdružení Di Gerge.s. Praha, 12.12. 2013 Hlavní bdy Obsah Úvd 1-3 Psychické prblémy rdičů

Více

Chemické odolnosti polykarbonátových desek Marlon, Suntuf, Palsun

Chemické odolnosti polykarbonátových desek Marlon, Suntuf, Palsun Chemické dlnsti plykarbnátvých desek Marln, Suntuf, Palsun inf@lanitplast.cz Plykarbnátvé desky Marln, Suntuf a Palsun ve všech prvedeních a verzích mají becně vynikající dlnst vůči chemikáliím. Je však

Více

P R A C O V N Í P L Á N

P R A C O V N Í P L Á N P R A C O V N Í P L Á N (přílha 1 k ŠVP pr šklní rk 2014/2015) šklní rk 2014 / 2015 Prjednán na pedaggické radě dne 29.8.2014.. I. Infrmace škle 1. Prvz mateřské škly: d 6.30 hd. d 16.00 hd. 2. Zřizvatel:

Více

Reklamační řád. 1. Všeobecná ustanovení

Reklamační řád. 1. Všeobecná ustanovení Reklamační řád Tent reklamační řád je platný d 1. 1. 2013 a ruší platnst předchzích reklamačních řádů. Tent reklamační řád je k dispzici na prdejně prdávajícíh neb jak dkument na www.prvyt.cz. 1. Všebecná

Více

Podklady k práci s Intranetem - administrátor

Podklady k práci s Intranetem - administrátor SPACE COM spl. s r.. Datum 29.8.2012 Na Závdí 1668 396 01 Humplec +420565535010;731612614 Pdklady k práci s Intranetem - administrátr 1) Přihlášení d systému - ve webvém prhlížeči na adrese http://intranet.sssluzeb.cz

Více