D2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE

Transkript

1 1 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] D2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE WP 2: Průzkum a analýza WP Vedoucí: AcrossLimits Version: 01 Datum: Typ dokumentu: Zpráva Úroveň diseminace: Veřejné #1

2 2 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] OBSAH: 1. ÚVOD POPIS VÝSTUPU 2. SOUVISLOSTI STATISTIKY A VYHODNOCENÍ VÝHODY VČASNÉ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE 3. STRATEGIE SCREENINGU CELKOVÁ SITUACE V EVROPĚ SCREENINGOVÉ TESTY 4. AKTIVITY PO SCREENINGU 5. ROZDÍLY MEZI ZEMĚMI ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO TURECKO NĚMECKO MALTA ITÁLIE ŘECKO MEZINÁRODNÍ (AMERIKA / AUSTRÁLIE) 6. ZÁVĚRY #2

3 3 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] PŘÍLOHA I - SEZNAM ORGANIZACÍ A PODPŮRNÝCH CENTER ZABÝVAJÍCÍCH SE DYSLEXIÍ Konsorcium Accord International - Česká republika koordinátor projektu European Institute for Local Development - Řecko koncepce vzdělávání učitelů a model evropské implementace AcrossLimits - Malta koncepce vzdělávání učitelů a vývoj People Help the People - Itálie- - experti na dyslexii a publicita InterNIT - Švédsko pilotní aktivity ve školách a technický vývoj Innovation in Learning Institute - Německo koncept nástrojů a metodika Primary School Jílové u Prahy - Česká republika pilotní aktivity ve školách Afyonkarahisar Provincial National Education Directorate - Turecko - afyon.meb.gov.tr - pilotní aktivity ve školách #3

4 4 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] 1. Úvod Popis výstupu Tento výstup popisuje současnou situaci včasného rozpoznávání příznaků dyslexie s hlavním zaměřením na situaci v partnerských zemích. Obsahem je podrobný popis toho, co se děje na Maltě, v Itálii, Řecku, České republice, Turecku, Německu a Švédsku. Vyzdvihneme také různé využívané screeningové strategie a aktivity prováděné po screeningu a stanovení diagnózy a technologie používané v evropských zemích. Partneři přijali příležitosti, aby tuto zprávu rozšířili o porovnání toho, co se děje na jiných kontinentech včetně Austrálie a Spojených států. #4

5 5 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] 2. Souvislosti Statistiky a vyhodnocení Několik různých zdrojů a výzkum odhadují, že 5% až 12% obyvatel evropských zemí mají dyslexii nebo specifickou poruchu učení. Je zajímavé si povšimnout, že některé diskuse byly vedeny s ohledem na poměr chlapců a dívek, které mají stanovenou dyslexii. Bylo konstatováno, že poměr je 4: 1, tj. chlapci: dívky. V souvislosti s tím lze argumentovat, že toto souvisí se způsobem identifikace ve třídě. Důvodem může být, že chlapec s poruchou může být rušivý, s tendencí vyhledávat pozornost ve třídě, zatímco dívka s podobnou poruchou může být potlačená a potřebná podpora a dopomoc jí můžou naopak vadit. Výhody včasné detekce symptomů dyslexie Dá se namítnout, že i když někdo o poruše ví, nebude vědět, jak ji napravovat. Když někdo má dítě s dyslexií, neznamená to, že to ví samo dítě, ale rozpozná to někdo úplně jiný (obvykle někdo, kdo úzce spolupracuje s podobnými dětmi). V souvislosti s tímto Symthe (2010) stanovil některé důležité otázky, které je potřeba si uvědomit před pokusem formulovat systém ohodnocení. Jedná se o: Jaký je účel hodnocení? Jaký je přístup jednotlivce k systému? Kdo by měl být zodpovědný za tento úkol? Jaký by měl být obsah testování? Dá se jednoduše konstatovat, stejně jako u mnoha jiných poruch učení, že čím dříve je stanovena diagnóza, v tomto případě dyslexie, tím pravděpodobněji bude mít větší efekt její náprava. V případě dyslexie není stanovení této poruchy v raném věku dítěte jednoduché, pokud příznaky nejsou zřejmé. Porucha může pak být sváděna pouze na nezralost dítěte v určitém věku. Gillis v článku s názvem "Význam rané péče" napsal, že studie ukazují, že 90% dětí, které mají problémy se čtením, lze zlepšit na průměrného čtenáře, pokud projdou intenzivním tréninkem ve věku 4-5 let (Mateřská škola a první třída). Lasley (2009) napsal, že s novými vzdělávacími přístupy a pokroky v oblasti výzkumu mozku je snadnější stanovit dyslexii i u dětí, které jsou příliš mladé na čtení. S vědomím toho, že na tuto poruchu neexistuje žádný lék je naděje, že sledování a zásah v raném stadiu může zabránit problémům ve čtení, které zhorší vzdělání dítěte. #5

6 6 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] Shaywitz říká, že dyslexie neodejde časem, ale člověk se naučí organizovat svůj mozek v jiném režimu, a uvádí, že výzkum ukazuje, že včasný zásah může pomoci předejít nebo zmírnit obtíže se čtením, kterými dyslektici procházejí. Pouze otestovat a stanovit diagnózu nestačí, ale je to první základní kámen, aby se mohlo co nejdříve pomoci dítěti překonat obtíže, kterým čelí v průběhu svého studia. Když je vyhodnocení problému provedeno, existuje mnoho následujících benefitů, které budou uvedeny níže. Jedním z nich bude možnost identifikovat silné, slabé stránky a obtíže konkrétního dítěte. Čím dříve to bude stanoveno, tím dříve zainteresovaní lidé, můžou to být rodiče nebo učitelé, vytvoří strategii pro podporu dítěte. V souvislosti s tím, když je člověk označen jako dyslektik, bude moci využít speciální výhody, jako jsou například určité úlevy v rámci vzdělávacího systému, podpora učitele ve třídě a využití veškerých dotací dostupných ve své zemi. Není- li detekce provedena v raném věku, je větší pravděpodobnost, že dítě ztratí zájem a bude odrazeno systémem vzdělávání. #6

7 7 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] 3. Strategie screeningu Celková situace v Evropě V návaznosti na interní průzkum v partnerských zemích bylo zaznamenáno, že se screening obvykle koná, když je dítě ve věku 7 až 9 let. Nejčastěji se screening provádí na doporučení učitele, poradcem nebo nějakým jiným odborníkem. Existuje mnoho případů, kdy rodič má podezření na poruchu učení u svého dítěte a usiluje o vyšetření, které musí být nakonec provedeno prostřednictvím soukromé instituce. Jen velmi málo zemí provádí plošný screening. Screeningové testy Existuje velký počet různých screeningových testů, které jsou voleny ve snaze zjistit, zda dítě má dyslexii nebo ne. Je to známý faktor, že ne každý je optimální pro určitý systém, a liší se v různých zemích. Také jsme zjistili, že to záleží i na tom, jestli testování provádí soukromý terapeut nebo veřejná organizace, která se dyslexií zabývá. V této zprávě je kognitivní profilový systém (CoPS) vysvětlen podrobně a jsou popsány výhody tohoto systému v porovnání s tradičními metodami. CoPS je systém pro psychometrické hodnocení dětí ve věku od 4 do 8 let věku, vytvořený v Británii v roce 1996 společně s Universitou Hull a Lucid Výzkumem a v současné době je využíván ve více než 6000 školách v Británii, Norsku a Švédsku. Tento systém umožňuje identifikovat dětské silné a slabé stránky v kognitivní oblasti. V ideálním případě se navrhuje, aby systém hodnocení CoPS byl použit mezi všemi dětmi ve školských zařízeních, které dosáhly věku čtyř nebo pěti let. Tento systém může být také použit, pokud člověk zjistí, že je potřeba speciálního hodnocení konkrétního dítěte. Informace vyhodnocená CoPS je užitečná v několika různých aspektech: V diagnostice dyslexie (nebo jiných specifických poruchách učení) Při hodnocení různých jiných speciálních vzdělávacích potřeb Při identifikaci různých obtíží ve vývoji V identifikaci učebních stylů dětí V rozlišení vzdělávacích opatření pro děti s problémy učením Při tvorbě vzdělávacího plánu (IVP), který je opravdu individuální pro zařazení dětí v odpovídající věkové skupině. Výhodou této metody je, že tento systém umožňuje identifikovat mnoho z těch dětí, které mohou být v budoucnu vystaveny většímu riziku a budou se potýkat se značnými problémy v získání základních dovedností. Ale s ohledem na jejich věk a případné použití jiných metod je riziko, že zůstanou poruchy bez povšimnutí. Problémy, kterým tyto děti budou čelit, pak lze snadno řešit dříve, než tyto děti budou vystrašeny z vlastního selhání. CoPS je možné použít jako screeningový test pro vyhodnocení mladších a starších děti ve věku 6 až 8 let. Tato metoda je rovněž použitelná a může být použitá na každé dítě, které má poruchy učení v jiném #7

8 8 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] věku, než již bylo uvedeno. V takových případech je CoPS schopen stanovit příčiny kognitivních poruch učení, a proto umožňuje vytvořit individuální vzdělávací plán pro dítě. Jaké oblasti dovedností jsou zkoumány CoPS? CoPS obsahuje devět testů kognitivních schopností, které jsou nezbytné pro učení. Každý test je vytvořen jako atraktivní a zábavná hra, která trvá asi pět minut. Prostřednictvím administrace test CoPS poskytuje přímé posouzení těchto oblastí kognitivních schopností: Sekvenční vizuální paměť/ prostorová (místo / čas) Sekvenční vizuální paměť / verbální (symbolická) Asociativní paměť auditivní / vizuální Sluchové sekvenční paměť / verbální Asociativní učení vizuální / verbální Fonologické povědomí Sluchové vady Vady v rozpoznávání barev A také nepřímé hodnocení o: Rychlosti zpracování informací Rychlosti motoriky Jaké jsou výhody pro ty, kteří používají CoPS software pro včasné ohodnocení? Může být použit před jakýmikoli jinými tradičními metodami hodnocení. Nevyžaduje přítomnost psychologa pro provedení vyhodnocení. Vyžaduje jen minimální školení učitelů a zaměstnanců. Vyhnete se nákladům na nákup speciálního vybavení, můžete použít stávající technologii ve školách. Studenti mají větší pohodlí s touto metodou v porovnání s ostatními tradičními metodami hodnocení. To zajišťuje, že studenti jsou více motivováni, a pomáhá zajistit spolehlivé výsledky. Větší objektivita při hodnocení. Větší přesnost při zadání hodnotících úkolů a měření reakcí. Podrobný obraz o silných a slabých stránkách kognitivity dítěte, poskytuje důležité prvky pro vytipování dyslexie, individuálního stylu učení dítěte a ukazatele pro vývoj vzdělávání dítěte ve škole a pro začlenění do třídy. Výsledky jasně ukazují, podle grafického znázornění a záznamu jednotlivých odpovědí, silné a slabé stránky kognitivity dětí. Výsledky jsou uvedeny v procentech, jako výsledky a standardní výsledky pro věkovou kategorii. Zpráva s hodnotami v procentech Zpráva s hodnotami odchylek od standardů Níže jsou uvedeny některé příspěvky na systém Cops: #8

9 9 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] "CoPS je nejlepší způsob, jak vyřešit problém se stanovením dyslexie... a nejlepší způsob, jak zabránit žákům mít větší potíže ve čtení a psaní." Karin Ohlis, odborný učitel, Rels, Bollnäs, Švédsko. "Včasný zásah je klíčem k řešení problému dyslexie. Dáváme zásady do praxe pomocí CoPS 1 v průkopnickém projektu v LEA ". Paul Cann, (1997), ředitel britské asociace dyslexie (BDA) "Byli jsme zapojeni do CoPS 1 od samého počátku, a velmi na nás působil balíček. Je snadno použitelný a potřebuje velmi nepatrný zásah dospělého, což je velmi důležitým aspektem při práci ve třídě, ve které je více než 30 dětí. Zprávy jsou jasné a... určením slabých míst dříve, než se dítěti přestane dařit, jsme schopni včas zasáhnout. " Pat Osborne, Oak Farm Infant School, Uxbridge, Middlesex "V Heathcote škole jsme zjistili, že CoPS je velmi užitečný při identifikaci silných a slabých stránek našich pomalých žáků a v odhalení oslabení i v jiných oblastech. CoPS identifikoval děti s problémy vnímání barev a dal nám skutečný pohled na schopnosti dětí, které nastoupily do škol v polovině období, než jsme dostali jejich záznamy z předchozích škol. "(Heathcote je malá nezávislá Základní škola v Danbury, Essex. Je to škola s dětmi různých schopností, neselektivní a je vyznamenána za dobrou pověst v oblasti řešení problémů žáků, včetně dyslexie a ADD / ADHD). " Shirley Charlton, Heathcote School, Danbury, Essex Jaké jsou výsledky použití CoPS? Výsledky prvního projektu CoPS ukázaly, že některé z testů provedené na počítači vyhodnotily velmi uspokojivou předpověď o dítěti, které se aktuálně potýkalo s problémy při učení se číst a psát, a také k testu dyslexie. Počítačem zpracované údaje dávají dobrou indikaci úplnosti psychometrického testu. Tyto testy také ukazují významné korelace s vývojem čtení; mnohé z nich měly korelační koeficienty vyšší než ty, které byly mezi porozumění (verbální i neverbální) a vývojem čtení. U více než 90% dětí, u kterých se později ukázalo, že mají značné poruchy učení, byly tyto náznaky předpověděné přes počítač a systémem CoPS již na začátku školní docházky. Zkouška na počítači úspěšně oddělila dyslexii od jiných poruch učení základních dovedností ve více než 80% případů. Od té doby, co byl CoPS vytvořen pro použití jako metody hodnocení, je důležité stanovit úroveň nesprávně negativní a nesprávně pozitivní předpovědi (1): CoPS provedl 16,7% nesprávně negativních a 2,3% nesprávně pozitivních předpovědí (Thomas a Singleton, 1997). Zlepšení, v porovnání s jinými metodami (Singleton, 1997a) strukturálních modelů rovnice, poskytlo potvrzení o statistických a koncepčních rozdílech mezi verbálními / sluchovými úkoly a těmi, které souvisely s vizuálním/vjemovým vnímáním a umožnily identifikovat poddruhy dyslexie, a následně usnadnila vyšetření grafických profilů (Thomas et al., 1997). #9

10 10 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] Různé statistické metody byly použity pro určení, které z testů na počítači byly nejúčinnější v určení následujících obtíží a osm z nich byly vybrány pro konečnou verzi software. Další devátý test byl přidán později pro hodnocení vady rozpoznávání barev. Testy byly standardizovány tak, aby učitelé, kteří používají systém, byli schopni určit, kde má student slabou stránku, ve které složce kognitivního systému v korelaci k průměru populace. Pro standardizaci byl test proveden na více než 300 dětí z různých regionů v Itálii, a průměr byl vypočítán. #10

11 11 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] Shrnutí screeningových testů V níže uvedené tabulce jsou shrnuté typy testů a činností, které se provádí v partnerských zemích. Země Test zrakového a sluchového vnímání Psycho- sociální stav Tělesná zdatnost Test inteligence Neurologické vyšetření (Pozornost & Paměť) Počítačový test Psaní - Testy Matematika - Aktivity Čtení (fonetika) a hláskování - Testy/Aktivity Fyzikální testy/activity Česká republika Německo Itálie Malta Švédsko Turecko Poznámka: V Řecku se neprovádějí žádné standardizované testy. #11

12 12 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] 4. Aktivity prováděné po screeningu V této sekci je možné najít hloubkovou analýzu procesu po screeningu v partnerských zemích. Švédsko Počínaje Švédskem, jak již bylo řečeno, není tam žádný systematický screening, ten se provádí pouze v případě, že je nějaký druh doporučení. Tím, že neexistují žádné národní směrnice, je tento proces velmi variabilní. Podle zákona ve vzdělávacím systému, jakmile je dyslexie u studenta stanovena, studentovi bude vytvořen individuální vzdělávací program. Neexistují žádné obecné metody, které učitelé uplatňují, z důvodu nedostatku národních směrnic, takže metody výuky se obvykle liší u jednotlivých učitelů. Ve Švédsku existuje a používá se více než 50 různých testů pro stanovení a analýzu dyslexie. Žádný z těchto testů nebyl podroben vědeckému hodnocení jeho platnosti a spolehlivosti. Všichni učitelé očekávají, že vznikne systém stanovení a podpory dětí se speciálními potřebami, ale v praxi učitelům chybí potřebné vzdělání, aby se to uskutečnilo. Obecný postoj je zmírnit problémy omezenou nabídkou speciálních školení nebo často použitím počítačových aplikací. Pokud jde o poskytování podpůrných technologií, je to velmi variabilní. Někteří používají notebooky a jiní používají tablety. Smartboardy jsou použity výjimečně, a je spíše tendence, aby byly nahrazeny osobními zařízeními s kamerami. Spolupráce s rodiči se provádí pomocí jednotlivých následujících schůzek každý semestr, v případě potřeby častěji. Tyto schůzky se provádí pro všechny děti, nejen děti s dyslexií. Každá obec má obvykle centralizovaný tým s psychology a s odborníky speciální pedagogiky, kteří provádějí testování a některé školicí intervence. Soukromé školy mají tuto podporu od odborných konzultantů. Prováděné aktivity jsou velice variabilní. Metody, které se uvádějí v literatuře, zahrnují počítačově podporované zásahy, struktury rovnice modelování a fonologické intervence. Německo V Německu se situace aktivit prováděných po screeningu může lišit u každého federálního státu, protože každý z nich má svoje vlastní předpisy. Nicméně je tam i hodně podobností. Poté, co se u dítěte stanoví dyslexie, mohou rodiče požádat o finanční podporu na úřadě sociální péče pro mládež. Nicméně, léčba je hrazená pouze v případě, že dítě má psychické problémy, které jsou způsobeny dyslexií. V opačném případě hradí rodiče veškeré náklady související s podporou dítěte. Pokud jde o vytvoření individuálního vzdělávacího programu, ve veřejných školách se to vůbec neděje, služby soukromé terapie napříč Německem si takové individuální programy vytvářejí, a kde je to možné, spolupracují s učiteli. #12

13 13 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] Učitelé ve škole většinou nepoužívají speciální metody, protože většinou je příliš mnoho žáků v jedné třídě (není možné individuální zacházení), a většině učitelů chybí informace o dyslexii. Postoj mnoha učitelů vůči žákům s dyslexii je spíše negativní. Všichni soukromí specialisté používají metody, které podle jejich názoru jsou v pořádku, není žádná standardizace v tomto procesu. Když je potřeba podpory žáka v nějakém jiném cizím jazyce, některé tréninkové metody pro to existují, a to zejména pro výuku angličtiny. Nicméně, z důvodů výše uvedených, nejsou obecně používány ve škole. V případě použití soukromého terapeuta, jsou nabízené speciální kurzy procvičování cizích jazyků, ale úřad sociální péče o mládež tuto službu nehradí. Poněkud jiná je situace, pokud jde o dyskalkulie. Nařízení se hodně liší v různých regionech spolkové republiky. Například v Bavorsku nedostávají žáci s dyskalkulií žádné přídavky, ale v Bádensku- Württembersku a jiných federálních státech ano. Opět platí, že speciální vzdělávací kurzy jsou nabízeny pouze soukromými terapeuty. Studenti s dyslexií mají v Německu více času během zkoušek, a mají speciální systém hodnocení, např. pravopis se nepočítá. V návaznosti na to má dítě přístup k "podpůrné třídě", ale ty se nespecializují na dyslexii, ale můžou tam být žáci, kteří mají potíže v nějakém předmětu. Lze namítnout, že tyto třídy obvykle moc nepomáhají. Pokud jde o soukromé lekce terapie, obvykle má dítě jednou týdně 45 minutovou lekci. V Německu se používají různé metody pro nácvik čtení, psaní, pravopisu, soustředění a vnímání, ale jen několik metod je vědecky vyhodnoceno. Dva příklady jsou níže: Marburger Rechtschreibtraining: běžně používaný vzdělávací program pro výuku a procvičování německého pravopisu pro děti s poruchami učení. Vhodný zejména pro děti ve 3. a 4. třídě základní školy. Poskytuje cvičení, stejně jako jednoduchá pravidla a strategie, které mohou děti využít při objevení nových problémů v pravopisu. ( info.de/marburger- rechtschreibtraining.html) Kieler Leseaufbau: metody a cvičení pro nácvik čtení dyslektických dětí. Výuka probíhá po malých krocích. Děti systematicky trénují foneticko- grafickou shodu, slova jsou rozdělená do slabik, čtení je doprovázeno gesty. ( Handout.pdf). I když je třeba poznamenat, že neexistuje žádná zvláštní aplikace používaná v terapii, většina terapeutů využívá speciální počítačové programy pro doplnění své strategie, kterou používají. Příkladem široce používané je: "Celeco" (program pro čtení a psaní) a "Uniboard" (pravopis). I když se předpokládá, že spolupráce s rodiči je důležitá pro provádění nutného procvičování doma s dítětem, ne všechny terapeutické služby v Německu dostatečně zapojují rodiče. Nicméně se zdá, že je dobrá spolupráce mezi psychiatry a školními psychology, protože diagnóza musí být podána psychiatrem se specializací na děti a mládež, ale přídavky ve škole mohou být dotované pouze školním psychologem. Spolupráce se službami zaměřujícími se na terapii závisí na každé škole a na jednotlivých učitelích a terapeutech. Někteří učitelé žádají terapeuty o radu, někteří terapeuti kontaktují učitele. #13

14 14 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] Je třeba poznamenat, že existují různé druhy terapií. Například něco, co se nazývá terapie hrou", ale zdá se, že je to poměrně neúspěšné, protože místo toho, aby se hrálo, potřebují děti s dyslexií více tvrdě pracovat na zlepšení vnímání, soustředění a různých jiných příznaků dyslexie. Existuje mnoho různých metod pro zlepšení čtení. Nicméně, většina z nich jsou velmi podobná a zaměřují se na slabiky. S pravopisem jsou větší rozdíly: někteří používají komplexní přístup, jiní se zaměřují na morfémy, jiní na slabiky, a proto se zdá, že neexistuje žádný společný přístup, který by byl používán. Turecko V Turecku uvádí ministerstvo školství, že všechny děti by měly mít screening (od věku 5 let). Ale vzhledem k nedostatku spolupráce a informací mají screening pouze ty, které jsou identifikovány učitelem na podezření na dyslexii. Oficiální počet studentů s dyslexií v Turecku je nízký, ale může to být způsobeno tím, že je negativní přístup rodičů samotných, protože si spojují dyslexii s postižením. Rodiče nechtějí, aby jejich děti byly označeny a nesly toto stigma. A to i za cenu, že nakonec vypadnou ze vzdělávacího systému. Díky tomu Turecko stále čelí velkému množství studentů, kteří neumějí číst a psát. Je zjištěno, že neexistuje žádný negativní postoj od učitelů, kteří se budou muset vypořádat s dětmi s dyslexii a učitelé obvykle přebírají zodpovědnost a poskytují podporu těmto dětem. Neexistuje však žádná oficiální podpora a učitelé pouze z vlastní iniciativy pomáhají a podporují tyto dětí. Když jsou rodiče ochotni přijmout diagnózu svého dítěte, vykazují pozitivní vztah k dětem se speciálními potřebami a pomáhají dále rozvíjet znalosti a dovednosti svého dítěte i doma. I když ministerstvo školství nemá individuální program, každé dítě, které má nějaké poruchy učení, má možnost osobního posezení s psychologem. Poradenství a poradenské služby provádí následující činnosti na podporu studentů, kteří mají zvláštní potřebu: aktivity zaměřené na pozornost aktivity, které rozvíjí motorické schopnosti skupinovou práci aktivity zaměřené na čtení aktivity zaměřené na čtení a psaní aktivity zaměřené na čtení vizuálním vnímáním aktivity zaměřené na sociální dovednosti (kurzy asertivity, komunikace, atd.) Kromě toho mají žáci více času při zkouškách, mají zvláštní opatření při podpoře čtení a rozpoznávání písmen, podpořené odborem školství. Celkově jsou učitelé ponecháni sami sobě bez jakékoli pomoci rodin před a po stanovení diagnózy, zejména proto, že učitelé nemohou požádat o pomoc bez souhlasu rodiny. To je překážka a věří se, že pokud se informace o dyslexii budou více šířit, tak může být negativní vnímání změněno. #14

15 15 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] Itálie V Itálii poté, co je dítě diagnostikováno, probíhá další diagnostika pro zjištění, kde přesně tyto obtíže ve čtení a psaní jsou, což umožňuje dětem mít zvláštní individuální vzdělávací plán (PDP). Učitelé obvykle pracují s metakognitivní strategií zvýšení vizuálního pohledu. Pokud jde o rodný italský jazyk, učitelé pracují na meta fonologických aspektech jazyka v raných fázích a postupují na různé studijní strategie, když jsou děti starší. Pokud jde o matematiku, pracují učitelé se studenty nejdříve na schopnosti řešení problémů. Později se poskytují kompenzační nástroje, jako je například použití kalkulačky. Tyto metodiky jsou navrženy podle italského zákona 170/10. Příkladem speciální pedagogické péče je umožnění stabilizace dlouhodobé paměti u studenta a schopnosti spojovat zvuk s grafikou. Někteří terapeuti pracují také na koordinaci oko- pohyb, s využitím počítačů, pojmových map, hlasové syntézy a použití barev. Po stanovení diagnózy jsou hodně zapojeni rodiče a je velký počet kurzů zaměřených na zvyšování povědomí a podporu pro rodiče. Spolupráce je také rozšířena mezi pedagogicko- psychologickými poradnami a školami. Česká republika V České republice je situace podstatně odlišná. Pedagogicko - psychologická poradna vyhodnotí testy, které byly provedeny během dvoudenního screeningu, a vystaví zprávu. Zpráva, která se vydává rodičům, zahrnuje výsledky testů, zjištění (či nikoliv) specifické poruchy učení, včetně doporučení pro školy. Tato doporučení zahrnují způsoby, jak pracovat se žákem a materiály, které mají být použity. Je na rodičích, zda zprávu škole předají či ne, je to důvěrná informace. Jakmile je dítě diagnostikováno a rodič se rozhodne, předá zprávu z PPP spolu se žádostí o zvláštní péči o své dítě. Výchovný poradce vytvoří spolu s učiteli individuální vzdělávací program. Ten by měl být vypracován v souladu se zprávou z pedagogicko - psychologické poradny. Učitelé se seznámí s plánem, speciálními metodami a přístupem k žákovi v každém předmětu. Žák má speciální pedagogickou péči a jednou týdně má reedukaci. Rodiče jsou seznámeni s individuálním vzdělávacím programem a nabízenou speciální pedagogickou péčí pro své dítě s dyslexií. Psycholog z pedagogicko- psychologické poradny obvykle navštěvuje školy 2-4 krát ročně pro kontrolu a konzultaci s učiteli. Žáci navštěvují pedagogicko- psychologickou poradnu #15

16 16 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] jednou za 2 roky pro kontrolu stanovené diagnózy. Učitelé a rodiče dostanou kontrolní zprávu o účinnosti spec. ped. péče, která je dítěti poskytována a doporučení dalšího postupu a přístupu k žákovi. Celkově mají učitelé kladný vztah k práci s těmito dětmi. Prokazují respekt k pomalejšímu tempu učení, berou v úvahu úsilí a úspěch studentů, tolerují specifické gramatické chyby, a zároveň poskytují více času na kontrolu, procvičování a dokončení úkolu, a to bez jakýchkoliv časových omezení. Některé speciální metody, které jsou široce používány v České republice po stanovení diagnózy: speciální záložky s výřezem speciální metody pro jazykové dovednosti čtení speciálních textů pro žáky s dyslexií procvičení zrakové a sluchové paměti párové čtení Používají se i speciální pomůcky: - bzučák - skládací abeceda - obrázkový materiál - pracovní sešity a knihy pro dyslektiky - Dyscom program Malta Na Maltě vzdělávací strategie spočívá v tom, že všichni učitelé mají kontrolní list, který musí být použit u všech žáků, a ten by měl stanovit, zda dítě může mít poruchu učení. Kontrolní listy jsou používány v 1. až 3. třídě, takže pro děti ve věku 6 až 8 let. Učitelé používají tyto listy jako nástroj, který jim pomáhá při určení, kteří studenti zažívají potíže v určitých úkolech. Kontrolní list také umožňuje učitelům poskytnout cílenou podporu těmto studentům. V závislosti na výsledcích kontrolního listu následně učitel informuje rodiče o svých zjištěních a v případě potřeby doporučí podrobnější vyšetření dítěte. Někteří rodiče raději posílají své dítě na soukromé vyšetření, protože bohužel vyšetření přes veřejný sektor by mohlo znamenat poměrně dlouhou čekací lhůtu. Jakmile dítě je diagnostikováno, poskytuje se odpovídající podpora. U každého dítěte je podpora specifická podle specifických potřeb. Například někteří studenti vyžadují přečtení textu nebo zadání učitelem, aby jim to pomohlo při zkoušení. Jiní nevyžadují přečtení, ale vyžadují více času. Jsou ale také děti, které vyžadují obě podpory. Takže opatření a podpora se provádí v závislosti na okolnostech a individuálních potřebách žáka. SPLD (specifické poruchy učení) má k dispozici knihovnu, která nabízí širokou škálu materiálů, speciálně určených pro potřeby osob s poruchami učení, včetně knih s menším počtem stránek a větším písmem. SPLD také pořádá konference a informační setkání pro učitele, aby jim pomohla s různými novými metodami výuky. Povědomí o dyslexii je u učitelů na Maltě nyní velmi běžné. Učitelé se ale současně se zaměřují na to, které strategie použít ve třídě, aby byly nápomocné dětem s dyslexií v jejich procesu učení. #16

17 17 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] Po potvrzení diagnózy se podpora nabízí i rodičům. Rodina je podporována dostupností různých školení na fonologické uvědomování, a proto umožňuje další pomoc dítěti mimo školu. Rodiče neplatí za tuto službu, vše je nabízeno prostřednictvím Nadace pro vzdělávací služby (FES). Řecko V Řecku neexistuje zvláštní postup pro screening dyslexie. Obecně je zjištění na učiteli nebo na rodiči. Pokud učitel má podezření, že by dítě mohlo mít dyslexii, sdělí své podezření rodičům, kteří pak vyhledají soukromé služby pro ohodnocení dyslexie u dítěte. Poté, co je dítěti stanovena diagnóza, tak bohužel jediné co se provádí podle zákona Γ6 / / řeckého ministerstva školství je to, že dítě má možnost být zkoušeno ústně. Jedinou další pomocí je pomoc od rodičů, kteří se obracejí na vzniklé sdružení a organizace s účelem pomoci dětem s jejich obtížemi po celou dobu jejich školní docházky. #17

18 18 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] 5. Rozdíly mezi Evropou a zbytkem světa Ve Velké Británii je financování stanovení poruchy do značné míry spojeno s psychologem, v Itálii jsou to hlavně lékaři, kteří dostávají finanční prostředky pro posouzení dyslexie. Ve Švédsku existují velké neshody, zejména mezi terapeuty zabývajícími se řečí a jazykem a psychology, přičemž ani jeden z nich není zcela kompetentní, protože mají pouze kvalifikace prvního stupně. Austrálie Je třeba poznamenat, že v Austrálii neexistuje žádný národní screening a většina rodičů musí nést náklady za to, že přivedou dítě do soukromé ordinace k diagnostickému vyšetření. V některých školských zařízeních dělají vstupní test na začátku mateřské školy a znovu na začátku předškolní docházky. Po screeningu se aktivity opakují ve speciálních školách a opatření se hodně liší v jednotlivých školách. Situace je stejná pro vyšetření v různých regionech, nejsou však žádná zvláštní opatření, pokud studenti zaostávají ve vzdělání. Dalším příkladem je systém katolických škol, kdy rodič musí nechat dítě projít stanovením diagnózy, učitelé musí tuto diagnózu přijmout a žádná finanční podpora neexistuje. Amerika Zákon se mění v různých státech a okresech v Americe. Většina lokalit zaznamenává pokroky studentů ve čtení v prvních třídách v souladu s politikou Žádné Dítě Nezaostává (NCLB 2002). Nicméně sledování dětí, které zaostávají ve veřejných školách, zajišťuje, že dostanou nějaký druh pomoci. Jen málo okresů / států stanovilo univerzální screening dyslexie jako povinný. Politika zásahu a přizpůsobení se také liší v závislosti na místě, kde v Americe bydlíte. V některých státech děti s dyslexií dostávají specifickou pomoc a přizpůsobení ve škole, ale v jiných státech děti nemusí dostat žádné specifické pokyny nebo podporu ve třídě. Školy jsou opatřeny příručkou na dyslexii a mají pouze nastínění postupů, které mají být provedeny se studenty s dyslexií. Od té doby, co některé státy již zavedly zákony spojené s pomocí při dyslexii, používají pilotní projekty, které dokumentují účinnost realizace programu zásahu. Např: Stát Washington v rámci Lorraine Wojahn dyslexie pilotního programu pro čtení financuje pět škol pro testování účinnosti programů pro dyslektické žáky. Zpráva projektu (Young, 2008) vykázala nárůst z 17% na 40% ve složení zkoušek ukončení ročníku v části zkoušky spojené s čtením. Týkalo se to studentů, kteří se zúčastnili intervenčních programů.. #18

19 19 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] Screening na doporučení (Referral) versus plošný (Blanket) Koláčový graf níže ilustruje současnou situaci s ohledem na screening žáků na doporučení a plošný screeningu. Z toho jasně vyplývá, že screening na doporučení převládá ve většině evropských partnerských zemí. Screening na doporučení versus plošný Referral Screening Blanket Screening Co společného bylo zjištěno je, že ve většině případů jsou to buď učitelé nebo rodiče, kteří doporučí dítěti další testování. To se děje, když někdo zjistí, že něco není v pořádku ve schopnostech studenta při učení. Ačkoli v Itálii mají plošný screening, ani tam screening není vždy možné provádět v každé škole z důvodu nedostatku peněz nebo prostředků. Zákony a předpisy v zemích S ohledem na zákony a předpisy v zemích a školách bylo zjištěno, že ne všechny země mají stanovenou politiku k řešení situace dyslexie. Výsledky se lišily ve všech zemích, kde se v některých neděje téměř nic a není poskytnuta téměř žádná podpora. Na Maltě například neexistuje žádný konkrétní zákon, avšak ministerstvo školství uznává tuto poruchu, a studentům, kteří byli diagnostikováni s dyslexií, je poskytnuta možnost mít více času během všech zkoušek. V poslední době také mají studenti možnost nechat si přečíst zadání učitelem v průběhu zkoušky. To však není případ pro zkoušku maltského a anglického jazyka, které jsou ve skutečnosti nejvíce potřebné. #19

20 20 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] Pokud jde o případ nesložení zkoušky, odbor školství nedávno dal všem studentům, kteří jsou ve věku 10 až 11 let, při odchodu z prvního stupně možnost opakování neúspěšné zkoušky. V minulosti tomu tak nebylo a v té době museli žáci buď opakovat celý ročník, nebo přestoupit na druhý stupeň bez možnosti výběru školy s vybraným zaměřením nebo na Lyceum. Velmi podobná situace je také v Itálii, kde studenti mají úlevy při zkouškách čtení a psaní. Ve Švédsku stanovuje školský zákon, že s každým dítětem musí být zacházeno s respektem na poruchu a dítě musí dostat individuální vzdělávání. Dále se uvádí, že ředitelé škol musí vyšetřit a poskytnout další podporu pro děti se speciálními potřebami. Neexistují ale v současné době žádné národní pokyny pro dyslexii, a proto každá škola má rozhodnout sama, o jaký zásah pro své studenty požádá. V České republice se vyhlášky vztahují na všechny žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a na žáky a studenty mimořádně nadané. Náklady na diagnostiku a následnou péče hradí stát. V Německu existuje zákon, který pomáhá studentům s dyslexií s úlevou v průběhu zkoušky. Studenti mají více času, a také speciální systém hodnocení, včetně úlev při pravopisných chybách. Děti mají také možnost přestupu do "podpůrné třídy", ale ty se nespecializují na dyslexii, ale mohou tam být žáci, kteří mají potíže v nějakém předmětu. Lze namítnout, že tyto třídy obvykle moc nepomáhají. Pokud jde o soukromé lekce terapie, obvykle má dítě jednou týdně 45 minutovou lekci. Pouze zákon v Řecku Γ6 / / 19-12, řeckého ministerstva školství stanovuje, že dítě má možnost skládat zkoušky ústně. Na druhé straně, jak již bylo uvedeno, v Turecku není žádný zákon a každá škola spolupracuje s každým studentem individuálním způsobem. Věkové kategorii Rozdíly Dá se poznamenat, že první testy dyslexie se obvykle provádějí v různých zemích v různých věkových kategoriích. Například v České republice se testy obvykle provádí ve věku žáků 6-8 let, v Německu v 8 letech, na Maltě v 7, ve Švédsku v 9 letech. Zatímco v Itálii i u pětiletých dětí. #20

21 21 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] 6. Závěry Závěr tohoto výzkumu o situaci v celé Evropě a jiných zemích světa je, že všichni mají velmi podobný přístup, pokud jde o přístup k dětem s dyslexií. I když existuje řada nástrojů a metod, které mohou být použity na podporu těchto dětí, jejích využití do značné míry závisí na podpoře rodičů, učitelů a školy. Je společné povědomí, že děti s dyslexií, kterým není poskytována potřebná podpora při každodenní výuce, nakonec propadnou ve vzdělávacích systému. Jak studie ukazují, většinou jsou studenti s dyslexií dostatečně inteligentní a pouze potřebují jiný přístup k učení. Je třeba si uvědomit, že vzdělávací systém může poskytnout těmto dětem adekvátní vzdělávací metody, které jim mohou pomoci posunout se dopředu ve studiu. Věříme, že s ismart platformou budeme moci pomoci těmto dětem v jejich snaze o vzdělání a také dosáhnout jejich stanovených snů a cílů bez jakýchkoliv omezení. Příloha I - Seznam organizací a podpůrných center zabývajících se dyslexií Evropská asociace dyslexie - info.eu Česká republika ps.cz/dyscentrumzdar/uvod.php Německo Bundesverband Legasthenie & Dyskalkulie e.v.: legasthenie.de/ DVLD Dachverband Legasthenie Deutschland: Řecko goneis.gr Itálie AID Associazione Italiana Dislessia - F.A.R.E. Centro Specialistico per la Dislessia e le Difficoltà di Apprendimento - C.I.D. Centro Italiano Dislessia - Associazione Die.Sse.A Palermo - associazionediessea@gmail.com #21

22 22 [2.2 VČASNÁ DETEKCE SYMPTOMŮ DYSLEXIE] Malta SpLD Malta - Let Me Learn - Malta Dyslexia Association - Dyslexic Teen Dialogue - Švédsko Dyslexiförbundet FMLS - Svenska Dyslexiföreningen - Skoldatatek - Kod- knäckarna - Turecko Kocaeli Dysleixa Association Ostatní sdružení Dyslexia Association in Ireland - Britich Dyslexia Association - #22