ČESKOSLOVENSKÁ VÉDECKÁ SPOLEČNOST PRO MYKOLOGII

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ČESKOSLOVENSKÁ VÉDECKÁ SPOLEČNOST PRO MYKOLOGII"

Transkript

1 ČESKOSLOVENSKÁ VÉDECKÁ SPOLEČNOST PRO MYKOLOG 1 NAKLADATELSTVÍ ČESKOSLOVENSKÉ AKADEME VĚD i DUBEN

2 ČESKÁ MYKOLOGE Časopis Čs. vědecké společnosti pro mykologii pro šíření znalosti hub po stránce vědecké i praktické Ročník 13 Číslo 2 Duben 1959 Vydává Čs. vědecká společnost pro mykologii v Nakladatelství Československé akademie věd Vedoucí redaktor: Dr. Albert Pilát doktor biologických věd, s redakčním kruhem: Ctibor Blattný doktor zemědělských věd, člen korespondent ČSAV, prof. Karel Cejp doktor věd biologických, dr. P etr Frágner, MUDr. Josef Herink, dr. František Kotlaba kandidát biologických věd, inž. Karel Kříž, Zdeněk Pouzar, dr. Mirko Svrček a dr. František Šm arda. Výkonný redaktor: van Charvát. Příspěvky zasílejte na adresu výkonného redaktora Praha, Krakovská 1, telefon Česká mykologie vychází čtyřikrát ročně. Předplatné na rok Kčs, jednotlivé číslo 5,50 Kčs. OBSAH -C O N T E N T U S Dr. F. Kotlaba: K pětasedmdesátinám Rudolfa V e s e lé h o...65 Dr. A. Pilát: Vzácnější kyjankovité houby nalezené v Čechách r Species rariores Clavariacearum in Bohemia anno 1958 l e c t a e K. P o n e r : Květnatec javanský Anthurus javanicus (Penz.) G. H. Cunn, nalezen v Praze. Der Fund des Anthurus javanicus (Penz.) G. H. Cunn. in Prag Prof. dr. J. Macků: Boletus rubinus W. G. Smith a B. pseudosulphureus Kallenbach dva nové vzácné druhy hřibů v Č S R...87 Dr M. Svrček: NěkoLk zajímavých druhů koprofilních hub pozorovaných v roce 1958 Über einige interessante Arten der im Jahre 1958 beobachteten koprophilen Pilzen.. 92 Dr. M. Hejtmánek: ntensita keratinolytické aktivity půdních dermatofytů ntensity of Keratinolytic Activity of Soil D erm atop h y tes 103 Dr. J. Herink: Bělohnojník sírožlutý Leucocoprinus denudatus (Rabenh.) Singer. 108 V. M e 1 z e r : Bedla Badhamova na Domažlicku Lepiota Badhamii (B1. et Br.) Quél, in teppidario in urbe Domažlice (Bohemia a u s t r o - o c c i d.) Dr. P. Frágner: Příspěvek k mykofloře zvukovodů Ein Beitrag zur Mykoflora des O h r e n g a n g e s Dr. M. Svrček: Nové askomycety pro Československo Neue Ascomyzeten für die T s c h e c h o s lo w a k e i Dr. C. Blattný: K otázce jedovatosti čirůvky odlišné Tricholoma sejunctum (Sow. ex. Fr.) Quél. De Tricholomatis sejuncti v e n o n o s ita te L i t e r a t u r a : , 126, 127, 128 Příloha: 1 barevná tabule č. 34: Květnatec javanský Anthurus javanicus (Penz.) G. H. Cunn. Bělohnojník sírožlutý Leucocoprinus denudatus (Rabenh.) Singer. 4 černé tabule na křídě. Vydává Os. vědecká společnost pro mykologii v Nakladatelství Cs. akademie věd, Praha, Vodičkova 40, telefon Tiskne Knihtisk n. p., závod 4, Praha X, Sámova 12. Redakce: Praha, Václavské náměstí čp. 1700, Národní museum, telefon Administrace: Poštovní novinový úřad, Praha 3, Jindřišská 14. Objednávky přijímá také každý poštovní úřad nebo doručovatel. Vychází čtyřikrát ročně. Cena čísla 5,50 Kčs. Roční předplatné 22 Kčs. Toto číslo vyšlo v dubnu A

3 ^ -^ i : ": K v ě tn atec ja v a n sk ý - A n thuru s ja v a n icu s (Penz.) G. H. Cunn. B ělo h n o jn ík sírožlu tý - L eu co co p rin u s den u datu s (R abenh.) Singer K. P o n er p inx.

4 A. P L Á T : V Z Á C N Ě JŠ Í K Y J A N K O V T É H O U B Y N A L E Z E N É V C E C H Á C H R T a b.. R a m n r i a a p ic u la t a (Fr.) D onk - K uřátko přišpičatělé. N a trouchnivém pařezu sm rkovém u Dolních Jirča n nedaleko P rahy 26. X sbíral dr. E. W ichanský. Ad codicem P iceae excelsae putridum prope D olní Jirča n v haud procul Pragam 26. X D r. E. W ichanský legit. P hoto A. P ilá t. R a m a r i a m a ir e i Donk. K u řátk o Maireovo. V o z n ie e prope D obříš, 5. X D r. E. W ichanský leg. Photo A. P ilá t. Č E S K Á M Y K O L O G E 13 (2) 1959

5 A. P L Á T : V Z Á C N Ě JŠ Í K Y J A N K O V T É H O U B Y N A L E Z E N É V Č EC H Á C H R T A B.. ml H v 'Ü tam aria yracilis (F r.) Quél. K u řátk o něžné. Ve sm rčině u Sliače na Slovensku 1. X sbíral ing. K. K říž. n piceto ad terrain prope Sliač, Slovakiae, 1. X ng. C. K říž legit. Photo A. P ilát. Kainariopsis kunzťi (Fr.) D onk K uřinec Kunzeův. Mezi travou v K inského sadech v Praze 2. X sbíral dr. E. W ichanský. n grainine in horto publico tjkinského sad y " dieto, Pragae, 2. X Dr. E. W ichanský legit. Photo A. P ilát. Č E S K Á M Y K O L O G E 13 (2) 1959

6 A. P L A T : V Z Á C N Ě JŠ Í K Y JA N K O V T É H O U B Y N A L E Z E N É V C E C H Á C H R T A B.. Typhula pliacorrliiza F r. Paluška hlízkatá. Na hrom adě listí v K inského sadech v Praze 14. X sbíral dr. E. W ichanský. Ad cumulum foliorum marcidorum in horto publico ^Kinského sady" dieto, Pragae, 14. X Dr. E. W ichanský legit. Photo A. P ilát. Č E S K A M Y K O L O G E 13 (2) 1959

7 A. P L Á T : V Z Á C N Ě JŠ Í K Y JA N K O V T É H O U B Y N A L E Z E N É V C E C H Á C H R T a b. V. ^ ť ^ B \ i m». Ě m a M H Ě W i w X m m *1 H a & r m m A K H A s r '-%&ás!8f É. k H! Hh^^hK^P ^^abjk ^jggä ihf ^9SS 1 H r l V J 4 i l H k i i M f l f f b h M U 1 B j r ^ B. j l g K l» m H S l w W j^ B a p i, ^ B h ^ ^ B É ^ B B. j m jb jgk ^ ^ ^ ^ k..-c^ mb ^ B B B ^ B ^ B «^ ^ B B ^ B S f e.im M. B.M M m B C lavaria ar^illaeea F r. K y jan k a hlínová. N a písčité půdě u Třeboně mezi vřesem a dutohlávkou sobí 29. X sbírali dr. M. Svrček a] dr. J. K ubiéka Solo arenoso inter C állu n am vulgarem et C ladoniam ran giferin am prope Třeboň, Bohemia,e, 29. X Dr. M. Svrček a Dr. J. K ubička legerunt. Photo A. P ilát. Clavulinopsis helvola (Fr.) Corner Kyjovec ostnovýtrusý. V tráv ě mezi m echem v Kinského sadech v Praze 23. X sbíral dr. E. W ichanský. Loco graminoso-muscoso ad terram in horto publico Kinského sady dieto Pragae, 23.X Dr. E. W ichanský legit. Photo A. P ilát. Č E S K Á M Y K O L O G E 13 (2) 1959

8 ČESKÁ MYKOLOGE ČASOPS ČESKOSLOVENSKÉ V Ě D E C K É S P O L E Č N O S T P R O M Y K O L O G R O Č N ÍK S E Š T 2 K pětasedmdesátinám Rudolfa Veselého Zum 75. Geburtsíag Rudolf Veselýs František K otlaba Je jen málo lidí, kteří se dožívají vysokého věku při dobrém fyzickém zdraví i duševní svěžesti a pro které není proto stáří břem enem. K nim patří také bezesporu náš jubilant, odborný učitel, ředitel škol v. v., známý český mykolog a čestný člen Československé vědecké společnosti pro mykologii R u d o 1 t V e selý, který se v dubnu t. r. dožívá 7 5 let. Rudolf Veselý je čilý a všestranně pracovitý člověk; chodí stále na exkurse, jezdí na kole, pracuje na svém políčku a na zahrádce, kde má sneseny různé rostlinné zajímavosti. jia podniká občas i delší cesty, přednáší v osvětových besedách a stále pevnou rukou kreslí, mai do České mykologie. " " p n l O j i Pro m nohostrannost odbor-»ssf ných zájmů a s tím spojenou ve- i j ň É p í i l. *»*3 likou životní aktivitu jakoby řed. K Veselý^ ani neměl^ čas ^stárnout: 1 dokom líiiili... - sám ve^ své skromnosti je nikdy ného srdce a s láskou a vděčnosíí Žáka svému prvnímu UČÍ- R u dolf Veselý. Soběslav, 14. V teli V mykologii. Foto dr. F. K otlaba. 65

9 Č E S K A M Y K O L O G E 13 (2) 1959 Rudolf Veselý se narodil 1 6. dubna 1884 v jihočeské Soběslavi jako syn drobného zemědělce a měl tři bratry a dvě sestry. Jeho mládí bylo poznamenáno chudobou a přísnou kázní. V Soběslavi chodil do obecné i měšťanské školy a tam také vystudoval učitelský ústav, kde složil maturitu roku Téhož roku odchází učit na Pelhřimovsko do chudých vísek Českomoravské vrchoviny (Božejov, Mirošov, Dol. Cerekev a j.), kde působil skoro 15 let. Podstatnou změnu v životě R. Veselého a začátek hlubšího studia přírodních věd, hlavně mykologie, představuje r jeho příchod do Prahy. Působí tu na obecných a měšťanských školách (Žižkov, M ichle, Letná, Holešovice, V inohrady) až do svého pensionování v r A pak nastalo podle jeho vlastních slov nejkrásnější období jeho života, neboť se mohl plně věnovat oblíbené mykologii. Po 35 letech školské služby se vrací do rodného města, kde žije a pracuje dodnes. Naši čtenáři znají R. Veselého především jako mykologa. Jubilant však pracoval i v jiných oborech přírodních věd. Láska k přírodě mu byla vrozena; jako syn zemědělce měl k přírodě velmi blízko a byl s ní v intimním styku. Velký vliv na něj měl též jeho starší bratr F. Veselý, který se zabýval botanikou, lepidopterologií a archeologií. Založili spolu velký herbář, který později R. V e selý po prohlédnutí sběrů J. Rohlenou*) daroval botanickému ústavu K U. V chlapeckých letech sbíral Veselý se svým bratrem motýly a kameny, asi od 14 let se zabýval cévnatými rostlinami a k mykologii se dostává sám až později, asi ve 20 letech. Částečně byl jeho učitelem v mykologii nestor českých mykologů a popularisátor houbařství, soběslavský rodák J a n Bezděk. Veselý se zúčastnil několika jeho houbařských kursů (Soběslav, Jílové a j.) a byl s ním v písemném styku. Jeho památce připisuje své Houby v okolí Soběslave ( ). Později se R. Veselý zabývá studiem lastur mlžů, hlavně mořských, jichž určil tisíce ve sbírkách školních i soukromých. Získané vědomosti a bohaté zkušenosti si však nenechával pro sebe, ale rozdával a rozdává je stále: na přednáškách, v článcích, při určování materiálu atd. Je radost jít s řed. Veselým na exkursi; můžete se ho ptát na stromy, keře, byliny, houby, motýly, hlemýždě aj., a o všem se něco zajímavého dozvíte. Zmínil jsem se už, že pro Veselého znamená příchod do Prahy r pod statnou změnu. Je to proto, že se dostává do úzkého kontaktu s našimi předními vědci a začíná vyvíjet bohatou činnost popularisační i vědeckou. Seznamuje se s prof. Velenovským, který v té době pracuje v mykologii a přednáší o houbách v botanickém ústavu university, a s d r. F. S m o 1 1 a- c h o u, jenž přednášívá večer o houbách ve fysiologickém ústavu profesora B. Němce. S dr. Smotlachou zakládají r Československou mykologickou společnost, kde je Sm otlacha prvním předsedou (až do smrti r. 1956) a V e selý prvním jednatelem (asi do r. 1932). Veselý pracuje neobyčejně pilně a vodí nezištně skoro každou neděli mykologické exkurse společnosti do pražského okolí (Karlovotýnsko, Hřebeny, Klánovice, Čelákovice, Jirny, Kom o- řany etc.), kterých se zúčastňuje vždy množství lidí ( i více). Svědčí to jak o velké popularitě R. Veselého jako vedoucího vycházek, tak i o značné oblibě mykologických exkursí v té době. M ezi účastníky jeho exkursí bývaly např. známé osobnosti jako O. Zvěřinová, řed. M acek, dr. Oktávec, dr. Holeyšovský, *) Sběry R. Veselého uveřejnil R o hlen a ve svých známých Příspěvcích k floristickému výzkumu Čech v Čas. nár. Mus., odd. přír., 96 : 54 66, 1922, 98 : et , 1924 a 106:1 23, Sběry F. Veselého uveřejnil v témž časopise v řadě příspěvků v letech

10 K O T L A B A : K P E T A S E D M D E S A T N A M R. V E S E L É H O inž. Sak, inž. Vojtíšek, inž. Hulakovský aj. Krom ě exkursí pořádá Veselý buď sám nebo častěji pod Smotlachovým jménem výstavy hub. Byla jich celá řada jednak v budově techniky na Karlově náměstí, jednak v Národním domě na Vinohradech a dále v různých školách v Praze i na venkově. U rčování zaslaného nebo doneseného m ateriálu do poradny, průvodcovskou službu na výstavách, zodpovídání dotazů, určování hub, psaní jmenovek atd. prováděl v prvním desítiletí trvání Čs. mykologické společnosti Veselý nejčastěji skoro sám. Houbařské kursy a výstavy pořádal na venkově např. v Klatovech, Neto- % - liih A '" "a V i ftii <n '^MKrť *' T ^ S ř y Ě i W n M t T*M " : / ^ ~^. j : ' j t r^i i i)í íťrffi" ~i \ ř- a fejet fted. R. V eselý v rozmluvě se Z. Pouzarem ve své zahrádce v Soběslavi, 14. V F o to dr. F. K otlab a. licích, M ělníce aj. Proslovil množství přednášek, napsal řadu drobných i větších článků, určoval zásilky hub v poradně a nebylo snad významnějšího podniku, kterého by se byl nezúčastnil. R ve věku 44 let se dává zapsat na přírodovědeckou fakultu K U v Praze jako mimořádný posluchač. Využívá všech volných chvil, kterých jako zaměstnaný studující neměl mnoho nazbyt, k pilné návštěvě přednášek a cvičení našich předních odborníků, na které rád a vděčně vzpomíná. R dosahuje absolutoria; nekoná však rigorosa, od kterých odstupuje, protože neměl zkoušku z latiny a deskriptivy. Tak nezískává titul doktora přírodních věd, ačkoliv ho měl na dosah ruky a plně by si ho zasloužil. v tom se projevila Veselého charakteristická vlastnost skromnost: získal vědomosti a o titul již nestál. V mykologii, kde bylo hlavní těžiště Veselého práce, získal si největší zásluhy při popularisaci houbařství. Pro Československo mají veliký 67

11 Č E S K A M Y K O L O G E 13 (2) 1959 význam jeho Československé houb y, které vyšly ve dvou dílech. První díl (lupenaté) vyšel r a 1951, druhý (ostatní houby) r V eselého Československé houby se staly velmi srozumitelnou příručkou především pro mykology-začátečníky. Jejich předností je hlavně to, že autor všechny popisované druhy sám vesměs znal, a proto je velice výstižně popsal. K nížka má dále jednoduché, avšak velmi instruktivní kresby ke každému druhu, což je v naší určovací mykologické literatuře zvláštnost zcela ojedinělá. Konečně další výhodou Veselého knihy je kapesní formát, takže je možno nosit ji s sebou na exkurse. Používání Československých hub v n ejširších vrstvách houbařů-praktiků je nejlepším oceněním Veselého dobré práce. Větší vědeckou prací R. Veselého je m onografická studie rodu A m a- nita muchomůrka, která vyšla v Annales mycologici r a pak p řepracovaná r v Atlasu hub evropských jako jeho první svazek. Tato práce je stále citována v naší i zahraniční literatuře o lupenatých houbách. Veselý sám nepopsal v mykologii žádný nový druh; spolu s Pilátem popsali Tržch o lo m a K a v in ae Pil. et. Ves. a S parassis N ěm ecii Pil. et Ves., oba roku R pojmenovali Pilát a Svrček na Veselého počest jím nalezenou novou hlízenku jako S clero tin ia V eselý i Pil. et S v r.*) Přejem e řediteli Rudolfu Veselému, aby byl ještě mnoho let duševně a tělesně tak čilý, jako doposud a aby psal a maloval pevnou rukou dál své milé houby. A d multos annos! Seznam mykologických prací R. Veselého Jak suší houby na Pacovsku. Čas. čs. Houbařů 1 : Zpráva o činnosti Československé mykologické společnosti. Čas. čs. Houbařů 3 : Choroš rumělkový v Čechách. (Polyporus cinnabarinus Jacq.) Čas. čs. Houbařů 3 : 30. Choroš obrovský (Polyporus giganteus F r.). Čas. čs. Houbařů 3 : 61. Hadovka psí. Mutinus cariinus (Huds.). Čas. čs. Houbařů 3 :66.**) Lencovník březový. (Lenzités betuliria L.). Čas. čs. Houbařů 3 : Pýchavka bradavčitá. Lycoperdon gemmatum Batsch. Čas. čs. Houbařů 3 : 67. Kuřátka jedlová. Clavaria abietina Pers. Čas. čs. Houbařů 3 : 70. Měcháč písečný. Pisolithus arenarius Alb. Schw. Čas. čs. Houbařů 3 : 72. Kuřátka hřebenitá. Clavaria cristata Holmsk. Čas. čs. Houbařů 3 :7 4. Hvězdice čtyřlaločná (Geaster fornicatus Huds.). Čas. čs. Houbařů 3 : 77. Pýchavka dlabaná. Lycoperdon coelatum Bull. Čas. čs. Houbařů 3 : 78. Pýchavka ježatá. Lycoperdon echinatum Pers. Čas. čs. Houbařů 3 : 81. Prášivka černavá (Bovista nigrescens Pers.). Čas. čs. Houbařů 3 : 106. Prášivka šedá (Bovista plumbea Pers.). Čas. čs. Houbařů 3 : 108. Hvězdice Schmidelova (Geaster Schmideli Vitt.). Čas. čs. Houbařů 3 : 110. Bedla cibulková (Lepiota cepaestipes Sow.). Čas. čs., Houbařů 3 : 110. Hvězdice smrková (Geaster coronatus Scháff.). Čas. čs. Houbařů 3 : Coprinus sterquilinus (F r.), hnojník smetištní. Čas. čs. Houbařů 4 : 24. Kruhatka kruhatá, Daldinia concentrica Bolt. Čas. čs. Houbařů 4 : 24. Tloustnice kulovitá. Sarcosoma globosum Schm. Čas. čs.. Houbařů 4 : Starší názor na smrže [Morchella], Čas. čs. Houbařů 4 : 88. Šupinovka nádherná (Pholiota spectabilis F r.). Čas. čs. Houbařů 4 : 124. *) Pilát A. et Svrček M.: Sclerotinia Veselýi sp. n., nová hlízenka rostoucí na přesličce v Čechách. Čes. Mykol. 1 : , * * ) Tento a všechny následující články t tohoto roku ilustroval J. Kučera. 68

12 1925 Z potulek [O houbách z různých míst Čech], Čas. čs. Houbařů 5 : Řasnatka zední. Plicaria muralis Sow. Čas. čs. Houbařů 5 :4 4. Deštice síťnatá. Discina reticulata Grev. Čas. čs. Houbařů 5 : Muchomůrka císařská, císařka či králůvka [Amanita caesarea], Čas. čs. Houbařů 5 : Muchomůrka červená [Amanita muscaria]. Čas. čs.. Houbařů 5 : 71. Za prof. Dr. Františkem Bubákem. Čas. čs. Houbařů 5 : Čirůvka pětidílná Tricholoma quinquepartitum Fr. Čas. čs. Houbařů 5 : 81. Výstava hub. Čas. čs. Houbařů 5 : Baňka dutá či vosková. (Pustularia vesiculosa Bull.). Čas. čs. Houbařů 5 : Boltcovitka bezová [Auricularia sambucina]. Čas. čs. Houbařů 5 : Dřevnatka parohatá. X ylaria hypoxylon L. Čas. čs. Houbařů 5 : Strmělka kapustová. (Clitocybe decastes Fr.). Čas. čs. Houbařů 6 : Čirůvka špinavá. Tricholoma sordidum Schm. Čas. čs. Houbařů 7 : Kačenka náprstkovitá [Verpa digitaliformis]. Čas. čs. Houbařů 7 : Holubinka běločerná (Russula albonigra Kromb.). Čas. čs. Houbařů 7 : Nový případ otravy muchomůrkou zelenou [Amanita phalloides], Čas. čs. Houbařů 7 : Muchomůrka červená (Amanita muscaria L.). Čas. čs. Houbařů 7 : Picoa Carthusiana Tul., hlíznatka černá. Čas. čs. Houbařů 8 : Lošák ježatý [Hydnum cirrhatum]. Čas. čs. Houbařů 9 : 2 3. Lanýž letní [Tuber aestivum]. Čas. čs. Houbařů 9 : Houby v okolí Soběslave. 48 p., Praha. K O T L A B A : K P Ě T A S E D M D E S Á T ^ ] «R. V E S E L É H O Pilát A. et Veselý R.: O novém druhu kotrče z Krkonoš: kotrči Němcově, Sparassis Němecii sp. n. Čas. čs. Houbařů 12 : Pilát A. et Veselý R.: Species nova vernalis generis Tricholoma, T. Kavinae sp. n. Ann. mycol. 30 : Pýchavka hnědá Lycoperdon spadiceum Pers. na stepích v okolí pražském. Čas. čs. Houbařů 13 : Revisio critica Amanitarum europaearum, Ann. mycol. 31 : , tab [Ref. in Čas. čs. Houbařů 13 : ], Pilát A. et Veselý R.: De Lentino suavissimo Fries. Bull. Soc. mycol. France 49 : Amanita Muchomůrka. Atlas Hub evrop. 1 : 1 80, 40 photo O žampionech [Psalliota)] Naší Přírodou 1 : et 62 64, 3 fig.*) Jehnědka olšová (Ciboria amentacea Balb.). Naší Přírodou 1 : 146,1 fig. Májovka [Tricholoma gambosum]. Naší Přírodou 1 : , 2 fig. Opěnka [Pholiota mutabilis]. Naší Přírodou 1 : , 1 fig. O houbařích a houbách [Boletus], Naší Přírodou 1 : , 3 fig. O houbách hříbkovitých [Boletaceae], Naší Přírodou 1 : , 5 fig. O satanu [Boletus satanas]. Naší Přírodou 1 : 389, 1 fig. Nej jedovatější naše houba [Amanita phalloides]. Naší Přírodou 1 : , 4 fig. Šťavnatka zimní březnová či březnovka [Camarophyllus marzuolus]. Naší Přírodou 1 : , 1 fig. *) Dále jsou citovány jenom kresby R. Veselého, nikoliv fotografie apod. jiných. 69

13 Č E S K A M Y K O L O G E 13 (2) 1959 O lanýži [Tuber, Scleroderma], Naší Přírodou 1 : , 2 fig. O bedlách [Lepiota procera, L. rhacodes]. Naší Přírodou 1 : 508, 2 fig. O holubinkách [Russula drimeia, R. virescens]. Naší Přírodou 1 : , 1 fig. Zelenka a havelka [Tricholoma equestre, T. portentosum]. Naší Přírodou 1 : , 2 fig. Houbaři-znalci [Tricholoma nudum, T. personatum]. Naší Přírodou 1 : , 1 fig. Hvězdice [Geaster stellatus, G. fornicatus, G. minimus]. Naší Přírodou 1 : , 2 fig. Houby v zimě [Collybia velutipes]. Naší Přírodou 1 : Choroš lesklý [Polyporus lucidus]. Naší Přírodou 2 : , 1 fig. První jarní houby [Collybia tenacella, C. conigena]. Naší Přírodou 2 : 103, 1 fig. Palička [Tulostoma brumale]. Naší Přírodou 2 : 141, 1 fig. Hlízenka sasanková [Sclerotinia tuberosa]. Naší Přírodou 2 : , 1 fig. Ucháč [Gyromitra gigas]. Naší Přírodou 2 : , 1 fig. Několik našich podezřelých hub [Boletus satanas, Amanita regalis, A. pantherina, A. muscaria, Hygrophorus conicus etc.]. Naší Přírodou 2 : Šupinovka ranná [Pholiota praecox]. Naší Přírodou 2 : 301, 1 fig. Zlo a dobro muchomůrek [Amanita muscaria, A. spissa, A. rubescens]. Naší Přírodou 2 : , 2 fig. Čirůvka obrovská [Tricholoma colossus]. Naší Přírodou 2 : , 1 fig. Pstřeň [Fistulina hepatica]. Naší Přírodou 2 : , 1 fig. Holubinka osmahlá [Russula adusta]. Naší Přírodou 2 : 502, 1 fig. Holubinka černající [Russula nigricans]. Naší Přírodou 2 : , 2 fig. Čechratka černohuňatá [Paxillus atrotomentosus]. Naší Přírodou 2 : , 1 fig. Houba Maggi [Paxillus involutus]. Naší Přírodou 2: , 1 fig. Písečník tlustonohý [Pisolithus crassipes]. Naší Přírodou 2: , 1 fig. Hřib na hřibu [Boletus teratologie]. Naší Přírodou 2 : 661. Dvě zmrzlé sestřičky [Limacium lucorum, L. vitellum]. Naší Přírodou 2 : , 2 fig. Choroš troudový [Polyporus fomentarius]. Naší Přírodou 2 : , 2 fig. Pýchavka dlabaná [Lycoperdon caelatum]. Naší Přírodou 2 : , 1 fig. Choroš pohárkový [Polyporus perennis]. Naší Přírodou 2 : , 1 fig. Choroš březový [Polyporus betulinus]. Naší Přírodou 2 : Československé houby.. Lupenaté. Ed. 1, 234 p., Praha Dřevnatka mnohotvárná [Xylaria polymorpha]. Naší Přírodou 3 : 65 66, 2 fig. Kačenka česká [Verpa bohémica]. Naší Přírodou 3 : 108, 1 fig. Kališník obecný [Acetabula vulgaris]. Naší Přírodou 3 : , 2 fig. Klihatka černá [Bülgaria polymorpha]. Naší Přírodou 3 : , 1 fig. Penízovka šišková [Collybia conigena]. Naší Přírodou 3 : , 1 fig. Muchomůrka slámožlutá [Amanita junquillea]. Naší Přírodou 3 : , 1 fig. Ryzec peprný [Lactarius piperatus]. Naší Přírodou 3 : , 1 fig. Kyjanka Herkulova [Clavaria pistillaris], Naší Přírodou 3 : 427, 1 fig. Kropenatec zvoncový [Panaeolus campanulatus]. Naší Přírodou 3 : 466, 1 fig. Klouzek Boudierův [Boletus Boudieri]. Naší Přírodou 3 : , 1 fig. Hnojník vejčitý [Coprinus ovatus]. Naší Přírodou 3 : , 1 fig. Čirůvka mýdlová [Tricholoma saponaceum]. Naší Přírodou 3 : , 1 fig. Mlženka [Clitocybe nebularis]. Naší Přírodou 3 : , 1 fig. Čirůvka dvoubarvá [Tricholoma personatum]. Naší Přírodou 3 : , 1 fig. Sazovka kruhatá [Daldinia concéntrica]. Naší Přírodou 3 : , 1 fig. Choroš pestrý [Polyporus versicolor]. Naší Přírodou 3 : Boltcovitka bezová [Auricularia sambucina]. Naší Přírodou 4 : 26 27, 1 fig. Dřevomorka domácí [Merulius lacrymans]. Naší Přírodou 4 : , 1 fig. Outkovka rumělková [Trametes cinnabarina]. Naší Přírodou 4 : , 1 fig. Lakovka obecná [Laccaria laccata]. Naší Přírodou 4 : , 1 fig. Nejchutnější holubinky [Russula cyanoxantha]. Naší Přírodou 4 : , 1 fig. Ryzec ryšavý [Lactarius rufus]. Naší Přírodou 4 : , 1 fig. Ryzec pravý a huňatý [Lactarius deliciosus, L. torminosus]. Naší Přírodou 4 : , 2 fig. Pýchavka obecná [Lycoperdon gemmatum]. Naší Přírodou 4 : , 1 fig. 70

14 K O T L A B A : K P E T A S E D M D E S A T N A M R. V E S E L É H O Dubovnik [Polyporus frondosus]. Naší Přírodou 4 : Oříš a kotrč [Polyporus umbellatus, Sparassis crispa]. Naší Přírodou 4 : , 1 fig. Choroš plochý [Polyporus applanatus]. Naší Přírodou 5 : , 1 fig. Masečník kulovitý [Sarcosoma globosum], Naší Přírodou 5 : , 1 fig. Slušný pes a houby [Pes upozornil na Pleurotus ostreatus]. Naši Přírodou 5 : , 1 fig. Klanolístka [Schizophyllum commune]. Naší Přírodou 5 : , 1 fig. Syrovinka [Lactarius volemus]. Chvilky v Přírodě 1941 : , 1 fig. Hnojník inkoustový [Coprinus atramentarius]. Chvilky v Přírodě 1941 : , 2 fig. Pošvatka obecná [Amanitopsis vaginata]. Chvilky v Přírodě 1941 : , 2 fig Outkovka vonná [Trametes suaveolens]. Chvilky v Přírodě 1942 : 93 94, 1 fig. Anýzka [Clitocybe odora]. Chvilky v Přírodě 1942 : 138, 1 fig Choroš zimní [Polyporus brumalis]. Chvilky v Přírodě 1944 : 119, 1 fig. Outkovka borová [Trametes pini]. Chvilky v Přírodě 1944 : , 3 fig Strmělka číšovitá [Clitocybe cyathiformis]. Chvilky v Přírodě 1945 : 161, 1 fig. Československé houby.. Chorošovité a další stopkovýtrusé, vřeckaté. Ed. 1, 153 p., Praha. Škůdce jehličnanů [Trametes pini var. abietis]. Chvilky v Přírodě 1946 : , 1 fig Trsnatec sírový Grifóla sulphurea (Bull.) Pilát. Čes. Mykol. 1 : Písečník tlustonohý, Pisolithus crassipes D. C. Čes. Mykol. 1 : Slizák lepkavý [Gomphidius viscidus]. Chvilky v Přírodě : , 1 fig. K yjanka jazýčková [Clavaria ligula]. Chvilky v Přírodě 1948 : 152, 1 fig. Spálenka skořepatá (Ustulina vulgaris Tul., Hypoxylon ustulatum Bull.). Čes. Mykol. 2 : , 1 fig Naše žaludice (Disciseda compacta Czern. a. D. circumscissa B. et C.). Čes. Mykol, 3 : , 2 fig. Prášivka plstnatá [Bovista tomentosa (Vitt.) de Toni] na Slovensku. Čes. Mykol. 3 : Hřib krvavý Boletus sanguineus Fr. ex W ith. Čes. Mykol. 4 : Ouško hnědé [Otidea auricula (Schaeff.) Cooke], Čes. Mykol. 4 : Československé houby-. Lupenaté. Ed. 2, 233 p., Praha Příspěvek k biologii masečníku kulovitého Sarcosoma globosum (Schmid) Rehm. Čes. Mykol. 11 : 30 32, 1 tab. color, no. 25. Troudnatec pásovaný Fomes piniocola (Sow. ex Fr.) Gill. Čes. Mykol. 11 : , 1 tab. color, no. 28.*) 1959 Čarodějné kruhy na louce [Leucopaxillus giganteus]. Živa 45 [7 ser. nov.] : *) Ve 12. roč. Čes. Mykol. (3. číslo) uveřejnil R. Veselý r barevnou tabuli č. 31 H ym e- nochaete M ougeotii (Fr.) Cooke. 71

15 Č e s k á m y k o l o g i e 13 (2) 1959 Zusammenfassung Der Mykologe Rudolf Veselý wurde am 16. April 1884 in Soběslav (Südböhm en) als Sohn eines Landwirtes geboren. n seinem Geburtsort besuchte er die Lehrerbildungsanstalt. Nach Abschluß der Ausbildung arbeitete er als Lehrer und später als D irektor in Volksschulen. Seit 1904 unterrichtete er im k juw KĚĚm H k i * 4Evl ' fled. R. Veselý u keře bezu S am bu cus racem osa var. ten u ifolia s rozdřípeným i listy v lese na hradišti Sv ákov u Soběslavi, 21. V F o to dr. A. P ilát. Bezirk Pelhřimov, seit 1920 in Prag. Seit 1939 lebt er im Ruhestand in Soběslav. m Jahre 1921 gründete er gemeinsam mit D r. F. Sm otlacha die T s c h e c h o slowakische mykologische Gesellschaft, als deren Sekretär er 10 Jahre arbeitete. n dieser Gesellschaft hielt er viele Fachvorträge, daneben widmete er sich der Pilzbestimmung in der Beratungsstelle, veranstaltete viele Pilzausstellungen und unternahm zahlreiche mykologische Exkursionen in die Prager Umgebung. R. Veselý hat sich um die Popularisierung der M ykologie sehr verdient gemacht. Er veröffentlichte viele kleinere und größere Artikel, die er oft selbst illustrierte. Sie erschienen hauptsächlich in den Zeitschriften Časopis československých houbařů, Naší přírodou, Chvilky v přírodě und Česká mykologie. Sein Hauptwerk ist Československé houby. (1938, 2. 72

16 P L Á T : V Z A C N É JS K Y J A N K O V T É h o u b y ed. 1951),. ( ), in dem jede Art durch eine einfache Zeichnung dargestellt ist. Dieses W erk ist in der tschechoslowakischen mykologischen Literatur in seiner Art einzig dastehend. D ie einzige größere wissenschaftliche A rbeit R. Veselýs ist die Monographie der Gattung Wulstlinge (A m an ita), die im Jahre 1933 in,,annales m ycologici erschien und im Jahre 1934 in Atlas hub evropských bearbeitet wurde. M it A. Pilát hat R. Veselý T rich o lo m a K a v in ae Pil. et Ves. und S p arassis N ěm ecii Pil. et Ves. beschrieben. Zu Ehren Veselýs wurde eine neue Art S clero tin ia V eselý i Pil. et Svr. benannt. R. Veselý ist trotz seines hohen Alters körperlich und geistig sehr rege und arbeitet noch fleißig. Außer der M ykologie beschäftigt er sich noch mit Lepidopterologie, Botanik der G efäßpflanzen und mit Conchyliologie. Die tschechoslowakischen M ykologen wünschen R. Veselý Gesundheit und Ruhe für weitere Jahre fruchtbarer Arbeit. A d multos annos! Vzácnější kvjankovité houby nalezené v Čechách r Species rariores Clavariacearum in Bohemia anno 1958 lectae A lbert Pilát Autor přináší vyobrazení a poznámky k vzácnějším druhům kyjankovitých hub, které dostal během r k určení od různých českých mykologů, hlavně však od dr. E. W i- chanského z Kinského sadů v Praze. Auctor icones et adnotationes ad species rariores C lavariacearum in Bohemia anno 1959 lectas, affert. M aterialia praesertim a Doctore E. W ichanský e horto publico Kinského sady dieto, Pragae, determinationis causa obtinuit. R ok 1958 byl na houby celkem chudobný. Teprve pozdě na podzim se objevily ve větším množství, a to hlavně pozdně podzimní druhy. Protože však valná část kyjankovitých hub fruktifikuje pozdě, dostaly se mi do rukou četné vzácné a zajímavé druhy. V době, kdy jsem připravoval svou práci Přehled hub kyjankovitých-clavariaceae se zvláštním zřetelem k československým druhům Übersicht der europäischen C lavariaceen unter besonderer Berücksichtigung der tschechoslowakischen A rten (Sborník Nár. musea v Praze vol. 14B pp. 129 až 256, tab. X V X L V, 1958), neměl jsem tyto druhy po ruce a proto jsem jejich snímky nezařadil, nebo jsem zařadil obrazy méně vhodné, protože jsem tehdy neměl lepší m ateriál k dispozici. Letos donášel mi celý rok kyjankovité houby hlavně dr. E. Wichanský. Sbíral je většinou v Kinského sadech v Praze nebo na jiných lokalitách v blízkém okolí Prahy. D ěkuji mu za to srdečně a zároveň vyslovuji svůj obdiv nad jeho pílí a trpělivostí, bez níž nelze tyto drobné houby v přírodě nalézt. Protože mi donášel plodnice zcela čerstvé, mohl jsem nejlepší z nich pohodlně ofotografovat. Větší část snímků je připojena k této práci. Obsáhlý a zvlášť cenný m ateriál kyjankovitých hub jsem dostal od dr. M. S v r č k a a dr. J. Kubicky, kteří v roce 1958 se třikrát vypravili za houbami do Belanských Tater. Pozdně podzimní cesty, jejíž výsledky byly zvlášť bohaté, se zúčastnil také s. B. V y t o u š, preparátor botanického oddělení a s. B. Hřebíková. Obsáhlý m ateriál, který mi předali ke zpracování čerstvý, jsem zpracoval a výsledky uveřejním v práci Kyjankovité houby z B e-

17 Č E S K A M Y K O L O G E 13 (2) 1959 Pterula inultifida F r. Ště tin á če k mnoho k 1 a n n ý. D olní Jirča n y u Prahy. 26. X sbíral dr. E. W ichanský. D olní Jirča n y prope Pragam, 26. X ad acus et ramulos P iceae excelsae ad terram Dr. E. W ichanský legit. Photo A. P ilát. lánských Tater C lavariaceae e montibus Tatra Belaěnsis Carpatorum Centralium ve Sborníku Nár. musea v Praze 15B, sešit 2, Pterula inultifida F r. Štětináček mnohoklaný. Cf. Pilát, Acta Mus. nat. Pragae 14B : 146, [Fig. p ] Tato vzácná a zajímavá houba roste v lesích na zemi na nahromaděných větvičkách smrkových, promíšených jehličím. O bjevuje se většinou ve větším množství pohromadě. Sám jsem ji v přírodě nikdy nenalezl. Proto jsem byl velmi potěšen bohatým materiálem, který mi donesl dr. E. W ichanský ze smrkového lesa u Dolních Jirčan nedaleko Prahy 26. X Některé plodnice jsou vyobrazeny na připojených snímcích. Je to kyjankovitá houba, drobná a velmi jemná, od base rozvětvená. Je jí větve ční hustě vedle sebe kolmo vzhůru. Plodnice, jež jsou 1 4 cm vysoké, jsou většinou nahloučeny v hustých trsech vedle sebe, takže jednotlivé plodnice před vypreparováním nejsou ani patrné. Jejich tenké větve, sotva 1 mm tlusté, jsou nahloučené. Barva živých plodnic je zprvu bělavá až bledě naokrovělá, uschlé jsou tmavší, hnědavé až i hnědé. Drobné, bezbarvé a hladké výtrusy měří 5 6,5 X X 3,5 4 Hyfy jsou dimitické, 3 6 p tlusté, skeletové více tlustostěnné. C harakter plodnic je dobře patrný na fotografiích, hlavně na zvětšeném snímku. 74

18 P L Á T : V Z Á C N É J S K Y JA N K O V T É H O U B Y..HÍSri W&Stobám^^ĚlĚJdtíĚF JjjOr JmfflllM^^raMPralgl«lij & "'' v; ^ W SJÁ J i y f j y ^ d M i l ** «ViT 1 r w ^ w U S Ř těmjw ^ fh^'\' j^l vllff */tft- ^(Mfr ÍsjPiSb 99 Pterula multifida F r. Ště tin á če k mnohoklanný. Dolní Jirča n y u P rahy, 26. X. J958 sbíral dr. E. W ichanský. D olní Jir č a n y prope Pragam, 26. X ad acus e t r; mulos P iceae excelsae ad terram in silva Dr. E. W ichanský legit. Photo A. P ilát. R am aria apiculata (F r.) Donk. Kuřátko přišpičatělé. Cf. Pilát, Acta Mus. nat. Pragae 14B : 166, [Fig. tab..] Jeden v mála druhů kuřátek, které rostou na dřevech. Jeho podhoubí žije v trouchnivém dřevě smrkovém, hlavně v pařezech. Plodnice se tvoří bud přímo na pařezech nebo v těsné jejich blízkosti a podhoubím jsou se dřevem spojeny. Jsou v mládí krémově okrové, pak tmavší, okrově hnědé, a což je zvlášť nápadné, pokud jsou mladší a šťavnaté, pomačkáním špinavě zelenají. Toto zelené zbarvení však není příliš intenzivní a starší plodnice nezelenají vůbec. Konsistence dužniny je dosti tuhá a pružná a proto jsou méně lámavé než většina druhů rodu R a m a ria S. F. Gray. Výtrusy jsou elipsoidní, 7 9 X 3,8 5 fx veliké, bledě okrové, jemně bradavčitě drsné až skoro hladké. Není to druh příliš vzácný, ale také nikoliv hojný a skoro nikdy se nevyskytuje na lokalitě ve větším množství pohromadě. Pěkně vyvinutou plodnici, která je vyobrazena na připojené fotografii, nalezl na smrkovém pařezu u Dolních Jirčan nedaleko Prahy 26. X dr. E. W ichanský.

19 Č e s k a m y k o l o g i e 13 (2) 1959 Ram aria mairei Donk. Kuřátko Maireovo. Cf. Pilát, Acta Mus. nat. Pragae 14B : 178, [Fig. tab..] Tento druh je v Československu poměrně dosti rozšířen z roviny až vysoko do hor, kde vystupuje skoro až k hranici lesa. Není však nikde hojný. Plodnice nacházíme většinou jen ojediněle. Je dosti proměnlivý tvarem i zbarvením. M ladé plodnice se od dospělých značně liší, podobně jako u většiny velkých masitých druhů kuřátek. V literatuře (i naší) bývá většinou uváděn pod jménem C lav aria (R a m a ria ) p a llid a sensu Bresadola a Ricken. C lav aria p allid a Berkeley et Curtis 1869 však není totožná s tímto druhem [patří pravděpodobně k R am ariop sis ku n zei (F r.) D onk.] a proto Donk 1933 přezval R a m a ria p a llid a sensu Bres. a R icken na R a m a ria m airei Donk. Konečky mladých plodnic bývají nadechle bledě lilákové nebo načervenalé; toto zbarvení se však brzo ztrácí a dospívající i dospělé plodnice jsou celé jednotně bledě okrově žluté. T ře š ňová část bývá značně tlustá, stejně jako větve prvního stupně a podobně jako ostatní více nebo méně nápadně podélně vrásčité. Výtrusy jsou bledě zbarvené, jem ně drsné, podlouhle elipsoidní a značně veliké, X 4 6 fi. Jedna dospělá plodnice, kterou nalezl v lese u Voznice nedaleko D obříše 5. X dr. E. W ichanský, je vyobrazena na připojené fotografii. Ram aria gracilis ( F r.) Quél. Kuřátko něžné. Cf. Pilát, Acta Mus. nat. Pragae 14B : 162, [Fig. tab..] Prostředně veliký druh, jehož plodnice jsou zprvu bílé, pak trochu hlínově nahnědlé, hlavně odspodu, později až kožově žluté nebo bledě okrové, s poměrně slabě vyvinutou třeňovou částí, dosti bohatě rozvětvené, na dolejšku s nápadnými bílými provazci myceliovými. Celá plodnice za živa voní dosti intensivně po a n ý z u, čímž je tento druh nápadný a snadno poznatelný. Bohužel však plodnice zcela mladé a zaschlé, a pak ty, které se pomalu vyvinovaly pozdě na podzim za studeného počasí, nevoní skoro vůbec. Ty možno pak snadno zaměnit s jinými podobnými druhy, např. i s L en ta ria m ich en eri (B. et C.) Corner, která však má výtrusy zcela bezbarvé a hladké. K uřátko něžné, jako druh rodu R a m a ria S. F. Gray, má výtrusy zbarvené a bradavčité. Jsou však zbarvené jen velmi slabě bledě žlutavě okrově, takže někdy pod mikroskopem vypadají skoro bezbarvě a jejich bradavčitost je jen nepatrná, takže jsou skoro hladké a 5 7 X 3 4 /j. veliké. Prach výtrusný je krémově žlutavý. Rovněž mladé plodnice se od dospělých značně liší. Je to tedy druh dosti proměnlivý, který může být snadno zam ě něn s jinými. Roste na zemi v jehličnatých lesích z roviny až vysoko do hor, kde vystupuje místy skoro až k hranici lesa. Je roztroušeně rozšířen patrně v celém mírném pásu severní polokoule a byl zjištěn také v Jižní Austrálii, kde roste pod P inus ra d ia la a P. insignis, a kam byl patrně zavlečen. K rásně vyvinuté plodnice, z nichž některé jsou vyobrazené na připojené fotografii, nalezl ve smrčině u Sliače na Slovensku 1. X ing. K arel Kříž. Byly čerstvé a dobře vyvinuté, ale když jsem je dostal, vůbec po anýzu nevoněly. Vyrostly asi dva dny před napadnutím sněhu a vyvíjely se patrně za studeného počasí a po dlouhou dobu. Jinak však makroskopisky i mikroskopisky byly shodné s oněmi, jež 4. X sbíral v Belanských Tatrách v Holubyho dole dr. M. Svrček, jenž mi zaslal a jež voněly po anýzu velice intenzivně a velmi nápadně. Clavariadelphus ligula ( F r.) Donk Kuřátovník stužkovitý. Cf. Pilát, Acta Mus. nat. Pragae 14B : 188, [Fig. p. 77] Zajímavou abnorm ální formu tohoto druhu, který u nás je dosti hojný 76

20 P L Á T : V Z A C N E JS K Y JA N K O V T É H O U B Y alespoň v některých krajinách nalezl dr. E. Wichanský ve smrčině u D olních Jirčan nedaleko Prahy 2. X Je vyobrazena na připojené fotografii. Tyto abnorm álně vyvinuté plodnice jsou skoro neplodné a pozoruhodné hlavně tím, že některé jsou na temeni skoro uťaté a mají náběh k vytváření kloboučků, asi podobně jako C lav a riad elp h u s truncatus (Q u él.) Donk. Vyobrazené plodnice vyrostly za dosti studeného počasí. M ělo-li toto vliv na jejich podivné U Ě B F f -* :*«' f l ( f T m m : M H F f v - w v H - H v J l í m - i j n M H L A H A fl 9 L v. B á >/ ',. A V J m m Clavariadelphus ligula (Fr.) D onk K u řá tk o v n ík stužkovitý. Ve sm rčině u D olních Jir č a n nedaleko P rahy 2. X sbíral dr. E. W ichanský. A bnorm ální form a. n pieeto prope Dolní Jirča n y haud procul Pragam ad terram 2. X Dr. E. W ichanský legit. Specim ina abnorm alia. Photo A. P ilát. utváření, nebo jde-li dokonce o nějakou virosu, nemohu říci. Rozhodně však nejsou napadeny žádným houbovým parasitem, ani hmyzem, neboť po cizích organismech jsem v nich marně pátral. Plodnice jsou statnější a hlavně tlustší, než normálně vidíváme u tohoto druhu. když jsou skoro neplodné, přece několik výtrusů jsem nalezl, a ty byly zcela norm ální, 9 12 X 4 5 /u veliké. C la v a ria d elp h u s ligula (F r.) Donk je rozšířen patrně v celém mírném pásu severní polokoule a roste hlavně v lesích jehličnatých na zemi na jehličí. Někteří autoři jej udávají také z lesů listnatých, není však jisté, zda nejde o záměnu se zakrslými plodnicemi C lav a rid elp h u s pistillaris (F r.) Donk. Sám jsem kuřátkovník stužkovitý nikdy v listnatých lesích nenalezl a také herbářové doklady, které jsem ohledával, všecky měly na basi zarostlé smrkové jehličí. Typhula phacorrhiza F r. Paluška hlízkatá. Cf. Pilát, Acta Mus. nat. Pragae 14B : 195, [Fig. tab..] Tento největší druh celého rodu je zároveň také nejhojnější alespoň ve skle- 77

21 Č e s k á m y k o l o g i e 13 (2) 1959 rotiovém stadiu. Jeho nápadná sklerotia (S clerotiu m scu tellatu m ) nalezneme skoro všude na spadaném listí celé řady listnatých stromů, ale také na odumřelých bylinách dvouděložných a na travách, a to od jara až do podzimu. Jsou 2 6 X 1,5 3,5 mm veliká, obyčejně zploštělá, elipsoidně pecičkovitá až okrouhlá, někdy na okraji i laločnatá, v mládí bledá, pak kožově hnědá, někdy s odstínem oranžovým, posléze tmavohnědá, hladká, ve stáří trochu vrásčitá. R^- kj H l W f l BBFak ' wě SBkil Wám Bb h SHv. J H. i B M >, W tb B B M Ě H Ě Ě Sj S S V J ( M M mo l w J m B m h K J Clavulinopsis helvola (Fr.) Corner f. geoglossoides (Corner) K y jo v ec ostn ov ý tru sý jazourkovitý. Mezi travou v Kinského sadech v Praze 12. X sbíral dr. E. W i chanský. Loco graminoso ad terram in horto publico K inského sady dieto, Pragae, 12. X Dr. E. W ichanský legit. Photo A. Pilát. Tvoří se na povrchu listů a jsou k nim připojena kratičkou, ale zřetelnou tm avohnědou až červenohnědou stopečkou. Na podzim bývají částečně uvolněná, protože do té doby většinou listy jsou již značně ztrouchnivělé. Za přízn i vých povětrnostních podmínek na podzim, hlavně v říjnu, počnou fruktifikovat. Z každého sklerotia vyroste jedna (vzácně kdy 2 3) nitkovitě kyjovitá, 3 až 14 cm dlouhá plodnice, která má plodnou část dosti zřetelně rozlišenou od třeňovité části neplodné. Plodná část bývá 0,5 1 mm tlustá, stopka 0,3 0,8 mm, při čemž délka její je většinou odvislá od toho, jak hluboko ve vrstvě listů sklerotium leží. N ajiti plodnice v přírodě je velmi obtížné, neboť jsou nenápadné a rychle pomíjivé. Fotografie plodnic tohoto druhu z přírody jsem v literatuře, kterou mám k disposici, nikde nenalezl a sám jsem také fruktifikovat tento druh v přírodě nikdy neviděl. Byl jsem proto velmi potěšen, když mi bohatý m ateriál plodnic donesl 14. X z Kinského zahrady v Praze s. dr. E. W ichanský. Vidíme jej z části na p řipojených dvou snímcích; na jednom z nich je hromádka listů, z níž vyrůstá množství plodnic, a na druhém jsou vypreparované plodnice i se sklerotii, z nichž 78

22 H P L Á T : V Z Á C N Ě JŠ Í k y j a n k o v i t é h o u b y H vyrůstají. Výtrusy tohoto druhu jsou tvarem dosti proměnlivé, elipsoidní až vál- H covitě elipsoidní, na jedné straně zploštělé, tenkostěnné, bez kapek, X H X 4,7 fi veliké. Houba je rozšířena v celém mírném pásu severní polokoule, ale její plodnice naleznem e v herbářích jen spoře. T řeň nese na povrchu kaulo- H cystidy, jež jsou u tlusté, válcovité, na dolejší části slabě tlustostěnné, H bezbarvé, hladké a nepřehrádkované. m O/ :, ' 1 ' ' A, ' \ ^ 'i'! Clavaria acuta F r. K y ja n k a špičatá. V trávě v Kinského sadech v Praze 12. X sbíral dr. E. W ichanský. n gramine in horto publico "K inského sady dieto 12. X Dr. E. W ichanský legit. Photo A. P ilát. C lavaria acuta F r. Kyjanka špičatá. Cf. Pilát, Acta Mus. nat. Pragae 14B : 224, [Fig. p. 79.] Tato drobná bílá až skoro bezbarvá kyjanka je rozšířena u nás roztroušeně, ale pro nenápadné zbarvení a drobné rozměry je většinou přehlížena, takže dosud zjištěné lokality nejsou příliš četné. Roste většinou mezi travou a mechem, a to jak mimo les, tak i v lesích, hlavně řidších. Nalezneme ji na velmi teplých místech, např. na výslunných travnatých pahorcích a skalních stepích v praž- ském okolí, ale také na místech studených, ba dokonce vysoko v horách, kde stoupá místy až skoro na lesní hranici i nad ní. V yobrazené plodnice nalezl v Kinského sadech v Praze 12. X dr. E. W ichanský mezi trávou na otevřeném místě. Je to druh rozšířený patrně v mírných pásech obou polokoulí, který jednak za- sáhuje částečně i do subtropů a naopak také do krajů značně chladných, takže má jistě velmi širokou biologickou amplitudu. Fruktifikuje většinou až pozdě na podzim, hlavně v říjnu a listopadu, kdy i suchá místa jsou podzimními dešti značně zavlažena. C lavaria argillacea F r. Kyjanka hlínová. Cf. Pilát, Acta Mus. nat. Pragae 14B : 221, [Fig. tab. V.]

23 Je to zajímavý druh hlavně po stránce ekologické. Roste totiž na nejchudších kyselých půdách, hlavně písčitých nebo v řídkých borových lesích na písku, hlavně tam, kde se vyskytuje vřes a některé lišejníky, např. C lad o n ia ran giferin a. O bjevuje se však i na rašelinách a na pahorcích mezi travou, kde však vlivem nepříznivých ekologických podmínek je vegetace prořidlá. V krajích s půdami! úrodnějšími nebo s půdou více alkalickou chybí skoro úplně. V okolí pražském \ je velmi vzácný. V oblasti vápenců se vyskytuje jen tam, kde jsou staré říční terasy nebo kde je svrchní vrstva půdy vodou vyluhována. V jižních Čechách je místy velmi hojný. Protože roste většinou na půdách velmi suchých, fruktifikuje až pozdě na podzim, kdy již dešti jsou dostatečně provlhčeny. i K rásné plodnice, které jsou vyobrazeny na dvou připojených snímcích, nalezli dr. J. Kubická a dr. M. Svrček na písčité půdě v plírodni reservaci,,m šály nedaleko Třeboně mezi vřesem a lišejníkem sobím 29. X Je to druh snadno poznatelný, který se zevnějškem dosti podobá některým žlutě zbarveným, jednoduchým druhům z rodu C lav u lin opsis Overeem, ale je [ bledší, kožově žlutavý, bledě špinavě žlutý nebo bledě citronový až i nazelenale žlutý. Hyfy má 3 25 tlusté, tenkostěnné a druhotně přeh.rádj kované, bez přezek, čímž se liší od podobných druhů rodu C lavulii nopsis, které m ají hyfy většinou tenčí, přezkaté a nikdy druhotně přehrádkované. Výtrusy má poměrně veliké, jako většina druhů rodu C lav aria s. str., bezbarvé, i hladké, válcovitě elipsoidní, na jedné straně zploštělé a obyčejně i trochu prohnuté, s celkem malým apikulem a četnými drobnými kapkami v obsahu, 8 až 12 X 4,5 6 j. veliké. Pro pozdně podzimní výskyt, drobné rozměry a celkem nenápadné zbarvení bývá přehlížena. Je mnohem hojnější např. v jižních Čechách, než by bylo lze soudit ze sporých dokladů v herbáři Národního musea v Praze, které jsem uvedl ve své citované práci. j i í Č E S K A M Y K O L O G E 13 (2) 1959 Ramariopsis kunzei (F r.) Donk Kuřinec Kunzeův. Cf. Pilát, Acta Mus. nat. Pragae 14B : 227, [Fig. tab..] Tento drobný rozvětvený druh je nápadný pružnou, nelámavou dužninou a výrazně sněžně bílou barvou plodnic, jež rostou obyčejně v trávě. Rozvětvením a délkou třeňové části se dosti mění podle toho, roste-li ve vyšší nebo nižší trávě nebo vyrůstá-li např. z myší díry apod. Pom ěrně protažené plodnice donesl mi 2. X z Kinského sadů v Praze dr. E. W i c h a n s k ý. Jsou vyobrazeny na připojené fotografii. Mikroskopicky je tato kyjankovitá houba velmi význačná, neboť má nápadně malé, skoro kulaté nebo široce elipsoidní výtrusy, jež jsou bezbarvé a na povrchu bradavčitě o s t n i t é. Na dolejšku jsou opatřeny malým apikulem a v obsahu mají většinou prostředně velikou olejovou kapku. Pro bezbarvé ostnité výtrusy -utvořil pro ni Donk rod R am ariop sis, kam patří ještě několik našich druhů, jež jsou však menší a jinak zbarvené. R a m a riop sis ku n zei ( F r.) Donk je rozšířena v rovině, ale stoupá také vysoko do hor. V Belanských Tatrách ji na př. nalezli dr. Svrček a dr. Kubická ještě ve výši 1240 m.! Clavulinopsis helvola ( F r.) Corner Kyjovec ostnovýtrusý. Cf. Pilát, Acta Mus. nat. Pragae 14B : 232, [Fig. p. 78, tab. V.] i K rásné plodnice tohoto zajímavého druhu s ostnitě bradavčitými, kulatými 4 7 X 3,5 6,u velikými výtrusy donesl z Kinského sadů v Praze 23. X

24 P L Á T : V Z Á C N Ě JŠ Í k y j a n k o v i t é h o u b y s. dr. E. Wichanský. Tvarem jsou dosti proměnlivé, válcovitě kyjovité až i dosti tlustě kyjovité a rostou jednotlivě nebo po několika málo v trsu. Jsou zbarvené živě žlutě nebo až chromově žlutě s oranžovým odstínem. Tvarem a i zbar- ; vením se velice podobají C lav u lin op sis p u lch ra (P eck) Corner, takže je nelze j makroskopicky někdy asi bezpečně rozeznat. Podobná je také C lavu lin opsis lu teo-a lb a (R e a ) C orner, jež však bývá bledší. Plodnice C lav u lin opsis p u lch ra (Peck) C orner bývají většinou štíhlejší než n! «r W p K W g m m w Ě «S r a l 1 s f t m. llg H t B Ě m Ě b H m H l S l v E B Ě Š W % W M m h 5 w a* «1» ilb SBÉĚ W E ŠS i? M m Ji f l H K l B H B S b H B H S B fe S R g S j i B y " m B B S jfifife WW -3 0 g a f t Y s g n & f e i N f i n B H q b b i & ě J B p J R S B Ě S m P e B h Í s B ž t m i e Í w h B f l r 11 * TgSfflj B S i S Á ^ ^ Ě ju a 3S & ty u N M n P B B fr W ď j M ř N u ^ l B Ž ^ a H B g H M B B n M n t t f l S H B B M P jt d f l H B 2 É aw ahbm k. H B B S H s S H v *' jb f l f l B B F Clavulinopsis lutťo-alba (R ea) Corner var. latispora Corner. K y jo v ec žlutobílý sirokovýtrusý. N a zemi u Poříčan v Čechách 16. X sbíral dr. E. W ichanský. Ad terram prope Poříčany, Bohem iae, 16, X Dr. E. W ichanský legit. Photo A. P ilát. plodnice Cl. llelv ola ( F r.) C orner, jež jsou někdy dosti tlusté nebo i ploše smačklé a ke konci trochu vřetenovitě ztenčené. Corner tuto formu označuje jako jako var. geoglossoides Corner ( = C lav aria g eo g lo ssoid es Boudier et Patouillard, Bull. Soc. mycol. France 42 : t. 4, f. 1, 189 2). Tyto statnější a tlustší plodnice mívají i trochu větší výtrusy, 7 9 x v průměru. [Fig. p. 78.] Plodnice této formy nalezl 12. X j dr. E. W i chanský v Kinského sadech v Praze, kde rostly společně s tence ; válcovitými, normálními, takže pravděpodobně není to odrůda stálá, nýbrž jen i forma či spíše ekomorfosa, vznikající za příznivých ekologických podmínek. j Čerstvé plodnice formy norm ální i této formy g eo g lo ss o id es jsou vyobrazené na dvou připojených fotografiích. C lav u lin opsis h e lv o la (F r.) C orner roste u nás roztroušeně v lesích i na travnatých pahorcích mimo les, ale také v sadech a na jiných travnatých místech. 81

25 j (F r.) Corner, později se však zbarvují do hnědá. Je rozeznatelný na první pohled i tím, že je 2 3 X skoro dichotomicky rozvětvený a plodnice jeho nejsou křehké, nýbrž pružně masité, nelámavé. Basidie jsou normálně tetrasporické, X X 7 9 fj. veliké, se sterigmaty 6 10 fx dlouhými. Výtrusy jsou skoro kulaté, 4,5 7 u v průměru, s nápadným, 1 1,5 x dlouhým a tlustým apikulem na basi, dosti tlustostěnné, hladké, bezbarvé, s jednou velikou kapkou olejnou v plasmatickém obsahu. 12. X a 23. X mi donesl s. dr. E. Wichanský z Kinského sadů v Praze plodnice, které měly basidie dvouvýtrusé, X 7 8 tu veliké. V ý trusy měly dokonale kulaté s velikou kapkou a nápadným apikulem. Byly trochu větší, než norm álně bývají, asi 8 x v průměru. Hyfy byly 3 5 x tlusté. Plodnice z prvního sběru (12. X. 1958) byly málo rozvětvené, mm ; vysoké, žloutkově žluté, později trochu špinavě nahnědlé (viz fotografii). Plodj č e s k a m y k o l o g i e 13 (2) 1959 Mimo Evropu byla zjištěna také na ostrově Teneriffš, v Japonsku, v Jižní Africe a v USA. Je tedy pravděpodobně rozšířena v m írných pásech obou polokoulí.! Clavulinopsis corniculata ( F r.) Corner Kyjovec parohatý. Cf. Pilát, Acta Mus. nat. Fragae 14B : 236, ' Za živa žloutkově žluté plodnice tohoto druhu mají v mládí skoro stejný b a r vený odstín jako C lavu lin opsis pu lchra (P eck ) Corner nebo C lavu lin opsis h elv o la» ^ W Ě jjsjg W jjl < JSB tk ^9i9HlrasBSEÍBSKiB^^HBR9HsiHiHBKHH^KH9B^Kil^B šc&ekfitl. H B auskwtrri Ess ŽŮ <:,W! f ; 'V V ^ r '" ' ; ra * k. *! tewěrsk^e''jm, gbďhb k ^ b h K ji r ^ ^ p ň J g - J a m H r ;. ^ *MgĚL H m w M «í u b b H g Ě Ě ř JB m w ^ Ě Ě S S i S S 3 B B te ^ ^ E l.'w p j ^ ^ M ^ w.' -. ^ - ;. ^.^..v';, '.. n' '... v.»< vtfftpte ^ HtsS, *-. ^. '. ; ^ť;r -žp< Clavulinopsis luteo-alba (Rea) Corner K y jo v ec ž 1 u t o b í 1 ý. Mezi travou u Třeboné 14. X sbíral dr. J. K ubíčka. Loco graminoso ad terram prope Třeboň, Bohem iae m erid., 14. X Dr. J. K ubíčka legit. Photo A. Pilát. 82

Osoba, která hodlá prodávat volně rostoucí jedlé houby musí mít osvědčení prokazující znalost hub a oprávnění k podnikání.

Osoba, která hodlá prodávat volně rostoucí jedlé houby musí mít osvědčení prokazující znalost hub a oprávnění k podnikání. Osoba, která hodlá prodávat volně rostoucí jedlé houby musí mít osvědčení prokazující znalost hub a oprávnění k podnikání. Tuto povinnost stanovuje zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích,

Více

Kde houby rostou? ekosystém.

Kde houby rostou? ekosystém. Kde houby rostou? Obecně řečeno, prakticky všude. Houbaře a milovníka přírody obyčejně jako první napadne, že největší spektrum velkých i malých druhů hub samozřejmě najdeme v lese. Ovšem není les jako

Více

Věčko 1-18, Rozeznat vybrané typy hub

Věčko 1-18, Rozeznat vybrané typy hub Věčko 1-18, Rozeznat vybrané typy hub Pravidla: Z vybraných 10 hub rozeznat alespoň 9 a určit jedlá/nejedlá/jedovatá, popřípadě znát houbu se, kterou se dá zaměnit Hřib kovář Roste v jehličnatých, smíšených

Více

Číslo klíčové aktivity: V/2 LABORATORNÍ PRÁCE- HOUBY. Tematická oblast: Žák si procvičí znalosti a prohloubí vědomosti z kapitoly Houby.

Číslo klíčové aktivity: V/2 LABORATORNÍ PRÁCE- HOUBY. Tematická oblast: Žák si procvičí znalosti a prohloubí vědomosti z kapitoly Houby. Název projektu: Pořadové číslo projektu: Název klíčové aktivity: Modernizace vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.3811 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY V OBLASTI PŘÍRODNÍCH VĚD Číslo klíčové aktivity: V/2 Název DUM:

Více

VYHLÁŠKA č. 475/2002 Sb. ze dne 31. října 2002,

VYHLÁŠKA č. 475/2002 Sb. ze dne 31. října 2002, VYHLÁŠKA č. 475/2002 Sb. ze dne 31. října 2002, kterou se stanoví rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení (vyhláška o zkoušce

Více

HOUBY NAŠICH LESŮ. Jedlé houby, které rostou v okolí Cizkrajova

HOUBY NAŠICH LESŮ. Jedlé houby, které rostou v okolí Cizkrajova HOUBY NAŠICH LESŮ Jedlé houby, které rostou v okolí Cizkrajova 1. Muchomůrka růžr ůžovka Klobouky jsou 5 18 cm široké, v mládí polokulovitě sklenuté,, pak polosklenuté až ploché,, masité, masově růžové

Více

Zkouška ze znalosti hub

Zkouška ze znalosti hub Zkouška ze znalosti hub V 3 odst. 8 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 110/1997

Více

aneb Malá exkurze do království hřibovitých hub

aneb Malá exkurze do království hřibovitých hub MYKOLOGIE Hřib je jedna z mála věcí, před níž každý rád ohne svůj hřbet ba i na kolena klekne Vpředstavách většiny lidí vždy byl a je symbolem jedlých hub hříbek, hřib neboli hřiban, protože hřib představuje

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Šrámková Lenka NÁZEV: VY_32_INOVACE_2.3.13.4._PŘ TÉMA: společenstva lesů ČÍSLO PROJEKTU:

Více

Největší rody lupenatých hub. základní znaky

Největší rody lupenatých hub. základní znaky Největší rody lupenatých hub základní znaky Cortinarius (pavučinec, 1000) v dosp. rezavohnědé lupeny (rezavý v.p.), velum v podobě kortiny, mykorizní makro: slizkost/hygrofánnost klobouku a slizkost třeně,

Více

Jedovaté a nejedlé houby

Jedovaté a nejedlé houby Jedovaté a nejedlé houby Muchomůrka červená Muchotrávka červená, Amanita muscaria Jedovatá. Obrázek 4: Muchomůrka červená Klobouk je široký 100-180 mm, ohnivě červený (někdy oranžový), zpočátku kulovitý,

Více

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009 Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009 Ekologická a mykologická osvěta, poradenská a informační činnost zaměřená na velké houby-makromycety, s cílem zvýšení prevence

Více

Klouzek žíhaný Suillus collinitus (Fr.) Kuntze Syn.: Suillus fluryi Huijsman

Klouzek žíhaný Suillus collinitus (Fr.) Kuntze Syn.: Suillus fluryi Huijsman Hriby_054_107 28.3.2009 14:52 Stránka 74 Klouzek žíhaný Suillus collinitus (Fr.) Kuntze Syn.: Suillus fluryi Huijsman Klobouk je 50 100 mm široký, zprvu polokulovitý, potom klenutý až rozložený, hnědý,

Více

Rozmnožování hub. Typy hniloby dřeva. Hlenky. Mechy. Lišejníky. Řasy

Rozmnožování hub. Typy hniloby dřeva. Hlenky. Mechy. Lišejníky. Řasy Rozmnožování hub Ostatní organizmy Dřevokazné houby - stopkovýtrusné Rozmnožování organizmů, které se řadí k houbám, je velmi variabilní a značně složité. Stopkovýtrusné houby, které jsou i níže uvedené

Více

Seznam hub na poznávačku (Bi)

Seznam hub na poznávačku (Bi) Seznam hub na poznávačku (Bi) nádorovka kapustová (Plasmodiophora brassicae) - hlavní znaky působí nádorovitost košťálové zeleniny, hypertrofii kořenů a následný úhyn plíseň hlavičková (Mucor mucedo) -

Více

Naučná stezka o houbách na trase Dobřichovice - Řevnice

Naučná stezka o houbách na trase Dobřichovice - Řevnice Naučná stezka o houbách na trase Dobřichovice - Řevnice Tato naučná stezka vznikla jako součást diplomové práce o makromycetech v okolí Řevnic a Dobřichovic. Stezka přibližně kopíruje modrou turistickou

Více

Atlas jedlých hub. Hřib smrkový. Roste: červenec listopad

Atlas jedlých hub. Hřib smrkový. Roste: červenec listopad Atlas jedlých hub Hřib smrkový Roste: červenec listopad Klobouk 6 25 cm, světle nebo tmavě hnědý, jako ojíněný, vyklenutý. Rourky v mládí bílé, pak žlutozelené, jako u všech hřibovitých hub jinak zbarvené

Více

ACTA MUS. RICHNOV., SECT. NATUR. 12(2): 50 56, (2005)

ACTA MUS. RICHNOV., SECT. NATUR. 12(2): 50 56, (2005) 50 1 2 3 4 5 6 13 7 8 Zajímavé nálezy hub na Solnicku Some interesting finds of fungi in eastern Bohemia Jan Jahelka 517 01 Solnice, jahelka60@seznam.cz Klíčová slova: východní Čechy, mykofloristika. Key

Více

Klouzek středozemní Suillus mediterraneensis (Jacquetant et Blum) Redeuilh

Klouzek středozemní Suillus mediterraneensis (Jacquetant et Blum) Redeuilh Hriby_054_107 28.3.2009 14:53 Stránka 80 Klouzek středozemní Suillus mediterraneensis (Jacquetant et Blum) Redeuilh Klobouk je 50 100 mm široký, zprvu polokulovitý, potom klenutý až rozložený, v raném

Více

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č. DAG/54/11//004066/2008

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č. DAG/54/11//004066/2008 Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č. DAG/54/11//004066/2008 Průzkum pražské mykoflory zaměřený na vzácnější a ohrožené druhy makromycetů včetně inventarizace ve vybraných chráněných

Více

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

Cvičení z mykologie (pro učitele) 9. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota

Cvičení z mykologie (pro učitele) 9. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota Cvičení z mykologie (pro učitele) 9. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota přezky teliospory hymenofor - rourky Program 1) Vyhodnocení izolací půdy a potravin na agarová média 2) Basidiomycota

Více

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č. DAG/54/11/004125/2008

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č. DAG/54/11/004125/2008 Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č. DAG/54/11/004125/2008 Ekologická a mykologická osvěta, poradenská a informační činnost zaměřená na velké houby-makromycety, s cílem zvyšování

Více

Okruh A jehličnatý les

Okruh A jehličnatý les Okruh A jehličnatý les Otázky pouze pro 6. 9. třídu jsou označeny hvězdičkou. 1) *Který z následujících jehličnanů není v ČR s výjimkou Jeseníků původní? jedle bělokorá smrk ztepilý borovice lesní modřín

Více

EKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)

EKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům) MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 EKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům) Houby a jejich prostředí Ţivotní strategie a vzájemné působení

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní

Více

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/006190/2010

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/006190/2010 Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/006190/2010 Ekologická a mykologická osvěta, poradenská a informační činnost zaměřená na velké houby-makromycety, s cílem zvýšení prevence

Více

Modrá, kolik roste dobrých.

Modrá, kolik roste dobrých. Houby Pravý houbař není kazisvět. Miluje přírodu a les a přichází sem jako přítel k příteli. RNDr. František Kotlaba (1) MLD STMIL DMIL MIL STIS DTIS TIS S D J Co má desítková tabulka společného s houbami?

Více

LESKLOKORKA PLOSKÁ Ganoderma applanatum nejedlá. OHŇOVEC OLŠOVÝ Phellinus alni nejedlý.

LESKLOKORKA PLOSKÁ Ganoderma applanatum nejedlá. OHŇOVEC OLŠOVÝ Phellinus alni nejedlý. LESKLOKORKA PLOSKÁ Ganoderma applanatum nejedlá. Jedna z velice běžných druhů dřevokazných hub. Někdy může dorůst i dosti velkých rozměrů. Roste na listnatých stromech a jejich trouchnivějících zbytcích.

Více

Univerzita 3. věku. samčí samičí květy. šišky 6-10 cm dlouhé. šupiny na špičce zubaté. Semena 2-3mm dlouhá mm dlouhé křídlo

Univerzita 3. věku. samčí samičí květy. šišky 6-10 cm dlouhé. šupiny na špičce zubaté. Semena 2-3mm dlouhá mm dlouhé křídlo samčí samičí květy Univerzita 3. věku šišky 6-10 cm dlouhé Semena 2-3mm dlouhá + 5-7 mm dlouhé křídlo šupiny na špičce zubaté letorosty žlutavé, lysé, lesklé, rýhované jehlice zploštělé, 1,5-2,5 cm dl.,

Více

Naše houby. Naše houby Obsah:...1. Jedlé houby Hřib kovář...2 Liška obecná...3 Hřib smrkový...4 Hřib koloděj...5

Naše houby. Naše houby Obsah:...1. Jedlé houby Hřib kovář...2 Liška obecná...3 Hřib smrkový...4 Hřib koloděj...5 Naše houby Obsah: Naše houby... 1 Obsah:...1 Jedlé houby... 2 Hřib kovář...2 Liška obecná...3 Hřib smrkový...4 Hřib koloděj...5 Jedovaté a nejedlé houby... 6 Muchomůrka červená...6 Hřib satan...7 Hřib

Více

celulolytické identifikační znaky Doporučená média: Literatura

celulolytické identifikační znaky Doporučená média: Literatura Sordariales Skupina charakteristická tvorbou většinou tmavě zbarvených plodnic typu perithecia. Někteří zástupci mají plodnice porostlé různě utvářenými trichomy (např. Chaetomium). Většinou se vyskytují

Více

Dřevokazné houby. Jiří Gabriel Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha 4 Krč, Česká republika. gabriel@biomed.cas.cz 12.11.2015.

Dřevokazné houby. Jiří Gabriel Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha 4 Krč, Česká republika. gabriel@biomed.cas.cz 12.11.2015. Dřevokazné houby Jiří Gabriel Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha 4 Krč, Česká republika Fomes fomentarius Fomitopsis pinicola Stereum hirsutum Gloephyllum sepiarium Ganoderma applanatum Schizophyllum

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 291/2010 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 291/2010 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 291/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché

Více

Soubor pracovních listů pro BOTANICKOU ČÁST EXPOZICE Příroda a krajina Ostravska

Soubor pracovních listů pro BOTANICKOU ČÁST EXPOZICE Příroda a krajina Ostravska Soubor pracovních listů pro BOTANICKOU ČÁST EXPOZICE Příroda a krajina Ostravska Doporučeno pro žáky 2. stupně ZŠ, nižších ročníků víceletých gymnázií a 1. a 2. ročníků čtyřletých gymnázií. Pracovní listy

Více

FLORINA. Původ: Francie, vyšlechtěna s rezistencí ke strupovitosti.

FLORINA. Původ: Francie, vyšlechtěna s rezistencí ke strupovitosti. FLORINA Původ: Francie, vyšlechtěna s rezistencí ke strupovitosti. Vlastnosti stromu: Intenzita růstu je v mladém věku velmi silná, později silná. Vytváří velké a poměrně husté koruny. Vlastnosti plodu:

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 32 Jiné vady dřeva na

Více

/ P ře d m lu v a...11. / Úvod... 14. / Vysoký krevn í tla k, definice, rozdělení, p rim árn í a sekundární h y p e r te n z e...

/ P ře d m lu v a...11. / Úvod... 14. / Vysoký krevn í tla k, definice, rozdělení, p rim árn í a sekundární h y p e r te n z e... Obsah / P ře d m lu v a...11 / Úvod... 14 1. O k re v n ím tla k u se stále m lu v í a m lu v í... M á sm ysl se z a jím a t o k re v n í tla k, když n e m á m ž á d n é p o tíže? Je a le fa k t, že d

Více

Akutní intoxikace Část speciální: houby. Jiří Valenta, Daniela Pelclová

Akutní intoxikace Část speciální: houby. Jiří Valenta, Daniela Pelclová Akutní intoxikace Část speciální: houby Jiří Valenta, Daniela Pelclová Houby smrtelně jedovaté Otrava má bez léčby smrtelný průběh Muchomůrka hlízovitá (zelená) Amanita phalloides ssp. umbrina Muchomůrka

Více

EKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům)

EKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům) MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 EKOLOGIE A VÝZNAM HUB (místy se zvláštním zřetelem k makromycetům) Houby a jejich prostředí Ţivotní strategie a vzájemné působení

Více

Čirůvka zemní Tricholoma terreum (Schaeff.: Fr.) P. Kumm.

Čirůvka zemní Tricholoma terreum (Schaeff.: Fr.) P. Kumm. Čirůvka zemní Tricholoma terreum (Schaeff.: Fr.) P. Kumm. Klobouk je 3 6( 8) cm v průměru, tence masitý a křehký, zprvu kuželovitý až mírně zvoncovitě vyklenutý, v době zralosti sklenutý až plochý a uprostřed

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 28 Tropické dřeviny

Více

Další možná příčina loňského poškození smrkových sazenic v lesní školce Bílá Voda

Další možná příčina loňského poškození smrkových sazenic v lesní školce Bílá Voda Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady Výzkumná stanice Opočno Název zprávy: Další možná příčina loňského poškození smrkových sazenic v lesní školce Bílá Voda (3. sdělení) (Poradenské

Více

Brusinka obecná. VY_52_INOVACE_97 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Brusinka obecná. VY_52_INOVACE_97 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Brusinka obecná VY_52_INOVACE_97 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Brusinka obecná Vacciniu vitis-idaea L. Borůvkovité (Vacciniaceace)

Více

VY_32_INOVACE_02.07 1/8 3.2.02.7 Houby Houby rostliny nebo živočichové

VY_32_INOVACE_02.07 1/8 3.2.02.7 Houby Houby rostliny nebo živočichové 1/8 3.2.02.7 rostliny nebo živočichové cíl - popsat stavbu těla houby - vysvětlit jejich rozmnožování - rozlišit základní jedlé a jedovaté houby - sestavit zásady správného houbaře - prokázat znalost poskytnutí

Více

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Opisthokonta (Fungi) ODDĚLENÍ: Ascomycota ekologická skupina lišejníky (lichenizované houby) TŘÍDA: Lecanoromycetes ŘÁD:

Více

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS EKOLOGICKÝ Tematický celek: PŘÍRODOPIS LES Tématický

Více

Rostliny z našeho okolí. Přírodní společenstvo V lese

Rostliny z našeho okolí. Přírodní společenstvo V lese Rostliny z našeho okolí Přírodní společenstvo V lese Dřeviny Smrk ztepilý Jsem statný stálezelený jehličnatý strom. Dorůstám do výšky až 50 m. Mám rovný kmen, který je v mládí pokrytý hladkou, světlehnědou

Více

ZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase.

ZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase. ZMĚNY NEŽIVÉ PŘÍRODY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se změnami neživé přírody v prostoru a čase. Pohyby Země Země vykonává tyto pohyby: otáčí se kolem své

Více

Výkup lesních hub 2016

Výkup lesních hub 2016 Výkup lesních hub 2016 Obecná pravidla výkupu lesních hub společnosti Čerstvé houby - kvalita, zpracování, skladování Sbírejte pouze houby, které dobře znáte, červivost 0%, plísně a hmyz 0%, bez cizích

Více

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství prezentace pro praktická cvičení

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství prezentace pro praktická cvičení Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství prezentace pro praktická cvičení Ing. Dagmar Palovčíková Ing. Miloň Dvořák PhD. Ing. Petr Sedlák Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a

Více

Obsah Úvodem Část I. Základy mykologie Část II. Praktický houbař

Obsah Úvodem Část I. Základy mykologie Část II. Praktický houbař Obsah Úvodem.................................... 7 Část I. Základy mykologie pro praktické houbaře........... 11 Charakteristika hub........................... 12 Tělo.......................................

Více

2.2.2 Ú m y sln á u b lížen í n a zd rav í a d alší n á siln é tre stn é čin y N ásiln o sti - les v io le n c e s...

2.2.2 Ú m y sln á u b lížen í n a zd rav í a d alší n á siln é tre stn é čin y N ásiln o sti - les v io le n c e s... 1. K rim in o lo g ic k á č á s t... 13 1.1 V y m ezen í n á siln é k rim in a lity a so u v isejících p o jm ů... 13 1.1.1 N ásilí a n á siln á k r im in a lita... 14 1.1.2 A grese, k rim in á ln í a

Více

NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ OCHRANA DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ PŘED ZNEHODNOCENÍM část 2.

NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ OCHRANA DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ PŘED ZNEHODNOCENÍM část 2. Téma: NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ OCHRANA DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ PŘED ZNEHODNOCENÍM část 2. Vypracoval: Ing. Roman Rázl TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

nedaleko Rychnova nad Kněžnou

nedaleko Rychnova nad Kněžnou Orlické hory a Podorlicko 17: 128 132, 163 (2010) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN 0475-0640 Zajímavé nálezy hub z lesa V Poustkách nedaleko Rychnova nad Kněžnou Tereza Tejklová 1 a Jan Kramoliš 2 1 Muzeum

Více

PRAP ZS 2008/2009 cvičení Tykev souhrnná prezentace výsledků

PRAP ZS 2008/2009 cvičení Tykev souhrnná prezentace výsledků PRAP ZS 2008/2009 cvičení Tykev souhrnná prezentace výsledků základní informace: uvedená data můžete využít ke zpracování vašich protokolů; údaje, které byly na první pohled chybné, jsem opravila; údaje,

Více

Eragrostis N. M. Wolf - milička

Eragrostis N. M. Wolf - milička Eragrostis N. M. Wolf - milička Cca 350 druhů. Kosmopolitně, převážně v subtropech. V Evropě cca 8 původních druhů + několik zavlečených. V ČR 1-2 původní druhy + několik vzácně zavlékaných. Drobné až

Více

Archeologie starého dřeva a spálenišť

Archeologie starého dřeva a spálenišť MINIATLAS obsahuje dvě části. MINIATLAS mikroskopie dřeva a uhlíků pro učitele a studenty Příloha k úloze Archeologie starého dřeva a spálenišť První obsahuje výběr z anatomických obrázků různých pozorovacích

Více

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu netvoří bičíkatá stádia. Mají specifický způsob pohlavního

Více

Anotace: VY_12_INOVACE_PRV2_2_02

Anotace: VY_12_INOVACE_PRV2_2_02 VY_12_INOVACE_PRV2_2_02 Anotace: Šablona: I/2 Název: Téma: Autor: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Druh učebního materiálu: Cílová skupina: Ročník: Materiál obsahuje prezentaci zaměřenou na poznávání listnatých

Více

Ú vod... I 7. In te rd is c ip lin á rn í p řís tu p k p ro b le m a tic e u m ír á n í a s m r t i...19 T h a n a to lo g ie...19

Ú vod... I 7. In te rd is c ip lin á rn í p řís tu p k p ro b le m a tic e u m ír á n í a s m r t i...19 T h a n a to lo g ie...19 11 OBSAH Ú vod... I 7 In te rd is c ip lin á rn í p řís tu p k p ro b le m a tic e u m ír á n í a s m r t i...19 T h a n a to lo g ie...19 T h a n a to p s y c h o lo g ie...20 T hanatosociologie... 22

Více

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu netvoří bičíkatá stádia. Mají specifický způsob pohlavního

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 15 Modřín Ing. Hana

Více

EKOSYSTÉM LES. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a organismy ekosystému lesa.

EKOSYSTÉM LES. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a organismy ekosystému lesa. EKOSYSTÉM LES Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a organismy ekosystému lesa. Ekosystém lesa produkují velké množství kyslíku jsou zásobárnou

Více

Vývoj organismů na Zemi

Vývoj organismů na Zemi Obsah: str. 1 Cíl práce: str. 1 Úvod: str. 1 Poklady školní sbírky: str. 2 Paleontologický výlet: str. 3 Určování zkamenělin: str. 4 Galerie našich úlovků: str. 5 Závěr: str. 5 Literatura str. 5 Žacléřsko

Více

Houby / Růst hub zdroj Aleš Vít, Vít Beran HOUBY 6.B

Houby / Růst hub zdroj  Aleš Vít, Vít Beran HOUBY 6.B rostou nebo nerostou? Houby / Růst hub zdroj http://www.myko.cz/houby/rust-hub/ Aleš Vít, 13.11.2016 Vít Beran HOUBY 6.B rostou nebo nerostou? Růst hub na začátku listopadu... Dost možná, že to neplatí

Více

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea)

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) Velmi statný strom dosahující 30 35 m výšky, s nepravidelnou korunou se silnými větvemi, kmen má válcovitý s hrubou, šedohnědou, podélně a hluboko trhlinatou borkou. Listy má

Více

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub) Otázka: Houby Předmět: Biologie Přidal(a): cathrinefirth CHARAKTERISTIKA početná a různorodá skupina znaky rostlin (nepohyblivost) i znaky živočichů (heterotrofní výživa org. látky, zásobní látka glykogen)

Více

jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci,

jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci, Sovy jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci, hmyzem a jinými druhy ptáků, některé, např. ketupy,

Více

Toxické makromycety (velké houby) (nejběžnější jedovaté kloboukaté houby a jejich působení na organizmus člověka)

Toxické makromycety (velké houby) (nejběžnější jedovaté kloboukaté houby a jejich působení na organizmus člověka) Toxické makromycety (velké houby) (nejběžnější jedovaté kloboukaté houby a jejich působení na organizmus člověka) Rozdělení otrav podle působení na organizmus 1. Houby s parenchymovým účinkem způsobují

Více

BIOMY ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie

BIOMY ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_PŘI2620 (Biomy) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 12. 2. 2014

Více

základní makroznaky bazidiomycetů

základní makroznaky bazidiomycetů základní makroznaky bazidiomycetů základní typy plodnic rouškatých hub: krustothecium (plodnice s postupným vývojem - přirůstající, jedno- nebo častěji víceletá): hydneloidní, ganodermatiodní, fomitoidní,

Více

Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: 6 B Číslo: VY_32_INOVACE_OŽP_3ROC_20 Předmět: Ochrana životního prostředí Ročník: 3.O Klíčová

Více

OTRAVY HOUBAMI Pelhřimov, Listopad 2013

OTRAVY HOUBAMI Pelhřimov, Listopad 2013 OTRAVY HOUBAMI Pelhřimov, Listopad 2013 HOUBY (FUNGI) Věda zabývající se houbami se nazývá mykologie V ČR zjištěno kolem 10 000 druhů hub Houby rozdělujeme na jedlé, nejedlé a jedovaté OTRAVY HOUBAMI Pod

Více

Agaricomycotina Agaricomycetes Agaricomycetidae. (Hibbett and Thorn 2001; Hibbett and Binder 2002; Larsson 2002)

Agaricomycotina Agaricomycetes Agaricomycetidae. (Hibbett and Thorn 2001; Hibbett and Binder 2002; Larsson 2002) Agaricomycotina Agaricomycetes Agaricomycetidae (Hibbett and Thorn 2001; Hibbett and Binder 2002; Larsson 2002) Boletoidní vývojová větev (1) (Boletus, Leccium, Tylopilus, Pulveroboletus, a ostatní) Vývojová

Více

VYUŢÍVÁNÍ PŘÍRODNIN ČLOVĚKEM (pracovní část ke IV. přednáškovému bloku)

VYUŢÍVÁNÍ PŘÍRODNIN ČLOVĚKEM (pracovní část ke IV. přednáškovému bloku) 1 VYUŢÍVÁNÍ PŘÍRODNIN ČLOVĚKEM (pracovní část ke IV. přednáškovému bloku) blok č. I. a III. cvičící: Mgr. Iva Frýzová (12077@mail.muni.cz) katedra biologie PdF MU 1. Mnohem dříve, neţ se začaly pouţívat

Více

Obsah. Předm luva / п M o tto /13. G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15

Obsah. Předm luva / п M o tto /13. G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15 Předm luva / п M o tto /13 G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15 I. V ý z n a m la tin y /2 3 1.1 P ř e d c h ů d c i la tin y ja k o m e z in á r o d n íh o ja z y k a /2 3 1.2 L a tin a ja k o m e

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 13 Jedle Ing. Hana Márová

Více

Na Týřově FUN AEROBIC Rakovník

Na Týřově FUN AEROBIC Rakovník Na Týřově A. Herinková V neděli jsme byli s maminkou, tatínkem a Adélkou na Týřově. Je to zřícenina středověkého hradu. Stojí nad soutokem berounky s Úpočským potokem. Jsou odtud krásné výhledy do okolí.

Více

PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Mgr. Ludmila Svobodová & kolektiv PRACOVNÍ LISTY pro II. stupeň základních škol a víceletá gymnázia ČÁST BOTANICKÁ Připravili jsme pro vás pracovní listy s mnoha zajímavými úkoly. Můžete si tak ověřit

Více

Pěstování pokusných rostlin cvičení. Modelová rostlina Cucurbita pepo L.

Pěstování pokusných rostlin cvičení. Modelová rostlina Cucurbita pepo L. Pěstování pokusných rostlin cvičení Modelová rostlina Cucurbita pepo L. Základní popisná data pro plody a semena data popisující plod byla získána měřením pěti plodů v rámci každého genotypu data popisující

Více

HOUBY (Fungi) Rozmnožovaní hub houby se rozmnožují buď vegetativně (rozpadem vlákna mycelia) nebo nepohlavními nebo pohlavními výtrusy

HOUBY (Fungi) Rozmnožovaní hub houby se rozmnožují buď vegetativně (rozpadem vlákna mycelia) nebo nepohlavními nebo pohlavními výtrusy HOUBY (Fungi) samostatná říše v systému organismů organismy různého tvaru a velikostí s eukaryotickou buňkou bez fotosyntetických (asimilačních) barviv neschopnost fotosyntézy = nutnost heterotrofní výživy

Více

ROČNÍK V 1951 SESIT 1 2. 'Časopis Čs. mykolog. klubu pro šíření znalosti hub po stránce vědecké i praktické

ROČNÍK V 1951 SESIT 1 2. 'Časopis Čs. mykolog. klubu pro šíření znalosti hub po stránce vědecké i praktické ROČNÍK V 1951 SESIT 1 2 ČESKÁ MYKOLOGIE 'Časopis Čs. mykolog. klubu pro šíření znalosti hub po stránce vědecké i praktické Obsah: Redigují: D r A - P ilá t: Klouzek žlutavý Bol. flavidus Fr. v Č e c h

Více

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4

KAPRAĎOROSTY. 2011 Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4 Obr.3 Obr.2 KAPRAĎOROSTY Obr.1 Obr.4 2011 Mgr. Božena Závodná Kapradiny, přesličky a plavuně jsou vývojově dokonalejší skupinou rostlin než mechorosty. Kapradiny, přesličky a plavuně mají vytvořeny kořeny,

Více

Weigela florida 'Red Prince' Vajgélie květnatá

Weigela florida 'Red Prince' Vajgélie květnatá Weigela florida 'Red Prince' Vajgélie květnatá stanoviště: přímé slunce výška: 1,5-2 m použití: soliterní, skupinová výsadba tvar: rozložitý olistění: opadavé barva listu: světle zelená barva květu: červená

Více

Penicillium podrod Biverticillium. - konidiofor větvený na konci - fialidy štíhlé, protáhlé (acerozní)

Penicillium podrod Biverticillium. - konidiofor větvený na konci - fialidy štíhlé, protáhlé (acerozní) Penicillium podrod Biverticillium - konidiofor větvený na konci - fialidy štíhlé, protáhlé (acerozní) Penicillium islandicum Kolonie: Dosti pomalu rostoucí, sametové až flokozní, tmavozelené, s oranžovým

Více

Poznáváme JARNÍ HOUBY. Michal Mikšík

Poznáváme JARNÍ HOUBY. Michal Mikšík Poznáváme JARNÍ HOUBY Michal Mikšík 2 POZNÁVÁME JARNÍ HOUBY Kačenka česká (Ptychoverpa bohemica) Poznáváme JARNÍ HOUBY Michal Mikšík Grada PublishinG = = < p s t y l e = " p a d d i n g : 0 ; b o r d e

Více

Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum)

Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) Popis: Sekvojovec obrovský patří do kdysi bohatě zastoupené skupiny jehličnanů, které prodělaly svůj rozkvět ve druhohorách, v období křídy. Vzácnost sekvojovce

Více

Výroční zpráva o činnosti Mykologického klubu Jihočeského muzea v roce 2014

Výroční zpráva o činnosti Mykologického klubu Jihočeského muzea v roce 2014 MK JčM byl v roce 2014 stejně jako v předchozích letech dobrovolným sdružením amatérských mykologů a zájmovým sdružením spolupracovníků JčM bez vlastní právní subjektivity. MK JčM těsně spolupracoval s

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ107/1400/213149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č materiálu: VY_52_INOVACE_033 Irena

Více

Poznáváme JARNÍ HOUBY. Michal Mikšík

Poznáváme JARNÍ HOUBY. Michal Mikšík Poznáváme JARNÍ HOUBY Michal Mikšík 2 POZNÁVÁME JARNÍ HOUBY Kačenka česká (Ptychoverpa bohemica) Poznáváme JARNÍ HOUBY Michal Mikšík Grada PublishinG 5 OBSAH Úvod... 7 1 Skupiny jarních hub... 9 2 Charakteristika

Více

Sedmikráska obecná Bellis perennis

Sedmikráska obecná Bellis perennis Na louce Louky musí být udržovány člověkem, aby nezarostly dřevinami. Většinou jsou to živinami bohaté, žírné louky a pastviny, méně často živinami chudé a suché trávníky. Roste zde mnoho využitelných

Více

zimní semestr 2007/2008 Pěstování pokusných rostlin cvičení

zimní semestr 2007/2008 Pěstování pokusných rostlin cvičení zimní semestr 2007/2008 Pěstování pokusných rostlin cvičení Modelová rostlina Cucurbita pepo L. Postup při získání základních popisných dat pro plody a semena data popisující plod byla získána měřením

Více

VY_32_INOVACE_PRV3_16_18. Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT HOUBY

VY_32_INOVACE_PRV3_16_18. Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT HOUBY VY_32_INOVACE_PRV3_16_18 Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT HOUBY VY_32_INOVACE_PRV3_16_18 Anotace: materiál obsahuje 2 listy anotace, 4 listy prezentace, 2 listy s úkoly,

Více

MEŠENSKÉ LISTY 2015. První číslo Úvodem

MEŠENSKÉ LISTY 2015. První číslo Úvodem První číslo Úvodem Rádi bychom vám představili první tištěné vydání Mešenských listů. Tyto listy budou vy dávány jednou ročně vždy počátkem roku. Naleznete zde důležité informace o dění v naší obci a jiné

Více

PROJEKT: OP VK 1.4 61345741. Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3

PROJEKT: OP VK 1.4 61345741. Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3 Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3 Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová

Více

Dřevokazné houby buku

Dřevokazné houby buku Dřevokazné houby buku Ustulina deusta (Hypoxylon deustum) - dřevomor kořenový Fomes fomentarius - troudnatec kopytovitý Polyporus squamosus - choroš šupinatý Ganoderma applanatum - lesklokorka ploská Pleurotus

Více

KRAJINA KOLEM NÁS. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy krajina, mapa plán, učí se v krajině se orientovat.

KRAJINA KOLEM NÁS. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy krajina, mapa plán, učí se v krajině se orientovat. KRAJINA KOLEM NÁS Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy krajina, mapa plán, učí se v krajině se orientovat. Mapa, plán k orientaci na neznámých místech nám pomůžou

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.20 Stavebně truhlářské výrobky a jejich

Více