Analýza stavu implementace a řízení projektů SA

Transkript

1 Analýza stavu implementace a řízení projektů SA Fáze 1 a Fáze 3: Analýza stavu implementace Smart Administration ve veřejné správě a Zhodnocení projektů realizovaných v oblasti SA Zadavatel: Ministerstvo vnitra České republiky Sídlo: Nad štolou 936/3, Praha 7 Holešovice, IČ: Tel: Fax: Datum zpracování: 5.října.2010 Verze 1.1

2 OBSAH 1 Manažerské shrnutí Úvod Kontext projektu Zkratky a termíny Obsah a metoda analýzy, výběr respondentů Obsah a metoda analýzy Výběr respondentů Výstupy dotazníkového šetření Souhrnné hodnocení Vyhodnocení dle typu organizace Vyhodnocení cílové skupiny Obce I. stupně Vyhodnocení cílové skupiny Obce II. stupně Vyhodnocení cílové skupiny Obce III. stupně Vyhodnocení cílové skupiny Statutární města Vyhodnocení cílové skupiny OSS Vyhodnocení cílové skupiny Kraje Vyhodnocení a závěry Otázky se širší škálou odpovědí Otázky dle odpovědí ANO/NE Závěr - shrnutí Opatření pro zvýšení účinnosti implementace Smart Administration Zajistit dostatečné externí zdroje financování pro oblast realizace politik SA Zvýšit osvětu v oblasti SA prostřednictvím realizace vzdělávacích kurzů Včasná publicita opatření s prvky SA Decentralizace výkonu koordinace politik v oblasti SA Zvýšení metodické podpory implementace SA včetně identifikace priorit v projektech SA Důraz na podporu přímé implementace prvků SA v malých organizacích VS Realizace národních projektů a tvorba metodických materiálů pro oblast SA Přílohy Použité metody, výběr respondentů, průběh dotazníkového šetření detailní popis Dotazníková metoda Publicita dotazníkového šetření Výběr cílové skupiny oslovených Pilotní testování

3 7.1.5 Realizace plošného dotazníkového šetření Harmonogram činností Vzor dotazníku pro zjištění stavu projektového řízení ve veřejné správě Text výzvy pro respondenty dotazníkového šetření Text oznámení o realizaci dotazníkového šetření Vyhodnocení dle typu organizace Vyhodnocení cílové skupiny Obce I. stupně Vyhodnocení cílové skupiny Obce II. stupně Vyhodnocení cílové skupiny Obce III. stupně Vyhodnocení cílové skupiny Statutární města Vyhodnocení cílové skupiny OSS Vyhodnocení cílové skupiny Kraje Slovní hodnocení volné texty dle typu organizace OBCE TYPU I OBCE TYPU II OBCE TYPU III KRAJE ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU STATUTÁRNÍ MĚSTA

4 1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Tento dokument shrnuje průběh a výsledky z analýzy stávajícího stavu v oblasti implementace strategie Smart Administration (dále též SA), realizované formou dotazníkového šetření mezi zástupci veřejné správy v rámci projektu Analýza stavu implementace a řízení projektů SA v červenci záři Na základě získaných odpovědí pak dokument zároveň předkládá závěry a návrhy opatření v oblasti implementace SA, jejichž stručný přehled je uveden i v tomto manažerském shrnutí. Cíle fáze Cílem této fáze a dílčím cílem projektu Analýza stavu implementace a řízení projektů SA je zjištění stavu implementace SA v orgánech statní správy vůči definované strategii. Tento dílčí cíl navazuje na cíle projektu Koordinace zavedení Smart Administration ve veřejné správě (KOZA SA VS) : zvýšení absorpční kapacity v projektech zaměřených na SA, zvyšování flexibility veřejné správy, podpora kvality řízení projektů s důrazem na implementaci SA. Závěry a návrhy opatření v oblasti implementace SA Na základě získaných informací bylo provedeno vyhodnocení jak z pohledu celé veřejné správy, tak z pohledu jednotlivých typů orgánů veřejné správy. Na základě dílčích i celkových výsledků následně došlo k vytvoření závěrů, které byly využity pro vytvoření návrhů opatření. Mezi nejvýznamnější závěry, které byly v průběhu analýzy identifikovány, patří zejména: Informace o SA jsou nedostačující, málo srozumitelné a nejsou podávány včas Je zřetelná korelace mezi velikostí obce a realizací projektů SA Kromě OSS není dostatek zkušených personálních kapacit pro realizaci SA Projekty SA nejsou vnímány jako priorita Největší překážkou v implementaci SA se jeví nedostatek finančních zdrojů a kapacit Schází koordinace pro implementaci SA Navrhovaná opatření Na základě výstupů z analýz byly identifikovány některé okruhy nedostatků pro oblast implementace Smart Administration v organizacích veřejného sektoru. Pro jejich eliminaci je klíčové zajistit postupnou realizaci systémových opatření, která je dále budou eliminovat. Zajistit externí finanční podporu pro potřeby implementace SA Zvýšit osvětu v oblasti SA prostřednictvím vzdělávacích kurzů, jejichž obsahem bude prezentace konkrétních opatření Včasná publicita opatření se zaměřením na SA z centrální úrovně Decentralizace výkonu koordinace politik v oblasti implementace SA Zvýšení metodické podpory realizátorů politik v oblasti SA Identifikace jasných priorit v projektech SA a jejich podpora Větší důraz na přímou realizaci prvků SA směrem k malým organizacím Realizace národních projektů za účasti realizátorů SA Tvorba metodických materiálů, které budou moci být využity ze strany menších organizací Jednotlivé návrhy jsou doplněny detailním popisem rozsahu řešení a odhadovanou úrovní technické a organizační náročnosti doplněnou o pravděpodobnou délku realizace opatření. 4

5 2 ÚVOD Tento dokument shrnuje průběh a výsledky z analýzy stávajícího stavu v oblasti implementace strategie Smart Administration, realizované formou dotazníkového šetření mezi zástupci veřejné správy v rámci projektu Analýza stavu implementace a řízení projektů SA v červenci záři Dotazníkové šetření bylo provedeno s ohledem na efektivitu a snížení zátěže respondentů společně pro obě analyzované oblasti a pokrývalo svým rozsahem dvě fáze projektu Analýza stavu implementace a řízení projektů SA : Fáze 1: Provedení analýzy stávajícího stavu v oblasti implementace SA ve veřejném sektoru Fáze 2: Provedení analýzy stávajícího stavu v oblasti implementace projektového řízení Pro účely tohoto dokumentu byly použity výstupy dotazníku z oblasti Analýzy stávajícího stavu v oblasti implementace SA. 2.1 Kontext projektu Ministerstvo vnitra, Odbor programového řízení realizuje projekt Koordinace zavedení Smart Administration ve veřejné správě (KOZA SA VS), spolufinancovaný z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Hlavním cílem projektu je podpora zavádění standardů projektového řízení v organizacích VS, zvyšování flexibility veřejné správy a podpora kvality řízení projektů s důrazem na implementaci SA. Mezi dílčí cíle patří: Zvýšení informovanosti zástupců cílových skupin (organizace veřejné správy) o požadavcích na implementaci principů projektového řízení. Implementace strategických dokumentů a projektů zaměřených na projektové řízení v regionech a na ústředních orgánech státní správy. Zvýšení absorpční kapacity v projektech zaměřených na SA. Vytvoření standardů vzdělané veřejné správy, včetně vytvoření standardů vzdělávání zaměstnanců VS v oblasti projektového řízení. Zvýšení elektronizace VS - podpora projektů zaměřených na e-government. V rámci realizace tohoto projektu byly jako jedny z problematických částí v oblasti projektů Smart Administration (SA) identifikovány nedostatečný přehled stavu implementace SA vůči definované strategii a nedostatečný přehled stavu implementace projektového řízení v orgánech statní správy vůči definované strategii. Na odstranění těchto nedostatků byla připravena dílčí aktivita Analýza stavu implementace a řízení projektů SA, v rámci které došlo k identifikování činností, které je nutné realizovat pro získání přehledu v obou oblastech: 1. Analýza stávajícího stavu v oblasti implementace SA 2. Analýza stávajícího stavu v oblasti implementace projektového řízení 3. Zhodnocení projektů realizovaných v oblasti SA (identifikace struktury a jejich rozdělení dle řešené problematiky) ve veřejné správě 4. Identifikace optimální podoby projektového řízení 5. Realizace závěrečné konference V souladu s výše uvedeným realizovalo Ministerstvo vnitra od do dotazníkové šetření mezi organizacemi veřejného sektoru s cílem zmapovat stav zavádění projektového řízení a naplňování cílů Smart Administration obecně. 5

6 Výstupy dotazníku budou sloužit pro: revizi priorit Strategie realizace Smart Administration v období , vyšší cílení přímé podpory při implementaci Smart Administration (vazba na plánované projekty), a to v rámci strukturálních fondů i ostatních zdrojů, vyšší podporu projektového řízení ve veřejném sektoru, větší zapojení organizací veřejného sektoru do implementace Smart Administration. Zajištění realizace těchto aktivit bylo provedeno na základě výběrového řízení v rámci samostatného projektu s podporou externího dodavatelského týmu. Tento dokument je výstupem fáze 2 tohoto projektu Analýza stavu implementace a řízení projektů SA a jeho cílem je sumarizovat výstupy z realizace dotazníkového šetření napříč organizacemi veřejné správy se zaměřením na analýzu stavu implementace SA. 6

7 2.2 Zkratky a termíny Zkratky a termíny použité v dokumentu. Zkratka /Termín Projekt Programová kancelář Program Metodika projektového řízení Projektové řízení SA Strukturální fondy Řízení rizik Zájmové skupiny (stakeholders) Projektový záměr Udržitelnost projektu Obec I. stupně Obec II. stupně Obec III. stupně Popis Jedinečný časově, nákladově a zdrojově omezený proces realizovaný za účelem vytvoření definovaných výstupů co do kvality, standardů a požadavků. Organizační jednotka určená k centrální koordinaci jí určených projektů. Portfolio projektů vybraných, plánovaných a řízených koordinovaným způsobem. Způsob řízení projektu. Představuje způsob rozplánování a realizaci složitých, zpravidla jednorázových akcí, které je potřeba uskutečnit v požadovaném termínu s plánovanými náklady tak, aby se dosáhlo stanovených cílů. Smart Administration Fondy EU sloužící k financování cílů regionální a strukturální politiky EU, čili hlavně ke zvyšování hospodářské vyspělosti evropských regionů. Zahrnuje vybudování vhodné infrastruktury a použití logického a systematického postupu ke zjištění souvislostí, identifikaci, analýze, vyhodnocení, zvládání, sledování a hlášení rizik spojených s projektem takovým způsobem, který dovolí minimalizovat ztráty. Zájmové skupiny představují aktéry projektu, kteří jsou charakterizováni různou mírou zájmu a rozdílnou motivací, kterou mají k ovlivnění projektu. Konkrétní představa o budoucím projektu, která obsahuje základní informace o projektu - cíle projektu, zdroje financování, způsoby realizace, časový harmonogram a předpokládané výstupy projektu. Je doba, po kterou musí příjemce podpory udržet výstupy projektu. Obcí I. stupně je každá obec a mezi její agendy patří vedení evidence obyvatel, zajišťování voleb, zabezpečování ochrany veřejného pořádku atd. Neboli obec s pověřeným obecním úřadem vykonávající v rámci přenesené působnosti na svém území státní správu v rozsahu přiznaném obcím s pověřeným obecním úřadem. Zajišťuje různé činnosti (stavební úřady, matriky, ) za malé obce na základě rozhodnutí, nebo dohody mezi obcemi. Neboli obec s rozšířenou působností má oproti ostatním obcím některé oblasti působnosti navíc (přenesená působnost státní 7

8 správy), a to nejen pro svůj vlastní, základní správní obvod, ale zpravidla i pro další obce v okolí. Zajišťuje například činnosti živnostenských úřadů, vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazu, vedení registru motorových vozidel, péči o nepřizpůsobivé občany, vyplácení sociálních dávek (nahradily činnosti okresních úřadů). VS MV OPŘ OSS Veřejná správa Ministerstvo vnitra Odbor programového řízení Organizační složky státu 8

9 3 OBSAH A METODA ANALÝZY, VÝBĚR RESPONDENTŮ V této kapitole je stručně popsáno, co bylo předmětem analýzy, v jakém prostředí (oblasti) bylo prováděno získávání podkladů a jaké metody byly pro šetření v rámci získávání podkladů pro analýzu použity. Detailní popis použitých metod, klíče pro výběr respondentů a detailní průběh dotazníkového šetření včetně popisu jednotlivých etap oslovování respondentů je v příloze Použité metody, výběr respondentů, průběh dotazníkového šetření detailní popis (str. 66). 3.1 Obsah a metoda analýzy Obsahem analýzy popisované tímto dokumentem je zjištění stavu v oblasti implementace Smart Administration v subjektech státní správy a samosprávy. Jako metoda zjišťování stavu implementace SA u organizací veřejného sektoru byla použita dotazníková metoda. Otázky, použité v dotazníku, byly identifikovány ve spolupráci se zaměstnanci Odboru programového řízení MV tak, aby svým obsahem zjistily požadovaná data. Dotazník byl rozdělen do 3 částí, které na sebe logicky navazují. OBLAST OTÁZEK A: OBECNÉ INFORMACE O STAVU IMPLEMENTACE SA cílem je zmapovat, jak je vnímána koordinace implementace SA. OBLAST OTÁZEK B: ANALÝZA STAVU IMPLEMENTACE SA V KONKRÉTNÍ ORGANIZACI s cílem identifikovat, jaká opatření jsou realizována, nebo zrealizována v rámci jednotlivých organizací. OBLAST OTÁZEK C: IDENTIFIKACE PRIORIT V OBLASTI SA s cílem popsat, jakým způsobem by měla být realizace SA zajišťována. Celý dotazník je přílohou 0 Cílem kapitoly je popis použitého klíče pro stanovení struktury respondentů, použitých metod pro vyhodnocení dat včetně stanovení harmonogramu prací. 9

10 3.1.1 Dotazníková metoda Jako metoda zjišťování stavu implementace SA. U organizací veřejného sektoru byla použita dotazníková metoda. Ta je určena pro hromadné získávání údajů a patří mezi nejfrekventovanější metody výzkumů. V první fázi byly ve spolupráci se zaměstnanci Odboru programového řízení MV identifikovány otázky, které svým obsahem zjistí požadovaná data. Struktura Dotazníku Projektového řízení a Smart Administration: Informace k dotazníkovému šetření k zavádění projektového řízení a Smart Administration ve veřejné správě (včetně vysvětlení pojmu Smart Administration), Rejstřík výrazů a příklady projektů, Identifikační otázky jméno, , počet zaměstnanců v organizaci, pozice respondenta v rámci organizace, Dotazník pro zjištění stavu projektového řízení v subjektech státní a samosprávy, Dotazník pro zjištění stavu v oblasti implementace Smart Administration v subjektech veřejné správy Dotazník pro zjištění stavu projektového řízení v subjektech státní a samosprávy Cílem této části dotazníkového šetření byla celková analýza stavu projektového řízení v rámci všech projektů realizovaných subjekty státní správy a samosprávy. Předmětem šetření tak nebyly pouze projekty patřící do skupiny Smart Administration nebo projekty spolufinancované ze strukturálních fondů, ale všechny akce, které splňují charakter projektů (jsou realizovány mimo běžné procesy a agendy ve stanoveném finančním a časovém rámci). Informace získané v rámci šetření budou sloužit pro identifikaci nejproblematičtějších oblastí projektového řízení a návrh doporučení, která by měla subjektům veřejné správy pomoci v jednotlivých fázích realizace projektů. Dotazník je rozdělen do 3 částí, které na sebe logicky navazují: První část (A) obsahuje otázky zaměřené na zjištění informací o charakteru realizovaných projektů. Část druhá (B) analyzuje, do jaké míry jsou využívány principy projektového řízení. Poslední část dotazníku (C) analyzuje průběh již ukončených projektů. Výsledky této části dotazníkového šetření nejsou součástí vyhodnocování této analýzy. Výstupy této části dotazníkového šetření tvoří zvláštní dokument Analýza stavu implementace projektového řízení v organizacích veřejného sektoru Dotazník pro zjištění stavu v oblasti implementace Smart Administration v subjektech veřejné správy Cílem této části dotazníku bylo zmapování prostředí veřejné správy ve vazbě na strukturu realizovaných rozvojových činností s prvky Smart Administration. Výstupy z tohoto dotazníkového šetření budou sloužit nejen pro evaluaci průběhu naplňování strategie realizace Smart Administration, ale i pro její revizi a zhodnocení politik Ministerstva vnitra, které je pro tuto oblast koordinačním orgánem. Dotazník je rozdělen do tří logických částí. Cílem té první je zjištění stavu povědomí o prvcích SA, druhou pak je zjištění stavu realizace SA na konkrétní organizaci a třetí je cílena na identifikaci rozvojových priorit s prvky SA. Části dotazníku: 10

11 OBLAST OTÁZEK A: OBECNÉ INFORMACE O STAVU IMPLEMENTACE SA - cílem je zmapovat, jak je vnímána koordinace implementace SA. OBLAST OTÁZEK B: ANALÝZA STAVU IMPLEMENTACE SA V KONKRÉTNÍ ORGANIZACI s cílem identifikovat, jaká opatření jsou realizována, nebo zrealizována v rámci jednotlivých organizací. OBLAST OTÁZEK C: IDENTIFIKACE PRIORIT V OBLASTI SA s cílem popsat, jakým způsobem by měla být realizace SA zajišťována. Do okruhu projektů SA patří celá řada činností, které jsou realizovány organizacemi veřejného sektoru za účelem zefektivnění a zkvalitnění jejich činnosti. Charakteristikou projektů SA je primárně jejich systémová povaha, kdy projektem s prvky SA by v dlouhodobém horizontu nemělo být jednorázové opatření, ale spíše soustavná činnost, která povede k dlouhodobě udržitelnému systému kvalitních a efektivních veřejných služeb. Tyto otázky byly na základě odborných zkušeností vhodně naformulovány, byly stanoveny jejich typy v návaznosti na požadované výstupy a zkušenosti z jiných provedených dotazníkových šetření, kdy byl brán zřetel na dosavadní zjištění respondentů se zkušeností s oblastí implementace SA do organizací veřejného sektoru Typy otázek použitých v dotazníku V dotazníku byly použity tyto typy otázek: uzavřené, otevřené, polootevřené, škálové. Uzavřené otázky, které nabízely tázanému volbu mezi dvěma či více možnými odpověďmi, např. ano - ne - nevím. Ačkoliv mají ustáleně alternativní položky v dosahování větší jednotnosti měření, a tím i možnosti statistických závěrů, mají také své nevýhody. Především je to povrchnost. Proto byly použity další sondy, jež upřesňovaly kladené dotazy, z důvodu relevantního vysvětlení, snazší možnosti vyhodnocení dat a specifičtějších požadavků na odpovědi. Otevřené otázky dávaly odpovědím tázaného širší vztahový rámec. Takové otázky kladou málo omezení na odpovědi, mohou ukázat na důležité vztahy a souvislosti. Použité otázky tohoto typu byly pružné a dávaly možnost prohlubování. Respondenti vhodně a často využívali možnosti vyjádřit se k otevřeným otázkám svými stanovisky, proto i výsledky dotazníkového šetření jsou důkladné, vyjadřující požadovaný názor respondentů. Škálové otázky typické pro posuzování škály. Posuzovací škála (hodnotící stupnice) slouží k záznamu jednotlivých vlastností způsobem, který zajišťuje určitou objektivnost a zároveň umožňuje kvantitativní zachycení jevu. V dotazníkovém šetření bylo použito těchto škálových otázek: zaškrtávací seznamy, škála nucené volby, kategoriální posuzovací škála, numerická posuzovací škála. Škálové otázky mají pevně stanoveny možné odpovědi a umisťují reakce respondenta na některý bod škály. 11

12 3.1.2 Publicita dotazníkového šetření Propagační činnost v rámci realizace dotazníkového šetření byla zajištěna prostřednictvím Odboru programového financování Ministerstva vnitra, na internetových stránkách organizace, vytištěním propagačních letáků, prostřednictvím workshopů a pořádaných setkání se zástupci organizací veřejného sektoru (jež probíhají v rámci realizace projektu KOZA), propagačních bannerů, přímou komunikací se zástupci organizací veřejného sektoru, tiskovou zprávou a přímým ovým oslovovacím dopisem. Dopis byl rozeslán všem zástupcům organizací veřejného sektoru em, ve kterém byli informováni o plánu MV realizovat dotazníkové šetření, byl vysvětlen cíl tohoto šetření, metoda zjišťování a specifikován benefit pro zúčastněné respondenty, kdy vybraní z nich (20 osob) bude participovat na přenosu příkladů dobré praxe ze zahraničí na stážích realizovaných ze strany MV s organizacemi veřejného sektoru v zahraničí. 12

13 3.1.3 Výběr cílové skupiny oslovených V úvodní - první fázi dotazníkového šetření byl stanoven výběr vzorku. Byla identifikována cílová skupina respondentů, které má být dotazník poslán či předán na základě odborné úvahy klíče pro stanovení struktury respondentů. Při rozesílání dotazníku při hromadném průzkumu bylo počítáno s tím, že se všechny dotazníky nevrátí, a proto byly rozesílány ve dvojnásobném počtu, než je potřeba k vlastnímu zkoumání. Do realizace dotazníkového šetření byla zahrnuta široká skupina relevantních organizací respektive jejich zástupců. Cílovou skupinu lze dělit do těchto oblastí: organizační složky státu krajské úřady statutární města obce typu III obce typu II obce typu I od 1500 obyvatel obce typu I do 1500 obyvatel Seznam subjektů k oslovení tvořily všechny existující organizace výše uvedených typů z důvodu celkového plošného pokrytí a zapojení co největšího počtu respondentů. Při oslovení většího počtu organizací (což online verze dotazníku umožňuje) dochází k eliminaci rizika nízké účasti respondentů, a tím ke snížení relevantnosti zjišťovaných dat. Celkem bylo osloveno všech 82 organizačních složek státu, všech 14 krajských úřadů, všech 23 statutárních měst, 182 obcí typu III, 182 obcí typu II a 1654 obcí typu I (z toho 498 obcí nad 1500 obyvatel a 1156 obcí do 1500). U obcí typu I do 1500 obyvatel byl určen klíč pro výběr vzorku, jelikož nebylo vhodné oslovit dotazníkem všechny obce. Jejich počet je velký a pro stanovení relevantnosti dat byl identifikován minimální požadavek na počet oslovených obcí jednotlivých typů. Klíč vzorku byl stanoven na základě velikosti jednotlivých krajů České republiky, kdy kraj s největším počtem obcí do 1500 obyvatel byl zastoupen nejčetněji, kraj s nejmenším množstvím takovýchto obcí byl pak zastoupen v nejmenší míře. Konkrétně se dotazníkového šetření v rámci oslovení obcí typu I do 1500 obyvatel zúčastnilo 1156 obcí. Tabulka č. 1: Organizace účastnící se dotazníkového šetření Kraje ČR Krajské úřady ČR Statutární města Obce typu III Obce typu II Obce typu I nad obyvatel do obyvatel obeslaných subjektů (dle Krajů ČR) Hl. m. Praha 1 x x x x x 1 Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Královéhradecký Liberecký

14 Kraje ČR Krajské úřady ČR Statutární města Obce typu III Obce typu II Obce typu I nad obyvatel do obyvatel obeslaných subjektů (dle Krajů ČR) Pardubický Vysočina Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský obeslaných subjektů (dle skupin) Celkový obeslaných Organizačních složek státu 82 Celkový obeslaných respondentů v pilotním šetření 8 Celkový obeslaných subjektů

15 3.1.4 Pilotní testování Ve dnech byl proveden předvýzkum pilotní testování elektronické verze na vzorku 8 organizací, které byly vybrány na základě jejich zkušeností s implementací prvků Smart Administration v rámci svých organizací. Byl brán zřetel na zkušenosti z oblasti: implementace projektového řízení, procesního a strategického řízení, metod hodnocení, finančního řízení organizací, egovernmentu, aktivní práce či participace v odborných institucích a organizacích, zkušenosti s fondy EU, management projektů, mezinárodní spolupráce, komunikace s městy a obcemi v kraji, komunikace mezi organizacemi navzájem. Pilotní šetření probíhalo s cílem prověření jasnosti, jednoznačnosti a smysluplnosti otázek. Podle takto získaných poznatků byly některé otázky upřesněny, doplněny nebo byly přímo přeformulovány. Pilotního testování se zúčastnilo následujících 8 organizací veřejného sektoru. Tabulka č. 2: Seznam účastníků pilotního šetření Pořadí Účastník pilotního šetření Zastávaná pozice 1 Česká republika Ministerstvo dopravy Vrchní ředitel Úseku ekonomiky a fondů EU 2 Česká republika Ministerstvo financí Ředitel odboru rozvoje ICT 3 Jihomoravský kraj Projektový manažer, oddělení strategického rozvoje 4 Kraj Vysočina Vedoucí odboru informatiky 5 Statutární město Brno 6 Statutární město Havířov Vedoucí referátu Implementační projektové jednotky Referent oddělení vnějších vztahů a strategického rozvoje 7 Statutární město Kladno Oddělení evropských fondů a rozvoje 8 Město Jablunkov Tajemník úřadu Výstupem pilotního šetření bylo zjištění schopnosti zástupců organizací veřejného sektoru se v dotazníku orientovat, přiměřeně odpovědět na kladené otázky, zjištění technického stavu dotazníku a počítačové gramotnosti respondentů. 15

16 3.1.5 Realizace plošného dotazníkového šetření Výzva k účasti na dotazníkovém šetření byla distribuována elektronickou formou ( em) distribučního seznamu vybraných subjektů organizací veřejného sektoru. Vyplnění dotazníku probíhalo prostřednictvím internetu na stránkách Oslovení probíhalo v celkem třech kolech. Byly stanoveny minimální požadavky na četnost odpovědí dle jednotlivých skupin: zapojení vzorku obcí typu I, II, III (10 %), zapojení statutárních měst (30 %), zapojení organizačních složek státu (OSS) (30 %), zapojení krajských úřadů České republiky (30 %). První kolo proběhlo od a bylo osloveno organizací veřejného sektoru, respektive jejich relevantních zástupců. Těmi byly osoby, jež se v organizaci v rámci svých činností zabývají oblastí implementace Smart Administration, statutární zástupci organizací, vrcholový management či jiné vhodné osoby znalé této problematiky. Konečné procento návratnosti bylo stanoveno dle následujících kritérií: odpověděli na všechny otázky (odpověděl), odpověděli jen na identifikační otázky (identifikační otázky), dotazník jen otevřeli, ale nic v něm nevyplnili (neodpověděli), vůbec dotazník ani neotevřeli (neúčast), odpověděli v rámci pilotního šetření (pilot). V popisu řádků je rozdělení respondentů dle databází s kontakty (viz příloha). Tabulka č 3: Výsledky z exportu 1. kola dotazníků ze dne Kraje ČR Identifikační otázky Neodpověděli Neúčast Počet odpovědí Odpověděli % odpovědí z zaslaných dotazníků zaslaných dotazníků Středočeský , Jihočeský , Plzeňský , Karlovarský ,95 84 Ústecký , Královéhradecký , Liberecký ,95 84 Pardubický , Vysočina , Jihomoravský , Zlínský , Olomoucký , Moravskoslezský , Organizační složky státu ,

17 Kraje ČR Identifikační otázky Neodpověděli Neúčast Počet odpovědí Odpověděli % odpovědí z zaslaných dotazníků zaslaných dotazníků Krajské úřady ,43 14 Pilotní šetření ,50 8 dle účasti / neúčasti na šetření počty % 2,1 15,3 76,0 6,6 100, Vyhodnocení 1. kola dotazníkového šetření První kolo dotazníkového šetření probíhalo ve dnech , tj. po dobu 8 pracovních dnů. Celkem bylo osloveno respondentů organizací veřejné správy. Z celku 328 respondentů dotazník otevřelo, ale neodpovědělo na žádnou otázku, tj. 15,3% organizací. Celkem 44 respondentů vyplnilo jen identifikační otázky, tj. 2,1%. 142 organizací vyplnilo dotazník dostatečně, aby jejich odpovědi mohly být zahrnuty do celkového vyhodnocení, tj. 6,6 % z celkového počtu 2145 organizací. Nejvíce platných dotazníků obcí, které postoupily do hodnocení, bylo z obcí v Moravskoslezském kraji, kdy odpovědělo 10,34 % respondentů, tj. celkem 15 obcí z celkového počtu 145 organizací. Druhé nejaktivnější byly obce v Jihomoravském kraji se 7,86 %, tj. 18 obcí z celkového počtu 229. Třetím krajem dle počtu odpověděných je Pardubický kraj, kde je procento odpověděných respondentů 6,84. Z organizačních složek státu pracovalo s dotazníkem 20 respondentů, z nichž 7 subjektů odpovědělo na všechny otázky. Procentuálně vyjádřeno bylo zahrnuto do vyhodnocování 8,54% dotazníků organizačních složek státu. 1 respondent odpověděl pouze na identifikační otázky, 5 respondentů dotazník otevřelo, ale neodpovědělo a 62 z nich dotazník ani neotevřelo. Krajské úřady v prvním kole oslovení reagovaly počtem 3 institucí, jež dotazník vyplnili správně po prvním oslovení, tj. 21, 43%. V rámci prvního kola byla návratnost dotazníků 6,6%. Tento výsledek je relativně nízký a z toho důvodu byla posílena publicita šetření. Znovu bylo naplánováno oslovení subjektů, jež neodpověděly či odpověděly nedostatečně v prvním kole oslovení (2003 subjektů). 17

18 Graf č. 1: Podíl zodpovězených dotazníků z celkového součtu zaslaných Vyhodnocení 2. kola dotazníkového šetření Druhé kolo oslovení bylo zahájeno dne a trvalo do a bylo opětovně osloveno respondentů, tj. subjektů, kteří neodpověděli v prvním kole oslovení (celkový počet oslovených počet správně vyplněných dotazníků po prvním kole byl 142). V rámci druhého kola byli opětovně osloveni všichni ti, kteří odpověděli jen na identifikační otázky, neodpověděli vůbec či dotazník vůbec neotevřeli - tj kontaktů. 18

19 Tabulka č. 4: Odlovení v 1 a 2 kole Dotazované subjekty zaslaných dotazníků v 2. kole zaslaných dotazníků v 1. kole % opětovně dotazovaných respondentů Středočeský kraj ,3 Jihočeský kraj ,0 Plzeňský kraj ,5 Karlovarský kraj ,0 Ústecký kraj ,2 Královéhradecký kraj ,4 Liberecký kraj ,0 Pardubický kraj ,2 Kraj Vysočina ,5 Jihomoravský kraj ,1 Zlínský kraj ,5 Olomoucký kraj ,6 Moravskoslezský kraj ,7 Organizační složky státu ,5 Krajské úřady ,6 Pilotní šetření ,5 celkem Celkem bylo znovu osloveno subjektů, z toho 75 organizačních složek státu, 11 krajských úřadů, a všechny další obce, které nedostatečně reagovaly v rámci prvního kola. Dotazník otevřelo 730 subjektů, tj. 34,03 % a 53 subjektů odpovědělo pouze na identifikační otázky. V rámci druhého kola se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 520 respondentů, tj. 24 % ze všech oslovených. Pro účely vyhodnocení dotazníkového šetření byly vybrány pouze tzv. platné dotazníky (respondent vyplnil věcnou část dotazníku), kterých bylo celkem 281. Návratnost platných dotazníků za 1. a 2. kolo činila 13 %. Po druhém kole bylo uzavřeno dotazníkové šetření pro obce I., II., a III. typu. V rámci těchto úrovní veřejné správy bylo získáno celkem 240 platných dotazníků Vyhodnocení 3. kola dotazníkového šetření V rámci třetího kola byli opětovně osloveni pouze respondenti z krajů, statutárních měst a OSS. Celkem bylo opětovně osloveno 45 respondentů. V rámci třetího kola se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 31 respondentů, tj. 69 % všech oslovených ve druhém kole. Třetí kolo dotazníkového šetření probíhalo od 9. září do 15. září Všechny organizace byly v první fázi kontaktovány prostřednictvím telefonu a následně obesláni prostřednictvím u. Pro účely vyhodnocení dotazníkového šetření byly vybrány opět pouze platné dotazníky, kterých bylo celkem 20. Návratnost platných dotazníků za 3. kolo činí 44 %. Třetí kolo dotazníkového šetření 19

20 bylo ukončeno dne pro kraje, statutární města a OSS. V rámci těchto úrovní veřejné správy bylo získáno celkem 61 platných dotazníků (41 dotazníků z prvního a druhého kola šetření a 20 dotazníků z třetího kola šetření). Celkem bylo v rámci dotazníkového šetření osloveno 2187 kontaktních osob dle jednotlivých úrovní veřejné správy a zúčastnilo se jej 551 respondentů, tj. 25 % účast na dotazníkovém šetření. Do vyhodnocení bylo zahrnuto celkem 301 platných dotazníků. Tabulka č. 5: Počty oslovených a respondentů v dotazníkovém šetření dle úrovní veřejné správy úrovně veřejné správy kolo 3. kolo oslovení respondenti oslovení respondenti obce I. typu obce II. typu obce III. typu kraje statutární města OSS celkem

21 3.1.6 Harmonogram činností Tabulka č. 6: Harmonogram činností Červenec Pilotní testování Srpen kolo šetření kolo šetření Září kolo šetření Vzor dotazníku pro zjištění stavu projektového řízení ve veřejné správě (strana 89) tohoto dokumentu. 3.2 Výběr respondentů Oblastí šetření byly organizace veřejného sektoru, vybrané na základě stanoveného klíče. Cílová skupina respondentů, které má být dotazník poslán či předán na základě odborné úvahy byla vybrána na základě klíče pro stanovení struktury respondentů odsouhlaseném se zástupci Odboru programového řízení MV. Při rozesílání dotazníku bylo kalkulováno s vysokým počtem nevyplněných dotazníků, proto byl rozsah cílové skupiny rozsáhlejší, než bylo nutné pro zajištění požadované úrovně vyhodnocení. Klíč pro stanovení struktury respondentů: Obce typu I počet respondentů byl vybrán na základě stanovení poměrného zastoupení obcí dle velikosti v jednotlivých krajích a jejich četnosti. U obcí nad obyvatel došlo k plošnému oslovení, což bylo dáno vazbou na plošné oslovení obcí typu II, které byly osloveny všechny a některé z nich byly velikostí totožné s obcemi typu I. Obce typu II došlo k plošnému oslovení. Obce typu III a statutární města došlo k plošnému oslovení. I přes skutečnost, že se jedná o obce stejného typu, byla pro účely šetření statutární města vyhodnocována individuálně. Kraje došlo k plošnému oslovení. OSS došlo k plošnému oslovení. 21

22 4 VÝSTUPY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Shrnutí dotazníkového šetření pro oblast současného stavu projektového řízení v orgánech veřejné správy bylo provedeno z hlediska pohledu na získaná data do dvou oblastí: Souhrnné hodnocení Vyhodnocení dle typu organizace Pro účely vyhodnocení bylo celkových 301 platných dotazníků rozděleno do 6 cílových skupin: Kraje Obce I. stupně Obce II. stupně Obce III. stupně Statutární města Orgány státní správy Uvedená čísla u jednotlivých otázek odpovídají dotazníku, který je přílohou 0 Cílem kapitoly je popis použitého klíče pro stanovení struktury respondentů, použitých metod pro vyhodnocení dat včetně stanovení harmonogramu prací. 22

34 4.1.6 Harmonogram činností Tabulka č. 6: Harmonogram činností Červenec 2010 Pilotní testování Srpen kolo šetření kolo šetření Září kolo šetření Vzor dotazníku pro zjištění stavu projektového řízení ve veřejné správě (strana 89) této analýzy Souhrnné hodnocení V rámci této kapitoly jsou uvedeny vybrané otázky s porovnáním dat podle cílových skupin. B2. Vyberte prosím okruh Vaší organizací realizovaných činností v oblasti SA: Nejvíce v oblasti SA probíhá elektronizace veřejné správy a to u obcí I. typu, dále pak u obcí II. typu a u OSS. Nejméně činností zaměřených na SA se dotýká řízení lidských zdrojů. U některých skupin organizací je podíl realizovaných opatření více vyrovnaný, což se týká především krajů OSS a statutárních měst. 34

35 B4. Plánuje Vaše organizace realizovat další projekty v oblasti SA? Nejvíce organizací plánuje realizovat projekty v oblasti SA zaměřené na elektronizaci veřejné správy, nejméně v oblasti implementace procesního řízení. U elektronizace VS vyčnívají z průměru obce typu I, kraje a OSS. Tento trend může být způsoben realizací projektů v IOP. U ostatních oblastí je trend relativně vyrovnaný. U statutárních měst je patrná vůle pro zavádění projektového řízení a snižování regulatorní zátěže. Pokud ano, jaká opatření v oblasti SA spolufinancovaná z EU připravujete (IOP, OP LZZ)? Nejvíce organizace připravují v rámci spolufinancování z EU snižování administrativní zátěže a to převážně kraje, dále pak řízení lidských zdrojů. Nejméně naopak snižování regulatorní zátěže a implementaci procesního řízení. 35

36 B6. Plánujete spolufinancovat opatření SA z jiných externích zdrojů, pokud ano, z jakých? Financovat opatření na implementaci SA ze strukturálních fondů EU plánují nejvíce obce III. typu a OSS. Obecně lze konstatovat, že většina organizací na tyto výzvy při zavádění SA vsází. Pokud ne, kde vnímáte překážky? Nejčastější překážkou při implementaci SA je nedostatek finančních zdrojů a nedostatek času. Pro potřeby ověření tohoto zjištění je nutné zjistit, jaké časové nedostatky organizace spatřují. Je třeba odlišit, zda se jedná o nedostatek času ve vazbě na vyhlašování výzev v oblasti SA, nebo zda se jedná o nedostatek času zástupců jednotlivých organizací. Kraje překážky v realizaci SA nevnímají, na druhou stranu zástupci OSS jsou v této oblasti velmi skeptičtí. 36

37 C1. Definujte Vaše požadavky na nastavení systému řízení SA na území ČR: Všichni respondenti bez ohledu na jejich postavení v systému veřejné správy preferují implementaci SA prostřednictvím lokální koordinace, i ta regionální je velmi upřednostňována. U OSS, SM a obcí typu II je upřednostňována koordinace ze strany MV. C2. Kde vnímáte největší bariéry v oblasti SA? Největší problém v oblasti implementace SA vnímají organizace v nedostatečné koordinaci, vnitřním problémem je zároveň nedostatek personálních a finančních kapacit realizátorů. 37

38 C3. Jak by mělo být podle Vás do budoucna nastaveno financování priorit v oblasti SA? Všichni respondenti se opět shodli, že klíčové je financovat priority v oblasti SA z externích zdrojů EU. Důležité je rovněž vnímání potřeby podpory implementace SA z národních zdrojů. Největší disproporce mezi vůlí financovat priority SA z vlastních zdrojů je patrná u statutárních měst, krajů a obcí typu III. C4. Jakou roli by měly hrát v této oblasti kraje? Všichni respondenti se shodli, že kraje by měly hrát v oblasti implementace roli metodickou a koordinační. Pro oblast nositel politik se rozhodli primárně kraje sami. Vysoké procento připadá i na roli koordinační. Toto koresponduje s ostatními oblastmi dotazníku, které volají po decentralizaci koordinační a metodické role, což však musí být stále řízeno centrálně na úrovni MV, nebo jiné organizace státní správy. 38

39 C5. Jaká role v oblasti SA by měla být realizována ze strany Vaší organizace? Žádná organizace se nevyslovila pro svou roli koordinátora. Vybraná statutární města a organizační složky státu prezentovaly své postavení negativně. Nejvíce respondentů odpovídalo, že chtějí být realizátory politik SA. Toto procento je však velmi nízké. Pro potřeby plošného pokrytí veřejné správy je klíčové, aby realizátory politik byly všechny organizace až do úrovně obcí typu II. A1. Považujete informace o SA, které se vám dostávají, za dostačující? Nejméně přínosné informace o SA považují zástupci krajů, ale i u ostatních organizací je procento zástupců považujících informace za nedostatečné příliš vysoké. Zde doporučujeme provedení analýzy, jak informace distribuovat lépe. 39

40 A2. Uvítali byste větší informovanost o SA ze strany MV? V rámci této skupiny dotazů je stav relativně uspokojivý. Procento poptávky po větší informovanosti je spíše nízké. Na druhou stranu je lehce v rozporu s předchozí otázkou, jelikož hlavním nositelem informací pro oblast SA je MV. A3. Jakým způsobem by Vám předání informací vyhovovalo? Forma Typ organizace I II III kraje OSS SM Internet Školení Tiskoviny Jiné celkem Většina respondentů uvádí poptávku po informování o prvcích a opatřeních SA prostřednictvím sítě internet, ale velká část zároveň uvádí, že by uvítala realizaci školení. 40

41 A4. Jsou informace o SA podávány srozumitelným způsobem? Stejně jako u otázky A1 vnímají deficit v oblasti srozumitelnosti informací o SA nejvíce kraje. Zde by mělo opět dojít k podrobnému rozkladu výsledků s cílem zjistit nejčastější nesrovnalosti. A5. Jsou informace o SA podávány včas? Vysoké procento respondentů uvádí, že informace v oblasti SA nejsou podávány včas. Doporučujeme tedy zaměřit se na posílení koordinační funkce subjektů zapojených do implementace SA. 41

42 A6. Uvítali byste více decentralizovanou realizaci politik SA v území? Zde je opět patrné, že vůle po decentralizaci realizace politik je vysoká. Toto je dáno pravděpodobně i vysokou potřebou získat včasnou informaci o SA. B1. Realizuje Vaše organizace projekty zaměřené na Smart Administration? Většina organizací projekty SA realizuje. Problém je viditelný u OSS a obcí typu II, kde je penetrace projekty SA nízká a to i přes skutečnost, že je v těchto organizacích podporována, a na úrovni OSS je dokonce žádoucí jejich zapojení do zefektivnění systému veřejné správy. 42

43 B5. Plánujete realizovat další projekty v oblasti SA spolufinancované z EU (IOP, OP LZZ)? Nejméně projektů spolufinancovaných z EU plánují obce typu I, II a OSS. U první skupiny je to primárně o nemožnosti podpory tohoto typu organizací, ale u OSS a obcí typu II je to spíše o nevoli zástupců těchto organizací. Na druhou stranu SM plánují realizovat projekty v plném rozsahu. B7. Disponuje Vaše organizace dostatečnou personální kapacitou pro realizaci projektů SA? Tzn., má dostatek vzdělaných, zkušených zaměstnanců? Výstupy z této části dotazníkového šetření jsou zajímavé a to především ve vazbě na skutečnost, že kraje například uvádí, že nedisponují dostatečnými kapacitami, ale v předchozí otázce uvedli, že nevnímají překážky v realizaci prvků SA. Nejvíce kapacit paradoxně mají OSS, které realizují projekty téměř nejméně. 43

44 B8. Existuje ve Vaší organizaci složka, která má na starosti koordinaci zavádění SA? Výstupy z této části dotazníkového šetření jsou vypovídající a odráží především velikost organizace a tradice v oblasti realizace kvalitativních opatření ve veřejné správě. Zvláštní je opět postavení OSS, které nerealizují projekty v oblasti SA tak intenzivně jako například kraje a obce, ale drží největší podíl samostatných útvarů majících na starosti implementaci SA. B9. Klade vedení Vaší organizace důraz na zavádění prvků SA? Z výsledků této otázky vyplývá, že zavádění SA není prioritou a důležitější je realizace jiných opatření zaměřených například na realizaci investičních akcí, ale na druhou stranu vzhledem ke skutečnosti, že jsou prvky SA zaváděny velmi intenzivně lze konstatovat, že pokud by SA byla prioritou, tak by realizace těchto projektů překročila rozsah projektů ostatních. Projekty SA jsou vnímány pouze doplňkově k ostatním funkcím úřadu. 44

45 B10. Má Vaše organizace stanoveny priority ve vazbě na plánovaná opatření SA? Organizace VS nedávají vysokou důležitost zavádění prvků SA ve svých prioritách, toto může být způsobeno nejednotností centrální podpory a nesystémovým přístupem k implementaci SA. B11. Jsou ve Vaší organizaci sestaveny projektové týmy ve vazbě na implementaci a řízení prvků SA? Zde je situace trochu zvláštní, jelikož zástupci obcí typu II jsou jedni z nejméně odhodlaných realizovat opatření s prvky SA a zároveň jsou zvyklí sestavovat pracovní týmy pro zavádění SA. U ostatních organizací (obce typu III, kraje, SM a OSS) je nízké procento způsobeno primárně skutečností, že mají zvláštní odborné útvary zaměřené na řízení SA. 45

46 4.3 Vyhodnocení dle typu organizace V rámci této kapitoly je uvedena SWOT analýza pro každý jednotlivý typ organizace. Detailní vyhodnocení dotazníku dle typu organizace bylo z důvodu rozsahu a vysokému detailu zařazeno jako příloha Vyhodnocení dle typu organizace (str. 112) tohoto dokumentu. Pro účely vyhodnocení bylo celkových 301 platných dotazníků rozděleno do 6 cílových skupin: Kraje Obce I. stupně Obce II. stupně Obce III. stupně Statutární města Orgány státní správy Vyhodnocení obsahuje odpovědi jednotlivých respondentů dle cílových skupin na oblast otázek týkajících se stavu implementace Smart Administration. Všechny oslovené organizace dostaly k vyplnění stejný dotazník za stejných podmínek bez rozdílu velikosti organizace, organizační složení, umístění v rámci České republiky. Vyhodnocení bylo vypracováno pro každou skupinu zvlášť dle daných okruhů otázek: Obecné informace o stavu implementace Smart Administration Analýza stavu implementace Smart Administration v konkrétní organizaci Identifikace priorit v oblasti Smart Administration Cílem bylo zjistit stav, jak reagují organizace veřejného sektoru na otázky týkající se zavádění Strategie realizace Smart Administration, jak této oblasti rozumějí, do jaké míry se do rozvojových kroků zapojují, jak ve svých každodenních činnostech pracují s dostupnými a známými metodami. Cílem bylo zároveň zjistit, jaké jsou návrhy statutárních zástupců organizací veřejného sektoru na zlepšování zavádění Smart Administration. 46

47 47

48 4.3.1 Vyhodnocení cílové skupiny Obce I. stupně V rámci cílové skupiny obce I. stupně se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 170 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili starostové či místostarostové obce a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má úřad obcí I. stupně dle respondentů v průměru 6 zaměstnanců. SWOT ANALÝZA Slabé stránky Nedostatečná personální kapacita Nedostatek finančních zdrojů Nízká dostupnost zdrojů EU Nízká míra výskytu projektů SA Nedostatečná kvalifikace zástupců organizací Silné stránky Vysoké povědomí o oblasti SA Vysoká tendence pro využívání a implementaci prvků egov Hrozby Nebude podpořena implementace SA na úrovni obcí typu I Neznalost prostředí a nemožnost pracovat s prvky SA bez externí pomoci Neochota být nositeli projektů v oblasti SA Příležitosti Možnost decentralizace koordinace SA Větší zapojení ORP do procesu implementace SA Velký prostor pro realizaci národních politik systémových projektů Odhodlání obcí být příjemci politik v oblasti SA Jasné představy o prioritách obcí Klíčová zjištění pro oblast obcí I. stupně Reakce obcí typu jedna na položené otázky se příliš nelišily od očekávání, což je dáno především jejich velikostí. U obcí s počtem obyvatel menším než 500 většinou panuje větší skepse k oblasti Smart Administration a jejímu zavádění do jejich organizací. U těchto obcí je rovněž silnější podíl osob, které preferují být čistým příjemcem z realizace politik. Na druhou stranu oproti očekávání velká část obcí chce být realizátory konkrétních opatření (celkem 44,85 respondentů). Zároveň byly identifikovány plánované priority v oblastech elektronizace veřejné správy, snižování administrativní zátěže a řízení lidských zdrojů. V souladu s výše uvedeným doporučujeme realizovat podporu výše uvedených opatření a ve vazbě na zjištění požadavků na roli regionálních organizací v systému implementace SA je žádoucí, aby tuto politiku koordinovaly buď kraje, nebo ORP. Toto je v souladu s původním konceptem podpory SA z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který měl být v rámci grantových projektů administrován na úrovni krajů stejně, jako je tomu například u Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Konstatováním tedy může být cílit podporu SA u obcí nad 1000 obyvatel přímou podporou a u obcí menších prostřednictvím centrálně řízeních projektů na úrovni krajů, nebo ORP. 48

49 49

50 4.3.2 Vyhodnocení cílové skupiny Obce II. stupně V rámci cílové skupiny obce II. stupně se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 27 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili tajemníci a starostové obce a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má úřad obcí II. stupně dle respondentů v průměru 35 zaměstnanců. SWOT ANALÝZA Slabé stránky Hrozby Nedostatečná personální kapacita Nedostatek finančních zdrojů Nízká míra výskytu projektů SA Nedostatečná kvalifikace zástupců organizací Nízké povědomí o možnostech SA Nedostatek času na realizaci projektů SA Nebude dále podporována implementace SA na úrovni obcí typu II Neznalost prostředí a nemožnost pracovat s prvky SA bez externí pomoci Neochota být nositeli projektů v oblasti SA Silné stránky Příležitosti Vysoká tendence pro využívání a implementaci prvků egov Odhodlání realizovat opatření SA Ochota akceptovat lokální řešení Odhodlání pro realizaci vlastních opatření zaměřených na SA Jasně vymezitelné priority v oblasti SA Odhodlání realizovat opatření z vlastních zdrojů Průměrná úroveň personálních kapacit pro potřeby realizace SA Možnost decentralizace koordinace SA Větší zapojení ORP do procesu implementace SA Velký prostor pro realizaci národních politik systémových projektů Odhodlání obcí být příjemci politik v oblasti SA Jasné představy o prioritách obcí Možnost financovat opatření ze zdrojů EU Prostor pro rozvoj stanovování priorit v oblasti SA Klíčová zjištění pro oblast obcí II. Stupně Zjištění pro oblast obcí typu II se opět neliší od obecné znalosti situace v daném prostředí. Problémem je primárně skutečnost, že tyto obce nebyly systémově při implementaci SA podporovány a dělo se tak až v posledním roce, kdy jim bylo umožněno získat finanční prostředky na rozvoj zaměstnanců. Zároveň zde existuje silná poptávka po roli krajů jako metodického centra pro oblast implementace SA v těchto obcích, což kopíruje i identifikovanou potřebu obcí typu I. Silná poptávka je zde samozřejmě po roli MV jako národního koordinátora. Velmi překvapující je však zjištění, že obce počítají z velké (majoritní) části s financováním rozvojových opatření z vlastních zdrojů. I struktura plánovaných činností v oblasti SA se liší od obcí nižšího stupně, kdy prioritami jsou spíše neinvestiční prvky SA zaměřené na snižování administrativní zátěže, optimalizaci finančních toků atp., což zároveň odpovídá struktuře již realizovaných opatření. Odlišnost oproti obcím typu I je zde dána ještě skutečností, že větší procento subjektů vnímá svou roli při implementaci SA jako vlastní odpovědnost. 50

51 4.3.3 Vyhodnocení cílové skupiny Obce III. stupně V rámci cílové skupiny obce III. stupně se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 43 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili tajemníci a vedoucí odborů (odboru regionálního či strategického rozvoje) a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má úřad obcí III. stupně dle respondentů v průměru 235 zaměstnanců. SWOT ANALÝZA Slabé stránky I přes vysokou míru podpory ne všechny obce chtějí realizovat tato opatření Nedostatečné personální a vlastní finanční zdroje Nízká míra stanovování rozvojových priorit v souladu s prvky SA Silné stránky Znalost prostředí externího financování projektů SA Jasná vize ve struktuře plánovaných opatření v oblasti SA Existence projektových týmů při zavádění SA Hrozby Potřeby vyšší míry informovanosti o politikách v oblasti SA Vznikne rozdíl mezi úrovní a kvalitou veřejných služeb Zastavení podpory projektů zaměřených na SA ze zdrojů EU Nedostatečná vůle vedení organizace pro zavádění SA Nedostatečná koordinace SA na národní nebo regionální úrovni Informace o implementaci prvků SA a vývoji v této oblasti nejsou podávány včas Příležitosti Decentralizace výkonu podpory a implementace SA na regionální a lokální úroveň Odhodlání obcí k realizaci projektů SA Vůle realizovat opatření SA Klíčová zjištění pro oblast obcí III. Stupně V rámci této skupiny jsou vidět výrazné posuny oproti těm předchozím, i požadavky na koordinaci politik a na strukturu informovanosti se začínají více lišit. U této skupiny je patrné, že obce disponují dostatečným zázemím pro potřeby řízení politik v oblasti SA a mají sestaveny interní řídící týmy. Zároveň vnímají větší potřebu být o politikách a plánovaných krocích v oblasti SA více informováni. Patrná je i skutečnost, že tyto obce mají větší šanci na svá opatření získat externí zdroje z EU, což se projevuje jak ve struktuře podpory na realizované projekty, tak v požadavcích na plánovanou strukturu zdrojů na tato opatření. Zároveň oproti předchozím skupinám více preferují koordinační roli krajů, kdy obce typu I a II požadují roli krajů spíše na úrovni metodické. 51

52 52

53 4.3.4 Vyhodnocení cílové skupiny Statutární města V rámci cílové skupiny statutární města se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 21 respondentů z 19 statutárních měst, tzn. do dalšího vyhodnocení bylo zahrnuto celkem 19 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili tajemníci, vedoucí odborů či vedoucí oddělení a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má magistrát dle respondentů v průměru 470 zaměstnanců. SWOT ANALÝZA Slabé stránky Hrozby I přes vysokou míru podpory ne všechny obce chtějí realizovat tato opatření Nedostatečné personální zdroje nekompetentní zaměstnanci a vlastní finanční zdroje Nízká míra stanovování rozvojových priorit v souladu s prvky SA Potřeby vyšší míry informovanosti o politikách v oblasti SA Vznikne rozdíl mezi úrovní a kvalitou veřejných služeb Zastavení podpory projektů zaměřených na SA ze zdrojů EU Nedostatečná vůle vedení organizace pro zavádění SA Nedostatečná koordinace SA na národní nebo regionální úrovni Silné stránky Příležitosti Znalost prostředí externího financování projektů SA Jasná vize ve struktuře plánovaných opatření v oblasti SA Existence projektových týmů při zavádění SA Vysoká míra penetrace projekty SA Existence samostatných složek pro koordinaci SA Zefektivnění centrální podpory implementace SA Odhodlání obcí k realizaci projektů SA Vůle realizovat opatření SA Prostor pro realizaci dalších opatření SA Získání externích zdrojů financování na podporu implementace SA Možnost koordinovat implementaci SA prostřednictvím přenosu příkladů dobré praxe Prostor pro zvýšení informovanosti realizátorů politik v oblasti SA Klíčová zjištění pro oblast statutárních měst Zde je více jak v předchozích skupinách patrná vysoká míra rozvrstvení politik v oblasti SA a zároveň vysoká míra pokrytí těchto organizací projekty, jejichž obsahem je SA (94 % organizací). Mezi nejčastěji řešené oblasti patří opět procesní a projektové řízení a elektronizace veřejné správy. Na vysokých místech se vyskytuje i oblast finančního řízení a plánování. Tyto organizace rovněž oproti jiným subjektům stanovují své priority v souladu s politikami SA a zároveň více jak polovina organizací má zvláštní jednotku, která koordinuje opatření pro oblast SA. Zároveň tyto subjekty tvoří projektové týmy, které mají na starosti implementaci prvků SA. Výrazný rozdíl je v názoru na potřebu centrální koordinace ze strany MV, kdy toto řešení preferuje většina organizací. Velký problém je vnímán v nedostatečné koordinaci implementace SA. Na druhou stranu většina statutárních měst plánuje na implementaci SA využít externích zdrojů EU. Roli krajů v oblasti SA vnímají stejně jako obce typu III. 53

54 4.3.5 Vyhodnocení cílové skupiny OSS V rámci cílové skupiny orgány státní správy (dále jen OSS) se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 29 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili ředitelé odborů a vedoucí oddělení a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má krajský úřad dle respondentů v průměru 350 zaměstnanců. SWOT ANALÝZA Slabé stránky Hrozby Nízká míra informovanosti o projektech v oblasti SA Nedostatečná informovanost organizací Nízká míra penetrace organizací v oblasti realizace opatření s prvky SA Nedostatečná personální kapacita Neexistence jednotného místa pro řízení SA na úrovni organizace Neexistence jednotné interní centrální jednotky pro koordinaci SA Nedostatek finančních zdrojů pro realizaci opatření s prvky SA Zastavení podpory implementace SA a to především metodické Nízká míra existence projektových týmů pro potřeby řízení implementace opatření s prvky SA Silné stránky Příležitosti Stanovování priorit dle opatření v oblasti SA Jasné stanovení priorit v oblasti SA Vysoká míra stanovování priorit pro oblasti projektů SA Vůle pro potřeby realizace opatření souvisejících s implementací SA Částečná decentralizace politik v oblasti SA Vůle OSS realizovat opatření s prvky SA Externí financování opatření v oblasti implementace SA ze zdrojů EU Vysoká priorita pro zavádění opatření s prvky SA Klíčová zjištění pro oblast organizačních složek státu V této oblasti se vyskytují opět zcela rozdílné trendy oproti předchozím skupinám organizací. Velmi silná je potřeba zvýšení informovanosti organizací v oblasti SA. Zároveň uvádí potřebu větší míry koordinace činností v oblasti SA. Velmi vysoké procento organizací (90 %) uvádí, že nedisponuje složkou pro potřeby řízení SA a pouhých 9 % uvedlo, že má vlastní složku, která se stará o řízení SA v organizacích. Největším procentem tyto organizace počítají s implementaci SA za účasti zdrojů z EU. Co se týče priorit ve vazbě na plánovaná, realizovaná a připravovaná opatření v oblasti SA, tak se na prvních třech místech vyskytují stejné priority. Konkrétně se jedná o implementaci e-gov, snižování administrativní zátěže a řízení a rozvoj lidských zdrojů. Velmi zajímavá je i volba jednotlivých organizací, že chtějí být spíše realizátory SA opatření, což je oproti předchozím organizacím cca o 1/3 vyšší číslo. 54

55 55

56 4.3.6 Vyhodnocení cílové skupiny Kraje V rámci cílové skupiny kraje se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 11 respondentů z 9 krajských úřadů, tzn. do dalšího vyhodnocení bylo zahrnuto celkem 9 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili ředitelé či vedoucí relevantních odborů a jejich pracovníci a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má krajský úřad dle respondentů v průměru 634 zaměstnanců. SWOT ANALÝZA Slabé stránky Silné stránky Nedostatek zdrojů Dostatečné kapacity pro potřeby realizace projektů SA Všichni respondenti realizují opatření SA Jasná prioritizace opatření zaměřených na implementaci SA Odhodlání pokračovat v realizaci projektů s prvky SA Existence samostatné složky pro potřeby realizace SA Důraz na zavádění prvků SA Existence projektových týmů při zavádění SA Hrozby Nízká míra informovanosti o oblastech SA a připravovaných opatřeních Zastavení podpory implementace SA pro oblast krajů Příležitosti Zvýšení srozumitelnosti informací Zajištění včasnosti podávaných informací Decentralizace politik v oblasti implementace SA koordinační a metodická role Externí zdroje financování na podporu SA Odhodlání podpořit finančně implementaci SA z vlastních zdrojů Klíčová zjištění pro oblast krajů Největší deficit spatřují kraje v oblasti komunikace a včasného informování ze strany koordinačních orgánů pro SA o plánovaných činnostech. Co je velmi zajímavé a nevyskytuje se u ostatních skupin organizací, tak je skutečnost, že opatření SA realizují všichni respondenti. Realizovat opatření SA má v plánu většina z nich. Nejčastěji realizovanými opatřeními jsou implementace prvků egov, procesní a projektové řízení a řízení lidských zdrojů. Řízení lidských zdrojů je nejčastěji plánovaným opatřením. Co se týče postavení kraje v systému SA je jeho cílem být spíše realizátorem politik v oblasti SA. 56

57 5 VYHODNOCENÍ A ZÁVĚRY Cílem kapitoly je souhrn veškerých poznatků ve vazbě na vzájemné porovnání odpovědí jednotlivých skupin respondentů. Kapitola je rozdělena dle otázek s širší škálou odpovědí a odpovědí ano či ne. V první části kapitoly jsou uvedeny otázky se širší škálou odpovědí. 5.1 Otázky se širší škálou odpovědí B2. Vyberte prosím okruh Vaší organizací realizovaných činností v oblasti SA: Nejvíce v oblasti SA probíhá elektronizace veřejné správy a to u obcí I. typu, dále pak u obcí II. typu a u OSS. Nejméně činností zaměřených na SA se dotýká řízení lidských zdrojů. U některých skupin organizací je podíl realizovaných opatření více vyrovnaný, což se týká především krajů OSS a statutárních měst. B4. Plánuje Vaše organizace realizovat další projekty v oblasti SA? Nejvíce organizací plánuje realizovat projekty v oblasti SA zaměřené na elektronizaci veřejné správy, nejméně v oblasti implementace procesního řízení. U elektronizace VS vyčnívají z průměru obce typu I, kraje a OSS. Tento trend může být způsoben realizací projektů v IOP. U ostatních oblastí je trend relativně vyrovnaný. U statutárních měst je patrná vůle pro zavádění projektového řízení a snižování regulatorní zátěže. Pokud ano, jaká opatření v oblasti SA spolufinancovaná z EU připravujete (IOP, OP LZZ)? Nejvíce organizace připravují v rámci spolufinancování z EU snižování administrativní zátěže a to převážně kraje, dále pak řízení lidských zdrojů. Nejméně naopak snižování regulatorní zátěže a implementaci procesního řízení. B6. Plánujete spolufinancovat opatření SA z jiných externích zdrojů, pokud ano, z jakých? Financovat opatření na implementaci SA ze strukturálních fondů EU plánují nejvíce obce III. typu a OSS. Obecně lze konstatovat, že většina organizací na tyto výzvy při zavádění SA vsází. Pokud ne, kde vnímáte překážky? Nejčastější překážkou při implementaci SA je nedostatek finančních zdrojů a nedostatek času. Pro potřeby ověření tohoto zjištění je nutné určit, jaké časové nedostatky organizace spatřují. Je třeba odlišit, zda se jedná o nedostatek času ve vazbě na vyhlašování výzev v oblasti SA, nebo zda se jedná o nedostatek času zástupců jednotlivých organizací. Kraje překážky v realizaci SA nevnímají, na druhou stranu zástupci OSS jsou v této oblasti velmi skeptičtí. C1. Definujte Vaše požadavky na nastavení systému řízení SA na území ČR: Všichni respondenti bez ohledu na jejich postavení v systému veřejné správy preferují implementaci SA prostřednictvím lokální koordinace, i ta regionální je velmi upřednostňována. U OSS, SM a obcí typu II je upřednostňována koordinace ze strany MV. C2. Kde vnímáte největší bariéry v oblasti SA? Největší problém v oblasti implementace SA vnímají organizace v oblasti nedostatečné koordinace, vnitřním problémem je zároveň nedostatek personální a finančních kapacit realizátorů. C3. Jak by mělo být podle Vás do budoucna nastaveno financování priorit v oblasti SA? Všichni respondenti se opět shodli, že klíčové je financovat priority v oblasti SA z externích zdrojů EU. Důležité je rovněž vnímání potřeby podpory implementace SA z národních zdrojů. Největší disproporce mezi vůlí financovat priority SA z vlastních zdrojů je patrná u statutárních měst, krajů a obcí typu III. 57

58 C4. Jakou roli by měly hrát v této oblasti kraje? Všichni respondenti se shodli, že kraje by měly hrát v oblasti implementace roli metodickou a koordinační. Pro oblast nositel politik se rozhodli primárně kraje sami. Vysoké procento připadá i na roli koordinační. Toto koresponduje s ostatními oblastmi dotazníku, které volají po decentralizaci koordinační a metodické role, což však musí být stále řízeno centrálně na úrovni MV nebo jiné organizace státní správy. C5. Jaká role v oblasti SA by měla být realizována ze strany Vaší organizace? Žádná organizace se nevyslovila pro svou roli koordinátora. Vybraná statutární města a organizační složky státu prezentovaly své postavení negativně. Nejvíce respondentů odpovídalo, že chtějí být realizátory politik SA. Toto procento je však velmi nízké. Pro potřeby plošného pokrytí veřejné správy je klíčové, aby realizátory politik byly všechny organizace až do úrovně obcí typu II. 5.2 Otázky dle odpovědí ANO/NE A1. Považujete informace o SA, které se vám dostávají, za dostačující? Nejméně přínosné informace o SA považují zástupci krajů, ale i u ostatních organizací je procento zástupců považujících informace za nedostatečné příliš vysoké. Zde doporučujeme provedení analýzy, jak informace distribuovat lépe. A2. Uvítali byste větší informovanost o SA ze strany MV? V rámci této skupiny dotazů je stav relativně uspokojivý. Procento poptávky po větší informovanosti je spíše nízké. Na druhou stranu jde lehce v rozporu s předchozí otázkou, jelikož hlavním nositelem informací pro oblast SA je MV. A3. Jakým způsobem by Vám předání informací vyhovovalo? Většina respondentů uvádí poptávku po informování o prvcích a opatřeních SA prostřednictvím sítě internet, ale velká část zároveň uvádí, že by uvítala realizaci školení. A4. Jsou informace o SA podávány srozumitelným způsobem? Stejně jako u otázky A1 vnímají deficit v oblasti srozumitelnosti informací o SA nejvíce kraje. Zde by mělo opět dojít k podrobnému rozkladu výsledků s cílem zjistit nejčastější nesrovnalosti. A5. Jsou informace o SA podávány včas? Vysoké procento respondentů uvádí, že informace v oblasti SA nejsou podávány včas. Doporučujeme tedy zaměřit se na posílení koordinační funkce subjektů zapojených do implementace SA. A6. Uvítali byste více decentralizovanou realizaci politik SA v území? Zde je opět patrné, že vůle po decentralizaci realizace politik je vysoká. Toto je dáno pravděpodobně i vysokou potřebou získat včasnou informaci o SA. B1. Realizuje Vaše organizace projekty zaměřené na Smart Administration? Většina organizací projekty SA realizuje. Problém je viditelný u OSS a obcí typu II, kde je penetrace projekty SA nízká a to i přes skutečnost, že je v těchto organizacích podporována a na úrovni OSS je dokonce žádoucí jejich zapojení do zefektivnění systému veřejné správy. B5. Plánujete realizovat další projekty v oblasti SA spolufinancované z EU (IOP, OP LZZ)? Nejméně projektů spolufinancovaných z EU plánují obce typu I, II a OSS. U první skupiny je to primárně o nemožnosti podpory tohoto typu organizací, ale u OSS a obcí typu II je to spíše o nevoli zástupců těchto organizací. Na druhou stranu SM plánují realizovat projekty v plném rozsahu. 58

59 B7. Disponuje Vaše organizace dostatečnou personální kapacitou pro realizaci projektů SA? Tzn., má dostatek vzdělaných, zkušených zaměstnanců? Výstupy z této části dotazníkového šetření jsou zajímavé a to především ve vazbě na skutečnost, že kraje například uvádí, že nedisponují dostatečnými kapacitami, ale v předchozí otázce uvedli, že nevnímají překážky v realizaci prvků SA. Nejvíce kapacit paradoxně mají OSS, které realizují projekty téměř nejméně. B8. Existuje ve Vaší organizaci složka, která má na starosti koordinaci zavádění SA? Výstupy z této části dotazníkového šetření jsou vypovídající a odráží především velikost organizace a tradici v oblasti realizace kvalitativních opatření ve veřejné správě. Zvláštní je opět postavení OSS, které nerealizují projekty v oblasti SA tak intenzivně jako například kraje a obce, ale drží největší podíl samostatných útvarů majících na starosti implementaci SA. B9. Klade vedení Vaší organizace důraz na zavádění prvků SA? Z výsledků této otázky vyplývá, že zavádění SA není prioritou a důležitější je realizace jiných opatření zaměřených například na realizaci investičních akcí, ale na druhou stranu vzhledem ke skutečnosti, že jsou prvky SA zaváděny velmi intenzivně, lze konstatovat, že pokud by SA byla prioritou, tak by realizace těchto projektů překročila rozsah projektů ostatních. Projekty SA jsou vnímány pouze doplňkově k ostatním funkcím úřadu. B10. Má Vaše organizace stanoveny priority ve vazbě na plánovaná opatření SA? Organizace VS nedávají vysokou důležitost zavádění prvků SA ve svých prioritách, toto může být způsobeno nejednotností centrální podpory a nesystémovým přístupem k implementaci SA. B11. Jsou ve Vaší organizaci sestaveny projektové týmy ve vazbě na implementaci a řízení prvků SA? Zde je situace trochu zvláštní, jelikož zástupci obcí typu II jsou jedni z nejméně odhodlaných realizovat opatření s prvky SA a zároveň jsou zvyklí sestavovat pracovní týmy pro zavádění SA. U ostatních organizací (obce typu III, kraje, SM a OSS) je nízké procento způsobeno primárně skutečností, že mají zvláštní odborné útvary zaměřené na řízení SA. 5.3 Závěr - shrnutí Výše uvedené odpovědi mají do jisté míry jednotný trend a vzájemné porovnání výstupů ukázalo, že existuje silná disproporce mezi jednotlivými typy organizací. U obcí typu I a II je nízká míra realizace dána především omezenou personální kapacitou a nízkou finanční podporou realizace SA z externích zdrojů. Obdobná situace je i u OSS, kde z průměru vyčnívají především ministerstva, která tato opatření realizují ve větší míře, než ostatní OSS. Penetrace ostatních organizací projekty s prvky SA je daleko širší - například kraje tyto projekty realizují všechny a statutární města i obce typu III (mezi ně patří i statutární města) téměř všechny. U těch obcí typu III, které je nerealizují, je toto dáno především nedostatečnými personálními kapacitami. Vůle realizovat projekty s prvky SA je silná, ale pouze za podmínek přispění na jejich podporu z externích zdrojů. Zajímavým závěrem je i relativní jednotnost při preferenci oblastí projektů, které jsou v rámci SA realizovány (například shoda nad elektronizací VS, procesním řízením, projektovým řízením a řízením lidských zdrojů a zároveň vysokým důrazem na optimalizaci ekonomických procesů). Shrnutí: Jako nejzřetelnější se jeví následující závěry: Informace o SA jsou nedostačující, málo srozumitelné a nejsou podávány včas 59

60 Je zřetelná korelace mezi velikostí obce a realizací projektů SA Kromě OSS není dostatek zkušených personálních kapacit pro realizaci SA Projekty SA nejsou vnímány jako priorita Největší překážkou v implementaci SA se jeví nedostatek finančních zdrojů a kapacit Schází koordinace pro implementaci SA 60

61 6 OPATŘENÍ PRO ZVÝŠENÍ ÚČINNOSTI IMPLEMENTACE SMART ADMINISTRATION Na základě výstupů z analýz byly identifikovány některé okruhy nedostatků pro oblast implementace Smart Administration v organizacích veřejného sektoru. Pro jejich eliminaci je klíčové zajistit postupnou realizaci systémových opatření, která je dále budou eliminovat. Cílem této části dokumentu je tedy popsat hlavní opatření pro potřeby zavedení těchto kroků včetně identifikace jejich časové náročnosti a rozsahu plánovaných činností. Tato návrhová část se týká následujících doporučení: Zajistit externí finanční podporu pro potřeby implementace SA Zvýšit osvětu v oblasti SA prostřednictvím vzdělávacích kurzů, jejichž obsahem bude prezentace konkrétních opatření Včasná publicita opatření se zaměřením na SA z centrální úrovně Decentralizace výkonu koordinace politik v oblasti implementace SA Zvýšení metodické podpory realizátorů politik v oblasti SA Identifikace jasných priorit v projektech SA a jejich podpora Větší důraz na přímou realizaci prvků SA směrem k malým organizacím Realizace národních projektů za účasti realizátorů SA Tvorba metodických materiálů, které budou moci být využity ze strany menších organizací Jednotlivé návrhy jsou doplněny detailním popisem rozsahu řešení a odhadovanou úrovní technické a organizační náročnosti doplněnou o pravděpodobnou délku realizace opatření. Technická a organizační náročnost Termín realizace LEHKÁ STŘEDNÍ TĚŽKÁ kratší než 3 měsíce 6 12 měsíců delší než 12 měsíců Obr Přehledové znázornění návrhů opatření z hlediska náročnosti a termínu realizace 6.1 Zajistit dostatečné externí zdroje financování pro oblast realizace politik SA V současné době existují především nadnárodní finanční zdroje na podporu realizace těchto opatření (strukturální fondy EU). Financování těchto opatření je možné zajistit prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a Integrovaného operačního programu pro organizace od úrovně obcí typu II zde je nutné selektovat dle velikosti. Zároveň je možné využít programu rozvoje venkova, který podporuje obce typu I. Klíčem pro efektivní alokaci zdrojů je realizace národních koncepčních projektů, které převezmou garanci za určitou oblast ve své gesci. Mimo zdroje EU je možné využít financování prostřednictvím privátní sféry, což může být například vazba na zavádění metropolitních sítí atp. Pro PPP projekt je klíčové využít stimulaci na národní úrovni. Částečným řešením je podpora z národních zdrojů, která však vzhledem k současné finanční situaci spíše nepřichází v úvahu. Tento model by mohl fungovat dle klíče cílených grantů a podpory zajištění implementace SA prostřednictvím vlastních kapacit mzdové příspěvky stejně jako jsou příspěvky na výkon státní správy (přenesené působnosti u obcí a krajů). U tohoto opatření bude zajištěna i dlouhodobá udržitelnost. Pro udržitelnost těchto opatření je klíčové ukázat organizacím, jak se na těchto opatřeních dají realizovat úspory a následně bude snadnější prosadit navazující řešení, která budou tyto organizace schopny 61

62 realizovat z vlastních prostředků. Toto je však dlouhodobí úkol, který vyžaduje opravdu jednotnou a cílenou koordinaci. Technická a organizační náročnost Termín realizace Střední 7 měsíců Rizika Nesystémový přístup Množství výběrových kritérií Nedostatečná motivace soukromých subjektů Nízká míra udržitelnosti 6.2 Zvýšit osvětu v oblasti SA prostřednictvím realizace vzdělávacích kurzů Cílem realizace tohoto opatření je vytvoření vzdělávacích kurzů zaměřených na Smart Administration v obecné rovině, i na dílčí oblasti Smart adminsitration a jejich aplikaci do praxe. Garantem za tuto oblast může být například Institut místní správy pro území, nebo institut státní správy pro OSS. Obdobné aktivity již probíhají v oblasti egov, ale na neinvestiční části SA není žádné cílené vzdělávání zaměřeno. Možné oblasti realizace vzdělávání: - Obecný úvod do SA - Procesní řízení a jeho aplikace v prostředí organizace veřejné správy - Projektové řízení a jeho aplikace do organizací veřejné správy - Řízení kvality - Finanční řízení atp. - Propojení jednotlivých oblastí SA ve funkční celek a jeho aplikace v organizacích veřejné správy Pro potřeby implementace mohou být využiti interní lektoři organizací veřejné správy, kteří tyto informace mohou přenášet na své kolegy, což zvýší jejich motivaci i atraktivitu zaměstnání ve veřejné správě. Finančně tento model může být podpořen ze strukturální fondů EU. Technická a organizační náročnost Termín realizace Rizika TĚŽKÁ Více jak 12 měsíců Nedostatečný zájem ze strany zástupců orgánů veřejné správy Nedostatek kvalitních příspěvků 6.3 Včasná publicita opatření s prvky SA Cílem tohoto řešení je zajistit včasnou informovanost v oblasti realizace systémových projektů. Toto by mělo být zajištěno prostřednictvím realizace systémových projektů, které budou cíleny na tvorbu koncepcí a implementačních dokumentů, jež budou podpořeny prostřednictvím marketingové strategie, která bude popisovat nastavení komunikace směrem k realizátorům politik SA. Bez podpory těchto činností není možné, aby realizátoři měly dostatečnou motivaci spolupracovat s koordinátory politik v oblasti SA a zároveň není možné, aby tito byly schopni flexibilně reagovat na probíhající výzvy a probíhající činnosti cílené na systémovou podporu. Udržitelnost těchto řešení je jednoznačně projektovatelná na základě vyjádření finanční náročnosti plánovaných opatření, což dává do rukou ideální nástroj nejen pro koordinátory politik SA, ale i pro jejich realizátory, kteří vnímají jasnou stabilitu procesu. 62

63 Technická a organizační náročnost Termín realizace Rizika TĚŽKÁ Více jak 12 měsíců Nejasně vymezené kompetence v oblasti řízení politik SA Nedostatek kvalitních zaměstnanců Nedostatečná politická vůle 6.4 Decentralizace výkonu koordinace politik v oblasti SA Toto řešení spočívá primárně v přenesení částí kompetencí v oblasti koordinace implementace a metodické podpory při zavádění SA v území na úroveň regionálních či lokálních organizací. Tento proces musí nadále zůstat pod patronátem některého ústředního orgánu státní správy, ale vzhledem ke skutečnosti, že tento nedisponuje dostatečně akceschopným aparátem se znalostí regionů a se silnou vazbou na ně, není schopen tato opatření vhodně a cíleně komunikovat. Toto by mělo být důvodem pro přenos části agendy směrem na vybrané organizace územní veřejné správy, nebo by mohlo dojít k vytvoření specializované sítě, která toto bude koordinovat v území. Řešení je spíše dlouhodobé a vyžaduje silný mandát. Na začátku bude generovat zvýšené výdaje, ale díky jeho realizaci dojde k eliminaci velkých rozdílů při implementaci prvků SA. Technická a organizační náročnost Termín realizace Rizika TĚŽKÁ Více jak 12 měsíců Nejasně vymezené kompetence v oblasti řízení politik SA Nedostatek kvalitních zaměstnanců Nedostatečná politická vůle Vysoké iniciační náklady 6.5 Zvýšení metodické podpory implementace SA včetně identifikace priorit v projektech SA Toto opatření úzce souvisí s realizací kroku zaměřeného na decentralizaci a systémovou podporu při realizaci politik SA. Primárně jde o to vytvořit sadu pravidel, zásad a podkladových materiálů pro potřeby jejich implementace v organizacích veřejné správy, což bude nejen generovat úspory z rozsahu, ale zároveň dojde k unifikaci systému řízení organizací a sjednocení stavu implementace SA. Tento bod se dotýká i stanovování priorit v oblasti politik SA, kdy tyto priority musí určit okruhy zájmu a okruhy činností, které budou prostřednictvím tohoto systému implementovány. Jedná se o dlouhodobé řešení, kdy je nutné jasně vymezit kompetence jednotlivých nositelů politik SA dle jejich odbornosti a způsobilosti k řešení vybraných okruhů témat. Technická a organizační náročnost Termín realizace Rizika TĚŽKÁ Více jak 12 měsíců Nejasně vymezené kompetence v oblasti řízení politik SA Nedostatek kvalitních zaměstnanců Nedostatečná politická vůle 63

64 Vysoké iniciační náklady 6.6 Důraz na podporu přímé implementace prvků SA v malých organizacích VS Tento krok je jasně definovatelný a to především díky nízké míře personálních kapacit menších obcí a menších organizací veřejné správy obecně. Dosáhnout cílového stavu je možné pouze v případě přenesení koordinačních politik zaměřených na implementaci SA na nižší úroveň. Kdy například nositeli politik pro oblast obcí typu I budou obce typu II nebo III. Zároveň je nutné určit priority a okruhy realizovatelnosti vybraných opatření ve vazbě na jejich praktickou aplikovatelnost a využití. Tato činnost vyžaduje silnou koordinační funkci a zároveň generuje jisté náklady na stanovení požadavků na rozsah a funkčnost systému. Technická a organizační náročnost Termín realizace Rizika TĚŽKÁ Více jak 12 měsíců Nejasně vymezené kompetence v oblasti řízení politik SA Nedostatek kvalitních zaměstnanců Nedostatečná politická vůle 6.7 Realizace národních projektů a tvorba metodických materiálů pro oblast SA Jedná se opět o systémový krok, který bude vyžadovat jasné vymezení kompetencí mezi jednotlivými subjekty zapojenými do koordinace a metodické podpory SA. Opatření by mělo být realizováno prostřednictvím systémových projektů zaměřených na tvorbu metodických materiálů, které musí na druhou stranu vznikat koordinovaně. Toto se doposud příliš nedařilo, ale je zde prostor k využití stávajících orgánů, které sdružují hlavní nositele politik SA, pro koordinaci SA. Tyto organizace mají zároveň dostatečné kompetence pro potřeby zavedení těchto kroků do systému veřejné správy. Při spuštění tohoto systému je nutné sestavit dostatečný kompetenční model a nastavit jasné role v rámci projektových týmů. Nejedná se o opatření krátkodobé a jednoduše realizovatelné, ale za stávajících možností externí finanční podpory ze strany EU lze tyto projekty cíleně realizovat a následně je možné jejich udržitelnost s minimálními náklady pokrývat z generovaných úspor. Systémové je při identifikaci těchto projektů počítat jejich reálnou návratnost, což se v současnosti vůbec neděje. Technická a organizační náročnost Termín realizace Rizika TĚŽKÁ Více jak 12 měsíců Nejasně vymezené kompetence v oblasti řízení politik SA Nedostatek kvalitních zaměstnanců Nedostatečná politická vůle 64

65 7 PŘÍLOHY Kapitola obsahuje následující dokumenty: 1. Použité metody, výběr respondentů, průběh dotazníkového šetření detailní popis 2. Vzor dotazníku pro zjištění stavu projektového řízení ve veřejné správě 3. Text výzvy pro respondenty dotazníkového šetření 4. Text oznámení o realizaci dotazníkového šetření 5. Vyhodnocení dotazníkového šetření dle typu organizace 6. Slovní vyhodnocení volné texty dle typu organizace 65

66 7.1 Použité metody, výběr respondentů, průběh dotazníkového šetření detailní popis Cílem kapitoly je popis použitého klíče pro stanovení struktury respondentů, použitých metod pro vyhodnocení dat včetně stanovení harmonogramu prací. 66

78 7.1.6 Harmonogram činností Tabulka č. 6: Harmonogram činností Červenec 2010 Pilotní testování Srpen kolo šetření kolo šetření Září kolo šetření

79 7.2 Vzor dotazníku pro zjištění stavu projektového řízení ve veřejné správě Dotazníkové šetření k zavádění projektového řízení a Smart Administration ve veřejné správě Ministerstvo vnitra, Odbor programového řízení připravilo na období od do dotazníkové šetření mezi organizacemi veřejného sektoru s cílem zmapovat stav zavádění projektového řízení a cílů Smart Administration obecně. Toto šetření probíhá v rámci projektu Koordinace zavedení Smart Administration ve veřejné správě (KOZA SA VS), spolufinancovaného z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Smart Administration (SA) je vládní strategie na období vytyčená dokumentem Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. Obsahuje mj. cíle, z nichž některé se promítnuly i do vybraných operačních programů pro čerpání ze strukturálních fondů EU pro období Odbor programového řízení MV (programová kancelář PMO) je pověřen celkovou koordinací implementace Smart Administration ve veřejném sektoru včetně podpory projektového řízení. Dotazník je rozdělen do dvou oblastí, a to na stav implementace projektového řízení a SA v obecné rovině. Výstupy dotazníku budou sloužit především pro: revizi priorit Strategie realizace Smart Administration v období , vyšší cílení přímé podpory při implementaci Smart Administration (vazba na plánované projekty), a to v rámci strukturálních fondů i ostatních zdrojů, vyšší podpora projektového řízení ve veřejném sektoru, větší zapojení organizací veřejného sektoru do implementace Smart Administration. S prosbou o vyplnění dotazníku jsou osloveny vybrané organizace veřejného sektoru respektive jejich zástupci (organizační složky státu, kraje, města, obce). Výzva k účasti na dotazníkovém šetření je distribuována elektronickou formou ( ) a vyplnění dotazníku probíhá prostřednictvím internetu. Vámi zadané odpovědi a informace jsou odesílány plně automaticky, není tedy třeba data jakkoliv kopírovat a odesílat samostatně. Na základě sběru dat dojde k vyhodnocení dotazníků a vybraní respondenti se budou moci účastnit zahraničních stáží, které pořádá MV s cílem přenést příklady dobré praxe v oblasti Smart Administration. Je předpoklad, že zahraničních stáží se bude moci účastnit zástupců respondentů. Případné dotazy k dotazníkovému šetření směřujte na adresu dotazniksa@pmo-mv.eu. Zavazujeme se, že Vámi poskytnuté informace budou využity v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, a budou sloužit jen ke zpracování zpráv a výstupů projektu Koordinace zavedení Smart Administration ve veřejné správě, spolufinancovaného z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. S díky za spolupráci Mgr. László Hajnal Ředitel odboru programového řízení 79

80 Smart Administration (SA) - je souborem opatření zaměřených na zvyšování kvality a efektivity veřejné správy. Vychází z vládního dokumentu Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby - Strategie realizace Smart Administration v období Strategie obsahuje cíle, projektové okruhy a návrhy systémových opatření, zaměřených na zefektivnění procesů v organizacích veřejné správy. Jedná se například o zavádění strategického řízení a plánování, projektové řízení, řízení finančních a lidských zdrojů, snižování regulatorní a administrativní zátěže, stejně jako egovernment ve smyslu elektronizace veřejné správy. Některé z cílů a opatření se promítly i do vybraných operačních programů pro čerpání ze strukturálních fondů EU pro období Pro zavádění SA ve veřejné správě jsou využívány i jiné zdroje financování. 80

81 Rejstřík výrazů a příklady projektů: Projekt - jedinečný proces sestávající z řady koordinovaných a řízených činností s daty zahájení a ukončení, prováděný pro dosažení cíle, který vyhovuje specifickým požadavkům, včetně omezení daných časem, náklady a zdroji. Strukturální fondy fondy EU sloužící k financování cílů regionální a strukturální politiky EU, čili hlavně ke zvyšování hospodářské vyspělosti evropských regionů. Projektové řízení - představuje způsob rozplánování a realizaci složitých, zpravidla jednorázových akcí, které je potřeba uskutečnit v požadovaném termínu s plánovanými náklady tak, aby se dosáhlo stanovených cílů. Projektový záměr konkrétní představa o budoucím projektu, která obsahuje základní informace o projektu - cíle projektu, zdroje financování, způsoby realizace, časový harmonogram a předpokládané výstupy projektu. Řízení rizik - zahrnuje vybudování vhodné infrastruktury a použití logického a systematického postupu ke zjištění souvislostí, identifikaci, analýze, vyhodnocení, zvládání, sledování a hlášení rizik spojených s projektem takovým způsobem, který dovolí minimalizovat ztráty. Udržitelnost projektu - je doba, po kterou musí příjemce podpory udržet výstupy projektu. Zájmové skupiny (stakeholders) - zájmové skupiny představují aktéry projektu, kteří jsou charakterizováni různou mírou zájmu a rozdílnou motivací, kterou mají k ovlivnění projektu. Investiční projekty výstavba/rekonstrukce budovy, komunikace a prostranství, zařízení infrastruktury, nákupy prostředků hromadné dopravy apod. V oblasti ICT rovněž výstavba/nákup informačního systému, počítačové sítě, nákup HW a SW atp. Neinvestiční projekty zavádění metod řízení kvality, řízení projektů, zpracování analýz a koncepcí, tvorba strategií, zpracování informací, propagace, personální audity, reorganizace, konference, výměna zkušeností, spolupráce s partnerskými organizacemi atp. Nacházíte se právě: Rejstřík výrazů - Dotazník I. Projektové řízení - Identifikační otázky - oblast A: Informace o projektech - oblast B: Projektové řízení - oblast C: Úspěšnost projektů - Dotazník II. Smart Administration - oblast A: Obecné informace o stavu implementace SA - oblast B: Analýza stavu implementace SA - oblast C: Identifikace priorit v oblasti SA - Závěrečný komentář k dotazníkovému šetření 81

82 IDENTIFIKAČNÍ OTÁZKY Jméno: Počet zaměstnanců ve Vaší organizaci? Jaká je Vaše pracovní pozice v rámci Vaší organizace? Nacházíte se právě: Rejstřík výrazů - Identifikační otázky - Dotazník I. Projektové řízení - oblast A: Informace o projektech - oblast B: Projektové řízení - oblast C: Úspěšnost projektů - Dotazník II. Smart Administration - oblast A: Obecné informace o stavu implementace SA - oblast B: Analýza stavu implementace SA - oblast C: Identifikace priorit v oblasti SA - Závěrečný komentář k dotazníkovému šetření 82

83 DOTAZNÍK PRO ZJIŠTĚNÍ STAVU PROJEKTOVÉHO ŘÍZENÍ V SUBJEKTECH STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY Cílem této části dotazníkového šetření je celková analýza stavu projektového řízení v rámci všech projektů realizovaných subjekty státní správy a samosprávy. Předmětem šetření tak nejsou pouze projekty patřící do skupiny Smart Administration nebo projekty spolufinancované ze strukturálních fondů, ale všechny akce, které splňují charakter projektů (jsou realizovány mimo běžné procesy a agendy ve stanoveném finančním a časovém rámci). Informace získané v rámci šetření budou sloužit pro identifikaci nejproblematičtějších oblastí projektového řízení a návrh doporučení, která by měla subjektům veřejné správy pomoci v jednotlivých fázích realizace projektů. Zároveň budou tyto informace sloužit jako podklad pro navazující diskusi s vybranými zástupci respondentů, v rámci které by mělo dojít k analýze nejdůležitějších problematických oblastí a možností jejich řešení. Dotazník je rozdělen do 3 částí, které na sebe logicky navazují. První část (A - INFORMACE O PROJEKTECH) - obsahuje otázky zaměřené na zjištění informací o charakteru realizovaných projektů. Část druhá (B - PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ) vychází z předpokladu, že se ve Vaší organizaci projekty již realizují a jejím cílem je zjištění, do jaké míry jsou využívány principy projektového řízení. Poslední část dotazníku (C ÚSPĚŠNOST PROJEKTŮ) je věnována informacím relevantním pro analýzu již ukončených projektů. Nacházíte se právě: Rejstřík výrazů - Identifikační otázky - Dotazník I. Projektové řízení - oblast A: Informace o projektech - oblast B: Projektové řízení - oblast C: Úspěšnost projektů - Dotazník II. Smart Administration - oblast A: Obecné informace o stavu implementace SA - oblast B: Analýza stavu implementace SA - oblast C: Identifikace priorit v oblasti SA - Závěrečný komentář k dotazníkovému šetření 83

84 OBLAST OTÁZEK A: INFORMACE O PROJEKTECH A1. Probíhají v rámci Vaší organizace aktivity, které vykazují znaky projektů (jedná se o neopakovatelný sled činností realizovaný mimo standardní aktivity organizace s jasně definovanými cíli, termíny a zdroji)? o ANO o NE V případě zvolené odpovědi NE: (Prosím odpovězte na níže uvedenou otázku a pokračujte na oddíl B přes tlačítko "pokračovat".) Z jakého důvodu nerealizujete projekty? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Nedostatek informací o možnostech realizace projektů Nedostatek finančních zdrojů Nedostatek času pracovníků organizace na přípravu a realizaci projektů Neexistuje potřeba na straně organizace Jiné Prosím specifikujte "Jiné": V případě zvolené odpovědi ANO: (Prosím pokračujte dále a odpovězte na otázky č. A2 - A8.) A2. Jaké druhy projektů jsou/byly realizovány Vaší organizací v posledních 5 letech? (Lze zaškrtnout jednu i více možností, popřípadě uveďte přibližný počet projektů.) počet: Implementace informačních systémů (účetní IS, agendové IS, webové stránky aj.) počet: Stavební (včetně stavebních úprav) počet: Hromadný nákup specifického zařízení/prostředků (hardware, dopravní prostředky aj.) 84

85 počet: Administrativní (projektové řízení, procesní řízení aj.) počet: Personální (personální audit, reorganizace aj.) počet: Sociální (školení, konference aj.) Jiné Prosím specifikujte "Jiné" a uveďte počet: A3. Jaké projekty z hlediska délky realizace byly ve Vaší organizaci v posledních 5 letech uskutečněny? (Lze zaškrtnout jednu i více možností, uveďte prosím i případný počet u každé kategorie, pokud je Vám znám.) počet: méně jak 3 měsíce počet: 3-6 měsíců počet: 6-12 měsíců počet: více jak 12 měsíců 85

86 nevím A4. Jaké projekty z hlediska celkových nákladů byly ve Vaší organizaci v posledních 5 letech uskutečněny? (Lze zaškrtnout jednu i více možností, uveďte prosím i případný počet u každé kategorie, pokud je Vám znám.) počet: méně jak Kč počet: Kč Kč počet: Kč Kč počet: Kč Kč počet: více jak Kč nevím A5. Kolik projektů bylo zahájeno (projekty, které se dostaly do realizační fáze) ve Vaší organizaci v rámci posledních 12 měsíců? (Vyberte prosím jednu z možností) o žádný o méně než 5 o 5 10 o více než 10 86

87 A6. Jaký způsob financování projektů je používán ve Vaší organizaci? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Spolufinancování ze strukturálních fondů EU Jiné programy EU (Komunitární programy, PRV aj.) Financování z jiných zahraničních programů (Norských/Švýcarských fondů aj.) Národní programy Účelová dotace ze státního rozpočtu Rozpočet orgánu státní správy/samosprávy Bankovní úvěr Smluvně zajištěná půjčka Návratná finanční výpomoc Výnos z prodeje komunálních dluhopisů Jiné Prosím specifikujte "Jiné": Jaký je podíl projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU na celkovém množství projektů realizovaných v rámci Vaší organizace? (V případě zaškrtnutí možnosti "Spolufinancování ze strukturálních fondů" u předchozí otázky prosím vyberte jednu z možností.) o méně jak 25 % o % o více jak 50 % o nevím A7. Kolik pracovníků z celkového počtu zaměstnanců Vaší organizace se průměrně zúčastní realizace projektů? (Vyberte prosím jednu z možností) o méně jak 15 % o 15 % - 30 % o více jak 30 % o nevím A8. Kdo je zodpovědný za celkové vedení projektů v rámci Vaší organizace? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Vedoucí pracovníci vedle svých běžných aktivit Vedoucí pracovníci dočasně uvolnění na řízení projektu 87

88 Externí projektoví manažeři Pracovníci samostatného odboru zodpovědného za řízení projektů Jiné osoby Prosím specifikujte "Jiné osoby": Nacházíte se právě: Rejstřík výrazů - Identifikační otázky - Dotazník I. Projektové řízení - oblast A: Informace o projektech - oblast B: Projektové řízení - oblast C: Úspěšnost projektů - Dotazník II. Smart Administration - oblast A: Obecné informace o stavu implementace SA - oblast B: Analýza stavu implementace SA - oblast C: Identifikace priorit v oblasti SA - Závěrečný komentář k dotazníkovému šetření 88

89 OBLAST OTÁZEK B: PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ B1. Jsou ve Vaší organizaci prováděny jakékoliv aktivity projektového řízení zahrnující například přípravu projektového záměru, sestavení plánu projektu, řízení kvality projektu, vedení administrativy projektu, řízení rizik projektu, kontrolu harmonogramu, rozpočtu a milníků projektu, vyhodnocení projektu a jiné? o o ANO NE V případě zvolené odpovědi NE: (Prosím odpovězte na dvě níže uvedené otázky a pokračujte na oddíl C přes tlačítko "pokračovat".) Z jakého důvodu nejsou žádné ze zmiňovaných aktivit v rámci Vaší organizace prováděny? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) V rámci organizace není znám způsob nebo důvod pro provádění zmíněných aktivit Na podobné aktivity nejsou v rozpočtu projektu peníze Není dostatek času na provádění těchto aktivit Jiné Prosím specifikujte "Jiné": Jaké změny plánujete v oblastech realizace a řízení projektů v následujících 12 měsících? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Žádné neplánujeme Školení pracovníků v projektovém řízení Certifikace vedoucích pracovníků v metodologii projektového řízení Vytvoření odboru projektového řízení (projektová kancelář) Využití metodiky projektového řízení při řízení projektů Vytvoření směrnice projektového řízení Implementace a využití nástroje pro podporu projektového řízení (např. MS Project) Nevím Jiné Prosím specifikujte "Jiné": V případě zvolené odpovědi ANO: (Prosím pokračujte dále a odpovězte na otázky č. B2 - B15.) 89

90 B2. Jaké aktivity jsou prováděny v rámci Vaší organizace v iniciační fázi projektu? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Vymezení cílů projektu Analýza rizik projektu Specifikace finanční náročnosti projektu Příprava rozpočtu a časového plánu realizace projektu (harmonogram) Příprava plánu řízení kvality projektu Zpracování technického řešení projektu Vytvoření plánu řízení rizik projektu Komunikace zahájení projektu - Komunikační plán Analýza možností kofinancování a příprava žádosti o dotaci ze SF EU Jiné Prosím specifikujte "Jiné": B3. Jaké aktivity jsou prováděny v rámci Vaší organizace v realizační fázi projektu? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Vedení administrativy projektu Řízení projektové dokumentace Vrcholové řízení projektu dle nadefinovaného plánu (harmonogramu a rozpočtu) Řízení rizik projektu Rozhodování o řešení eskalovaných problémů Průběžná kontrola realizace projektu Kontrola kvality a účinnosti dosažení jednotlivých dílčích cílů Kontrola harmonogramu, rozpočtu a milníků projektu Zpracování dokumentace požadované v souvislosti s poskytnutím dotace (monitorovací zprávy, žádosti o úhradu způsobilých výdajů na dílčí etapy aj.) Jiné Prosím specifikujte "Jiné": B4. Jaké aktivity jsou prováděny v rámci Vaší organizace při ukončení projektu? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Vyhotovení Závěrečné zprávy projektu Oznámení o oficiálním ukončení projektu cílovým skupinám Převedení zdrojů (např. pracovníků, technologií) na jiné projekty 90

91 Provedení závěrečného vyhodnocení a shromáždění zkušeností využitelných pro přípravu a řízení dalších projektů Zpracování dokumentace požadované v souvislosti s poskytnutím dotace (závěrečná zpráva a žádost o úhradu způsobilých výdajů) Jiné Prosím specifikujte "Jiné": B5. Je v rámci Vaší organizace používán standard projektového řízení? (Vyberte prosím jednu z možností.) o Ne, žádný standard projektového řízení nepoužíváme o Ano, PRINCE2 o Ano, PRINCeGON o Ano, PMBOK (PMI) o Ano, IPMA o Ano, ISO o Nevím o Ano, jiný Prosím specifikujte "Ano, jiný": B6. Jakým způsobem jsou prováděny odhady nákladů a pracnosti jednotlivých aktivit/položek projektového plánu? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Dle zkušeností z realizovaných projektů Průzkumem standardních cen na trhu Zadáním na externího dodavatele Podle nejlepšího vědomí a svědomí Jiné Prosím specifikujte "Jiné": B7. Jsou zkušenosti získané z realizace projektu zdokumentovány po dokončení projektu a využívány jako vstup pro další projekty? (Vyberte prosím jednu z možností.) o o o o Ano, u všech projektů Ano, pouze u vybraných projektů Ne Nevím 91

92 B8. Jakým způsobem je prováděna kontrola kvality výstupů projektu a procesů projektového řízení? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Kontrola kvality se neprovádí Je definován proces řízení kvality projektů Je ustanovena role manažera kvality projektu Hlavní výstupy projektu prochází kontrolou kvality Jiný způsob Prosím specifikujte "Jiný způsob": B9. Jakým způsobem je prováděno řízení rizik projektů? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Řízení rizik se neprovádí Je definován proces řízení rizik Jsou monitorována rizika projektu Existuje plán minimalizace rizik Je definována eskalační linie pro reportování rizik Je definována role risk manažera Jiný způsob Prosím specifikujte "Jiný způsob": B10. Jaké aktivity jsou prováděny v rámci projektu v oblasti organizace a řízení zdrojů projektu? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Vytvoření a obsazení organizační struktury projektu Definování projektových rolí a odpovědností Sledování využití zdrojů v průběhu projektu Sestavení plánu zdrojů projektu Jiné Prosím specifikujte "Jiné": B11. Jaké aktivity jsou v rámci projektu obvykle prováděny pro zajištění podpory ze strany jednotlivých cílových skupin? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) 92

93 Identifikace cílových skupin Definování přínosů a dopadů projektu pro jednotlivé cílové skupiny Zapojení cílových skupin do realizace projektu Vytvoření komunikačního plánu pro jednotlivé fáze projektu Propagace projektu Komunikace se zástupci cílových skupin Jiné Prosím specifikujte "Jiné": B12. Jaké aktivity jsou obvykle realizovány v oblasti finančního řízení projektu? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Příprava celkového rozpočtu projektu Definice odpovědností v rámci finančního řízení projektu Definice procesu čerpání rozpočtu Reportování aktuálního vývoje rozpočtu Vedení samostatného projektového účetnictví Jiné Prosím specifikujte "Jiné": B13. Jakým způsobem jsou ve Vaší organizaci vybírány projekty k realizaci? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Podle souladu s celkovou vizí organizace Podle finanční náročnosti Na základě Studie proveditelnosti a Analýzy nákladů a přínosů (CBA) Na základě rozhodnutí vedení organizace Na základě rozhodnutí nadřízeného orgánu Dle rozhodnutí řídícího výboru zástupců jednotlivých odborů (útvarů/oddělení) Jiným způsobem Prosím specifikujte "Jiným způsobem": B14. Jakým způsobem je obvykle řešen konflikt využití zdrojů s ostatními projekty nebo neprojektovými úkoly? (Vyberte prosím jednu z možností.) o Řešení je ponecháno na projektových manažerech 93

94 o Liniové úkoly mají vždy prioritu o O využití zdrojů rozhoduje vedoucí pracovník, do jehož odboru (útvaru/oddělení) zdroj patří o Konflikt je řešen v rámci řídícího výboru projektů o Způsobem definovaným v procesu/směrnici projektového řízení o Jiným způsobem Prosím specifikujte "Jiným způsobem": B15. Jaké formy komunikace jsou využívány v rámci projektového týmu? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) ová komunikace Statusy projektového týmu Webové stránky organizace Reporty stavu projektu Telefonická komunikace Chatovací nástroje (skype, icq, aj.) Workshopy Jiné Prosím specifikujte "Jiné": Nacházíte se právě: Rejstřík výrazů - Identifikační otázky - Dotazník I. Projektové řízení - oblast A: Informace o projektech - oblast B: Projektové řízení - oblast C: Úspěšnost projektů - Dotazník II. Smart Administration - oblast A: Obecné informace o stavu implementace SA - oblast B: Analýza stavu implementace SA - oblast C: Identifikace priorit v oblasti SA - Závěrečný komentář k dotazníkovému šetření 94

95 OBLAST OTÁZEK C: ÚSPĚŠNOST PROJEKTŮ C1. Jaký je podíl projektů realizovaných v posledních 5 letech, které musely být pozastaveny před dokončením? (Vyberte prosím jednu z možností.) o o o o o 0 % (žádný projekt) méně než 5 % projektů 5 % - 15 % projektů více než 15 % projektů nevím C2. Jaký je podíl projektů realizovaných v posledních 5 letech, u kterých muselo z různých důvodů (finančních, nedostatek zdrojů apod.) dojít ke snížení plánované kvality nebo zmenšení plánovaného rozsahu projektu (např. snížení počtu proškolených osob, nákup méně výkonného zařízení apod.)? (Vyberte prosím jednu z možností.) o o o o o o 0 % projektů méně než 10 % projektů 10 % - 25 % projektů 26 % - 50 % projektů více než 50 % projektů nevím C3. U kolika projektů z hlediska jejich podílu na všech projektech realizovaných v rámci Vaší organizace v posledních 5 letech došlo k překročení plánovaného termínu ukončení? (Vyberte prosím jednu z možností.) o o o o o o 0 % projektů méně než 10 % projektů 10 % - 25 % projektů 26 % - 50 % projektů více než 50 % projektů nevím C4. V případě, že jste u otázky C3 zvolili jinou odpověď než "nevím" a "0 % projektů", uveďte prosím, o kolik procent byl průměrně překročen termín dokončení u projektů realizovaných v rámci Vaší organizace v posledních 5 letech? (Vyberte prosím jednu z možností.) o méně než 10 % o 10 % - 25 % o 26 % - 50 % o více než 50 % o nevím 95

96 C5. Jaký je podíl projektů realizovaných v posledních 5 letech, u kterých došlo k překročení plánovaného rozpočtu? (Vyberte prosím jednu z možností.) o o o o o o 0 % projektů méně než 10 % projektů 10 % - 25 % projektů 26 % - 50 % projektů více než 50 % projektů nevím C6. V případě, že jste u otázky C5 zvolili jinou odpověď než "nevím" a "0 % projektů" uveďte prosím jaké je průměrné překročení celkového rozpočtu u projektů realizovaných v rámci Vaší organizace v posledních 5 letech? (Vyberte prosím jednu z možností.) o méně než 10 % o 10 % - 25 % o 26 % - 50 % o více než 50 % o nevím C7. Jaké jsou dle Vašeho názoru důvody nedodržení termínu ukončení projektu nebo překročení rozpočtu? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Krácení rozpočtu projektu Příliš nadhodnocený rozpočet (příjmová strana) Potřebné věci nejsou k dispozici včas (povolení, dokumentace, specifikace, materiál atd.) Příliš často nejsou k dispozici zdroje, které byly plánovány Nemáme dostatečné informace pro řízení projektů Rozdílné očekávání výstupů z projektu Nízká podpora ze strany vedení organizace Slabá motivace projektového týmu Změna rozsahu z důvodu vnějších změn (legislativní, počasí, volby apod.) Jiné Prosím specifikujte "Jiné": C8. Dochází ve Vaší organizaci ke konfliktům mezi liniovým (řízení na úrovni oddělení/útvaru/odboru) a projektovým řízením například z hlediska využití pracovníků? (Vyberte prosím jednu z možností.) o o Nikdy Velice zřídka 96

97 o o o Často Velice často Nevím C9. Jaké nejčastější problémy se vyskytují při zajištění udržitelnosti projektů? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Nedostatek finančních zdrojů v rozpočtu Přenos znalostí o projektu Změna vize úřadu Nedostatečná podpora ze strany zájmových skupin Jiné Prosím specifikujte "Jiné": Prostor pro závěrečný komentář k I. části dotazníku "Projektové řízení": Nacházíte se právě: Rejstřík výrazů - Identifikační otázky - Dotazník I. Projektové řízení - oblast A: Informace o projektech - oblast B: Projektové řízení - oblast C: Úspěšnost projektů - Dotazník II. Smart Administration - oblast A: Obecné informace o stavu implementace SA - oblast B: Analýza stavu implementace SA - oblast C: Identifikace priorit v oblasti SA - Závěrečný komentář k dotazníkovému šetření 97

98 DOTAZNÍK PRO ZJIŠTĚNÍ STAVU V OBLASTI IMPLEMENTACE SMART ADMINISTRATION V SUBJEKTECH VEŘEJNÉ SPRÁVY Cílem této části dotazníku je zmapování prostředí veřejné správy ve vazbě na strukturu realizovaných rozvojových činností s prvky Smart Administration (SA). Výstupy z tohoto dotazníkového šetření budou sloužit nejen pro evaluaci průběhu naplňování strategie realizace Smart Administration, ale i pro její revizi a zhodnocení politik Ministerstva vnitra, které je pro tuto oblast koordinačním orgánem. Dotazník je rozdělen do tří logických částí. Cílem té první je zjištění stavu povědomí o prvcích SA, druhou pak je zjištění stavu realizace SA na konkrétní organizaci a třetí je cílena na identifikaci rozvojových priorit s prvky SA. Části dotazníku: OBLAST OTÁZEK A: OBECNÉ INFORMACE O STAVU IMPLEMENTACE SA - cílem je zmapovat jak vnímáte koordinaci implementace SA. OBLAST OTÁZEK B: ANALÝZA STAVU IMPLEMENTACE SA V KONKRÉTNÍ ORGANIZACI - cílem je identifikovat jaká opatření jsou realizována, nebo zrealizována v rámci Vaší organizace. OBLAST OTÁZEK C: IDENTIFIKACE PRIORIT V OBLASTI SA cílem je popsat, jakým způsobem by měla být realizace SA zajišťována. Do okruhu projektů SA patří celá řada činností, které jsou realizovány organizacemi veřejného sektoru za účelem zefektivnění a zkvalitnění jejich činnosti. Charakteristikou projektů SA je primárně jejich systémový charakter, kdy projektem s prvky SA by v dlouhodobém horizontu nemělo být jednorázové opatření, ale spíše soustavná činnost, která povede k dlouhodobě udržitelnému systému kvalitních a efektivních veřejných služeb. Nacházíte se právě: Rejstřík výrazů - Identifikační otázky - Dotazník I. Projektové řízení - oblast A: Informace o projektech - oblast B: Projektové řízení - oblast C: Úspěšnost projektů - Dotazník II. Smart Administration - oblast A: Obecné informace o stavu implementace SA - oblast B: Analýza stavu implementace SA - oblast C: Identifikace priorit v oblasti SA - Závěrečný komentář k dotazníkovému šetření 98

99 OBLAST OTÁZEK A: OBECNÉ INFORMACE O STAVU IMPLEMENTACE SMART ADMINISTRATION Smart Administration (SA) - je souborem opatření zaměřených na zvyšování kvality a efektivity veřejné správy. Vychází z vládního dokumentu Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby - Strategie realizace Smart Administration v období Strategie obsahuje cíle, projektové okruhy a návrhy systémových opatření, zaměřených na zefektivnění procesů v organizacích veřejné správy. Jedná se například o zavádění strategického řízení a plánování, projektové řízení, řízení finančních a lidských zdrojů, snižování regulatorní a administrativní zátěže, stejně jako egovernment ve smyslu elektronizace veřejné správy. Některé z cílů a opatření se promítly i do vybraných operačních programů pro čerpání ze strukturálních fondů EU pro období Pro zavádění SA ve veřejné správě jsou využívány i jiné zdroje financování. A1. Považujete informace o SA, které se vám dostávají, za dostačující? o o Ano Ne Pokud ne, tak proč? A2. Uvítali byste větší informovanost o SA ze strany MV? o o Ano Ne A3. Jakým způsobem by Vám předání informací vyhovovalo? (Lze zaškrtnou jednu i více možností.) Internet Školení Tiskoviny Jiné Prosím specifikujte "Jiné": A4. Jsou informace o SA podávány srozumitelným způsobem? o o Ano Ne A5. Jsou informace o SA podávány včas? 99

100 o o Ano Ne A6. Uvítali byste více decentralizovanou realizaci politik SA v území? o o Ano Ne A7. Jak hodnotíte následující oblasti? (Prosím využijte hodnotící škálu 1-5, kdy 1 = nejlepší, 5 = nejhorší, neexistuje; známkování jako ve škole.) Role krajů v oblasti koordinace SA v území o 1 o 2 o 3 o 4 o 5 o nevím Role ORP (obce s rozšířenou působností) v oblasti koordinace SA v území o 1 o 2 o 3 o 4 o 5 o nevím Proces tvorby priorit v oblasti SA o 1 o 2 o 3 o 4 o 5 o nevím Sběr námětů v oblasti SA o 1 o 2 o 3 o 4 o 5 100

101 o nevím Nacházíte se právě: Rejstřík výrazů - Identifikační otázky - Dotazník I. Projektové řízení - oblast A: Informace o projektech - oblast B: Projektové řízení - oblast C: Úspěšnost projektů - Dotazník II. Smart Administration - oblast A: Obecné informace o stavu implementace SA - oblast B: Analýza stavu implementace SA - oblast C: Identifikace priorit v oblasti SA - Závěrečný komentář k dotazníkovému šetření 101

102 OBLAST OTÁZEK B: ANALÝZA STAVU IMPLEMENTACE SMART ADMINISTRATION V KONKRÉTNÍ ORGANIZACI B1. Realizuje Vaše organizace projekty zaměřené na Smart Administration? o o ANO NE V případě zvolené odpovědi NE, můžete uvést komentář: (Prosím odpovězte a pokračujte na oddíl C přes tlačítko "pokračovat".) V případě zvolené odpovědi ANO: (Prosím odpovězte na otázky č. B2 - B14.) B2. Vyberte prosím okruh Vaší organizací realizovaných činností v oblasti SA: (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Implementace projektového řízení Implementace procesního řízení Strategické řízení a plánování Finanční řízení a plánování Řízení lidských zdrojů Snižování regulatorní zátěže Snižování administrativní zátěže S výše uvedeným související Elektronizace veřejné správy Jiné Prosím specifikujte "Jiné": B3. Stručně popište Vámi realizovaná opatření: 102

103 B4. Plánuje Vaše organizace realizovat další projekty v oblasti SA? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Implementace projektového řízení Implementace procesního řízení Strategické řízení a plánování Finanční řízení a plánování Řízení lidských zdrojů Snižování regulatorní zátěže Snižování administrativní zátěže S výše uvedeným související Elektronizace veřejné správy Jiné Prosím specifikujte "Jiné": B5. Plánujete realizovat další projekty v oblasti SA spolufinancované z EU (IOP, OP LZZ)? o o ANO NE Pokud ano, jaká opatření v oblasti SA spolufinancovaná z EU připravujete (IOP, OP LZZ)? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Implementace projektového řízení Implementace procesního řízení Strategické řízení a plánování Finanční řízení a plánování Řízení lidských zdrojů Snižování regulatorní zátěže Snižování administrativní zátěže S výše uvedeným související Elektronizace veřejné správy Jiné Prosím specifikujte "Jiné": B6. Plánujete spolufinancovat opatření SA z jiných externích zdrojů, pokud ano, z jakých? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) 103

104 Spolufinancování ze strukturálních fondů EU Jiné programy EU (Komunitární programy, Program rozvoje venkova aj.) Financování z jiných zahraničních programů (Norských/Švýcarských fondů aj.) Národní programy Účelová dotace ze státního rozpočtu Rozpočet orgánu státní správy/samosprávy Bankovní úvěr Smluvně zajištěná půjčka Návratná finanční výpomoc Výnos z prodeje komunálních dluhopisů Jiné Prosím specifikujte "Jiné": B7. Disponuje Vaše organizace dostatečnou personální kapacitou pro realizaci projektů SA? Tzn., má dostatek vzdělaných, zkušených zaměstnanců? o o ANO NE B8. Existuje ve Vaší organizaci složka, která má na starosti koordinaci zavádění SA? o o ANO NE Pokud ano, prosím uveďte název části organizace: B9. Klade vedení Vaší organizace důraz na zavádění prvků SA? o o ANO NE Pokud ne, kde vnímáte překážky? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Vedení organizace (SA není mezi prioritami) Legislativa Nedostatek času Nekompetentní zaměstnanci 104

105 Nedostatek finančních zdrojů Nedostatek priorit B10. Má Vaše organizace stanoveny priority ve vazbě na plánovaná opatření SA? o o ANO NE Pokud ne, tak proč? B11. Jsou ve Vaší organizaci sestaveny projektové týmy ve vazbě na implementaci a řízení prvků SA? (V případě zvolené odpovědi NE, pokračujte na oddíl C přes tlačítko "pokračovat".) o o ANO NE Jaká je struktura týmů? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Meziodborová Pověřený odbor s centrálním řízením implementace Jasně strukturované týmy dle konkrétních projektů Nacházíte se právě: Rejstřík výrazů - Identifikační otázky - Dotazník I. Projektové řízení - oblast A: Informace o projektech - oblast B: Projektové řízení - oblast C: Úspěšnost projektů - Dotazník II. Smart Administration - oblast A: Obecné informace o stavu implementace SA - oblast B: Analýza stavu implementace SA - oblast C: Identifikace priorit v oblasti SA - Závěrečný komentář k dotazníkovému šetření 105

106 OBLAST OTÁZEK C: IDENTIFIKACE PRIORIT V OBLASTI SMART ADMINISTRATION C1. Definujte Vaše požadavky na nastavení systému řízení SA na území ČR: (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Centrální koordinace (vládou pověřené MV) Koordinace oborového subjektu (více různých ministerstev) Koordinace v regionech Koordinace lokální (ORP) C2. Kde vnímáte největší bariéry v oblasti SA? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Nedostatečná koordinace Nedostatek zdrojů (finančních i lidských) Nízká míra informovanosti C3. Jak by mělo být podle Vás do budoucna nastaveno financování priorit v oblasti SA? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Programy a fondy EU Národní (státní rozpočet) Rozpočty územních samospráv C4. Jakou roli by měly hrát v této oblasti kraje? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Koordinační Nositel politik Zprostředkující Metodické C5. Jaká role v oblasti SA by měla být realizována ze strany Vaší organizace? (Lze zaškrtnout jednu i více možností.) Žádná Realizátor konkrétních opatření Příjemce výstupů z realizace konkrétních opatření Koordinátor pro oblast realizace politik vybraných politik SA 106

107 Koordinátor pro oblast SA na národní úrovni Prostor pro závěrečný komentář k II. části dotazníku "Smart Administration": Nacházíte se právě: Rejstřík výrazů - Identifikační otázky - Dotazník I. Projektové řízení - oblast A: Informace o projektech - oblast B: Projektové řízení - oblast C: Úspěšnost projektů - Dotazník II. Smart Administration - oblast A: Obecné informace o stavu implementace SA - oblast B: Analýza stavu implementace SA - oblast C: Identifikace priorit v oblasti SA - Závěrečný komentář k dotazníkovému šetření 107

108 ZÁVĚREČNÝ KOMENTÁŘ K DOTAZNÍKOVÉMU ŠETŘENÍ Zde můžete uvést poznámky a podněty k celému dotazníkovému šetření: Nacházíte se právě: Rejstřík výrazů - Dotazník I. Projektové řízení - Identifikační otázky - oblast A: Informace o projektech - oblast B: Projektové řízení - oblast C: Úspěšnost projektů - Dotazník II. Smart Administration - oblast A: Obecné informace o stavu implementace SA - oblast B: Analýza stavu implementace SA - oblast C: Identifikace priorit v oblasti SA - Závěrečný komentář k dotazníkovému šetření 108

109 Dotazník je u konce. Výstupy z realizace průzkumu budou použity pro potřeby cílení činnosti Ministerstva vnitra a dalších subjektů zapojených do zavádění Smart Administration. Patnácti až dvaceti vybraným respondentům dotazníkového šetření bude umožněno zúčastnit se stáží ve vybraných zemích EU s cílem zajistit přenos příkladů dobré praxe v oblasti SA. Vybraní respondenti budou informování em. Děkujeme za Váš čas věnovaný dotazníku. 109

110 7.3 Text výzvy pro respondenty dotazníkového šetření Vážená paní, Vážený pane, Ministerstvo vnitra, odbor programového řízení, realizuje dotazníkové šetření mezi organizacemi veřejného sektoru zaměřené na zjišťování stavu zavádění projektového řízení a naplňování cílů Smart Administration (SA) obecně. Dotazníkové šetření je zaměřeno na vybrané organizační složky státu i územní samosprávy. Výstupy z průzkumu budou použity pro potřeby cílení činnosti Ministerstva vnitra a dalších subjektů zapojených do zavádění SA v souladu se strategií Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby - Strategie realizace Smart Administration v období Tímto Vás prosíme o vyplnění dotazníku v termínu od do Dotazník je rozdělen do dvou oblastí, a to na stav implementace projektového řízení a SA v obecné rovině, jeho vyplnění Vám zabere cca minut. Vámi zadané odpovědi a informace jsou odesílány plně automaticky, není tedy třeba data jakkoliv kopírovat a odesílat samostatně. Nejméně patnácti respondentům, kteří budou vybráni ze všech cílových skupin tohoto průzkumu (organizační složky státu, kraje, města, obce), bude umožněno zúčastnit se stáží ve vybraných zemích EU s cílem zajistit přenos příkladů dobré praxe v oblasti SA. Klíč pro přidělení účasti bude spočívat mj. v komplexnosti Vašich odpovědí v dotazníku. Vámi poskytnuté informace budou sloužit především pro: - Úpravu cílů Strategie realizace Smart Administration v období , - Cílení podpory projektového řízení ve veřejném sektoru, - Zvýšení zapojení organizací veřejného sektoru do implementace SA. Šetření je součástí aktivit projektu Koordinace a zavádění Smart Administration ve veřejném sektoru (KOZA SA VS) spolufinancovaného z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, jehož realizátorem je právě odbor programového řízení, programová kancelář - Program management office (PMO). Bližší informace k problematice Smart Administration naleznete na webových stránkách Případné dotazy k šetření směřujte na adresu dotazniksa@pmo-mv.eu. Kontaktní osobou je Jakub Sedmihorský. Veškerou komunikaci v rámci šetření směřujte prosím pouze elektronickou formou prostřednictvím výše uvedeného ového kontaktu. Zavazujeme se, že Vámi poskytnuté informace budou využity v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, a budou sloužit jen ke zpracování zpráv a výstupů projektu Koordinace zavedení Smart Administration ve veřejné správě, spolufinancovaného z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Děkujeme za spolupráci, s pozdravem Mgr. László Hajnal ředitel odboru programového řízení 110

111 7.4 Text oznámení o realizaci dotazníkového šetření Dotazníkové šetření k zavádění projektového řízení a Smart Administration ve veřejné správě Odbor programového řízení Ministerstva vnitra připravil a od do realizuje dotazníkové šetření mezi organizacemi veřejného sektoru, s cílem zmapovat stav zavádění projektového řízení a naplňování cílů Smart Administration obecně. Vybraní respondenti se pak mohou zúčastnit zahraničních stáží, inspirovat se příklady dobré praxe v oblasti Smart Administration ze zahraničí a přenést je k nám, do své běžné praxe. Toto dotazníkové šetření proběhne v rámci projektu Koordinace zavedení Smart Administration ve veřejné správě (KOZA SA VS), spolufinancovaného z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Smart Administration (SA) 1 je vládní strategie na období vytyčená dokumentem Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. Obsahuje mj. cíle, z nichž se některé promítly i do vybraných operačních programů pro čerpání ze strukturálních fondů EU pro období Odbor programového řízení MV (programová kancelář PMO) je pověřen celkovou koordinací implementace Smart Administration ve veřejném sektoru, včetně podpory projektového řízení. Dotazník bude rozdělen do dvou oblastí, a to na stav implementace projektového řízení a na problematiku Smart Administration v obecné rovině. Výstupy dotazníku budou sloužit především pro: revizi priorit Strategie realizace Smart Administration v období , vyšší cílení přímé podpory při implementaci Smart Administration (vazba na plánované projekty), a to v rámci strukturálních fondů i ostatních zdrojů, vyšší podporu projektového řízení ve veřejném sektoru, větší zapojení organizací veřejného sektoru do implementace Smart Administration. S prosbou o vyplnění dotazníku jsou oslovovány vybrané organizace veřejného sektoru, respektive jejich zástupci (organizační složky státu i územní samosprávy - kraje, města, obce). Výzva k účasti na dotazníkovém šetření bude distribuována elektronickou formou ( em), ale vyplnění dotazníku bude probíhat prostřednictvím internetu. Na základě sběru dat dojde k vyhodnocení dotazníků a vybraní respondenti se budou moci zúčastnit zahraničních stáží, které pořádá MV s cílem přenést příklady dobré praxe v oblasti Smart Administration. Je předpoklad, že zahraničních stáží se bude moci zúčastnit zástupců respondentů. Případné dotazy k dotazníkovému šetření směřujte na adresu dotazniksa@pmo-mv.eu. Kontaktní osobou je Jakub Sedmihorský. S díky za spolupráci: Mgr. László Hajnal, ředitel odboru programového řízení. 1 Smart Administration (SA) - je souborem opatření zaměřených na zvyšování kvality a efektivity veřejné správy. Vychází z vládního dokumentu Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby - Strategie realizace Smart Administration v období Strategie obsahuje cíle, projektové okruhy a návrhy systémových opatření, zaměřených na zefektivnění procesů v organizacích veřejné správy. Jedná se například o zavádění strategického řízení a plánování, projektové řízení, řízení finančních a lidských zdrojů, snižování regulatorní a administrativní zátěže, stejně jako egovernment ve smyslu elektronizace veřejné správy. Některé z cílů a opatření se promítnuly i do vybraných operačních programů pro čerpání ze strukturálních fondů EU pro období Pro zavádění SA ve veřejné správě jsou využívány i jiné zdroje financování. 111

112 7.5 Vyhodnocení dle typu organizace Zastoupení respondentů z jednotlivých kategorií orgánů veřejné správy bylo v rámci dotazníkového šetření s ohledem na jejich množství (počet OSS proti počtu obcí I. stupně) nerovnoměrné. Z tohoto důvodu a z důvodů specifických rozdílů mezi jednotlivými kategoriemi (velikost rozpočtu, velikost organizace, počet pracovníků, druhy agend, zajišťované služby apod.) bylo vedle celkového vyhodnocení provedeno i vyhodnocení jednotlivých otázek z pohledu typů organizací veřejné správy: Orgány státní správy Krajské úřady Statutární města Obce III. stupně (typu) Obce II. stupně (typu) Obce I. stupně (typu) 112

113 7.5.1 Vyhodnocení cílové skupiny Obce I. stupně V rámci cílové skupiny obce I. stupně se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 170 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili starostové či místostarostové obce a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má úřad obcí I. stupně dle respondentů v průměru 6 zaměstnanců. První otázka se zaměřila na problematiku stavu implementace Smart Administration v obcích I. stupně. Dotazníkové šetření zjišťovalo, zda zástupci obcí I. stupně považují informace, které dostávají o oblasti Smart Administration za dostačující. Celkem 69,70 % respondentů má dostatek informací, zbylých 30,30 % cítí větší potřebu informovanosti. Graf č. 1: Informovanost obcí I. stupně o problematice Smart Administration V případě, že respondenti uvedli, že považují informovanost za nedostatečnou, měli možnost uvést, proč podle nich tento informační deficit existuje. Nejčastěji byly zaznamenány komentáře, že malé obce jsou nedostatečně informované a že informace jsou pro ně nesrozumitelné. V souvislosti s výše řečeným měli respondenti možnost uvést, zda by uvítali ze strany MV více informovanosti o konceptu SA s čímž souhlasily téměř ¾ respondentů. 113

114 Graf č. 2: Poptávka obcí I. stupně po větší informovanosti o SA ze strany MV Dále měli respondenti možnost uvést, jakým způsobem by chtěli být o problematice SA informováni. Převážná většina respondentů uvedla internet (60,51 %) a získávání informací prostřednictvím školení (23,59 %). V rámci možnosti jiné respondenti uvedli způsob osobní upozornění em, kde se v danou chvíli dají na internetu najít potřebné informace či vytvoření přehledné a jednoduché publikace, kde byly uvedeny všechny informace o oblasti Smart Administration. Graf č. 3: Požadavky na způsob přenosu informací o SA ze strany obcí I. stupně Z hlediska hodnocení srozumitelnosti informací o SA více jak 61 % respondentů uvedlo, že informace o SA jsou jim podávány srozumitelně. 114

115 Graf č. 4: Vnímání srozumitelnosti informací o SA ze strany obcí I. stupně Z hlediska posouzení včasného podávání informací o SA více jak 65 % respondentů uvedlo, že informace jsou podávány včas. Graf č. 5: Vnímání informací o SA z hlediska jejich včasného podání obcím I. stupně Z hlediska požadavků obcí I. stupně na decentralizaci realizace politik SA v území více než ¾ respondentů uvedlo, že by decentralizovanou realizaci politik SA v území uvítali. 115

116 Graf č. 6: Názor obcí I. stupně na decentralizovanou realizaci politik SA v území V rámci poslední otázky okruhu obecné informace o stavu implementace Smart Administration měli respondenti možnost hodnotit úspěšnost níže uvedených oblastí. Dle průměrné známky nejlépe respondenti hodnotili roli obcí s rozšířenou působností v oblasti koordinace SA v území (průměrná známka 2,82) a naopak nejhůře oblast sběr námětů v oblasti SA (průměrná známka 3,11). Globálně byly tedy všechny oblasti hodnoceny průměrně či podprůměrně. Souhrnné hodnocení uvádí níže uvedená tabulka. Tabulka č. 4: Hodnocení níže uvedených oblastí obcemi I. stupně oblast Role krajů v oblasti koordinace SA v území hodnocení nevím 4,55% 22,73% 26,52% 14,39% 8,33% 23,48% 2,99 Průměrné hodnocení Role ORP (obce s rozšířenou působností) v oblasti koordinace SA v území 12,12% 21,21% 21,97% 12,12% 9,85% 22,73% 2,82 Proces tvorby priorit v oblasti SA 1,53% 14,50% 25,19% 10,69% 6,11% 41,98% 3,09 Sběr námětů v oblasti SA 1,52% 17,42% 20,45% 9,85% 8,33% 42,42% 3,11 Další oblast otázek se zaměřila na analýzu stavu implementace Smart Administration v obcích I. stupně. První otázka zjišťovala, zda obce I. stupně realizují projekty zaměřené na Smart Administration, kdy šetření ukázalo, že více jak 86 % tyto projekty nerealizuje. 116

117 Graf č. 7: Existence projektů zaměřených na Smart Administration v obcích I. stupně V případě záporné odpovědi měli respondenti možnost uvést důvody. Nejčastěji byl uváděn důvod nedostatečné velikosti obce, nedostatek kvalifikovaných pracovníků na úřadě a nedostatek času pro projekty tohoto typu. Respondenti z obcí I. typu, kteří uvedli, že projekty zaměřené na Smart Administration realizují, měli dále možnost označit okruhy realizovaných činností. Více jak polovina respondentů uvedla elektronizaci veřejné správy (57,89 %), druhým nejvíce realizovaným opatřením je snižování administrativní zátěže (23,68 %). Možnost jiné, kterou uvedlo 2,63 % respondentů, nespecifikoval žádný z respondentů. Graf č. 8: Okruh realizovaných činností v oblasti SA v obcích I. stupně Respondenti měli dále možnost stručně popsat jimi realizovaná opatření. Nejčastěji byly zmiňovány datové schránky CzechPoint. Většina respondentů v tomto kontextu vedla, že starostové v obcích I. stupně jsou většinou neuvolněnými pracovníky a funkci starosty vykonávají po svém vlastním zaměstnání či o víkendech, kdy jsou občanům dané obce k dispozici. V rámci další otázky respondenti uváděli, zda a v jaké oblasti SA plánují realizovat další projekty. Nejvíce respondentů uvedlo oblasti elektronizace veřejné správy (33,33 %) a snižování administrativní zátěže (23,08 %). 117

118 Graf č. 9: Plány obcí I. stupně k realizaci dalších projektů v oblasti SA Respondenti dále uvedli, zda plánují další projekty v oblasti SA spolufinancované z EU. Celkem 2/3 respondentů uvedly, že tyto typy projektů neplánují. Graf č. 10: Plány obcí I. stupně k realizaci dalších projektů v oblasti SA spolufinancovaných EU Respondenti dále uvedli svá připravovaná opatření v oblasti SA, která budou spolufinancovaná EU. V největší míře bylo zastoupeno snižování administrativní zátěže (23,33 %), řízení lidských zdrojů (20,00 %) a elektronizace veřejné správy (20,00 %). 118

119 Graf č. 11: Připravovaná opatření obcí I. stupně v oblasti SA spolufinancovaná EU V rámci další otázky respondenti uvedli, z jakých externích zdrojů plánují spolufinancovat opatření SA. Nejčastěji bylo zastoupeno spolufinancování ze strukturálních fondů EU (26,53 %), z jiných programů EU (20,41 %) a z účelových dotací ze státního rozpočtu (20,41 %). Graf č. 12: Externí zdroje pro financování opatření SA v obcích I. stupně Další otázky se zaměřily na organizaci implementace SA v obcích I. stupně. Více jak 80 % respondentů uvedlo, že neexistuje dostatečná personální kapacita pro organizaci implementace SA. Všichni respondenti uvedli, že u nich v obci neexistuje složka pro koordinaci SA. Více jak 70 % respondentů neklade důraz na zavádění prvků SA a více jak 85 % nestanovuje priority ve vazbě na SA. Více jak 95 % respondentů z obcí I. typu nemá projektové týmy pro implementaci a řízení SA. 119

120 Zde by bylo velmi zajímavé zjistit, jaké je složení projektových týmů a o jaké obce se konkrétně jedná. Toto bude identifikováno v rámci přílohy, kde bude uveden export všech respondentů rozřazený dle skupin odpovědí. Tabulka č. 8: Faktory organizace implementace SA v obcích I. stupně faktor ANO NE dostatečná personální kapacita 17,78% 82,22% existence složky pro koordinaci SA 0,00% 100,00% důraz na zavádění prvků SA 27,91% 72,09% stanovení priorit ve vazbě na SA 13,64% 86,36% existence projektových týmů pro implementaci a řízení SA 4,35% 95,65% V tomto kontextu měli respondenti dále možnost uvést, kde vnímají překážky v zavádění prvků SA. Za největší překážky jsou v obcích I. stupně považovány nedostatek času (42,42 %), nedostatek finančních zdrojů (28,79 %) a nekompetentní zaměstnanci (12,12 %). Graf č. 13: Překážky v zavádění prvků SA v obcích I. stupně Na závěr oblasti otázek analýza stavu implementace Smart Administration v obcích I. stupně měli respondenti možnost uvést, jaká je struktura jejich týmu. Více než 60 % respondentů uvedlo, že struktura týmu je mezioborová, 37,50 % uvedlo, že existují jasně strukturované týmy dle konkrétních projektů. Žádný z respondentů neuvedl možnost existence pověřeného odboru s centrálním řízením implementace. 120

121 Graf 1 Struktura týmu v obcích I. stupně Poslední oblast otázek se zaměřila na identifikaci priorit v oblasti Smart Administration, kdy měli respondenti možnost definovat své požadavky na nastavení systému řízení SA na území ČR. Respondenti z obcí I. stupně za nejdůležitější považují lokální koordinaci na úrovni ORP (41,33 %) a koordinaci v regionech (40,67 %). Graf 2 Požadavky obcí I. stupně na nastavení systému řízení SA v ČR Z hlediska největších bariér, které vnímají respondenti z obcí I. stupně v oblasti SA se nejvíce respondentů vyslovilo pro nedostatek finančních a lidských zdrojů (55,08 %) a nedostatečnou koordinaci (44,92 %). 121

122 Graf 3 Největší bariéry v oblasti SA z pohledu obcí I. stupně Respondenti měli dále možnost uvést své požadavky na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna. Nejvíce respondentů (38,51 %) se vyslovilo pro financování z programů a fondů EU, třetina respondentů uvedla národní zdroje ze státního rozpočtu a třetina uvedla rozpočty územních samospráv. Graf 4 Požadavky obcí I. stupně na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna Respondenti z obcí I. stupně měli dále možnost uvést své požadavky na roli krajů v oblasti SA, kdy se třetina respondentů vyslovila pro roli metodickou, třetina pro koordinační a třetina pro zprostředkující. Zbylých 3,9 % respondentů uvedlo, že kraje by měly plnit roli nositelů politik. 122

123 Graf 5 Požadavky obcí I. stupně na roli krajů v oblasti SA Poslední otázka oblasti Identifikace priorit v oblasti Smart Administration se zaměřila na roli obcí I. stupně v oblasti SA. Více než 40 % respondentů uvedlo, že obce I. stupně by měly být realizátory konkrétních opatření, třetina respondentů uvedla, že obce I. stupně by měly být příjemci výstupů z realizace konkrétních opatření. Pětina respondentů uvedla, že obce I. stupně by v oblasti SA neměli mít žádnou roli a 2,21 % respondentů je názoru, že obce I. stupně by měly být koordinátory pro oblast realizace vybraných politik SA. Graf 6 Názory respondentů z obcí I. stupně na jejich roli v oblasti SA V rámci závěrečného komentáře k oblasti otázek Identifikace priorit v oblasti Smart Administration respondenti nejčastěji uváděli, že v případě obcí I. stupně neexistují dostatečné časové a personální kapacity pro realizaci opatření Smart Administration. Na závěr celého dotazníku měli respondenti možnost vložit závěrečný komentář. Nejčastěji komentáře uváděly, že pro obce I. typu jsou opatření Smart Administration nerelevantní, protože největšími problémy jsou nedostatečná a zastaralá infrastruktura v obci, kterou často neuvolnění starostové řeší jako prioritní. 123

124 Klíčová zjištění pro oblast obcí I. stupně Reakce obcí typu jedna na položené otázky se příliš nelišily od očekávání, což je dáno především jejich velikostí, u obcí s počtem obyvatel menším než je 500 většinou panuje větší skepse k oblasti Smart Administration a jejímu zavádění do jejich organizací. U těchto obcí je rovněž silnější podíl osob, které preferují být čistým příjemce z realizace politik. Na druhou stranu oproti očekávání velká část obcí chce být realizátory konkrétních opatření (celkem 44,85 respondentů). Zároveň byly identifikovány plánované priority v oblastech elektronizace veřejné správy, snižování administrativní zátěže a řízení lidských zdrojů. V souladu s výše uvedeným doporučujeme realizovat podporu výše uvedených opatření a ve vazbě na zjištění požadavků na roli regionálních organizací v systému implementace SA je žádoucí, aby tuto politiku koordinovaly buď kraje, nebo ORP. Toto je v souladu s původním konceptem podpory SA z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který měl být v rámci grantových projektů administrován na úrovni krajů stejně, jako je tomu například u Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Konstatováním tedy může být cílit podporu SA u obcí nad 1000 obyvatel přímou podporou a u obcí menších prostřednictvím centrálně řízeních projektů na úrovni krajů, nebo ORP. 124

125 7.5.2 Vyhodnocení cílové skupiny Obce II. stupně V rámci cílové skupiny obce II. stupně se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 27 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili tajemníci a starostové obce a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má úřad obcí II. stupně dle respondentů v průměru 35 zaměstnanců. První oblast otázek se zaměřila na problematiku stavu implementace Smart Administration v obcích II. stupně. Dotazníkové šetření zjišťovalo, zda zástupci obcí II. stupně považují informace, které dostávají o oblasti Smart Administration za dostačující. Celkem 65,00 % respondentů má dostatek informací, zbylých 35,00 % cítí větší potřebu informovanosti. Graf 7 Informovanost obcí II. stupně o problematice Smart Administration V případě, že respondenti uvedli, že považují informovanost za nedostatečnou, měli možnost uvést, proč podle nich tento informační deficit existuje. Nejčastěji byly zaznamenány komentáře, že obce II. typu nemají pro aktivity SA vyčleněného zvláštního pracovníka, a proto nestíhají řešit tuto problematiku vedle stěžejních věcí pro obec. V souvislosti s výše řečeným měli respondenti možnost uvést, zda by uvítali ze strany MV více informovanosti o konceptu SA s čímž souhlasilo 90% respondentů. 125

126 Graf 8 Poptávka obcí II. stupně po větší informovanosti o SA ze strany MV Dále měli respondenti možnost uvést, jakým způsobem by chtěli být o problematice SA informováni. Více jak 47 % respondentů uvedlo internet a zisk informací prostřednictvím školení (36,84 %). V rámci možnosti jiné respondenti uvedli způsob přenosu informací pře vedoucí pracovníky či pomocí ové komunikace. Graf 9 Požadavky na způsob přenosu informací o SA ze strany obcí II. stupně Z hlediska hodnocení srozumitelnosti informací o SA více jak 63 % respondentů uvedlo, že informace o SA jsou jim podávány srozumitelně. 126

127 Graf 10 Vnímání srozumitelnosti informací o SA ze strany obcí II. stupně Z hlediska posouzení včasného podávání informací o SA více jak 66 % respondentů uvedlo, že informace jsou podávány včas. Graf 11 Vnímání informací o SA z hlediska jejich včasného podání obcím II. stupně Z hlediska požadavků obcí II. stupně na decentralizaci realizace politik SA v území více než ¾ respondentů uvedlo, že by decentralizovanou realizaci politik SA v území uvítali. 127

128 Graf 12 Názor obcí II. stupně na decentralizovanou realizaci politik SA v území V rámci poslední otázky okruhu obecné informace o stavu implementace Smart Administration měli respondenti možnost hodnotit úspěšnost níže uvedených oblastí. Dle průměrné známky nejlépe respondenti hodnotili roli krajů v oblasti koordinace SA v území (průměrná známka 3,18) a naopak nejhůře oblast sběr námětů v oblasti SA a roli ORP v oblasti koordinace SA v území (průměrná známka 3,71). Globálně byly tedy všechny oblasti hodnoceny průměrně či podprůměrně. Souhrnné hodnocení uvádí níže uvedená tabulka. Tabulka 5 Hodnocení níže uvedených oblastí obcemi II. stupně oblast hodnocení nevím Průměrné hodnocení Role krajů v oblasti koordinace SA v území 5,00% 25,00% 25,00% 10,00% 20,00% 15,00% 3,18 Role ORP (obce s rozšířenou působností) v oblasti koordinace SA v území 9,09% 18,18% 0,00% 9,09% 40,91% 22,73% 3,71 Proces tvorby priorit v oblasti SA Sběr námětů v oblasti SA 0,00% 5,00% 40,00% 20,00% 5,00% 30,00% 3,36 0,00% 5,26% 26,32% 26,32% 15,79% 26,32% 3,71 Další oblast otázek se zaměřila na analýzu stavu implementace Smart Administration v obcích II. stupně. První otázka zjišťovala, zda obce II. stupně realizují projekty zaměřené na Smart Administration, kdy šetření ukázalo, že polovina respondentů realizuje a polovina nikoli. 128

129 Graf 13 Existence projektů zaměřených na Smart Administration v obcích II. stupně V případě záporné odpovědi měli respondenti možnost uvést důvody. Nejčastěji byl uváděn důvod, že respondenti jsou toho názoru, že dotace jsou určeny vyšším územním celkům. Respondenti z obcí II. typu, kteří uvedli, že projekty zaměřené na Smart Administration realizují, měli dále možnost označit okruhy realizovaných činností. Třetina respondentů uvedla finanční řízení a plánování, čtvrtina respondentů uvedla elektronizaci veřejné správy a pětina řízení lidských zdrojů. Možnost jiné, kterou uvedlo 5,00 % respondentů, nespecifikoval žádný z respondentů. Graf 14 Okruh realizovaných činností v oblasti SA v obcích II. stupně Respondenti měli dále možnost stručně popsat jimi realizovaná opatření. Nejčastěji byly zmiňovány zvyšování kvality veřejné správy v rámci projektů Zdravé město, Místní agenda 21 či Zefektivnění systému řízení a rozvoje lidských zdrojů na městských úřadech. V rámci další otázky respondenti uváděli, zda a v jaké oblasti SA plánují realizovat další projekty. Nejvíce respondentů uvedlo oblast elektronizace veřejné správy (20,00 %), snižování administrativní zátěže 129

130 (15,00 %), finanční řízení a plánování (15,00 %), řízení lidských zdrojů (15,00 %) a strategické řízení a plánování (15,00 %). Graf 15 Plány obcí II. stupně k realizaci dalších projektů v oblasti SA Respondenti dále uvedli, zda plánují další projekty v oblasti SA spolufinancované z EU. Více než 60 % respondentů uvedlo, že tyto typy projektů mají v plánu. Graf 16 Plány obcí II. stupně k realizaci dalších projektů v oblasti SA spolufinancovaných EU Respondenti dále uvedli svá připravovaná opatření v oblasti SA, která budou spolufinancovaná EU. V největší míře bylo uváděno finanční řízení a plánování (23,08 %) a řízení lidských zdrojů (23,08 %). 130

131 Graf 17 Připravovaná opatření obcí II. stupně v oblasti SA spolufinancovaná EU V rámci další otázky respondenti uvedli, z jakých externích zdrojů plánují spolufinancovat opatření SA. Nejčastěji bylo uváděno spolufinancování ze strukturálních fondů EU (26,09 %), z rozpočtu orgánu samosprávy (26,09 %) a z národních programů (17,39 %). Graf 18 Externí zdroje pro financování opatření SA v obcích II. stupně Další otázky se zaměřily na organizaci implementace SA v obcích II. stupně. Více jak 40 % respondentů uvedlo, že neexistuje dostatečná personální kapacita pro organizaci implementace SA. Celkem 90 % respondentů uvedlo, že u nich v obci neexistuje složka pro koordinaci SA. Více jak 40 % respondentů neklade důraz na zavádění prvků SA a více jak 35 % nestanovuje priority ve vazbě na SA. Více jak 80 % respondentů z obcí II. typu nemá projektové týmy pro implementaci a řízení SA. 131

132 Tabulka 6 Faktory organizace implementace SA v obcích II. stupně faktor ANO NE dostatečná personální kapacita 58,33 % 41,67 % existence složky pro koordinaci SA 10,00 % 90,00 % důraz na zavádění prvků SA 58,33 % 41,67 % stanovení priorit ve vazbě na SA 63,64 % 36,36 % existence projektových týmů pro implementaci a řízení SA 18,18 % 81,82 % V tomto kontextu měli respondenti dále možnost uvést, kde vnímají překážky v zavádění prvků SA. Za největší překážky jsou v obcích II. stupně považovány nedostatek času (33,33 %) a nedostatek finančních zdrojů (22,22 %). Graf 19 Překážky v zavádění prvků SA v obcích II. stupně Na závěr oblasti otázek analýza stavu implementace Smart Administration v obcích II. stupně měli respondenti možnost uvést, jaká je struktura jejich týmu. Respondenti ve všech případech odpověděli, že struktura má podobu jasně strukturovaných týmů dle konkrétních projektů. 132

133 Poslední oblast otázek se zaměřila na identifikaci priorit v oblasti Smart Administration, kdy měli respondenti možnost definovat své požadavky na nastavení systému řízení SA na území ČR. Respondenti z obcí II. stupně za nejdůležitější považují koordinaci v regionech (43,33 %), centrální koordinaci (26,67 %) a lokální koordinaci (26,67 %). Graf 20 Požadavky obcí II. stupně na nastavení systému řízení SA v ČR Z hlediska největších bariér, které vnímají respondenti z obcí II. stupně v oblasti SA se nejvíce respondentů vyslovilo pro nedostatek finančních a lidských zdrojů (37,93 %) a nízkou míru informovanosti (34,48 %). Graf 21 Největší bariéry v oblasti SA z pohledu obcí II. stupně Respondenti měli dále možnost uvést své požadavky na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna. Nejvíce respondentů (36,11 %) se vyslovilo pro financování z rozpočtu územních samospráv, třetina respondentů uvedla národní zdroje ze státního rozpočtu a 30 % respondentů uvedlo programy a fondy EU. 133

134 Graf 22 Požadavky obcí II. stupně na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna Respondenti z obcí II. stupně měli dále možnost uvést své požadavky na roli krajů v oblasti SA, kdy se 38,46 % respondentů vyslovilo pro roli metodickou, třetina pro koordinační a 25,64 % respondentů se vyslovilo pro roli zprostředkující. Zbylých 2,56 % respondentů uvedlo, že kraje by měly plnit roli nositelů politik. Graf 23 Požadavky obcí II. stupně na roli krajů v oblasti SA Poslední otázka oblasti Identifikace priorit v oblasti Smart Administration se zaměřila na roli obcí II. stupně v oblasti SA. Celkem 2/3 respondentů uvedly, že obce II. stupně by měly být realizátory konkrétních opatření, třetina respondentů uvedla, že obce II. stupně by měly být příjemci výstupů z realizace konkrétních opatření. 134

135 Graf 24 Názory respondentů z obcí II. stupně na jejich roli v oblasti SA Na závěr celého dotazníku měli respondenti možnost uvést závěrečný komentář, k čemuž se odhodlali celkem 3 respondenti s níže uvedenými komentáři: - Bohužel, stále postrádám dlouhodobější koncepci řízení, bez změn, které jsou vyvolány osobními ambicemi nekompetentních osob, vládnoucí politickou garniturou apod. - Snažíme se na úřadu vytvářet atmosféru vstřícnosti, vlídného zacházení, odbornosti, ale hlavně lidského přístupu. Daří se nám to i bez projektů SA, pro mnohé asi kupodivu. - Územním samosprávným celkům domnívám se, chybí metodické vedení a koordinační činnost ve všech oblastech, a to ideálně na úrovni území bývalých okresů. Klíčová zjištění pro oblast obcí II. Stupně Zjištění pro oblast obcí typu II se opět neliší od obecné znalosti situace v daném prostředí. Problémem je primárně skutečnost, že tyto obce nebyly systémově při implementaci SA podporovány a dělo se tak až v posledním roce, kdy jim bylo umožněno získat finanční prostředky na rozvoj zaměstnanců. Zároveň zde existuje silná poptávka po roli krajů jako metodického centra pro oblast implementace SA v těchto obcích, což kopíruje i identifikovanou potřebu obcí typu I. Silná poptávka je zde samozřejmě po roli MV jako národního koordinátora. Velmi překvapující je však zjištění, že obce počítají z velké (majoritní) části s financováním rozvojových opatření z vlastních zdrojů. I struktura plánovaných činností v oblasti SA se liší od obcí nižšího stupně, kdy prioritami jsou spíše neinvestiční prvky SA zaměřené na snižování administrativní zátěže, optimalizaci finančních toků atp., což zároveň odpovídá struktuře již realizovaných opatření. Odlišnost oproti obcím typu je zde dána ještě skutečností, že větší procento subjektů vnímá svou roli při implementaci SA jako vlastní odpovědnost. 135

136 7.5.3 Vyhodnocení cílové skupiny Obce III. stupně V rámci cílové skupiny obce III. stupně se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 43 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili tajemníci a vedoucí odborů (odboru regionálního či strategického rozvoje) a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má úřad obcí III. stupně dle respondentů v průměru 235 zaměstnanců. Další oblast otázek se zaměřila na problematiku stavu implementace Smart Administration v obcích III. stupně. Dotazníkové šetření zjišťovalo, zda zástupci obcí III. stupně považují informace, které dostávají o oblasti Smart Administration za dostačující. Celkem 63,16 % respondentů má dostatek informací, zbylých 36,84 % cítí větší potřebu informovanosti. Graf 25 Informovanost obcí III. stupně o problematice Smart Administration V případě, že respondenti uvedli, že považují informovanost za nedostatečnou, měli možnost uvést, proč podle nich tento informační deficit existuje. Nejčastěji byly zaznamenány komentáře, že obce III. typu mají o aktivitách SA pouze omezené informace, které nedostačují. V souvislosti s výše řečeným měli respondenti možnost uvést, zda by uvítali ze strany MV více informovanosti o konceptu SA s čímž souhlasilo téměř 90% respondentů. 136

137 Graf 26 Poptávka obcí III. stupně po větší informovanosti o SA ze strany MV Dále měli respondenti možnost uvést, jakým způsobem by chtěli být o problematice SA informováni. Téměř polovina respondentů uvedla internet, zisk informací prostřednictvím školení uvedlo celkem 27,69 %. V rámci možnosti jiné respondenti uvedli způsob pomocí ové komunikace. Graf 27 Požadavky na způsob přenosu informací o SA ze strany obcí III. stupně Z hlediska hodnocení srozumitelnosti informací o SA více jak 82 % respondentů uvedlo, že informace o SA jsou jim podávány srozumitelně. 137

138 Graf 28 Vnímání srozumitelnosti informací o SA ze strany obcí III. stupně Z hlediska posouzení včasného podávání informací o SA více jak 51 % respondentů uvedlo, že informace jsou podávány včas. Graf 29 Vnímání informací o SA z hlediska jejich včasného podání obcím III. stupně Z hlediska požadavků obcí III. stupně na decentralizaci realizace politik SA v území více než 82 % respondentů uvedlo, že by decentralizovanou realizaci politik SA v území uvítali. 138

139 Graf 30 Názor obcí III. stupně na decentralizovanou realizaci politik SA v území V rámci poslední otázky okruhu obecné informace o stavu implementace Smart Administration měli respondenti možnost hodnotit úspěšnost níže uvedených oblastí. Dle průměrné známky nejlépe respondenti hodnotili roli ORP v oblasti koordinace SA v území (průměrná známka 2,78) a naopak nejhůře roli krajů v oblasti koordinace SA v území (průměrná známka 3,84). Globálně byla tedy role ORP hodnocena nadprůměrně, zatímco ostatní oblasti byly hodnoceny průměrně či podprůměrně. Souhrnné hodnocení uvádí níže uvedená tabulka. Tabulka 7 Hodnocení níže uvedených oblastí obcemi III. stupně oblast hodnocení nevím Průměrné hodnocení Role krajů v oblasti koordinace SA v území 0,00% 8,11% 18,92% 37,84% 21,62% 13,51% 3,84 Role ORP (obce s rozšířenou působností) v oblasti koordinace SA v území 16,67% 27,78% 22,22% 2,78% 19,44% 11,11% 2,78 Proces tvorby priorit v oblasti SA 0,00% 21,62% 27,03% 18,92% 2,70% 29,73% 3,04 Sběr námětů v oblasti SA 0,00% 21,62% 24,32% 21,62% 2,70% 29,73% 3,08 Další oblast otázek se zaměřila na analýzu stavu implementace Smart Administration v obcích III. stupně. První otázka zjišťovala, zda obce III. stupně realizují projekty zaměřené na Smart Administration, kdy šetření ukázalo, že více jak ¾ respondentů projekty realizují, na druhou stranu více jak pětina respondentů nerealizuje. 139

140 Graf 31 Existence projektů zaměřených na Smart Administration v obcích III. stupně V případě záporné odpovědi měli respondenti možnost uvést důvody. Nejčastěji byl uváděn důvod, že tyto typy projektů jsou odmítány vedením obce. Respondenti z obcí III. typu, kteří uvedli, že projekty zaměřené na Smart Administration realizují, měli dále možnost označit okruhy realizovaných činností. Nejčetněji byly uvedeny: - elektronizace veřejné správy (17,76 % respondentů), - řízení lidských zdrojů (16,82 %), - implementace procesního řízení (15,89 %), - implementace projektového řízení (14,02 %), - strategie řízení a plánování (14,02 %). Graf 32 Okruh realizovaných činností v oblasti SA v obcích III. stupně Respondenti měli dále možnost stručně popsat jimi realizovaná opatření. Nejčastěji byly zmiňovány implementace norem ISO, budování technologického centra, strategické a procesní řízení, apod. 140

141 V rámci další otázky respondenti uváděli, zda a v jaké oblasti SA plánují realizovat další projekty. Nejvíce respondentů uvedlo oblast implementace procesního řízení (20,00 %), elektronizace veřejné správy (17,50 %), implementace projektového řízení (16,25 %) a řízení lidských zdrojů (15,00 %). Možnost jiné žádný z respondentů nespecifikoval. Graf 33 Plány obcí III. stupně k realizaci dalších projektů v oblasti SA Respondenti dále uvedli, zda plánují další projekty v oblasti SA spolufinancované z EU. Více než 88 % respondentů uvedlo, že tyto typy projektů mají v plánu. Graf 34 Plány obcí III. stupně k realizaci dalších projektů v oblasti SA spolufinancovaných EU 141

142 Respondenti dále uvedli svá připravovaná opatření v oblasti SA, která budou spolufinancovaná EU. V největší míře bylo uvedeno řízení lidských zdrojů (20,27 %), implementace procesního řízení (18,92 %) a implementace projektového řízení (17,57 %). V rámci možnosti jiné respondenti uváděli, že žádná další opatření nejsou prozatím naplánovaná. Graf 35 Připravovaná opatření obcí III. stupně v oblasti SA spolufinancovaná EU V rámci další otázky respondenti uvedli, z jakých externích zdrojů plánují spolufinancovat opatření SA. Nejčastěji bylo uváděno spolufinancování ze strukturálních fondů EU (48,72 %), z rozpočtu orgánu samosprávy (25,64 %) a z jiných programů EU (7,69 %). Možnost jiné žádný z respondentů nespecifikoval. Graf 36 Externí zdroje pro financování opatření SA v obcích III. stupně Další otázky se zaměřily na organizaci implementace SA v obcích III. stupně. Více jak 45 % respondentů uvedlo, že neexistuje dostatečná personální kapacita pro organizaci implementace SA. Více jak 54 % respondentů uvedlo, že u nich na úřadě neexistuje složka pro koordinaci SA. Více jak 45 % respondentů neklade důraz na zavádění prvků SA a více jak 33 % nestanovuje priority ve 142

143 vazbě na SA. Více jak 25 % respondentů z obcí III. typu nemá projektové týmy pro implementaci a řízení SA. Tabulka 8 Faktory organizace implementace SA v obcích III. stupně faktor ANO NE dostatečná personální kapacita 54,84 % 45,16 % existence složky pro koordinaci SA 45,16 % 54,84 % důraz na zavádění prvků SA 54,84 % 45,16 % stanovení priorit ve vazbě na SA 66,67 % 33,33 % existence projektových týmů pro implementaci a řízení SA 74,19 % 25,81 % V tomto kontextu měli respondenti dále možnost uvést, kde vnímají překážky v zavádění prvků SA. Za největší překážky jsou v obcích III. stupně považovány nedostatek finančních zdrojů (28,57 %), vedení organizace (26,19 %) a nedostatek času (14,29 %). Graf 37 Překážky v zavádění prvků SA v obcích III. Stupně Na závěr oblasti otázek analýza stavu implementace Smart Administration v obcích III. stupně měli respondenti možnost uvést, jaká je struktura jejich týmu. Respondenti v 60 % případů odpověděli, že struktura má podobu mezioborovou, resp. v 32 % podobu strukturovaný týmů dle konkrétních projektů. 143

144 Poslední oblast otázek se zaměřila na identifikaci priorit v oblasti Smart Administration, kdy měli respondenti možnost definovat své požadavky na nastavení systému řízení SA na území ČR. Respondenti z obcí III. stupně za nejdůležitější považují koordinaci v regionech (38,10 %), centrální koordinaci (30,16 %) a lokální koordinaci (19,05 %). Graf 38 Požadavky obcí III. stupně na nastavení systému řízení SA v ČR Z hlediska největších bariér, které vnímají respondenti z obcí III. stupně v oblasti SA se nejvíce respondentů vyslovilo pro nedostatečnou koordinaci (39,39 %), resp. nedostatek finančních a lidských zdrojů (37,93 %). Graf 39 Největší bariéry v oblasti SA z pohledu obcí III. stupně Respondenti měli dále možnost uvést své požadavky na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna. Nejvíce respondentů (43,33 %) se vyslovilo pro programy a fondy EU, třetina respondentů se vyslovila pro národní zdroje ze státního rozpočtu a 20 % respondentů uvedlo financování z rozpočtu územních samospráv. 144

145 Graf 40 Požadavky obcí III. stupně na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna Respondenti z obcí III. stupně měli dále možnost uvést své požadavky na roli krajů v oblasti SA, kdy se 35,38 % respondentů vyslovilo pro roli koordinační, třetina pro roli metodickou a 18,46 % respondentů se vyslovilo pro roli zprostředkující. Zbylých 15,38 % respondentů uvedlo, že kraje by měly plnit roli nositelů politik. Graf 41 Požadavky obcí III. stupně na roli krajů v oblasti SA Poslední otázka oblasti Identifikace priorit v oblasti Smart Administration se zaměřila na roli obcí III. stupně v oblasti SA. Více jak 50 % respondentů uvedlo, že obce III. stupně by měly být realizátory konkrétních opatření, více jak 40 % respondentů uvedlo, že obce III. stupně by měly být příjemci výstupů z realizace konkrétních opatření. 145

146 Graf 42 Názory respondentů z obcí III. stupně na jejich roli v oblasti SA Na závěr části dotazníku Smart Administration měli respondenti možnost uvést závěrečný komentář, k čemuž se odhodlal celkem 1 respondent s níže uvedeným komentářem: Při postupné realizaci cílů Smart Administration se nám daří budovat efektivní veřejnou správu, která je v co největší míře přívětivá především občanovi. Stejně tak měli respondenti možnost uvést komentář na úplný závěr dotazníku. Byly zaznamenány celkem 2 relevantní komentáře, které jsou uvedeny níže: Se strategií realizace SA doporučuji seznámit ÚSC a VÚSC a to na úrovni starostů, primátorů, hetmanů a jejich podřízených vedoucích úřadů (tajemníků a ředitelů). Je nemožné určovat budoucí priority naší organizace těsně před komunálními volbami, v současné době jsou prioritami našeho města tvrdé investiční projekty, (regenerace historického jádra, komunikace ), nedostatek financí se dotýká obecně veškerých činností naší organizace. Projekty plánované a realizované naší organizací mají úzký vztah k možnosti získání odpovídajících dotací a k příslušným dotačním podmínkám (výše dotace, míra spoluúčasti, způsobilé náklady, požadovaná doba realizace, udržitelnost). Klíčová zjištění pro oblast obcí III. Stupně V rámci této skupiny jsou vidět výrazné posuny oproti těm předchozím, i požadavky na koordinaci politik a na strukturu informovanosti se začínají více lišit. U této skupiny je patrné, že obce disponují dostatečným zázemím pro potřeby řízení politik v oblasti SA a mají sestaveny interní řídící týmy. Zároveň vnímají větší potřebu být o politikách a plánovaných krocích v oblasti SA více informováni. Patrná je i skutečnost, že tyto obce mají větší šanci na svá opatření získat externí zdroje z EU, což se projevuje jak ve struktuře podpory na realizované projekty, tak v požadavcích na plánovanou strukturu zdrojů na tato opatření. Zároveň oproti předchozím skupinám více preferují koordinační roli krajů, kdy obce typu I a II požadují roli krajů spíše na úrovni metodické. 146

147 7.5.4 Vyhodnocení cílové skupiny Statutární města V rámci cílové skupiny statutární města se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 21 respondentů z 19 statutárních měst tzn., do dalšího vyhodnocení bylo zahrnuto celkem 19 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili tajemníci, vedoucí odborů či vedoucí oddělení a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má magistrát dle respondentů v průměru 470 zaměstnanců. První oblast otázek se zaměřila na problematiku stavu implementace Smart Administration ve statutárních městech. Dotazníkové šetření zjišťovalo, zda zástupci statutárních měst považují informace, které dostávají o oblasti Smart Administration za dostačující. Celkem 70,59 % respondentů má dostatek informací, zbylých 29,41 % cítí větší potřebu informovanosti. Graf 43 Informovanost statutárních měst o problematice Smart Administration V případě, že respondenti uvedli, že považují informovanost za nedostatečnou, měli možnost uvést, proč podle nich tento informační deficit existuje. Nejčastěji byly zaznamenány komentáře, že malá statutární města jsou nedostatečně informovaná, informace jsou nekomplexní a pro ně nesrozumitelné. V souvislosti s výše řečeným měli respondenti možnost uvést, zda by uvítali ze strany MV více informovanosti o konceptu SA s čímž souhlasily téměř 95 % respondentů. 147

148 Graf 44 Poptávka statutárních měst po větší informovanosti o SA ze strany MV Dále měli respondenti možnost uvést, jakým způsobem by chtěli být o problematice SA informováni. Převážná většina respondentů uvedla internet (44,12) a zisk informací prostřednictvím školení (35,29 %). V rámci možnosti jiné respondenti uvedli způsob osobní upozornění em, formou newsletteru či možnost získat zkušenosti ze zahraničí. Graf 45 Požadavky na způsob přenosu informací o SA ze strany statutárních měst Z hlediska hodnocení srozumitelnosti informací o SA více jak 68 % respondentů uvedlo, že informace o SA jsou jim podávány srozumitelně. 148

149 Graf 46 Vnímání srozumitelnosti informací o SA ze strany statutárních měst Z hlediska posouzení včasného podávání informací o SA celkem 75 % respondentů uvedlo, že informace jsou podávány včas. Graf 47 Vnímání informací o SA z hlediska jejich včasného podání statutárním městům Z hlediska požadavků statutárních měst na decentralizaci realizace politik SA v území více než 64 % respondentů uvedlo, že by decentralizovanou realizaci politik SA v území uvítali. 149

150 Graf 48 Názor statutárních měst na decentralizovanou realizaci politik SA v území V rámci poslední otázky okruhu obecné informace o stavu implementace Smart Administration měli respondenti možnost hodnotit úspěšnost níže uvedených oblastí. Dle průměrné známky nejlépe respondenti hodnotili roli obcí s rozšířenou působností v oblasti koordinace SA v území (průměrná známka 2,47) a naopak nejhůře roli krajů v oblasti koordinace SA v území (průměrná známka 3,73). Globálně byla tedy podprůměrně hodnocena pouze role krajů v oblasti koordinace SA v území. Tabulka 9 Hodnocení níže uvedených oblastí statutárními městy oblast hodnocení nevím Průměrné hodnocení Role krajů v oblasti koordinace SA v území 0,00% 0,00% 35,29% 11,76% 17,65% 35,29% 3,73 Role ORP (obce s rozšířenou působností) v oblasti koordinace SA v území 16,67% 27,78% 22,22% 16,67% 0,00% 16,67% 2,47 Proces tvorby priorit v oblasti SA 0,00% 17,65% 41,18% 11,76% 0,00% 29,41% 2,92 Sběr námětů v oblasti SA 0,00% 29,41% 35,29% 11,76% 0,00% 23,53% 2,77 Další oblast otázek se zaměřila na analýzu stavu implementace Smart Administration ve statutárních městech. První otázka zjišťovala, zda statutární města realizují projekty zaměřené na Smart Administration, kdy šetření ukázalo, že více jak 94 % tyto projekty realizuje. 150

151 Graf 49 Existence projektů zaměřených na Smart Administration ve statutárních městech Respondenti ze statutárních měst, kteří uvedli, že projekty zaměřené na Smart Administration realizují, měli dále možnost označit okruhy realizovaných činností. Více jak 18 % respondentů uvedlo elektronizaci veřejné správy, druhým nejvíce realizovaným opatřením je řízení lidských zdrojů (15,49 %) a implementace projektového řízení (15,49 %). V rámci možnosti jiné, kterou uvedlo 1,41 % respondentů, bylo nejčastěji uváděno zavádění egovernmentu do praxe. 151

152 Graf 50 Okruh realizovaných činností v oblasti SA ve statutárních městech Respondenti měli dále možnost stručně popsat jimi realizovaná opatření. Nejčastěji byly zmiňovány vzdělávání, implementace ekonomických SW, vzdělávání v egon Centru, zvýšení transparentnosti úřadu, efektivita ve veřejné správě, personální audit. V rámci další otázky respondenti uváděli, zda a v jaké oblasti SA plánují realizovat další projekty. Nejvíce respondentů uvedlo oblasti implementace procesního řízení (14,75 %) a implementace projektového řízení (14,75 %). 152

153 Graf 51 Plány statutárních měst k realizaci dalších projektů v oblasti SA Respondenti dále uvedli, zda plánují další projekty v oblasti SA spolufinancované z EU. Všech 100 % respondentů uvedlo, že tyto typy projektů plánují. Respondenti dále uvedli svá připravovaná opatření v oblasti SA, která budou spolufinancovaná EU. V největší míře bylo uváděno řízení lidských zdrojů (17,54 %) a implementace projektového řízení (15,79 %). 153

154 Graf 52 Připravovaná opatření statutárních měst v oblasti SA spolufinancovaná EU V rámci další otázky respondenti uvedli, z jakých externích zdrojů plánují spolufinancovat opatření SA. Nejčastěji bylo uváděno spolufinancování ze strukturálních fondů EU (30,56 %), z národních programů (19,44 %) a z rozpočtu statutárního města (16,67 %). Graf 53 Externí zdroje pro financování opatření SA ve statutárních městech Další otázky se zaměřily na organizaci implementace SA ve statutárních městech. Více jak 68 % respondentů uvedlo, že existuje dostatečná personální kapacita pro organizaci implementace SA a více jak polovina uvedla, že u nich na magistrátu neexistuje složka pro koordinaci SA. Více jak 93 % respondentů klade důraz na zavádění prvků SA a celkem 78,57 % stanovuje priority ve vazbě na SA. Celkem 73,33 % respondentů ze statutárních měst má projektové týmy pro implementaci a řízení SA. 154

155 Tabulka 10 Faktory organizace implementace SA ve statutárních městech faktor ANO NE dostatečná personální kapacita 68,75 % 31,25 % existence složky pro koordinaci SA 43,75 % 56,25 % důraz na zavádění prvků SA 93,75 % 6,25 % stanovení priorit ve vazbě na SA 78,57 % 21,43 % existence projektových týmů pro implementaci a řízení SA 73,33 % 26,67 % V tomto kontextu měli respondenti dále možnost uvést, kde vnímají překážky v zavádění prvků SA. Za největší překážky jsou ve statutárních městech považováni nekompetentní zaměstnanci (30,00 %) nedostatek finančních zdrojů (30,00 %), nedostatek času (15,00 %) a legislativní překážky (15,00 %). Graf 54 Překážky v zavádění prvků SA ve statutárních městech Na závěr oblasti otázek analýza stavu implementace Smart Administration ve statutárních městech měli respondenti možnost uvést, jaká je struktura jejich týmu. Více než 50 % respondentů uvedlo, že struktura týmu je mezioborová, třetina uvedla, že existují jasně strukturované týmy dle konkrétních projektů. Možnost existence pověřeného odboru s centrálním řízením implementace uvedlo celkem 13,33 % respondentů. 155

156 Graf 55 Struktura týmu ve statutárních městech 156

157 Poslední oblast otázek se zaměřila na identifikaci priorit v oblasti Smart Administration, kdy měli respondenti možnost definovat své požadavky na nastavení systému řízení SA na území ČR. Respondenti ze statutárních měst za nejdůležitější považují centrální koordinaci (35,71%), lokální koordinaci na úrovni ORP (28,57 %) a koordinaci v regionech (28,57 %). Graf 56 Požadavky statutárních měst na nastavení systému řízení SA v ČR Z hlediska největších bariér, které vnímají respondenti ze statutárních měst v oblasti SA se nejvíce respondentů vyslovilo pro nedostatečnou koordinaci (39,13 %). Graf 57 Největší bariéry v oblasti SA z pohledu statutárních měst Respondenti měli dále možnost uvést své požadavky na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna. Polovina respondentů se vyslovilo pro financování z programů a fondů EU, třetina respondentů uvedla národní zdroje ze státního rozpočtu a více než 15 % respondentů uvedlo rozpočty územních samospráv. 157

158 Graf 58 Požadavky statutárních měst na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna Respondenti ze statutárních měst měli dále možnost uvést své požadavky na roli krajů v oblasti SA, kdy se více jak třetina respondentů vyslovila pro roli metodickou, třetina pro koordinační a čtvrtina pro zprostředkující. Zbylých 7,41 % respondentů uvedlo, že statutární města by měla plnit roli nositelů politik. Graf 59 Požadavky statutárních měst na roli krajů v oblasti SA Poslední otázka oblasti Identifikace priorit v oblasti Smart Administration se zaměřila na roli statutárních měst v oblasti SA. Více než 51 % respondentů uvedlo, že statutární města by měla být realizátory konkrétních opatření, více než třetina respondentů uvedla, že statutární města by měla být příjemci výstupů z realizace konkrétních opatření. 158

159 Graf 60 Názory respondentů ze statutárních měst na jejich roli v oblasti SA V rámci závěrečného komentáře k oblasti otázek Identifikace priorit v oblasti Smart Administration respondenti nejčastěji uváděli, že z hlediska dosavadních zkušeností by statutární města uvítala větší návaznost jednotlivých výzev k podávání žádostí o dotace a také jejich jasnější definování. Na závěr celého dotazníku měli respondenti možnost uvést závěrečný komentář. Celkem byl za statutární města podán jeden komentář, který je uveden níže: Plánovaná revize priorit SA by měla proběhnout za účasti krajů, ORP. Klíčová zjištění pro oblast statutárních měst Zde je více jak v předchozích skupinách patrná vysoká míra rozvrstvení politik v oblasti SA a zároveň vysoká míra pokrytí těchto organizací projekty, jejichž obsahem je SA (94 % organizací). Mezi nejčastěji řešené oblasti patří opět procesní a projektové řízení a elektronizace veřejné správy. Na vysokých místech se vyskytuje i oblast finančního řízení a plánování. Tyto organizace rovněž oproti jiným subjektů stanovují své priority v souladu s politikami SA a zároveň více jak polovina organizace má zvláštní jednotku, která koordinuje opatření pro oblast SA. Zároveň tyto subjekty tvoří projektové týmy, které mají na starosti implementaci prvků SA. Výrazný rozdíl je v názoru na potřebu centrální koordinace ze strany MV, kdy toto řešení preferuje většina organizací. Velký problém je vnímán v nedostatečné koordinaci implementace SA. Na druhou stranu většina statutárních měst plánuje na implementaci SA využít externích zdrojů EU. Roli krajů v oblasti SA vnímají stejně jako obce typu III. 159

160 7.5.5 Vyhodnocení cílové skupiny OSS V rámci cílové skupiny orgány státní správy (dále jen OSS) se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 29 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili ředitelé odborů a vedoucí oddělení a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má krajský úřad dle respondentů v průměru 350 zaměstnanců. První oblast otázek se zaměřila na problematiku stavu implementace Smart Administration v OSS. Dotazníkové šetření zjišťovalo, zda zástupci OSS považují informace, které dostávají o oblasti Smart Administration za dostačující. Celkem 65,22 % respondentů má dostatek informací, zbylých 34,78 % cítí větší potřebu informovanosti. Graf 61 Informovanost OSS o problematice Smart Administration V případě, že respondenti uvedli, že považují informovanost za nedostatečnou, měli možnost uvést, proč podle nich tento informační deficit existuje. Nejčastěji byly zaznamenány komentáře, že OSS jsou nedostatečně informované a že informace jsou pro ně nesrozumitelné, příliš obecné či nejsou podávány včas. V souvislosti s výše řečeným měli respondenti možnost uvést, zda by uvítali ze strany MV více informovanosti o konceptu SA s čímž souhlasilo více než 90 % respondentů. 160

161 Graf 62 Poptávka OSS po větší informovanosti o SA ze strany MV Dále měli respondenti možnost uvést, jakým způsobem by chtěli být o problematice SA informováni. Převážná většina respondentů uvedla internet (45,24%) a zisk informací prostřednictvím školení (40,48 %). V rámci možnosti jiné respondenti uvedli způsob upozornění em. Graf 63 Požadavky na způsob přenosu informací o SA ze strany OSS Z hlediska hodnocení srozumitelnosti informací o SA více jak 80 % respondentů uvedlo, že informace o SA jsou jim podávány srozumitelně. 161

162 Graf 64 Vnímání srozumitelnosti informací o SA ze strany OSS Z hlediska posouzení včasného podávání informací o SA více jak 52 % respondentů uvedlo, že informace jsou podávány včas. Graf 65 Vnímání informací o SA z hlediska jejich včasného podání OSS Z hlediska požadavků krajů na decentralizaci realizace politik SA v území více než 55 % respondentů uvedlo, že by decentralizovanou realizaci politik SA v území uvítali. 162

163 Graf 66 Názor OSS na decentralizovanou realizaci politik SA v území V rámci poslední otázky okruhu obecné informace o stavu implementace Smart Administration měli respondenti možnost hodnotit úspěšnost níže uvedených oblastí. Dle průměrné známky nejlépe respondenti hodnotili proces tvorby priorit v oblasti SA (průměrná známka 2,60) a naopak nejhůře oblast roli ORP v oblasti koordinace SA (průměrná známka 3,25). Globálně byly tedy oblasti proces tvorby priorit v oblasti SA a role krajů v oblasti koordinace SA v území hodnoceny nadprůměrně, zatímco oblasti role ORP a sběru námětů v oblasti SA byly hodnoceny průměrně či podprůměrně. Souhrnné hodnocení uvádí níže uvedená tabulka. Tabulka 11 Hodnocení níže uvedených oblastí ze strany OSS oblast hodnocení nevím Průměrné hodnocení Role krajů v oblasti koordinace SA v území 0,00% 4,35% 13,04% 0,00% 0,00% 82,61% 2,75 Role ORP (obce s rozšířenou působností) v oblasti koordinace SA v území 0,00% 0,00% 13,04% 4,35% 0,00% 82,61% 3,25 Proces tvorby priorit v oblasti SA Sběr námětů v oblasti SA 0,00% 21,74% 17,39% 4,35% 0,00% 56,52% 2,60 0,00% 13,04% 13,04% 13,04% 0,00% 60,87% 3,00 Další oblast otázek se zaměřila na analýzu stavu implementace Smart Administration. První otázka zjišťovala, zda OSS realizují projekty zaměřené na Smart Administration, kdy šetření ukázalo, že více než 50 % respondentů z OSS tyto projekty realizuje. 163

164 Graf 67 Realizace projektů zaměřených na SA ze strany OSS Respondenti měli dále možnost označit okruhy realizovaných činností. Nejvíce respondentů uvedlo elektronizaci veřejné správy (23,81 %), resp. snižování administrativní zátěže (19,05 %) a řízení lidských zdrojů (14,29 %). Graf 68 Okruh realizovaných činností v oblasti SA v OSS Respondenti měli dále možnost stručně popsat jimi realizovaná opatření. Nejčastěji byla zmiňována: - elektronizace spisové služby, - elektronická komunikace s podnikateli. V rámci další otázky respondenti uváděli, zda v jaké oblasti SA plánují realizovat další projekty. Nejvíce respondentů uvedlo oblasti elektronizace veřejné správy (30,77 %), snižování administrativní zátěže (23,08 %) a řízení lidských zdrojů (19,23 %). 164

165 Graf 69 Plány OSS v realizaci dalších projektů v oblasti SA Respondenti dále uvedli, zda plánují další projekty v oblasti SA spolufinancované z EU. Více než 80 % respondentů uvedlo, že tyto typy projektů plánují. Graf 70 Plány OSS v realizaci dalších projektů v oblasti SA spolufinancovaných EU Respondenti dále uvedli svá připravovaná opatření v oblasti SA, která budou spolufinancovaná EU. V největší míře byla uváděna elektronizace veřejné správy (23,33 %), řízení lidských zdrojů (20,00 %), snižování administrativní zátěže (20,00 %). 165

166 Graf 71 Připravovaná opatření OSS v oblasti SA spolufinancovaná EU V rámci další otázky respondenti uvedli, z jakých externích zdrojů plánují spolufinancovat opatření SA. Nejčastěji bylo uváděno spolufinancování ze strukturálních fondů EU (47,06 %), z rozpočtu orgánu státní správy (23,53 %) a z jiných programů EU (11,76 %). Graf 72 Externí zdroje pro financování opatření SA v OSS Další otázky se zaměřily na organizaci implementace SA v OSS. Více jak 54 % respondentů uvedlo, že neexistuje dostatečná personální kapacita pro organizaci implementace SA. Více jak 80 % respondentů uvedlo, že u nich na úřadě OSS neexistuje složka pro koordinaci SA. Více jak 90 % respondentů klade důraz na zavádění prvků SA. Více jak 80 % respondentů stanovuje priority ve vazbě na SA. Více jak 54 % respondentů z úřadů OSS má projektové týmy pro implementaci a řízení SA. 166

167 Tabulka 12 Faktory organizace implementace SA v OSS faktor ANO NE dostatečná personální kapacita 45,45 % 54,55 % existence složky pro koordinaci SA 18,18 % 81,82 % důraz na zavádění prvků SA 90,91 % 9,09 % stanovení priorit ve vazbě na SA 81,82 % 18,18 % existence projektových týmů pro implementaci a řízení SA 54,55 % 45,45 % Na závěr oblasti otázek analýza stavu implementace Smart Administration měli respondenti možnost uvést, jaká je struktura jejich týmu. Celkem 45,45 % respondentů uvedlo, že struktura týmu je mezioborová, stejný podíl uvedl, že existují jasně strukturované týmy dle konkrétních projektů. Více než 9 % respondentů uvedlo možnost existence pověřeného odboru s centrálním řízením implementace. Graf 73 Struktura týmu v OSS Poslední oblast otázek se zaměřila na identifikaci priorit v oblasti Smart Administration, kdy měli respondenti možnost definovat své požadavky na nastavení systému řízení SA na území ČR. Respondenti z OSS za nejdůležitější považují centrální koordinaci (35,71 %) a koordinaci oborového subjektu (35,71 %). 167

168 Graf 74 Požadavky OSS na nastavení systému řízení SA v ČR Z hlediska největších bariér, které vnímají respondenti z OSS v oblasti SA se nejvíce respondentů vyslovilo pro nízkou míru informovanosti (37,50 %) a nedostatek zdrojů (34,38 %). Graf 75 Největší bariéry v oblasti SA z pohledu OSS Respondenti měli dále možnost uvést své požadavky na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna. Nejvíce respondentů (51,35 %) se vyslovilo pro financování z programů a fondů EU, třetina respondentů uvedla národní zdroje ze státního rozpočtu a více jak 10 % respondentů uvedlo rozpočty územních samospráv. 168

169 Graf 76 Požadavky OSS na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna Respondenti z úřadů OSS měli dále možnost uvést své požadavky na roli krajů v oblasti SA, kdy se třetina respondentů vyslovila pro roli zprostředkující, čtvrtina pro metodickou a další čtvrtina pro koordinační. Graf 77 Požadavky OSS na roli krajů v oblasti SA Poslední otázka oblasti Identifikace priorit v oblasti Smart Administration se zaměřila na roli OSS v oblasti SA. Celkem 50 % respondentů uvedlo, že OSS by měly být realizátory konkrétních opatření, třetina respondentů uvedla, že OSS by měly být příjemci výstupů z realizace konkrétních opatření. 169

170 Graf 78 Názory respondentů z OSS na jejich roli v oblasti SA Na závěr celého dotazníku měli respondenti možnost uvést závěrečný komentář, kdy celkem 2 respondenti uvedli: Doporučuji širší seznámení provedené formou školení na Ministerstvu vnitra. Náš úřad není místem, kde jsou projekty na denním programu". Nastávají situace, kdy je třeba nějaký projekt zrealizovat. Do budoucna bychom s vyhlídkou našich potřeb (zavedení nového-moderního provozního systému, rozvoj přátelské veřejné služby - bezhotovostní platební styk na přepážkách, apod.) rádi podnikli projekty, kterými by bylo možné získat finanční podporu pro aplikaci daných potřeb. Z tohoto důvodu je již jeden pracovník ve finálním stádiu kurzu Projektové řízení dle IPMA a připravován na certifikační zkoušky." Klíčová zjištění pro oblast organizačních složek státu V této oblasti se vyskytují opět zcela rozdílné trendy oproti předchozím skupinám organizací. Velmi silná je potřeba zvýšení informovanosti organizací v oblasti SA. Zároveň uvádí potřebu větší míry koordinace činností v oblasti SA. Velmi vysoké procento organizací (90 %) uvádí, že nedisponuje složkou pro potřeby řízení SA a pouhých 9 % uvedlo, že má vlastní složku, která se stará o řízení SA v organizací. Největším procentem tyto organizace počítají s implementaci SA za účasti zdrojů z EU. Co se týče priorit ve vazbě na plánovaná, realizovaná a připravovaná opatření v oblasti SA, tak se na prvních třech místech vyskytují stejné priority. Konkrétně se jedná o implementaci e-gov, snižování administrativní zátěže a řízení a rozvoj lidských zdrojů. Velmi zajímavá je i volba jednotlivých organizací, že chtějí být spíše realizátory SA opatření, což je oproti předchozím organizacím cca o 1/3 vyšší číslo. 170

171 7.5.6 Vyhodnocení cílové skupiny Kraje V rámci cílové skupiny kraje se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 11 respondentů z 9 krajských úřadů, tzn. do dalšího vyhodnocení bylo zahrnuto celkem 9 respondentů. Z hlediska identifikačních otázek bylo zjišťováno jednak organizační zařazení respondenta, kdy se v největší míře do dotazníkového šetření zapojili ředitelé či vedoucí relevantních odborů a jejich pracovníci a jednak velikost úřadu dle počtu zaměstnanců, za které respondenti odpovídali, v tomto případě má krajský úřad dle respondentů v průměru 634 zaměstnanců. První oblast otázek se zaměřila na problematiku stavu implementace Smart Administration v krajích. Dotazníkové šetření zjišťovalo, zda zástupci krajů považují informace, které dostávají o oblasti Smart Administration za dostačující. Celkem 57,14 % respondentů má dostatek informací, zbylých 42,86 % cítí větší potřebu informovanosti. Graf 79 Informovanost krajů o problematice Smart Administration (Považujete informace o SA, které se vám dostávají za dostačující?) V případě, že respondenti uvedli, že považují informovanost za nedostatečnou, měli možnost uvést, proč podle nich tento informační deficit existuje. Nejčastěji byly zaznamenány komentáře, že kraje jsou nedostatečně informované a že informace jsou pro ně nesrozumitelné, příliš obecné či nejsou podávány včas. V souvislosti s výše řečeným měli respondenti možnost uvést, zda by uvítali ze strany MV více informovanosti o konceptu SA s čímž souhlasilo více než 85 % respondentů. 171

172 Graf 80 Poptávka krajů po větší informovanosti o SA ze strany MV (Uvítali byste větší informovanost o SA ze strany MV?) Dále měli respondenti možnost uvést, jakým způsobem by chtěli být o problematice SA informováni. Převážná většina respondentů uvedla internet (40,00 %) a zisk informací prostřednictvím školení (33,33 %). V rámci možnosti jiné respondenti uvedli způsob osobní upozornění em či formu pracovního jednání. Graf 81 Požadavky na způsob přenosu informací o SA ze strany krajů Z hlediska hodnocení srozumitelnosti informací o SA více jak 57 % respondentů uvedlo, že informace o SA jsou jim podávány srozumitelně. 172

173 Graf 82 Vnímání srozumitelnosti informací o SA ze strany krajů Z hlediska posouzení včasného podávání informací o SA více jak 71 % respondentů uvedlo, že informace jsou podávány včas. Graf 83 Vnímání informací o SA z hlediska jejich včasného podání krajům (Jsou informace o SA podávány včas?) Z hlediska požadavků krajů na decentralizaci realizace politik SA v území 2/3 respondentů uvedly, že by decentralizovanou realizaci politik SA v území uvítaly. 173

174 Graf 84 Názor krajů na decentralizovanou realizaci politik SA v území (Uvítali byste více decentralizovanou realizaci politik SA v území?) V rámci poslední otázky okruhu obecné informace o stavu implementace Smart Administration měli respondenti možnost hodnotit úspěšnost níže uvedených oblastí. Dle průměrné známky nejlépe respondenti hodnotili roli krajů v oblasti koordinace SA v území (průměrná známka 2,29) a naopak nejhůře oblast sběr námětů v oblasti SA (průměrná známka 3,20) a oblast proces tvorby priorit v oblasti SA (průměrná známka 3,20). Globálně byly tedy role krajů a ORP hodnoceny nadprůměrně, zatímco proces tvorby priorit v oblasti SA a sběr námětů v oblasti SA byly hodnoceny podprůměrně. Souhrnné hodnocení uvádí níže uvedená tabulka. Tabulka 13 Hodnocení níže uvedených oblastí ze strany krajů oblast hodnocení nevím Průměrné hodnocení Role krajů v oblasti koordinace SA v území 25,00% 37,50% 0,00% 25,00% 0,00% 12,50% 2,29 Role ORP (obce s rozšířenou působností) v oblasti koordinace SA v území 0,00% 50,00% 33,33% 0,00% 0,00% 16,67% 2,40 Proces tvorby priorit v oblasti SA Sběr námětů v oblasti SA 0,00% 16,67% 33,33% 33,33% 0,00% 16,67% 3,20 0,00% 16,67% 33,33% 33,33% 0,00% 16,67% 3,20 Další oblast otázek se zaměřila na analýzu stavu implementace Smart Administration v krajích. První otázka zjišťovala, zda kraje realizují projekty zaměřené na Smart Administration, kdy šetření ukázalo, že všech 100 % respondentů z krajských úřadů tyto projekty realizuje. Respondenti měli dále možnost označit okruhy realizovaných činností. Nejvíce respondentů uvedlo elektronizaci veřejné správy (17,65 %), resp. řízení lidských zdrojů (17,65 %) a implementaci projektového řízení (17,65 %). Možnost jiné, kterou uvedlo 2,94 % respondentů, specifikovali celkem 2 respondenti: - moderní formy řízení ve VS-zdokonalování CAF, ISO 9001, EFQM, BSC, 174

175 - marketingová, komunikační strategie, analýzy a vize. Graf 85 Okruh realizovaných činností v oblasti SA v krajích Respondenti měli dále možnost stručně popsat jimi realizovaná opatření. Nejčastěji byly zmiňovány: - datové schránky Czech point, - posilování institucionální kapacity a efektivnosti krajského úřadu, - analýza současného stavu, návrh způsobu realizace a implementace do prostředí úřadu. V rámci další otázky respondenti uváděli, zda v jaké oblasti SA plánují realizovat další projekty. Nejvíce respondentů uvedlo oblasti řízení lidských zdrojů (28,57 %), elektronizace veřejné správy (14,29 %) a snižování administrativní zátěže (14,29 %). Graf 86 Plány krajů v realizaci dalších projektů v oblasti SA Respondenti dále uvedli, zda plánují další projekty v oblasti SA spolufinancované z EU. Více než 83 % respondentů uvedlo, že tyto typy projektů plánují. 175

176 Graf 87 Plány krajů v realizaci dalších projektů v oblasti SA spolufinancovaných EU (Plánujete realizovat projekty v oblasti SA spolufinancované z EU?) Respondenti dále uvedli svá připravovaná opatření v oblasti SA, která budou spolufinancovaná EU. V největší míře bylo uváděno řízení lidských zdrojů (33,33 %), strategické řízení a plánování (25,00 %) a elektronizace veřejné správy (16,67 %). Graf 88 Připravovaná opatření krajů v oblasti SA spolufinancovaná EU V rámci další otázky respondenti uvedli, z jakých externích zdrojů plánují spolufinancovat opatření SA. Nejčastěji bylo uváděno spolufinancování ze strukturálních fondů EU (30,77 %), z rozpočtu orgánu samosprávy (15,38 %) a z národních programů EU (15,38 %). 176

177 Graf 89 Externí zdroje pro financování opatření SA v krajích Další otázky se zaměřily na organizaci implementace SA v krajích. Celkem 100 % respondentů uvedlo, že existuje dostatečná personální kapacita pro organizaci implementace SA. Více jak 66 % respondentů uvedlo, že u nich na krajském úřadě neexistuje složka pro koordinaci SA. Celkem 100 % respondentů klade důraz na zavádění prvků SA a stanovuje priority ve vazbě na SA. Více jak 83 % respondentů z krajských úřadů má projektové týmy pro implementaci a řízení SA. Tabulka 14 Faktory organizace implementace SA v krajích faktor ANO NE dostatečná personální kapacita 100,00% 0,00 % existence složky pro koordinaci SA 66,67 % 33,33 % důraz na zavádění prvků SA 100,00 % 0,00 % stanovení priorit ve vazbě na SA 100,00 % 0,00 % existence projektových týmů pro implementaci a řízení SA 83,33 16,66 Na závěr oblasti otázek analýza stavu implementace Smart Administration v krajích měli respondenti možnost uvést, jaká je struktura jejich týmu. Celkem 71,43 % respondentů uvedlo, že struktura týmu je mezioborová, 28,57 % uvedlo, že existují jasně strukturované týmy dle konkrétních projektů. Žádný z respondentů neuvedl možnost existence pověřeného odboru s centrálním řízením implementace. 177

178 Graf 90 Struktura týmu v krajích Poslední oblast otázek se zaměřila na identifikaci priorit v oblasti Smart Administration, kdy měli respondenti možnost definovat své požadavky na nastavení systému řízení SA na území ČR. Respondenti z krajů za nejdůležitější považují koordinaci v regionech (50,00 %) a centrální koordinaci (30,00 %). Graf 91 Požadavky krajů na nastavení systému řízení SA v ČR Z hlediska největších bariér, které vnímají respondenti z krajů v oblasti SA se nejvíce respondentů vyslovilo pro nízkou míru informovanosti (45,45 %). 178

179 Graf 92 Největší bariéry v oblasti SA z pohledu krajů Respondenti měli dále možnost uvést své požadavky na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna. Nejvíce respondentů (42,86 %) se vyslovilo pro financování z programů a fondů EU a pro národní zdroje ze státního rozpočtu a více jak 14 % respondentů uvedlo rozpočty územních samospráv. Graf 93 Požadavky krajů na nastavení financování priorit v oblasti SA do budoucna Respondenti z krajských úřadů měli dále možnost uvést své požadavky na svoji roli v oblasti SA, kdy se vždy čtvrtina respondentů vyslovila pro roli metodickou, resp. koordinační, resp. pro roli nositelů politik. 179

180 Graf 94 Požadavky krajů na jejich roli v oblasti SA Poslední otázka oblasti Identifikace priorit v oblasti Smart Administration se zaměřila na roli krajů v oblasti SA. Celkem 46,15 % respondentů uvedlo, že kraje by měly být realizátory konkrétních opatření, třetina respondentů uvedla, že kraje by měly být koordinátory pro oblast realizace vybraných politik SA. Graf 95 Názory respondentů z krajů na jejich roli v oblasti SA (Jaká role v oblasti SA by měla být realizována ze strany vaší organizace?) Na závěr celého dotazníku měli respondenti možnost uvést závěrečný komentář, kdy jeden respondent uvedl: Současná situace je nekoncepční, není stanoven žádný systém a jeho provázanost, na jednotlivých subjektech by měl být konkrétní pracovník zodpovědný za komunikace směrem ven a uvnitř organizace, chybí systém vzdělávání v oblasti SA. 180

Zobrazit více