ZÁKLADNÍ NÁZVOSLOVÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

Transkript

1 ZÁKLADNÍ NÁZVOSLOVÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ ZATÍŽEN ENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

2 ZÁKLADNÍ NÁZVOSLOVÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ: KONSTRUKČNÍČÁSTI STI STAVBY: NOSNÉ KONSTRUKCE přenáší veškeré zatížení stavby do základů a následně ze základů do základového podloží zajišťují stabilitu budovy NENOSNÁ KONSTRUKCE nepřen enáší žádné zatížen ení s výjimkou vlastní tíhy mají funkci izolační (tepelná izolace, zvuková izolace) nebo estetickou odděluj lují prostory uvnitř stavby.

3 NENOSNÉ KONSTRUKCE - PŘÍČKY: YTONG POROTHERM SÁDROKARTON

4 DĚLENÍ NOSNÝCH KONSTRUKCÍ: STŘEŠNÍ KONSTRUKCE VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE SCHODIŠTĚ ZÁKLADOVÁ KONSTRUKCE

5 ROZDĚLEN LENÍ VODOROVNÝCH NOSNÝCH KONSTRUKCÍ: U VODOROVNÝCH NOSNÝCH KONSTRUKCÍ ROZLIŠUJEME TYTO KONSTRUKČNÍ PRVKY: DESKA b, L >> h šířka a délka d desky převap evažují nad výškou TRÁM h, b << L délka převap evažuje nad výškou a šířkou (nad rozměry ry příčného p řezu) slouží k podepřen ení stropní desky PRŮVLAK mohutnější trám např.. slouží k podepřen ení trámů

6 ROZDĚLEN LENÍ SVISLÝCH NOSNÝCH KONSTRUKCÍ: U SVISLÝCH NOSNÝCH KONSTRUKCÍ ROZLIŠUJEME TYTO KONSTRUKČNÍ PRVKY: STĚNA H, L >> t výška a délka d stěny převap evažují nad tloušťkou SLOUP a, b << H výška převap evažuje nad půdorysnými rozměry ry (nad rozměry ry příčného p řezu) PILÍŘ mohutnější sloup

7 SCHODIŠTĚ: ZÁKLADNÍČÁSTI SCHODIŠTĚ: RAMENO šikmáčást schodiště se stupni PODESTA vodorovná plošina, která spojuje nebo ukončuje uje ramena schodiště.

8 ROZDĚLEN LENÍ ZÁKLADOVÝCH KONSTRUKCÍ: U ZÁKLADOVÝCH Z KONSTRUKCÍ ROZLIŠUJEME TYTO ZÁKLADNZ KLADNÍ KONSTRUKČNÍ PRVKY: ZÁKLADOVÝ PAS h,, B << L délka převap evažuje nad výškou a šířkou, zpravidla slouží k podepřen ení nosné stěny ZÁKLADOVÁ PATKA h B L slouží k podepřen ení sloupu ZÁKLADOVÁ DESKA H, L >> h šířka a délka d desky převap evažují nad výškou, např.. zakládání velkých staveb ve složitých základových z poměrech

9 ZPŮSOBY MODELOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH PRVKŮ NOSNÝCH KONSTRUKCÍ: Z HLEDISKA STATICKÉHO PŮSOBENP SOBENÍ CHARAKTERU JEJICH NAMÁHÁNÍ: PRUT h, b << L Např.. trám, průvlak, sloup, pilíř. DESKA b, L >> h Zatížen ení působí kolmo ke střednicov ednicové rovině. Např.. stropní deska. STĚNA H, L >> t Zatížen ení působí ve střednicov ednicové rovině. Např.. nosná svislá stěna.

10 PRUT:

11 PRUT:

12 DESKA: L b h

13 STĚNA: L H t L H

14 STĚNA:

15 ZATÍŽEN ENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ: ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE: ZATÍŽEN ENÍ JE VLIV ZPŮSOBUJ SOBUJÍCÍ ZMĚNU stavu napětí stavu přetvop etvoření tvaru a polohy konstrukce ÚČINEK ZATÍŽEN ENÍ JE PROJEV ZATÍŽEN ENÍ PŮSOBÍCÍHO NA KONSTRUKCI KVANTIFIKOVANÝ velikostí vnitřních sil (SM01, SM02) hodnotami napětí a deformací (PRPE) průhyby a pootočen eními (PRPE + SM03) INTENZITA ZATÍŽEN ENÍ f(x,t) Je veličina ina popisující velikost zatížen ení v daném m bodu x a čase t.

16 MEZNÍ STAVY: Stavy, při p i jejichž překročení ztrácí konstrukce spolehlivost - schopnost plnit stanovené funkční požadavky. MEZNÍ STAV ÚNOSNOSTI Ztráta ta rovnováhy konstrukce jako tuhého ho tělesat Porušen ení,, zřícenz cení,, ztráta ta stability Porušen ení únavou MEZNÍ STAV POUŽITELNOSTI Provozuschopnost částí konstrukce Pohodlí uživatelů,, funkčnost nost technologií,, kmitání Psychologický efekt - vzhled, nadměrn rné průhyby, trhliny

17 MEZNÍ STAV ÚNOSNOSTI: Čína, Shanghai,, Nedostatečná únosnost základovz kladové spáry Zřícení opěrn rné zdi Porušen ení únavou Lidl Ostrava, Chyba projektanta a zatížen ení sněhem

18 MEZNÍ STAV ÚNOSNOSTI ZTRÁTA TA STABILITY: Převzato z: Karamazínová, M. Röder, V.: Optimalizace návrhu ocelobetonových sloupů z materiálů vyšších pevností. Časopis Konstrukce

19 MEZNÍ STAV ÚNOSNOSTI ZTRÁTA TA STABILITY: Převzato z:

20 Klasifikace zatížen ení PODLE PROMĚNLIVOSTI V ČASE: STÁLÁ ZATÍŽEN ENÍ (G) Např. vlastní tíha konstrukce, Zemní tlak Sedání Předpětí PROMĚNN NNÁ ZATÍŽEN ENÍ (Q) např. užitná zatížen ení budov klimatická zatížen ení (větrem, sněhem, teplotou) zatížen ení mostů dopravou, apod. MIMOŘÁDN DNÁ ZATÍŽEN ENÍ (A) např. výbuch, požár, zemětřesen esení, náraz vozidla, náraz letadla, apod. PODLE PŮVODU: P PŘÍMÁ ZATÍŽEN ENÍ soustava sil, spojitých zatížen ení nebo momentů působících ch na konstrukci. NEPŘÍMÁ ZATÍŽEN ENÍ soustava vynucených přetvoření nebo zrychlení konstrukce, které jsou vyvolány např.: změnami teploty, smrštěním, m, nerovnoměrným rným sedáním m základz kladů, zemětřesen esením. PODLE ODEZVY KONSTRUKCE: STATICKÁ ZATÍŽEN ENÍ nevyvolávaj vají významná zrychlení konstrukce DYNAMICKÁ ZATÍŽEN ENÍ vyvolávaj vají významná zrychlení konstrukce zatížen ení lávek pro pěší chodci, zatížen ení konstrukcí budícími silami od strojů, zemětřesen esení, apod.

21 NEPŘÍMÁ ZATÍŽEN ENÍ: Nerovnoměrn rné sedání základů Smršťovac ovací trhliny po sanaci Vliv smrštění na železobetonovou konstrukci ( Hubka, M.)

22 NEPŘÍMÁ ZATÍŽEN ENÍ: Vliv rozdíln lné vnější a vnitřní teploty na komín n ( ( Hubka, M.) Vliv změny teploty na konstrukci bez dilatačních spár r ( ( Makovička, ka, D., KÚČVUT) K

23

24 CHARAKTERISTICKÉ A NÁVRHOVN VRHOVÉ HODNOTY ZATÍŽEN ENÍ: Pro návrh konstrukce není prakticky možné přesně určit zatížení, které na ni bude působit. Proto : F d = γ f ψ F k F d F k γ f ψ návrhová hodnota zatížení zavádíme do výpočtu charakteristická hodnota zatížení - dána normou/jmenovitá hodnota dílčí součinitel zatížení vyjadřuje možnou odchylku od skutečné hodnoty F k kombinační součinitel vyjadřuje zmenšenou pravděpodobnost současného působení nahodilých zatížení

25 ZATÍŽEN ENÍ VLASTNÍ TÍHOU ČSN EN : 1: NA MODELU KONSTRUKCE SE UVAŽUJE: UJE: OBJEMOVÉ ZATÍŽEN ENÍ [N.m - 3 ] spojité zatížen ení vztažen ené na jednotku objemu objemová vlastní tíha, tíha t na jednotku objemu PLOŠNÉ ZATÍŽEN ENÍ [N.m - 2 ] spojité zatížen ení vztažen ené na jednotku plochy vlastní tíha stěn, desek, podlah apod. LINIOVÉ ZATÍŽEN ENÍ [N.m - 1 ] spojité zatížen ení vztažen ené na jednotku délkyd vlastní tíha prutu BODOVÉ ZATÍŽEN ENÍ [N] idealizace zatížen ení osamělou silou vlastní tíha sloupu

26 CHARAKTERISTIKY ZATÍŽEN ENÍ: γ = ρ a g Objemová tíha N/m 3 g = µ a g Zatížení N/m, N/m 2 ρ - objemová hmotnost, hustota [kg.m - 3 ] µ hmotnost na jednotku délky d nebo plochy [kg.m - 1 ], [kg.m - 2 ] a g tíhové zrychlení,, gravitační zrychlení [m.s - 2 ] a g = 9,81 m.s -2 pro statické výpočty se zpravidla uvažuje uje hodnotou a g = 10 m.s -2

27 PŘÍKLADY PŮSOBENP SOBENÍ A VÝPOČTU ZATÍŽEN ENÍ VLASTNÍ TÍHOU: Vykreslete zatížení zadaných prutů od vlastní tíhy, jsou-li rozměry průřezu b,h [m], objemová hmotnost ρ [kg.m -3 ] a tíhové zrychlení a g [m.s -2 ] b h x g h y g z g x g h b x g y g z g b y g z g g = b.h.ρ.a g = b.h.γ[n.m -1 ] g = b.h.ρ.a g = b.h.γ[n.m -1 ] x g x g g = b.h.ρ.a g = b.h.γ [N.m -1 ] x g y g z g y g y g z g z g Svislý prut Šikmý prut Vodorovný prut v ose x g v ose z g v rovině y g z g

28 PŘÍKLADY PŮSOBENP SOBENÍ A VÝPOČTU ZATÍŽEN ENÍ VLASTNÍ TÍHOU: Vykreslete zatížení zadaných konstrukcí od vlastní tíhy, je-li tloušťka stěny t [m], výška desky h [m], objemová hmotnost ρ [kg.m -3 ] a tíhové zrychlení a g [m.s -2 ] Stěna Deska x g x g y g z g y g z g g = t. ρ. a g = t.γ [N.m -2 ] x g g = h. ρ. a g = = h.γ [ N.m -2 ] y g z g x g y g zg

29 ORIENTAČNÍ HODNOTY ρ A γ PRO ZÁKLADNZ KLADNÍ STAVEBNÍ HMOTY : Hodnoty jsou převzaty p převp evážně z ČSN EN , 1, částečně z ČSN a TP51 Statické tabulky pro stavební praxi. Ocel kg/m 3 (77-78,5 kn/m 3 ) Beton prostý kg/m 3 (20-24 kn/m 3 ) Železobeton kg/m 3 (24-26 kn/m 3 ) Lehký beton - dle třídy kg/m 3 (9-20 kn/m 3 ) Malta - cementová kg/m 3 (19-23 kn/m 3 ) - vápennocementová kg/m 3 (18-20 kn/m 3 ) - vápenná kg/m 3 (12-18 kn/m 3 ) Dřevo - měkké (viz ČSN EN 338) kg/m 3 (5-6kN/m 3 ), - tvrdé kg/m 3 (7-9 kn/m 3 ) Dřevotřískové a dřevovláknité desky kg/m 3 (8-10 kn/m 3 ) Žula, syenit, porfyr kg/m 3 (27-30 kn/m 3 ) Čedič, diorit, gabro kg/m 3 (27-31 kn/m 3 ) Pískovec kg/m 3 (21-27 kn/m 3 ) Kompaktní vápenec kg/m 3 (20-29 kn/m 3 )

30 ORIENTAČNÍ HODNOTY ρ A γ PRO ZÁKLADNZ KLADNÍ STAVEBNÍ HMOTY : Zdivo z plných cihel na maltou vápennou 1800 kg/m 3 (18 kn/m 3 ) Zdivo z plných cihel na maltou cementovou 1900 kg/m 3 (19 kn/m 3 ) Zdivo z děrovaných cihel CDm 1550 kg/m 3 (15,5 kn/m 3 ) Zdivo z děrovaných cihel Porotherm kg/m 3 (6-9 kn/m 3 ) Zdivo z plynosilikátových tvárnic s tenkou maltou kg/m 3 (5-7,8 kn/m 3 ) Sklo v tabulích 2500 kg/m 3 (25 kn/m 3 ) Polystyren 30 kg/m 3 (0,3 kn/m 3 ) Izolační vata (záleží na stlačení) - skelná kg/m 3 (0,6-2 kn/m 3 ) - minerální kg/m 3 (0,8-2,2 kn/m 3 )

31 ORIENTAČNÍ HODNOTY PLOŠNÝCH HMOTNOSTÍ A PLOŠNÝCH TÍH T VYBRANÝCH STAVEBNÍCH HMOT: Střešní tašková krytina s laťováním 55 kg/m 2 (0,55 kn/m 2 ) Střešní betonová krytina s laťováním 60 kg/m 2 (0,6 kn/m 2 ) ORIENTAČNÍ HODNOTY LINIOVÝCH HMOTNOSTÍ A LINIOVÝCH TÍH T VYBRANÝCH STAVEBNÍCH HMOT: I 100 I 160 IPE 100 IPE 160 8,3 kg/m (0,083 kn/m) 17,9 kg/m (0,179 kn/m) 8,1 kg/m (0,081 kn/m) 15,8 kg/m (0,158 kn/m) U ,6 kg/m (0,10 kn/m) U ,8 kg/m (0,188 kn/m) UPE 100 8,5 kg/m (0,085 kn/m) UPE ,1 kg/m (0,141 kn/m)

32 ROZNÁŠ ÁŠENÍ ZATÍŽEN ENÍ NOSNOU KONSTRUKCÍ:

33 ROZNÁŠ ÁŠENÍ ZATÍŽEN ENÍ NOSNOU KONSTRUKCÍ:

34 PŘEVLÁDAJÍCÍ NAMÁHÁNÍ PRVKŮ NOSNÝCH KONSTRUKCÍ: PRVKY VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE: desky, trámy, průvlaky jsou namáhány převážně ohybem (ohybovými a měrnými ohybovými momenty knm, knm/m) klenby jsou namáhány převážně tlakem a v některých místech ohybem PRVKY SVISL PRVKY SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE: stěny, sloupy jsou namáhány převážně tlakovou silou N, nebo kombinací tlaku a ohybového momentu ( N, M )

35 ZATÍŽEN ENÍ PRVKŮ VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE: ZATÍŽEN ENÍ TRÁMŮ (ŽELBET. TRÁMOVÝ STROP ) Šířka trámů b = 15 cm, výška trámů h = 25 cm, výška desky h d = 5 cm osová vzdálenost trámů a = 1,2m, b = c =1,5m zatížení vlastní tíhou podlahy stropu g S = 1,5 kn/m 2 : g S { deska { h d b 1 b 2 b 3 b 4 L ZATÍŽEN ENÍ DESKY: a b c g D f d g D = g S + h d.γ= 1,5 + 0, = 2,75 kn/m 2 Liniové zatížení na 1 bm desky f d =g d *1=2.75 kn/m

36 TRÁMOVÝ STROP ZE ŽELEZOBETONU: Šířka trámů b = 15 cm, výška trámů h = 25 cm, výška desky h d = 5 cm osová vzdálenost trámů a = 1,2m, b = c =1,5m, zatížení vlastní tíhou podlahy stropu g S = 1,5 kn/m 2 : ZATÍŽEN ENÍ TRÁMU: f T b 1 b 2 b 3 b 4 L z x L g T = b. (h-h d ). γ = 0,15. (0,25-0,05). 25 = = 0,75 kn/m f Ti = b i. g D + g T f T1 = 1,2/2. 2,75 + 0,75 = 2,40 kn/m, f T2 = (1,2/2+1,5/2). 2,75 + 0,75 = 4,46 kn/m, f T3 = (1,5/2+1,5/2). 2,75 + 0,75 = 4,88 kn/m, f T4 = 1,5/2. 2,75 + 0,75 = 2,81 kn/m. a b c Přibližná zatěžovací šířka pro jednotlivé trámy: b 1 = a/2 b 2 = a/2+b/2 b 3 = b/2+c/2 b 4 = c/2

37 ZATÍŽEN ENÍ STROPNÍCH PRŮVLAK VLAKŮ PODLE TYPU STROPNÍ KONSTRUKCE JE PRŮVLAK ZATÍŽEN: BODOVÝM ZATÍŽENÍM [kn] např. zatížení z trámů LINIOVÝM ZATÍŽENÍM [kn/m] např. vlastní tíha průvlaku, zatížení ze stropní desky, zatížení z panelů.

38 ZATÍŽEN ENÍ PRŮVLAKU TRÁMOVÝ STROP Odhadněte zatížení železobetonového průvlaku P1 (šířka průvlaku b P = 25 cm, výška průvlaku h P = 40 cm), který je v obrázku je vykreslen tučnou čárkovanou čarou. Trámy jsou vzdáleny 1,2m a jejich zatížení je f T = 4,5 kn/m: ZATÍŽEN ENÍ PRŮVLAKU P1: 4 G P G P G P G P P2 4m z x 1,2 m 1,2 m 1,2 m 1,2 m 1,2 m g P P1 L = 6 m P3 4m Liniové zatížení vlastní tíhou průvlaku: g P = b P. h P.γ= 0,25. 0, = 2,5 kn/m Bodové zatížení - reakce z trámů: R T = f T. L T / 2 = 4,5. 4,0 / 2 = 9,0 kn Na průvlak jsou uloženy dva trámy: G P = 2. R T = 2. 9,0 = 18,0 kn 3,6 m P4 6 m osy stropních trámů 4 m 3,6 m

39 STROP S MONOLITICKOU DESKOU: Při přenosu zatížení z desky na průvlaky je roznos realizován do všech stran (výsledkem je liniové zatížení v kn/m). Konstrukce s monolitickou stropní deskou PANELOVÝ STROP: PANELOVÝ STROP: Při přenosu zatížení z panelů na průvlaky je roznos jen v jednom směru (výsledkem je liniové zatížení v kn/m). Konstrukce s panelovým stropem Průvlaky s železobetonovou stropní deskou směry působení stropních panelů

40 ZATÍŽEN ENÍ PRŮVLAKU: STROP S MONOLITICKOU DESKOU: Při přenosu zatížení z desky na průvlaky je roznos realizován do všech stran (výsledkem je liniové zatížení v kn/m). Konstrukce s monolitickou stropní deskou PANELOVÝ STROP: PANELOVÝ STROP: Při přenosu zatížení z panelů na průvlaky je roznos jen v jednom směru (výsledkem je liniové zatížení v kn/m). Konstrukce s panelovým stropem Průvlaky s železobetonovou stropní deskou směry působení stropních panelů

41 ZATÍŽEN ENÍ PRŮVLAKU: STROP S MONOLITICKOU DESKOU: Zatěžovací šířky - přenos zatížení na průvlaky u stropu s monolitickou železobetonovou deskou. P1 PANELOVÝ STROP: Zatěžovací šírky - přenos zatížení na průvlaky u stropu se stropními panely. P1 P2 P2 P5 P6 P5 P6 P3 P3 P4 P4 Max. zatěžovací šířky průvlaků Zatěžovací šířky průvlaků

42 ZATÍŽEN ENÍ PRŮVLAK VLAKŮ: P1 P1 P2 P2 P5 P6 P5 P6 P3 P3 f T P4 P4 z x z x L x z L

43 NOSNÉ ZDI SE STROPNÍ DESKOU: Zatěžovací šířky - přenos zatížení ze stropní desky na svislé nosné stěny. SLOUPY SE STROPNÍ DESKOU: Zatěžovací šířky - přenos zatížení ze stropní desky na sloupy. F D F D f D f D F D F D L y /2 L/2 L/2 L x /2 L x /2 L y /2 H f c = f D + H. γ. t f c = f D + H. γ. t F S = F D + b h H γ F S = F D + b h H γ L S 1 S 2 L x L y Zatěžovací šířka pro stěnu je L / 2 Zatěžovací plocha pro sloup je L x. L y / 4

44 NOSNÉ ZDI S TRÁMY NEBO PRŮVLAKY : Zatěžovací šířky - přenos zatížení ze stropní desky na trámy a do nosných stěn. Ly /4 f t1 f t2 Ly /4 Ly /2 F t1 /2 f = Ft1 /Ly + H t γ F t1 F t1 /2 F t2 /2 F t2 f = Ft2 /Ly + H t γ F t2 /2 G t1 Lx1 /2 G t1 f = f t1 + Gt1 /Ly +H t γ G t1 Lx1/2 Lx2 G t2 Gt2 f = f t2 + Gt2 /Ly + H t γ G t2 L y L y L x1 L x2 L x1 L x2 Zatěžovací šířka pro krajní trámy je Ly/4 Zatěžovací šířka pro střední trám je Ly/2 Zatěžovací šířka pro stěnu S 1 je Lx1/2 Zatěžovací šířka pro stěnu S 2 je Lx1/2+Lx2

45 PŘÍKLAD ROZNOSU ZATÍŽEN ENÍ: ZADÁNÍ: Vyřešte přibližně přenos zatížení f d ze stropní desky tl. 0,3m na svislé nosné konstrukce a porovnejte ho s přesným výpočtem. Jedná se o konstrukční systém, který je složen ze dvou krajních stěn Z1, Z2 tl. 0,2m a jedné střední sloupové (0,3x0,3) řady s průvlakem (nebo bez průvlaku). 4 P 12 S S 2 10 Z1 Z2 P 23 S 3 6 P 34 S

46 PŘIBLIŽNÝ RUČNÍ VÝPOČET ZATÍŽEN ENÍ POMOCÍ ZATĚŽ ĚŽOVACÍCH CH PLOCH A ŠÍŘEK: Zatěžovací plochy pro stěny a průvlak P 12 zjednodušení Zatížení na stěny Z1, Z2 (kn/m) : Počítáme na 1m ze zatěžovacích šířek Z1 P 23 Z2 l Z1 -= 4 m, f Z1 = l Z1. f d l Z2 = 6 m, f Z2 = l Z2. f d l Z1 l p34 l Z2 P 34 Zatížení na průvlak (kn/m): Počítáme na 1m ze zatěžovacích šířek l P12 = = 9 m, f P12 = l P12. f d l P23, 34 = = 10 m, f P23 = l P23. f d Z1 H f Z1 f Z1 + H. t.γ f P23,34 g P f P12 f Z2 f Z2 + H. t.γ Z2 H

47 PŘIBLIŽNÝ RUČNÍ VÝPOČET ZATÍŽEN ENÍ POMOCÍ ZATĚŽ ĚŽOVACÍCH CH PLOCH A ŠÍŘEK: 2 Zatěžovací plochy pro stěny a sloupy S 1 P 12 zjednodušení Zatížení na sloup Z průvlaku musí být připočtena jeho vlastní tíha F S1 = polovina z P 12 F S2 = polovina z P 12 + polovina z P 23 F S3 = polovina z P 23 + polovina z P 34 F S4 = polovina z P Z1 S 2 P 23 S 3 P 34 S 4 1m Z F S4 F S3 F S2 F S1 f P23,34 g P f P12

48 SHRNUTÍ: Při zatížení stropu tíhou konstrukce podlahy f d = 1 kn/m 2 a při zanedbání tíhy průvlaku (z důvodu porovnání s výsledky výpočtu statickým programem) získáme hodnoty zatížení stěn a sloupů : f Z1 = 4. 1 kn/m, f Z2 = 6. 1 kn/m. F S1 = kn, F S2 = kn, F S3 = kn, F S4 = kn, PŘESNÝ VÝPOČET ZATÍŽEN ENÍ METODOU KONEČNÝCH NÝCH PRVKŮ STATICKÝM PROGRAMEM NA POČÍTA TAČI: FS FS FS3 = 99,1 kn 80 99, ,1 F = = S3 19,3% 1.8 fz FS4 FS X Z Y X Z Y fz

49 PŘENOS ZATÍŽEN ENÍ DO ZÁKLADZ KLADŮ STAVBY: ZATÍŽEN ENÍ JE DO ZÁKLADZ KLADŮ PŘENÁŠENO: NOSNÝMI ZDMI, SLOUPY, PILÍŘI Schematický řez Půdorysný výsek 0,3 Střecha Strop, průvlak, fasáda α=30 0,75 6m 4.np 8m Strop, průvlak, fasáda 0,6m S 1 Strop, průvlak, fasáda S 1 1.np 3,5m 8m Strop, průvlak, fasáda 1.pp