Vývoj celodiskového dalekohledu pro EST
|
|
- Filip Čermák
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vývoj celodiskového dalekohledu pro EST M. Sobotka a M. Klvaňa, Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Ondřejov, ČR Z. Melich a Z. Rail, Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., Turnov, ČR Abstrakt: V současné době probíhá vývojová studie evropského čtyřmetrového slunečního dalekohledu EST, jejíž stav shrnujeme v úvodu. Součástí studie je i návrh celodiskového dalekohledu AFDT, rozpracovávaný v AsÚ a ÚFP AV ČR. Tento dalekohled o průměru 150 mm bude sloužit k orientaci pozorovatele na slunečním disku a v jeho okolí, k navádění hlavního dalekohledu EST na vybraný objekt, k přesnému měření souřadnic a ke korekcím souřadnicového systému EST. AFDT bude rovněž použitelný jako samostatný robotický dalekohled pro synoptická pozorování sluneční aktivity. V příspěvku popisujeme současný stav návrhu speciální mechanické konstrukce AFDT, optického systému a principů řídícího systému dalekohledu. 1. ÚVOD V současné době probíhá třetí, závěrečný, rok vývojové studie koncepce čtyřmetrového Evropského slunečního dalekohledu EST [1, 2]. Na této studii se podílí 29 vědeckých a průmyslových organizací z devíti evropských zemí (Česká republika, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie). Práci na studii koordinuje španělský Instituto de Astrofísica de Canarias. Studie je financována Evropskou unií pod 7. Rámcovým programem. Po vývojové studii by měla v letech následovat fáze detailního návrhu a pak vlastní stavba dalekohledu na Kanárských ostrovech ( ), která bude financována převážně z národních a regionálních zdrojů. Předběžný návrh EST (obr. 1) počítá s aperturou 4 m a výslednou ohniskovou vzdáleností 200 m. Jeho optický systém (obr. 2) bude tvořen celkem 14 zrcadly tak, aby bylo možné přímo kompenzovat instrumentální polarizaci a otáčení obrazu. Součástí optického systému bude multikonjugovaná adaptivní optika (MCAO), která bude schopna korigovat atmosférickou degradaci obrazu ve výškách 0, 5, 9, 15 a 30 km. Dalekohled bude poskytovat obraz s úhlovým rozlišením 0,04" (30 km na povrchu Slunce) v zorném poli 2' 2'. Mechanická koncepce je založena na alt-azimutální montáži s elevační osou umístěnou pod hlavním zrcadlem. Pohyblivá část přístroje bude stát na asi 30 m vysoké věži a bude chráněna plně otevíratelnou skládací kopulí (obr. 1). Obr. 1: Předpokládaná podoba slunečního dalekohledu EST na Kanárských ostrovech ( EST Project). Obr. 2: Koncepce optického systému EST. M1 a M2 hlavní a sekundární zrcadlo, F1 primární ohnisko s chlazenou clonou vymezující zorné pole, MCAO zrcadla adaptivní optiky ( EST Project). 201
2 Dalekohled bude napájet dvě početné skupiny postfokálních přístrojů, jednu pro vizuální a druhou pro blízkou infračervenou část spektra. V každé skupině budou širokopásmové filtry pro přímé zobrazení v různých vlnových délkách, úzkopásmové laditelné filtry (Fabry-Pérotovy etalony) pro 2D spektropolarimetrii a klasický mnohokamerový spektrograf s možnostmi 2D spektroskopie, který bude pro tento účel vybaven vláknovou optikou, systémem MSDP a dalšími moderními doplňky. 2. CELODISKOVÝ DALEKOHLED AFDT Zorné pole EST je příliš malé pro orientaci pozorovatele na slunečním disku. Proto je nutné vybavit EST dalším dalekohledem, který zobrazí celý sluneční disk včetně aktuálních aktivních jevů ve fotosféře a chromosféře. Tento dalekohled, nazvaný Auxiliary Full- Disc Telescope (AFDT) je vyvíjen ve spolupráci Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR a Odděleni optické diagnostiky Ústavu fyziky plazmatu AV ČR [3]. 4. MECHANICKÁ KONCEPCE AFDT Protože celodiskový dalekohled bude provádět přesná poziční měření a bude mimo jiné používán jako referenční souřadnicový systém pro EST, jeho mechanická struktura musí být velmi tuhá a stabilní. Ukazuje se, že je výhodné umístit AFDT samostatně (obr. 3), nezávisle na pohyblivých částech hlavního dalekohledu, ale v dostatečné výšce nad zemí, aby obraz nebyl rušen přízemním seeingem. Funkce synoptických pozorování dále vyžaduje umístění mimo kopuli EST tak, aby bylo možné s AFDT pozorovat i tehdy, kdy je hlavní dalekohled mimo provoz a kopule je zavřena. Mechanická koncepce AFDT je založena na kompaktním tubusu, který se otáčí kolem podélné osy A1 rovnoběžné s polární osou (obr. 4). Světlo ze Slunce je do tubusu odráženo rovinným zrcadlem M1, které je otočné kolem deklinační osy A2 kolmé k A1. Naklánění zrcadla M1 umožňuje pozorovat zónu ±26 kolem nebeského rovníku. Celá tato konfigurace představuje ekvatoreální montáž, která má tu výhodu, že se obraz Slunce během pozorování neotáčí. 3. ZÁKLADNÍ FUNKCE AFDT Vyvíjený celodiskový dalekohled musí zajistit pozorovateli rychlou a pohodlnou orientaci na Slunci, přesné navedení hlavního dalekohledu EST na zvolený objekt, zobrazení aktivních jevů a záznam jejich vývoje. Proto bude vybaven následujícími základními funkcemi: Vizualizace slunečního disku a jeho okolí, včetně protuberancí v chromosférických čarách. Simultánní zobrazování v bílém světle a čarách Hα (656 nm) a Ca II K (393 nm) nebo H (397 nm). Bílé světlo poskytuje informaci o fotosféře, Hα o chromosféře a Ca II K (H) dává přibližnou představu o rozložení magnetických polí. Identifikace objektu a navádění hlavního dalekohledu EST na tento objekt. Zobrazení aktuální polohy a rozsahu zorného pole EST. Absolutní poziční měření v různých souřadnicových systémech. Kontrola a aktualizace souřadnicového systému hlavního dalekohledu EST. Automatický záznam historie sluneční aktivity (synoptická pozorování). V určených časových intervalech budou ukládány nejlepší obrazy v bílém světle, Hα a Ca II K (H). Automatická detekce erupcí, jejich lokalizace a záznam vývoje. Obr. 3: Příklad umístění AFDT na jižní stěně věže EST. Obr. 4: Mechanická koncepce AFDT. A1 polární osa, A2 deklinační osa, B1, B2 ložiska, M1 rovinné zrcadlo. 202
3 5. OPTICKÝ NÁVRH AFDT Optický návrh vychází z požadavků na funkce AFDT. Sluneční disk (střední průměr 32') a jeho nejbližší okolí je zobrazován v kruhovém zorném poli o průměru 72'. Na detektorech čtvercového tvaru je výsledné zorné pole 51' 51'. Z požadovaného úhlového rozlišení 1" vyplývá průměr objektivu 150 mm. Filtry vymezující pozorované spektrální oblasti jsou umístěny v kolimovaných svazcích, aby byla zajištěna jejich optimální činnost. Základní optické schéma je na obr. 5. Před hlavním objektivem je umístěn tepelný a neutrální filtr a rovinné zrcadlo mm, jehož funkce je popsána v oddílu 3. Hlavní objektiv L1 o průměru 150 mm má primární ohniskovou vzdálenost 2 m. Je navržen buď jako jednoduchý dublet nebo jako čtyřčočkový teleobjektiv, který by v případě nutnosti umožnil zkrácení konstrukční délky AFDT z 3,3 m na 2,6 m. Za primárním ohniskem následuje kolimátor L2 a dělič, který rozděluje světlo do tří svazků. Filtr pro bílé světlo má šířku propustnosti 5 nm se středem na 456 nm. Komerčně dostupné úzkopásmové filtry pro chromosférické čáry mají průměr 32 mm a šířky propustnosti 0,2 0,3 nm (Ca II K/H) a 0,05 0,07 nm (Hα). Zobrazovací objektivy L3, L4 a L5 jsou navrženy jako kvadruplety zajišťující kompenzaci optických vad a dosažení difrakčního limitu zobrazení v celém zorném poli. Efektivní ohnisková vzdálenost AFDT f' závisí na velikosti čipů použitých detektorů. Například, pro detektory o velikosti mm f' = 2650 mm a pro čipy mm f' = 1550 mm. Při úhlovém rozlišení 1" je nutno obraz vzorkovat po 0,5", což definuje maximální velikost obrazového elementu (pixelu) a zároveň počet pixelů v zorném poli 51' 51', tj pixelů. Pro AFDT jsou tedy nutné detektory o velikosti 36 Mpix, které budou zároveň schopné snímat obraz s frekvencí několika snímků za sekundu. 6. ŘÍDÍCÍ SYSTÉM AFDT Požadovanou polohu slunečního dalekohledu je možno nastavit pomocí pozičního řídícího systému, pointačního řídícího systému nebo jejich kombinace. Poziční řídící systém nastavuje dalekohled podle souřadnic, vypočtených z efemerid a známých korekcí, např. modelu mechanických deformací přístroje a refrakčních tabulek. Jeho přesnost je dána znalostí potřebných korekcí, což například pro anomální refrakci může být problém. Poziční řídící systém je však použitelný bez omezení pro libovolnou vzdálenost vybraného objektu od středu slunečního disku a je nezávislý na pozorovacích podmínkách. Tímto systémem jsou řízeny moderní sluneční dalekohledy s azimutální montáží, například SST a GREGOR na Kanárských ostrovech. Pointační řídící systém určuje souřadnice pro nastavení polohy dalekohledu pomocí reálného okraje slunečního disku a úhlu denního chodu. Nevyžaduje znalost korekcí polohy dalekohledu, jeho přesnost však závisí na homogenitě atmosféry a kvalitě pozorovacích podmínek. Příchod mraku tento systém zcela vyřazuje z provozu. Kvalitní určení souřadnic je možné pouze v případě, že v zorném poli pointačního dalekohledu je celý sluneční disk. Tento systém je často využíván klasickými slunečními dalekohledy s coelostatem nebo na paralaktické montáži. Obr. 5.: Optické schéma AFDT 203
4 Obr. 6: Zorné pole AFDT. Pole hlavního dalekohledu EST je vyznačeno obdélníkem. Souřadnicový systém (x, y) je vztažen ke středu zorného pole O, (ξ, η) ke středu slunečního disku C a (ξ M, η M ) ke středu pole EST. AFDT používá kombinaci obou systémů. Přibližné nastavení na Slunce a sledování jeho pohybu po obloze zajišťuje poziční řídící systém. Zároveň pointační řídící systém využívá snímků v bílém světle k výpočtu aktuálních poloh středu slunečního disku z pozic bodů celého okraje disku na čipu detektoru s přesností srovnatelnou s úhlovým rozlišením 1". Výsledkem jsou odchylky polohy středu disku od středu čipu. Jsou dvě možnosti, jak tyto odchylky dále zpracovat. Poziční řízení s aktivní pointací: Vzdálenosti mezi středem disku a středem čipu jsou převedeny na pointační signál, kterým se ovládají pohony dalekohledu. AFDT se aktivně pohybuje tak, aby udržel sluneční disk ve středu zorného pole. Výhodou této alternativy je nižší citlivost k chybám justáže a stability přístroje a k nepřesnostem korekcí pozičního systému. Nevýhodou je vliv pozorovacích podmínek a oblačnosti a problémy spojené s dynamikou odezvy pohybů dalekohledu na pointační signál. Poziční řízení s pasivní pointací: AFDT je naváděn pozičním řídícím systémem a vzdálenosti mezi středem disku a středem čipu slouží pouze k aktualizaci vypočtených souřadnic. Předpokládáme zde, že odchylky středu disku od středu čipu jsou malé a že poziční řídící systém udrží celý disk v zorném poli. Výhodou této alternativy je nezávislost na pozorovacích podmínkách a oblačnosti. Protože dalekohled nevykonává pointační pohyby, je toto řešení méně náročné na mechaniku a řízení pohybů a je tedy spolehlivější. Nevýhodou jsou vyšší požadavky na mechanickou stabilitu, justáž a přesnost uložení dalekohledu. Protože navrhovaná mechanická koncepce má všechny předpoklady splnit tyto nároky, bylo poziční řízení s pasivní pointací vybráno pro realizaci. Obr. 7: Zorné pole hlavního dalekohledu EST. Objekt na souřadnicích ξ S, η S v poli AFDT (obr. 6) by se měl objevit ve středu zorného pole O. Pokud ne, ξ MS, η MS představují poziční chyby EST. Pokud je pozorovaný objekt vzdálen více než 10' od okraje slunečního disku, disk není celý v zorném poli a pointace se vypíná. AFDT je pak naváděn výhradně pozičním řídícím systémem podle vypočtených souřadnic. Princip korekce souřadnic AFDT v režimu pozičního řízení s pasivní pointací znázorňuje obr. 6. Na obrázku je zorné pole AFDT se slunečním diskem. Zorné pole hlavního dalekohledu EST je vyznačeno světlejším obdélníkem, v jehož středu je pozorovaný objekt. Střed čipu O je počátkem pravoúhlých souřadnic (x, y). V nich se průběžně měří poloha středu disku C, který je počátkem souřadnic (ξ, η), které jsou přes transformační vzorce svázány se systémy nebeských a heliografických souřadnic. Díky znalosti polohy středu disku x C, y C můžeme korigovat měřenou polohu objektu x S, y S na skutečnou ξ S, η S. Hlavní dalekohled EST bude naváděn pomocí vlastního pozičního řídícího systému. Pošleme-li mu souřadnice objektu ξ S, η S, měl by se objekt objevit ve středu zorného pole EST, v počátku souřadnicového systému (ξ M, η M ), obr. 7. Pokud tomu tak není, představuje poloha objektu ξ MS, η MS chybu pozičního řídícího systému hlavního dalekohledu, kterou lze snadno změřit a opravit. AFDT tak může sloužit jako referenční souřadnicový systém pro navádění EST. 7. ZÁVĚR Základem navrhované koncepce celodiskového dalekohledu AFDT pro Evropský sluneční dalekohled je klasický refraktor samostatně uložený v tubusu otočném kolem polární osy. Tato mechanicky stabilní struktura umožňuje používat AFDT nejen jako hledáček, ale i jako referenční souřadnicový systém pro hlavní 204
5 čtyřmetrový dalekohled. Navržený optický systém se zorným polem 51' 51' a úhlovým rozlišením 1" splňuje podmínky kvalitního zobrazení celého slunečního disku v bílém světle ( nm) a v chromosférických čarách Hα a Ca II K (H). Pro řízení AFDT byl vybrán poziční řídící systém s pasivní pointací, který je málo citlivý na pozorovací podmínky, nenáročný na dynamické chování dalekohledu a tedy mnohem spolehlivější než ostatní alternativy. Umístění AFDT nezávisle na hlavním dalekohledu umožňuje používat AFDT jako samostatný sluneční synoptický dalekohled. LITERATURA Collados, M., 2008, European Solar Telescope (EST): project status, Ground-based and Airborne Telescopes II, ed. L.M. Sepp a R. Gilmozzi, Proc. SPIE 7012, str J-70120J-7. Collados, M., Bettonvil, F., Cavaller-Marquez, L., Ermolli, I., a kol., 2010, European Solar Telescope. Project status, Ground-based and Airborne Telescopes II, ed. L.M. Sepp, R. Gilmozzi a H.J. Hall, Proc. SPIE 7733, článek Sobotka, M., Klvaňa, M., Melich, Z., Rail, Z., a kol., 2010, Auxiliary full-disc telescope for the European Solar Telescope, Groundbased and AirborneInstrumentation for Astronomy III, ed. I.S. McLean, S.K. Ramsay a H. Takami, Proc. SPIE 7735, článek Poděkování: Práce byla realizována v rámci mezinárodního projektu EST Design Study, financovaného 7. Rámcovým programem EU jako grant Za podporu děkujeme těž Grantové agentuře AV ČR (grant IAA ). 205
Návrh řídícího systému pro teleskop EST a kalibrace jeho souřadnicového systému
Návrh řídícího systému pro teleskop EST a kalibrace jeho souřadnicového systému Miroslav Klvaňa, Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i. observatoř Ondřejov, Česká republika, mklvana @asu.cas.cz
VícePozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov
Pozorování Slunce s vysokým rozlišením Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Úvod Na Slunci se důležité děje odehrávají na malých prostorových škálách (desítky až stovky km). Granule mají typickou
VíceVelké sluneční dalekohledy. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov
Velké sluneční dalekohledy Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Velkými slunečními dalekohledy rozumíme přístroje, které pozorují s vysokým prostorovým, časovým a spektrálním rozlišením. Mají
VíceFotoelektrická měření magnetických a rychlostních polí. Miroslav Klvaňa, Astronomický ústav Akademie věd, observatoř Ondřejov
Fotoelektrická měření magnetických a rychlostních polí Miroslav Klvaňa, Astronomický ústav Akademie věd, observatoř Ondřejov Zdroj našich informací Podle místa vzniku poskytují spektrální čáry informace
VíceSolární detektor oblačnosti
Solární detektor oblačnosti Miroslav Klvaňa, Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i. observatoř Ondřejov, Česká republika, mklvana @asu.cas.cz Michal Švanda, Astronomický ústav Akademie
VícePOZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.
POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Obsah 1. Co jsou to spektrální čáry? 2. Historie a současnost (přístroje, družice aj.) 3. Význam pro sluneční fyziku
VícePozorování erupcí v emisních čarách a jejich zpracování
Pozorování erupcí v emisních čarách a jejich zpracování Libor Lenža 1, Jiří Srba 1, Bára Gregorová 1,2, Martina Exnerová 1, Naděžda Lenžová 1, 1 Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., libor.lenza @astrovm.cz,
VíceHSFA - největší sluneční dalekohled a spektrograf v ČR vlastnosti, výsledky, perspektivy. Pavel Kotrč, Astronomický ústav v.v.i.
HSFA - největší sluneční dalekohled a spektrograf v ČR vlastnosti, výsledky, perspektivy. Pavel Kotrč, Astronomický ústav v.v.i., AV ČR, Ondřejov Abtrakt. Optický systém velkého horizontálního slunečního
VíceOptický návrh zobrazovací soustavy spektrografu s vícekanálovým filtrem. Optical design of imaging system of spectrograph with multichannel filter
Optický návrh zobrazovací soustavy spektrografu s vícekanálovým filtrem Zdeněk Rail, Daniel Jareš,Vít Lédl, Radek Melich, Zbyněk Melich, Jan Václavík a Pavel Oupický Ústav fyziky plazmatu AV ČR,v.v.i.-
VíceJak vyrobit monochromatické Slunce
Jak vyrobit monochromatické Slunce Spektroskopie (nejen) ve sluneční fyzice LS 011/01 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Pozorování Slunce ve spektrální čáře Spektroheliogram
VíceObjektiv Merz 160/1790 refraktoru Hvězdárny v Úpici
Objektiv Merz 160/1790 refraktoru Hvězdárny v Úpici Zdeněk Rail 1, Bohdan Šrajer 2, Vít Lédl 1, Daniel Jareš 1, Pavel Oupický 1, Radek Melich 1, Zbyněk Melich 1 1 Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., oddělení
VíceÚplné zatmění Slunce 29.3.2006 první výsledky
Úplné zatmění Slunce 29.3.2006 první výsledky Miloslav Druckmüller, VUT Brno, druckmuller@fme.vutbr.cz Hana Druckmüllerová, VUT Brno, druckmuller@fme.vutbr.cz Eva Marková, Hvězdárna v Úpici, markova@obsupice.cz
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
VíceZajímavé vlastnosti sluneční atmosféry: magnetická a rychlostní pole
Zajímavé vlastnosti sluneční atmosféry: magnetická a rychlostní pole Spektroskopie (nejen) ve sluneční fyzice LS 2011/2012 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Vliv na tvar
VíceGeometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem
Optické přístroje a soustav Geometrická optika převážně jsou založen na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fzikálním polem Důsledkem této t to interakce je: změna fzikáln lních vlastností
VíceSimulation of Residual Optical Aberrations of Objective Lens 210/3452 of Solar Spectrograph of Ondřejov Observatory
Simulace zbytkových optických vad objektivu 210/3452 slunečního spektrografu na observatoři v Ondřejově Zdeněk Rail, Daniel Jareš, Radek Melich Ústav fyziky plazmatu AV ČR,v.v.i.- Toptec Sobotecká 1660,
VíceSLUNCE A JEHO POZOROVÁNÍ III
POZVÁNKA NA WORKSHOP PROJEKTU SE SLUNCEM SPOLEČNĚ SLUNCE A JEHO POZOROVÁNÍ III 8. 10. listopadu 2013, Hvězdárna Valašské Meziříčí Milí přátelé, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci s Krajskou
VíceZákladní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje
Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného
Vícezáklady astronomie 1 praktikum 6. Pozorování dalekohledem
základy astronomie 1 praktikum 6. Pozorování dalekohledem 1 Úvod Oko bylo základním přístrojem astronoma, základním detektorem světla po dlouhá staletí ba tisíciletí, a zůstalo jím dokonce i tři století
VíceProjekt Brána do vesmíru
Projekt Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Základy (ne)vědecké astronomické fotografie 1. Astronomický dalekohled 2. Astronomická fotografie jednoduchými prostředky
VíceZpracování astronomických snímků (Část: Objekty sluneční soustavy) Obsah: I. Vliv atmosféry na pozorovaný obraz II. Základy pořizování snímků planet
Zpracování astronomických snímků (Část: Objekty sluneční soustavy) Obsah: I. Vliv atmosféry na pozorovaný obraz II. Základy pořizování snímků planet Zdeněk ŘEHOŘ III. Zpracování snímků planet IV. Příklady
VíceZobrazovací soustava pro spektrograf s vícekanálovým Šolcovým filtrem. Daniel Jareš, Vít Lédl, Zdeněk Rail. 2. Varianty zobrazovacích soustav
Zobrazovací soustava pro spektrograf s vícekanálovým Šolcovým filtrem Daniel Jareš, Vít Lédl, Zdeněk Rail Při řešení slunečního spektrografu s vícekanálovým filtrem Šolcova typu byl proveden rozbor možných
VíceR8.1 Zobrazovací rovnice čočky
Fyzika pro střední školy II 69 R8 Z O B R A Z E N Í Z R C A D L E M A Č O Č K O U R8.1 Zobrazovací rovnice čočky V kap. 8.2 je ke konstrukci chodu světelných paprsků při zobrazování tenkou čočkou použit
VíceŘetězový filtr pro více astronomicky zajímavých spektrálních čar
Řetězový filtr pro více astronomicky zajímavých spektrálních čar R Melich, Z Melich, I Šolc, Ústav fyziky plazmatu AV ČR, Oddělení optické diagnostiky, Turnov, vod @cascz J Klimeš sr, Jan Klimeš jr, Hvězdárna
VíceOdraz světla na rozhraní dvou optických prostředí
Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný
VíceVideo-spektroheliograf pro měření fotosférických rychlostních polí
Video-spektroheliograf pro měření fotosférických rychlostních polí Miroslav Klvaňa, Astronomický ústav Akademie věd České republiky, observatoř Ondřejov, Česká republika, mklvana @asu.cas.cz Václav Bumba,
VíceSlunce ve vysokoenergetických oblastech spektra
Slunce ve vysokoenergetických oblastech spektra Spektroskopie (nejen) ve sluneční fyzice LS 2011/2012 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR Podmínky ve svrchních vrstvách sluneční
VíceOtázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
VíceSpektrální charakteristiky
Spektrální charakteristiky Cíl cvičení: Měření spektrálních charakteristik filtrů a zdrojů osvětlení 1 Teoretický úvod Interakcí elektromagnetického vlnění s libovolnou látkou vzniká optický jev, který
VíceRozdělení přístroje zobrazovací
Optické přístroje úvod Rozdělení přístroje zobrazovací obraz zdánlivý subjektivní přístroje lupa mikroskop dalekohled obraz skutečný objektivní přístroje fotoaparát projekční přístroje přístroje laboratorní
VíceV letošním roce je v plánu vývoj a výroba prototypu ISSR, o jejichž vlastnostech a aplikacích bych zde rád podrobněji referoval.
Použití spektrometrů s řádkovými senzory v přírodních vědách Pavel Oupický, UFP VOD AV ČR Praha, v.v.i., Detašované pracoviště Turnov ( dále jen UFP VOD ) Úvod: Základními přístroji pro určování světelných
VíceFotonické sítě jako médium pro distribuci stabilních signálů z optických normálů frekvence a času
Fotonické sítě jako médium pro distribuci stabilních signálů z optických normálů frekvence a času Ondřej Číp, Šimon Řeřucha, Radek Šmíd, Martin Čížek, Břetislav Mikel (ÚPT AV ČR) Josef Vojtěch a Vladimír
Víceod 70mm (měřeno od zadní desky s axiálním výstupem) interní prvky opatřeny černou antireflexní vrstvou, centrální trubice s vnitřní šroubovicí
Model QM-1 (s válcovým tubusem) QM-1 je základním modelem řady distančních mikroskopů Questar, které jsou celosvětově oceňovanými optickými přístroji zejména z hlediska extrémně precizní optiky a mechanického
VíceZákladní přehled. Dalekohled přístroj, který nám při pohledu do něj přiblíží daný předmět tolikrát, kolik činí jeho zvětšení.
Základní přehled Dalekohled přístroj, který nám při pohledu do něj přiblíží daný předmět tolikrát, kolik činí jeho zvětšení. Reflektor zrcadlový dalekohled, používající ke zobrazení dvou (primárního a
VíceSPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník MATEMATICKÉ (OPTICKÉ) ZÁKLADY FOTOGRAMMETRIE
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník MATEMATICKÉ (OPTICKÉ) ZÁKLADY FOTOGRAMMETRIE MATEMATICKÉ ZÁKLADY FOTOGRAMMETRIE fotogrammetrie využívá ke své práci fotografické snímky, které
Více9. Geometrická optika
9. Geometrická optika 1 Popis pomocí světelných paprsků těmi se šíří energie a informace, zanedbává vlnové vlastnosti světla světelný paprsek = křivka (často přímka), podél níž se šíří světlo, jeho energie
VíceDerotátor, skener a depolarizátor obrazu Slunce
Derotátor, skener a depolarizátor obrazu Slunce M. Klvaňa, Astronomický ústav Akademie věd České republiky, observatoř Ondřejov, Česká republika, mklvana @asu.cas.cz M. Sobotka, Astronomický ústav Akademie
VíceRole magnetického pole při strukturování bílé koróny (interpretace pozorování zatmění z Angoly 2001)
Role magnetického pole při strukturování bílé koróny (interpretace pozorování zatmění z Angoly 2001) Marcel Bělík, Hvězdárna v Úpici, belik @obsupice.cz Pavel Ambrož, AÚ AV ČR Ondřejov, pambroz @asu.cas.cz
VíceFokální korektory. Okuláry. Miroslav Palatka
Přednášky - Přístroje pro astronomii 1 Fokální korektory Příslušenství - doplňky Okuláry Miroslav Palatka Palatka SLO/PA1 2011 1 Fokální korektory korektory aberací v blízkosti ohniskové roviny Korektory
VíceÚloha 3: Mřížkový spektrometr
Petra Suková, 2.ročník, F-14 1 Úloha 3: Mřížkový spektrometr 1 Zadání 1. Seřiďte spektrometr pro kolmý dopad světla(rovina optické mřížky je kolmá k ose kolimátoru) pomocí bočního osvětlení nitkového kříže.
VíceFilip Hroch. Astronomické pozorování. Filip Hroch. Výpočet polohy planety. Drahové elementy. Soustava souřadnic. Pohyb po elipse
ÚTFA,Přírodovědecká fakulta MU, Brno, CZ březen 2005 březnového tématu Březnové téma je věnováno klasické sférické astronomii. Úkol se skládá z měření, výpočtu a porovnání výsledků získaných v obou částech.
VíceGeometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -
Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické
VíceOPTIKA - NAUKA O SVĚTLE
OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790
VíceSada Optika. Kat. číslo 100.7200
Sada Optika Kat. číslo 100.7200 Strana 1 z 63 Všechna práva vyhrazena. Dílo a jeho části jsou chráněny autorskými právy. Jeho použití v jiných než zákonem stanovených případech podléhá předchozímu písemnému
VíceSPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník MĚŘICKÝ SNÍMEK PRVKY VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ORIENTACE CHYBY SNÍMKU
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník MĚŘICKÝ SNÍMEK PRVKY VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ORIENTACE CHYBY SNÍMKU MĚŘICKÝ SNÍMEK Základem měření je fotografický snímek, který je v ideálním případě
Více7.1 Definice délky. kilo- km 10 3 hekto- hm mili- mm 10-3 deka- dam 10 1 mikro- μm 10-6 deci- dm nano- nm 10-9 centi- cm 10-2
7. Měření délek 7.1 Definice délky, zákonné měřící jednotky 7.2 Měření délek pásmem 7.3 Optické měření délek 7.3.1 Paralaktické měření délek 7.3.2 Ryskový dálkoměr 7.4 Elektrooptické měření délek 7.5 Fyzikální
VíceDUM č. 5 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník
projekt GML Brno Docens DUM č. 5 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 05.04.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Písemný test navazuje na témata probíraná v hodinách
VíceDefektoskopie a defektometrie
Defektoskopie a defektometrie Aplikace počítačového vidění Karel Horák Skupina počítačového ového vidění Ústav automatizace a měřicí techniky Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysoké
VíceObr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku
4 ZÁKLADY SFÉRICKÉ ASTRONOMIE K posouzení proslunění budovy nebo oslunění pozemku je vždy nutné stanovit polohu slunce na obloze. K tomu slouží vztahy sférické astronomie slunce. Pro sledování změn slunečního
VíceVY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II
VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných
Více5.1 Definice, zákonné měřící jednotky.
5. Měření délek. 5.1 Definice, zákonné měřící jednotky. 5.2 Měření délek pásmem. 5.3 Optické měření délek. 5.3.1 Paralaktické měření délek. 5.3.2 Ryskový dálkoměr. 5.4 Elektrooptické měření délek. 5.4.1
VíceZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika
ZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika Úvod Vytváření obrazů na základě zákonů optiky je častým jevem kolem nás Základní principy Základní principy Zobrazování optickými přístroji
VíceZobrazovací vlastnosti několika význačných reflektorů
Zobrazovací vlastnosti několika význačných reflektorů Zdeněk Rail, Daniel Jareš, Ústav fyziky plazmatu AV ČR,v.v.i.- Toptec Sobotecká 1660, 51101 Turnov Parametry všech simulovaných systémů jsou vzaty
VíceGEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.
Znáš pojmy A. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Tenká spojka při zobrazování stačí k popisu zavést pouze ohniskovou vzdálenost a její střed. Znaménková
VícePro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů:
SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY Pro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů: 1. SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY STABILNÍHO KATASTRU V první polovině 19. století bylo na našem území mapováno
VíceMĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM
MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM Difrakce (ohyb) světla je jedním z několika projevů vlnových vlastností světla. Z těchto důvodů světlo při setkání s překážkou nepostupuje dále vždy
VíceTestování programu PhotoScan pro tvorbu 3D modelů objektů. Ing. Tomáš Jiroušek
Testování programu PhotoScan pro tvorbu 3D modelů objektů Ing. Tomáš Jiroušek Obsah Rozlišovací schopnost použitých fotoaparátů Kalibrace určení prvků vnitřní orientace Objekty pro testování Testování
VíceFotogrammetrické 3D měření deformací dálničních mostů typu TOM
Fotogrammetrické 3D měření deformací dálničních mostů typu TOM Ing. Karel Vach CSc., s.r.o. Archeologická 2256, 155 00 Praha 5 http://www.eurogv.cz 1 Objekt SO 208 2 Technické zadání: - provést zaměření
VíceM I K R O S K O P I E
Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066
VíceDetektor kouře FireGuard. Aplikace Včasné varování před studeným kouřem v silničních tunelech Detekce kouře v prostředích s korosivní atmosférou
Aplikace Včasné varování před studeným kouřem v silničních tunelech Detekce kouře v prostředích s korosivní atmosférou Výhody Spojité měření koncentrace kouře Žádné pohyblivé části Eliminace vlivu mlhy
Více17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
Úloha č. 6 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček, zvětšení optických přístrojů Václav Štěpán, sk. 5 17. března 2000 Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
VíceCT-prostorové rozlišení a citlivost z
CT-prostorové rozlišení a citlivost z Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová fyzika Prostorové rozlišení a citlivost z Prostorové rozlišení význam vyjádření rozlišení měření rozlišení
VíceMěření optických vlastností materiálů
E Měření optických vlastností materiálů Úkoly : 1. Určete spektrální propustnost vybraných materiálů různých typů stavebních skel a optických filtrů pomocí spektrofotometru 2. Určete spektrální odrazivost
VíceEvropský sluneční dalekohled. Poznávání našeho aktivního Slunce
Evropský sluneční dalekohled Poznávání našeho aktivního Slunce EST Evropský sluneční dalekohled EST, Evropský sluneční dalekohled, je čtyřmetrový dalekohled převratné koncepce určený k výzkumu aktivity
VíceStudium časového vývoje erupcí v čarách vodíku a vápníku
Studium časového vývoje erupcí v čarách vodíku a vápníku Eva Marková1) (eva.radec @seznam.cz) a Petr Heinzel2) (petr.heinzel @asu.cas.cz) 1) Sluneční sekce ČAS, 2) Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. Ondřejov
VíceOptika. Zápisy do sešitu
Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá
VíceCesta do nitra Slunce
Cesta do nitra Slunce Jeden den s fyzikou MFF UK, 7. 2. 2013 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Chytří lidé řekli Už na první pohled se zdá, že vnitřek Slunce a hvězd je méně dostupný vědeckému zkoumání
VíceNávrh optické soustavy - Obecný postup
Inovace a zvýšení atraktivity studia optiky reg. c.: CZ.1.07/2.2.00/07.0289 Přednášky - Metody Návrhu Zobrazovacích Soustav SLO/MNZS Návrh optické soustavy - Obecný postup Miroslav Palatka Tento projekt
VíceRole magnetického pole při strukturování bílé koróny (interpretace pozorování zatmění z Angoly 2001)
Role magnetického pole při strukturování bílé koróny (interpretace pozorování zatmění z Angoly 2001) Marcel Bělík, Hvězdárna v Úpici, belik@obsupice.cz Pavel Ambrož, AÚ AV ČR Ondřejov, pambroz@asu.cas.cz
VíceSnímkování termovizní kamerou
AB Solartrip,s.r.o. Na Plavisku 1235 755 01 Vsetín www.solarniobchod.cz mobil 777 642 777, e-mail: r.ostarek@volny.cz AKCE: Termovizní diagnostika vnitřní prostory rodinného domu č. p. 197 Ústí u Vsetína
VíceMěření optických vlastností materiálů
E Měření optických vlastností materiálů Úkoly : 1. Určete spektrální propustnost vybraných materiálů různých typů stavebních skel a optických filtrů pomocí spektrofotometru 2. Určete spektrální odrazivost
VíceRegionální centrum speciální optiky a optoelektronických systémů TOPTEC
Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i. Regionální centrum speciální optiky a optoelektronických systémů TOPTEC 1/15 ředitelství ÚFP TOPTEC Ústí n. Labem Praha Liberec Turnov Ostrava Plzeň České Budějovice
VíceOptické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů
Optické soustav a optická zobrazení Přímé vidění - paprsek od zobrazovaného předmětu dopadne přímo do oka Optická soustava - soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění chod paprsků Optické
VíceSlunce zdroj energie pro Zemi
Slunce zdroj energie pro Zemi Josef Trna, Vladimír Štefl Zavřete oči a otočte tvář ke Slunci. Co na tváři cítíte? Cítíme zvýšení teploty pokožky. Dochází totiž k přenosu tepla tepelným zářením ze Slunce
VíceANALÝZA MĚŘENÍ TVARU VLNOPLOCHY V OPTICE POMOCÍ MATLABU
ANALÝZA MĚŘENÍ TVARU VLNOPLOCHY V OPTICE POMOCÍ MATLABU J. Novák, P. Novák Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V práci je popsán software pro počítačovou simulaci
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Zrcadla Zobrazení zrcadlem Zrcadla jistě všichni znáte z každodenního života ráno se do něj v koupelně díváte,
VíceÚvod. Zatmění Slunce 2006
Dynamika polárních paprsků během zatmění Slunce 2006 Marková, E. 1, Bělík, M. 1, Druckmüller, M. 2, Druckmüllerová, H. 2 1 Hvězdárna v Úpici 2 VUT Brno Abstrakt: Velmi jemné detaily koronálních struktur
VíceFyzika aplikovaná v geodézii
Průmyslová střední škola Letohrad Vladimír Stránský Fyzika aplikovaná v geodézii 1 2014 Tento projekt je realizovaný v rámci OP VK a je financovaný ze Strukturálních fondů EU (ESF) a ze státního rozpočtu
VíceBodový zdroj světla A vytvoří svazek rozbíhajících se paprsků, které necháme projít optickou soustavou.
Optické zobrazení Optické zobrazení je proces, kterým optické soustavy vytvářejí obrazy reálných předmětů. Tyto soustavy mění chod světelných paprsků. Obsahují zrcadla, čočky, odrazné hranoly aj. Princip
VíceREKONSTRUKCE ASTROLÁBU POMOCÍ STEREOGRAFICKÉ PROJEKCE
REKONTRUKCE ATROLÁBU POMOCÍ TEREOGRAFICKÉ PROJEKCE Václav Jára 1 1 tereografická projekce a její vlastnosti tereografická projekce kulové plochy je středové promítání z bodu této kulové plochy do tečné
VíceFyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II
Fyzika II Marek Procházka Vlnová optika II Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení složek vlnění s různou
VíceOptické návrhy několika přístrojů sluneční fyziky
Optické návrhy několika přístrojů sluneční fyziky Zdeněk Rail, Daniel Jareš, David Tomka, Roman Doleček Ústav fyziky plazmatu AV ČR,v.v.i.- OD Topte. Skálova 89,51101 Turnov e-mail : rail@ipp.cas.cz, jares@ipp.cas.cz,
VíceFotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát
Michal Veselý, 00 Základní části fotografického aparátu tedy jsou: tělo přístroje objektiv Pochopení funkce běžných objektivů usnadní zjednodušená představa, že objektiv jako celek se chová stejně jako
VíceSpolečná laboratoř optiky. Skupina nelineární a kvantové optiky. Představení vypisovaných témat. bakalářských prací. prosinec 2011
Společná laboratoř optiky Skupina nelineární a kvantové optiky Představení vypisovaných témat bakalářských prací prosinec 2011 O naší skupině... Zařazení: UP PřF Společná laboratoř optiky skupina nelin.
VíceUrčení svislosti. Ing. Zuzana Matochová
Určení svislosti Ing. Zuzana Matochová Svislost stěn Jedná se o jeden z geometrických parametrů, který udává orientaci části konstrukce vzhledem ke stanovenému směru. Geometrické parametry jsou kontrolovány
VíceAplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika. Jana Jurmanová
Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika Jana Jurmanová Geometrická optika Následující úlohy řešte graficky či výpočtem. 1. Předmět vysoký 1cm je umístěn 30cm od spojky, která
VíceZákladní jednotky v astronomii
v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve
VíceJak na Slunce? Pozorování Slunce
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Jak na Slunce? Ing. Jan Zahajský, Pražská pobočka ČAS Jak na Slunce? POZOROVÁNÍ
VíceDalekohled (nejen) astronomický 1. Když se řekne dalekohled dalekohled 2. Základní vlastnosti dalekohledu 3. Pár rad pro jeho výběr
Dalekohled (nejen) astronomický 1. Když se řekne dalekohled dalekohled 2. Základní vlastnosti dalekohledu 3. Pár rad pro jeho výběr Dr. Ing. Zdeněk Řehoř, PhD. 1. Když se řekne dalekohled dalekohled První
VíceSpektrometr pro měření Ramanovy optické aktivity: proč a jak. Optická sestava a využití motorizovaných jednotek.
Spektrometr pro měření Ramanovy optické aktivity: proč a jak. Optická sestava a využití motorizovaných jednotek. Josef Kapitán Centrum digitální optiky Digitální Ramanova spektroskopie a Ramanova optická
VíceEXPERIMENTÁLNÍ METODA URČENÍ ZÁKLADNÍCH PARAMETRŮ OBJEKTIVU ANALAKTICKÉHO DALEKOHLEDU. A.Mikš 1, V.Obr 2
EXPERIMENTÁLNÍ METODA URČENÍ ZÁKLADNÍCH PARAMETRŮ OBJEKTIVU ANALAKTICKÉHO DALEKOHLEDU A.Mikš, V.Obr Katedra fyziky, Fakulta stavební ČVUT, Praha Katedra vyšší geodézie, Fakulta stavební ČVUT, Praha Abstrakt:
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. XXVI Název: Vláknová optika Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009 Odevzdal dne: Možný počet bodů
VíceDPZ - IIa Radiometrické základy
DPZ - IIa Radiometrické základy Ing. Tomáš Dolanský Definice DPZ DPZ = dálkový průzkum Země Remote Sensing (Angl.) Fernerkundung (Něm.) Teledetection (Fr.) Informace o objektu získává bezkontaktním měřením
VíceIng. Petr Knap Carl Zeiss spol. s r.o., Praha
METROTOMOGRAFIE JAKO NOVÝ NÁSTROJ ZAJIŠŤOVÁNÍ JAKOSTI VE VÝROBĚ Ing. Petr Knap Carl Zeiss spol. s r.o., Praha ÚVOD Společnost Carl Zeiss Industrielle Messtechnik GmbH již dlouhou dobu sleduje vývoj v poměrně
VíceInovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Technické vybavení Digitální fotoaparáty Ing. Jakab Barnabáš
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Technické vybavení Digitální fotoaparáty
Více4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil
4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil Síla je veličina vektorová. Je určena působištěm, směrem, smyslem a velikostí. Působiště síly je bod, ve kterém se přenáší účinek síly na těleso. Směr
VíceRasterizace je proces při kterém se vektorově definovaná grafika konvertuje na. x 2 x 1
Kapitola 4 Rasterizace objektů Rasterizace je proces při kterém se vektorově definovaná grafika konvertuje na rastrově definované obrazy. Při zobrazení reálného modelu ve světových souřadnicích na výstupní
VícePodmínky k zápočtu z předmětu KOF/AP
Podmínky k zápočtu z předmětu KOF/AP - od každého vyučujícího splnit úkoly a odevzdat mu je do 18.1.2008 - každý vyučující je k dispozici pro potřebnou konzultaci Meteory (Kalaš Václav) napozorovat minimálně
VíceIng. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami II Ing. Jakub Ulmann Zobrazování optickými soustavami 1. Optické
VíceTERMOGRAFICKÉ MĚŘENÍ LOPATEK ROTAČNÍHO STROJE "FROTOR"
TERMOMECHANIKA TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA TERMOGRAFICKÉ MĚŘENÍ LOPATEK ROTAČNÍHO STROJE "FROTOR" Autoři: Ing. Pavel Litoš Ing. Jiří Tesař Číslo projektu: Číslo zprávy: Odpovědný pracovník
Více