Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Radka Beková

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2007 Radka Beková

2 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra veřejných financí Studijní obor: Finance Analýza hospodaření vybraných zdravotních pojišťoven v ČR Autor bakalářské práce: Radka Beková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Alena Maaytová, Ph. D. Rok obhajoby: 2007

3 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Analýza hospodaření vybraných zdravotních pojišťoven v ČR jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Praze dne

4 OBSAH ÚVOD PRÁVNÍ ÚPRAVA V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ, VYBRANÉ CHARAKTERISTIKY CHARAKTERISTIKA ZDRAVOTNÍHO SYSTÉMU FINANCUJÍCÍ SUBJEKTY ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ POJIŠTĚNCI ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY Příjmy, výdaje a náklady zdravotních pojišťoven, jejich struktura ANALÝZA VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČR, VOJENSKÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY A ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY MINISTERSTVA VNITRA ČR CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN POJIŠTĚNCI Struktura pojištěnců Pohyb pojištěnců VYBRANÉ PRODUKTY A JEJICH POROVNÁNÍ V RÁMCI VYBRANÝCH ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN Zdravotní péče poskytovaná pojištěncům nad rámec veřejného zdravotního pojištění Poskytování lázeňské péče HOSPODAŘENÍ VYBRANÝCH ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ PŘÍJMY Z POJISTNÉHO NÁKLADY NA ZDRAVOTNÍ PÉČI...35 ZÁVĚR SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ...42 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 43

5 ÚVOD Právo na bezplatnou zdravotní péči má na základě zákona o veřejném zdravotním pojištění každý občan v České republice. Zákonem je však občanům stanovena také povinnost být zdravotně pojištěn. A právě proto, že zdravotní pojištění se týká nás všech, jsem si vybrala téma bakalářské práce z oblasti zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny mají na základě zákona o veřejném zdravotním pojištění povinnost poskytovat pojištěncům zdarma zdravotní péči s cílem zachovat nebo zlepšit jejich zdravotní stav. Kromě povinné zdravotní péče poskytují zdravotní pojišťovny svým klientům také nadstandardní služby nad rámec zdravotního pojištění hrazeného státem. Jak už vyplývá z výše uvedeného, nejdůležitějším faktorem pro jednotlivé zdravotní pojišťovny jsou samotní pojištěnci. Můžeme říci, že rok od roku se jejich počet i struktura více či méně mění. Cílem každé pojišťovny je zachovat si co nejvíce klientů a právě i proto každá pojišťovna nabízí další nové produkty a služby. Pro zpracování mého tématu bakalářské práce jsem si vybrala tři zdravotní pojišťovny a to Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR, Vojenskou zdravotní pojišťovnu České republiky a Zdravotní pojišťovnu Ministerstva vnitra ČR, které budu vzájemně porovnávat. Cílem mé bakalářské práce je objasnit konkrétní problémy vybraných zdravotních pojišťoven z hlediska jejich poskytovaných produktů, vzájemně je porovnat a analyzovat jejich hospodaření z hlediska nákladů na zdravotní péči. Budu se především zabývat strukturou pojištěnců, zdravotními programy, poskytováním lázeňské péče a finančním hospodařením vybraných zdravotních pojišťoven. Základní hypotézou mé práce je: Hospodaření zdravotních pojišťoven je ovlivněno strukturou pojištěnců a strukturou poskytovaných produktů. Hlavní zdroje, které budu využívat jsou webové stránky vybraných zdravotních pojišťoven, jejich Výroční zprávy, dostupnou literaturu, která se týká zdravotnictví a zdravotního pojištění a v neposlední řadě také zdravotní noviny a články z odborného tisku, které se týkají tématu o zdravotních pojišťovnách. Ve své práci budu využívat hlavně metodu komparace, analýzy, syntézy a indukce. 1

6 První kapitola je zaměřena na právní úpravu v oblasti zdravotního pojištění a na charakteristiku systému zdravotního pojištění v ČR. Je především zaměřena na financující subjekty, pojištěnce a také na úlohu zdravotního pojištění. V druhé kapitole analyzuji problémy třech vybraných pojišťoven. Zabývám se zde především strukturou jejich pojištěnců a jejich pohybem, charakteristikou zdravotních programů jednotlivých vybraných pojišťoven 1. V poslední části této kapitoly se věnuji problematice poskytování lázeňské péče a porovnávám náklady na tuto péči v rámci vybraných zdravotních pojišťoven. Třetí kapitola je zaměřena na charakteristiku finančního hospodaření vybraných zdravotních pojišťoven. Nejprve se věnuji základnímu fondu zdravotního pojištění. Poté charakterizuji příjmy jednotlivých pojišťoven a na závěr porovnávám jejich náklady na zdravotní péči. 1 Budu se snažit popsat hlavně ty, které se týkají hrazené péče nad rámec veřejného zdravotního pojištění 2

7 1 Právní úprava v oblasti veřejného zdravotního pojištění, vybrané charakteristiky 1.1 Charakteristika zdravotního systému Zdravotní pojištění můžeme rozdělit na dvě základní kategorie a to na veřejné (zákonné) a soukromé (komerční). Základní rozdíl těchto dvou pojištění je v dobrovolnosti jeho uzavření. Zatímco zákonné zdravotní pojištění musí odvádět jednotlivým zdravotním pojišťovnám každý zákonem stanovený plátce, u komerčního pojištění záleží na vůli každého z nás. Právo na bezplatnou zdravotní péči stejně jako povinnost být zdravotně pojištěn jsou stanoveny zákonem. Veřejné zdravotní pojištění (kterým se budu v následujícím textu zabývat) je jeden ze subsystémů sociálního pojištění, které zabezpečuje občany v určitých životních situacích. Především slouží ke krytí výdajů spojených s financováním nutné zdravotní péče v rozsahu daném zákonnými pravidly. Platbou je zde pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které je příjmem jednotlivých zdravotních pojišťoven a tyto zdravotní pojišťovny si také toto pojistné vybírají a spravují ho. 2 V současné době máme na výběr z devíti zdravotních pojišťoven, prostřednictvím nichž je základní zdravotní péče ze zákonného zdravotního pojištění hrazena. Zdravotní péče poskytnutá na základě veřejného zdravotního pojištění a hrazená z prostředků tohoto pojištění zahrnuje: ambulantní a ústavní péči, pohotovostní a záchrannou službu, preventivní péči, dispenzární péči, poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky, lázeňskou péči, péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách, posudkovou činnost (pouze do jisté míry), prohlídku zemřelého a pitvu. 3 Zdravotnictví celkově je jednou z oblastí veřejného sektoru. Finanční zdroje, které se nejvíce podílí na financování zdravotnictví, představují tři složky: zdravotní pojišťovny, veřejné rozpočty a domácnosti. 2 Oproti tomu pojistné na sociální zabezpečení, které je v systému sociálního zabezpečení na stejné úrovni jako veřejné zdravotní pojištění, plyne do státního rozpočtu 3 Výroční zprávy zdravotních pojišťoven ZPMV (str. 29), VoZP (str. 29), VZP (str. 69) 3

8 Tabulka č. 1: Celkové výdaje na zdravotnictví podle zdrojů financování (v mil. Kč) Zdroj financování Vládní výdaje z toho: veřejné rozpočty zdravotní pojišťovny Soukromý sektor z toho: - domácnosti (mimo jiné) Celkem Zdroj: Český statistický úřad, Analýza zdravotnických účtů ČR ( ), ), datum stažení: , datum stažení: Z tabulky č. 1 je patrné, že výdaje zdravotních pojišťoven, na nichž spočívá největší zátěž financování zdravotní péče, činily v roce ,1 mld. Kč a od roku 2000 vzrostly o 48%. Pomalejší růst byl na straně veřejných rozpočtů (24%) a naopak výrazný růst nastal u výdajů domácností (o 67%). Celkové výdaje na zdravotnictví v roce 2005 činily 215,6 mld. Kč, což činí 7,4% HDP. Výdaje na zdravotnictví rostly rychleji než HDP, protože celkový nárůst zdravotnických výdajů od roku 2000 představoval 48%, zatímco nárůst HDP činil pouze 28%. Pro lepší představu se podívám na výdaje roku 2005 podrobněji, abych zjistila, že největší podíl na celkových výdajích měly právě zdravotní pojišťovny se 78,9%, veřejné rozpočty tvořily cca 9,9%, domácnosti 10,72% a ostatní zdroje 0,24%. Tuto situaci zobrazuje graf č.1. Graf č. 1: Struktura výdajů na zdravotnictví podle zdrojů financování v roce 2005 domácnost 10,72% korporace 0,28% ostatní 0,24% státní rozpočet místní rozpočty 5,72% 4,14% 78,90% zdravotní pojišťovny Zdroj: Český statistický úřad, Analýza zdravotnických účtů ČR ( ), , datum stažení:

9 1.2 Financující subjekty zdravotního pojištění 4 Po roce 1992 byl opuštěn centralizovaný systém zdravotnictví založený na financování ze státního rozpočtu a rozpočtů národních výborů a státním vlastnictví zdravotnických zařízení. Byl nahrazen systémem pluralitním, který je založen na vícezdrojovém financování, přičemž základní zdroj tvoří povinné všeobecné zdravotní pojištění. Financování zdravotnictví v České republice je zabezpečováno: všeobecným zdravotním pojištěním a finanční spoluúčastí pacientů, státním rozpočtem a rozpočty územních orgánů, přímými úhradami fyzických nebo právnických osob, úhradami mimo okruh zdrojů státního rozpočtu, sponzory, nadacemi apod. Prostřednictvím zdravotního pojištění přišlo do zdravotnictví v roce 2005 dle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky 172,98 mld. Kč, ze státního rozpočtu 17,3 mld. Kč. Soukromé výdaje dosáhly částky 2291 Kč ročně na jednoho obyvatele. 5 Zdravotní pojištění provádějí VZP, resortní, oborové, podnikové, případně další pojišťovny. Zdravotní pojišťovny jsou pověřeny výběrem pojistného a organizaci úhrad poskytovatelům péče. Jde tedy o systém s pluralitou zdravotních pojišťoven jehož smyslem mělo být vytvoření konkurenčního prostředí a tím dosažení větší efektivnosti systému. Zdravotní pojišťovny plní kromě výběru pojistného a úhrady zdravotní péče zdravotnickým zařízením i jiné funkce, které na ně jsou delegovány státem. Jde především o funkci regulační a kontrolní vůči smluvním zdravotnickým zařízením. 4 Durdisová, D.: Ekonomika zdraví, VŠE v Praze Oeconomica, str Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky 2005 (str. 35) id=5300, datum stažení:

10 1.3 Pojištěnci Problematika veřejného zdravotního pojištění je upravena zákonem č. 48/1997 Sb. O veřejném zdravotním pojištění, který stanovuje co lze a nelze ze zdravotního pojištění uhradit. Podle tohoto zákona jsou systému veřejného zdravotního pojištění účastny všechny osoby, které mají na území České republiky trvalý pobyt (bez ohledu na to zda jde o občany české národnosti či cizince) a osoby, které na území ČR nemají trvalý pobyt, ale pracují pro zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR a jsou pro něj činní na základě pracovního poměru. 6 Účast na veřejném zdravotním pojištění vzniká ze zákona v okamžiku, kdy je splněna některá z výše uvedených podmínek účasti, tedy získáním trvalého pobytu nebo zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR. Účast na veřejném zdravotním pojištění zaniká ukončením trvalého pobytu na území ČR nebo ukončením zaměstnaneckého poměru u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt v ČR. Osoby, které jsou účastny veřejného zdravotního pojištění, jsou od okamžiku vzniku účasti na pojištění povinny pravidelně platit pojistné. V tomto případě je třeba odlišit od sebe dva pojmy: účastník pojištění, tj. pojištěná soba, které je při návštěvě zdravotnického zařízení poskytnuta péče bez přímé úhrady a plátce pojištění, tj. osoba, která zdravotní pojištění odvádí. Osoba účastníka a plátce není vždy totožná. Okruh osob, které jsou účastny veřejného zdravotního pojištění, tj. pojištěnců, je významně širší než těch, které jsou povinny platit pojistné. Je tomu tak proto, že stát respektuje postavení některých i potencionálně sociálně handicapovaných skupin obyvatelstva a přebírá za ně povinnost platit pojistné. Tzn. osoby, které se účastní veřejného zdravotního pojištění, je možné rozdělit do dvou skupin: 7 1) plátci pojistného zaměstnanci zaměstnavatelé osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) osoby bez zdanitelných příjmů 8 6 Všechny činnosti, které zákon o veřejném zdravotním pojištění považuje za pracovní poměr lze najít v ustanovení 5 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění 7 Vančurová, A. a kol.: Daňový systém ČR aneb učebnice daňového práva, VOX, 2004, str Osobou bez zdanitelných příjmů je každý pojištěnec, který po celý kalendářní měsíc není ani státním pojištěncem, ani zaměstnancem ani OSVČ 6

11 2) neplátci osoby, za které platí pojistné stát (státní pojištěnci) 9 Zaměstnanci Vyměřovacím základem u zaměstnanců je součet příjmů, které jim zúčtuje jejich zaměstnavatel v souvislosti s výkonem zaměstnání nebo se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Výpočtem pojistného je pověřen zaměstnavatel, který část pojistného připadající na zaměstnance srazí z jeho mzdy a zbytek zahrne do svých nákladů. Tudíž zaměstnanec hradí 1/3 pojistného, zbylé 2/3 hradí za zaměstnance zaměstnavatel, který zároveň pojistné odvádí. 10 Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) Dosažení jakéhokoli druhu příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti vede k tomu, že osoba je považována za osobu samostatně výdělečně činnou z hlediska veřejného zdravotního pojištění a podléhá placení pojistného na něj. Vyměřovací základ byl pro OSVČ v roce % z částky, o kterou příjmy ze samostatné výdělečné činnosti přesáhnou v rozhodném období výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmu. 11 Minimální vyměřovací základ OSVČ v roce 2006 činil 9017,50 Kč a minimální pojistné bylo 1218 Kč. 12 OSVČ odvádějí pojistné samy, a to ve formě měsíčních záloh (většina). Do 8 dnů od zahájení nebo ukončení činnosti jsou povinny tuto skutečnost nahlásit zdravotní pojišťovně, u níž jsou pojištěni. Osoby bez zdanitelných příjmů Rozhodným obdobím u těchto osob je kalendářní měsíc a sazba pojistného je 13,5%. Vyměřovací základ je odvozen od minimálního vyměřovacího základu zaměstnanců, tj. od minimální mzdy, která pro druhé pololetí roku 2006 činila 7995 Kč Státními pojištěnci jsou osoby, za které platí pojistné stát, např. nezaopatřené děti, osoby pobírající důchod z důchodového pojištění, osoby evidované u úřadů práce jako nezaměstnaní, příjemce dávek nemocenského pojištění, ženy na mateřské dovolené apod. 10 Při nástupu zaměstnance do zaměstnaneckého poměru má zaměstnavatel povinnost nejpozději do 8 dnů od nástupu nahlásit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně u níž je zaměstnanec pojištěn. Pokud zaměstnanec zjistí, že zaměstnavatel tak neučinil, tak je třeba, aby tuto skutečnost nahlásil neprodleně sám. Minimální vyměřovací základ je u zaměstnance roven min mzdě, která pro druhé pololetí roku 2006 činila 7955 Kč. V roce 2005 činila 7185 Kč, v roce 2004 potom 6700 Kč 11 V roce 2005 činil 45%, v roce 2004 činil 40% 12 V roce 2005 byl min vyměřovací základ 8460 Kč/měsíc 13 V roce 2005 činila 7185 Kč a v roce Kč 7

12 Státní pojištěnci Vyměřovací základ osob, za které je plátcem pojistného stát, vyplývá ze zákona a valorizuje ho vláda. V roce 2006 činil 7632 Kč. 14 Pro všechny státní pojištěnce neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. 14 V roce 2005 byla stanovena na 3556 Kč a v roce 2004 na 3520 Kč 8

13 1.4 Zdravotní pojišťovny Zdravotní pojišťovny jsou veřejnoprávní finanční instituce, které uzavírají smlouvy s lékaři a zdravotnickými zařízeními. O každém léčebném výkonu pro konkrétního pacienta následně lékař informuje příslušnou zdravotní pojišťovnu, která výkon za pacienta uhradí na základě pojištění. Zdravotní pojišťovna řízená státem je pouze jedna a to Všeobecná zdravotní pojišťovna. Jedná se o pojišťovnu s největším počtem pojištěnců a rozsah péče hrazené pacientům z jejich zdravotního pojištění pro ni pravidelně sestavuje Ministerstvo zdravotnictví ČR. Ostatní komerční zdravotní pojišťovny stanovují rozsah hrazené péče samy a vytvářejí tak vzájemnou konkurenci na trhu. V současné době působí na území České republiky těchto 9 zdravotních pojišťoven: 1. Česká národní zdravotní pojišťovna 2. Hutnická zaměstnanecká pojišťovna, a.s. 3. Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 4. Revírní bratrská pokladna 5. Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky 6. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR 7. Zaměstnanecká zdravotní pojišťovna ŠKODA 8. Zdravotní pojišťovna METAL ALIANCE 9. Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR Základním kritériem pro výběr zdravotní pojišťovny by měla být především dostupnost smluvní lékařské péče pojišťovny, protože působnost některých zdravotních pojišťoven je pouze regionální 15 a může se stát, že nejbližší zdravotnické zařízení nemá uzavřeny smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami. Akutní případy jistě ošetří všude, ale za ostatními výkony musíme jít ke smluvním partnerům naší pojišťovny. Dalším kritériem, které může ovlivnit volbu zdravotní pojišťovny, je praktická využitelnost nabízených výhod. Každá pojišťovna totiž vytváří tzv. fond prevence, z něhož jsou financovány zdravotní programy, v jejichž rámci mohou pojištěnci čerpat různé výhody. Konkurence mezi zdravotními pojišťovnami se pojištěným vyplácí, protože každá pojišťovna nabízí doplňkový program nad rámec základní zdravotní péče plně hrazené ze 15 Regionální působnost mají tří zdravotní pojišťovny a to Hutnická zaměstnanecká pojišťovna (Morava a Slezsko), Revírní bratrská pokladna (Morava a Slezsko) a Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA (střední a východní Čechy) 9

14 zákona, aby přilákala co nejvíce pojištěnců. Každá zdravotní pojišťovna se snaží přijít s něčím novým a výjimečným, aby byla pro nás pojištěnce atraktivnější. Mezi bonusy patří například bezplatné plavání, příspěvek na ozdravné pobyty, hormonální antikoncepce a mnoho dalších. K provádění veřejného zdravotního pojištění je třeba povolení, o kterém rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí. 10

15 1.4.1 Příjmy, výdaje a náklady zdravotních pojišťoven, jejich struktura Mezi hlavní příjmy zdravotních pojišťoven patří: 16 a) platby od pojištěnců, zaměstnavatelů a státu b) vlastní zdroje vytvořené využíváním fondů pojišťovny c) příjmy z umístění finančních prostředků d) příjmy plynoucí z přirážek k pojistnému, pokut a poplatků z prodlení účtované pojišťovnou e) podíly z přerozdělování pojistného, které se provádí měsíčně f) příjmy plynoucí z řízení o náhradu škody proti právnickým a fyzickým osobám, které zavinil úraz nebo poškození zdraví pojištěnců g) dary a ostatní příjmy h) příjmy ze smluvního pojištění a připojištění Výdaje pojišťoven tvoří: 17 a) platby za poskytnutou zdravotní péči poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními b) finanční vypořádání mezi pojišťovnami c) úhrady nutného neodkladného léčení v cizině do výše nákladů spojených s takovým léčením v ČR d) výdaje na činnost pojišťovny e) výdaje v rámci smluvního zdravotního pojištění a pojistných plnění cestovního zdravotního pojištění f) věcné dávky zlepšující zdravotní péči 16 Zákon č. 551/1991 Sb., 4 a zákon č. 280/1992 Sb., Zákon č. 551/1991 Sb., 5 a zákon č. 280/1992 Sb., 13 11

16 Tabulka č. 2: Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči (v mil. Kč) Náklady na zdravotní péči Celkem v tom na: - ambulantní péči - na ústavní péči - na stomatologickou péči - na léky a PZT - ostatní náklady Zdroj: Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky 2005 (str.43), datum stažení: id=5300 Z tabulky č. 2 je patrné, že celkové náklady zdravotních pojišťoven oproti roku 2003 vzrostly téměř o mil. Kč. V porovnání s rokem 2004 vzrostly o 5,2%. Jednotlivé části těchto nákladů se meziročně také zvyšovaly, pouze ostatní náklady kolísají. V roce 2004 činily mil. Kč, což bylo o 288 mil. Kč více než bylo v roce 2003, ale v roce 2005 opět klesly na mil. Kč. Situaci v roce 2005 zachycuje i přehledně graf č. 2. Graf č. 2: Struktura nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči podle segmentů péče v letech 2003, 2004 a 2005 náklady roky ambulatní péče ústavní péče stomatologická péče léky a PZT ostatní náklady Zdroj: Data z tabulky č Tyto náklady zahrnují náklady na lázeňskou péči, léčení v zahraničí, dopravu, záchrannou zdravotnickou službu a péči v ozdravovnách 12

17 V následující tabulce (tab. č. 3) je zobrazena bilance zdravotních pojišťoven v letech 2003, 2004 a Tabulka č. 3: Příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven (mil. Kč) Ukazatel Index růstu Index růstu (2004/2003) (2005/2004) Příjmy celkem v tom: - inkaso pojistného ,062 1,075 1,075 1,068 Výdaje celkem v tom: - výdaje na zdravotní péči ,061 1,064 1,074 1,074 Saldo příjmů a výdajů x x Zdroj: Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky 2005 (str. 44), datum stažení: id=5300 Podle podkladů Ministerstva zdravotnictví ČR celkové příjmy na 1 pojištěnce v roce 2005 činily Kč (nárůst o 7,7% oproti roku 2004), celkové výdaje na 1 pojištěnce dosáhly Kč, což je navýšení o 7,5%. Stát zaplatil za své pojištěnce (důchodci, studenti, děti) asi 34,4 mld. Kč. Tabulka č. 4: Struktura příjmů zdravotních pojišťoven z pojistného (v mil. Kč) Položka Index růstu Index růstu (2004/2003) (2005/2004) Předepsané pojistné ,074 1,051 celkem v tom: - za osoby v pracovním nebo obdobném poměru - za OSVČ - za osoby bez ,063 1,193 1,113 1,053 0,957 1,586 zdanitelných příjmů Zúčtování se zvláštním fondem zdrav. poj ,031 1,007 Celkem ,100 1,042 Zdroj: Ekonomické informace ze zdravotnictví 2004 a 2005 (str. 66 a str. 62, datum stažení: nu_id=

18 Tabulka č. 5: Struktura nákladů zdravotních pojišťoven (v mil. Kč) Rok Index růstu Index růstu (2004/2003) (2005/2004) Náklady celkem ,079 1,021 V tom: - náklady na zdravotní péči - mzdy a ostatní osobní náklady - odpisy ,072 1,037 0,917 1,052 1,058 0,969 Zdroj: Ekonomické informace ze zdravotnictví 2004 a 2005 (str. 67 a str. 63), datum stažení: nu_id=5300 V tabulkách č. 4 a č. 5 jsou struktury příjmů a nákladů za léta 2004 a U struktury příjmů jsem si všimla, že největší položku představuje předepsané pojistné za zaměstnance. Je více jak 9,5krát vyšší. Je to dáno tím, že zaměstnanců je v naší zemi nejvíce. Podle údajů Českého statistického úřadu byl počet zaměstnanců ve 4. čtvrtletí roku 2005 více jak 5krát vyšší než počet podnikatelů. 20 Je to ale také dáno tím, že si OSVČ optimalizují své odvody. Celkové předepsané pojistné se oproti roku 2004 zvýšilo o mil. Kč. U nákladů zdravotních pojišťoven můžu podle tabulky č. 5 zjistit, že náklady na zdravotní péči představují největší položku z celkových nákladů. V roce 2005 činily 163,5 mld. Kč, oproti tomu mzdy a ostatní osobní náklady pouze 2 mld. Kč. 19 Včetně výdajů na vlastní činnost a investice 20 Ve 4. čtvrtletí roku 2005 byl počet zaměstnanců 4 026,4 tis. a počet podnikatelů byl 758,8 tis., zdroj: 14

19 2 Analýza Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky a Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Pro zpracování mé bakalářské práce jsem si vybrala pouze tři zdravotní pojišťovny a to Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR (dálen jen VZP), Vojenskou zdravotní pojišťovnu České republiky (dále jen VoZP) a Zdravotní pojišťovnu Ministerstva vnitra ČR (dále jen ZPMV), které budu charakterizovat, analyzovat a vzájemně porovnávat. Tyto pojišťovny jsem si vybrala z prostého osobního důvodu. VZP proto, že je to největší zdravotní pojišťovna a byla jsem u ní pojištěna, ZPMV proto, že jsem momentálně u ní pojištěna a nemám o ní příliš informací a VoZP proto, že mě zajímá jako má potenciální nová zdravotní pojišťovna. Dalším důvodem je i fakt, že tyto tři zdravotní pojišťovny jsou největší (měřeno podle počtu pojištěnců). Dá mi asi každý za pravdu, když napíši, že málokdo z nás se zajímá o programy zdravotních pojišťoven, o výhody, které nabízí apod. Prostřednictvím této bakalářské práce bych chtěla podat sobě, ale i ostatním, ucelenou analýzu těchto tří zdravotních pojišťoven. 2.1 Charakteristika vybraných zdravotních pojišťoven Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR VZP byla zřízena zákonem č. 551/1991 Sb. s účinností od a je právnickou osobou. S více jak 6,5 miliony klientů je největší zdravotní pojišťovnou v České republice. Má za sebou téměř 15 let své činnosti, proto patří dlouhodobě k základním pilířům systému zdravotnictví v ČR. Je členem Asociace mezinárodních neziskových zdravotních a nemocenských pojišťoven. VZP zajišťuje výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění a úhradu zdravotní péče z prostředků zdravotního pojištění a další činnosti, které ji umožňuje zákon. Dále se zaměřuje vedle zdravotní péče na zdravotní programy a další preventivní akce, jejichž cílem je předcházet vzniku závažných onemocnění. Mimo jiné také podporuje zavádění nových diagnostických, vyšetřovacích a léčebných metod a postupů

20 Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky VoZP byla zřízena 23. prosince 1992 a patří k jedné z největších zaměstnaneckých pojišťoven. Od se stala Armáda České republiky plně profesionální tzn. v portfoliích jejich pojištěnců nejsou již vojáci základní služby, ale vojenští profesionálové. V roce 2005 působilo na území ČR 7 poboček, které sídlí v krajských městech. Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR ZPMV byla zřízena 26.října 1992 a je největší zaměstnaneckou a druhou největší veřejnou zdravotní pojišťovnou na území České republiky. V současné době má na území ČR 8 poboček. V roce 2005 byly pro její klienty připraveny preventivní programy, které mají za cíl předcházet nemocem. Nejoblíbenějším programem byla jarní a podzimní nabídka pro rodiny s dětmi. 2.2 Pojištěnci Struktura pojištěnců Struktura pojištěnců je pro zdravotní pojišťovnu velice důležitá. Záleží na počtu pojištěnců, na jejich věku a skladbě. Všechny tyto faktory každá pojišťovna sleduje a eviduje. Složení svých pojištěnců sleduje především z hlediska věku, pohlaví, příjmů a krajů. Je to hlavně proto, že především na těchto faktorech závisí výše příjmu z pojistného. V roce 2005 evidovalo všech 9 zdravotních pojišťoven celkem cca pojištěnců, z toho u VZP bylo registrováno cca 65%. Tabulka č. 6: Přehled o pojištěncích VZP z hlediska pohlaví % z celého systému veřejného poj. (2005) Celkový počet pojištěnců z toho: ,6% Mužů % všech mužů v.p. Žen ,2% všech žen v.p. Zdroj: Výroční zpráva VZP za rok 2004 (str.52) a 2005 (str. 57) 16

21 Tabulka č. 7: Přehled o pojištěncích VZP z hlediska věkové struktury do 20 let - mužů - žen let - mužů - žen nad 60 let - mužů - žen Index Index (2004/2003) (2005/2004) ,959 0, Zdroj: Výroční zpráva VZP za rok 2004 (str. 52) a 2005 (str. 57) 0,983 1,177 0,999 0,540 Z tabulek č. 6 a č. 7 je zřejmé, že celkový počet pojištěnců se v roce 2005 snížil v průměru o klientů. Jak v roce 2004, tak i v roce 2005 platí, že v počtu pojištěnců VZP převažují ženy. V porovnání s rokem 2004 nejvíce ubylo osob nad 60 let ( z cca 1,6 mil na 0,8 mil). Ubylo i pojištěnců do 20 let, tam ale pouze o cca osob, ale naopak počet pojištěnců mezi 20 a 60 lety se oproti roku 2004 zvýšil skoro o Graf č. 3: Pojištěnci VZP z hlediska věkové struktury počet pojištěnců muži ženy do 20 let let nad 60 let věk Zdroj: Data z tabulky č. 7 Celkový počet pojištěnců k činil u VoZP osob, z toho státem hrazených bylo Podíl mužů na celkovém počtu pojištěnců činil k ,9%. Ke snížení počtu pojištěnců VoZP ČR došlo v důsledku zrušení základní vojenské služby a tím snížení počtu pojištěnců pojištěných ze zákona cca pojištěnců. 17

22 Tabulka č. 8 : Přehled základních ukazatelů o činnosti VZP v roce 2005 Ukazatel 2005 Celkový počet pojištěnců z toho: státem hrazeni Průměrný počet pojištěnců z toho: státem hrazeni v tom: do 60 let nad 60 let Zdroj: Výroční zpráva VZP za rok 2005 (str. 96) Tabulka č. 9: Přehled základních ukazatelů o činnosti VoZP v r Ukazatel 2005 Celkový počet pojištěnců z toho: státem hrazeni Průměrný počet pojištěnců z toho: státem hrazeni v tom: do 60 let nad 60 let Zdroj: Výroční zpráva VoZP pro rok 2005 (str. 22) Pokud porovnám VZP a VoZP, tak zjistím, že počet pojištěnců u VZP je mnohem větší, téměř o 6,1 mil. Dále i podíl mužů a žen se liší u VZP je podíl mužů menší než žen (muži tvoří 49,4% celkového počtu pojištěnců), u VoZP je tomu naopak (muži tvoří nadpoloviční většinu a to 54,9%). Tabulka č. 10: Počty pojištěnců v letech 2004 a 2005 u ZPMV Pojištěnci Rozdíl Index (2005/2004) Celkový počet pojištěnců ,003 z toho: státem hrazeni ,016 Průměrný počet pojištěnců ,015 z toho: státem hrazeni v tom: do 60 let nad 60 let Zdroj: Výroční zpráva ZPMV za rok 2005 (str. 23) ,028 1,018 1,059 18

23 Počet pojištěnců ZPMV k poslednímu dni sledovaného období tzn. k byl , což je o 3053 pojištěnců více než v roce Ve srovnání s VoZP v roce 2005 můžu říci, že ZPMV má cca jednou tolik pojištěnců než má VoZP. U VoZP tvoří státem hrazeni pojištěnci 49,6% ze všech pojištěnců, u ZPMV 51,3%, tedy celkem nastejno. Vždy jde o cca polovinu, to je pro obě pojišťovny stejné. Naopak u VZP tvoří státem hrazení pojištěnci více jak polovinu (58,1%). Informace o počtu pojištěnců jsem ještě zobrazila ve srovnávací tabulce č. 11, kde jsem převedla absolutní hodnoty na procentuální u VZP, VoZP a ZPMV. Pro přehlednost jsem vytvořila i graf č. 4, kde jsem zobrazila státem hrazené pojištěnce jednotlivých zdravotních pojišťoven. Z tohoto grafu zjistím, že nejvíce státem hrazených pojištěnců nad 60 let má VZP a to 39,3% a nejméně ZPMV (23,8%). Tabulka č. 11: Počty pojištěnců VoZP a ZPMV v roce 2005 (v %) Pojištěnci VZP VoZP ZPMV Průměrný počet pojištěnců z toho: státem hrazeni Státem hrazeni pojištěnci v tom: do 60 let nad 60 let Zdroj: Data z tabulky č. 8 a č % 58,1% 100% 60,7% 39,3% 100% 49,6% 100% 69,2% 30,8% 100% 51,3% 100% 76,2% 23,8% Graf č. 4: Státem hrazeni pojištěnci u vybraných pojišťoven srovnávací graf 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% VZP VoZP ZPMV Zdroj: tabulka č. 11 nad 60 let do 60 let 19

24 2.2.2 Pohyb pojištěnců Dalším ukazatelem, který sleduje každá zdravotní pojišťovna, je pohyb pojištěnců. Především díky Výroční zprávě VZP jsem zjistila, kolik pojištěnců přešlo od VZP k jiným zaměstnaneckým pojišťovnám a kolik jich naopak od nich přešlo k VZP. V rozmezí jednoho kalendářního roku došlo ke snížení evidenčního počtu pojištěnců VZP o osob, tj. o 0,95% (roky 2005 a 2004). Vnitřní pohyb pojištěnců, vyjádřený absolutními počty osob náležejících k hlavním věkovým skupinám pojištěnců, v roce 2005 naznačil jisté zpomalení snižování počtu nově narozených dětí, nicméně celkové stárnutí obyvatelstva České republiky pokračuje. K pohybu pojištěnců docházelo také mezi jejich jednotlivými kategoriemi. Stejně jako v roce 2004 se snížil počet osob samostatně výdělečně činných, naopak vzrostl počet osob bez zdanitelných příjmů. Snížil se také celkový počet osob, za které byl plátcem pojistného stát. Údaje uvedené v tabulce č. 12 o pohybu pojištěnců umožňují vytvoření představy o počtech pojištěnců, kteří se k VZP během roku 2005 přihlásili ( pojištěnců) a kteří se od ní odhlásili (během roku pojištěnců). V roce 2005 přišlo od zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven o (o 58,2%) více pojištěnců než v roce 2004, naopak k zaměstnaneckým pojišťovnám jich odešlo o (o 53%) méně než v roce VZP tento ukazatel sleduje podle jednotlivých věkových skupin. Ke skupinám osob, které k VZP v roce 2005 přicházely bez přechodu od jiných zdravotních pojišťoven (tj. které dosud nebyly pojištěny), patřili opět např. novorozenci nebo cizinci (pokud splnili podmínky účasti ve zdravotním pojištění). K osobám, které od VZP odcházely bez přechodu k jiným zdravotním pojišťovnám (tj. které nadále nejsou pojištěny), pak patřily např. osoby, které odešly do ciziny (nepřetržitě nejméně na dobu půl roku), zemřely, nebo se jednalo o nezaopatřené rodinné příslušníky českých občanů vykonávajících výdělečnou činnost (zaměstnání, samostatně výdělečnou činnost) v některé zemi EU Výroční zpráva VZP pro rok

25 Tabulka č. 12: Přehled o pojištěncích, kteří v r k VZP přišli a kteří od VZP odešli Věková skupina Přihlášeni Odhlášeni Věková skupina Přihlášeni Odhlášeni 0 4 roky let let let let let let let let let let let let let let let let přes 84 let Zdroj: Výroční zpráva VZP pro rok 2005 (str. 60) Graf č. 5: Počet přihlášených a odhlášených pojištěnců VZP v roce počet přihlášených počet odhlášených 0-4 roky let let let let let let let let Zdroj: Data z tabulky č. 12 Z tabulky č. 12 i grafu č. 5 vyplývá, že nejvíce pojištěnců, kteří od VZP odešli patřili do věkové skupiny let (7 623 osob) a let (6 885 osob). 23 Naopak lidé, kterým je více jak 70 let odcházejí od VZP v nejmenším počtu (v jednotlivých kategoriích ve stovkách pojištěnců). Podle mého názoru je tomu tak proto, že mladší lidé (do těch 34 let) se zajímají o 23 V roce 2004 šlo o stejné kategorie, pouze jejich počet se v roce 2005 snížil cca na polovinu 21

26 nabídky jednotlivých zdravotních pojišťoven. Uvědomují si, co je pro ně výhodné, co by mohli využít z nabídky vybrané pojišťovny. Dále je to jistě důvod, že VZP měla svého času problémy s placením a doktoři neradi přijímali pacienty pojištěné u této pojišťovny, protože věděli, že platby mohou být opožděny. Naopak starší lidé už nemají důvod pojišťovnu měnit (tedy podle jejich názoru). U VoZP došlo ve srovnání s rokem 2004 k poklesu o pojištěnců, tj. o 1,3%. Průměrný počet pojištěnců v roce 2005 činil Jak už jsem uváděla, největší zastoupení mezi pojištěnci mají muži (54,9%) a tento podíl se proti stavu k téměř nezměnil. Největší četnost pojištěnců byla ve skupinách let a tvoří 31,8% z celkového počtu pojištěnců. Počet pojištěnců starších 60 let se zvýšil o 3,5%, což znamená, že dochází ke stárnutí portfolia pojištěnců. 22

27 2.3 Vybrané produkty a jejich porovnání v rámci vybraných zdravotních pojišťoven V další kapitole se chci zaměřit na specifické produkty jednotlivých zdravotních pojišťoven a to zdravotní péči poskytovanou nad rámec veřejného zdravotního pojištění a péči lázeňskou. Jde o dvě oblasti poskytované zdravotní péče, které jsou podle mého názoru velice zajímavé, potřebné a hlavně je lze velice dobře srovnat v rámci vybraných zdravotních pojišťoven Zdravotní péče poskytovaná pojištěncům nad rámec veřejného zdravotního pojištění U této kategorie zdravotního pojištění se především jedná o náklady na preventivní zdravotní péči čerpanou z fondu prevence (dále Fprev). Všechny tři vybrané zdravotní pojišťovny rozdělují tyto náklady na: náklady na zdravotní programy náklady na ozdravné pobyty ostatní činnosti Každá zdravotní pojišťovna realizuje projekty, které jsou vesměs pokračováním projektů z minulých let. Je samozřejmé, že každý takovýto projekt je odlišný a každá zdravotní pojišťovna se snaží o to, aby právě ten její přilákal co nejvíce klientů. Podle struktury nákladů na tuto preventivní zdravotní péči, která je samozřejmě u každé zdravotní pojišťovny odlišná, se může každý rozhodnout, zda mu takováto nabídka vyhovuje a popřípadě přejít k jiné zdravotní pojišťovně. Určitě je dobré, takové zdravotní programy a různé nabídky jednotlivých pojišťoven čas od času sledovat. Důvodem je jistě to, že každý z nás má jiné potřeby a proto by bylo dobré, vybrat si takovou zdravotní pojišťovnu, která nám tyto potřeby uspokojí. Některá se zaměřuje více na lázeňství, ozdravné pobyty, jiná zase na sportovní vyžití možnosti slev apod. Každý má právo volby. Zdravotní pojišťovny tyto projekty financují z fondů prevence. 23

28 Pojišťovny mají někdy speciální podmínky pro poskytnutí těchto výhod. Například je stanoveno věkové omezení nebo u výhod pro děti občas platí, že rodiče musí být oba pojištěni u téže pojišťovny. Všechny zdravotní pojišťovny nabízejí možnost vyžití plavcům. Obvykle mají smlouvy s některými bazény, které poskytují ve vybrané hodiny vstup zdarma nebo se slevou, někdy ale také pojišťovna přispívá na permanentky vybraných plaveckých zařízení. Často také mohou chodit do bazénu výhodněji rodiče s malými dětmi, ženy před porodem apod. Standardem u většiny pojišťoven jsou také příspěvky na různé ozdravné pobyty, finanční podpora dárců kostní dřeně a zasloužilých dárců krve, vyšetření pro aktivní sportovce, a různé nabídky pro nastávající maminky. Tabulka č. 13: Náklady na preventivní zdravotní péči čerpané z Fprev VZP (v tis. Kč) Účelová položka Náklady na zdravotní programy z toho: stanovení C reaktivního proteinu fixní ortodontické aparátky jiné Náklady na ozdravné pobyty z toho: Mořský koník Ostatní Ostatní činnosti z toho: očkování klíšťová encefalitida, dárci krve podpora zdravotně postižených sportovců prevence úrazovosti dětské populace protidrogová prevence antikoncepce ostatní programy Celkem Zdroj: Výroční zpráva VZP pro rok 2005 (str. 54) 24

29 Tabulka č. 14: Náklady na preventivní zdravotní péči čerpané z Fprev VoZP (v tis. Kč.) Účelová položka Náklady na zdravotní programy z toho: brýlové obruby pro děti vitaminy pro dárce krve program pro sportovce klíšťová encefalitida ortodontické aparáty dárci krve příspěvek na předcházení komplikací spojených s umělým přerušením těhotenství příspěvek na plavání ostatní Náklady na ozdravné pobyty z toho: ozdravné pobyty ostatní Ostatní činnost Celkem Zdroj: Výroční zpráva VoZP pro rok 2005 (str. 20) Tabulka č. 15: Náklady na preventivní zdravotní péči čerpané z Fprev ZPMV (v tis. Kč) Účelová položka Náklady na zdravotní programy z toho: očkovací program vitaminový program pro děti preventivní programy nehrazené z veř. zdr. poj. pro dospělé a děti a dárce kostní dřeně ostatní Náklady na ozdravné pobyty z toho: ozdravné a rehabilitační pobyty ostatní Ostatní činnosti Celkem Zdroj: Výroční zpráva ZPMV pro rok 2005 (str. 21) 25

30 V tabulkách č. 13, 14 a 15 jsou patrné náklady na preventivní zdravotní péči, kterou čerpají všechny tři zdravotní pojišťovny z fondu prevence. Každá pojišťovna má odlišnou strukturu těchto nákladů (kromě tří základních rozdělení). Některé jsou ale stejné. Pokud se podívám na VZP (tab. č. 13), tak celkové náklady na preventivní zdravotní péči hrazenou z Fprev činily v roce 2005 celkem tis. Kč. VoZP vydala tis. Kč. a ZPMV tis. Kč. Nelze porovnávat jednotlivé částky, protože vybrané zdravotní pojišťovny mají různý počet pojištěnců a také disponují s různými částkami peněz. Ale můžu se podívat, na co se jednotlivé zdravotní pojišťovny zaměřují, na co čerpají nejvíce peněz. VZP vydala nejvíce peněz na ozdravné pobyty resp. na projekt zvaný Mořský koník a to celkem tis. Kč, což představuje 32% ze všech nákladů na preventivní zdravotní péči (rok 2005). Jedná se o léčebně-ozdravný pobyt u moře pro chronicky nemocné děti. I v předcházejícím roce 2004 šlo nejvíce peněz z Fprev na tento projekt. Druhou největší položku představovaly příspěvky na antikoncepci a to 500 Kč ročně, tzn. celkově bylo vynaloženo tis. Kč. Zajímavé je, že v roce 2004 byly tyto příspěvky nulové. Dále VZP přispívala i na fixní ortodontické aparáty, očkování, dárcům krve apod. VoZP se jak v roce 2004, tak i v roce 2005 nejvíce zaměřila na předcházení komplikací spojených s umělým přerušením těhotenství a to v roce 2005 částkou tis. Kč, což představuje cca 27% všech nákladů z Fprev a v rámci nákladů na zdravotní programy 49,4% celkového objemu nákladů na tyto programy. Pokud vezmu celou kategorii ozdravných pobytů, tak zjistím, že v roce 2005 činily 36,5% ( tis. Kč) z celkových nákladů, tzn. stejně jako u VZP představují významnou položku. Nadále byla věnována i pozornost dárcům krve a příspěvkům na plavání. VoZP vydala na dárcovství krve a na očkování proti klíšťové encefalitidě v roce ,7% ze všech nákladů, zatímco VZP vydala na tyto dvě položky pouze 4,3% ze všech svých nákladů. ZPMV se v roce 2005 nejvíce zaměřila na preventivní zdravotní programy nehrazené z veřejného zdravotního pojištění pro dospělé a dárce kostní dřeně a to v částce tis. Kč, což představuje neuvěřitelných 60% všech nákladů. Tzn. tato zdravotní pojišťovna se soustředila výhradně na tuto oblast. Nezanedbatelnou oblastí avšak jsou i očkovací programy (19,4% ze všech nákladů) a opět náklady na ozdravné pobyty (15,2% ze všech nákladů). Pro přehlednější srovnání jsem vytvořila tabulku č. 16, kde jsou zobrazeny vybrané výhody, které nabízejí všechny tři pojišťovny. 26

31 Tabulka č. 16: Vybrané příspěvky na preventivní zdravotní péči za rok 2005 VZP VoZP ZPMV Ozdravné pobyty dětí u moře (astmatici, alergici, ekzematici atd.) částečná úhrada 7-17 let částečná úhrada 4-15 let částečná úhrada 4-12 let Očkování proti klíšťové encefalitidě 400 Kč/rok do 15 let? 2-15 let 400 Kč/rok bez omezení Zubní rovnátka (pevná) 1 čelist 1000 Kč let 600 Kč do 30 let 800 Kč 7-18 let Příspěvek na antikoncepci 500 Kč/rok let 500 Kč/rok let 500 Kč/rok let Dárcům krve cestovní zdravot. připojištění v délce 35 dnů ročně zdarma věcné dary v hodnotě Kč 4020 Kč/rok na ozdravný pobyt nebo náhradní možnosti (brýle, čočky ) Zdroj: datum stažení: Celkově můžu říci, že jednotlivé zdravotní pojišťovny se zaměřovaly na různé projekty, což nám potvrzuje jejich konkurenční soutěživost. Každá se snaží být originální a přilákat co nejvíce nových klientů a ty stávající si udržet. Společné všem třem pojišťovnám je to, že nemalými částkami přispívají na ozdravné a léčebné pobyty, VZP nejvíce. 27

32 2.3.2 Poskytování lázeňské péče Lázeňská péče doporučená lékařem je nezbytná součást léčebného procesu a dělí se na komplexní lázeňskou péči plně hrazenou zdravotní pojišťovnou a příspěvkovou lázeňskou péči částečně hrazenou. Dětem a dorostu je zásadně poskytována komplexní lázeňská péče s výjimkou případů, kdy o léčbu formou příspěvkové péče požádají rodiče pacienta. Se zavedením systému zdravotního pojištění v roce 1993 se změnil plátce hrazené lázeňské péče z České správy sociálního pojištění na zdravotní pojišťovny. K bylo v ČR v provozu 85 lázeňských zdravotnických zařízení, z toho 5 dětských. Tato lázeňská zařízení disponují celkem lůžky. Zhruba 13% lůžkové kapacity (3 188 lůžek) patří lázeňským zařízením zřizovaným centrálními orgány, tj. Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra ČR. Jedno lázeňské zařízení provozuje město a téměř 87% kapacity spravují jiné právnické osoby a fyzické osoby. Nejvíce navštěvovanými lázeňskými zařízeními v roce 2005 byly: Lázně Luhačovice a.s., Lázně Františkovy Lázně a.s., Léčebné lázně Mariánské Lázně a.s., Priessnitzovy léčebné lázně a.s. a Léčebné lázně Jáchymov a.s. Komplexní lázeňskou péči využilo v roce 2005 celkem pacientů (o 7903 osob méně než v roce 2004). Celkem u 62,4 % pacientů hradila náklady spojené s pobytem a léčbou kompletně VZP a zbývajícím pacientům ostatní pojišťovny. Komplexní lázeňská péče navazuje na ústavní péči nebo specializovanou ambulantní zdravotní péči. Je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti či na minimalizaci rozsahu invalidity. Týká se rovněž nemocí z povolání a jiných druhů poškozen zdraví při výkonu profese. Jízdné do lázeňských zařízení se podle nové úpravy neproplácí, pacient rovněž na místě hradí lázeňský poplatek. Délka pobytu je 14, 21, 28 dní dle zdravotní indikace. Příspěvková lázeňská péče byla poskytnuta celkem pacientům (o 896 osob méně než v roce 2004), z toho 54% klientům léčebné výlohy hradila VZP a zbývajícím pacientům tyto výlohy hradily ostatní pojišťovny. Tento typ péče je poskytován především pojištěncům s chronickým onemocněním a to jednou za dva roky, nerozhodne-li revizní lékař jinak. Stravování, ubytování, jízdné a lázeňský poplatek si hradí klient sám. Délka pobytu je 21, 28 dní dle zdravotní indikace. Klient čerpá lázeňskou péči v rámci své dovolené. Další variantou příspěvkové léčby je možnost objednat si pouze léčení ambulantní. Během roku 2005 takovou léčbu podstoupilo osob, z toho bylo 680 dětí a dorostu Lázeňská péče 2005, datum stažení:

33 Tabulka č. 17: Náklady na lázeňskou péči (v tis. Kč) % z celkových N jednotlivých pojišťoven v r VZP ,7% VoZP ,4% ZPMV ,8% Zdroj: Výroční zprávy vybraných zdravotních pojišťoven za rok 2005 (VoZP str. 29, ZPMV str. 29, VZP str. 69) Z tabulky č. 17 můžu zjistit, že ZPMV vynaloží na lázeňskou péči nejvíce peněz vzhledem k jejím celkovým nákladům na zdravotní péči hrazených ze základního fondu. I přesto se ale v rámci ZPMV podařilo v rámci roku 2005 důsledným uplatňováním úsporných opatření náklady na lázně snížit proti předcházejícímu roku o 6,8% v lázeňských léčebnách. V roce 2005 bylo u ZPMV odléčeno pojištěnců při pobytech v rámci komplexní lázeňské péče, průměrná úhrada na odléčeného pojištěnce činila Kč. V příspěvkové lázeňské péči bylo odléčeno pojištěnců při pobytech. Průměrná úhrada na jednoho odléčeného pojištěnce činila 8 702Kč. Nejméně peněz na lázeňskou péči, v porovnání s celkovými náklady, vynaloží VZP. V roce 2005 vynaložila na lázeňskou zdravotní péči tis. Kč a v roce tis. Kč. Důvodem nižších nákladů v roce 2005 jsou nižší počty odléčených pojištěnců. Cena ošetřovacího dne se u lázeňské péče skládá z ceny za ubytování, stravování a léčení za indikaci a z ceny za přírodní léčivý zdroj. Náklady na 1 odléčeného pojištěnce u lázeňské zdravotní péče činily Kč v roce 2005 a Kč v roce U komplexní lázeňské péče činily náklady na 1 odléčeného pojištěnce Kč v roce 2005 a Kč v roce Zvýšení v roce 2005 vzniklo delší dobou léčení dětských pacientů a navýšením ceny stravování dětí a dorostu. Náklady na 1 odléčeného pojištěnce jsou u příspěvkové lázeňské péče v obou letech stejné a činí Kč. Celkem bylo v roce 2005 v lázních odléčeno pacientů. Komplexní lázeňskou péči absolvovalo dospělých pacientů a dětí a dorostu. Příspěvková lázeňská péče byla poskytnuta dospělým pacientům a 69 dětem a dorostu. Nejvíce dospělých pacientů bylo odléčeno na nemoci pohybového ústrojí a nemoci oběhového ústrojí. Dětí a dorostu bylo nejvíce odléčeno na netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí. Celkový počet odléčených se v roce 2005 snížil oproti roku 2004 o pacientů. Klesající počet pacientů u komplexní lázeňské péče ovlivňuje menší zájem mladší populace o lázeňské léčení, ale také zodpovědný přístup revizních lékařů při schvalování návrhů. Pokles pacientů léčených 29

34 v rámci příspěvkové lázeňské péče lze dát do souvislosti s dalším růstem cen za ubytování a stravování v lázních, neboť vyšší věkové skupiny pacientů tyto zvýšené náklady finančně zatěžují. Příčinou nižšího počtu dětských a dorostových pacientů je stále menší zájem o lázeňské léčení během školního roku. 25 V poslední řadě se podívám na VoZP, u které bylo v roce 2005 léčeno 772 dětí, pojištěnců na komplexní a na příspěvkovou lázeňskou péči. Průměrné náklady na jednoho léčeného pojištěnce v lázních tak za rok 2005 činily Kč. Všechny tyto údaje o lázeňské péči v rámci vybraných zdravotních pojišťoven jsou přehledně zobrazeny v tabulce č. 18. Tabulka č. 18: Vybrané ukazatele lázeňské péče v roce 2005 Celkový počet odléčených pojištěnců / % z celkového počtu pojištěnců Počet pojištěnců komplexní lázeňské péče Počet pojištěnců příspěvkové lázeňské péče VZP / 1,30% VoZP / 1,59% ZPMV / 1,58% Zdroj: Výroční zprávy vybraných zdravotních pojišťoven pro rok 2005 (VZP str. 73, VoZP str. 28, ZPMV str. 31) Tabulka č. 18 zobrazuje informace o lázeňské péči, které jsem už komentovala výše. Jediný ukazatel, který jsem do tabulky přidala je ukazatel - kolik procent představuje počet odléčených pojištěnců z celkového počtu pojištěnců dané zdravotní pojišťovny. Jak můžu z tabulky vidět, tak největší % odléčených pojištěnců z celkového počtu pojištěnců má VoZP a to 1,59%. Naopak nejméně VZP (1,30%). 25 Číselné údaje z Výroční zprávy VZP pro rok