Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 5. schůze

Transkript

1 10. funkční období Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 5. schůze

2

3 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 10. funkční období Těsnopisecká zpráva 5. schůze

4

5 Pořad 5. schůze 1. Senátní tisk č. 377 Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Akta Světové poštovní unie, podepsaná na 25. Kongresu Světové poštovní unie 2. Senátní tisk č. 16 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 3. Návrh usnesení Senátu k případu odebraných dětí Davida a Denise Michalákových norským úřadem pro ochranu dětí Barnevernet a umístění obou dětí do pěstounských rodin v Norském království 4. Senátní tisk č. 19 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 5. Senátní tisk č. 22 Závěry z jednání Evropské rady konané ve dnech prosince Evropský senátní tisk č. K 147/09 Zpráva Komise - Výroční zpráva za rok 2013 o vztazích Evropské komise s vnitrostátními parlamenty Evropský senátní tisk č. K 148/09 Zpráva Komise - Výroční zpráva za rok 2013 o subsidiaritě a proporcionalitě 7. Senátní tisk č. 18 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů 8. Senátní tisk č. 19 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 9. Senátní tisk č. 17 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů 10. Senátní tisk č. 369 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, podepsaný v New Yorku dne 23. června Senátní tisk č. 368 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní, které byly podepsány v Praze dne 25. září Senátní tisk č. 15 Návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů) 1

6 10. funkční období Obsah 5. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 14. ledna Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch Senátor Petr Vícha... 1 Senátor Jaromír Jermář... 2 Senátorka Zuzana Baudyšová... 2 Senátorka Zuzana Baudyšová... 2 Senátorka Zuzana Baudyšová Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Akta Světové poštovní unie, podepsaná na 25. Kongresu Světové poštovní unie (senátní tisk č. 377)... 3 Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek... 3 Senátor František Bradáč... 4 Senátor František Bradáč... 4 Senátor Zdeněk Brož Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 16)... 5 Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová... 5 Senátor Radko Martínek... 7 Senátor Miloš Malý... 8 Senátor Jaromír Strnad... 8 Senátor Radko Martínek... 9 Senátorka Eva Syková Senátor Martin Tesařík Senátor Petr Bratský Senátor Jan Horník Senátor Václav Hampl Senátor Stanislav Juránek Senátor Jiří Čunek Senátor Miloš Malý Senátor Miloš Malý Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Místopředseda Senátu Ivo Bárek Senátor Petr Vícha Senátor Petr Vícha Senátor Petr Vícha Senátor Martin Tesařík I

7 Senátorka Jitka Seitlová Senátor Petr Bratský Senátorka Zdeňka Hamousová Senátor Stanislav Juránek Senátor Jiří Čunek Senátor Miloš Malý Senátor Jan Horník Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jaroslav Kubera Senátorka Zdeňka Hamousová Senátor Radko Martínek Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Senátor Martin Tesařík Senátor Stanislav Juránek Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Návrh usnesení Senátu k případu odebraných dětí Davida a Denise Michalákových norským úřadem pro ochranu dětí Barnevernet a umístění obou dětí do pěstounských rodin v Norském království Senátorka Zuzana Baudyšová Senátorka Zuzana Baudyšová Senátorka Zuzana Baudyšová Ministr ČR Jiří Dienstbier Ministr ČR Jiří Dienstbier Senátorka Zuzana Baudyšová Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Senátorka Eva Syková Senátorka Eva Syková Senátor Peter Koliba Senátor Jiří Oberfalzer Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Tomáš Grulich Senátorka Zuzana Baudyšová Senátorka Zuzana Baudyšová Senátorka Zuzana Baudyšová Senátorka Zuzana Baudyšová Senátorka Zuzana Baudyšová Senátorka Zuzana Baudyšová Senátorka Milada Emmerová Senátor František Bublan Senátorka Alena Dernerová Senátor Miloš Malý Ministr ČR Jiří Dienstbier II

8 Senátorka Zuzana Baudyšová Senátorka Zuzana Baudyšová Senátorka Zuzana Baudyšová Senátorka Zuzana Baudyšová Senátorka Zuzana Baudyšová Senátorka Zuzana Baudyšová Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská Senátor Miroslav Nenutil Senátorka Zdeňka Hamousová Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 19) Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátor Pavel Eybert Senátor Petr Šilar Senátor Pavel Eybert Senátor Petr Šilar Senátor Jan Horník Senátor Petr Gawlas Senátorka Jitka Seitlová Senátor Václav Hampl Senátorka Eva Syková Senátor Jiří Dienstbier Senátor Radko Martínek Senátor Jaroslav Kubera Ministr ČR Jiří Dienstbier Senátor Václav Láska Senátor Jaroslav Doubrava Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jan Horník Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady konané ve dnech prosince 2014 (senátní tisk č. 22) Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Senátor Václav Hampl Senátor Jan Hajda Výroční zprávy Komise za rok 2013 (Zpráva o vztazích EK s vnitrostátními parlamenty, Zpráva o subsidiaritě a proporcionalitě) (evropský senátní tisk č. K 147/09, č. K 148/09) Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka Senátor Václav Hampl Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka III

9 7. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 18) Senátor Martin Tesařík Senátor Miroslav Nenutil Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 19) Senátor Jaroslav Kubera Senátor Miloš Malý Senátorka Jitka Seitlová Senátor Petr Gawlas místopředseda Senátu Přemysl Sobotka Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátor Pavel Eybert Senátor Pavel Eybert Senátor Pavel Eybert Senátor Pavel Eybert Senátor Pavel Eybert Senátorka Jitka Seitlová Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátor Pavel Eybert Senátor Pavel Eybert Senátor Pavel Eybert Senátor Pavel Eybert Senátor Pavel Eybert Senátor Pavel Eybert Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 17) Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátor Radko Martínek Senátor Jan Veleba Senátor Pavel Eybert Senátor Peter Koliba Senátor Petr Gawlas Senátorka Jitka Seitlová Senátor Pavel Eybert Senátor Miloš Malý Senátor Jan Horník Senátorka Zdeňka Hamousová Senátor Miroslav Nenutil Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátor Radko Martínek IV

10 Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Senátor Radko Martínek Další část schůze řídil místopředseda Senátu Ivo Bárek Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání, podepsaný v New Yorku dne 23. června 2011 (senátní tisk č. 369) Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátor Martin Tesařík Senátor Hassan Mezian Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní, které byly podepsány v Praze dne 25. září 2014 (senátní tisk č. 368) Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Senátor Leopold Sulovský Senátor Hassan Mezian Senátor Stanislav Juránek Senátor Petr Vícha Návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů) (senátní tisk č. 15) Ministr obrany ČR Martin Stropnický Senátor Josef Táborský Senátor Stanislav Juránek Senátor Martin Tesařík Senátor Jiří Oberfalzer Senátor Jaroslav Doubrava Senátor Jiří Burian Senátorka Jitka Seitlová Senátorka Eva Syková Senátor Jaroslav Kubera Senátor Josef Táborský V

11 VI

12 Těsnopisecká zpráva z 5. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 14. ledna 2015 (Jednání zahájeno v 9.03 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté. Vítám vás na 5. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Prosím vás všechny, abyste ukončili své osobní rozhovory a věnovali se pouze a jen pořadu této schůze. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru - podle 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve čtvrtek 18. prosince Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Eliška Wagnerová, Tomáš Jirsa a Daniela Filipiová. Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Připomínám, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. Prosím organizační pracovníky, aby zklidnili prostředí v předsálí. Nyní - podle 56, odst. 4 - učíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovatelkami 5. schůze Senátu byly senátorky Zuzana Baudyšová a Emilie Třísková. Má někdo z vás připomínky k mému návrhu? Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. V okamžiku hlasování č. 1 registrováno 64 senátorek a senátorů, kvorum 33, pro návrh se vyslovilo kladně 62, proti nikdo. Návrh byl schválen. Ověřovatelkami této schůze byly určeny senátorky Zuzana Baudyšová a Emilie Třísková. Nyní přistoupíme k schválení pořadu 5. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Prosím pana předsedu klubu, senátora Petra Víchu. Senátor Petr Vícha: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Přeji všem dobrý den. Obdržel jsem informaci od premiéra vlády ČR, kterého původně v bodech 3 a 4 měl zastoupit Jiří Dienstbier z důvodu jednání vlády, že pan premiér přijde dnes na jednání Senátu po ukončení jednání vlády. Žádá o zařazení bodu 3 a 4, senátní tisk č. 22 a senátní tisky K 147/09 a 148/09 pevně zařadit na hodin. Děkuji. 1

13 Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jaromír Jermář. Senátor Jaromír Jermář: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Já bych požádal o vyřazení bodu 13, což je návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma "Science centra a jejich význam pro rozvoj ČR", po upřesnění seznamu zvaných účastníků bychom předložili návrh na zařazení až na příští plénum. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí paní kolegyně, senátorka Zuzana Baudyšová. Senátorka Zuzana Baudyšová: Vážený pane předsedo, vážení místopředsedové, vážení kolegové. Dovoluji si požádat, aby bod dnešního programu č. 11 byl zařazen po pevných bodech dopoledního programu. Důvodem je, a týká se to i mé funkce ověřovatelky, že musím před 19. hodinou odejít za dalšími povinnostmi. Předseda Senátu Milan Štěch: Dobře. Takže jako další pevně zařazený bod dopoledního jednání. Rozumíme tomu všichni. Děkuji. moc. Senátorka Zuzana Baudyšová: Na konec dopoledního programu. Děkuji Předseda Senátu Milan Štěch: Já si to jenom ujasním. Takže to bude jako 3. bod dopoledního jednání, paní kolegyně, protože máme jedničku, dvojku, třetí bude tento bod, ano? Senátorka Zuzana Baudyšová: Ano, děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Tak. Má ještě někdo nějaký návrh na změnu a doplnění pořadu této schůze? Není tomu tak. Takže děkuji. Můžeme přistoupit k hlasování o jednotlivých návrzích na změnu pořadu této 5. schůze. V současné době je nás přítomno 67, kvorum pro přijetí je 34. První návrh byl, aby se body 3 a 4, které předkládá předseda vlády, zařadily pevně na odpolední část jednání, a to na čas hodin. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 2, registrováno 69, kvorum 35, pro návrh 62, proti 5. Návrh byl schválen. Další návrh byl návrh kolegy Jermáře, abychom vypustili bod č. 13. Všem jasno? Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 3, registrováno 70, kvorum 36, pro návrh 69, proti nikdo. Návrh byl přijat. Poslední návrh byl návrh paní senátorky Baudyšové, aby se bod č. 11 zařadil pevně jako třetí bod dopoledního jednání. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 4, registrováno 71, kvorum 36, pro návrh 64, proti 1. Návrh byl schválen. Teď jsme tedy se vypořádali s návrhy na změnu. 2

14 Nyní budeme hlasovat o pořadu 5. schůze Senátu, ve znění předchozích 3 hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 5, registrováno 71, kvorum 36, pro návrh 70, proti nikdo. Návrh byl schválen. Takže máme přijatý pořad této schůze, tím se budeme řídit. Přistoupíme k prvnímu bodu našeho pořadu, a to je 1. Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Akta Světové poštovní unie, podepsaná na 25. Kongresu Světové poštovní unie (senátní tisk č. 377) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č Úvodní slovo k němu přednese pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, kterého mezi námi vítám, a zároveň mu uděluji slovo. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych stručně představil vládní návrh, kterým se předkládají PČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Akt Světové poštovní unie, podepsaných na 25. Kongresu této mezinárodní vládní organizace, zařazené do systému odborných organizací OSN. Hlavním posláním Světové poštovní unie je zajistit mezinárodní poštovní styk mezi jejími 192 zeměmi. Pravidla tohoto styku jsou upravena mnohostrannými smluvními dokumenty, které se souhrnně nazývají Akta Unie. Akta stanoví podmínky pro výměnu listovních zásilek, balíků a poštovních poukázek, odpovědnost v případě ztrát a poškození zásilek atd. Prakticky naplňováním obsahu Akty v ČR je pověřena Česká pošta, státní podnik, na základě zákona o poštovních službách, který ukládá držiteli poštovní licence mimo jiné zajišťovat i mezinárodní poštovní služby v souladu s Akty Světové poštovní unie jako jednu ze základních poštovních služeb. Uzavřené smlouvy mají charakter mezinárodních prezidentských smluv a zplnomocněným představitelem ČR byly podepsány s výhradou jejich ratifikace. Změny projednané a schválené na 25. Kongresu se týkají generálního řádu Světové poštovní unie, jednacího řádu Kongresu Světové poštovní úmluvy a ujednání o poštovních peněžních službách. Jejich obsah byl podrobněji představen při jednání ve výborech. Texty Akt Světové poštovní unie, které jsou přílohou dnes projednávaného senátního tisku, nepřináší pro ČR žádné komplikace. VHZD a VZVOB, které Akta projednaly, svými usneseními doporučily Senátu dát souhlas k jejich ratifikaci. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane ministře. Máte k dispozici místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal VZVOB. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 377/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Zdeněk Brož. Garančním výborem je VHZD. Tento výbor přijal 3

15 usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 377/2. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor František Bradáč. Prosím. Senátor František Bradáč: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové. Pan ministr už ve svém vystoupení uvedl předkládaný bod. Já už nebudu opakovat věci, které on už zde zmínil. Přistoupím tedy rovnou k návrhu usnesení, které přijal VHZD na své schůzi 16. prosince. Usnesení zní: Po úvodním slově zástupce předkladatele Karla Novotného, náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR, po zpravodajské zprávě senátora Františka Bradáče, kterou přednesl senátor Petr Šilar, a po rozpravě výbor: 1. Doporučuje Senátu PČR dát souhlas k ratifikaci Akt Světové poštovní unie podepsaných na 25. Kongresu Světové poštovní unie. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Františka Bradáče. 3. Pověřuje předsedu výboru, senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Předseda Senátu Milan Štěch: Všechno? Senátor František Bradáč: Ano. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB, pan senátor Zdeněk Brož. Senátor Zdeněk Brož: Není potřeba. Předseda Senátu Milan Štěch: Není potřeba. To znamená, že zpráva je společná. Tak. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí. Takže rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan ministr si nepřeje vystoupit. Pan garanční zpravodaj také ne. Tudíž můžeme přistoupit k hlasování, neboť usnesení obou dvou výborů jsou shodná. Budeme hlasovat o návrhu, že Senát dává souhlas k ratifikaci. Budeme hlasovat o návrhu Senát dává souhlas k ratifikaci Akta Světové poštovní unie, podepsaných na 25. Kongresu Světové poštovní unie. V sále je přítomno 71 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 36. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 6, registrováno 71, kvorum 36, pro návrh 64, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji panu ministrovi a děkuji i zpravodajům. Následujícím bodem je 4

16 2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 16) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 16. Návrh uvede ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Byl jsem upozorněn, že je mezi námi poprvé. Je to tak? Takže paní ministryni ještě jednou blahopřeji a přeji jí hodně úspěchů v její náročné práci. Také jí přeji, aby v Senátu nalezla přívětivé prostředí. Nyní vás, paní ministryně, prosím, abyste nás s návrhem zákona seznámila. Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Děkuji za velice příjemné přivítání, pane předsedo. Já bych vám chtěla představit novelu zákona o veřejných zakázkách. Vládní návrh zákona, jehož znění vláda ČR schválila na svém jednání 3. září 2014, a který schválila Poslanecká sněmovna dne 12. prosince 2014, je předkládán v souvislosti s potřebou změn zákona právě č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Jedná se o změny dílčího charakteru, proto nebyl předkládaný návrh zákona obsažen ani v plánu legislativních prací vlády na rok Novela byla předložena k projednání ÚPV Senátu, VUZP a VHZD. Já bych ve svém úvodním slově ráda zmínila, že tato novela je opravdu pouze dílčí novelou. Tato novela je z mé strany, z mého pohledu, nadbytečným krokem v rámci přípravy i nového zákona o veřejných zakázkách, a tato novela má opravdu řešit pouze dílčí změny, které navrhuje. Já bych vám ráda zmínila právě ty klíčové změny, které jsou v novele obsaženy ze strany ministerstva pro místní rozvoj, které považujeme v tuto chvíli za klíčové, a ne jiné. Jedná se o to, že jsme rozšířili demonstrativní výčet kritérií hodnocení nabídek o možnost hodnotit také organizaci, kvalifikaci a zkušenosti pracovníků, kteří se podílejí na plnění veřejné zakázky, upravili jsme formulační úpravu ustanovení upravující podmínky pro zadávání dodatečných stavebních prací a dodatečných služeb bez navýšení hodnoty z 20 % výše. Zrušili jsme povinnost zrušit zadávací řízení za situace, kdy zadavatel obdržel pouze jednu nabídku. Tady bych ráda informovala, že se jedná zhruba o 10 % všech zakázek veřejných zadavatelů v ČR, nicméně těch 10 % je v hodnotách miliard a miliard korun, protože pokud se zruší výběrové řízení, které se připravovalo například 2 roky včetně projektové dokumentace, a nelze připustit jednu nabídku, tak toto je jedním z problémů, kde opravdu se například nedají čerpat ani evropské fondy, musí se udělat nové výběrové řízení. Toto je z mého pohledu jedna z klíčových změn, které tato novela přináší. Dále jsme upravili části zákona týkající se výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. Upravili jsme citlivé činnosti tak, kdy by došlo k vyjmutí funkce člena hodnotící komise z citlivé činnosti, zrušili jsme ustanovení zákona 5

17 upravující seznam hodnotitelů a zrušili jsme povinnost předkládat oponentní odborné vyjádření k odůvodnění významných veřejných zakázek. Přijetí navrhovaných změn nebude mít negativní dopady na transparentnost zadávání veřejných zakázek. V rámci projednání návrhu v Poslanecké sněmovně pak byly do znění novely zapracovány následující pozměňovací návrhy, s jejichž zněním ministerstvo pro místní rozvoj vyjádřilo souhlas. Souhlas jsme vyjádřili pouze s několika poslaneckými návrhy, s ostatními jsme nesouhlasili a Poslaneckou sněmovnou neprošly. Vyjádřili jsme souhlas k elektronizaci komunikace s ÚOHS. Tato změna má přinést i zrychlení komunikace s ÚOHS a má přinést právě také zjednodušení i ze strany veřejných zadavatelů vůči ÚOHS. V rámci poslaneckých návrhů došlo také ke stanovení účinnosti zákona dnem jeho vyhlášení, což je také jeden z pozměňovacích návrhů i výborů Senátu, což se bude měnit. Dále jsme upravili posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny v rámci elektronické aukce. Přistoupili jsme na možnost předkládat diplomy v rámci kvalifikačních předpokladů v latinském jazyce. Tady se jedná především o Univerzitu Karlovu, která dává diplomy pouze v latině. Osobně považuji za velkou byrokracii, pokud zákon neumožní předkládat zákony v latinském jazyce. VUZP a zároveň hospodářský výbor přinesl některé pozměňovací návrhy. Já bych se ve svém úvodním slově k nim ráda přímo vyjádřila, než bude připuštěna i obecná rozprava, abyste znali názor ministerstva pro místní rozvoj. Chtěla bych zopakovat, že se jedná o dílčí novelu. Nejedná se o nový zákon, nejedná se ani o verzi novely, která má z nějaké části suplovat to, co má přijít za rok. Já bych ve svém úvodním slově ještě chtěla zmínit, že nový zákon připravujeme časově tak, aby do 18. dubna 2016 byl v účinnosti. Čekají nás předtím veškeré legislativní kroky. Na vládu tento zákon chystám předložit maximálně do června tohoto roku. Půl roku jsem vytvořila různá kolegia, platformy, abychom se o něm bavili. Nový zákon nevzniká jen tak z popudu ministerstva pro místní rozvoj, vzniká na základě toho, že ČR jako členský stát EU musí transponovat evropskou směrnici o veřejných zakázkách. A právě účinnost musí být dva roky poté, co směrnice vstoupila v platnost. Opakuji, je to duben 2016 u nového zákona. Proto bych zde chtěla apelovat i u vás v Senátu, abychom měli všichni na vědomí, že tato novela, o které zde dneska debatujeme, by měla být schválena co nejdříve, aby umožnila alespoň otevření těch pěti věcí, o kterých jsem hovořila. Nový zákona přinese samozřejmě spoustu jiných věcí. V hospodářském výboru došlo k několika návrhům změn. Já bych se chtěla ve svém úvodním slově přímo vyjádřit. Je požadavek, aby v názvu zákona bylo vypuštěno slovo a zákonné opatření Senátu, kterým se mění zákon o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Tady bych chtěla zmínit, že jde o legislativně technickou věc a ministerstvo pro místní rozvoj má za to, že návrh je celkem nadbytečný, směřuje pouze k formální úpravě a nepovažujeme ho úplně za nutný právě ho měnit. Dalším návrhem je označení části I., včetně nadpisu - zcela vypustit. Zde to považujeme také jako za formálnost a navrhujeme s tímto nesouhlasit. 6

18 Co ale považujeme za klíčové, je další pozměňovací návrh, který říká, že by se měli sčítat méněpráce a vícepráce právě v rámci těch dvaceti procent, které nyní zákon o veřejných zakázkách umožňuje. K této věci bych ráda zmínila pár informací. Sčítání méněprací a víceprací přinese to, že může dojít ke změně celého předmětu veřejné zakázky. Tato záležitost je velice nebezpečná pro zadavatele a především následné kontroly. Pokud toto bude odsouhlaseno do této novely, která je pouze dílčí a technického rázu, jak jsem zmínila; klíčové je, že rušíme - rušit zadávací řízení s jednou nabídkou. Rozšiřujeme hodnotící kritéria, tak součet méněprací a víceprací vyžaduje debaty, a především nastavení kontrolních mechanismů vůči této změně. Jak zmiňuji, že to velice nebezpečné, aby toto bylo odsouhlaseno právě v této novele. Můžeme se o tom bavit v novém zákoně, ale tato novela vůbec nemá za smysl měnit věcně celý zákon. Takže toto bych zde chtěla zmínit na úvod. Samozřejmě očekávám, že k tomu bude obecná rozprava a následně se k tomu vyjádřím dále. Toto považuji osobně jako za velice nebezpečné, pokud toto bude schváleno v této novele. Následně MMR bude muset dělat výkladové středisko na všechny pozměňovací návrhy a já potřebuji kapacitu svých lidí na přípravu nového zákona. Takže znovu říkám. Tato novela nemusela být. Máme ji tady na stole. Je nutné ji schválit co nejdříve v rámci těch dílčích změn, které MMR navrhuje. V závěru bych chtěla zmínit, že bych chtěla poděkovat i právě všem výborům, které se velice konstruktivně podívaly na tuto novelu a jsem připravena debatovat právě o vašich návrzích, právě o těch pozměňovacích. Děkuji vám za slovo. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, paní ministryně, a prosím, využijte místa u stolu zpravodajů. Návrh projednal ÚPV. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 16/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Malý. Návrh projednal VHZD, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 16/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaromír Strnad. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk číslo 16/1 a zpravodajem výboru je pan senátor Radko Martínek, kterého nyní prosím, aby se ujal slova a seznámil nás se zpravodajskou zprávou. Senátor Radko Martínek: Děkuji. Pane předsedo, paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Já bych se v této chvíli omezil pouze na usnesení výboru pro veřejnou správu a životní prostředí. Jinak odkazuji na to, že jsem vám dnes ráno rozeslal do vašich ových adres zdůvodnění pozměňovacích návrhů k bodu, nebo k sněmovním tiskům 16 i 17, tak, abychom zkrátili věci; jsou tam podrobná zdůvodnění všech pozměňovacích návrhů, které výbor pro veřejnou správu a životní prostředí přijal. S tím, že bych se potom přihlásil do obecné rozpravy a uvedl bych některé věci, které by potom navazovaly na to, co tady řekla na začátku v úvodním slově paní ministryně. Tedy k tomu, co přijal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Po úvodním slově paní ministryně a po mé zprávě přijal výbor následující usnesení: Doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky 7

19 s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohy tohoto usnesení. Za druhé - určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu České republiky senátora Radko Martínka a za třetí - pověřuje předsedu výboru senátora Miloše Vystrčila, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu České republiky. Takže prozatím děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Já vám také děkuji, pane senátore, a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV pan senátor Miloš Malý. Ano. Pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Malý: Pane předsedo, paní ministryně, dámy a pánové. ÚPV se zabýval tímto vládním návrhem změny zákona. Já se také omezím jenom na přečtení našeho usnesení, a potom bych se přihlásil do debaty, protože jsem tam sám navrhoval nějaké pozměňovací návrhy a byl jsem přesvědčen ze strany navrhovatele, to je zástupce ministerstva pro místní hospodářství, že tento návrh je v rozporu s právem unijním, takže jsme čekali na stanovisko, které z ministerstva přijde. Byly dány alternativní návrhy, jak se vypořádat právě s 23 odst. 7 písm. a) bod 3, tak aby byl funkční pro zadavatele, protože my děláme zákon a upravujeme zákon pro zadavatele, nikoliv pro dodavatele služeb a staveb. ÚPV po projednání doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit předložený návrh, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem výboru pro jednání a schůzi Senátu senátora Miloše Malého a pověřuje předsedu výboru senátora JUDr. Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Díky za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. A táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pan senátor Jaromír Strnad. Ano. Pane senátore, máte slovo. Senátor Jaromír Strnad: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, milí kolegové. Já jsem vás původně chtěl seznámit s pozměňovacími návrhy, které přijal náš výbor. Udělala to za mě paní ministryně - a já jí za to děkuji. Já se také omezím jenom na to, abych vás seznámil s usnesením, a to konkrétně s 35. usnesením výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor za prvé - doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Za druhé - určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada a za třetí - pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. A ptám se, zda někdo navrhuje podle 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Takže otevírám obecnou rozpravu. Jako první se přihlásil pan senátor Radko Martínek, připraví se paní senátorka Eva Syková. 8

20 Senátor Radko Martínek: Děkuji, pane předsedo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové. Tento návrh zákona, jak tady sdělila již paní ministryně, tak je pouze dílčí novelou. Zákon, který se teprve připravuje a který bude zásadní, tak zatím nemáme v paragrafovaném znění, takže se lze těžko k němu vyjadřovat. Já bych jenom si dovolil využít této příležitosti a reagovat na to, co říkala paní ministryně a požádat ji, aby pamatovala na to, že tento zákon musí přijít do Senátu v takovém období, aby byl dostatek času na jeho projednání. Pokud by to mělo nabýt účinnosti 18. ledna, tak by to znamenalo, že by to zase přišlo na přelomu roku a zase bychom byli v presu, jestli to do konce roku schválit anebo neschválit atd. A to by určitě při významu tohoto zákona nebylo dobré. Prosím tedy a apeluji na MMR, aby Senát měl dostatek času na projednání tohoto zákona a aby ministerstvo případně reagovalo i na prodlužování jednání o tomto zákoně v Poslanecké sněmovně. Protože to určitě nebude jednoduchá novela, a protože jsem to sám absolvoval kdysi, tak vím, že paní ministryně nebude vůbec ve snadné situaci a bude podrobena nejrůznějším nátlakovým aktivitám. Udržet zákon v rozumném stavu, bude opravdu složitá záležitost. Nicméně, musím se vyjádřit k tomu, co tady řekla na začátek, protože v usnesení našeho je upozorněno na to, na co upozorňuje legislativa Senátu. S tím, že je zcela zřejmé, že zákon měl být původně schválen do konce roku. Schválen nebyl. Tím některé články právě toho zákonného opatření Senátu vstoupily 1. ledna v platnost. Tento zákon, pokud bychom to nechali takto, tak je přímo retroaktivitou, protože prostě bohužel do konce roku schválen nebyl, a já nemůžu, bohužel, je mi to líto, souhlasit s výkladem ministerstva, že se jedná o v zásadě legislativně technickou záležitost. To znamená, že budu navrhovat, abychom vrátili, přestože bych to za normální situace neměl v úmyslu, ale budu navrhovat, abychom vrátili tento návrh zákona zpět s pozměňovacími návrhy, které tvoří jeden celek, které právě přímou retroaktivitu odstraňují. On ten zákon, nebo projednání zákona se příliš nezpomalí, protože v podstatě Poslanecká sněmovna bude mít právo nebo možnost ho projednat hned ještě prakticky v lednu. To znamená, že k nějakému zpoždění výraznějšímu už nedojde. Ono tady došlo bohužel k zpoždění zákona, protože novela už měla být přijata v zásadě někdy na podzim tohoto roku, podle původních úmyslů ministerstva. Takže to je jedna věc. Druhá věc, na kterou bych si dovolil upozornit já jsem všem členům výboru rozeslal, protože mi včera, resp. dnes ráno došlo z ministerstva financí při projednávání na hospodářském výboru, tam byli shodou okolností zástupci Ministerstva financí a upozornili na problémy víceprací a méněprací z hlediska stanoviska Evropské komise. Takže všem členům našeho výboru jsem rozeslal to, co mi přišlo z ministerstva financí, a pokud jednotlivé kluby se s ním budou chtít seznámit, tak odkazuji na své členy v tomto výboru. Mám-li shrnout to, co je obsaženo ve stanovisku, nebo to, co vyhledali urychleně na ministerstvu financí tak z toho vyplývá, sice nevyplývá to, že by a priori Evropská komise byla proti započítávání méněprací a víceprací, ale na druhé straně se jí nelíbí zejména praxe v ČR, která se týká skutečnosti, že vícepráce mohou nastat jedině tehdy, jestli nastanou záležitosti, které nemohl zadavatel předem předvídat. A ve stanoviscích Evropského účetního dvoru a v některých auditních zprávách atd. vyjadřuje právě Evropská komise nespokojenost tím, jak je tato záležitost pojímána v rámci ČR. Navíc je upozorňováno na to, že Evropská komise k tomuto nemá zatím přesné stanovisko, není tedy přesně řečeno, co to jsou vícepráce a méněpráce. To 9

21 znamená, že kontrolní orgány mají v zásadě volný výklad v této záležitosti a jediné, co existuje je stanovisko, nebo stanovisko ÚOHS, které tam máte citováno. Stanovisko ÚOHS, když si to přečtete, tak je to konkrétní činností. Zase z něho nevyplývá to, že by a priori nemohly být méněpráce a vícepráce. Nicméně upozorňuje na celou řadu problémů, a z tohoto důvodu budu souhlasit, nebo musím souhlasit s tím, co tady říkala paní ministryně, že v této chvíli teď, bez ohledu na to, abychom promysleli všechny souvislosti s tím spojené, tak asi nelze, přestože je to logické, přestože by se mi ten pozměňovák líbil, tak si myslím, že není možné ho v této chvíli přijmout. Protože jsou s ním spojená řada problémů, které je potřeba vyjasnit. Je o tom potřeba zcela určitě jednat s Evropskou komisí a dovoluji si jenom upozornit, že tento zákon je zcela stěžejní, který sleduje Evropská komise velmi pečlivě. Řekl bych, že to je zákon, na které Evropské komisi nejvíce záleží, protože to je zákon, který vlastně umožňuje volný obchod, nebo pohyb služeb a činností v rámci Evropské unie. Takže tam příliš manévrovací prostory ČR jako taková nemá a mohla by poměrně rychle narazit na nějaké stanovisko Evropské komise a mohli bychom nechtěně udělat víc problémů, než užitku. Takže to je ten důvod, proč nebudu souhlasit s pozměňovacím návrhem z hospodářského výboru, který byl přednesen. Vám to doporučuji taktéž. Vím, že jsou avizovány některé další záležitosti. Samozřejmě, že do výše padesáti procent více prací Evropské komisi v zásadě nic nevadí, protože jednak tedy je to běžná praxe, doposud navíc v nové směrnici je tato praxe znovu obsažena, dokonce ještě dále zvýrazněna, takže tam samozřejmě na Evropskou komisi nenarazíme, nicméně i v této oblasti bych prosil o uvážlivost tak, abychom, dejme tomu, navrhli nějaké rozumné kompromisní řešení, které by řešilo problém, který reálně existuje. A to je, že kontrolní orgány velmi bazírují na těch méněpracích, vícepracích; a celá řada investorů se dostává do vážných potíží, což by šlo vyřešit, dejme tomu, mírným zvýšením celkové výše víceprací oproti dvaceti procentům. Jinak dvacet procent nemá nikdo z EU. Nejblíže nám je Slovinsko, které má třicet procent. Všechny ostatní členské státy mají padesátiprocentní možnost navýšení s tím ale, že upozorňuji, že je tam problém, že je potřeba vždycky zdůvodnit, že to byly věci, s kterými zadavatel nemohl počítat při zadání záležitosti. To znamená, že to je věc, kterou potom Evropská komise při případných sporech posuzuje. Takže mám-li celou záležitost shrnout, budu doporučovat, abychom vrátili návrh zákon zpět Poslanecké sněmovně z důvodů, které jsem řekl; retroaktivity. Pokud budou vzneseny některé další pozměňovací návrhy, tak se k nim posléze vyjádřím. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. A nyní vystoupí paní senátorka Eva Syková a připraví se pan senátor Martin Tesařík. Senátorka Eva Syková: Pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Ráda bych vás požádala o podporu předloženého návrhu dílčí novely. Budete-li pro něj hlasovat, zasloužíte se mj. o to, že výrazně ulehčíte život vědcům, kteří si pořizují specializované přístroje; lékařům. Ale nejen těmto. Ale i účastníkům jiných projektů, jak už zmínila paní ministryně, například ze strukturálních fondů. Jak možná víte, zejména v případě vysoce specializovaných vědeckých lékařských přístrojů se poměrně často stává, že je nabízí jediný subjekt na trhu. V důsledku nešťastné úpravy zákona o veřejných zakázkách - v 84, písm. e) 10

22 bylo opakovaně rušit zadávací řízení, pokud zadavatel obdržel pouze jednu nabídku. Vědcům a výzkumným institucím, lékařským zařízením, to způsobovalo značné organizační a finanční potíže. Poté, co jsme schválili zákonné opatření č. 137/2013, usnadnili jsme vědcům situaci alespoň v tom, že k opakování zadávacího řízení byli nuceni pouze jednou. I jediné opakování zadávacího řízení ale v praxi znamená oddálení plánované investice nejméně o čtvrt roku, vícenáklady v řádu desetitisíců, a někdy dokonce i úplné zmaření investice, pokud je např. nákup přístroje financován z prostředků evropských fondů a z objektivních důvodů nelze prodloužit dobu realizace projektu. Nyní se konečně navrhuje úplné zrušení uvedeného písm. e) v 84. Považuji za krok správným směrem a děkuji vládě i sněmovně, že k němu dospěly. Prosím vás, abychom to dnes udělali také tak. Ve svých veřejných vystoupeních opakovaně upozorňuji na nadměrnou administrativní zátěž, jíž jsou čeští vědci vystaveni. Schválení této novely tuto zátěž alespoň trochu sníží. Pokud budou přijaty pozměňovací návrhy, bylo by nešťastné, kdyby prodloužily účinnost této novely. Jak jsme již slyšeli, k tomu dojít nemusí. A proto se přimlouvám, abychom hlasovali pro minimum pozměňovacích návrhů, jak tady budou předneseny, a tato novela mohla být urychleně schválena. Zvláště proto, jak paní ministryně zmínila, podrobné a další problémy potom budou uplatněny v zákonu, který by měl být předložen do června. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, paní senátorko. Vystoupí nyní pan senátor Martin Tesařík. Připraví se pan senátor Petr Bratský. Senátor Martin Tesařík: Vážený pane předsedo, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já jsem se přihlásil do obecné rozpravy. Můj příspěvek úzce navazuje na vystoupení mého předřečníka, pana kolegy Martínka, který ve svém vystoupení se částečně zmínil záležitostmi víceprací, méněprací. Nakonec o tom také hovořila paní ministryně. Musím říct, že její zdůvodnění víceprací, méněprací, že přináší nebezpečí, že může dojít k celkové změně předmětu výstavby, tak s tím nesdílím. Určitě víme, že v zásadě vícepráce se víceméně stávají v okamžiku, kdy se staví nějaký objekt, ke kterému musí být stavební povolení. Stavím-li podle stavebního povolení dům třeba s pečovatelskou službou, nemůže z toho být v závěru díky vícepracím bazén. Musím říct, že skutečně to zdůvodnění paní ministryně v tomto případě neberu. Ale může být samozřejmě a může platit jiné zdůvodnění ohledně toho, že vícepráce či méněpráce mohou být nějakým způsobem konfliktní. Určitě tady také padlo z jejích úst a nakonec i na našem výboru, že není k tomu žádný přesný výklad. Určitě si rádi počkáme na tento výklad. Nicméně mé vystoupení je zaměřeno stejným směrem, chci se dostat ke stejnému cíli, ale jinou cestou. Vám byl rozdán na stůl můj pozměňovací návrh, který se právě této problematiky týká. Je v podstatě velmi jednoduchý. Číslovku 20, to znamená 20 % víceprací, které umožňuje současný zákon, bych navrhoval změnit číslovkou 30, čili 30 %. Reflektuji tak i na vystoupení pana senátora Martínka, který jednak hovořil o tom, že 20% sazbu pouze v EU pouze ČR, že Slovinsko má 30 % s tím, že ostatní země EU mají 50 %. 11

23 Proč ten návrh předkládám, již jsme slyšeli od paní ministryně, že velmi urychleně a sofistikovaně chce připravit nový návrh zákona o veřejných zakázkách, ten důvod je jednoduchý. Tato změna, která je obsažena v tomto pozměňovacím návrhu, může ošetřit celou jednu stavební sezónu roku Myslím si, že to je dostatečný důvod k tomu, abychom tento pozměňovací návrh přijali. Suma sumárum, shrnu-li, nejedná se v tomto pozměňovacím návrhu o žádnou diametrálně odlišnou změnu, kterou bychom vykročili k číslu 50. Druhý důvod je, že předpokládám, že v Poslanecké sněmovně by tento náš pozměňovací návrh mohl být přijat, protože o něm bylo diskutováno, tehdy to bylo o 50 %. To si myslím, že při vědomí, že můžeme ještě ošetřit stavební sezónu roku 2015, je dostatečný důvod. Tolik tedy v obecné rozpravě. Já si potom dovolím následně v podrobné rozpravě načíst ten pozměňovací návrh, který máte v písemné podobě. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Petr Bratský. Připraví se pan senátor Václav Hampl. Senátor Petr Bratský: Přeji všem hezký den, pane předsedo, kolegyně, kolegové, paní ministryně. Rozhodně není slušné a zvlášť ženu hned ráno trápit, zvlášť když je zde prvně. Myslím si, že senátoři to neměli v úmyslu, pouze vzhledem k jakémusi tomu životu v stavebním dění v ČR, k tomu, že několik let máme stavby podvázané díky vlastním zákonům, které jsme si přijali sami, a jsou podstatně hůře nastavené než v jiných zemích EU, naši zem vystavuje do takové situace, která je, ekonomicky řečeno, třeba méně konkurenceschopná. Je to například u toho limitu, který zde už pan kolega Martínek a další zmiňovali. ČR sama si stanovila limit 20 % na vícepráce, zatímco všechny země mimo Slovinska a ČR mají 50 %. Tam se samozřejmě už nehovoří o méněpracích, protože ten limit 50 % je dostatečně velký, aby pokryl nejenom to, že to budou zdůvodněné věci, které nebylo možné předpokládat, ale zároveň ten limit je slušný i na to, že potom není nutné si hrát s čísly o méněpracích, které ale vznikají ne vždy proto, že by se jednalo jenom o inovativní věci. Když ve stavebnictví jde to tempo tak rychle, pokud máte stavbu na 3 a více let, 5leté zakázky nejsou vůbec nenormální, například u velkých tunelů, přemostění, údolí apod. Tam ty technologie jdou tak rychle dopředu, že samozřejmě méněpráce vždy se objeví, vždy se objeví jenom proto, že jsou nějaké inovativní prvky. Ale třeba u zemních prací, kdokoliv něco stavěl, ví, že 10 % není žádná míra, i když jsou perfektně stavby zaměřené, dá se předpokládat, jsou tam řezy podélné i příčné. 10 % v zemních pracích je věc, kdy se může objevit, a velice často se objeví i méněpráce. Je tedy s podivem, a pan kolega Martínek to zmínil, že nikdo z Evropské komise je nezpochybňuje, není stanoveno, že to bylo zakázáno. Je možná obava, že by třeba někdo z kontrol se mohl vyjádřit, že takovou věc neuzná, ale na druhou stranu zase nikde není ani dáno, že se to nesmí. Jsou to jenom obavy. Já ještě upozorním na jednu věc. My se pořád bavíme o stavbách, jako by tady neexistovaly stavby, které by byly bez dotací z EU. Ten zákon musí platit přece pro všechny stavby. Investoři, zvláště obce, ale nakonec někdy i kraje, řadu takových staveb také mají. I ten rok by jim velice pomohl, kdyby jenom pro vnitřní kontroly z ministerstva financí a dalších mohly užívat té radosti, že si třeba někam mohou započítat i méněpráce. 12

24 Říkám to jenom proto, že my jsme včera v hospodářském výboru měli původně návrh ve 2 variantách. Jedna byla varianta 50 % zvýšit limit, druhá byla varianta započetí méněprací. Nakonec jsme byli ujištěni, že ve velké novele, kterou ministerstvo připravuje, již bude limit 50 %. Doufám, že nám to paní ministryně potvrdí, dokonce tam má být i možnost změny smlouvy, což se ještě více blíží tomu, že by mohly být ty obavy ze změny předmětu veřejné zakázky, kterou já osobně považuji za absurdní. V dnešní době hysterie, která vládne z možných trestních oznámení, si nedovedu představit, kdo by si to vůbec dovolil. Ale dejme tomu, že jakási obava existuje. Pokud velká novela má obsahovat, a to podle dikce dokonce z EU, možnosti změny smlouvy, tak pak já osobně budu velice spokojen. Myslím si, že to nebude nadužíváno, ale že to budou opět věci zdůvodněné a samozřejmě dané nějakou možností, která tam v tom zákoně bude za předem daných podmínek. Jestli vládne v Evropské komisi nespokojenost s praxí v ČR, tak já bych řekl, že v českém prostředí vládne ještě víc. Důvodem toho jsou ta četná trestní oznámení a obavy v zastupitelstvech, kdy v některých obcích se dokonce nenajde nikdo, kdo by chtěl jít do funkce starosty, protože ta obava, že bude ještě po mnoha letech trestně stíhán za něco, co rozhodlo zastupitelstvo, případně rada, a pan starosta to podepsal těchto orgánů, je velká. Abych to usnadnil našemu zpravodaji, panu kolegu Martínkovi, kterého si velice vážím už dlouhou dobu, tak si myslím, že když mu navrhnu, že v tom usnesení hospodářského výboru, bod 3, to je ten můj pozměňovací návrh o vícepracích, o něm, že bychom měli hlasovat odděleně. Protože ty ostatní věci již byly také zdůvodněné. Pokud účinnost nemůže být k 1. 1., a prokazatelně není. Když to teď máme tak dobré, legislativně-technické připomínky, které je třeba zapracovat a vrátit sněmovně, myslím si, že Poslanecká sněmovna tuto věc vezme, ministerstvo jistě i s povděkem, odstraní se věci retrospektivy, je to správné. My jsme se pouze domnívali, když už kvůli těmto věcem ten zákon vracíme, tak bychom tam tu malou novelku třeba o těch méněpracích dát mohli, nebo o těch procentech. Já osobně podpořím i 30, i když nevím, proč když v celé Evropě je 50, proč rovnou neřekneme 50 také. Zvlášť když už to bude za rok v té velké novele zapracováno. Ale dejme tomu, možná podléháme také nějakým obavám, že bude ministerstvo muset dělat jakési vyhlášky během roku a uberou paní ministryni ten odborný čas pracovníků na to, aby se mohla věnovat pouze té velké novele. Já bych moc přál, aby se jí věnovali a do půl roku byla předložena. Já se obávám, že to nestačí stejně, ale myslím si, že 30 nebo 50 %, když mimo Slovinska má celá Evropa 50, tak se skoro divím, že tu odvahu nemáme. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. S přednostním právem pan senátor Jan Horník. Omlouvám se, pane senátore Hample. Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegové, kolegyně. Já mám dotaz na paní ministryni, protože už to tady říkal předřečník, mluvil o auditních orgánech. Já se domnívám všeobecně, že jedinou autoritou, která má dle mého právo vyřknout svůj ortel vždy v těch kontrolních mechanismech, je ÚOHS. Bohužel, a bylo tady naznačeno, jak se všichni bojí jakéhokoli auditního orgánu nebo kontrolního orgánu. Já bych chtěl slyšet od paní ministryně, jestli doopravdy ÚOHS je autoritou i směrem k Evropské komisi, nebo to je auditní orgán ministerstva financí, nebo jsou to potom další kontrolní 13