PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2002 IV. volební období. Vládní návrh. na vydání

Transkript

1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2002 IV. volební období 38 Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ZÁKON

2 - 2 - ZE DNE..2002, kterým se mění zákon č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o spotřebních daních Čl. I Zákon č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č.199/1993 Sb., zákona č.325/1993 Sb., zákona č.136/1994 Sb., zákona č.260/1994 Sb., zákona č.148/1995 Sb., zákona č.95/1996 Sb., zákona č.61/1997 Sb., zákona č.303/1997 Sb., zákona č.129/1999 Sb., zákona č.22/2000 Sb., zákona č.241/2000 Sb., zákona č.141/2001 Sb., zákona č.262/2001 Sb., zákona č.493/2001 Sb. a zákona č.255/2002 Sb., se mění takto: 1. V 12c odst. 4 se věta první nahrazuje větou Daň se vrací ve výši Kč/1000 l, to jest ve výši daně, která byla zahrnuta do ceny nakoupených topných olejů, snížené o 560 Kč/1000 l.. 2. V 18 odst. 2 písm. b) se za slovo prodají vkládají slova ; to se netýká výrobků uvedených v 19 odst. 1 písm. i). 3. V 18 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova ; to se netýká výrobků uvedených v 19 odst. 1 písm. i). 4. V 19 se doplňuje odstavec 7, který zní: (7) Za výrobu paliv a maziv se nepovažuje vyskladnění olejů uvedených pod kódy sazebníku až uvedených v odstavci 1 písm. i) získaných výměnou olejů v motorech nebo převodovkách, v transformátorech a v hydraulických zařízeních. Olejem získaným výměnou se pro účely tohoto zákona rozumí získání nejvýše stejného množství oleje, který byl nově vložen odstavec 1 zní: (1) Sazby daně jsou stanoveny takto: Kód Text Sazba daně

3 - 3 - sazebníku 2710 motorové benziny a letecké pohonné hmoty Kč/1000 l benzinového typu podle 19 odst. 1 písm. a) technické benziny podle 19 odst. 1 písm. b) Kč/1000 l střední a těžké plynové oleje podle 19 odst. 1 písm. c) petroleje včetně leteckých podle 19 odst. 1 písm. d) střední, těžké plynové a těžké topné oleje podle 19 odst. 1 písm. e) těžké topné oleje podle 19 odst. 1 písm. f) mazací a ostatní oleje a automobilová plastická maziva podle 19 odst. 1 písm. g) mazací a ostatní oleje podle 19 odst. 1 písm. h) odpadní oleje podle 19 odst. 1 písm. i) Kč/1000 l Kč/1000 l Kč/1000 l 400 Kč/t 0 Kč/1000 l Kč/1000 l Kč/1000 l 2711 zkapalněné plyny podle 19 odst. 1 písm. j) Kč/t zkapalněné plyny podle 19 odst. 1 písm. k) 0 Kč/t stlačené plyny podle 19 odst. 1 písm. l) 0 Kč/m 3 stlačené plyny podle 19 odst. 1 písm. m) 0 Kč/m V 22 odst. 3 se slova Kč/1000 l nahrazují slovy Kč/1000 l. 7. V 22 odst. 4 se slova Kč/1000 l nahrazují slovy Kč/1000 l. 8. V 22 odst. 6 se slova Kč/1000 l nahrazují slovy Kč/1000 l včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22 zní: 28 Sazby daně Sazby daně jsou stanoveny takto: Kód Text Sazba daně sazebníku

4 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod 265 Kč/litr etanolu položkou 2207 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku 2208 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod 265 Kč/litr etanolu položkou 2208 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku s výjimkou destilátů ovocných z pěstitelského pálení 22) líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení 108 Kč/litr etanolu ostatní líh obsažený ve výrobcích uvedených pod 265 Kč/litr etanolu jinou položkou než 2207 a 2208 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku ) 4 zákona č.61/1997 Sb včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22 zní: Sazby daně jsou stanoveny takto: 28 Sazby daně Kód Text Sazba daně sazebníku 2207 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod 265 Kč/litr etanolu položkou 2207 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku 2208 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod 265 Kč/litr etanolu položkou 2208 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku s výjimkou destilátů ovocných z pěstitelského pálení 22) líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení 133 Kč/litr etanolu ostatní líh obsažený ve výrobcích uvedených pod 265 Kč/litr etanolu jinou položkou než 2207 a 2208 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku ) 4 zákona č.61/1997 Sb..

5 V 40 odstavec 1 zní: (1) Sazby daně jsou stanoveny takto: Kód Text Sazba daně sazebníku pevná procentní 2401 tabákový odpad 660,00 Kč/kg 7 % 2402 cigarety 0,44 Kč/kus 22,50 % doutníky, cigarillos 0,44 Kč/kus 5 % 2403 cigaretový tabák nařezaný 660,00 Kč/kg 7 % pro výrobu cigaret tabákový odpad upravený 660,00 Kč/kg 7 % pro kouření tabákové vložky z cigaretového 0,44 Kč/kus 22,50 % tabáku pro ruční výrobu cigaret lulkové, dýmkové, šňupavé 660,00 Kč/kg 7 % a žvýkací tabáky ostatní tabákové výrobky 0,44 Kč/kus 22,50 % v kusech ostatní tabákové výrobky 660,00 Kč/kg 7 %.. v kg 12. V 40 odstavec 4 zní: (4) Minimální sazby daně jsou stanoveny takto: Kód Text Minimální sazba daně sazebníku 2401 tabákový odpad 855,00 Kč/kg 2402 cigarety provazcové a cigarety 0,82 Kč/kus filtrové délky do 70 mm včetně

6 - 6 - cigarety filtrové délky nad 70 mm 0,90 Kč/kus doutníky, cigarillos 0,90 Kč/kus 2403 cigaretový tabák nařezaný 855,00 Kč/kg pro výrobu cigaret tabákový odpad upravený pro kouření tabákové vložky z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret lulkové, dýmkové, šňupavé a žvýkací tabáky 855,00 Kč/kg 0,90 Kč/kus 855,00 Kč/kg ostatní tabákové výrobky v kusech 0,90 Kč/kus ostatní tabákové výrobky v kg 855,00 Kč/kg V 40 odstavec 1 zní: (1) Sazby daně jsou stanoveny takto: Kód Text Sazba daně sazebníku pevná procentní 2401 tabákový odpad 750,00 Kč/kg 10 % 2402 cigarety 0,53 Kč/kus 23 % doutníky, cigarillos 0,53 Kč/kus 5 % 2403 cigaretový tabák nařezaný 750,00 Kč/kg 10 % pro výrobu cigaret tabákový odpad upravený 750,00 Kč/kg 10 % pro kouření tabákové vložky z cigaretového 0,53 Kč/kus 23 % tabáku pro ruční výrobu cigaret lulkové, dýmkové, šňupavé 750,00 Kč/kg 10 % a žvýkací tabáky ostatní tabákové výrobky 0,53 Kč/kus 23 % v kusech

7 - 7 - ostatní tabákové výrobky 750,00 Kč/kg 10 %.. v kg 14. V 40 odstavec 4 zní: (4) Minimální sazby daně jsou stanoveny takto: Kód Text Minimální sazba daně sazebníku 2401 tabákový odpad 1 000,00 Kč/kg 2402 cigarety provazcové a cigarety 0,98 Kč/kus filtrové délky do 70 mm včetně cigarety filtrové délky nad 70 mm 1,05 Kč/kus doutníky, cigarillos 1,05 Kč/kus 2403 cigaretový tabák nařezaný 1 000,00 Kč/kg pro výrobu cigaret tabákový odpad upravený pro kouření tabákové vložky z cigaretového tabáku pro ruční výrobu cigaret 1 000,00 Kč/kg 1,05 Kč/kus lulkové, dýmkové, šňupavé 1 000,00 Kč/kg a žvýkací tabáky ostatní tabákové výrobky v kusech 1,05 Kč/kus ostatní tabákové výrobky v kg 1 000,00 Kč/kg.. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Výrobci nebo dovozci tabákových výrobků mohou vyrobit nebo dovézt tabákové výrobky označené tabákovými nálepkami se sazbou spotřební daně z tabákových výrobků platnou do 30. listopadu 2002 nejpozději do 31. prosince Výrobci nebo dovozci tabákových výrobků mohou vyrobit nebo dovézt tabákové výrobky označené tabákovými nálepkami se sazbou spotřební daně z tabákových výrobků platnou do 31. prosince 2003 nejpozději do 31. ledna 2004.

8 - 8 - ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. III Zákon č.588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č.196/1993 Sb., zákona č.321/1993 Sb., zákona č.42/1994 Sb., zákona č.136/1994 Sb., zákona č.258/1994 Sb., zákona č.133/1995 Sb., zákona č.151/1997 Sb., zákona č.208/1997 Sb., zákona č.129/1999 Sb., zákona č.17/2000 Sb., zákona č.22/2000 Sb., zákona č.100/2000 Sb., zákona č.241/2000 Sb., zákona č.256/2000 Sb., zákona č.141/2001 Sb., zákona č.262/2001 Sb., zákona č.477/2001 Sb., zákona č.276/2002 Sb. a zákona č.320/2002 Sb., se mění takto: 1. V 2 odst. 2 písm. s) se číslo 22 nahrazuje číslem V 2 odst. 2 písm. t) se číslo 5 nahrazuje číslem V 5 odst. 1 větě první se slova nejbližší nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku Kč nahrazují slovy nejbližších nejvýše 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku Kč. 4. V 5 odst. 4 větě první se slova nejbližší předcházející 3 po sobě jdoucí měsíce částku Kč a zároveň za nejbližších předcházejících 12 po sobě jdoucích měsíců částku Kč nahrazují slovy: nejbližších nejvýše 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku Kč. 5. V 5 odst. 4 větě druhé se slovo může nahrazuje slovy je povinen. 6. V 5 odst. 10 větě první se částka Kč nahrazuje částkou Kč. 7. V 39 odst. 3 se částka Kč nahrazuje částkou Kč. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Pro uplatnění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období před nabytím účinnosti tohoto zákona platí dosavadní právní předpisy. 2. Výše obratu stanovená v 5 odst. 1 a 4 zákona č.588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění tohoto zákona, se použije za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nejdříve počínaje dnem 1. ledna Výše obratu stanovená v 5 odst. 10 a v 39 odst. 3 zákona č.588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění tohoto zákona, se použije za období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nejdříve počínaje dnem 1. ledna 2003.

9 Plátce, který vobdobí od 1. srpna 2002 do 31. prosince 2002 poskytl bezúplatně humanitární pomoc do oblastí postižených povodněmi a záplavami v České republice v roce 2002 ve formě zboží, služeb, případně staveb a nedokončených staveb a uskutečnil tak zdanitelné plnění osvobozené od daně podle 33 zákona č.588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č.258/1994 Sb., může předložit do 30. června 2003 samostatné dodatečné daňové přiznání na snížení daňové povinnosti. 5. Plátce, který u přijatých zdanitelných plnění použitých pro účely uvedené v bodě 4 uplatnil nárok na odpočet podle 19a odst. 1 zákona č.588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č.17/2000 Sb., v plné výši a provedl úpravu odpočtu daně podle 22 zákona č.588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č.196/1993 Sb. a zákona č.17/2000 Sb., může uvést v samostatném dodatečném daňovém přiznání rozdíl mezi daňovou povinností stanovenou po úpravě odpočtu daně podle 22 zákona č.588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č.196/1993 Sb. a zákona č.17/2000 Sb., a daňovou povinností stanovenou bez úpravy odpočtu daně podle 22 zákona č.588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č.196/1993 Sb. a zákona č.17/2000 Sb. 6. Plátce, který u přijatých zdanitelných plnění použitých pro účely uvedené v bodě 4 neuplatnil nárok na odpočet podle 19a odst. 2 zákona č.588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č.17/2000 Sb., může uplatnit u těchto přijatých zdanitelných plnění v samostatném dodatečném daňovém přiznání nárok na odpočet daně v plné výši. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. V Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č.35/1993 Sb., zákona č.96/1993 Sb., zákona č.157/1993 Sb., zákona č.196/1993 Sb., zákona č.323/1993 Sb., zákona č.42/1994 Sb., zákona č.85/1994 Sb., zákona č.114/1994 Sb., zákona č.259/1994 Sb., zákona č.32/1995 Sb., zákona č.87/1995 Sb., zákona č.118/1995 Sb., zákona č.149/1995 Sb., zákona č.248/1995 Sb., zákona č.316/1996 Sb., zákona č.18/1997 Sb., zákona č.151/1997 Sb., zákona č.209/1997 Sb., zákona č.210/1997 Sb., zákona č.227/1997 Sb., zákona č.111/1998 Sb., zákona č.149/1998 Sb., zákona č.168/1998 Sb., zákona č.333/1998 Sb., zákona č.63/1999 Sb., zákona č.129/1999 Sb., zákona č.144/1999 Sb., zákona č.170/1999 Sb., zákona č.225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č.3/2000 Sb., zákona č.17/2000 Sb., zákona č.27/2000 Sb., zákona č.72/2000 Sb., zákona č.100/2000 Sb., zákona č.103/2000 Sb., zákona č.121/2000 Sb., zákona č.132/2000 Sb., zákona č.241/2000 Sb., zákona č.340/2000 Sb., zákona č.492/2000 Sb., zákona č.117/2001 Sb., zákona č.120/2001 Sb. zákona č.239/2001 Sb., zákona č.453/2001 Sb., zákona č.483/2001 Sb., zákona č.50/2002 Sb., zákona č.128/2002 Sb., zákona č.198/2002 Sb., zákona č.210/2002 Sb., zákona č.260/2002 Sb. a zákona č.308/2002 Sb., se mění takto: 1. V 4 odst. 1 písm. t) se za slovo zhodnocení vkládají slova a na odstranění následků živelní pohromy. 2. V 6 odst. 9 písm. p) se za slova Kč doplňují slova a u zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše Kč na bytové účely a do výše Kč k překlenutí tíživé finanční situace.

10 V 6 odst. 9 písm. v) se částka Kč nahrazuje částkou Kč. 4. V 15 odst. 1 písm. b) se částka Kč nahrazuje částkou Kč. 5. V 15 odst. 8 větě první se za slova na ochranu zvířat vkládají slova a jejich zdraví. 6. V 15 odst. 8 se za větu první vkládá věta Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy ( 24 odst. 10), ke které došlo na území České republiky.. 7. V 20 odst. 8 větě první se za slova na ochranu zvířat vkládají slova a jejich zdraví. 8. V 20 odst. 8 se za větu první vkládají věty Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy ( 24 odst. 10), ke které došlo na území České republiky. U darovaného majetku je hodnota daru nejvýše zůstatková cena hmotného majetku ( 29 odst. 2) nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zvláštního právního předpisu 20) u ostatního majetku.. 9. V 21 odst. 1 se slova 31 % nahrazují slovy 28 %. 10. V 24 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zr), které zní: zr) výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom (odstavec 10), ke kterým došlo na území České republiky. Tyto výdaje (náklady) nelze současně uplatnit jako nezdanitelnou část podle 15 odst. 8 nebo položku snižující základ daně podle 20 odst ga včetně nadpisu zní: 38ga Společné zdanění příjmů manželů Manželé žijící v domácnosti po celé zdaňovací období a v době podání daňového přiznání, kteří jsou poplatníky podle 2 odst. 2, se mohou rozhodnout pro společné zdanění všech svých příjmů, které jsou předmětem daně, a to i pokud jeden z manželů neměl zdanitelné příjmy. Za zdaňovací období podají manželé společné daňové přiznání. Společné zdanění příjmů manželů nemohou manželé uplatnit v případě, že alespoň jeden z manželů požádal na zdaňovací období o stanovení daně paušální částkou podle 7a nebo je účastníkem sdružení podle 12 a nebo je povinen uplatnit postup uvedený v 38gb. Ve společném daňovém přiznání nemohou manželé uplatnit způsob zdanění podle 11, 13 a 14. Podmínky pro osvobození příjmů podle 4 plynoucí ze společného jmění manželů, musí splňovat oba manželé. Při společném zdanění příjmů manželů pro stanovení základu daně platí ustanovení 5 a 23, pokud není dále stanoveno jinak. Pokud společné výdaje manželů přesáhnou jejich společné příjmy v 7 a 9, je rozdíl ztrátou. Celkovým společným základem daně jsou příjmy snížené o výdaje u každého z manželů podle jednotlivých dílčích základů daně podle 6 až 10. Nezdanitelné části základu daně s výjimkou 15 odst. 1 písm. c), odčitatelné položky podle 34 a sleva na dani podle 35 se při splnění podmínek uplatní součtem těchto položek a slevy za oba manžele.

11 Společný základ daně podle 7 až 10 mohou manželé snížit o daňovou ztrátu podle 34 odst. 1, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, každému z nich nebo oběma společně. Neuplatní-li manželé celý odpočet ztráty při společném zdanění manželů, může si každý znich při následném odděleném zdanění svých příjmů odečíst jen 50 % ztráty neuplatněné ve zdaňovacích obdobích, ve kterých zdaňovali manželé příjmy společně. Příjmy z kapitálového majetku podle 8, příjmy z pronájmu podle 9 a ostatní příjmy podle 10 plynoucí manželům ze společného jmění manželů se ve společném daňovém přiznání zahrnou do příjmů a výdajů jen u jednoho z nich. Daň z celkového společného základu daně podle 6 až 10 sníženého o nezdanitelnou část základu daně podle 15 s výjimkou 15 odst. 1 písm. c) a o odčitatelné položky od základu daně podle 34 zaokrouhleného na celá sta Kč dolů při společném zdanění příjmů manželů činí: Základ daně Daň Ze základu přesahujícího od Kč do Kč % Kč + 20% Kč Kč + 25% Kč a více Kč + 32% Kč Zálohy na daň z příjmů fyzických osob se platí a) ze závislé činnosti a funkčních požitků podle 38h, b) podle 38a s výjimkou odstavce 5 na celkovou společnou daňovou povinnost, a to ve výši, která vyplývá z poslední známé daňové povinnosti z celkového společného základu daně. Pokud z celkového společného základu daně dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti podle 6 je roven nebo činí více než 50 %, zálohy podle tohoto písmene se neplatí. Společné daňové přiznání ke společnému zdanění příjmů manželů podává ten z manželů, který dosáhl ve zdaňovacím období vyšších příjmů (nesnížených o výdaje); druhý z manželů svým podpisem potvrdí pravdivost svých tvrzených údajů. U příjmů ze závislé činnosti se neprovádí roční zúčtování daně u plátce ( 38ch), ale každý zmanželů je povinen zahrnout tyto příjmy do společného daňového přiznání manželů, pokud tento způsob zdanění zvolili. Na úhradu daňové povinnosti ze společného zdanění příjmů manželů se započtou jimi uhrazené zálohy. Daň se vyměří a předepíše tomu z manželů, který byl povinen podat daňové přiznání. K úhradě daňové povinnosti jsou povinni manželé společně a nerozdílně. Při správě daňových povinností 28b), u kterých bylo uplatněno společné zdanění příjmů manželů, se vede společné řízení, při kterém jedná jménem obou manželů ten, který je povinen podat daňové přiznání. Pro další řízení mohou manželé v daňovém přiznání nebo společným prohlášením u správce daně určit, že jménem obou manželů bude nadále jednat druhý z manželů.. Čl. VI

12 Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2002 platí dosavadní právní předpisy. 2. Ustanovení čl. V bodů 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8 a 10 lze použít poprvé za zdaňovací období, které započalo v roce Základ daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2002 a 2003 snížený podle 15 odst. 8 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č.35/1993 Sb., zákona č.157/1993 Sb., zákona č.323/1993 Sb., zákona č.259/1994 Sb., zákona č.340/2000 Sb., zákona č.117/2001 Sb. a zákona č.483/2001 Sb., lze v případě poskytnutí darů na financování odstraňování následků povodní a záplav, ke kterým došlo v roce 2002 na území České republiky, snížit o dalších 10 %. V úhrnu lze snížit základ daně za jednotlivé zdaňovací období o hodnotu darů nejvýše o 20 % při splnění podmínek uvedených v 15 odst. 8 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 4. Daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2003 až 2005 ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně podle 15 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č.35/1993 Sb., zákona č.157/1993 Sb., zákona č.323/1993 Sb., zákona č.259/1994 Sb., zákona č.149/1995 Sb., zákona č.316/1996 Sb., zákona č.210/1997 Sb., zákona č.168/1998 Sb., zákona č.333/1998 Sb., zákona č.170/1999 Sb., zákona č.17/2000 Sb., zákona č.340/2000 Sb., zákona č.492/2000 Sb., zákona č.117/2001 Sb. a zákona č.483/2001 Sb., a o odčitatelné položky od základu daně podle 34 zákona č.586/1992 Sb., ve znění zákona č.35/1992 Sb., zákona č.157/1993 Sb., zákona č.323/1993 Sb., zákona č.259/1994 Sb., zákona č.149/1995 Sb., zákona č.248/1995 Sb., zákona č.316/1996 Sb., zákona č.210/1997 Sb., zákona č.144/1999 Sb., zákona č.492/2000 Sb. a zákona č.260/2002 Sb., zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí: Základ daně Daň Ze základu přesahujícího od Kč do Kč % Kč + 20% Kč Kč + 25% Kč Kč + 32% Kč a více Kč + 35% Kč. 5. Daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2004 a 2005 z celkového společného základu daně podle 6 až 10 zákona č.586/1992 Sb., ve znění zákona č.157/1993 Sb., zákona č.323/1993 Sb., zákona č.42/1994 Sb., zákona č.259/1994 Sb., zákona č.149/1995 Sb., zákona č.316/1996 Sb., zákona č.151/1997 Sb., zákona č.210/1997 Sb., zákona č.168/1998 Sb., zákona č.333/1998 Sb., zákona č.170/1999 Sb., zákona č.492/2000 Sb., zákona č.117/2001 Sb. a zákona č.260/2002 Sb., sníženého o nezdanitelnou část základu daně podle 15 zákona č.586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou 15 odst. 1 písm. c) zákona č.586/1992 Sb., ve znění zákona č.323/1993 Sb., zákona č.259/1994 Sb., zákona č.149/1995 Sb., zákona č.316/1996 Sb., zákona č.210/1997 Sb., zákona č.333/1998 Sb. a zákona č.492/2000 Sb., a o odčitatelné položky od základu daně podle 34 zákona č.586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zaokrouhleného na celá sta Kč dolů při společném zdanění příjmů manželů podle 38ga zákona č.586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, činí: Základ daně Daň Ze základu přesahujícího

13 od Kč do Kč % Kč + 20% Kč Kč + 25% Kč Kč + 32% Kč a více Kč + 35% Kč. 6. Záloha na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2003 až 2005 ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplácené za kalendářní měsíc podle 38h odst. 2 zákona č.586/1992 Sb., ve znění zákona č.259/1994 Sb., zákona č.149/1995 Sb., zákona č.316/1996 Sb., zákona č.210/1997 Sb., zákona č.333/1998 Sb. a zákona č.492/2000 Sb., činí: Zdanitelná mzda Záloha Ze zdanitelné od Kč do Kč mzdy přesahující % Kč + 20 % Kč Kč + 25 % Kč Kč + 32 % Kč a více Kč + 35% Kč. 7. Základ daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období započaté v roce 2002 a 2003 snížený podle 20 odst. 8 zákona č.586/1992 Sb., ve znění zákona č.259/1994 Sb., zákona č.333/1998 Sb., zákona č.340/2000 Sb., zákona č.492/2000 Sb. a zákona č.483/2001 Sb., lze v případě poskytnutí darů na financování odstraňování následků povodní a záplav, ke kterým došlo v roce 2002 na území České republiky, snížit o dalších 5 %. V úhrnu lze snížit základ daně za jednotlivé zdaňovací období o hodnotu darů nejvýše o 10 % při splnění podmínek uvedených v 20 odst. 8 zákona č.586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8. Pro zdaňovací období 2003 až 2005 se nepoužije ustanovení 16 odst. 1 zákona č.586/1992 Sb., ve znění zákona č.210/1997 Sb., zákona č.333/1998 Sb., zákona č.129/1999 Sb. a zákona č.492/2000 Sb., a ustanovení 38h odst. 2 zákona č.586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro zdaňovací období 2004 a 2005 se nepoužije ustanovení 38ga odst. 8 zákona č.586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VII 1. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2002 s výjimkou ustanovení a) čl. I bodů 1, 5, 6, 7, 8 a 10, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2004, b) čl. I bodů 13 a 14 a čl. V bodů 9 a 11, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2004, c) čl. III a čl. V bodu 4, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna Ustanovení čl. I bodu 9 pozbývá platnosti dnem 30. června Ustanovení čl. I bodů 11 a 12 pozbývají platnosti dnem 31. prosince 2003.

14 Důvodová zpráva I. Obecná část 1. Důvody předložení návrhu zákona Česká republika byla postižena v minulých týdnech rozsáhlou přírodní katastrofou, která způsobila škody dosahující výše několika desítek miliard Kč. V této mimořádné situaci je nezbytné hledat další zdroje finančních prostředků, které budou použity na odstranění povodňových a záplavových škod. Vláda ve své snaze neprohlubovat rozpočtový schodek z důvodu nutnosti financovat náhradu škod je nucena přistoupit k navržení některých změn v oblasti daňové právní úpravy, obdobně jako je tomu v sousedních zemích postižených povodněmi. Tento návrh je zpracován tak, aby podíl na financování vzniklých škod byl co nejvíce celoplošně rozložen. Nutnost rychlého přijetí této právní úpravy spočívá také v důvodu, že návrh obsahuje ustanovení, která se týkají řešení daňových důsledků při poskytování bezúplatné humanitární pomoci v oboru daně z přidané hodnoty a daně z příjmů. Výnos plynoucí z navrženého zvýšení sazeb v oblasti nepřímých daní a zavedení pátého pásma u progresivní sazby daně z příjmů fyzických osob po přechodné období bude určen k financování likvidací škod. Nicméně navržená právní úprava je zpracována z komplexního pohledu daňové politiky a sleduje trend deklarovaný v Programovém prohlášení vlády České republiky. Návrh je tedy třeba vnímat v kontextu snahy pro postupné zlepšování podmínek pro podnikání a udržení hospodářského rozvoje a podpory rodin. Nástroji jsou právě snížení sazby daně z příjmů právnických osob a úleva v oblasti přímého zdanění fyzických osob manželů a také zvýšení nezdanitelné části základu daně na vyživované dítě. 2. Zhodnocení platného právního stavu Spotřební daně, daň z přidané hodnoty a daně z příjmů jsou v České republice zavedeny od 1. ledna Právní úprava spotřebních daní je v současnosti obsažena v zákoně č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Novela zákona o spotřebních daních obsahuje drobnou technickou úpravu týkající se odpadních olejů a zvýšení sazeb spotřebních daní z uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a tabákových výrobků. U některých pohonných hmot je navrženo dosažení minimálních sazeb stanovených v Evropské unii. Daň z přidané hodnoty je upravena zákonem č.588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

15 Novela zákona o dani z přidané hodnoty upravuje zvýšení snížené sazby DPH o dva procentní body a snížení základní sazby daně o jeden procentní bod a snížení limitu pro povinnou registraci k plátcovství DPH. V novele zákona o daních z příjmů jsou zejména navržena ustanovení týkající se řešení situace vzniklé v souvislosti s povodněmi, a to formou odpočtu darů od základu daně a uznání prokazatelně vynaložené bezúplatné pomoci formou nepeněžitého plnění do výdajů. Dále je navrženo zavedení pátého pásma u sazby pro zdaňování příjmů fyzických osob na přechodnou dobu. Tato úprava je kompenzována alespoň částečně zvýšením nezdanitelné části základu daně na vyživované dítě. Návrh obsahuje ustanovení umožňující společné zdanění příjmů manželů. V neposlední řadě je navrženo snížení sazby daně z příjmů právnických osob. Konkrétní zdůvodnění jednotlivých ustanovení je uvedeno ve zvláštní části důvodové zprávy. 3. Vztah k dosavadním právním předpisům Navrhovaným zákonem je prováděna novelizace zákona č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákona č.588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 4. Vztah k Ústavě České republiky Navrhované právní řešení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. 5. Vztah k mezinárodním smlouvám Navržená úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. 6. Slučitelnost s právem Evropských společenství Na oblast navrhovaných úprav v oblasti spotřebních daní se vztahují směrnice: - Směrnice Rady 92/79/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z cigaret - Směrnice Rady 92/80/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování daní z jiných tabákových výrobků než cigaret - Směrnice Rady 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než dani z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků - Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů - Směrnice Rady 92/84/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů - Směrnice Rady 92/81/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů - Směrnice Rady 92/82/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování sazeb spotřebních daní z minerálních olejů - 92/108/EHS novelizuje směrnice 92/12/EHS, 92/81/EHS - 94/74/ES novelizuje směrnice 92/12/EHS, 92/81/EHS, 92/82/EHS - 99/81/ES novelizuje směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS, 95/59/ES /10/ES novelizuje směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS, 95/59/ES.

16 Na oblast navrhovaných změn v oblasti daně z přidané hodnoty se vztahuje Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 (77/388/EHS), ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona je převážně slučitelný s právem Evropských společenství. Návrh zákona je neslučitelný z hlediska výše spotřební daně z tabákových výrobků. Česká republika uzavřela ke konci roku 2001 negociační jednání s Evropskou unií v kapitole 10 Daně. Evropská unie dokumentem Společná pozice EU z listopadu 2001 přistoupila na přechodné období požadované ze strany České republiky na postupné zvyšování sazeb spotřebních daní u tabákových výrobků na úroveň minimálních sazeb platných v Evropské unii, a to do 31. prosince 2006 pro dosažení 57 % spotřební daně z ceny pro konečného spotřebitele cigaret nejprodávanější cenové kategorie. Vedle dosažení minimální 57 % výše spotřební daně Česká republika musí implementovat směrnici 2002/10/ES zavádějící nově pevné minimální sazby spotřebních daní z cigaret ve stejném termínu jako Španělsko a Řecko, tedy do 31. prosince 2007 (60 EUR/1000 ks cigaret nejprodávanější cenové kategorie a od 1. července 2006 pro ostatní členské státy EU 64 EUR/1000 ks cigaret nejprodávanější cenové kategorie). Dále Evropská unie přistoupila na požadavek České republiky uplatňovat trvalou výjimku pro úpravu snížené sazby daně z lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení nejméně ve výši 50 % základní sazby daně z lihu. 7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah Celkový roční přínos zvýšení sazeb spotřebních daní pro státní rozpočet v roce 2004 u uhlovodíkových paliv a maziv se odhaduje přibližně na + 2 mld. Kč. V souvislosti se zvýšením sazby spotřební daně z lihu by mělo dojít ke zvýšení výnosu o cca + 0,8 mld. Kč v roce Zvýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků přinese příjem do státního rozpočtu v roce 2003 cca + 2,2 mld. Kč a v roce 2004 cca + 3 mld. Kč (tj. včetně se zvýšením v roce mld. Kč). V této souvislosti by mělo potažmo dojít k mírnému navýšení příjmů u DPH. Zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z 5 % na 7 % a snížení základní sazby daně z 22 % na 21 % by mělo přinést v roce 2003 zvýšení příjmu státního rozpočtu o cca + 7,5 mld. Kč. Snížení limitu obratu pro povinnou registraci plátců DPH na částku Kč za dvanáct po sobě jdoucích měsíců nepřinese v prvním roce zvýšené příjmy státního rozpočtu, protože očekávané zvýšení počtu plátců bude kompenzováno možností uplatnění odpočtu daně po zaregistrování nových plátců. Výnos lze odhadnout maximálně na 100 mil. Kč. V celoročním vyjádření zvýšení marginální sazby daně zvyšuje inkaso daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2003 cca o + 0,7 mld. Kč ročně. S ohledem na způsob placení daně bude faktický dopad do veřejných rozpočtů v roce 2003 ve výši zhruba + 0,2 mld. Kč (zaměstnanci) a + 0,9 mld. Kč v roce 2004 (zaměstnanci plus poplatníci podávající daňová přiznání). Zvýšení odpočtu na dítě se ve veřejných rozpočtech projeví jen nevýznamně, a to snížením o částku cca - 0,2 mld. Kč. Návrh společného zdanění manželů zároveň významně eliminuje dopad na daňové zatížení v případech, kdy základ daně u jednoho z manželů přesáhne hranici pro nově navrhované pásmo daňové sazby ve výši 35 %. Dopady na veřejné rozpočty se vzhledem k navrhované účinnosti (2004) a nemožnosti uplatnit daňové zvýhodnění prostřednictvím srážky záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti projeví až v roce Na základě aktuálně dostupných statistických informací je obtížné přesněji odhadnout dopad na snížení příjmů veřejných rozpočtů. S ohledem na průměrně nižší příjmy u žen než u mužů a také na to, že

17 mnohé ženy pečují o děti a nemají zdanitelný příjem, se dá předběžně stanovit dopad (snížení inkasa daní) řádově v rozmezí - 0,5 až 1 mld. Kč ročně. I v souvislosti s přípravou navazující novely zákona o rozpočtovém určení daní bude tento orientační odhad dále upřesňován. Dalším dopadem, tentokrát na správu daní, bude poměrně značné zvýšení počtu podávaných daňových přiznání. Lze ale předpokládat, že daňová správa bude schopna s ohledem na její technické vybavení toto zvýšení zvládnout. Negativní dopad do veřejných rozpočtů budou mít ustanovení, která se týkají zachování nároku na odpočet daně u DPH při poskytnutí bezúplatné humanitární pomoci do oblastí postižených povodněmi, možnost odpočtu darů od základu daně a uznání bezúplatné pomoci za výdaj v daních z příjmů. Tento dopad však nelze v současné době vyčíslit. Snížení sazby u daně z příjmů právnických osob bude mít záporný dopad do příjmů veřejných rozpočtů. Snížení na 28 % sníží daň za zdaňovací období 2004 o cca 11 mld. Kč. S ohledem na zálohový způsob placení daně lze při realizaci uvedeného snížení sazby daně očekávat v roce 2004 příjmy veřejných rozpočtů nižší o cca 2,7 mld. Kč a v roce 2005 o cca 13,9 mld. Kč. Přitom se předpokládá stimulační vliv nižší sazby na ekonomický výkon. II. Zvláštní část K části první K článku I K bodům 1, 5, 6, 7 a 8 Předpokládané zvýšení spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv vychází z principu zachování vzájemného poměru stejně jako u současně platných minimálních sazeb stanovených v EU pro dané komodity. Jedná se o vzájemné sbližování sazeb z benzinu a nafty. Přibližování sazby benzinu a motorové nafty je odůvodněno i ekologickou zátěží, kterou vozidla jezdící na dieselový pohon způsobují v porovnání s vozidly spohonem na bezolovnatý benzin. Argumentem pro zvýšení sazby u motorové nafty je i skutečnost, že především vozidla na dieselový pohon jsou vozidly s vyšší hmotností, která podstatně více zatěžují silniční dopravní systém a také tuto infrastrukturu více poškozují. Zákon č.587/1992 Sb., o spotřebních daních zatím v předmětu daně nerozlišuje bezolovnatý a olovnatý benzin. Toto bude odstraněno rozdělením benzinu v předmětu daně. Tato nová právní úprava bude zapracována do návrhu nového zákona o spotřebních daních. Prodej olovnatého benzinu konečným spotřebitelům byl v ČR zakázán k 1. lednu Pokud jde o zvýšení, popřípadě zavedení sazeb u topných olejů, tak tento krok musí být učiněn z důvodu harmonizace sazeb české spotřební daně s minimální sazbou stanovenou v EU. U těchto komodit se tedy jedná pouze o urychlení procesu dosažení minimální sazby stanovené v EU. Pokud by zvýšení spotřební daně bylo zcela promítnuto do nárůstu ceny pohonných hmot, tak u 1 l benzínu by se jednalo o zvýšení o 0,40 Kč (bez DPH) a 0,49 Kč (s DPH). U 1 l motorové nafty by se jednalo o zvýšení o 1,23 Kč (bez DPH) a 1,5 Kč (s DPH). U 1 t těžkého topného oleje by se jednalo o zvýšení o 400 Kč (bez DPH) a 488 Kč (s DPH).

18 U lehkých topných olejů, jejichž sazba daně se rovněž zvyšuje stejně jako u motorové nafty, bude i nadále zachováno vracení daně při jejich spotřebě pro výrobu tepla. Nebude se však vracet daň v plné výši jako dosud, ale pouze ve výši snížené o 560 Kč/1000 l, což odpovídá minimální sazbě daně pro tento výrobek platné v Evropské unii. Nevracení daně v plné výši odpovídá zvýšení ceny lehkého topného oleje o 0,56 Kč/l (bez DPH) a o 0,68 Kč/l (s DPH). K bodům 2 až 4 Parlament ČR schválil zákon č.255/2002 Sb., který vzákonu o spotřebních daních s účinností od 28. června 2002 uvedl do souladu číselná označení uhlovodíkových paliv a maziv uvedená v zákonu o spotřebních daních s označením uvedeným vcelním sazebníku. Zákon o spotřebních daních tak převzal také vytvoření samostatné skupiny předmětu daně odpadní oleje. Pro odpadní oleje je navrženo zvýšení sazby daně na výši Kč/1000 l, což není v rozporu s pravidly EU. To např. umožňuje zdaňovat dovážené odpadní oleje, pokud je tento dovoz povolen. Nežádoucí dopad však může mít toto opatření na firmy (autoservisy apod.), které motoristům vyměňují olej. Tyto firmy často za symbolickou cenu dodávají vyjetý olej spalovnám, které ho bezpečně likvidují. To bylo umožněno mimo jiné tím, že odpadní (vyjetý) olej nebyl zařazen v samostatné skupině, ale byl považován za olej mazací s nulovou sazbou daně. Navržená změna 18 a 19 zákona o spotřebních daních umožní jako dříve prodávat odpadní olej bez spotřební daně, a tím i jeho efektivní a ekologickou likvidaci. Navržená úprava není v rozporu s právem EU. K bodům 9 a 10 Doposud platná sazba spotřební daně z lihu ve výši 234 Kč/1 litr ethylalkoholu platí od roku Za období spotřebitelské ceny vzrostly o 25 %. Lze tedy valorizovat i pevnou sazbu daně z lihu. Navržená sazba je zvýšena o 13 %, což by mohlo v případě celého promítnutí nárůstu sazby do ceny způsobit zvýšení ceny běžné 40 % lihoviny o 8 Kč na půllitrovou láhev. Pokud se jedná o druhý krok, tj. navýšení sazby spotřební daně u lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení, zvýšení sazby odpovídá dosažení 50 % základní sazby, což vyplývá z výsledků jednání v kapitole 10 - Daně. Pokud jde o dopad do státního rozpočtu s ohledem na množství takto vyrobeného alkoholu, bude zanedbatelný. K bodům 11 až 14 a k článku II Sazby spotřební daně z tabákových výrobků byly zvýšeny naposledy k 1. srpnu 2001 (s výjimkou cigaret, u kterých došlo ke zvýšení sazeb naposledy k 1. červenci 1999). S ohledem na potřebu najít další zdroje financování pro krytí škod způsobených záplavami je vhodné zvýšit sazby spotřební daně u tabákových výrobků. K tomuto přistupuje i argument nutnosti dosažení minimálních sazeb stanovených v EU (u cigaret minimální sazba je 57 % ceny pro konečného spotřebitele), a to v termínu do 31. prosince V termínu do 31.

19 prosince 2007 je nutné dosáhnout vedle 57 % výše spotřební daně i minimální pevnou sazbu, která bude činit 64 EUR na 1000 ks. V současné době je daňové zatížení u cigaret nejvíce žádaných na trhu asi 40 %. Z hlediska dopadu do cenové hladiny je vhodnější postupovat ve více krocích s cílem dosažení minimálních sazeb. Pokud se jedná o další druhy tabákových výrobků, jsou navrženy sazby, které odpovídají minimálním sazbám pro tyto tabákové výrobky stanovené v EU. Dosažení těchto minimálních sazeb je účelné, a to s ohledem na možnou zaměnitelnost s jinými tabákovými výrobky, které jsou zatíženy vyšší spotřební daní. Rizikem zvýšení výnosu spotřební daně z tabákových výrobků je vývoj cen těchto výrobků v sousedních zemích, což může ovlivnit jak nákup tabákových výrobků v ČR ze strany cizozemců, tak nákupy tuzemců v zahraničí. S rozdílnou cenovou hladinou se pochopitelně zvyšuje i riziko nelegálních dovozů. K části druhé K článku III K bodům 1 a 2 S cílem získat finanční prostředky pro odstraňování škod způsobených záplavami se navrhuje zvýšení snížené sazby daně z dosavadních 5 % na 7 %. Zároveň dochází ke snížení základní sazby daně z 22 % na 21 %, a to v souladu s trendem daňové politiky vlády. Tato úprava není v rozporu s právními předpisy Evropských společenství. S ohledem na zkušenost, že přeřazení stravovacích služeb ze základní do snížené sazby DPH nepřineslo elasticitu v cenách, lze odhadnout, že skokové zvýšení cenové hladiny z tohoto titulu bude do 0,5 %. K bodu 3 V návaznosti na negociační jednání s Evropskou unií a uzavření kapitoly 10 - Daně je v 5 odst. 1 navrhováno snížení limitu pro povinnou registraci plátců z částky Kč za nejbližší tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce na částku Kč za nejbližších předcházejících 12 po sobě jdoucích měsíců. Důvodem je postupné přiblížení tohoto limitu k ekvivalentní částce EUR dojednané výjimky. V tomto smyslu byla upravena také další ustanovení 5. Tato změna by měla přispět k vyrovnání podmínek pro podnikatelské subjekty v některých oborech, kde byly dosud výhodnější podmínky z hlediska dopadů zákona o DPH pro daňové subjekty, které nebyly plátci daně. K bodu 4 V 5 odst. 4 se navrhuje snížení částky pro zrušení registrace z Kč na částku uvedenou v 5 odst. 1 a doplňuje se povinnost pro plátce, který přestane být osobou podléhající dani, požádat o zrušení registrace. Stanovením této povinnosti se odstraní těmto osobám možnost být plátcem a vystavovat daňové doklady. K bodu 5

20 V 5 odst. 4 se namísto možnosti požádat o zrušení registrace v případě, že plátce daně přestane být osobou podléhající dani, navrhuje povinnost o zrušení registrace požádat. Důvodem je skutečnost, že dosavadní úprava umožňuje, aby plátcem mohly zůstat osoby, které již nejsou osobami podléhajícími dani. K bodu 6 V tomto odstavci se navrhuje ve vazbě na snížení limitu obratu v 5 odst. 1 snížení částky pro zrušení registrace pro plátce uvedené v odstavcích 6, 8 a 9 z Kč na částku Kč za tři po sobě jdoucí měsíce. K bodu 7 Ve vazbě na snížení limitu pro povinnou registraci se snižuje hranice obratu pro možnost zrušení registrace podle 39 odst. 3 u neziskových subjektů. K článku IV K bodu 1 Vymezuje se, že pro uplatnění dosavadní předpisy. daně za období před účinností tohoto zákona platí K bodům 2 a 3 Vzhledem k tomu, že k datu předpokládané účinnosti tohoto zákona (1. ledna 2003) je navržena změna výše obratu platné pro povinnou registraci i pro zrušení registrace, včetně změny délky období, za které je obrat stanoven, je nutné také současně určit, od kterého data se tato výše obratu poprvé použije. Tímto datem je den 1. ledna 2003, tzn., že pak nepřichází v úvahu, aby obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců (resp. i po dobu 3 po sobě jdoucích měsíců) byl stanoven tak, aby zahrnoval obrat buď za všech 12 měsíců nebo 11, 10 a méně měsíců z roku 2002, tj. z období před účinností tohoto zákona. K bodům 4 až 6 Při poskytování bezúplatné humanitární pomoci ve formě zejména zboží a služeb postupují plátci daně tak, že neuplatňují daň na výstupu, a to vzhledem k tomu, že humanitární pomoc obětem katastrof a živelných pohrom je osvobozena od daně podle 33 zákona o DPH, protože se jedná o součást služeb sociální péče. Avšak vzhledem k tomu, že osvobození od daně je u sociální péče spojeno s nemožností uplatnit nárok na odpočet daně, dochází u plátců daně ke zvýšení daňové povinnosti. Proto se navrhuje doplnit v rámci novely zákona o DPH přechodná opatření, podle kterých by plátci měli možnost v době do 30. června 2003 předložit dodatečné daňové přiznání a snížit svoji daňovou povinnost o částku daně, která vyplývá z toho, že nemohli uplatnit nárok na odpočet daně u těch přijatých zdanitelných plnění, která použili pro vlastní zdanitelná plnění, tj. pro bezúplatnou pomoc obětem a řešení důsledků povodní a záplav v ČR v roce 2002.

21 K části třetí K článku V K bodům 1, 2 a 3 Pro ulehčení finanční situace poplatníků fyzických osob postižených povodněmi (a obecně živelní pohromou) se navrhuje rozšířit příjmy od daně osvobozené i o příjmy plynoucí z pomoci na odstranění způsobených škod. Současně se navrhuje osvobodit peněžní zvýhodnění z bezúročné půjčky (nebo půjčky s nižším než obvyklým úrokem) poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci postiženému živelní pohromou, a to z desetinásobně vyšší hodnoty půjčky než je tomu u půjček poskytovaných nikoliv v souvislosti s živelní pohromou. Dále se navrhuje zvýšit limit pro sociální výpomoc poskytnutou zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s živelní pohromou, a to na částku Kč. K bodům 4 a 11 Pro řešení situace rodin s dětmi v oblasti daně z příjmů fyzických osob se navrhují dvě opatření, a to zvýšení nezdanitelné části základu daně na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti na částku Kč ročně a společné zdanění manželů. Navrhované společné zdanění příjmů manželů by mělo jednoduchým způsobem umožnit zdanit příjmy společně. Manželé proto budou moci podat společně daňové přiznání, v němž při výpočtu daně ze společného základu daně použijí dvojnásobnou výši stávajícího rozpětí klouzavě progresivní stupnice daňové sazby. Důsledkem toho by bylo snížení daňového základu daně v případech, kdy má jeden z manželů příjmy a druhý nikoliv, a dále v případech, kdy jsou příjmy manželů rozdílné. Pro názornost přikládáme modelové příklady vlivu společného zdanění manželů na jejich daňovou povinnost (příloha k důvodové zprávě). Přiznání podává jeden z manželů, který také jedná v zastoupení druhého manžela při daňovém řízení. V přiznání se uvedou rozděleně příjmy a výdaje obou manželů a jejich výsledkem bude společný základ daně, který bude snížen o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky. Tento způsob má za následek i úpravu záloh a daňového přiznání. Společné zdanění příjmů manželů nebude možné uplatnit zejména v případě stanovení daně paušální částkou, u příjmů spoluvlastníků, účastníků sdružení, u spolupracujících osob nebo při konkurzu a vyrovnání. U poplatníků majících pouze příjmy ze závislé činnosti, pokud budou chtít uplatnit společné zdanění příjmů manželů, budou tak moci učinit pouze formou daňového přiznání. Uvedený návrh byl zpracován na základě Programového prohlášení vlády. Návrh na společné zdanění příjmů manželů je zcela novým prvkem naší daňové soustavy. Vzhledem k tomu, že z časových důvodů neprošel řádnou procedurou připomínkových řízení, nelze vyloučit, že ovlivní i nutnost úprav dotčených zákonů, zejména pak zákona o správě daní a poplatků, zákona o rozpočtovém určení daní a zákonů o sociálním a zdravotním pojištění. S ohledem na navrhovanou účinnost od roku 2004 bude pak dostatečný časový prostor na tyto případné úpravy. K bodům 5, 6, 7, 8 a 10

22 Současné znění zákona o daních z příjmů přímo neřeší otázku uplatnění výdajů (nákladů) vynaložených v souvislosti s pomocí poskytnutou na odstraňování následků živelních pohrom. Z toho důvodu se navrhuje doplnit ustanovení o možném odpočtu darů od základu daně o případy poskytování finančních příspěvků na odstraňování škod způsobených živelními pohromami (např. finanční dary zaslané na speciálně zřízená konta pro tyto účely). Při odstraňování škod způsobených živelními pohromami poskytuje řada podnikatelů také bezplatnou pomoc formou nepeněžního plnění (poskytnutí strojů, zařízení, dopravních prostředků, potravin atd.), a proto se dále navrhuje veškeré takto prokazatelně vynaložené výdaje (náklady) uznat jako daňový výdaj. Při prokazování těchto skutečností se použijí obecné zásady platné pro dokazování v daňovém řízení, poplatník může k těmto účelům využít např. potvrzení orgánů krizového řízení. K bodu 9 Navrhované snížení sazby vychází z Programového prohlášení vlády. K článku VI K bodům 1 a 2 Vymezuje, že pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2002 platí dosavadní právní předpisy. K bodům 3 a 7 Navrhuje se zvýšení limitu pro odpočty darů souvisejících s odstraňováním následků povodní a záplav, ke kterým došlo v České republice v létě U fyzických osob se odpočet navyšuje o dalších 10 % a u právnických osob o dalších 5 %. Toto opatření se bude vztahovat pouze na zdaňovací období 2002 a K bodům 4, 5, 6 a 8 Ke zvýšení inkasa daně z příjmů zajišťující další zdroje pro krytí mimořádných nákladů souvisejících s likvidací škod způsobených povodněmi se navrhuje zvýšení mezní sazby daně z příjmů fyzických osob z 32 % na 35 % při současném rozšíření stávajících čtyř pásem na pět. Dosavadní poslední pásmo pro daň ve výši 32 % by platilo pro základ daně do Kč a základ daně převyšující tuto částku by se zdaňoval 35 %, čili o tři procentní body více. Tato změna je upravena v 16 odst. 1 a v 38h odst. 2 zákona v přechodných ustanoveních, neboť se navrhuje na přechodnou dobu, a to pro zdaňovací období 2003 až K části čtvrté K článku VII Navrhuje se postupná účinnost ustanovení nabývají účinnosti později. zákona od 1. prosince 2002 s tím, že některá

23 V Praze dne září 2002 PhDr. Vladimír Špidla, v.r. předseda vlády Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r. ministr financí Příloha k bodu 9 důvodové zprávy VLIV SPOLEČNÉHO ZDANĚNÍ MANŽELŮ NA JEJICH DAŇOVOU POVINNOST Modelové příklady (zaměstnanci*) Příklad č. 1 - Příjem jednoho z manželů pod úrovní průměrné mzdy, tj ,40 Kč/měsíc. Druhý z manželů bez vlastního příjmu. Počet vyživovaných dětí žijících v domácnosti = 1. Příklad č. 2 - Příjem jednoho z manželů na úrovni průměrné mzdy, tj ,- Kč/měsíc. Druhý z manželů bez vlastního příjmu. Počet vyživovaných dětí žijících v domácnosti = 1. Příklad č. 3 - Příjem jednoho z manželů na úrovni dvojnásobku průměrné mzdy, tj ,- Kč/měsíc. Příjem druhého z manželů pod úrovní průměrné mzdy, tj ,- Kč/měsíc. Počet vyživovaných dětí žijících v domácnosti = 2. Příklad č. 4 - Příjem jednoho z manželů na úrovni dvojnásobku průměrné mzdy, tj ,- Kč/měsíc. Druhý z manželů bez vlastního příjmu. Počet vyživovaných dětí žijících v domácnosti = 2. Příklad č. 5 - Příjem jednoho z manželů na úrovni čtyřnásobku průměrné mzdy, tj ,- Kč/měsíc. Druhý z manželů bez vlastního příjmu. Počet vyživovaných dětí žijících v domácnosti = 0. Příklad č. 6 - Příjem jednoho z manželů na úrovni čtyřnásobku průměrné mzdy, tj ,- Kč/měsíc. Příjem druhého z manželů na úrovni průměrné mzdy, tj ,- Kč/měsíc. Počet vyživovaných dětí žijících v domácnosti = 1.

24 Příklad č. 7 - Příjem jednoho z manželů na úrovni osminásobku průměrné mzdy, tj ,- Kč/měsíc. Druhý z manželů bez vlastního příjmu. Počet vyživovaných dětí žijících v domácnosti = 0. *Poznámka: Přibližně stejných výsledků bude dosaženo u osob samostatně výdělečně činných, pokud by se rovnal příjem po odečtu pojistného u zaměstnanců rozdílu mezi příjmy a výdaji u OSVČ. Číslo a popis příkladu Modelové příklady (zaměstnanci*) Daň při samostatném zdanění příjmů každého z manželů (v Kč) Daň při společném zdanění příjmů manželů (v Kč) Rozdíl (daňové zvýhodnění) Příklad č Příklad č Příklad č Příklad č Příklad č Příklad č Příklad č Z uvedeného shrnutí lze formulovat následující závěry: 1. Při příjmu jednoho z manželů ve výši ,- Kč/rok (druhý manžel bez vlastního příjmu, 1 vyživované dítě) dochází k situaci, kdy i přes rozdíl v příjmech manželů nedojde k očekávanému daňovému zvýhodnění plynoucímu ze společného zdanění manželů. Lze tedy vyvodit závěr, že od příjmu ,- Kč/rok (tj ,40 Kč/měsíc) výše se při zachování dalších podmínek teprve začne projevovat daňové zvýhodnění. 2. Při rovnajícím se příjmu obou z manželů nebo při nepodstatných rozdílech v příjmech obou z manželů, vč. situace, kdy mezi příjmy obou manželů rozdíly jsou, ale příjmy obou manželů se nacházejí ve stejném daňovém pásmu, je daňové zvýhodnění žádné nebo jen minimální. 3. Daňové zvýhodnění vzrůstá s rozdílem mezi příjmy manželů, tzn. čím větší je rozdíl mezi příjmy obou manželů, tím vyšší je daňové zvýhodnění při společném zdanění manželů oproti samostatnému zdanění příjmů každého z manželů. 4. Vliv počtu vyživovaných dětí v domácnosti se z hlediska možnosti uplatnění nezdanitelné části základu daně projeví hlavně v hraničních případech při přechodu mezi jednotlivými daňovými pásmy.