otázka a b c Zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v aktuálním znění se týká:

Transkript

1 otázka a b c Zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v aktuálním znění se týká: Mimo jiné i požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie. Pouze spotřeby energie v budovách. Hospodaření s energií mimo elektrické energie, které je věnován jiný zákon. Účinností užití energie se rozumí: Energetickou náročností budovy se rozumí: Budovou se rozumí: Celkovou energeticky vztažnou plochou se rozumí: Větší změnou dokončené budovy se rozumí: Míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi vypočtenými energetickými vstupy a skutečnými energetickými vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech Skutečné množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení. Stavba, pro jejíž provoz je potřeba energie. Vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy. Taková změna, jejíž předpokládané náklady by přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou stavbu. Míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech. Vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení. Nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie. Vnější půdorysná plocha všech vytápěných prostorů v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy. Změna dokončené budovy z více než 25 % objemu budovy. Míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi skutečnými energetickými vstupy a vypočtenými energetickými vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech. Množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody, osvětlení a spotřebiče umístěné v budově. Nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí. Vnější půdorysná plocha všech prostorů v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy. Změna dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy.

2 Obálkou budovy se rozumí: Technickým systémem budovy se rozumí: Soubor všech konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy. Zařízení určené k vytápění, chlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu, přípravě teplé vody, osvětlení budovy a jejímu užívání, nebo její ucelené části, nebo pro kombinaci těchto účelů. Soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru. Zařízení určené k vytápění, chlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu, přípravě teplé vody, osvětlení budovy nebo její ucelené části nebo pro kombinaci těchto účelů. Soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu. Zařízení určené k užívání v budově. Nákladově optimální úrovní se rozumí: Takové požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, které vedou k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energie, na údržbu a provoz budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu. Stanovené požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energie, na údržbu, provoz a likvidaci budov. Stanovené požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energie, na údržbu, provoz a likvidaci budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu. Budovou s téměř nulovou spotřebou energie se rozumí: Podstatnou rekonstrukcí se rozumí: Budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů. Taková změna, jejíž předpokládané náklady by přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou stavbu. Budova se spotřebou energie na vytápění do 20 kwh/(m 2.a) a zároveň s celkovou spotřebou primární energie do 90 kwh/(m 2.a). Taková změna, jejíž předpokládané náklady by přesáhly 25 % investičních nákladů na novou srovnatelnou stavbu. Budova se spotřebou energie na vytápění do 20 kwh/(m 2.a) u rodinných domů a do 15 kwh/(m 2.a) u ostatních domů a zároveň s celkovou spotřebou primární energie do 90 kwh/(m 2.a). Změna dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy.

3 Energetickým štítkem se rozumí: Příloha průkazu energetické náročnosti budovy, na níž je mimo jiné graficky znázorněna spotřeba energie. Označení výrobku spojeného se spotřebou energie, které obsahuje údaje o spotřebě energie a jiných hlavních zdrojů spotřebovaných v souvislosti s tímto výrobkem. Grafické zatřídění budovy spolu s číselným údajem o spotřebě celkové dodané energie. V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen: Plnit požadavky na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni, a to doložit vypracováním průkazu energetické náročnosti budovy. Plnit požadavky na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni od 1. ledna Plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení, žádosti o změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost nebo ohlášení stavby to doložit průkazem energetické náročnosti budovy. Kdy musí stavebník splnit požadavky na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie? U budovy, jejímž vlastníkem a uživatelem bude orgán veřejné moci nebo subjekt zřízený orgánem veřejné moci (dále jen "orgán veřejné moci") musí být splněny o 2 roky dříve, než u ostatních budov. U všech budovy, jejímž vlastníkem a uživatelem bude orgán veřejné moci nebo subjekt zřízený orgánem veřejné moci (dále jen "orgán veřejné moci") musí být splněny od 1. ledna U budovy, jejímž vlastníkem a uživatelem bude orgán veřejné moci nebo subjekt zřízený orgánem veřejné moci, musí být splněny v závislosti na velikosti energeticky vztažné plochy od 1. ledna 2018 až do 1. ledna V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni doložit průkazem energetické náročnosti budovy: Stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy podle prováděcího právního předpisu a měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu. V případě větší změny dokončené budovy nejsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni dokládat průkazem energetické náročnosti budovy požadavky na energetickou náročnost Stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy podle prováděcího právního předpisu.

4 Požadavky na energetickou náročnost budovy podle 7 a odstavců 1 až 3 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, nemusí být mimo jiné splněny: Průkaz energetické náročnosti budovy zpracovává: Při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník zjistí, že je to neekonomické nebo technicky neproveditelné. Fyzická osoba, která je držitelem oprávnění uděleného ministerstvem k zpracování průkazu. U průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 700 GJ za rok. Fyzická osoba, která je držitelem oprávnění uděleného ministerstvem k zpracování průkazu, nebo právnická osoba, která takovouto osobu zaměstnává. U průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 700 GJ za rok, pokud stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek prokáže energetickým auditem, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely. Fyzická osoba, která je držitelem oprávnění uděleného ministerstvem k zpracování průkazu, nebo energetického auditu, nebo právnická osoba, která takovouto osobu zaměstnává. Ekodesign: Je ekologický vzhled výrobku. Znamená zavádění výrobků s co nejnižší provozní spotřebou energie. Má za cíl zlepšit vliv výrobku na životní prostředí během celého životního cyklu. Referenční budovou se rozumí: Typickým užíváním budovy se rozumí: Výpočtově definovanou budovu téhož druhu, stejného geometrického tvaru a velikosti včetně prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými klimatickými údaji jako hodnocená budova, avšak s hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy dle požadavků českých státních norem. Obvyklý způsob užívání budovy v souladu s podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu stanovený pro účely výpočtu energetické náročnosti budovy. Výpočtově definovanou budovu téhož druhu, stejného geometrického tvaru a velikosti, včetně prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými klimatickými údaji, jako hodnocená budova, avšak s referenčními hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy. Užívání budovy v souladu s podmínkami venkovního prostředí a vytápění budovy na 20 C. Výpočtově definovanou budovu téhož druhu, obdobného geometrického tvaru a velikosti, včetně prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými klimatickými údaji, jako hodnocená budova, avšak s hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy, dle požadavků evropských norem. Skutečný způsob užívání budovy v souladu s podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu stanovený pro účely výpočtu energetické náročnosti budovy.

5 Energonositelem se rozumí: Pomocnou energií není: Ukazatele energetické náročnosti budovy jsou: Hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené dokončené budovy se stanovují: Nakupované množství energie. Elektřina pro pohon tepelného čerpadla. Celková primární energie za rok, neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za rok, dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení za rok, průměrný součinitel prostupu tepla, součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici, účinnost technických systémů. Výpočtem, přitom vstupní údaje pro výpočet musí vycházet z požadavků na energetickou náročnost budovy. Veškeré palivo a dodávané teplo pro potřeby provozu budovy. Elektřina pro pohon oběhového čerpadla vytápění. Celková primární energie za rok, neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za rok, dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, zařízení budovy, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení za rok, průměrný součinitel prostupu tepla, součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici. Dle skutečné spotřeby energie. Hmota nebo jev, které mohou být použity k výrobě mechanické práce nebo tepla, nebo na ovládání chemických nebo fyzikálních procesů. Elektřina pro pohon oběhového čerpadla teplé vody. Celková primární energie za rok, neobnovitelná primární energie za rok, tvarový koeficient budovy A/V, celková dodaná energie za rok, dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení za rok, průměrný součinitel prostupu tepla, součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici, účinnost technických systémů. Výpočtem, přitom vstupní údaje pro výpočet musí být v souladu se současným stavem budovy. Pro účely stanovení celkové primární energie mohou být započítány tyto energie: Energie vyrobená technickými systémy vyrábějícími energii pro její užití v budově patřící vlastníkovi hodnocené budovy. Energie vyrobená technickými systémy vyrábějícími energii pro její užití v budově umístěny uvnitř systémové hranice v hodnocené budově, na hodnocené budově, nejdále však na pomocných objektech sloužících hodnocené budově, nebo na bezprostředně k budově přiléhajících pozemcích. Energie vyrobená technickými systémy vyrábějícími energii pro její užití v budově umístěny uvnitř systémové hranice v hodnocené budově.

6 Dílčí dodaná energie na přípravu teplé vody je: Vypočtená spotřeba energie na přípravu teplé vody podle české technické normy pro tepelné soustavy v budovách upravující účinnost soustav pro přípravu teplé vody s využitím hodnot typického užívání budov. Součet vypočtené spotřeby energie na přípravu teplé vody a pomocné energie na provoz technického systému pro přípravu teplé vody podle české technické normy pro tepelné soustavy v budovách upravující účinnost soustav pro přípravu teplé vody s využitím hodnot typického užívání budov. Vypočtená spotřeba neobnovitelné energie na přípravu teplé vody a pomocné energie na provoz technického systému pro přípravu teplé vody podle české technické normy pro tepelné soustavy v budovách upravující účinnost soustav pro přípravu teplé vody s využitím hodnot typického užívání budov. Požadavky na energetickou náročnost nové budovy a budovy s téměř nulovou spotřebou energie, stanovené výpočtem na nákladově optimální úrovni, jsou splněny: Požadavky na energetickou náročnost při větší změně dokončené budovy a při jiné než větší změně dokončené budovy, stanovené výpočtem na nákladově optimální úrovni, jsou splněny: Jestliže celková primární energie za rok, celková dodaná energie za rok a průměrný součinitel prostupu tepla jsou nižší než referenční hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovu. Jestliže součinitele prostupu tepla jednotlivých měněných konstrukcí na systémové hranici budovy jsou nižší, než součinitele prostupu tepla uvedené v ČSN jako hodnoty doporučené. Jestliže neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za rok a součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici, jsou nižší než referenční hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovu. Jestliže součinitele prostupu tepla jednotlivých měněných konstrukcí na systémové hranici budovy jsou nižší, než součinitele prostupu tepla uvedené v ČSN jako hodnoty požadované. Jestliže neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za rok a průměrný součinitel prostupu tepla, jsou nižší než referenční hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovu. Jestliže součinitele prostupu tepla jednotlivých měněných konstrukcí na systémové hranici budovy jsou nižší, než součinitele prostupu tepla uvedené v ČSN jako hodnoty doporučené pro pasivní domy. Při realizaci přístavby či nástavby zvyšující celkovou energeticky vztažnou plochu budovy o více než 25 % je nutno splnit: Hodnoty ukazatelů energetické náročnosti této přístavby, jako by se jednalo o větší změnu dokončené budovy. Hodnoty ukazatelů energetické náročnosti celé budovy, jako by se jednalo o novou budovu. Hodnoty ukazatelů energetické náročnosti této přístavby, jako by se jednalo o novou budovu. Při posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie se ekonomickou proveditelností rozumí: Kde se umísťuje grafické znázornění průkazu? Dosažení reálné doby návratnosti investice do alternativního systému dodávek energie kratší než doba jeho životnosti. V případě budovy užívané orgánem veřejné moci záleží na rozhodnutí vlastníka, kde bude grafické znázornění průkazu vystavené. Dosažení prosté doby návratnosti investice do alternativního systému dodávek energie kratší než doba jeho životnosti. V případě budovy užívané orgánem veřejné moci nebo v případě budov sloužících veřejnosti, se umisťuje na plochu vnější stěny budovy. Dosažení prosté doby návratnosti investice do alternativního systému dodávek energie kratší než 10 let. V případě budovy užívané orgánem veřejné moci se umisťuje na plochu vnější stěny budovy nebo plochu svislé stěny ve vstupním prostoru.

7 Jakým způsobem jsou stanoveny parametry a hodnoty referenční budovy? Jsou stanovené tak, aby zajistily minimální dosažitelnou úroveň energetické náročnosti budov a prvků budov v souladu se směrnicemi EU. Jsou stanoveny tak, aby zajistily nákladově optimální úroveň energetické náročnosti budov a prvků budov, vypočtenou pro jejich předpokládaný ekonomický životní cyklus v souladu se směrnicemi EU. Jsou stanoveny příslušnými technickými podklady, zejména Českými technickými normami a Technickými normalizačními informacemi. Referenční hodnota průměrného součinitele prostupu tepla jednozónové budovy: Se vypočítá na základě znalosti tvarového faktoru A/V. Je stanovena tabulkou ve vyhlášce v příloze 2. Se vypočítá z požadovaných součinitelů prostupu tepla jednotlivých obálkových konstrukcí, ploch obálkových konstrukcí, redukčních činitelů a přirážky na tepelné vazby. Jaká může být u novostavby jednozónové obytné budovy základní požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla referenční budovy Redukční činitel požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla f R je pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie: Přirážka na vliv tepelných vazeb je u referenční budovy: Referenční hodnota chladícího faktoru kompresorové zdroje chladu: max. 0,50 W/m 2.K min. 0,50 W/m 2.K Hodnota není nijak omezena. 0,7 0,8 1,0 0,00 0,02 0,20 0,5 1,1 2,7 Referenční hodnota chladícího výkonu pro rodinné domy: Je vypočtená spotřeba chladu podle české technické normy s využitím hodnot typického užívání budovy. Je nulová. Je vypočtená spotřeba chladu na pokrytí solárních zisků a vnitřních tepelných zisků s využitím hodnot typického užívání budovy. Referenční hodnota měrného příkonu ventilátoru systému nuceného větrání je: Referenční hodnota účinnosti výroby energie zdrojem tepla je: 17,5 W.s/m W s/m W s/m 3 70 % 80 % 88 %

8 Referenční hodnota účinnosti zpětného získávání tepla systému nuceného větrání s objemovým průtokem větracího vzduchu do 7500 m 3 /hod. je: Referenční hodnota topného faktoru tepelného čerpadla pro měněné technické systémy budovy je: Referenční hodnota faktoru primární energie pro přípravu teplé vody je: Referenční hodnota faktoru primární energie pro osvětlení je: Referenční hodnota faktoru primární energie pro vytápění je: Referenční hodnota neobnovitelné primární energie rodinného domu s téměř nulovou spotřebou energie (stavěném po datu udaném v zákoně) je: 30 % 60 % 90 % 3,0 3,5 4,2 0,1 3,0 1,1 0,1 3,0 1,1 0,1 3,0 1,1 Snížená o 25 % proti vypočtené hodnotě u referenční budovy. Musí být nižší než 60 kwh/m 2. Je stejná jako vypočtená hodnota u referenční budovy. Při změně vytápění budovy z elektřiny na dřevěné peletky (vše ostatní zůstává beze změny) se neobnovitelná primární energie: Zvýší. Sníží Zůstane stejná. Do investičních nákladů lze zahrnout: Všechny náklady, které jsou vynaloženy během realizace investice (cena pořizovaného majetku, náklady na instalaci, mzdy zaměstnancům, náklady na spotřebu energií, náklady na projektovou dokumentaci investice). Všechny náklady, které jsou vynaloženy přímo na uskutečnění investice (cena pořizovaného majetku, náklady na instalaci, výdaje spojené s likvidací nahrazovaného majetku, projektová dokumentace). Pouze náklady ušlé příležitosti, tzv. opportunity costs (náklady na alternativní využití kapitálu).

9 Do čistých budoucích ročních cash flow lze při hodnocení energeticky úsporného investičního projektu zahrnout: Snížení ročních nákladů na energie způsobené provedenými energeticky úspornými opatřeními, snížení ročních nákladů díky nižším nárokům na lidské zdroje u pořízeného investičního majetku, snížení emisních poplatků díky provedeným energeticky úsporným opatřením, odpisy pořízeného investičního majetku. Zvýšení ročních tržeb za prodané produkty, odpisy, daň z příjmu, snížení kterýchkoliv provozních nákladů podniku, příjmy z prodeje majetku za účelem jeho nahrazení energeticky úspornějším zařízením. Snížení ročních nákladů na energie způsobené provedenými energeticky úspornými opatřeními, obdržení bankovních úvěrů a jejich splácení, emise dluhopisů a akcií, splácení dluhopisů, výplata dividend, snížení nákladů na mzdy zaměstnancům na základě nové kolektivní smlouvy. Činí-li investiční náklady Kč a čisté roční cash flow plynoucí z investice je Kč, bude prostá doba návratnosti: 15,5 roku 25,0 roku 20,0 roku MJ je: 10 6 J 10 9 J J Teplotě lidského těla 37 C přibližně odpovídá teplota: 308 K 263 K -234 K Která ze zplodin hoření je akutně nejjedovatější: CO CO 2 NO 2 Jaký je vztah joulů a wattů? Mezi těmito jednotkami není vztah. 1 J = 3600 W 1 J = 1 W * s Energetická účinnost je definována jako: Poměr energie do procesu vstupující ku poměr energie z procesu vystupující ku Rozdíl mezi energií do procesu vstupující a energii z procesu vystupující. energii do procesu vstupující z procesu vystupující. V souladu s normou ČSN je U w : Součinitel prostupu tepla zasklení. Součinitel prostupu tepla okna. Součinitel prostupu tepla konstrukce v zimním období. V souladu s normou ČSN je R T : Odpor konstrukce při prostupu tepla, přičemž se vždy počítá od exteriéru. Normová hodnota součinitele tepelné vodivosti. Odpor konstrukce při prostupu tepla, přičemž se vždy počítá od interiéru. Součinitel tepelné vodivosti v suchém stavu. Odpor konstrukce při prostupu tepla. V souladu s normou ČSN je λ u : Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti. V souladu s normou je ψ : Lineární činitel prostupu tepla. Označení pro tepelný most. Označení pro tepelnou vazbu. Lehký obvodový plášť je podle normy ČSN : Lehká obvodová vnější stěna s plošnou hmotností od interiéru k tepelné izolaci včetně do 100 kg/m 2. Lehká obvodová vnější stěna nebo její část sestávající z vertikálních a horizontálních prvků vzájemně spojených a ukotvených do nosné konstrukce budovy, s osvětlovacími otvory nebo bez nich. Okenní konstrukce, která nemá transparentní (skleněnou či jinou) výplň.

10 Šíření tepla je podle normy ČSN : Přenos energie vedením nebo prouděním nebo sáláním, nebo jejich vzájemnou kombinací. Přenos energie vedením nebo prouděním, sálání se uvažuje pouze tam, kde pro výpočty používáme kvantovou fyziku. Ve stavebním chápání přenos energie vedením konstrukcí. Tepelný most je podle normy ČSN : Část dané stavební konstrukce, kde se její tepelný odpor místně významně mění. Zeslabená část stavební konstrukce. Část stavební konstrukce bez tepelné izolace. Tepelná vazba je podle normy ČSN : Část dané stavební konstrukce, kde se její tepelný odpor místně významně mění. Rozhraní mezi dvěma a více konstrukcemi, kde tepelný tok v konstrukcích je významně změněn jejich vzájemným působením (tepelně nestejnorodá oblast). Je to zvláštní případ tepelného mostu, odlišný od ostatních svou nepřiřaditelností k jediné konstrukci a svým působením až v rámci celého obvodového pláště budovy vnímaného jako systém obvodových konstrukcí se vzájemnými systémovými tepelnými vazbami. Rozhraní mezi dvěma a více konstrukcemi, kde nedochází k tepelnému mostu, avšak tepelný tok je významně změněn jejich vzájemným působením (tepelně nestejnorodá oblast). Primární energie je podle normy ČSN : Energie dodaná do budovy od posledního dodavatele. Hranice budovy jsou shodné s definovanými hranicemi pro výpočet její energické bilance. Energie vyrobená samotnou budovou, například použitím solárního kolektoru, fotovoltaických systémů nebo kogenerace, a dodaná zpět na trh, je odečtena. Energie ze zdrojů, které nebudou vyčerpány během celého života lidstva, jako sluneční energie (tepelná a fotovoltaická), energie větru, vody, biomasa. Energie, která nebyla vystavena jakékoliv konverzi nebo transformačnímu procesu. Pro budovu je to energie užívaná k výrobě energie dodávané do budovy. Je to dodaná energie dělená konverzním nebo transformačním faktorem příslušné formy energie. Celková plocha obálky budovy je podle normy ČSN : Součet ploch všech stěn budovy, tj. ploch konstrukcí, které jsou vystaveny venkovnímu prostředí nebo přiléhají k zemině, stanovený jako součet všech vnějších ochlazovaných stěn ohraničujících budovu nebo její vytápěnou zónu na systémové hranici. Součet ploch všech vnějších konstrukcí budovy, tj. ploch konstrukcí, které jsou vystaveny venkovnímu prostředí nebo přiléhají k zemině, stanovený jako součet vnějších ploch všech ochlazovaných konstrukcí ohraničujících budovu nebo její vytápěnou zónu na systémové hranici. Součet ploch všech vnějších konstrukcí budovy, tj. ploch konstrukcí, které jsou vystaveny venkovnímu prostředí, stanovený jako součet vnějších ploch všech ochlazovaných konstrukcí ohraničujících budovu.

11 Lehkou konstrukcí nazýváme: Konstrukci s nízkou tepelnou setrvačností, které mají plošnou hmotnost vrstev (od vnitřního líce k rozhodující tepelně izolační vrstvě včetně) nižší, než 100 kg/m 2. Konstrukce dřevostaveb. MIV (meziokenní výplně) a jiné obdobné konstrukce. Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla konstrukce pro převažující návrhovou teplotu interiéru 18 až 22 C je stanovena: Tabulkou 3 v ČSN Tabulkou 1 ve vyhlášce č. 78/2013 Sb. Zákonem č. 406/2000 Sb. v aktuálním znění. Požadovaný tepelný odpor vnější stěny při návrhové teplotě interiéru 20 C je přibližně: Při výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla u referenční budovy se tepelné vazby: Pokud je u novostavby obytné budovy průměrný součinitel prostupu tepla U em,20 = 0,55 W/(m 2.K), pak podle normy ČSN : Výpočtová hodnota součinitele tepelné vodivosti závisí mimo jiné na: Teplotní oblasti České republiky v zimním období jsou stanoveny: Součinitel prostupu tepla jednoduchého okna s jedním sklem je přibližně: Tepelný odpor uzavřené vzduchové vrstvy R cav se určí: Solární tepelné zisky jsou: Návrhové hodnoty odporu při přestupu tepla závisí na: 0,3 (m 2.K)/W 3,33 (m 2.K)/W nelze určit Započítávají přirážkou ve výši 0,02 W/(m 2.K). Půjde o budovu s velmi špatnou geometrií (poměr A/V) a je nutné změnit její tvar. Vlhkostním součiniteli stavebního materiálu. Normou v závislosti na teplotní oblasti a nadmořské výšce. Započítávají přirážkou stejnou jako u hodnocené budovy. Budova splňuje požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla Vlhkosti stavebního materiálu v době zabudování. Vyhláškou č. 78/2013 Sb. Nezapočítávají. Budova nesplňuje požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla Nezávisí na vlhkosti. Normou v závislosti na teplotní oblasti. 1,3 W/(m 2 K) 4,5 W/(m 2 K) 0,8 W/(m 2 K) Výpočtem dle vzorce R cav = d/ Málo významné, protože současná okna s trojskly a pokovením téměř nepropouští tepelné záření. Druhu konstrukce, směru tepelného toku a období, pro které se tepelný odpor konstrukce zjišťuje. Dle certifikátu předloženého výrobcem. Významné, neboť na jižně orientované okno dopadne během otopného období energie v úhrnu přes 400 kwh/m 2. Poloze konstrukce. Z tabulky uvedené v normě nebo podrobným výpočtem. Významné, neboť na jižně orientované okno dopadne během otopného období energie v úhrnu přes 400 Wh/m 2. Poloze konstrukce a období, pro které se tepelný odpor konstrukce zjišťuje.

12 Jestliže se jedná o jednovrstvou konstrukci tvořenou pouze materiálem s tepelnou vodivostí λ u = 0,04 W/(m.K) a tloušťce 160 mm, pak je součinitel prostupu tepla této konstrukce: Lineární činitel prostupu tepla Ψ, ve W/(m K) se stanoví: Přirážka na tepelné vazby ΔU tb je: Průměrný součinitel prostupu tepla U em je: U > 0,25 W/(m 2.K) U = 0,25 W/(m 2.K) U < 0,25 W/(m 2.K) Jako rozdíl tepelné propustnosti a součinu součinitele prostupu tepla konstrukce a rozměr této konstrukce. Dle kvality řešení tepelných vazeb, obvykle v rozmezí 0,02 až 0,20 W/(m 2 K). Aritmetický průměr součinitelů prostupu tepla jednotlivých konstrukcí tvořících obálku budovy nebo vytápěné zóny. Odečte se z tabulek uvedených v ČSN Jde o převrácenou hodnotu lineárního tepelného odporu. Musí být rovna 0,02 W/(m 2 K). Řídí se požadavky ČSN Podíl měrné ztráty prostupem tepla a celkové plochy všech ochlazovaných konstrukcí ohraničujících objem budovy nebo její vytápěné zóny (matematicky: H T /A). Geometrický průměr součinitelů prostupu tepla jednotlivých konstrukcí tvořících obálku budovy nebo vytápěné zóny. Mezi anizotropní látky patří: Pěnový polystyrén. Dřevo. Minerální vlákna. Při výpočtech součinitele prostupu tepla je nutno hodnot skladbu konstrukce: Z interiéru. Z exteriéru. Na pořadí nezáleží. Jaký je přibližně součinitel prostupu tepla zdi z plných pálených cihel kótované na 1,3 W/(m 2 K) 0,8 W/(m 2 K) 0,4 W/(m 2 K) starých výkresech 45 cm? Součinitel prostupu tepla dvojitých, špaletových oken se dvěma čirými skly je 1,3 W/(m 2 K) 0,8 W/(m 2 K) 2,35 W/(m 2 K) přibližně? Jaký rozměr ve skutečnosti představuje na výkresu 1:50 délka 9 mm? 900 mm 450 mm 9000 mm Solární faktor udává: Podíl dopadajícího slunečního záření Podíl dopadajícího tepelného záření Podíl dopadajícího světla propuštěný celkově propuštěný sklem. celkově propuštěný sklem. sklem. Vyberte pravdivé tvrzení za předpokladu, že se porovnávají dva stejné rodinné domy lišící se pouze výší vnitřní tepelné kapacity. Dům s větší vnitřní tepelnou kapacitou má obvykle nižší tepelné ztráty než dům s nižší tepelnou kapacitou. Dům s větší vnitřní tepelnou kapacitou má obvykle nižší spotřebu tepla na vytápění než dům s nižší tepelnou kapacitou. Nelze posoudit, který dům je energeticky výhodnější.

13 Spalné teplo je: Množství tepla, které lze získat dokonalým spálením určitého množství paliva za pomocí vzduchu tak, že tlak, při kterém probíhá reakce je konstantní a všechny produkty spalování jsou ochlazeny na stejnou teplotu, jakou mělo palivo a vzduch před počátkem hoření, přitom voda vznikající při spalování předá také své kondenzační teplo. Množství tepla, které lze získat dokonalým spálením určitého množství paliva za pomocí vzduchu tak, že tlak, při kterém probíhá reakce je konstantní a všechny produkty spalování jsou ochlazeny na stejnou teplotu, jakou mělo palivo a vzduch před počátkem hoření, přitom všechny vzniklé plyny zůstanou v plynném stavu. Množství tepla, které lze získat dokonalým spálením určitého množství paliva za pomocí vzduchu tak, že tlak, při kterém probíhá reakce je konstantní a přitom došlo ke kondenzaci vodní páry obsažené v palivu. Výhřevnost je: Množství tepla, které lze získat dokonalým spálením určitého množství paliva za pomocí vzduchu tak, že tlak, při kterém probíhá reakce je konstantní a všechny produkty spalování jsou ochlazeny na stejnou teplotu, jakou mělo palivo a vzduch před počátkem hoření, přitom voda vznikající při spalování předá také své kondenzační teplo. Množství tepla, které lze získat dokonalým spálením určitého množství paliva za pomocí vzduchu tak, že tlak, při kterém probíhá reakce je konstantní a všechny produkty spalování jsou ochlazeny na stejnou teplotu, jakou mělo palivo a vzduch před počátkem hoření, přitom všechny vzniklé plyny zůstanou v plynném stavu. Množství tepla, které lze získat dokonalým spálením určitého množství paliva za pomocí vzduchu tak, že tlak, při kterém probíhá reakce je konstantní a přitom nedošlo ke kondenzaci vodní páry obsažené v palivu. Spalné teplo je u zemního plynu: Přibližně o 10 % menší než výhřevnost. Přibližně o 10 % větší než výhřevnost. Spalné teplo je dle druhu zemního plynu (tranzitní, Norský, Alžírský, Holandský ) nižší o 5,2 až 11,3 %. Kondenzační kotel na hnědé uhlí: Má přibližně o 10 % vyšší účinnost než Má přibližně o 10 % nižší účinnost než běžný kotel. běžný kotel. Se nevyrábí. Zemní plyn převážně tvoří: metan etan propan Když průměrná denní teplota venkovního Když průměrná denní teplota venkovního Když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě Dodávka tepelné energie se zahájí v vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +12 C ve 3 dnech po sobě poklesne pod +13 C ve 2 dnech po sobě otopném období od 1. září do 31. května poklesne pod +13 C a podle vývoje počasí následujících a podle vývoje počasí nelze následujících a podle vývoje počasí nelze následujícího roku: nelze očekávat zvýšení této teploty nad očekávat zvýšení této teploty nad +12 C očekávat zvýšení této teploty nad +13 C +13 C pro následující den. pro následující den. pro následující den. Maximální hranice koncentrace oxidu uhličitého v pobytových místnostech je: 150 ppm 500 ppm 1500 ppm

14 Minimální množství vzduchu na osobu v pobytových místnostech v době pobytu osob je: Přibližná spotřeba teplé vody v bytovém domě je: Tepelná izolace u vnitřních rozvodů s teplonosnou látkou do 115 C se navrhuje tak, že: Požadovaná osvětlenost školních učeben je: Orientační měrná roční spotřeba elektřiny na osvětlení v rodinném domu je: 2,5 m 3 /hod nebo nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h 25 m 3 /hod nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h Není stanoveno, musí se vypočítat na základě spárové průvzdušnosti funkčních spar otvorových výplní litrů/osobu.den 3,0-4,5 litrů/m 2.den litrů/osobu.den Její povrchová teplota je o méně než 20 K vyšší oproti teplotě okolí. Její povrchová teplota je o méně než 28 K vyšší oproti teplotě okolí. Její tloušťka se volí stejná jako u potrubí téhož jmenovitého průměru. 100 lx 300 lx 800 lx Přibližně stejná jako v kanceláři. Přibližně 10x menší než v kanceláři. Přibližně 10x větší než v kanceláři. Normalizované jmenovité elektrické napětí pro veřejnou síť nízkého napětí mezi fázovým vodičem a uzlem je? Jmenovitý kmitočet elektrického proudu ve veřejné síti nízkého napětí je? Mezi alternativní systémy dodávek energie patří: 220 V 245 V 230 V 25 Hz 50 Hz 100 Hz Fotovoltaické panely Rekuperace tepla. Plynový kondenzační kotel. Kogenerace je: Společná výroba chladu a tepla. Společná výroba elektřiny a tepla. Chladící faktor EER se pohybuje u kompresorových zařízení obvykle v rozmezí: Zpětné získávání tepla u nuceného větrání se děje pomocí: Společné instalování dvou zdrojů tepla, typickým příkladem je instalace tepelného čerpadla s tzv. bivalentním elektrickým kotlem. 1,2 až 1,7 2,7 až 5,0 80 až 92 % Tepelného čerpadla vzduch - vzduch. Tepelného čerpadla vzduch - voda. Rekuperačního či regeneračního systému. Absorpční tepelná čerpadla: Se používají výhradně pro vytápění. Se používají zejména pro chlazení. Mají výrazně nižší topný faktor než kompresorová tepelná čerpadla.

15 Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce: Jejichž vlastnosti odpovídají normovým hodnotám a které mají stanovenou dobu životnosti s ohledem na jejich bezpečné použití. Jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu 20ti let splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla. Jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla. Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou: TNI Energetická náročnost budov Typické hodnoty pro výpočet je: Pokud u objektu z přelomu 60. a 70. let 20. století naměříme tloušťku stěny cca 400 mm, pak se nejspíše jedná o zdivo z: Tzv. "dýchání" staveb: Návrhové hodnoty částečného tlaku vodní páry v zimním období jsou: Průkazem energetické náročnosti budov je: Mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí, ochrana proti hluku, bezpečnost při užívání, úspora energie a tepelná ochrana. Nezávazná, pouze orientační. Mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí, ochrana proti hluku, bezpečnost při užívání, úspora energie a tepelná ochrana, estetický vzhled. Závazná pro stanovení hodnot referenční budovy. Mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví osob a zvířat, úspora energie a tepelná ochrana. Závazná pouze při stanovování referenčních hodnot u novostaveb. Plných pálených cihel. Cihel děrovaných metrického formátu. Plynosilikátových tvárnic. Souvisí se vzduchotěsností obálky budovy, aby stavba dýchala, je vhodné navrhovat porézní materiály. V interiéru přibližně dvojnásobné oproti exteriéru. dokument, který obsahuje informace o průměrné spotřebě energie za předcházející 3 roky na vytápění, chlazení, větrání, přípravu teplé vody a osvětlení Souvisí s difuzí vodní páry. Aby stavba dýchala, je vhodné navrhovat stavby z materiálů s malým difuzním odporem. V interiéru přibližně desetinásobné oproti exteriéru. dokument, který obsahuje informace o průměrné spotřebě energie za předcházející 3 roky pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení Je novinářská zkratka, která nemá z hlediska stavební fyziky opodstatnění. Obvykle v interiéru stejné jako v exteriéru. dokument, který obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy

16 Česká technická norma se stává závazným dokumentem: pokud byla vydána ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na základě smluvního vztahu mezi partnery nebo na základě legislativního dokumentu pokud bylo její vydání oznámeno ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Posouzení ekonomické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie v rámci vyhlášky 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov se provádí: způsoby výpočtu ekonomické výhodnosti dle vyhlášky 480/2012 Sb. na základě ukazatele prosté doby návratnosti investice do alternativního systému na základě ukazatele čisté současné hodnoty Jaký je rozdíl mezi ukazatelem prosté doby návratnosti a reálné doby návratnosti? jedná se pouze o různé názvy stejného ukazatele ukazatel prosté doby návratnosti nerespektuje časovou hodnotu peněz prostá doba návratnosti zahrnuje a respektuje časovou hodnotu peněz V grafické části průkazu energetické náročnosti budov jsou hodnoty energie uvedeny v jednotkách: V grafické části průkazu energetické náročnosti budov jsou hodnoty měrných ukazatelů uvedeny v jednotkách: Grafické znázornění k průkazu energetické náročnosti budov obsahuje: Grafické znázornění k průkazu energetické náročnosti budovy obsahuje: Obsahuje protokol k průkazu energetické náročnosti budov referenční hodnoty stanovené pro jednotlivé hodnocené systémy? Průkaz energetické náročnosti budov se zpracovává formou: MWh/rok GJ/rok kcal/rok kcal/(m2.rok) kwh/(m2.rok) GJ/(m2.rok) měrné hodnoty ukazatelů energetické náročnosti budovy vztažené na energeticky vztažnou plochu a také hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro celou budovu zařazení jednotlivých zón do klasifikačních tříd energetické náročnosti budovy ano protokolu a grafického znázornění (vzor je uveden ve vyhlášce č. 480/2013 Sb.) měrné hodnoty ukazatelů energetické náročnosti budovy vztažené na energeticky vztažnou plochu a také hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro jednotlivé zóny zařazení budovy do klasifikačních tříd energetické náročnosti budovy ne není obecně stanoveno měrné hodnoty ukazatelů energetické náročnosti budovy vztažené na podlahovou plochu a také hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro celou budovu zařazení jednotlivých bytových jednotek do klasifikačních tříd energetické náročnosti budovy pouze referenční hodnoty součinitele prostupu tepla pro jednotlivé konstrukce obálky budovy protokolu a grafického znázornění (vzor je uveden vyhlášce č. 78/2013 Sb.) Průkaz energetické náročnosti budov tvoří: protokol a grafické znázornění protokol grafické znázornění

17 Ekologickou proveditelností alternativních dodávek energie se podle vyhlášky č. 78/2013 Sb. rozumí: Posouzení alternativních dodávek energie se podle vyhlášky č. 406/2000 Sb. hodnotí z hlediska: Nová budova, resp. budova s téměř nulovou spotřebou, musí splňovat z ukazatelů energetické náročnosti "neobnovitelná primární energie za rok", "celková dodaná energie za rok", "průměrný součinitel prostupu tepla": Minimální účinnost zdroje tepla (pokud provádíme pouze výměnu tohoto zdroje) je požadována ve vyhlášce č. 78/2013 Sb. hodnotou: Redukční činitel (fr) požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla pro novou budovu má podle vyhlášky č. 78/2013 Sb. hodnotu: Faktor primární energie je: Pomocná energie je: Při výpočtu energetické náročnosti budovy pracujeme s účinností zdroje tepla: instalace nebo připojení alternativního systému dodávky energie bez zvýšení množství obnovitelné primární energie oproti stávajícímu nebo navrhovanému stavu společenské proveditelnosti alespoň jeden instalace nebo připojení alternativního systému dodávky energie se zvýšením množství neobnovitelné primární energie oproti stávajícímu nebo navrhovanému stavu o maximálně 25 % společenské a ekologické proveditelnosti celkovou dodanou energii za rok a průměrný součinitel prostupu tepla instalace nebo připojení alternativního systému dodávky energie bez zvýšení množství neobnovitelné primární energie oproti stávajícímu nebo navrhovanému stavu technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti současně všechny uvedené 60% 80 % 90 % 0,8 1,0 0,7 koeficient, kterým se násobí složky dodané energie po jednotlivých energonositelích k získání odpovídajícího množství celkové primární energie energie potřebná pro provoz kancelářské techniky koeficient, kterým se dělí složky dodané energie po jednotlivých energonositelích k získání odpovídajícího množství energie energie potřebná pro provoz technických systémů konstanta, kterou se násobí složky dodané energie po jednotlivých energonositelích k získání odpovídajícího množství celkové primární energie energie potřebná pro provoz náhradního zdroje energie maximální, stanovenou výrobcem minimální sezónní Účinnost vytápěcího systému je dána: účinností zdroje tepla účinností zdroje tepla, účinností rozvodu, účinností sdílení tepla koncového prvku účinností rozvodu, účinností sdílení tepla koncového prvku

18 Typické hodnoty pro výpočet energetické náročnosti budovy jsou uvedeny: v ČSN v TNI ve vyhlášce č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov Celková energeticky vztažná plocha je: Přístavba a nástavba navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více než 25 % se považuje při stanovení referenčních hodnot ukazatelů energetické náročnosti budovy za: Požadavky na energetickou náročnost nové budovy a budovy s téměř nulovou spotřebou energie, stanovené výpočtem jsou splněny, pokud hodnoty následujících ukazatelů energetické náročnosti nejsou vyšší než referenční hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovu: Ukazatelem energetické náročnosti budovy není: Ukazatele energetické náročnosti budovy jsou: vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy konstrukcí obálky zóny podlahová plocha místností hodnocené zóny vytápěná plocha mezi vnitřními povrchy konstrukcí tvořících obálku hodnocené zóny stávající budovu novou budovu záleží na rozhodnutí zpracovatele součinitel prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici a průměrný součinitel prostupu tepla neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za rok, průměrný součinitel prostupu tepla, účinnost technických systémů neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za rok, průměrný součinitel prostupu tepla tepelný odpor konstrukce průměrný součinitel prostupu tepla celková dodaná energie za rok celková primární energie za rok, neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za rok, dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení za rok, průměrný součinitel prostupu tepla celková primární energie za rok, neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za rok, průměrný součinitel prostupu tepla, součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici, účinnost technických systémů celková primární energie za rok, neobnovitelná primární energie za rok, celková dodaná energie za rok, dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení za rok, průměrný součinitel prostupu tepla, součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici, účinnost technických systémů

19 Vnitřním prostředím se rozumí: prostředí uvnitř zóny, které je definováno návrhovými hodnotami teploty prostředí uvnitř zóny, které je definováno návrhovými hodnotami teploty, relativní vlhkosti vzduchu a objemového toku výměny vzduchu, případně rychlostí proudění vnitřního vzduchu a požadované intenzity osvětlení uvnitř zóny prostředí uvnitř zóny, které je definováno návrhovými hodnotami teploty a vlhkosti vzduchu Typické užívání budovy je: obvyklý způsob užívání budovy v souladu s podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu stanovený pro účely výpočtu energetické náročnosti budovy způsob užívání budovy dle podmínek určených provozovatelem obvyklý způsob užívání budovy Průkaz energetické náročnosti zpracovaný pro budovu je také průkazem: ucelené části této budovy včetně jednotky totožné budovy v jiné lokalitě není průkazem jednotky Vnitřní tepelná zařízení v rodinných domech nemusí být vybavena přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům pojistnými zařízeními na topných rozvodech uzavíracími kohouty Kdy prokazuje stavebník splnění požadavků na energetickou náročnost budovy? při kolaudačním řízení při podání žádosti o umístění stavby při podání žádosti o stavební povolení nebo při ohlášení stavby