PROJEKT HEZR HODNOCENÍ EKONOMICKÝCH A SOCIÁLNÍCH OPATŘENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ VÝSLEDKY 19. KOLA

Transkript

1 PROJEKT HEZR HODNOCENÍ EKONOMICKÝCH A SOCIÁLNÍCH OPATŘENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ VÝSLEDKY 19. KOLA Květen 2014

2 Výsledky 19. kola projektu HEZR (Projekt hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví) Tohoto kola projektu HEZR se zúčastnilo 60 hodnotitele (ekonomové, analytici, právníci, sociologové, lékaři, porodní asistentky, odborní žurnalisté, podnikatelé, manažeři, zástupci stavovských organizací, neziskových organizací, odborů a akademické obce). K hodnocení jsme expertům předložili opatření orgánů státní správy, která byla představena v období leden březen Jedná se o tato opatření: 1. Zrušení a neobnovení poplatků za pobyt v nemocnici 2. Elektronické recepty od roku 2015 povinné nebudou 3. Nová pravidla pro lázeňskou péči 4. Soubor opatření pro finanční stabilizaci zdravotnictví 5. Zvýšení plateb za státní pojištěnce 6. Smlouvy VZP budou zveřejněny na webu Jednotlivá opatření jsou členy hodnotícího panelu HEZR hodnoceni v kategoriích: míra souhlasu s opatřením důležitost opatření pro společnost komentář k danému opatření

3 Míra souhlasu s opatřením (-3, +3) Míra souhlasu vyjadřuje názor člena hodnotícího panelu (dále jen HP) na kvalitu, resp. jím očekávaný efekt navrhovaného nebo přijatého opatření, který může být od deklarovaného cíle odlišný. Stupnice: - 3 absolutní nesouhlas - 2 značný nesouhlas - 1 mírný nesouhlas 0 žádný přínos, status quo +1 souhlas se značnými výhradami +2 souhlas s mírnými výhradami +3 absolutní souhlas Důležitost opatření pro společnost (%) Hodnotí se míra společenské důležitosti opatření, resp. oblasti, na kterou bude mít dopad. Čím je procentuální hodnota vyšší tím je opatření důležitější pro společnost, tím má na ní větší dopad. Komentáře hodnotícího panelu k opatřením Členové HP mohou svými komentáři zdůvodnit své hodnocení, vyjádřit se k jednotlivým opatřením a poukázat na jejich negativa či pozitiva. HEZR Rating HEZR Rating opatření Představuje součin průměrné míry souhlasu a průměrného koeficientu důležitost, které vycházejí z databáze údajů získaných od členů HP. Opatření s nejvyšším ratingem má podle HP největší přínos pro rozvoj země z hodnocených opatření. Opatření získávají rating ve škále od -300 do

4 Obsah jednotlivých vybraných opatření

5 1. Zrušení a neobnovení poplatků za pobyt v nemocnici Primární zdroj: Nález Ústavního soudu, Programové prohlášení vlády ČR Záměr opatření: Zabránit, aby poplatky za pobyt v nemocnici bránily v přístupu ke zdravotní péči. Stav opatření v procesu: Poplatky byly zrušeny s účinností od ledna Dosud nebyly obnoveny a jejich obnovení se ani neplánuje. Obsah opatření: - Ústavní soud zrušil několik klíčových bodů zdravotnické reformy minulé vlády. Mimo jiné zrušil i zvýšené poplatky za den v nemocnici v hodnotě 100 Kč (z původních 60 Kč). - Vyšší poplatky vytvářejí podle Ústavního soudu bariéru v přístupu ke zdravotní péči. - Zrušení poplatků znamená pro nemocnice výpadek příjmů, který se vláda zavázala kompenzovat 2,1 miliardami ze státního rozpočtu na rok 2014 a 4,2 miliardami za rok Formu a načasování kompenzací vláda projednává. Hlasy proponentů v médiích: - O léčbě pacientů nebude rozhodovat stav jejich bankovního konta, ale zdravotní stav. - Stokoruna za den v nemocnici může mít pro seniory, děti a sociálně slabé tzv. rdousící efekt" a bránit jim v přístupu ke zdravotní péči. Hlasy oponentů v médiích: - Neobnovením poplatků došlo k nárůstu obložnosti nemocnic. Pacienti nespěchají z nemocnice domů jako dříve, ale naopak se snaží si pobyt v nemocnici prodloužit. - Pro nemocnice to znamená nárůst nákladů na stravu, léky, praní prádla. Klade to také vyšší nároky na personál sestry a ošetřovatelky. - Zrušené poplatky zaplatí občané ze svých daní. - Většina občanů byla ochotna poplatek za hospitalizaci akceptovat.

6 2. Elektronické recepty od roku 2015 povinné nebudou Primární zdroj: Vyjádření ministra zdravotnictví pro deník Mladá fronta DNES Záměr opatření: Zastavit budování finančně nákladného informačního systému, u kterého není jisté, zda by nepřinášel jednoznačné benefity Stav opatření v procesu: Státní ústav pro kontrolu léčiv připravil zakázku, která měla zajistit provoz systému e-receptů. Ministr zdravotnictví zakázku zastavil. Obsah opatření: - Elektronické recepty měly být od roku 2015 povinné a měly nahradit dosavadní papírové recepty. Používat se ale nezačnou. - Ministerstvo zdravotnictví chce e-recepty zrušit, nebo jejich zavedení o pár let odložit. - Zakázka, kterou Státní ústav pro kontrolu léčiv připravil a která měla v první fázi zajistit provoz systému, byla na 120 milionů korun. Hlasy proponentů v médiích: - Elektronické recepty nelze nutit doktorům násilím". - Zjistit, jaké léky pacient dostal, zda spolu ladí a zda nejsou vydávány duplicitně, je možné již dnes. Data se shromažďují u lékového úřadu, nikdo je ale nevyužívá. - Zavedení e-receptů je v současnosti obtížné, čtvrtina doktorů nemá v ordinaci internet. - Zakázka se nedá do roku 2015 stihnout. - Jedinou evropskou zemí, kde e-recepty bez výjimky fungují, je Dánsko. Všude jinde běží pouze zčásti, podobně jako v Česku. Hlasy oponentů v médiích: - E-recepty měly zabránit plýtvání léky a jejich duplicitnímu vydávání. - Rovněž měly přenést komunikaci ordinací s lékárnami z papíru na internet. Lékaři a lékárníci by ihned viděli, co pacient během posledních měsíců bral a zda nevznikají kontraindikace. - Pro pacienty by nevznikal problém, když si recept zapomenou doma nebo ho ztratí. - Spousta lékárníků do systému investovala hodně peněz a mohli by je v případě úplného zrušení projektu chtít od státu zpět. - Do budoucna se české zdravotnictví e-receptům stejně nevyhne.

7 3. Nová pravidla pro lázeňskou péči Primární zdroj: Ministerstvo zdravotnictví, Ústavní soud Záměr opatření: Léčebně rehabilitační péči zachovat dostupnou a stabilizovat oblast lázeňství Stav opatření v procesu: Ministerstvo původně připravilo změnu vyhlášky s indikačním seznamem. Ústavní soud ale vyhlášku omezující lázeňství zrušil, s účinností od roku Podle něho může být bezplatná zdravotní péče omezena jedině zákonem. Příprava zákona si teď vyžádá mnohem delší čas než změna indikačního seznamu. Obsah opatření: - Lázně se v posledních třech letech dostaly do vážných ekonomických problémů. - Zatímco v roce 2009 dostaly lázně od zdravotních pojišťoven 3,2 miliardy Kč, v roku 2013 očekávaly 1,4 miliardy korun. Počty léčených na náklady zdravotního pojištění klesly ve stejném období ze na pacientů. - Jednou z příčin byla podle provozovatelů právě vyhláška z roku 2012, která zkrátila pobyty a omezila i počty diagnóz, se kterými mohli pacienti do lázní jet na účet zdravotního pojištění. - Nová pravidla indikačního seznamu měla zvrátit negativní trendy v lázeňství. - Klíčové změny měly zahrnovat prodloužení léčebných pobytů pacientů s některými nemocemi z 21 na 28 dnů. - Lidé se závažným onemocněním měli moci absolvovat lázeňský pobyt častěji a opakovaně. - Dětem mělo být umožněno prodloužit 28denní pobyt na neomezenou dobu i při opakovaném pobytu v lázních. - Spolu se změnou indikačního seznamu měly být navýšené úhrady o 100 Kč za den pobytu dospělého pacienta a o 200 Kč za den pobytu dítěte. - Odhadovaný náklad na stabilizaci lázeňství neměl překročit 500 milionů korun. Hlasy proponentů v médiích: - Lázeňská léčebně rehabilitační péče je důležitá součást komplexní léčby pacientů a je potřeba ji podpořit. - Lázně jsou významným regionálním zaměstnavatelem, pokud by se situace rychle neřešila, problém by eskaloval nárůstem nezaměstnanosti. Hlasy oponentů v médiích: - Původní omezení lázeňství bylo obhajováno tím, že peníze nezmizely ze zdravotního systému, ale byly převedeny do vysoce specializované zdravotní péče.

8 - S vývojem léčebných i operačních postupů se lázeňství stalo po mnoha operacích zbytným.

9 4. Soubor opatření pro finanční stabilizaci zdravotnictví Primární zdroj: Ministerstvo zdravotnictví Záměr opatření: Ekonomická stabilizace zdravotnictví Stav opatření v procesu: Vybraná opatření už nabrala účinnost. Ministr zdravotnictví předložil soubor doplňujících opatření vládě v březnu. Obsah opatření: - Plán zahrnuje dvě miliardy korun pro nemocnice jako kompenzaci za zrušené stokorunové poplatky. Polovinu mají nemocnice dostat v červenci 2014, polovinu v říjnu Plán dále předpokládá od roku 2016 pravidelnou valorizaci odvodů za státní pojištěnce, která bude navázaná na růst průměrné mzdy. - Dojde k odkupu nedobytných pohledávek pojišťoven ve výši 5,5 miliardy Kč. Z nich připadne pro VZP 3,7 miliardy Kč. - Největší pojišťovně pomohl stát už na konci roku 2013, kdy dostala bezúročnou půjčku ve výši celkem 1,7 miliardy korun. - Stát počátkem roku 2014 pomohl VZP také tím, že jí poslal předem 2,9 miliardy korun za své pojištěnce v tzv. předsunuté platbě. Ve druhém pololetí bude muset VZP tyto peníze do státního rozpočtu vrátit. - Navrhováno je zmenšení rezervního fondu pojišťoven. Odvod by klesl z 1,5 na 0,75 procenta. Na péči by se tak dalo použít dalších 600 milionů korun. - Pojišťovny přestanou zbytečně dávat peníze na přetahování pojištěnců. - Bude zřízená komise, která bude posuzovat nákupy drahých přístrojů pro nemocnice. - Zpřísní se dohled nad státními nemocnicemi, které budou pravidelně zasílat přehled hospodaření. Hlasy proponentů v médiích: - Nemocnice nemohou čekat na kompenzace zrušených poplatků několik měsíců. Rychlejší cesta by byla novelizovat úhradovou vyhlášku, tak by se k navýšení dostaly hned. - Díky opatřením platí VZP lékařům a nemocnicím včas. Hlasy oponentů v médiích: - Opatření vlády budou zatěžovat státní rozpočet bez zjevné snahy zvyšovat efektivitu zdravotnictví.

10 5. Zvýšení plateb za státní pojištěnce Primární zdroj: Ministerstvo zdravotnictví Záměr opatření: Přinést do zdravotnictví peníze chybějící po zrušení zdravotnických poplatků Stav opatření v procesu: Vláda debatu o zvyšování plateb na začátku dubna přerušila. Záležitostí se bude zabývat koalice. Obsah opatření: - Měsíční platba za státní pojištěnce, jako jsou například nezaměstnaní, matky na rodičovské dovolené, senioři nebo děti, se má zvednout ze současných 787 na 845 korun. Státních pojištěnců je přibližně šest milionů. - Zvýšení platby přinese do zdravotnictví 2,1 miliardy v roce 2014 a 4,2 miliardy v roce Plán dále předpokládá pravidelnou valorizaci odvodů za státní pojištěnce od roku 2016, která bude navázaná na růst průměrné mzdy. Hlasy proponentů v médiích: - Zdravotnictví utrpělo v uplynulých letech poměrně velké výpadky příjmů. Kumulovaná ztráta činí celkem 28 miliard. Systém se s ní nebyl schopen sám vypořádat. - Ministerstvo zdravotnictví dělá kroky ke zvýšení efektivity a transparentnosti zdravotnictví. Hlasy oponentů v médiích: - Pojištění není možné donekonečna navyšovat. Ministerstvo financí nemá signály, že by se v resortu zdravotnictví šetřilo. - Zdravotnictví má problémy s transparentností a neměly by se do něho posílat peníze navíc, dokud nebudou záruky, že z něj nezmizí.

11 6. Smlouvy VZP budou zveřejněny na webu Primární zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna Záměr opatření: Posílení kontroly nad toky veřejných financí Stav opatření v procesu: VZP zahájila zveřejňování smluv na začátku dubna. Obsah opatření: - Všeobecná zdravotní pojišťovna bude zveřejňovat všechny smlouvy a úhradové dodatky s poskytovateli péče, tedy nemocnicemi a soukromými lékaři. Tajné zůstanou jen osobní údaje zdravotníků. - VZP již zveřejnila smlouvy uzavřené s Fakultní nemocnicí Brno, brněnskou Fakultní nemocnicí u sv. Anny, Fakultní nemocnicí Hradec Králové a Fakultní nemocnicí Plzeň. - Smlouvy s ostatními smluvními partnery, kterých je 23 tisíc, budou zveřejňovány postupně. - Smlouvy jsou zveřejňovány na webu VZP. Až to bude technicky možné, smlouvy budou překlopeny na portál veřejné správy. - Stát vyzval i ostatní pojišťovny, aby se k zveřejňování smluv přidaly. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra k tomu již zahájila přípravy. - Ministerstvo financí podmínilo zveřejněním smluv finanční injekci, o niž ministerstvo zdravotnictví žádá. Hlasy proponentů v médiích: - Zveřejněná data mají ukázat, kolik za jakou péči zdravotní pojišťovny platí a jak účelně jsou prostředky využity. Hlasy oponentů v médiích: - Podle dosavadního právního výkladu smlouvy zveřejňovat nešlo. - Opatření spíše obchází problém, že financování zdravotnictví není transparentní. Zveřejněny smlouvy neobsahují nic příliš zajímavého. Člověk se tam pouze dočte, jak vysoké zálohy VZP platí jednotlivým nemocnicím v tomto roce.

12 Výsledky 19. kola

13 Míra souhlasu s opatřením Míra souhlasu s opatřením (-3, +3) Míra souhlasu vyjadřuje názor hodnotitele na kvalitu, resp. jím očekávaný efekt navrhovaného nebo přijatého opatření, který může být od deklarovaného cíle odlišný.

14 Důležitosti opatření pro společnost (0-100%) Důležitost opatření pro společnost (%) Hodnotí se míra společenské důležitosti opatření, resp. oblasti, na kterou bude mít dopad. Čím je procentuální hodnota vyšší tím je opatření důležitější pro společnost, tím má na ni větší dopad.

15 HEZR Rating (-300, + 300) Rating HEZR představuje součin průměrné míry souhlasu a průměrného koeficientu důležitosti, které vycházejí z databáze údajů získaných od expertů HEZR. Opatření s nejvyšším ratingem má z hodnocených opatření podle HP HEZR největší přínos pro rozvoj země. HEZR - hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví rok 2014 přínos opatření pro rozvoj země RATING Zrušení a neobnovení poplatků za pobyt v nemocnici -120 Elektronické recepty od roku 2015 povinné nebudou -80 Nová pravidla pro lázeňskou péči 11 Soubor opatření pro finanční stabilizaci zdravotnictví 48 Zvýšení plateb za státní pojištěnce 90 Smlouvy VZP budou zveřejněny na webu 70

16 HEZR Rating jednotlivých kol Vyjadřuje průměrnou hodnotu všech vybraných a hodnocených opatření v jednotlivých kolech. HEZR Rating jednotlivých kol Průměrná hodnota všech hodnocených opatření v jednotlivých kolech RATING 1. kolo 88,08 2. kolo 34,17 3. kolo zrušeno 4. kolo -26,47 5. kolo 9,5 6. kolo 49,2 7. kolo kolo kolo kolo kolo kolo kolo nehodnoceno 14. kolo kolo kolo kolo kolo 5,4 19. kolo 3,1

17 Komentáře hodnotitelů

18 1. Zrušení a neobnovení poplatků za pobyt v nemocnici Juraj Nemec: Český zdravotnícky systém má jednu z najnižších úrovní spoluúčasti pacienta na svete. Pri obmedzenosti verejných zdrojov takto vzniká efektívne obmedzenie v oblasti dosahovania kvality a reálne aj dostupnosti viď dlhé čakacie rady. Tento stav nie je dlhodobo udržateľný. Vhodný systém spoluúčasti môže byť nástrojom solidarity bohatých s chudobnými a vôbec nemusí obmedziť dostupnosť. Nedávno vydaná publikácia ESF MU obsahuje aj kapitolu, ktorá sumarizuje výskum fakulty v oblasti poplatkov a dokladuje, že zavedenie poplatkov v ich pôvodnom rozsahu obmedzilo dostupnosť len v minimálnom rozsahu. Závery a údaje by si mali zodpovední preštudovať a nie rozhodovať politicky (je to o to horšie, že sa bavíme o úrovni Ústavného súdu a nie parlamentu). Oldřich Haičman: Zrušení poplatků bude mít za následek větší nárůst pacientů v ambulancích a tím i zvýšení finančního tlaku na zdravotní péči. Adriana Liptáková: Veľmi efektívny a jednoduchý nástroj na reguláciu a zefektívnenie poskytovania zdravotnej starostlivosti bol zrušený Josef Jelínek: Česká republika patří mezi členské státy EU s nejnižší spoluúčastí pacienta na nákladech zdravotní péče, Česká republika patří stejným způsobem, tj. s nejnižší spoluúčastí pacienta, dokonce i mezi srovnatelnými státy tj. Maďarsko, Polsko, Slovensko. Poté, co prezident Zeman doplnil ústavní soudce v úzké spolupráci se sociálně demokratickým senátem a ústavní soud se tak nepřehlédnutelně posunul doleva, rozhodl ÚS zrušit poplatek 100 Kč/den a následně prosadila ČSSD v koalici poplatky v nemocnici zcela zrušit. Je to zcela populistické rozhodnutí, které bude mít za následek snížení kvality zdravotní péče. Přitom už byli občané ČR na poplatky v nemocnici ve výši 60 Kč/den už zvyklí a chápali to jako příspěvek na stravu. Tomáš Cikrt: Zrušení poplatků za pobyt v nemocnici, stejně jako plánované rušené dalších poplatků, je pouhé politické gesto. Odpovídá předvolebním slibům ČSSD, ale z hlediska financování a efektivního fungování zdravotnictví jde o zbytečné a hloupé opatření. Údajný důvod je nepravdivý během několika let od zavedení regulačních poplatků nikdo nikdy nepředložil jediný hodnověrný důkaz, že by bránily přístupu ke zdravotní péči. Všechny obavy jsou ryze spekulativní. Ústavní soud vstoupil na tenký led, když se rozhodl interpretovat dle mého přesvědčení spekulovat jaká výše poplatků má onen rdousící efekt. Takže Julínkových 60 Kč ho ještě nemá a Hegerových 100 Kč už má? Ale i v situaci, kdy ÚS nějak rozhodl, bylo povinností ministra zdravotnictví pokud by cítil odpovědnost za fungování zdravotnictví, za rozumné zacházení s balíkem veřejného zdravotního pojištění - navrhnout novou výši a poplatky zachovat(například

19 se vrátit k 60 Kč). Při počítání ztrát, tedy o kolik korun přijde zdravotnictví rušením poplatků, se zapomíná na jejich samotný regulační efekt. Budou-li zrušeny nakonec téměř všechny poplatky, nepřijde zdravotnictví jenom o cca 5 miliard, které byly každý rok na poplatcích vybrány, ale změní se chování pacientů, zvýší se plýtvání a to nás patrně bude stát další miliardy. Josef Mrázek: Stravování nelze oddělit od léčby a poplatek byl v rozporu se solidárním placením léčení cestou veřejného pojištění a také selektivně postihoval sociálně slabší nerovnost přístupu k péči. Pavel Košek: Poplatky za pobyt v nemocnici byly prvním krokem k oddělení zdravotní a sociální složky péče a nezbytnou podmínkou k optimalizaci nabídky akutní lůžkové péče. Nijak nebyl prokázán vliv na snížení dostupnosti zdravotní péče. Vojtěch Krebs: Zrušení je krok zpět, měl se udělat roční limit, popř. prominout poplatky sociálně slabým Pavel Kubů: Moderní zdravotnictví může regulovat délku hospitalizace pacienta sofistikovanějšími nástroji než účtováním pobytové taxy. Zdeněk Machálek: Jde o nepomíjitelný impulz pro pacienta, že zdravotní péče není zadarmo, jak hlásá levice. 100Kč může zaplatit naprosto každý i sociálně slabší občané. Karel Rýdl: I doma musí oplatit za jídlo, vodu a teplo. David Skalický: Česká republika má jednu z nejnižších spoluúčastí pacienta v OECD. Stále platí, že občané nevnímají svoje zdraví jako investici a jsou přesvědčeni, že jejich zdraví je odpovědností lékaře. Symbolický poplatek by měl být zachován. I sociálně slabí musejí jíst a utratí rozhodně denně více než 100 Kč. Petr Kříž: Opatření ve své podstatě zvýhodňuje léčbu v nemocnici v porovnání s léčbou v domácí péči, kdy si obdobné náklady kryté poplatkem musí pacient hradit sám. To je rozhodně špatnou motivací pro efektivně fungující systém léčebné péče.

20 2. Elektronické recepty od roku 2015 povinné nebudou David Skalický: Elektronizace zdravotnictví s sebou nese další využití pro analýzy a kontrolu. Tímto by mohly zcela jednoduše odpadnout duplicitní preskripce, které jsou asi v 15%, což by generovalo další úsporu pro systém. Karel Rýdl: Stejně se tomu nevyhneme a zúročíme vynaložené prostředky. Lepší kontrola spotřeby léků u jedinců. Oldřich Haičman: Tento vývoj se tím zatím pozastaví, ale do budoucna je to nevyhnutelné. Josef Mrázek: Zdůvodnění bylo falešné, postupujme jako většina ostatních zemí, dostatečným zlepšením je, že vybavení lékaři vyplňují klasické recepty pomocí počítače. Juraj Nemec: Elektronizácia zdravotníctva je nevyhnutná. Mala by však byť realizovaná ako jednotný systém krokov, zabezpečujúci interkonektivitu systému a nie parciálne. Josef Jelínek: Myšlenka zavést elektronické recepty od 2015 byla naprosto nerealistická s ohledem mj. na vysoký věkový průměr praktických lékařů a na nízkou míru propojení ordinací na internet. Rozhodnutí odložit termín byla nutnost, i když zavedení elektronických receptů je potřeba ale v rozumném termínu. Pavel Košek: České zdravotnictví není připraveno na vstup do 21. století ani v roce Adriana Liptáková: Elektronizácia systému je nevyhnutná a jej oddalovanie pomáha udržiavať čierne diery. Petr Kříž: K diskusi je optimální načasování tohoto kroku, který je skutečně nezbytný a mohl posunout české zdravotnictví blíže ke světové špičce. Elektronizace je nezbytná a nevyhnutelná, investice do jejího rozvoje by měly být při zajištění efektivity a zachování standardních kontrolních mechanismů podporovány a výmluva na vybavení lékařů dnes již neobstojí.

21 Vojtěch Krebs: Informace, že čtvrtina doktorů nemá v práci internet, je neuvěřitelná. Doktoři by si měli povinně internet zařídit a pak by nebyli e - recepty problém Pavel Kubů: Zavádět jakékoliv transformační nástroje informační společnosti bez jiné motivace pro aktéry digitalizovaného procesu než bez patřičné diskuze uložené zákonné povinnosti se nesetkává s úspěchem nejen ve zdravotnictví ČR. Pozitivní motivace k přechodu na efektivnější a transparentnější způsob preskripce podpořená maximálně uživatelsky přívětivým komunikačním i certifikačním prostředím spolu s edukací odborné i laické veřejnosti o výhodách elektronického předepisování léků má větší šanci na úspěšné osvojení nového nástroje kritickým množstvím předepisujících. Zdeněk Machálek: Elektronizace není zavedena u všech PL. Dosluhující lékaři nevládnou mnohdy IT. Tomáš Cikrt: Kdyby současně s rozhodnutím o zrušení povinnosti používat e-recept následoval jasný plán, jak se bude elektronizace zdravotnictví vyvíjet dál, možná by toto opatření zasloužilo větší pochopení. Ale jako sláma z bot z něj čouhá snaha zalíbit se zájmovým skupinám, zejména České lékařské komoře a tedy průhledná taktika, jak si naklonit lékaře a lékárníky, jejichž podstatná část se staví a vždycky bude stavět jak proti elektronizaci, tak e-receptu. Jenže zákazníci-pacienti i vývoj v jiných odvětvích (elektronické bankovnictví, datové schránky atd) nakonec donutí i zdravotníky vstoupit naplno do 21. Století, kde výmluvy typu neumíme používat počítače, nebo vypadává nám internet jsou směšné. Mezitím ale uplyne mnoho času a utratí se zbytečně mnoho peněz. Elektronický recept již existuje, neinvestovaly se velké částky do úložiště a dalších souvisejících technologií bylo by tudíž nehospodárné nyní všechno zahodit a začít znovu jenom proto, že projekt rozjel někdo jiný a profitovaly z něj jiné firmy, než ty, které pečou s novou garniturou. Ještě horší by bylo elektronizaci zcela zazdít. Uvidíme v dalších měsících a letech, zda se jednalo o dočasné opatření a snahu opravit chyby (pak třeba ještě pana ministra pochválíme), anebo jenom destruktivní krok s cílem nikoho si nepohněvat a přežít.

22 3. Nová pravidla pro lázeňskou péči David Skalický: Lázeňská péče má v Českých zemích dlouholetou tradici, nicméně nejsou k dispozici žádné důkazy, že funguje na principu Evidence Based Medicine. Z toho důvodu by měla být mimo úhrady z v.z.p. Petr Kříž: Cílem by neměla být finanční stabilizace a zaměstnanost v lázeňství (takto by mohl stát podporovat jakýkoliv obor lidské činnosti), ale jedině analýza přínosnosti této péče v porovnání s další alternativou. Karel Rýdl: Lepší je udržet přístupnost péče potřebným a zvýšit kontrolní mechanismy. Josef Jelínek: Drastické omezení hrazené lázeňské péče za působení ministra Hegra na jedné straně. Na druhé straně rozhodnutí Ústavního soudu, že omezování zdravotní péče je možno jenom prostřednictvím zákona, značně zkomplikuje neúnosně prodlouží jakékoliv změny v rozsahu veřejného zdravotního pojištění. Prezident Zeman a senátoři za ČSSD posunuli nevhodným směrem kvalitu Ústavního soudu a důsledky ponese dlouhodobě celé české zdravotnictví a to i v době, kdy rezort řídí ministr za ČSSD. Tomáš Cikrt: Nesouhlas je tentokráte mířen výhradně vůči Ústavnímu soudu, který podle mého hlubokého přesvědčení, vstupuje nepatřičným způsobem do regulace zdravotnického systému. Znemožňuje svým extenzivním výkladem ústavy hospodárně zacházet s balíkem veřejného zdravotního pojištění a vytváří pevný nepřekročitelný rámec pro budoucí rigidní, zaostalé, plýtvající a v konečném důsledku nespravedlivé zdravotnictví. Jestliže ÚS říká, že zákon bude muset upravovat detaily nikoliv vyhláškou, ale zákonem, zároveň říká například, že se budou hradit zastaralé položky, které už nebudou v souladu s posledními poznatky vědy. Když budou hrazeny překonané postupy, léky, terapie, nebude dost peněz na nové. Proces přijímání zákonů je zdlouhavý a nejistý, zákony mají určovat rámec a zakotvit základní pravidla, podle kterých se pak postupuje při tvorbě nižších právních předpisů, které lze naopak měnit a schvalovat velice pružně. V případě lázeňství se předcházející vláda pokusila o regulaci vyhláškou, kterou nyní musí nahradit zákon. Přitom lázeňství je problémovou oblastí, zahrnuje rehabilitační (či spíše fyzioterapeutické) aktivity i léčebné, postupy, které se mohou jevit jako sporné. Mají být vůbec některé pobyty hrazeny z veřejného zdravotního pojištění? Jak je možné, že se ve Velké Británii obejdou bez lázní? Neplatíme spíše tradici, než EBM prokázaný efekt? Takových otázek můžeme mít mnoho. Odpovědět by na měli odborníci při tvorbě vyhlášky. Z rozhodnutí ÚS se z toho stane výhradní politikum. Nejsem si jist, že je to dobře.

23 Pavel Košek: Systémová lázeňská péče je nezbytný prvek, který podporuje úspory přímých i nepřímých nákladů ve zdravotně-sociální péči a zvyšuje kvalitu života a úroveň veřejného zdraví. Vojtěch Krebs: Ohromné lázeňské kapacity jsou problém zejména u méně známých lázní, kam cizinci nedorazí. Jejich zavření má však takové místní dopady,že je lepší je provozovat se státní podporou. Oldřich Haičman: Je nutné nastavit nová pravidla pro lázeňskou péči, s tím souvisí i její dostupnost a restrukturalizace. Důležité je ponechat ji pro těžké a dětské pacienty. Josef Mrázek: Oprava byla nutná, ale ještě je potřeba to doladit. Mimo jiné se dost nebere do úvahy význam lázní pro psychiku pacienta. Zdeněk Machálek: Pokud bude vznikat IS za spoluúčasti poslanců, jejich lidová odborná tvořivost, zcela potlačí odborné hledisko IS. Již nyní poničeného zásahem jednoho senátora. Juraj Nemec: Neviem posúdiť, Ústavný súd sa oprel o právny argument (rozdiel s prvým bodom).

24 4. Soubor opatření pro finanční stabilizaci zdravotnictví David Skalický: Koncepce stabilního zdravotního systému s jasnou strategií v ČR zcela chybí. V náznacích se o toto pokusil ministr Heger, nicméně většina nebyla realizována či byla zrušena. Nynější opatření nejsou nic jiného než přelévání peněz. Karel Rýdl: Napřed transparentnost toků do černé díry zdravotnictví a pak opatření pro efektivitu pro potřebné. Omezit blahobytnost pojišťoven. Petr Kříž: Pomineme-li důvody vedoucí ke stávající situaci, je třeba zvolená opatření z velké míry podpořit, neboť další krize ve zdravotnictví by byla kontraproduktivní a řada jiných variant by nebyla dostatečně rychlá nebo účinná. Juraj Nemec: Je to súhrn opatrení, z ktorých niektoré sú potrebné, iné len reakciou na aktuálne problémy a ďalšie skôr gestom (a dosť v ňom ešte chýba). Ako celok sa nedá hodnotiť. Jednoznačným plus by bolo pristúpenie k systému HTA. Tomáš Cikrt: Stabilizační balík má přilít peníze. O nic jiného v něm nejde. Zdravotnictví se nezmění ani o chlup k lepšímu, nebude efektivnější, dodané peníze spotřebuje a brzy bude třeba dolít do děravého vědra další. Když se na ta slavná stabilizační opatření podíváme podrobněji, zjistíme, že vláda: - bude řešit problémy, které sama způsobila (rušení poplatků a následné kompenzace), - počítá s účetními kejklemi bezúročné půjčky, předsunuté platby, odkupy pohledávek, - destruuje systém zdravotního pojištění, když hodlá paralyzovat činnost zdravotních pojišťoven dalším ořezáváním provozního fondu (sympatičtější by bylo, kdyby řekla narovinu, že tu nechce systém veřejného zdravotního pojištění a nahradí ho státním zdravotnictvím, ona ale namísto toho tento systém jenom potichu likviduje) - počítá s valorizací plateb za státní pojištěnce, tedy zvýšenými výdaji ze státního rozpočtu a v tuto chvíli si ani nemůže být jistá, zda na to má. Prohlubuje tím i problém českého zdravotnictví, které je příliš závislé na veřejných zdrojích. - Zřídí přístrojovou komisi, což je typický prvek státního zdravotnictví a nikoliv systému zdravotního pojištění, kde mají pojišťovny právo a sílu neuzavřít smlouvy na přístroje a pracoviště, jejichž služby jejich klienti pacienti nepotřebují. Komise bude ideálním prostředím pro korupci a byrokratické rozhodování, ovlivněné politickým lobbingem.

25 Josef Jelínek: Pozitivními rozhodnutími jsou zastavit přetahování pojištěnců mezi zdravotními pojišťovnami a obnovení přístrojové komise. Ostatní rozhodnutí jsou nesystémová zalepování děr ze státního rozpočtu, respektive nevhodné snižování nízkých rezerv zdravotních pojišťoven, které se také použijí stejným způsobem. Oldřich Haičman: Z opatření vyplývá, že stát zaplatí všechno za všechny a nezkoumá jaká je skutečná příčina finančních propadů, takto stejně bude Vláda postupovat v sociálních službách nebo ve školství? Josef Mrázek: Opatření jde správným směrem, ale je zcela nedostatečné. Skutečně se ze zdravotnictví ubralo asi 30 miliard Kč, takže se musí financování pořádně řešit a ne jen skučet, že je netransparentní, až se zprůhlední, bude vidět, že chybí mnohem více, než tato záplata. Pavel Košek: Ani toto opatření nezabrání vyhazování peněz za marketinkové kampaně a nesmyslné projekty označované jako prevence opravdové investice do preventivních opatření a podpory zájmu pojištěnců o vlastní zdraví jsou nulové nebo s nulovým efektem. Vojtěch Krebs: Je to nekoncepční řešení Zdeněk Machálek: Začíná se z druhého konce. Nehledají se úspory, ale záplatují se dluhy vznikající neekonomickým vynakládáním finančních prostředků. (souběh úvazků lékařů, nákupy přístrojů apod., chybějící kontrolní činnost ZP a jejich nezájem o tuto kontrolu)

26 5. Zvýšení plateb za státní pojištěnce David Skalický: Česká republika má v absolutních částkách velmi nízké zdravotní pojištění, které navíc v odpovídající výši platí pouze zaměstnanci. Státních pojištěnců je asi 60% a konzumují 80% péče. Odpovídající výše by měla být na úrovni nejnižší pojistné sazby Juraj Nemec: Toto opatrenie sa dá hodnotiť, až keď bude prijaté. Postupné zvyšovanie objemu verejných zdrojov do zdravotníctva je nevyhnutné, ako som ale upozornil, musí byť spojené s mobilizáciou aj zdrojov súkromných. Josef Jelínek: Po několika letech, kdy byla platba za státní pojištěnci zmrazena, bylo zvýšení této platby nutné. Na druhou stranu podle mého názoru nemá státní rozpočet na tak výrazné navýšení a navyšování za státní pojištěnce potřebné finanční prostředky. Navýšení plateb za státní pojištěnce bez efektivní snahy o lepší kontrolu hospodaření především nemocnic jenom navýší finanční prostředky do černých děr českého zdravotnictví. Tomáš Cikrt: V dané situaci asi nutný krok, který ale nepřinese žádný viditelný pozitivní efekt. Peníze navíc spolknou kompenzace za poplatky a zbytek se rozplyne v neefektivním systému jak pára nad hrncem. Stesky zdravotníků a nemocnic zůstanou stejné, deficit v dalších letech je při takové zdravotní politice nevyhnutelný, bez ohledu na vývoj celého národního hospodářství. Pavel Košek: Zvýšit příjmy, snížit výdaje to není recept na efektivní zdravotnictví, to jsou kupecké počty. Oldřich Haičman: Opět jde o nesystémové opatření Vlády bez řešení důsledků a budoucího dalšího finančního propadu ve zdravotnictví. Karel Rýdl: Nemám na to názor. Vojtěch Krebs: Vzhledem k počtu pojištěnců, za něž platí stát, je navázání platby na růst průměrné mzdy pozitivní opatření, odstraní každoroční dohadování.

27 Pavel Kubů: Stát by neměl platby za své pojištěnce používat jako nástroj zvyšování efektivity a transparentnosti poskytované péče. Naopak by měl dbát na to, aby výše platby za jeho pojištěnce nedestabilizovala solidaritu zdravých s nemocnými a bohatých s chudými. Zdeněk Machálek: Obdobné zdůvodnění jako v bodě 4. Josef Mrázek: Opatření je nedostatečné, dokonce i za vlády ODS v devadesátých letech bylo stanovování pojistného v souladu s Ústavou ČR. Celý systém financování veřejného zdravotnictví se musí přepracovat.

28 6. Smlouvy VZP budou zveřejněny na webu David Skalický: Zveřejnění smluv s fakultními nemocnicemi ještě má určité opodstatnění, ale se všemi poskytovateli je zbytečné. Karel Rýdl: Je to systémové opatření ke zvýšení transparentnosti. Drobná rizika lze ošetřit jinak. Josef Mrázek: To je jistě dobré, ale zveřejnit se musí všechno zacházení s veřejnými penězi. Toto je jen první a nedostatečný krok. Juraj Nemec: Tu už sú známe skúsenosti Slovenska, kde sa systém kvôli zverejňovaniu halierových zmlúv prakticky zablokoval. Je teda zrejme potrebné určiť limit. Pokiaľ bude on line príliš veľa údajov, možnosť občana kontrolovať sa skôr znižuje, ako zvyšuje. Princíp je ale samozrejme v poriadku. Tomáš Cikrt: Nestane se vůbec nic. Oldřich Haičman: Zveřejněním smluv nastane ještě větší konkurenční boj poskytovatelů zdravotní péče, netransparentnost výběrových řízení a nerespektování výsledků těchto výběrových řízení pojišťovnami povede k destabilizaci zdravotního systému v regionech. Josef Jelínek: Zvýšení transparentnosti uzavřených smluv mezi VZP a zdravotnickými zařízeními je jistě krok správným směrem je třeba ale, aby byly zveřejňovány smlouvy se všemi dodatky a se všemi zdravotnickými zařízeními tak, aby se daly dohledat skutečné ceny za poskytovanou zdravotní péči. Pavel Košek: Budu moci vidět i kolik moje pojišťovna dává tzv. tvářím reklamních kampaní? Nebo kolik utrácí za pronájem, vybavení, občerstvení a platy a odměny zaměstnanců? A s čím to budu porovnávat? Zdeněk Machálek: Zveřejnění smluv nic neřeší, pokud nejsou známy další kriteria, výkony versus platby apod.

29 Petr Kříž: Jde o nesporný krok správným směrem k transparentnosti veřejných peněz, byť jeho přímý efekt není třeba přeceňovat. Principiálně je to však velmi dobrá zpráva. Ostatní členové hodnotícího panelu své komentáře nepřipojili. Michael Vích vedoucí projektu HEZR 2014