N á v r h ZÁKON. ze dne o těžbě rašeliny. Těžba rašeliny

Transkript

1 N á v r h ZÁKON ze dne 2017 o těžbě rašeliny Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: (1) Těžba rašeliny se zakazuje. 1 Těžba rašeliny (2) Tento zákon se nevztahuje na využívání rašeliny pro balneologické účely podle zákona upravujícího lázeňství 1) a na průzkum rašelinišť pro vědecké a výzkumné účely. 2 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti se dopustí přestupku tím, že provádí těžbu rašeliny v rozporu s 1 odst. 1. (2) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do Kč. (3) Přestupek podle tohoto zákona projednává Ministerstvo zemědělství. 3 Přechodné ustanovení Platnost rozhodnutí o povolení těžby rašeliny vydaných podle dosavadních právních předpisů končí dnem 31. prosince Těžba povolená podle těchto rozhodnutí a postupy po ukončení těžby se po tuto dobu provádějí podle dosavadních právních předpisů. 1) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 1

2 4 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 61/1956 Sb., o těžbě rašelin. 2. Vyhláška č. 151/1957 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o těžbě rašelin. 5 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. 2

3 IV. DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST 1. Zhodnocení platného právního stavu včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen Těžbu rašeliny upravuje dosud zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 61/1956 Sb., o těžbě rašelin a k němu vydaná prováděcí vyhláška tehdejšího Ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 151/1957 Ú. I., kterou se vydávají podrobnější předpisy o těžbě rašelin. Z těchto právních předpisů lze dovozovat, že působnost v oblasti rašeliny přísluší Ministerstvu zemědělství. Využití rašeliny pro léčebné (balneologické) účely upravuje zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebních lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Právní úprava ochrany rašelinišť je uvedena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, který v 3 odst. 1 písm. b) stanoví, že rašeliniště jsou významným krajinným prvkem a jako taková jsou chráněna před poškozováním a ničením a je možno je využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku (tedy i rašeliniště) nebo k ohrožení či oslabení jeho ekologicko stabilizační funkce musí být vyžádáno závazné stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny ( 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.) Rašelina se nepovažuje za nerost [ 2 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů]. Rašelina není uváděna jako biomasa v 2 písm. b) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. O rašelině se zmiňuje také zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, který v 17 odst. 5 svěřuje Ministerstvu zemědělství působnost schvalovat v rámci povolování těžby rašeliny plán pro nakládání s těžebními odpady. Stávající právní úprava neřeší personální otázky a z jejího obsahu nelze posuzovat otázky diskriminace a rovného postavení žen a mužů. 2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen Rašeliniště (slatinná, vrchovištní, přechodová) patří mezi bažinné ekosystémy s unikátní přírodní hodnotou, které jsou trvale zamokřeny podpovrchovou nebo srážkovou vodou, se značnou produkcí rostlinné biomasy. Ta se v důsledku zamokření a nepříznivých podmínek pro dekompository nedostatečně rozkládá a shromažďuje ve spodních vrstvách, kde se bez přístupu vzduchu přetváří na rašelinu. Rašeliniště vznikají po staletí, proto je téměř nemožné jejich umělé vytvoření. Za rok se vytvoří pouze 1-2 milimetrový sloupec rašeliny. Rašeliniště v ČR dosahují mocnosti maximálně cca osm metrů. 3

4 Rašeliniště jsou mokřadní ekosystémy známé svou schopností dlouhodobě akumulovat uhlík. Zásoby uhlíku v rašeliništích dosahují přibližně 2/3 celosvětového uhlíku vázaného v půdách, což představuje vhledem k jejich malé rozloze (přibližně 3% zemského povrchu) významný podíl. Dále v době sucha v těchto přírodních biotopech dochází k vypařování vody a zvlhčování ovzduší. Rašeliniště jsou také významným biotopem pro některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Naopak odvodnění a těžba rašeliniště vedou k narušení jejich přirozených funkcí, a to zejména akumulace uhlíku, živin a vody. Tyto antropogenní zásahy se však negativně promítají i ve struktuře vegetace a celkové biodiverzitě. Rašeliniště se těží po odvodnění, které postihne podstatně širší území než je prostor těžby samotné. V posledních desetiletích jsou realizovány revitalizace těchto vzácných biotopů, které by měly vést k obnově původních funkcí rašelinišť. Obnovení hydrologického režimu a vegetačního pokryvu je klíčový faktor k obnovení původních přírodních procesů a snížení emisí CO 2. Rozsáhlé revitalizační projekty jsou hrazené ze státního rozpočtu a z dalších finančních mechanismů. Likvidace těchto biotopů těžbou a náhrada jejich funkcí investičně náročnou výstavbou umělých mokřadů a vodních nádrží je kontraproduktivní. Všechna rašeliniště jsou podle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny významným krajinným prvkem. To znamená, že jsou chráněna před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k oslabení nebo ohrožení jejich ekostabilizačních funkcí. K zásahům, které by mohly významný krajinný prvek ohrozit nebo oslabit jeho ekologicko-stabilizační funkci, je třeba si vyžádat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (zákon výslovně uvádí např. odvodnění). Mnohá z rašelinišť jsou předmětem ochrany v některé z kategorií zvláště chráněných území, nacházejí se na území národních parků a chráněných krajinných oblastí a řada z nich byla v souladu s Ramsarskou úmluvou zapsána na Seznam mokřadů mezinárodního významu, především jako biotopy vodního ptactva (Šumavská, Krkonošská, Třeboňská, Krušnohorská rašeliniště, rašeliniště Slavkovského lesa). Zároveň patří rašeliniště mezi prioritní stanoviště podle Směrnice o stanovištích Evropské unie týkající se ochrany rostlin, živočichů a životního prostředí (celým názvem Směrnice Rady č. 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Na jejím základě se vyhlašují evropsky významné lokality Natura Mnohá rašeliniště jsou součástí ptačích oblastí, vymezených i pro ptačí druhy vázané na rašelinné biotopy. Na území ČR nejsou vhodné lokality s rozsáhlými rašelinnými biotopy, které by bylo možné vyčlenit pro těžbu rašeliny, a z hlediska ochrany přírody a krajiny není žádoucí další těžbu rašelinišť podporovat. Těžbu by bylo možné povolit pouze ve zcela výjimečných případech, kdy veřejný zájem na těžbě převažuje nad zájmy ochrany přírody. Jediná, v současnosti veřejným zájmem odůvodněná těžba rašeliny pro lázeňské účely je ošetřena zákonem č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). V současné době těží v České republice rašelinu pro jiné než balneologické účely pouze firma Rašelina, a. s. Soběslav, a to na pěti lokalitách, na kterých má těžbu rašeliny povolenou rozhodnutími vydanými podle dosavadních právních předpisů. Žádné další lokality (těžitelná rašeliniště) na území České republiky nejsou. Součástí povolení k těžbě rašeliny jsou i schválené plány rekultivace; prakticky ve všech případech se po provedení technické části rekultivace předpokládá biologická rekultivace spočívající v zalesnění vytěžené plochy. Pouze v jednom případě (na jedné lokalitě) se po provedení technické části rekultivace předpokládá na vytěženém rašeliništi vznik vodní plochy (rybníka). 4

5 Tam, kde se předpokládá následné zalesnění vytěžené plochy, není rašeliniště dotěženo, nýbrž je pro usnadnění technické části rekultivace ponechána nevytěžená vrstva rašeliny o mocnosti cca 50 až 60 cm. Na lokalitě, kde se předpokládá na vytěženém rašeliništi vznik vodní plochy, se rašelina vytěží až na minerální podloží. Pokud jde o výsledek rekultivace, tedy o to, zda na vytěženém rašeliništi vznikne následně lesní porost, nebo vodní plocha, bylo přihlíženo zejména k zájmům vlastníků pozemků, na kterých těžba rašeliny probíhá, nikoliv držitele rozhodnutí o povolení těžby rašeliny. Na pozemcích ve vlastnictví státu, k nimž vykonává právo hospodaření státní podnik Lesy České republiky, bude v rámci biologické rekultivace vytěžené rašeliniště zalesněno. Totéž platí o pozemcích ve vlastnictví města Třeboň, které má rovněž zájem o to, aby bylo vytěžené rašeliniště zalesněno. Pouze v jednom případě, kdy byly pozemky rašeliniště vydány v restituci fyzické osobě, trvá vlastník pozemku na tom, aby na vytěženém rašeliništi vznikla vodní plocha (rybník). Hlavním důvodem předložení návrhu zákona je nesporný význam rašelinišť a nutnost jejich ochrany. S ohledem na výše uvedené je tedy žádoucí zrušení dosavadních zastaralých právních předpisů o těžbě rašeliny bez náhrady a zakotvení výslovného zákazu těžby rašeliny na území České republiky. Navrhovaná právní úprava neřeší personální otázky a z jejího obsahu nelze posuzovat otázky diskriminace a rovného postavení žen a mužů. 3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku Na základě vyhodnocení analýzy rizik bylo přistoupeno k vypracování návrhu zákona o těžbě rašeliny. Rizika spojená s neřešením problému, tedy s případným nepřijetím navrhované nové právní úpravy, spočívají zejména v následujících identifikovaných nedostatcích současné právní úpravy: stávající proces povolování těžby rašeliny je poplatný době svého vzniku, předpokládá například součinnost dnes již neexistujících subjektů v povolovacím procesu a současná právní úprava je tak prakticky nerealizovatelná pro účel povolení další těžby rašeliny, nicméně podle dosavadní právní úpravy lze realizovat dohled nad průběhem a podmínkami již povolené a probíhající těžby, současná právní úprava povolující další těžbu rašeliny je prakticky nerealizovatelná také proto, že nebere v úvahu rostoucí zájem společnosti na ochraně významných krajinných prvků a z toho vyplývající podíl orgánů ochrany přírody v povolovacích procesech, týkajících se jakýchkoli zásahů do významných krajinných prvků. 4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Stanovené povinnosti nejdou nad rámec ústavy a Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavy České republiky. 5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami Evropské unie 5

6 Návrh zákona je v souladu s přepisy Evropské unie. Navrhovanou právní úpravou není prováděna transpozice žádného právního předpisu EU. Návrhem jsou dotčena ustanovení čl. 1 Protokolu č. 1 a čl. 7 Evropské úmluvy o lidských právech. Vzhledem k tomu, že nevznikají pochybnosti o nedodržení těchto ustanovení, je předkládaný materiál v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech. Návrh není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace). Na základě těchto skutečností je možné návrh zákona o těžbě rašeliny hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie. 6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázaná Návrh se dotýká Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam jako biotopy vodního ptactva. Úmluva dostala název Ramsarská úmluva a vstoupila v platnost Hlavními předměty ochrany jsou mokřady a vodní ptactvo. V rámci této úmluvy má Česká republika zapsané na seznamu této úmluvy 14 mokřadů, mezi které patří Šumavské rašeliniště, Krkonošské rašeliniště, Třeboňské rašeliniště nebo Krušnohorské rašeliniště. Ochrana mokřadů je v České republice zajištěna prostřednictví jednotlivých kategorií zvláště chráněných území vyhlašovaných na základě zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska mezinárodního práva mají k rašelině a k rašeliništím vztah i další mezinárodní úmluvy přijaté v oblasti ochrany přírody, jako Úmluva o biologické rozmanitosti (Rio de Janeiro, 1992) nebo Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť. 7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované úpravy na státní rozpočet a ostatní rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí a) Návrh zákona nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní a veřejné rozpočty. b) Realizace navrhované právní úpravy nepředpokládá u podnikatelských subjektů, které se zabývají těžbou rašeliny, žádné navýšení administrativní zátěže. c) U ostatních veřejných rozpočtů se nepředpokládají žádné finanční dopady. Návrh zákona nebude mít žádné negativní dopady na specifické skupiny obyvatel, osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí. 8. Zhodnocení navrhovaného řešení k ochraně soukromí a osobních údajů 6

7 Z provedené analýzy obsahu návrhu nevyplývají ve zmíněných oblastech žádné negativní dopady. 9. Zhodnocení korupčních rizik V rámci přípravy návrhu zákona byla komplexně posouzena míra korupčních rizik v souladu s metodikou zpracovanou Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky. Ze závěru posouzení vyplývá, že korupční potenciál vyplývající z návrhu nepředstavuje žádné riziko. V současné době je již vydáno podle současně platných právních předpisů povolení k těžbě rašeliny jedné organizaci, a to Rašelině Soběslav, a.s. 10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu stát Zmíněný návrh nezasahuje do problematiky resortů Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany a ani se na žádný právní předpis související s obranou a bezpečností státu neodvolává. 7

8 B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K části první K 1 Těžba rašeliny se zakazuje. Návrh zákona se nevztahuje na těžbu rašeliny pro balneologické účely podle jiného právního předpisu, a na průzkum rašelinišť pro vědecké a výzkumné účely. K 2 Porušení zákazu těžby rašeliny bude sankcionováno jako přestupek se sankcí, jejíž výše může být až 1 milion Kč. K 3 Platnost rozhodnutí o povolení těžby rašeliny vydaných podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti do 31. prosince Toto datum je stanoveno s přihlédnutím ke skutečnosti, že povolení k těžbě rašeliny vydaná podle dosavadních právních předpisů nejsou časově omezena (platí tedy až do faktického vytěžení daného ložiska rašeliny), a k tomu, že podle údajů subjektu, který těžbu rašeliny provádí (Rašelina, a. s. Soběslav) se vzhledem ke zjištěným zásobám předpokládá dotěžení nynějších rašelinišť nejpozději do konce roku K 4 Zrušují se dosavadní právní předpisy upravující těžbu rašeliny. K 5 Stanoví se předpokládaný termín nabytí účinnosti nového zákona o těžbě rašeliny v závislosti na průběhu legislativního procesu. 8