Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje

Transkript

1 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje Popisy kanalizací: Karviná text po aktualizaci č. 1 ze dne (znázorněno modrou barvou) a č. 2 ze dne (znázorněno oranžovou barvou)

2 Obsah: 1. Dětmarovice Dětmarovice - Koukolná Karviná - Doly Karviná - Fryštát Karviná - Hranice Karviná - Lázně Darkov Karviná - Louky Karviná - Mizerov Karviná - Nové Město Karviná - Ráj Karviná - Staré Město Petrovice u Karviné Petrovice u Karviné - Dolní Marklovice Petrovice u Karviné - Prstná Petrovice u Karviné - Závada Stonava

3 1. Dětmarovice Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ Dětmarovice Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ Dětmarovice Číslo a název obce s rozšířenou působností 11 Karviná 1.1. Charakteristika obce Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce Základní údaje o obci Obec Dětmarovice leží v severní části okresu Karviná a je složena ze dvou místních částí: Dětmarovice a Koukolná. Území obce je součástí Hornoslezské pánve, provozně označované jako ostravsko-karvínský revír (OKR), představující největší zásoby černého uhlí na území ČR. Severní část území je průmyslová, oddělená od obytného území železniční tratí. Je tvořena zejména tepelnou elektrárnou a Agloporitovým závodem. Obec Dětmarovice leží na chráněném ložisku černého uhlí a zemního plynu. Do současné doby nebylo toto ložisko využíváno a proto není území Dětmarovic a Koukolné zasaženo negativními důsledky těžby. Stávající dobývací prostory okolních dolů leží mimo správní území Dětmarovic. Obytná zóna ve střední a jižní části obce je tvořena převážně zástavbou slezského typu. Jedná se o roztroušenou řídkou zástavbu s množstvím malých ploch zemědělské půdy. Souvisleji zastavěná plocha je na území kolem silnice Karviná - Bohumín. Na obec Dětmarovice navazují svým katastrálním územím obce Petrovice, Karviná, Doubrava, Orlová, Dolní Lutyně a Závada. Severní část území obce je plochá údolní niva řeky Olše, od které se zvedá dosti prudce členitý terén s četnými hluboce zařezanými potoky a potůčky Podklady - Územní plán sídelního útvaru Dětmarovice, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., květen 1994, změny a doplňky č.1 z dubna Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999; - Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO, 10/2002; - Odkanalizování obce Dětmarovice, studie, HHP v.o.s. Vřesina, 1996; 3

4 - projekt Decentralizované odkanalizování obce Dětmarovice, Dokumentace pro územní řízení, zpracovatel HHP, v.o.s., Hlubinská 917/20, Ostrava, Odvedení a čištění odpadních vod Položka napojených na kanalizaci obyv napojených na ČOV obyv Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva l/(os.den) Produkce odpadních vod m 3 /den 428,76 427,90 318,00 BSK 5 kg/den 214,38 214,00 159,00 NL kg/den 196,52 196,10 146,28 CHSK kg/den 428,76 427,90 318, Významní producenti odpadních vod Na katastru obce se nachází tepelná elektrárna a závody CEMEX, BAUMIT a TRESTLES. Likvidace odpadních vod je řešena lokálně na podnikových ČOV Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod V současné době nemá obec Dětmarovice vybudovanou soustavnou síť veřejné kanalizace ani centrální čistírnu odpadních vod. Výjimku tvoří krátký úseky stávající dešťové kanalizace, který byly vybudované v akci Z. Jedná se o postupné zatrubnění stávajících odvodňovacích příkopu podél místních komunikací. Likvidace splaškových odpadních vod z jednotlivých objektů obytné zástavby probíhá lokálně přímo u zdroje. Splaškové odpadní vody se převážně akumulují v septicích a žumpách. Ty mají přepady zaústěny do stávající dešťové kanalizace, povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do reky Olše. Výjimku tvoří bytové domy jižně od obecního úřadu, které mají vybudovanou ČOV PESL 25 a Obecní úřad, který má vybudovanou ČOV VARIOcomp 15 k. Stávající dešťové kanalizace a lokální ČOV jsou ve správě obecního úřadu Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Pro odkanalizování stávající zástavby je navrženo vybudovat celkem m splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy rozdělené do tří samostatných soustav ukončených třemi samostatnými ČOV. Subaglomeraci Dětmarovice I bude tvořit m gravitační stoky a m tlakové kanalizace a bude ukončena ČOV typu 2 x 500 EO. Vyčištěné vody budou zaústěny do vodního toku Olmovec. Subaglomeraci Dětmarovice II bude tvořit m gravitační stoky a m tlakové kanalizace a bude ukončena ČOV typu 3 x 400 EO. Vyčištěné vody budou zaústěny do vodního toku Mlýnka. Subakglomeraci Koukolná III bude tvořit 40 m gravitační stoky a 3 049,5 m tlakové kanalizace a bude ukončena ČOV typu 413 EO. Vyčištěné vody budou zaústěny do vodního toku Glembovec. Stávající kanalizace, což jsou zatrubněné vodní toky, budou nadále sloužit k odvádění dešťových vod. 4

5 Časový harmonogram Výstavba ČOV: Výstavba kanalizace: Rekonstrukce kanalizace: 1.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 8114/ Specifikace IN (mil. Kč) Stoková síť 99,87 ČOV 23,25 Celkem 123,12 5

6 2. Dětmarovice - Koukolná Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ Dětmarovice Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ Koukolná Číslo a název obce s rozšířenou působností 11 Karviná 2.1. Charakteristika obce Demografický vývoj Základní údaje o obci Počet obyvatel Obec Místní část obce Katastrální území Koukolná je součástí správního území obce Dětmarovice. Leží v údolní nivě řeky Olše v jihovýchodní části obce mezi železniční tratí a st. silnicí Karviná Bohumín. Obytná zástavba se rozkládá až k řece Olše. Jde o velmi malý katastr Podklady - Územní plán sídelního útvaru Dětmarovice, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., květen 1994, změny a doplňky č.1 z dubna Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Karviná, Centroprojekt, 4/1999; - Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava; - projekt Decentralizované odkanalizování obce Dětmarovice, Dokumentace pro územní řízení, zpracovatel HHP, v.o.s., Hlubinská 917/20, Ostrava, Odvedení a čištění odpadních vod Položka napojených na kanalizaci obyv napojených na ČOV obyv Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva l/(os.den) Produkce odpadních vod m 3 /den 27,48 28,30 15,75 BSK 5 kg/den 13,74 14,20 7,80 NL kg/den 12,60 13,00 6,50 6

7 CHSK kg/den 27,48 28,30 15, Významní producenti odpadních vod Na katastru obce se nenachází žádný větší producent odpadních vod Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod V obci není vybudována soustavná kanalizace. Čištění odpadních vod z jednotlivých objektů je zajištěno v septicích či žumpách, ty mají přepady zaústěny do povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s dešťovými vodami do místních vodotečí Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Místní část je řešena jako součást stavby Koukolná III Decentralizovaného odkanalizování Dětmarovice (popis v kartě Dětmarovice). Ostatní nemovitosti řešit přímo u zdroje stávajícím způsobem Časový harmonogram Výstavba ČOV: Výstavba kanalizace: Rekonstrukce kanalizace: 2.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j / Náklady uvedeny v kartě Dětmarovice. Specifikace IN (mil. Kč) Stoková síť ČOV Celkem 0,00 7

8 3. Karviná - Doly Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ Karviná Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ Doly Číslo a název obce s rozšířenou působností 11 Karviná 3.1. Charakteristika obce Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce Základní údaje o obci Karviná 2 - Doly jsou součástí správního území města Karviná. Nachází se v jihozápadní části městské aglomerace. Katastrální území Doly je silně poznamenáno důlní činností. Na základě vyhodnocení geologických podmínek a očekávaných účinků poddolování do roku 2015 na jedné straně a společensko-ekonomických a ekologických trendů na straně druhé, navrhuje územní plán upřednostnění lesnických rekultivací kalových nádrží, výsadbu ochranné zeleně kolem všech průmyslových závodů a navrácení aktivit spojených s přítomností člověka. Za současných a předpokládaných podmínek do roku 2015 nepokládá ÚP dané území za vhodné pro trvalé bydlení Podklady - Návrh - územní plán sídelního útvaru Karviná, Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., 6/1994; - Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Karviná, Centroprojekt, 4/1999; - Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002; - Koncepce rozvoje oboru odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti působností SmVaK Ostrava, a.s.,

9 3.3. Odvedení a čištění odpadních vod Položka napojených na kanalizaci obyv napojených na ČOV obyv Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva l/(os.den) Produkce odpadních vod m 3 /den 156,24 144,20 84,00 BSK 5 kg/den 78,12 72,10 42,00 NL kg/den 71,61 66,10 38,50 CHSK kg/den 156,24 144,20 84, Významní producenti odpadních vod V zájmovém území se nenachází žádný větší producent odpadní vod Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Jedná se o útlumovou oblast se značným rozsahem poddolování. Odpadní vody jsou likvidovány individuálně v septicích. Jsou vybudovány dílčí stoky jednotné kanalizace v celkové délce cca m DN , které jsou značně poškozeny důlními vlivy. V lokalitě jsou dvě čerpací stanice, které přečerpávají splaškové i dešťové odpadní vody do dočišťovacích nádrží důlních vod. Kanalizace je ve správě města, případně důlních podniků Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu S budováním kanalizační sítě se v převážné části území neuvažuje. Doporučujeme ve výhledu do roku 2015 ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem Časový harmonogram Výstavba ČOV: Výstavba kanalizace: Rekonstrukce kanalizace: 3.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j / Specifikace Stoková síť IN (mil. Kč) ČOV Celkem 0,00 9

10 4. Karviná - Fryštát Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ Karviná Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ Fryštát Číslo a název obce s rozšířenou působností 11 Karviná 4.1. Charakteristika obce Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce Základní údaje o obci Okresní město Karviná s léčebnými lázněmi Darkov a Slezskou univerzitou leží v údolí řeky Olše a jejího přítoku Stonávky. Nachází se 18 km východně od Ostravy v Ostravské pánvi. V severovýchodní části katastru hraničí s Polskem Správní základ města Karviné byl položen v r. 1948, kdy se sloučily tehdy samostatné obce Fryštát, Karviná, Darkov, Ráj a Staré Město v nový územně správní celek s názvem Karviná. Rozvoj Karvinska je spjat s těžbou uhlí, což bylo po roce 1950 základem rozsáhlé investiční a bytové výstavby. Průvodním jevem rozvoje však byla i postupná devastace krajiny i životního prostředí, spojená s likvidací celých částí města vlivem mnohametrových poklesů povrchu. V současné době je město Karviná složeno z devíti místních částí: Doly, Fryštát, Hranice, Lázně Darkov, Louky, Mizerov, Nové Město, Ráj a Staré Město. Městská část Frenštát je původní městské centrum, nejstarší část sídelního útvaru a jádro dnešního městského celku Podklady - Návrh - územní plán sídelního útvaru Karviná, Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., 6/1994; - Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999; - Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002; - Odkanalizování obcí okresu Karviná, TES, SmVaK Ostrava, 2/1990; - Koncepce rozvoje oboru odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti působností SmVaK Ostrava, a.s.,

11 4.3. Odvedení a čištění odpadních vod Položka napojených na kanalizaci obyv napojených na ČOV obyv Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva l/(os.den) Produkce odpadních vod m 3 /den 205,35 204,90 202,50 BSK 5 kg/den 82,14 82,00 81,00 NL kg/den 75,30 75,10 74,25 CHSK kg/den 164,28 163,90 162, Významní producenti odpadních vod V zájmovém území se nenachází žádny větší producent odpadní vod Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Jedná se o historické jádro města, 100 % území je odkanalizováno stávající kanalizací, která je vyhovující jak kapacitně, tak i po strance technické. Celková délka stávající kanalizace je cca m. Likvidace odpadních vod je zajištěna na stávající mechanicko - biologické ČOV, která byla uvedena do provozu v roce 2000 a má dostatečnou kapacitu a čistící efekt pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území. Provoz a údržbu ČOV stejně jako navazující stokové sítě zajišťuje SmVaK Ostrava a.s Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Jak už bylo uvedeno výše stávající zástavba je systematický odkanalizována na ČOV Karviná, kde je zajištěna důsledná likvidace odpadních vod Časový harmonogram Výstavba ČOV: Výstavba kanalizace: Rekonstrukce kanalizace: 4.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j / Specifikace Stoková síť IN (mil. Kč) ČOV Celkem 0,00 11

12 5. Karviná - Hranice Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ Karviná Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ Hranice Číslo a název obce s rozšířenou působností 11 Karviná 5.1. Charakteristika obce Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce Základní údaje o obci Hranice je městská část města Karviná, která spolu s Fryštátem, Mizerovým, Novým Městem a Rájem vytváří jeden střediskový sídelní útvar (SSÚ). Zájmové území je vymezeno z jihu ul. Žižkovou, ze severovýchodu prodlouženou ulicí Mickiewiczovou a ze západu komunikací na Petrovice. Hranice je nejmladší částí Karviné, která byla realizovaná v 70-tých letech dvacátého století. Jde o charakteristickou sídlištní výstavbu bytových domů. Koncepce územního plánu se počítá se získáním nových bytů v nadstavbě půdních prostor bytových domů, u rodinných domků adaptací nebo přístavbou. Dále se uvažuje s dostavbou lokálního centra v Hranicích v jihozápadní části Hranic. Vhodné pozemky pro výstavbu nových rodinných domů jsou vytipovány severozápadně od pozemků rehabilitačního ústavu Podklady - Návrh - územní plán sídelního útvaru Karviná, Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., 6/1994; - Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999; - Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002; - Odkanalizování obcí okresu Karviná, TES, SmVaK Ostrava, 2/1990; - Koncepce rozvoje oboru odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti působností SmVaK Ostrava, a.s.,

13 5.3. Odvedení a čištění odpadních vod Položka napojených na kanalizaci obyv napojených na ČOV obyv Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva l/(os.den) Produkce odpadních vod m 3 /den 1506, , ,00 BSK 5 kg/den 602,64 597,20 570,00 NL kg/den 552,42 547,40 522,50 CHSK kg/den 1205, , , Významní producenti odpadních vod V zájmovém území se nenachází žádny větší producent odpadní vod Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Urbanizované území městské části je odkanalizováno stávající jednotnou kanalizací, která odvádí odpadní vody na ČOV města Karviné. Celková délka stávající kanalizace je cca m, profily kanalizačních stok jsou DN DN 1500 mm. Likvidace odpadních vod je zajištěna na stávající mechanicko - biologické ČOV, která byla uvedena do provozu v roce 2000 a má dostatečnou kapacitu a čistící efekt pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území. Provoz a údržbu ČOV stejně jako navazující stokové sítě zajišťuje SmVaK Ostrava a.s Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Návrh opatření na stávající kanalizace - viz Karviná - Nové Město Časový harmonogram Výstavba ČOV: Výstavba kanalizace: Rekonstrukce kanalizace: 5.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j / Specifikace Stoková síť ČOV IN (mil. Kč) Celkem 0,00 13

14 6. Karviná - Lázně Darkov Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ Karviná Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ Lázně Darkov Číslo a název obce s rozšířenou působností 11 Karviná 6.1. Charakteristika obce Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce Základní údaje o obci Lázně Darkov jsou součástí správního území města Karviná. Nacházejí se v jižní části městské aglomerace. Jde o významnou lázeňskou lokalitu s jodobromovými léčivými vodami. Katastrální území Darkova je rovinné, tvořené údolní nivou řeky Olše. Koryto této řeky rozděluje obec na dvě části - levobřežní, kde se nachází vlastní obec a pravobřežní s komplexem lázní. Po západní hranici katastru protéká Stonávka, levobřežní přítok Olše. Na katastrálním území Darkov je velké soustředění těžebních kapacit. Důlní činností byl silně poznamenán vývoj obce. Vysoké poklesy půdy (až 11 m) jsou prognózovány až do roku dnes dosahují místy 5,50 m. V této souvislosti bude potřeba postupně vymístit prakticky celou levobřežní zástavbu obce, s vyjímkou zástavby severně od Dolu Darkov mezi železniční tratí a jižním obchvatem Karviné, kde zůstane levobřežní zástavba Darkova zachována. Asanovaná území jsou navržena k rekultivaci, s funkcí příměstské rekreační zóny. Do roku 2015se neuvažuje s novou výstavbou, pouze se počítá s rekonstrukcí lázní Darkov Podklady - Návrh - územní plán sídelního útvaru Karviná, Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., 6/1994; - Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Karviná, Centroprojekt, 4/1999; - Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO, 10/2002; - Koncepce rozvoje oboru odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti působností SmVaK Ostrava, a.s.,

15 6.3. Odvedení a čištění odpadních vod Položka napojených na kanalizaci obyv napojených na ČOV obyv Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva l/(os.den) Produkce odpadních vod m 3 /den 188,52 173,60 99,00 BSK 5 kg/den 103,26 95,80 58,50 NL kg/den 110,78 103,90 69,75 CHSK kg/den 206,52 191,60 117, Významní producenti odpadních vod Na katastrálním území Darkov je velké soustředění těžebních kapacit. Nachází se zde dobývací prostor Dolu Darkov, Dolu ČSM a Dolu ČSA Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Odpadní vody z oblasti jsou likvidovány individuálně v septicích nebo žumpách na vyvážení. Lázeňský areál na pravém břehu Olše je odkanalizován oddílnou kanalizací. Splaškové OV jsou svedeny do čerpací stanice, odkud jsou výtlakem dopravovány do kmenového sběrače A. Délka kanalizační sítě je cca 800 m, DN 300 DN 800 želbet. trouby, monolitický beton. Soustava je v majetku a správě Lázní. V lokalitě se nachází průmyslová ČOV pomocného závodu dolu Darkov. Tato ČOV nebyla uvedena do provozu v důsledku nadměrného množství balastních vod přitékajících stávající kanalizací Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu S budováním kanalizační sítě ani ČOV se na území Darkova neuvažuje. Doporučujeme ve výhledu do roku 2015 ponechat likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem Časový harmonogram Výstavba ČOV: Výstavba kanalizace: Rekonstrukce kanalizace: 6.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j / Specifikace Stoková síť ČOV IN (mil. Kč) Celkem 0,00 15

16 7. Karviná - Louky Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ Karviná Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ Louky Číslo a název obce s rozšířenou působností 11 Karviná 7.1. Charakteristika obce Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce Základní údaje o obci Místní část Louky je součástí správního území města Karviná. Nachází se v jihovýchodní části městské aglomerace v blízkosti st. hranice s Polskem, kterou tvoří řeka Olše. Co do počtu obyvatel je nejmenší ze všech šesti městských částí. Na katastru místní části Louky se nachází chráněné území rybníků a lužního lesa nyní zdevastované. Z hlediska hodnocení území patří k.ú. Louky k oblastem extrémně znehodnocených vlivem dobývání uhlí. Území je charakterizováno devastací povrchu a půd, znečištěním ovzduší a vod, hlučností, skládkami průmyslových a komunálních odpadů a nepříznivou skladbou ekostabilních prvků. Krajina přestala plnit i další společenské funkce - obytnou, vodohospodářskou a rekreační. Pro náhradní výstavbu za objekty likvidované v důsledku poddolování je vytypována oblast Kempy 1, která by měla výhledově převzít všechny funkce zanikající obce Louky. Západně od nádraží ČD Louky je vytipován pozemek pro podnikatelské aktivity Podklady - - Návrh - územní plán sídelního útvaru Karviná, Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., 6/1994; - Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Karviná, Centroprojekt, 4/1999; - Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002; - Koncepce rozvoje oboru odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti působností SmVaK Ostrava, a.s.,

17 7.3. Odvedení a čištění odpadních vod Položka napojených na kanalizaci obyv napojených na ČOV obyv Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva l/(os.den) Produkce odpadních vod m 3 /den 80,16 72,80 36,00 BSK 5 kg/den 40,08 36,40 18,00 NL kg/den 36,74 33,40 16,50 CHSK kg/den 80,16 72,80 36, Významní producenti odpadních vod Na území obce se nenachází žádný větší producent odpadních vod Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Odpadní vody z oblasti jsou likvidovány individuálně v septicích nebo žumpách na vyvážení Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Stávající způsob likvidace odpadních vod bude ponechán. V případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých nemovitosti lze využít stávající septiky či žumpy pro osazení malých domovních ČOV. V případě výhledové realizace podnikatelských ploch je navržena likvidace odpadních vod v lokální ČOV s vyústěním do Karvinské Mlýnky (tato investice není v programu zahrnována) Časový harmonogram Výstavba ČOV: Výstavba kanalizace: Rekonstrukce kanalizace: 7.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j / Specifikace Stoková síť IN (mil. Kč) ČOV Celkem 0,00 17

18 8. Karviná - Mizerov Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ Karviná Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ Mizerov Číslo a název obce s rozšířenou působností 11 Karviná 8.1. Charakteristika obce Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce Základní údaje o obci Mizerov je městská část města Karviná, která spolu s Fryštátem, Hranicemi, Novým Městem a Rájem vytváří jeden střediskový sídelní útvar (SSÚ). Jedná se o lokalitu v katastru Ráj, severně od ulice K.H. Borovského, jižně od ulice Žižkovy a na východě uzavřenou ulicí Mickiewiczovou, zastavěnou vícebytovými domy. Do oblasti Mizerova je podle územního plánu soustředěna většina nové zástavby bytových domů vícepodlažních i rodinných domů. Na území městské části vymezuje územní plán plochu pro celkem bytů, z toho 830 v rodinných domcích a plochu pro chybějící občanské a technické vybavení a to celoměstského i vyššího významu. Vzhledem k předpokládanému vývojů počtu obyvatel do roku 2015 se počítá v tomto sídelním útvaru, s tendencí stagnace až mírného sestupu, jde tedy o plochu přicházející k úplnému zastavění v delším výhledu než do roku Podklady - Návrh - územní plán sídelního útvaru Karviná, Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., 6/1994; - Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999; - Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002; - Odkanalizování obcí okresu Karviná, TES, SmVaK Ostrava, 2/1990; - Koncepce rozvoje oboru odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti působností SmVaK Ostrava, a.s.,

19 8.3. Odvedení a čištění odpadních vod Položka napojených na kanalizaci obyv napojených na ČOV obyv Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva l/(os.den) Produkce odpadních vod m 3 /den 2223, , ,00 BSK 5 kg/den 889,56 881,30 840,00 NL kg/den 815,43 807,90 770,00 CHSK kg/den 1779, , , Významní producenti odpadních vod V zájmovém území se nenachází žádny větší producent odpadní vod Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Převážná část urbanizovaného území městské části je odkanalizováno stávající jednotnou kanalizací, která odvádí odpadní vody na ČOV města Karviné. Celková délka stávající kanalizace je cca m, profily kanalizačních stok jsou DN DN 1500 mm. Likvidace odpadních vod je zajištěna na stávající mechanicko - biologické ČOV, která byla uvedena do provozu v roce 2000 a má dostatečnou kapacitu a čistící efekt pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území. Provoz a údržbu ČOV stejně jako navazující stokové sítě zajišťuje SmVaK Ostrava a.s Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Návrh opatření na stávající kanalizace - viz Karviná - Nové Město Časový harmonogram Výstavba ČOV: Výstavba kanalizace: Rekonstrukce kanalizace: 8.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j / Specifikace Stoková síť ČOV IN (mil. Kč) Celkem 0,00 19

20 9. Karviná - Nové Město Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ Karviná Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ Nové Město Číslo a název obce s rozšířenou působností 11 Karviná 9.1. Charakteristika obce Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce Základní údaje o obci Nové město je městská část města Karviná, která spolu s Fryštátem, Hranicemi, Mizerovem a Rájem vytváří jeden střediskový sídelní útvar (SSÚ). Zájmové území se nachází severně od Fryštátu. Jde o první hornické sídliště, stabilizované, bez výrazného přírůstku bytů Podklady - Návrh - územní plán sídelního útvaru Karviná, Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., 6/1994; - Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999; - Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002; - Odkanalizování obcí okresu Karviná, TES, SmVaK Ostrava, 2/1990; - Koncepce rozvoje oboru odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti působností SmVaK Ostrava, a.s.,

21 9.3. Odvedení a čištění odpadních vod Položka napojených na kanalizaci obyv napojených na ČOV obyv Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva l/(os.den) Produkce odpadních vod m 3 /den 2343, , ,00 BSK 5 kg/den 937,26 975, ,00 NL kg/den 859,16 893, ,00 CHSK kg/den 1874, , , Významní producenti odpadních vod Východní část tvoří Nového Města tvoří výrobní zóna s negativními vlivy na životní prostředí. V západní části je umístěn závod ČSAD, technické služby a městská ČOV. Likvidace odpadních vod je zajištěna na ČOV města Karviná Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Poznámka: Popis současného stavu je společný pro území střediskového sídelního útvaru, tj. území městských částí: Fryštát, Hranice, Mizerov, Nové města a Ráj. Na území střediskového sídelního útvaru je vybudována veřejná jednotná kanalizace ve správě SmVaK Ostrava a.s. Celková délka stokové sítě je cca m, z toho na ČOV je napojeno cca m kanalizačních stok. Profily stávající kanalizace jsou DN DN 1500 mm, atypické profily DN 500/700 - DN 1400/2500. Dle podkladu provozovatele na stokovou síť je napojeno cca obyvatel, tj. cca 93 %. Stokovou sítí jsou odpadní vody přiváděny na stávající mechanicko - biologickou ČOV města Karviná. Páteř stokové sítě tvoří kmenová stoka A, do které jsou napojeny kanalizační sběrače z Nového Města, Fryštátu, Hranic (G), Mizerova, Ráje a Ráje-vesnice přes čerpací stanici splaškových OV. Stará kanalizace, která není napojená na ČOV Karviná je dlouhá cca m a je vyústěna do recipientů - 6 výustí do Mlýnky, 1 výusť do Olše. Do Olše je vyústěna kanalizace zatrubněného Fryštátského potoka, který odvádí také v septicích předčištěné splašky staré zástavby. Tyto odpadní vody se dočišťují na 4 biologických rybnících. Kapacita zatrubnění Fryštátského potoka je omezená, proto byl propojen na kmenovou stoku A, do které odpadní vody při velkých průtocích přetékají, čímž dochází k dalšímu přetěžování sítě. Do kmenové stoky A jsou přečerpávány také splaškové OV z oblasti autobusového a vlakového nádraží. Čerpací stanice i výtlačné potrubí je ve správě a majetku autobusového dopravce. Stávající kanalizační síť je přetěžována, kapacitně omezena je především kmenová stoka A. V centru města jsou stoky částečně rekonstruované, nevyhovující je stav kanalizace zejména v ulici Sv. Čecha mezi zimním stadiónem a parkem. Některé sběrače odvádějí odpadní vody bez čištění do vodotečí. Neuspokojivý stav je rovněž v Novém Městě, které je odkanalizováno nekapacitním sběračem B. Do kanalizační sítě Karviné jsou čerpány splaškové odpadní vody od části obyvatel Petrovic u Karviné (cca 400 obyvatel). 21

22 Čištění odpadních vod je zajištěna na mechanicko - biologické ČOV města Karviná, která byla uvedena do provozu po komplexní rekonstrukce v roce 2000 a má dostatečnou kapacitu i čistící efekt pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území. V okrajových částech města s rozptýlenější zástavbou jsou odpadní vody likvidovány individuálně v septicích nebo žumpách, popřípadě jsou instalovány malé domovní ČOV. V lokalitě mezi ulicemi Žižkova a Mickiewiczova byla v souvislosti s výstavbou rodinných domků (investor OKD) vybudována oddílná kanalizace zakončená malou čistírnou odpadních vod firmy ACON pro cca 300 EO Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Poznámka: Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu je společný pro území střediskového sídelního útvaru, tj. území městských částí: Fryštát, Hranice, Mizerov, Nové města a Ráj. Výstavba v centru města je v souladu s předchozí dokumentací podmíněna vybudováním sběrače D (DN DN 700). Pro podchycení stávajících sběračů vyústěných do řeky Olše je navržen splaškový sběrač DN 300, čerpací stanice odpadních vod a výtlačný řad DN 200 dl. 150 m. V západní části města mezi centrem a nádražím je navržena splašková síť, která bude svedena do stávající čerpací stanice u autobusového nádraží. Lokality, které jsou zaústěny do Fryštátského potoka, a které není možno přepojit na navrhované gravitační stoky (lokalita Bělidla) budou odkanalizovány do malé čerpací stanice s přečerpáním do gravitační sítě. Při zpracování podrobnějších stupňů dokumentace musí být zvážena kapacita čerpací stanice. Čerpací stanice je zřejmě zatěžována dešťovými vodami, proto musí být věnována náležitá pozornost důslednému oddělení těchto vod. Tato situace by měla být řešena majitelem zařízení (ČSAD). Odkanalizování severní a východní části města má pro budoucí výstavbu klíčový význam. Pro koncepci odkanalizování této výhledové oblasti byly posuzovány varianty splaškového sběrače G + úpravy na stokové síti nebo sběrač jednotné kanalizace C. Varianta sběrače C vystihuje celkovou koncepci kanalizace Karviné tím, že nejen odvádí odpadní vody z Mizerova a podchycuje sběrač G, ale zároveň přebírá podstatnou část povodí sběrače B a Železárenského potoka, čímž řeší problém odkanalizování této části města. V horním úseku, kde se plánuje výstavba rodinných domků, je sběrač navržen jako splaškový DN DN 600, v dalších úsecích bude kanalizace jednotná. Trasa je navržena co nejtěsněji kolem potoka, aby bylo možné gravitační napojení dalších navazujících sběračů. Před ČOV je navržena odlehčovací komora s odlehčením vyústěným do stávajícího otevřeného příkopu - odpadu z ČOV, který je navržen k rekonstrukci. Levostranný sběrač C II má od svého ústí navržené profily DN DN 800 m, DN DN 600 m a výhledově pak DN DN 800 m. Návrhové plochy v Dělnické kolonii budou odkanalizovány splaškovými sběrači. V lokalitě Žižkova je vybudována splašková kanalizace zaústěná na samostatnou malou ČOV. Výhledově bude možno tuto kanalizaci zaústit přes čerpací stanici do sběrače v lokalitě Hraničářská. Ve stávající zástavbě Hranic je navrženo doplnění stávající kanalizace (sběrač G ) splaškovými stokami DN 300 v délce 550 m. Výstavba sběrače C by měla být v první etapě provedena až po místo podchycení sběrače G (odlehčení stávající kanalizační sítě), další části sběrače budou budovány dle rozvoje předmětných rozvojových lokalit. V Ráji je navrženo prodloužení stávajícího sběrače novou stokou DN 300 o 250 m a prodloužení sběrače A o 300 m potrubím DN 300. Výstavba rodinných domků v lokalitě u Černého lesa je podmíněna zřízením splaškové kanalizace DN 300 délky 700 m zaústěné na samostatnou ČOV (cca 150 EO). Alternativně je možné svést OV do čerpací stanice a výtlačným řadem DN 100 je přečerpávat do projektované kanalizace. Efektivnost jednotlivých řešení by měla být prokázána technicko-ekonomickou studii dané lokality i časovým postupem výstavby. 22

23 V jižní části Ráje je navrženo prodloužení sběrače DN 300 až po objekty zemědělského podniku. V ulici u farmy je navržena čerpací stanice a výtlak OV DN 100 délky 250 m. Toto řešení vyžaduje prověřit kapacitu stávající čerpací stanice splaškových vod v ulici Kubiszova. Navrhuje se rovněž doplnit stávající stokovou síť v zástavbě u stadionu. Ve výhledu je rovněž uvažováno s napojením většího podílu Petrovic než je doposud přiváděno. Část bude napojena gravitačně, převážný podíl bude přečerpáván (celkem cca 800 obyvatel). Rozsah navržené kanalizace je shrnut v následující tabulce: Profil (mm) Délka (m) IN (mil. Kč) DN ,34 DN ,88 DN ,94 DN ,03 DN ,45 DN > ,95 DN 3200/ ,94 DN 2800/ ,01 štítovaný sběrač DN ,33 štítovaný sběrač DN ,90 sběrač DN ,29 sběrač DN ,56 sběrač DN ,50 sběrač DN ,10 sběrač DN ,90 CELKEM : , Časový harmonogram Výstavba ČOV: Výstavba kanalizace: Rekonstrukce kanalizace: 9.4. Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j / Specifikace IN (mil. Kč) Stoková síť 500,60 ČOV Celkem 500,60 23

24 10. Karviná - Ráj Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ Karviná Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ Ráj Číslo a název obce s rozšířenou působností 11 Karviná Charakteristika obce Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce Základní údaje o obci Ráj je městská část města Karviná, která spolu s Fryštátem, Hranicemi, Mizerovem a Novým Městem vytváří jeden střediskový sídelní útvar (SSÚ). Zájmové území je vymezeno z jihu řekou Olší, z východní strany státní hranicí s Polskem, ze severu ulicí K.H. Borovského a ze západu sousedí s k.ú. Darkov a k.ú. Karviná - Město. Celek soustředěné zástavby bytových domů lze považovat za dokončený. Přírůstek bytů lze řešit zastřešováním stávajících bytových domů sedlovými střechami. Nová zástavba rodinných domů je vytipována územním plánem v několika menších lokalitách po obvodu katastru, v celkovém počtu 40 b.j., z toho 30 na nových plochách Podklady - Návrh - územní plán sídelního útvaru Karviná, Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., 6/1994; - Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999; - Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002; - Odkanalizování obcí okresu Karviná, TES, SmVaK Ostrava, 2/1990; - Koncepce rozvoje oboru odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti působností SmVaK Ostrava, a.s.,

25 10.3. Odvedení a čištění odpadních vod Položka napojených na kanalizaci obyv napojených na ČOV obyv Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva l/(os.den) Produkce odpadních vod m 3 /den 2822, , ,00 BSK 5 kg/den 1129, , ,00 NL kg/den 1034, , ,50 CHSK kg/den 2258, , , Významní producenti odpadních vod V zájmovém území se nenachází žádny větší producent odpadní vod Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Urbanizované území městské části je odkanalizováno stávající jednotnou kanalizací, která odvádí odpadní vody na ČOV města Karviné. Celková délka stávající kanalizace je cca m, profily kanalizačních stok jsou DN DN 1500 mm. Likvidace odpadních vod je zajištěna na stávající mechanicko - biologické ČOV, která byla uvedena do provozu v roce 2000 a má dostatečnou kapacitu a čistící efekt pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území. Provoz a údržbu ČOV stejně jako navazující stokové sítě zajišťuje SmVaK Ostrava a.s Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Návrh opatření na stávající kanalizace - viz Karviná - Nové Město Časový harmonogram Výstavba ČOV: Výstavba kanalizace: Rekonstrukce kanalizace: Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j / Specifikace Stoková síť ČOV IN (mil. Kč) Celkem 0,00 25

26 11. Karviná - Staré Město Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ Karviná Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ Staré Město Číslo a název obce s rozšířenou působností 11 Karviná Charakteristika obce Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce Základní údaje o obci Místní část Staré Město je součástí správního území města Karviná. Nachází se v severozápadní části městské aglomerace, v poddolovaném území. Zástavba katastrálního území této městské části se nachází v údolní nivě na pravém břehu Olše. Je soustředěná kolem místních komunikací. Důlní vlivy zasáhnou Staré Město po r a jejich rozsah bude ovlivněn způsobem těžby. Očekává se, že v zastavěném území bude docházet ke zvýšení hladiny podzemní vody a k zamokřování budov, což bude mít zásadní význam na jejich užívání Podklady - Návrh - územní plán sídelního útvaru Karviná, Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., 6/1994; - Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Karviná, Centroprojekt, 4/1999; - Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002; - Koncepce rozvoje oboru odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti působností SmVaK Ostrava, a.s.,

27 11.3. Odvedení a čištění odpadních vod Položka napojených na kanalizaci obyv napojených na ČOV obyv Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva l/(os.den) Produkce odpadních vod m 3 /den 97,20 95,00 84,00 BSK 5 kg/den 48,60 47,50 42,00 NL kg/den 44,55 43,50 38,50 CHSK kg/den 97,20 95,00 84, Významní producenti odpadních vod Na území obce se nenachází žádný větší producent odpadních vod. Nově je vybudovaná a postupně zastavovaná průmyslová zóna Nová pole. Odpadní vody z areálu průmyslových ploch jsou svedeny oddílnou kanalizaci na ČS, která zajišťuje transport odpadních vod na ČOV Karviná Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod Zájmové území (mimo areálu průmyslové zóny) není důsledně odkanalizováno. Odpadní vody jsou likvidovány individuálně v septicích, jejichž přepady jsou zaústěny do recipientu (Staroměstský potok). Nejkratší cestou do recipientu jsou odváděny také dešťové vody Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu S přihlédnutím k velikosti obce, charakteru obytné zástavby a výši investičních nákladů na výstavbu nové splaškové kanalizace doporučujeme řešit likvidaci odpadních vod ve výhledu do roku 2015 přímo u zdroje stávajícím způsobem. V případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých objektů lze využít stávající septiky či žumpy pro osazení malých domovních ČOV Časový harmonogram Výstavba ČOV: Výstavba kanalizace: Rekonstrukce kanalizace: Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j / Specifikace Stoková síť IN (mil. Kč) ČOV Celkem 0,00 27

28 12. Petrovice u Karviné Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ Petrovice u Karviné Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ Petrovice u Karviné Číslo a název obce s rozšířenou působností 11 Karviná Charakteristika obce Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce Základní údaje o obci Obec Petrovice leží v severovýchodní části okresu Karviná. Obec je složena ze čtyř místních částí: Petrovice u Karviné, Dolní Markvartovice, Prstná a Závada. Ze severní a východní strany je katastrální hranicí obce státní hranice s Polskem. Obec plní převážně funkci ubytovací pro zaměstnance výrobních závodů Karviné, Orlové, Dětmarovic aj. Z hlediska širších vztahů převládají jednoznačně vazby na Karvinou. Územím Petrovic prochází dvoukolejová železniční trať Bohumín - Polsko a silniční průtah III.tř. navazující na silnici II/468, která je součástí základního silničního tahu ČR. Zástavba v obci je nesourodá, soustřeďující se podél komunikací III.tř. Ostatní zástavbu lze charakterizovat jako roztroušenou, což je důsledkem vývoje Petrovic, které vznikly v r sloučením čtyř samostatných obcí rozdílného charakteru. Místní část Petrovice u Karviné je co do velikosti katastru a počtu obyvatel největší částí obce a leží v centru celého sídelního útvaru. Maximum zástavby je soustředěno severně nad tratí ČD a podél komunikace z Karviné, tj. v celé východní části katastru. Tato zástavba však může být rozdělena jednou z možných variant vysokorychlostní tratě do Polska, i když je navržena na estakádě. Do roku 2010 uvažuje ÚP celkem s výstavbou 110 nových rodinných domů, z toho 85 na nových plochách, které jsou vymezeny v souvislé zástavbě obce Podklady - Územní plán sídelního útvaru Petrovice u Karviné, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., listopad 1994, změny a doplňky č.1, 1/1998; - Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999; - Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO, 10/2002; 28

29 12.3. Odvedení a čištění odpadních vod Položka napojených na kanalizaci obyv napojených na ČOV obyv Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva l/(os.den) Produkce odpadních vod m 3 /den 267,36 264,00 247,20 BSK 5 kg/den 133,68 132,00 123,60 NL kg/den 122,54 121,00 113,30 CHSK kg/den 267,36 264,00 247, Významní producenti odpadních vod V významným producentům odpadních vod patří areál společnosti KOVONA Karviná, který má vlastní ČOV Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod V obci není vybudována soustavná kanalizace. Jsou vybudovány pouze dílčí úseky stok, které byly původně navrženy jako dešťové. Čištění odpadních vod z jednotlivých objektů je zajištěno v septicích či žumpách, ty mají přepady zaústěny do dešťové kanalizace, povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu. Splaškové odpadní vody z lokality nad Urbančíky jsou svedeny na ČOV Sigma Monoblok (286 EO, 70 m 3 /d). Tuto ČOV provozuje SmVaK na objednávku obecního úřadu, je na ni napojeno cca 110 obyvatel obce. Vlastní malou ČOV mají také objekty základní a mateřské školy, hotel Dakol, a objekty ČD u nádraží. V jižní části Petrovic v lokalitě s řadovou zástavbou rodinných domů se nachází nedokončená a nezkolaudovaná splašková kanalizace zakončená čerpací stanicí odpadních vod a výtlakem. Tento stokový systém neumožňuje bezpečné odvádění odpadních vod. Na části území spádovaného ke Karviné je původní dešťová kanalizace, do které jsou napojeny splaškové vody z některých nemovitostí. Tato stoka byla napojena na kanalizační síť města Karviné Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Pro odkanalizování stávající zástavby místních částí Petrovice a Dolní Marklovice je navržena výstavba splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy. Odpadní vody budou odváděny a čištěny na ČOV Karviná. Tam, kde to konfigurace terénu umožní, je navržena gravitační kanalizace v kombinaci s přečerpáváním odpadních vod. V místech, kde je gravitační odvedení vod nevhodné lze použít alternativní způsoby odkanalizování (např. tlaková, podlaková kanalizace). Celková délka navržené splaškové kanalizační sítě v místních částech Petrovice a Dolní Marklovice činí cca m, z toho v místní části Petrovice cca m. Na kanalizační síti jsou navržené dvě hlavní čerpací stanice odpadních vod s kapacitou 8 až 20 l/s a několik podružných čerpacích stanic. Po vybudování splaškové kanalizace budou malé lokální ČOV odstaveny a odpadní vody budou přepojeny na nový stokový systém. 29

30 Časový harmonogram Výstavba ČOV: Výstavba kanalizace: Rekonstrukce kanalizace: Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 8114/ Specifikace IN (mil. Kč) Stoková síť 68,54 ČOV Celkem 68,54 30

31 13. Petrovice u Karviné - Dolní Marklovice Poř.číslo KOD PRVK Název obce KOD OB ZÚJ Petrovice u Karviné Poř.číslo KOD PRVK Název části obce KOD COB ZÚJ Dolní Marklovice Číslo a název obce s rozšířenou působností 11 Karviná Charakteristika obce Demografický vývoj Počet obyvatel Obec Místní část obce Základní údaje o obci Dolní Marklovice je místní části obce Petrovice u Karviné, která leží v severovýchodní části okresu Karviná. Rozlohou katastru je to druhá největší ze čtyř místních částí obce. Dolní Marklovice tvoří východní část regionu obce Petrovice u Karviné, sousedící s Polskem. Pro řešení nové zástavby má prioritní význam zastavěné území severně od železnice, kde se soustřeďuje i příhraniční ruch daný mezinárodním přechodem do Polska. Zastavěné území v jižní části katastru navazuje na souvislou zástavbu Karviné. Omezujícím prvkem pro novou výstavbu je zde zcela nevhodně umístěný závod JÄCKL na území Karviné, jehož negativní vlivy sahají až do katastrálního území Petrovic Podklady - Technicko-ekonomicko studie Odkanalizování obcí okresu Karviná, SmVaK Ostrava, 2/1990; - Územní plán sídelního útvaru Petrovice u Karviné, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., listopad 1994, změny a doplňky č.1, 1/1998; - Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999; - Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002; - Koncepce rozvoje oboru odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti působností SmVaK Ostrava a.s.,

32 13.3. Odvedení a čištění odpadních vod Položka napojených na kanalizaci obyv napojených na ČOV obyv Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva l/(os.den) Produkce odpadních vod m 3 /den 141,36 142,40 147,60 BSK 5 kg/den 70,68 71,20 73,80 NL kg/den 64,79 65,30 67,65 CHSK kg/den 141,36 142,40 147, Významní producenti odpadních vod Na katastru obce se nenachází žádny větší producent odpadních vod Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod V obci není vybudována soustavná kanalizace. Jsou vybudovány pouze dílčí úseky stok, které byly původně navrženy jako dešťové. Čištění odpadních vod z jednotlivých objektů je zajištěno v septicích či žumpách, ty mají přepady zaústěny do dešťové kanalizace, povrchových příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu Pro odkanalizování stávající zástavby místních částí Petrovice a Dolní Marklovice je navržena výstavba splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy. Odpadní vody budou odváděny a čištěny na ČOV Karviná. Tam, kde to konfigurace terénu umožní, je navržena gravitační kanalizace v kombinaci s přečerpáváním odpadních vod. V místech, kde je gravitační odvedení vod nevhodné lze použít alternativní způsoby odkanalizování (např. tlaková, podlaková kanalizace). Celková délka navržené splaškové kanalizační sítě v místních částech Petrovice a Dolní Marklovice činí cca m, z toho v místní části Dolní Marklovice cca m. Na kanalizační síti jsou navržené dvě hlavní čerpací stanice odpadních vod s kapacitou 8 až 20 l/s a několik podružných čerpacích stanic. Po vybudování splaškové kanalizace budou malé lokální ČOV odstaveny a odpadní vody budou přepojeny na nový stokový systém Časový harmonogram Výstavba ČOV: Výstavba kanalizace: Rekonstrukce kanalizace: 32