Vzdělávací potřeby začínajících farářů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vzdělávací potřeby začínajících farářů"

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav pedagogických věd Andragogika Mgr. Tereza Chladilová Vzdělávací potřeby začínajících farářů Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Klára Šeďová, Ph.D. 2013

2 Prohlašuji, ţe jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury... Tereza Chladilová

3 Poděkování Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala vedoucí diplomové práce Mgr. Kláře Šeďové, PhD., za metodické vedení, odborné rady a cenné připomínky. Velké poděkování patří jistě také všem mým respondentům za odvahu, ochotu a čas, který mi ve svém programu věnovali. Panu řediteli Strakovi také poděkování za poskytnutí studijního, ale také osobního volna, které mi umoţnilo dovést mé studium zdárně ke konci. V neposlední řadě velké díky mému manţelovi za celkovou podporu a hlavně nadhled během mých studií.

4 Obsah ÚVOD... 7 TEORETICKÁ ČÁST ČESKOBRATRSKÁ CÍRKEV EVANGELICKÁ Historie a vznik Českobratrské církve evangelické Současnost a struktura Českobratrské církve evangelické Výchova a vzdělávání v Českobratrské církvi evangelické Vzdělávání farářů a farářek v Českobratrské církvi evangelické Odborná příprava farářů a farářek Vikariát Celoţivotní vzdělávání farářů a farářek FARÁŘSKÁ PROFESE JAKO POMÁHAJÍCÍ PROFESE Definice pomáhající profese Osobnost pomáhajícího pracovníka Syndrom vyhoření u pomáhajících pracovníků VZDĚLÁVACÍ POTŘEBY V KONTEXTU CELOŢIVOTNÍHO UČENÍ Celoţivotního učení Vzdělávací potřeby Definice vzdělávacích potřeb Analýza a identifikace vzdělávacích potřeb Další profesní vzdělávání SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI EMPIRICKÁ ČÁST VÝCHODISKA A ZDŮVODNENÍ VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU VÝZKUMNÉ CÍLE A OTÁZKY Výzkumné cíle Výzkumné otázky a jejich zdůvodnění Výzkumný design a metodologie výzkumného šetření Volba výzkumného vzorku Vstup do terénu Technika sběru dat Analýza dat Zajištění kvality výzkumu Etické aspekty výzkumu... 45

5 7 VÝSLEDKY EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ Schéma analytického příběhu Popis analytického příběhu PŘEDCHOZÍ ZKUŠENOSTI Osobní zkušenosti a motivy volby farářské profese Pracovní zkušenosti Zkušenosti ze studia na Evangelické teologické fakultě Zkušenosti z vikariátu Důleţitost vikariátu v rozhodnutí pro farářské povolání Stěţejní role mentora Důleţitost zpětné vazby od mentora Přínosy vikariátu Nedostatky vikariátu Vikářské kurzy PROFESE FARÁŘE Kdo je to farář? Náplň práce faráře Katechetika Pastorace Administrativa Organizace a vedení sboru Specifické charakteristiky profese faráře Nepřetrţitá a nepočitatelná pracovní doba jako charakteristika Sepjetí rodiny faráře s jeho profesí jako charakteristika Emoční náročnost jako charakteristika Velké nároky od okolí jako charakteristika VZDĚLÁVACÍ POTŘEBY ZAČÍNAJÍCÍCH FARÁŘŮ Time management Potřeba týmové práce Komunikační dovednosti Rétorika Teologická fundovanost Inovativní nápady pro práci s dětmi a mládeţí... 86

6 Psychologie, pastorace a přidruţené oblasti Asertivní dovednosti Psaní a podávání grantů Jazykové vzdělávání Problematické vybírání studijního volna jako vzdělávací bariéra ZÁVĚR POUŢITÁ LITERATURA PŘÍLOHY PŘÍLOHA A: Schéma polostrukturovaného rozhovoru PŘÍLOHA B: Příklad realizovaného polostrukturovaného rozhovoru

7 ÚVOD Církve a náboţenské společnosti tvoří vzhledem ke zvláštnímu charakteru svých aktivit specifickou součást veřejného sektoru a občanské společnosti, aniţ si to běţně uvědomujeme. Pořádají velké mnoţství kulturních akcí pro veřejnost včetně koncertů, výstav či beneficí. V posledních letech také velmi známou Noc kostelů, jeţ kaţdoročně láká velké mnoţství účastníků, kteří chtějí nahlédnout do zákulisních prostor kostelů i ţivota, který se v nich odehrává. V neposlední řadě se církev s dlouholetou tradicí významně angaţuje také na poli vzdělávání dětí, dospělých či sociální péče. Ač vliv církve na dění ve státě v posledním století značně oslabil, mají tradiční církevní instituce, stejně jako stát, politické strany či odbory v dnešním světě stále nezastupitelné místo. Vzhledem k aktuálnímu dění v oblasti privatizace církve a jejího postupného oddělování od státu, je pro církev velmi aktuální otázkou nalézání nových způsobů fungování ve společnosti. Nezbytnost vzájemného porozumění a dialogu, který by udrţel správnou míru mezi kritickým odstupem vůči duchu tohoto světa a ducha doby, bez něhoţ by církve ztratily svou identitu a tak potřebnou blízkost světu, povaţuje Halík (2002) za zcela rozhodující pro působení církví v občanské společnosti. Církve jsou navenek zastupování svými představenými - kněţími, faráři, duchovními, kazateli. Ti jsou jakýmisi reprezentanty, velvyslanci, komunikátory s okolním světem, občanskou společností či také příkladně médii. Stávající se tak veřejnými osobami, na které jsou kladeny vysoké morální a lidské poţadavky, které jsou pod drobnohledem veřejnosti. Kromě reprezentace církve navenek a hledání nových komunikačních cest s okolím, fungují tito církevní představitelé samozřejmě také ve svých sborech, farnostech, kostelech, kde na jejich bedrech leţí velké mnoţství činností a aktivit. V pedagogických vědách se v poslední době mnoho pozornosti věnuje učitelům či všeobecně pracovníkům v pomáhajících profesích - jejich vzdělávání, efektům, které zlepšují kvalitu pedagogického působení, vzdělávacím potřebám či jiným, neméně důleţitým a potřebným tématům. V andragogice v posledních letech také lektorům, vzdělavatelům dospělých, koučům či mentorům. Mnoho analýz, které jsou realizovány, se zaměřují na zjišťování osobních, či profesních potřeb těchto pracovníků a jsou hledány pole nutné, ţádoucí, či moţné intervence. Profese faráře, ač příkladně stejně jako učitel také do kategorie pomáhající profese spadá, takto výrazné pozornosti uniká. V denní praxi vystupuje farář v učitelské, lektorské, mentorské roli. Je osobou, která v jedné osobě vyučuje všechny věkové generace (od velmi 7

8 malých dětí aţ po seniory) v oblasti náboţenství, tak v oblasti jakéhosi světonázoru. Dále provází lidi a jejich blízké zlomovými událostmi, jakými jsou příkladně svatby, pohřby, křtiny. Mnozí v něm mají také zpovědníka, důvěrníka a v některých případech supluje psychologickou péči, nebo jí předchází. To na něj klade velké osobní i odborné nároky. Spolu s tím ale také velké nároky na jeho profesní přípravu, kdy se postupně ze studenta teologie stává veřejná osoba, která nabývá nové, pro své okolí důleţité a velmi váţené role. Mladí faráři vstupují po absolvování svých studií do praxe a jsou konfrontování s novými situacemi, problémy a všemi poţadavky, kterým by měly dostát. V jaké míře jsou na tuto novou roli připraveni, jak jí zvládají, jaká jsou jejich slabá místa a ve kterých oblastech nutná pole vzdělávací intervence, je pro mne velmi zajímavou otázkou, kterou jsem se na závěr svého studia andragogiky rozhodla zabývat. V empirické části práce tak představím sondu do pracovního i osobního ţivota farářů a farářek, kteří jsou na počátku své pracovní dráhy - jsou faráři začínajícími. Primárním cílem empirického šetření bude ale popsání vzdělávacích potřeb, které tito začínající faráři a farářky mají. Pro účely tohoto empirického šetření jsem si vybrala největší a nejstarší protestantskou církev v České republice - Českobratrskou církev evangelickou. Jedním z důvodů výběru této církve je, ţe zde mohou kazatelskou sluţbu vykonávat také ţeny - farářky, coţ není v církvích běţnou záleţitostí. Dalším důvodem je také velká známost kostela J. A. Komenského ( červeného kostela ) na Komenském náměstí v Brně, který Českobratrské církvi evangelické patří a který osobně povaţuji za velmi dobrý příklad komunikace církve s okolním světem, vzhledem k bohatému kulturnímu a osvětovému programu, který kromě svých pravidelných setkání nabízí. V neposlední řadě také to, ţe jsem sama členkou této církve. V teoretické části práce představím stručně stěţejní oblasti, které vzhledem ke zkoumané problematice povaţuji za nutné uvést. Jednou z těchto oblastí bude kapitola o Českobratrské církvi evangelické, její historii, struktuře a sytému vzdělávání. Další kapitola bude věnována pomáhajícím profesím, mezi které se profese faráře řadí. Pozornost bude věnována osobě pomáhajícího a také syndromu vyhoření, který představuje pro pracovníky v pomáhajících profesích tedy i pro faráře velkou hrozbu. Poslední kapitolou teoretické části práce bude oblast celoţivotního učení a vzdělávacích potřeb, která vymezí některé základní pojmy, které jsou pro oblast empirického šetření ţádoucí. 8

9 TEORETICKÁ ČÁST 9

10 1 ČESKOBRATRSKÁ CÍRKEV EVANGELICKÁ 1.1 Historie a vznik Českobratrské církve evangelické Českobratrská církev evangelická je první sjednocená církev ve Střední Evropě. Její kořeny sahají do období české reformace na konci 14. století. V tomto období docházelo v Českém království k úsilí o nápravu církve, které vedlo aţ k reformnímu radikálnímu hnutí se snahou o odtrţení od Říma. Reprezentantem těchto snah byl teolog a rektor praţské univerzity Jan Hus, který usiloval o lepší poznání Bible a o obnovu církve. Po jeho smrti upálením se reformní hnutí odstartovalo (Šoltész, 1990). Z radikálních husitských kruhů se v druhé polovině 15. století oddělila nová reformní generace, která byla znepokojená násilím, jeţ husitské bouře provázelo. S tím je spojený vznik Jednoty českých bratří 1, jejímţ posledním biskupem byl teolog, humanistický filozof a evropsky reformátor školství. J. A. Komenský. Jeho osoba představuje vrchol české reformace. Po bitvě na Bílé hoře roku 1621, kdy došlo k vítězství protireformace, byl donucen spolu s dalšími významnými osobnostmi opustit České země. V této době byl vydán zákaz působnosti jakékoliv nekatolické církve, coţ bylo pro obyvatelstvo, které bylo z 90 % protestantské velmi těţké. Období této náboţenské nesvobody trvalo 160 let. Franzen (1992) uvádí, ţe teprve aţ tolerančním patentem uděleným císařem Josefem II. v roce 1781, vstoupila v platnost svoboda náboţenského vyznání v Českých a Rakouských zemích. Na jeho základě mohlo evangelicky smýšlející obyvatelstvo odstoupit od římskokatolického vyznání a mohlo si vybrat ze dvou konfesí náboţenského vyznání. V českých zemích tedy pod tímto vlivem dochází k rozdělení tolerančních církví na dvě samostatné větve - na církev augsburského vyznání (luterskou) a církev helvetskou (reformovanou). Díky rovnosti těchto církví před zákonem, kterou stát Tolerančním patentem garantoval, mohlo dojít k zakládání nových evangelických církevních škol, neboť jim byl nově uznán také finanční příspěvek, který do té doby dostávala pouze církev katolická. Počet těchto škol v sedmdesátých letech devatenáctého století začal výrazně stoupat. Tato církevní rovnoprávnost s sebou nepřinesla jen dostupnější vzdělanost protestantských následovníků, ale také se značným způsobem rozšířila zahraniční spolupráce a styky s tamními evangelickými církvemi. Z této spolupráce se vyplynulo v Čechách velké mnoţství podpůrných spolků. 1 Oficiální vznik tohoto společenství datován rokem V tomto roce se ve Lhotce u Rychnova sešlo asi šedesát bratří, kteří přistoupili k volbě kněţí z vlastních řad. Duchovním otcem nově vzniklého společenství byl Petr Chelčický. 10

11 Příkladně můţeme jmenovat Českou diakonii, která byla zaloţena za charitativním a sociálním účelem v roce 1903 (Šoltész, 1990). V letech v rámci vlasteneckého volání začíná touha po opětovném sloučení dosud dvou samostatných protestantských církví v jeden celek. Teprve však na přelomu století došlo k realizaci tohoto záměru, konkrétně po ukončení první světové války a po vyhlášení Československé republiky v roce Všechny české a moravské evangelické sbory tehdy vyjádřily svou jednotu právním spojením na Generálním synodu, jehoţ hlavním tématem bylo sjednocení českých a moravských evangelíků. Ve dnech 17. a 18. prosince roku 1918 tedy bylo na generálním synodu schváleno usnesení o jednotě církví augsburského a helvetského vyznání. V diskusi a hlasování o názvu pro nově ustavenou církev bylo vybráno jméno Českobratrská církev evangelická (zdroj: Současnost a struktura Českobratrské církve evangelické Českobratrská církev evangelická (ČCE) je nejstarší a zároveň nejpočetnější protestantskou církví v České republice, která se hlásí do společenství reformačních církví obnovených a stále se obnovujících Boţím slovem (srov. 1.1), ač se stejně jako většina ostatních církevních společenství potýká s velkým úbytkem těch, kteří se k její příslušnosti hlásí. Podle dat statistického úřadu ze sčítání lidu, domů a bytu z roku 2011 svou příslušnost k ČCE přiznalo věřících 2. Českobratrská církev evangelická zřizuje mnoho organizací, které vstupují do veřejného a občanského ţivota v České republice. Mezi ty nejznámější patří příkladně Diakonie ČCE 3, Nakladatelství Kalich či Evangelická akademie, která sdruţuje vyšší odborné školy, střední školy a základní školu, včetně domácího vzdělávání pro ţáky prvního stupně základní školy. V současné době se celkem 15 evangelických farářů věnuje také duchovenské 4 a vězeňské 2 V počtu věřících, kteří se k Českobratrské církvi evangelické hlásí, můţeme sledovat silně klesající tendenci. V roce 2001 svou příslušnost k Českobratrské církvi evangelické přiznalo a v roce 2001 to bylo jiţ jen Celkový počet těch, kteří přiznali příslušnost k některému z náboţenských společenství, byl , z čehoţ se věřících hlásí k Římskokatolické církvi (Zdroj: ). 3 Diakonie ČCE je druhým největším nestátním poskytovatelem sociálních sluţeb. Poskytuje je na více neţ čtyřiceti místech po celé České republice. Aktuálně nabízí Diakonie ČCE 125 registrovaných sociálních sluţeb, od rané péče, pomoci rodinám s dětmi s postiţením, přes provoz nízkoprahových klubů pro mládeţ aţ po seniorská zařízení či hospic pro umírající (zdroj: http: // 4 Duchovní sluţba má za úkol podporovat velitele všech stupňů v jejich odpovědnosti za naplňování a ochranu lidského rozměru ţivota kaţdého vojáka v činné sluţbě a občanského zaměstnance. Dále má také nabízet pomoc při řešení osobních krizí i těţkostí, které vznikají v pracovním, osobním a rodinném ţivotě pracovníků rezortu Ministerstva obrany. V neposlední řadě má vytvářet podmínky pro naplňování ústavně zaručených lidských 11

12 sluţbě. Jako vojenští kaplani v armádě České republiky slouţí tři evangeličtí faráři, kteří působili v Bosně, v Afghanistánu a v Kuvajtu. Samotná organizace ČCE je plně demokratická a organizována tak, aby její farnosti pokrývaly celé území Čech, Moravy a Slezska. Jejím nejvyšším správním orgánem je synodní rada, která má své sídlo v Praze. V jejím čele jsou dva statutární zástupci, synodní senior/ka a synodní kurátor/ka, kteří společně podepisují právní listiny a zastupují církev na veřejnosti i před zákonem. Dále také provádí usnesení synodu a vyhlašují církevní zřízení a řády. Prakticky je ale ČCE podle Základního dokumentu vypracovaného podle zákona č. 3/2002 Sb. na základě církevního zřízení ČCE zřízena a spravována podle zásad presbyterně - synodních ve třech stupních, podobně jako většina evangelických církví ve světě: a) základní jednotkou je farní sbor (sbor) b) širší jednotkou je seniorátní sbor (seniorát) c) nejširší jednotkou je povšechný sbor, celá církev 5 Vedení a správa kaţdého církevního sboru přísluší jeho církevním orgánům, kterými jsou: 1. shromáţdění 2. správní orgán 3. představitelé sboru 1. Shromáţdění je základním a řídícím orgánem příslušného sboru. Volí členy správních orgánů, usnáší se na zásadních směrnicích pro jejich práci a také kontroluje jejich činnost. 2. Správními orgány jsou staršovstvo, seniorátní výbor a synodní rada, kteří vykonávají správu příslušného sboru v mezích stanovených církevním zřízením a Řádem o správě církve. V oblasti své působnosti dohlíţí správní orgán zejména na učení, vyznávání, řád, práv, která souvisejí se svobodou vyznání pro pracovníky rezortu Ministerstva obrany ve všech situacích spojených s plněním jejich sluţebních a pracovních povinností. Tuto činnost konají vojenští kaplani, které do jejich sluţby vysílají společně všechny křesťanské církve sdruţené v Ekumenické radě církví a v České biskupské konferenci, aby ve vojenském prostředí slouţili všem, kteří o pomoc poţádají (zdroj: 5 Sbory všech tří stupňů mají právní subjektivitu, přičemţ farní sbory a senioráty jsou navrhovány Ministerstvu kultury k evidenci do Rejstříku evidovaných právnických osob podle zákona č. 3/2002 Sb. 12

13 kázeň a také na to, aby byly zachovávány řády církve a plněny povinnosti sborů a jejich členů. Správní orgán vede také hospodaření sboru. 3. Představiteli sboru jsou kazatel a kurátor, senior a seniorátní kurátor, synodní senior a synodní kurátor. Ti vykonávají úkol zvěstovatelský, vyznavačský a pastýřský. Dozírají, aby bylo jednání i usnášení církevních orgánů ve shodě s církevním zřízením a příslušnými řády a aby se plnila usnesení církevních orgánů. Dále také odpovídají za činnost sborových orgánů, podepisují jménem sboru právní a jiné důleţité listiny 1.3 Výchova a vzdělávání v Českobratrské církvi evangelické Závazným dokumentem, který vymezuje místo výchovy a vzdělávání v ČCE, včetně neodmyslitelné vazby na církevní sbory všech stupňů (srov. 1.2), je Řád výchovy a vzdělávání v církvi. Obsahem této výchovy a vzdělávání se v tomto dokumentu rozumí poznávat Písmo svaté, naslouchat Boţímu slovu dosvědčenému dílem Jeţíše Krista a na slyšené slovo odpovídat v modlitbách i v ţivotních postojích sborů i jednotlivců. V preambuli tohoto dokumentu se uvádí, ţe si ČCE uvědomuje spoluodpovědnost za společnost, v níţ ţije. Z tohoto důvodu do své výchovy a vzdělávání zahrnuje také působení na školách 6, v nemocnicích, ve sdělovacích prostředcích, v diakonických střediscích (nebo jiných sociálních zařízeních), ve vězeních, ale také při své publikační práci a na všech místech, kde její členové ţijí a působí. Základem vlastní výchovy a vzdělávání v ČCE jsou ale pravidelná setkávání, především nedělní bohosluţby, na nichţ se potkávají všechny věkové skupiny sboru. Další výchovná a vzdělávací práce se realizuje v dalších shromáţděních a setkáváních, která jsou programově i obsahově jiţ zaměřena na vybranou věkovou kategorii, či na konkrétní vybranou oblast 7. Tyto otázky výchovy a vzdělávání církvi jsou zařazovány do programů shromáţdění církevních sborů na všech stupních. 6 ČCE je zřizovatelem sítě škol s názvem Evangelická akademie. V současnosti sdruţuje Evangelická akademie celkem šest škol ve čtyřech městech České republiky: 1) Evangelická akademie, Vyšší odborná škola sociálně právní Brno 2) Konzervatoř Evangelické akademie Olomouc 3) Střední odborná škola- Evangelická akademie Náchod 4) Evangelická akademie Praha, Vyšší odborná škola sociální práce a střední odborná škola 5) Střední zdravotnická škola Evangelické akademie Brno 6) Bratrská škola Praha 7 Z těchto organizovaných setkávání můţeme pro příklad uvést následující: kursy, porady, ekumenická setkání, diskusní večery, vzdělávací programy, brigády, prázdninové výlety, sjezdy mládeţe, seniorátní a celocírkevní setkávání apod. 13

14 Obecně můţeme vzdělávání a výchovu v ČCE dle Řádu výchovy a vzdělávání v církvi, oddílu C., rozdělit podle svého zaměření a podle věkových kategorií do následujících čtyř skupin 8 : 1. výchova a vzdělávání dětí 2. výchova a vzdělávání mládeţe 3. výchovu a vzdělávání katechumenů 9 4. výchovu a vzdělávání laiků 1. Výchova a vzdělávání dětí ve farním sboru probíhá při pravidelných bohosluţebných shromáţděních, či spíše při formě dětem přizpůsobené - nedělní škole. Dále také při biblických hodinách pro děti, výuce náboţenství ve sboru, na školách či dětských táborech. V Řádu výchovy a vzdělávání je ale důraz kladen především na věřící rodinu jako místo, kde rodiče své děti v křesťanském duchu vychovávají. 2. Místem výchovy a vzdělávání mládeţe jsou církevní sbory všech stupňů. O vznik a působení skupin mládeţe se stará staršovstvo konkrétního sboru, kteří vytvářejí prostor pro jejich činnost. Pro práci mládeţe ustanovuje církev celocírkevního faráře mládeţe, který je kazatelem povšechného sboru. Celocírkevní farář mládeţe organizuje ve spolupráci s poradním odborem mládeţe synodní rady práci mládeţe na celocírkevní úrovni. Do této práce můţeme zařadit příkladně dny mládeţe, seniorátní, resp. kursy pro mládeţ, sjezdy mládeţe, církevní brigády či vydávání potřebných pomůcek. 3. Katechumeny sbor pastoračně a katecheticky vede a spolu s tím se stará také o ty, kteří ţádají o přijetí do sboru. Obsahem vzdělávání katechumenů je zvěst Písma, rozhovory o základech křesťanského vyznání, dějinách a uspořádání církve ale také o způsobu ţivotě ve sboru. 4. Výchova a vzdělávání laiků je přípravou širokého okruhu členů církve pro práci ve sborech na všech úrovních i pro jejich působení vně sboru. Jednotlivé prvky výchovy laiků v církvi stanovují a upravují Zásady biblického a teologického vzdělávání laiků v církvi, které vydává synodní rada zpravidla na základě doporučení svého poradního odboru pro laiky. 8 Výchova a vzdělávání farářů nespadá v legislativě ČCE jiţ pod Řád výchovy a vzdělávání v církvi, nýbrţ pod dokument s názvem Řád pro kazatele a Pravidla celoţivotního vzdělávání kazatelů. Vzhledem k zaměření diplomové práce právě na faráře ČCE, se bude jejich vzdělávání věnovat samostatná kapitola Katechumen (řecky vyučený, vyškolený) je označení pro ty, kteří se připravují na křest a přijetí do církve. Jsou tedy vyučováni v křesťanské víře. 14

15 1.4 Vzdělávání farářů a farářek v Českobratrské církvi evangelické Českobratrská církev evangelická povolává do sluţby podle preambule Řádu pro kazatele muţe a ţeny 10, u nichţ byly rozpoznány potřebné vlastnosti a vědomosti pro tuto sluţbou. S povoláním jsou ale také spojena očekávání, které ČCE od farářů a svých sboru má. Preambule uvedeného dokumentu od faráře očekává, ţe bude ve své sluţbě osvědčovat opravdovou víru, ţe bude ţít pravdivě a čistě, čímţ bude dosvědčovat moţnou obnovu vnitřního ţivota člověka i vztahů mezi lidmi. V neposlední řadě je na faráře kladen důraz také na upřímnou a stálou touhu po vzdělání a s tím spojenou pohotovost dát všechny své schopnosti k dispozici do kazatelské sluţby Odborná příprava farářů a farářek Za odbornou bohosloveckou přípravu faráře pokládá ČCE podle oddílku B., čl. 10 Řádu pro kazatele absolvování jednooborového magisterského studijního programu Evangelická teologie na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy 11, nebo obdobného studijního programu na některé zahraniční teologické fakultě. V odůvodněných případech můţe být po prozkoumání studijních osnov uznáno i studium na jiných evangelických bohosloveckých fakultách nebo vysokých školách. Samotné úspěšné absolvování příslušného studijního programu na Evangelické teologické fakultě není ale ještě předpokladem pro výkon profese faráře. K tomu je nutné podat písemně ţádost a také je ţádoucí absolvovat dvě povinné praxe, které Evangelická teologická fakulta zprostředkovává. Podle dokumentu Program bohoslovecké praxe vydaného ČCE a 10 Cesta ţen k moţnosti zastávat farářskou funkci v ČCE však nebyla jednoduchá, ač bylo jiţ v roce 1921 přijato Církevní zřízení, které obsahovalo mezi svými zásadami i rovnost muţů a ţen. Na tehdejší Husově bohoslovecké fakultě, zaloţené v dubnu 1919, studovaly ţeny nově od roku Na základě ţádosti tří studentek teologie byl podán návrh udělit bohoslovecky vzdělaným ţenám dekret volitelnosti za farářky. Ten ovšem nebyl opakovaně schválen. Po dlouhých diskuzích vnesl zásadní slovo do rozhovoru o ordinaci ţen v církvi teprve materiál teologické komise vedené profesorem J. B. Součkem zveřejněném v Křesťanské revui v roce V témţe roce schválil synod ordinaci ţen jiţ téměř jednomyslnou většinou hlasů (Mamulová, 2010). 11 Po marných snahách získat povolení ke zřízení vysoké školy pro evangelickou teologii v rámci Rakouska- Uherska byla zákonem z 8. dubna 1919 zřízena Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká. Vznikla jako autonomní ústav se všemi právy a výsadami vysoké školy (včetně práva promočního), nikoli jako součást Karlovy univerzity. 17. listopadu 1939 byla spolu s ostatními vysokými školami uzavřena okupačními úřady. V činnosti pokračovala po válce do roku 1950, kdy byla vládním nařízením rozdělena na dvě samostatné fakulty: Husovu československou bohosloveckou fakultu (dnešní Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy) a Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu (dnešní Evangelickou teologickou fakultu). V této podobě pracovala fakulta jako centrum vzdělávání teologů pro řadu protestantských církví aţ do , kdy byla začleněna do svazku Univerzity Karlovy v Praze jako Evangelická teologická fakulta (zdroj: 15

16 zveřejněného na svých internetových stránkách 12, je první praxe čtrnáctidenní a realizuje se po absolvování druhého ročníku studia na vybraných sborech. Smyslem této praxe je seznámení se praktikanta s chodem sboru a vyzkoušení si základních dovedností. Důraz je kladen na fakt, ţe pozorování farářovy práce a následný rozhovor o ní, jsou stejně důleţité jako samotná práce praktikanta. Druhá praxe (zvaná téţ předvikariátní) je třítýdenní a realizuje se po absolvování čtvrtého ročníku studia. Smyslem této praxe je umoţnit praktikantovi vyzkoušet si části kazatelské práce v praxi a získat zpětnou vazbu na své působení. Tato praxe často hraje zejména roli při rozhodování praktikanta, zda po ukončení studia nastoupí do vikariátu. O tom ale pojednává jiţ následující kapitola Vikariát Absolventi bohoslovecké fakulty, kteří se chtějí stát faráři v církvi, jsou povinni absolvovat vikariát - prakticky orientovanou roční stáţ, která trvá jeden rok. Náplň vikariátu stanovuje dokument Pravidla vikariátu 13. Podle tohoto dokumentu, Čl. A., je základním smyslem vikariátu poskytnout odbornou asistenci v procesu osobnostního zrání budoucího faráře, zajistit mu dostatečný prostor pro osobní orientaci v nové roli, pro experimentální ověření vlastních dovedností a schopností a pro důkladnou reflexi zamýšlené duchovenské práce. Po dobu vikariátu spolupracuje vikář s mentorem 14. V Čl. B., dokumentu Pravidla Vikariátu jsou na mentora kladené osobní i lidské poţadavky, mezi které patří v první řadě to, ţe jím má být zásadně kazatel zkušený ve všech oblastech sborové práce, schopný teologické reflexe a který je náleţitě osobnostně zralý. Dále musí být vůči vikáři schopen otevřeného vztahu, v 12 Dostupné na adrese: 13 Dostupné z 14 Palán (2002a) uvádí, ţe mentor je rádce, poradce, školitel, vychovatel, konzultant. V rámci vzdělávacího procesu mentoringu, svému svěřenci radí, motivuje jej, usměrňuje a předává mu své zkušenosti. Mentoring je podle Armstronga (2002) metoda pouţívající speciálně vybrané a školené jedince, kteří vedou a radí, čímţ pomáhají u svých svěřenců, kteří jsou jim přiděleni rozvíjet kariéru. Účelem mentoringu je doplňovat učení se při výkonu práce, který se povaţuje za nejlepší způsob osvojování si konkrétních dovedností a znalostí, kteří vzdělávaní jedinci pro svou kariéru potřebují. Mentoring doplňuje formální vzdělání zejména tím, ţe nabízí vzdělávanému individuální vedení od zkušeného manaţera nebo odborníka. Armstrong uvádí, ţe v mentoringu neexistuje ţádný standartní postup a mentorovi se tak povětšinou dostává pouze obecných informací. Koubek (2001) na rozdíl od Armstronga uvádí, ţe vzdělávaný si svého mentora vybírá sám a tudíţ spočívá určitá iniciativa a odpovědnost také na něm. Mentor je v jeho pojetí osobní vzor, který vzdělávanému radí, stimuluje ho, usměrňuje jej a podobně jako v Armstrongově pojetí, mu pomáhá v jeho kariéře. 16

17 němţ se očekává vzájemné obohacování (nikoli jednosměrné formálně autoritativní poučování). O osoby mentorů se stará komise pro vikariát, která je jmenovaná synodní radou. Tato komise také navrhuje synodní radě místo konání pro vikariát. Ta je povinna organizovat společnou přípravu mentorů, poskytnout jim základní metodické pokyny a prostor pro společnou reflexi zkušeností. Komise také navrhuje a dohlíţí na časové vytíţení vikáře, které by nemělo být překročeno. Součástí vikariátu jsou podle Čl. C. výše uvedeného dokumentu, povinná čtyři společná soustředění všech vikářů: 1. úvodní týden 2. dva týdny katechetické dva týdny homiletické dva týdny pastorační 17 Na základě zpráv mentora, vedoucích jednotlivých seminářů, písemné práce, kterou vikáři na závěr vikariátu píší a závěrečného pohovoru, předloţí Komise pro hodnocení absolventů vikariátu Synodní radě vyjádření o způsobilosti vikáře k duchovenské sluţbě. Vikář, který úspěšně absolvoval vikariát se všemi těmito náleţitostmi a povinnostmi, obdrţí podle Čl. E., osvědčení o způsobilosti k ordinované sluţbě faráře v církvi. Následnou volbou ve sboru se stává poté farářem. 15 Dílčí disciplína praktické teologie, která se zabývá vyučováním 16 Nauka o kázání 17 Výraz pastorace má svůj původ v latinském slově pastor (pastýř). Obraz pastýře, který pečuje o své stádo, byl pro ţidovský národ, který byl původně pastevecký velice blízký. Postavě pastýře připisovali velký význam. Obrazně je pak jako pastýř pojmenován ve Starém zákoně Bůh. Jeţíš Kristus v Novém zákoně často pouţívá podobenství a příběhy s motivy ţivota pastýřů, či se sám se jako pastýř označuje. Titul pastýř se pak přenesl na představitele křesťanských společenství, jejichţ úkolem jsou úkoly pro pastýře typické pečovat, vyhledávat ztracené, chránit, vést, být příkladem (Křišťan, 2010). Optarný (2001) dále uvádí, ţe pastorace znamená zabývání se lidmi v konkrétních ţivotních podmínkách, tedy v určité zemi, v určité dějinné situaci, v určitém historickém a kulturním kontextu. Jejím posláním je řešit konkrétní problémy konkrétních lidí ve světle a síle evangelia. Velmi všeobecně řečeno, můţeme pastoraci vnímat jako prostředek sociální práce, který doplňuje péči tam, kam uţ sociální práce nedosahuje. 17

18 1.4.3 Celoţivotní vzdělávání farářů a farářek Církev očekává od svých farářů stálé samostatné vzdělávání. Oblast celoţivotního vzdělávání a s tím související práva a povinnosti kazatelů k tomuto druhu vzdělávání, upravuje dokument Pravidla celoţivotního vzdělávání kazatelů 18, který byl schválený na 3. zasedání 32. synodu ČCE. Celoţivotní vzdělávání je v tomto dokumentu pojato jako součást výkonu sluţby kazatelů, které jim umoţňuje aktualizovat znalosti a zkvalitňovat práci vzhledem k vývoji společnosti, teologie, humanitních věd a měnících se podmínek výkonu kazatelské sluţby (srov. 3, 3.1). Oblastmi tohoto celoţivotního vzdělávání kazatelů jsou následující, které jsou uvedeny v Čl. B., uvedeného dokumentu: 1. Teologické vzdělávání aktualizace bohosloveckých znalostí, popřípadě vzdělávání v jiných humanitních oborech v souvislosti s bohosloveckými aspekty výkonu sluţby faráře 2. Osobnostní rozvoj zpracování zkušenosti práce s lidmi, působení kazatelské práce na osobní či rodinný ţivot, řešení konfliktů, duchovní růst apod. 3. Praktické vzdělávání rozvíjení pastoračních schopností, komunikace, dovedností v informatice, rozšiřování jazykových schopností apod. Hlavními nástroji, kterými má být celoţivotní vzdělávání v těchto oblastech realizováno, jsou semináře a studijní volno (dlouhodobé a krátkodobé). Dalším nástrojem je také nově zavedená supervize. Seminář Kaţdý farář je povinen účastnit se jednou za pět let některého ze seminářů, které jsou zařazeny do programu celoţivotního vzdělávání kazatelů. Začínající faráři jsou navíc povinni v prvních dvou letech sluţby absolvovat kurs pro začínající kazatele, jehoţ náplní je sdílení zkušeností a inspirace pro práci v homileticko - liturgické, katechetické a pastorační oblasti. 18 Dostupné z: 18

19 Studijní volno Dlouhodobé studijní volno trvá tři měsíce. Farář má právo poţádat o něj vţdy po pěti letech výkonu sluţby. Dlouhodobé studijní volno uděluje synodní rada po kladném vyjádření příslušného staršovstva a seniorátního výboru. Součástí ţádosti o udělení volna je studijní vypracovaný projekt, ke kterému se komise vyjádří. Krátkodobé studijní volno trvá dva týdny. Farář má právo poţádat o ně jednou v kaţdém kalendářním roce, pokud v témţe roce neţádá o dlouhodobé studijní volno. Krátkodobé studijní volno uděluje příslušný seniorátní výbor po kladném vyjádření příslušného staršovstva. Supervize Samotné slovo supervize je převzato z angličtiny (supervision), kde znamená kontrolu, dohled, dozor. Svůj základ má v latině, ve spojení slov super (nad nebo také nadměrný, přehnaný) a visio (vidět, hledět). Můţeme jej tedy přeloţit také jako nadhled. Vymezit přesnou a jednoznačnou definici supervize není jednoduché. Všechny definice supervize se ale víceméně shodují v tom, ţe je nástrojem, který má mocenskou podobu, protoţe supervizor zná a působí na toho, kdo je supervidován. Matoušek (2003) uvádí, ţe supervize představuje celoţivotní formu učení, zaměřenou na rozvoj profesionálních dovedností a kompetencí supervidovaných, při níţ je kladen důraz na aktivaci jejich vlastních potenciálů v bezpečném a tvořivém prostředí. Supervize podle Kopřivy (1999) pomáhá řešit konkrétní problémové situace, vznikající v silovém poli pracovník klient profesionální role instituce. Podle Baštecké (1999) supervize pracovníkovi umoţňuje pochopit, co brzdí jeho porozumění s klientem a co ho můţe účinně chránit před syndromem vyhoření. V jejím pojetí se supervize zabývá tím, co překáţí dobrému výkonu profese. Profesní supervize je novou součástí celoţivotního vzdělávání kazatelů. V Čl. E., dokumentu Pravidla celoţivotního vzdělávání kazatelů je zdůrazňována její dobrovolnost, avšak také důleţitost. V ţivotě farářů a farářek ČCE je novým a neprobádaným jevem a proto dokument také upozorňuje na to, ţe je třeba připravovat ji s citem, trpělivostí a odborností. Nově je zde také uvedeno, ţe s ohledem na finanční situaci povšechného sboru nebudou náklady spojené s účastí na supervizi (oproti rokům 2011, 2012) od roku 2013 hrazeny. Farář, který se supervize účastní, tak finanční náklady s ní spojené zabezpečuje ze svých zdrojů. 19

20 2 FARÁŘSKÁ PROFESE JAKO POMÁHAJÍCÍ PROFESE Pomáhání 19 bylo vţdy základním pilířem křesťanské etiky, jak uvádějí Kraus a Poláčková (2001). I dnes je po tomto vzoru v moderní západní společnosti vzájemná pomoc jednou z nejdůleţitějších mravních norem. Svou úctou k ţivotu kaţdé lidské bytosti, důrazem na mravní hodnoty a pomoc potřebným křesťané významně a výrazně ovlivnili západní svět. I nemocný, slabý a postiţený člověk je podle Grubera (2006) Bohem milován, a proto církev povaţuje za neodmyslitelnou součást svého působení pomoc nemocným a chudým. Církev v minulosti zakládala nemocnice a sociální ústavy, pečovala o lepší přístup ke vzdělání, věnovala se lidem v obtíţných ţivotních situacích. Této sluţbě, která má základ v Boţím zájmu o kaţdého člověka, se v evangelické církvi říká diakonie 20 a v katolické církvi charita 21. Veškerá zdravotní a sociální péče byla v minulosti na bedrech církve, postupně se však osamostatnila. Z velké míry ji převzal stát a církev tuto institucionální péči spíš doplňuje. 2.1 Definice pomáhající profese Pomáhající profese je podle Psychologického slovníku (Hartl & Hartlová, s. 185) souhrnný název pro veškeré profese, jejichţ teorie, výzkum a praxe se zaměřují na pomoc druhým, identifikaci a řešení jejich problémů a na získávání nových poznatků o člověku a jeho podmínkách k ţivotu tak, aby pomoc mohla být účinnější. Podle autorů se mezi pracovníky v pomáhajících profesích řadí lékaři, zdravotní sestry, fyzioterapeuti a jiní středně zdravotničtí pracovníci, psychiatři, psychologové, sociální pracovníci, pedagogové, kněţí. Jako pomáhající profese lze podle Krause a Poláčkové (2001) v širším smyslu označit ty, jejichţ posláním je podpora a péče o nejrůznější klienty, která přispívá k subjektivnímu pocitu 19 Pomáhání je z hlediska sociální psychologie obecný termín, který spadá do kategorie prosociálního chování, jehoţ cílem je zlepšit situaci druhé osoby. A to tak, aniţ by takovéto chování vycházelo z povinnosti (příkladně profesní) a aniţ by byla očekávána jakákoliv odměna. Do prosociálního chování spadá pomáhající chování coby konkrétní pomoc druhému člověku, který ji potřebuje. Specifickou formou prosociálního chování je chování altruistické, připouštějící dokonce moţnost vlastní újmy či sebeobětování a vyznačující se vysokou mírou empatie vůči druhému člověku. Mezi formy prosociálního chování můţeme dále zařadit např. darování, pomoc, nabídku ke spolupráci ve prospěch potřebných, sympatii, porozumění pro tíţivou situaci druhého či podporu (Výrost, Slaměník, 2008). 20 Slovo diakonie pochází z řeckého pojmu diakonein slouţit, sluţba 21 Slovo pochází z latinského výrazu caritas - slitování, smilování 20

21 vyrovnanosti, spokojenosti a pohody, či stimuluje jejich potenciál k vyrovnání se s ţivotními situacemi. V dimenzi pomáhání se tak mohou pohybovat všechny profese, zaloţené na mezilidském vztahu a komunikaci. Autoři uvádějí, ţe takto široce pojatý přístup k definici pomáhajících profesí mění například i klasickou náplň učitelské profese, kterou je na základě uvedeného potřeba obohatit také o sociální a pomáhající sloţku. Podle Géringové (2011) termín pomáhající profese definuje skupinu povolání, která jsou zaloţena na profesní pomoci druhým lidem. Na jedné straně stojí pomáhající a na druhé straně ten, jemuţ má být pomoţeno. Tyto pomáhající profese mají některé společné rysy, které je odlišují od ostatních povolání. Autorka uvádí, ţe jedním z těchto základních rysů je vztah s klientem a zapojení vlastní osobnosti pomáhajícího do pracovního procesu. Na rozdíl od mnoha jiných povolání je tak v pomáhajících profesích důleţitý lidský vztah mezi pomáhajícím pracovníkem a klientem, jak zdůrazňuje příkladně také Kopřiva (2000). Matoušek (2003) přichází v rámci definice pomáhající profese s rozlišováním poskytované pomoci do dvou stupňů - prvního a druhého. První typ pomoci, pomáhání na prvním stupni se podle autora očekává zejména od sociálních pracovníků, psychiatrů, psychologů, manţelských poradců apod., kteří pomáhají lidem s jejich sociálními a emočními problémy. Kromě nich dnes podle Matouška ale existuje také mnoho profesionálů, kteří jsou specialisty ve svých profesích, ale zároveň se u nich počítá s tím, ţe budou svým klientům pomáhat zvládat sociální a emocionální rozměry jejich problémových situací. Těmito profesionály jsou duchovní, lékaři nejrůznějšího zaměření, zdravotní sestry, učitelé, lektoři, konzultanti, policisté, probační úředníci a mnoho dalších. Kupříkladu lékař, který léčí chorobu pacienta, mu současně pomáhá zvládat strach před bolestivým vyšetřením a průběhem choroby. Učitelé v takovémto pojetí nejen učí, ale také dbají o emocionální a sociální rozvoj svých ţáků a pomáhají příkladně zvládat věkové úkoly a krize (srov. Poláčková & Kraus). Tento typ pomáhání bývá označován jako pomáhání na druhém stupni. Jiţ v několika nabízených definicích pomáhajících profesí bylo autory uvedeno, ţe duchovní, kněţí či faráři jsou pracovníky, kteří se také zaměřují na pomoc druhým lidem. Pomáhající charakter profese faráře se ukazuje významně na několika rovinách. Během pastoračních rozhovorů a návštěv se farář zabývá rozličnými problémy, které jsou mnohdy velmi emočně náročné a všeobecně těţké. Je rádcem, zpovědníkem a osobou, která stojí u mnoha důleţitých ţivotních rozhodnutí. Farář je také osobou, která organizuje a vede pohřební a smuteční události, během kterých pomáhá pozůstalým s vyrovnáváním se se ztrátou blízkých. V případě svateb je naopak zase člověkem, který snoubencům během pravidelných setkávání 21

22 pomáhá v přípravě na manţelství. Během biblického vyučování všech věkových generací farář nejen předává důleţité a věcné informace, ale také pomáhá lidem proţívat aktuálnost víry a pomáhá jim v duchovním růstu. Oproti ostatním pomáhajícím profesím tak farář navíc přebírá i péči o spirituální dimenzi lidského jedince jako celku. 2.2 Osobnost pomáhajícího pracovníka Géringová (2011) uvádí, ţe vlastní osobnost pomáhajícího je jedním z důleţitých nástrojů, které při své práci pouţívá. Pomáhající pracovník se pohybuje v rámci práv a povinností daných právním systémem, zaměstnavatelem a profesními standardy ve sféře své působnosti. Měl by být skutečným profesionálem, včetně umění veřejně obhájit svá stanoviska i jednání. Proto je pro pracovníka v pomáhající profesí nezbytné, aby měl řadu předpokladů a dovedností. Műhlpachr (2006) v těchto předpokladech zdůrazňuje zejména to, ţe umění zacházet s člověkem vyţaduje nejen znalost praktických metod, ale zejména také přirozený takt, etický zájem, citlivost, upřímnost, ušlechtilost a lidskost vůbec. S tím se ztotoţňuje také Kopřiva (2000), který uvádí, ţe jedním z nejdůleţitějších prvků v pomáhajících profesích je zejména schopnost navázat lidský vztah ke klientům, neboť na jeho podkladě se veškeré následující věci odehrávají. Kvalitní vztah ze strany pomáhajícího dává základ klientovy důvěry pro přijetí pomoci a umoţňuje tak dostatečné vyuţití vlastní odbornosti pracovníka. Osobnostní vlastnosti ideálního pracovníka pomáhající profese popisují například také Kraus a Poláčková (2001). V pojetí těchto autorů je dobrý pomáhající pracovník prosociálně orientovaná zralá osobnost, která si je vědomá svého ţivotního směřování. Dále má předpoklady k sebereflexi vlastního rozhodování, jednání i emocí. Jde o osobnost, která je otevřená podnětům, ochotná se sebevzdělávat (srov. 3.1) i procházet pravidelnými supervizemi. V neposlední řadě také osobnost, vědomá si zavazujícího étosu pomáhající profese a řady norem, jeţ je při jejím výkonu nutno dodrţovat. Řezníček (1994) uvádí, ţe pomáhající pracovník by měl mít v sobě hlavně kombinaci nadání, zkušeností s intuitivní tvořivosti. Velmi důleţitou roli hrají také jeho ţivotní hodnoty a z toho vyplývající schopnost rozlišování toho, co je v sociálním smyslu dobré a špatné. V neposlední řadě by se měl podle něj pomáhající pracovník také neustále vzdělávat (srov. 3.1) a být schopen adekvátního zvaţování situace jeho klientů. 22

23 Například Matoušek (2003, s ) za základní předpoklady pomáhajícího pracovníka povaţuje: 1. Zdatnost a inteligenci (umění hospodařit se silami, udrţování se v tělesné a duševní kondici, přirozená inteligence, předpoklad pro práci na osobním i pracovním růstu) 2. Přitaţlivost pro klienta (sdílení podobných hodnot a názorů, fyzický vzhled, styl oblékání, přitaţlivost z chování a jednání pomáhajícího pracovníka) 3. Důvěryhodnost (smysl pro čest, míra motivace pro osobní prospěch, diskrétnost, spolehlivost způsob uţívání moci pracovníkem, důvěryhodný fyzický vzhled) 4. Komunikační dovednost (schopnost naslouchat, parafrázovat, schopnost vytvořit interakční atmosféru a navázání kontaktu s klientem, čtení neverbálních signálů, umění orientace v klientových slovech a pocitech, empatie) Farář ve své práci přichází velmi často a intenzivně do styku s lidmi. Potkává se s nimi na poli formálních či méně formálních rozhovorů, ve kterých se od něj očekává vyjadřování stanovisek k aktuálním tématům a problémům ve společnosti. To na faráře klade poţadavky, aby se neustále vzdělával a doplňoval informace. Vzhledem k práci se všemi věkovými kategoriemi ve svém sboru se musí neustále udrţovat v duševní, tak fyzické kondici, aby mohl drţet krok příkladně i s nejmladšími dětmi, pro které tvoří program přizpůsobený jejich věku. Vzhledem k vyhledávání osoby faráře v ţivotně těţkých situacích, musí prokazovat notnou dávku empatie a naladění na konkrétního člověka. Během pastoračních rozhovorů, které jsou mnohdy velmi těţké, musí precizně jak verbálně, tak neverbálně číst ve slovech i v chování daného člověka a musí vytvořit atmosféru, která bude pro druhého dostatečně bezpečná a důvěryhodná. Našli bychom mnoho dalších nároků, které korespondují s výše uvedenými, které odborná literatura na pomáhajícího pracovníka klade. Základem však podle mého názoru zůstává to, ţe farář musí, jak uvádí Kopřiva (2000), navazovat se svými ovečkami zejména lidský vztah, na jehoţ podkladě dochází ke všem činnostem, které farář ve své práci vykonává. Farář, který má se svými farníky vytvořený lidský vztah, můţe lépe vyuţívat své teologické odbornosti a příkladně předávat věrohodněji svá kázání či jiná biblická vyučování, protoţe budou osobněji přijímány. Na poli osobních a důvěrných rozhovorů můţe zase s lidmi díky vytvořenému lidskému vztahu hlouběji a intenzivněji řešit jejich problémy. 23

24 2.3 Syndrom vyhoření u pomáhajících pracovníků Mluvíme-li o pomáhajících profesích, kde nutně dochází k častému mezilidskému kontaktu, je potřeba se zmínit také o jevu zvaném syndrom vyhoření, neboli burn- out 22. Dle Matouška (2003) syndrom vyhoření k pomáhajícím profesím nevyhnutelně patří a po určité době se do určité míry nevyhne v podstatě ţádnému pomáhajícímu pracovníkovi (tedy ani faráři), kterému následně sniţuje významným způsobem kvalitu ţivota. Pines (in Hennig & Keller, 1996, s. 17) jej definuje jako duševní stav objevující se často u lidí, kteří pracují s jinými lidmi. Tento stav ohlašuje celá řada symptomů: člověk se cítí celkově špatně, je emocionálně, duševně i tělesně unavený. Má pocity bezmoci a beznaděje, nemá chuť do práce ani radost ze ţivota. Vyhoření většinou není důsledkem izolovaných traumatických záţitků, nýbrţ se objevuje jako plíţivé psychické vyčerpání. Podle Freudenbergera (in Křivohlavý, 1998, s. 47) se jedná o vyplenění všech energetických zdrojů původně velice intenzivně pracujícího člověka (např. lidí, kteří se snaţí druhým lidem pomoci v jejich těţkostech a pak se cítí sami přemoţeni jejich problémy). Kopřiva (2000, s. 101) definuje syndrom vyhoření také jako energetickou nerovnováhu, ve které výdej energie při výkonu profese převyšuje její příjem. Křivohlavý (1998) také uvádí, ţe pro vyhořelého člověka uţ nejsou rodina a přátelé zdrojem energie a kontakt s nimi mu uţ nepřináší radost. Jakýkoli styk s lidmi je pro něj naopak velice vyčerpávající a neţádoucí. U těch, kterým vyhoření hrozí, se podle autora setkáváme s negativními postoji nejen vůči sobě a vlastní práci, ale také vůči pacientům, klientům, ţákům. Vývoj syndromu vyhoření je plíţivý jedná se většinou o plynulý, progresivní proces s různými fázemi. Autoři se v popisu i počtu těchto fází odlišují, avšak docházejí ke stejnému stěţejnímu jádru. Mezi nejčastěji uváděný model patří pětifázový model, který vytvořili autoři Edelwich & Brodsky (in Stock, 2010) : 1. Idealistické nadšení (vysoké ideály, angaţovanost, aktivita) 2. Stagnace (zjištění nedosaţitelnosti ideálů, pokles aktivity) 3. Frustrace (pocity zmaru, zklamání, nechuť pokračovat v práci) 4. Apatie (pracovník je netečný, dělá pouze nutné, klienty vnímá jako nepřítele) 5. Syndrom vyhoření fyzická a psychická vyčerpanost 22 Poprvé tento pojem pouţil v roce psycholog H. J. Freudenberger ve své knize Burnout: The Cost of High Achievement. 24

25 V empirické části práce se ukázalo několik zásadních charakteristik profese faráře, které jsou pro vznik syndromu vyhoření velmi rizikové. Mezi ty můţeme zařadit volnou a nepřetrţitou pracovní dobu (srov ), díky které jsou faráři velmi často vystaveni riziku přetíţení. Dále také vysokou emoční náročnost a neustálý a intenzivní kontakt s lidmi (srov ). Obtíţnost tohoto opakovaného kontaktu s druhými umocňuje fakt, ţe její podstata spočívá především v neustálém řešení jejich duchovních, emocionálních, existenčních a mezilidských problémů. Tato práce vyţaduje velkou dávku trpělivosti a znamená také značný stres, protoţe pokrok nebývá zdaleka tak viditelný a rychlý, jak by si farář někdy přál. Mnohdy vidí farář naopak zhoršení situace poté, co do ní intervenoval. Pocity selhání a nedostatečná práce s nastalými emocemi, mohou vést následně k celkovému vyčerpání. Z tohoto důvodu je zařazení kapitoly syndromu vyhoření do teoretické části práce velmi aktuální záleţitostí. Podle některých autorů se u věřících lidí, kteří zakládají svůj ţivot na vztahu s Bohem, objevuje kromě výčtu výše uvedených projevů také duchovní rovina vyhoření. Například Myron (2004, s. 42) tak k výčtu projevů, které syndrom vyhoření doprovázejí, uvádí: Vyhořelí lidé se začínají rozčilovat u sebe, protoţe nedosahují ţádoucích výsledků. Na druhé, protoţe jim brání v úspěchu, a konečně na svou práci, která jejich podráţděnost podněcuje nejvíc. Pokud je člověk křesťan, zlobí se i na Boha za to, ţe všechny jeho problémy dopustil. Duchovní rovinu syndromu vyhoření uvádí také Heczko (1994, s. 50): Vyhořelý křesťan má tendence cítit se Bohem opuštěný, zrazený a zneuţitý. Nakonec často rezignuje, zcela se uzavře do sebe a proţívá velkou nechuť s Bohem, církví a křesťany mít cokoli společného. Závěrem této kapitoly povaţuji za nutné uvést, ţe důleţitou prevencí syndromu vyhoření je funkční systém vlastní podpory a také velmi mnohdy opomíjená, avšak důleţitá seberealizace mimo profesní obor. Při předcházení rozvoje syndromu vyhoření je podle autorů Hawkinse a Shoheta (2004) rovněţ účinná pravidelná a kvalifikovaná supervize, která můţe zachytit časnější fáze syndromu a vhodným způsobem do situace intervenovat. V kapitole (9.3.3) empirické části práce je však skrze výpovědi začínajících farářů poukázáno na pociťované nedostatky, které supervize v rámci ČCE má, ač je jedním ze základních nástrojů celoţivotního vzdělávání farářů (srov ). 25

Oddíl B. Odpovědnost za výchovu a vzdělávání v církvi a jejich hospodářské zajištění

Oddíl B. Odpovědnost za výchovu a vzdělávání v církvi a jejich hospodářské zajištění ŘÁD VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V CÍRKVI OBSAH: Preambule Oddíl A. Výchova a vzdělávání v církvi Čl. 1 Zásady a cíle výchovy a vzdělávání v církvi Čl. 2. Obsah výchovy a vzdělávání v církvi Čl. 3. Zaměření výchovy

Více

Českobratrská církev evangelická

Českobratrská církev evangelická Českobratrská církev evangelická Česká reformace Český reformátor Mistr Jan Hus upálen 1415 v Kostnici Vysluhování eucharistie chlebem i vínem (pod obojí) kněžím i laikům včetně dětí Po období husitských

Více

ŘÁD VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V CÍRKVI

ŘÁD VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V CÍRKVI ŘÁD VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V CÍRKVI OBSAH: Preambule Oddíl A. Výchova a vzdělávání v církvi Čl. 1 Zásady a cíle výchovy a vzdělávání v církvi Čl. 2. Obsah výchovy a vzdělávání v církvi Čl. 3. Zaměření výchovy

Více

1. zasedání 33. synodu ČCE (19. 22. 5. 2011) TISK 23 (Komise C) NOVELA ŘÁDU VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V CÍRKVI A SOUVISEJÍCÍ ZMĚNY DALŠÍCH ŘÁDŮ

1. zasedání 33. synodu ČCE (19. 22. 5. 2011) TISK 23 (Komise C) NOVELA ŘÁDU VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V CÍRKVI A SOUVISEJÍCÍ ZMĚNY DALŠÍCH ŘÁDŮ TISK č. 23 1. zasedání 33. synodu ČCE (19. 22. 5. 2011) TISK 23 (Komise C) NOVELA ŘÁDU VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V CÍRKVI A SOUVISEJÍCÍ ZMĚNY DALŠÍCH ŘÁDŮ A) Úvod Koncepční komise během své činnosti upozornila

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká, příspěvková organizace Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01092016 Verze: 1.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument

Více

Supervizní program ČCE

Supervizní program ČCE Supervizní program ČCE 1. Supervizní program ČCE obecná část Supervizní program ČCE je vnitrocírkevní nástroj umožňující supervizi mezi farářkami a faráři ČCE pod vedením vyškoleného zaměstnance ČCE. 1

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je

Více

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Výzvy a trendy ve vzdělávání v sociální práci Prešov 2012 Alois Křišťan Martin Bednář Osnova prezentace 1) ASVSP a systém vzdělávání v ČR 2) Legislativní zakotvení

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ

PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ Biblioterapie v pedagogické praxi Mgr. Marie Mokrá ÚVODEM tematická souvislost etiky s předmětem našeho zájmu učitel = terapeut, nejen v biblioterapii etika výhodou, ne-li nutností(!)

Více

ČESKOBRATRSKÁ CÍRKEV EVANGELICKÁ

ČESKOBRATRSKÁ CÍRKEV EVANGELICKÁ ČESKOBRATRSKÁ CÍRKEV EVANGELICKÁ ZÁKLADNÍ DOKUMENT VYPRACOVANÝ PODLE ZÁKONA 3/2002 Sb. na základě CÍRKEVNÍHO ZŘÍZENÍ ČCE 1) Název církve: Českobratrská církev evangelická 2) Poslání církve a základní články

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

TISK č. 6 (Komise B, C, D)

TISK č. 6 (Komise B, C, D) SUPERVIZE KAZATELŮ V ČCE TISK č. 6 (Komise B, C, D) A) Zpráva koordinátora Tato zpráva navazuje na zprávu předloženou 2. zasedání 34. synodu, která podávala obsáhlejší shrnutí projektu supervize v ČCE

Více

SEZNAM PŘÍLOH. Příloha č. 1: Souhlas s poskytnutím rozhovoru. Příloha č. 2: Maslowova pyramida potřeb. Příloha č. 3: Projekt diplomové práce

SEZNAM PŘÍLOH. Příloha č. 1: Souhlas s poskytnutím rozhovoru. Příloha č. 2: Maslowova pyramida potřeb. Příloha č. 3: Projekt diplomové práce SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Souhlas s poskytnutím rozhovoru Příloha č. 2: Maslowova pyramida potřeb Příloha č. 3: Projekt diplomové práce PŘÍLOHY Příloha č.1 Informovaný souhlas s poskytnutím rozhovoru

Více

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ HLAVA I

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ HLAVA I Platné znění části textu zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrţených změn III. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé

Více

Autor: doc. PhDr. Michaela Píšová, M.A., Ph.D. Zdroj: Pedagogická orientace 2001, č. 2, s Vypracovala: Bc. Hana Šestáková

Autor: doc. PhDr. Michaela Píšová, M.A., Ph.D. Zdroj: Pedagogická orientace 2001, č. 2, s Vypracovala: Bc. Hana Šestáková Fakultní učitel? Supervizor? Mentor? Několik poznámek k vedení pedagogických praxí Autor: doc. PhDr. Michaela Píšová, M.A., Ph.D. Zdroj: Pedagogická orientace 2001, č. 2, s. 27 31 Vypracovala: Bc. Hana

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ I. PORADENSKÝ SYSTÉM ČR SYSTÉM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ I. PORADENSKÝ SYSTÉM ČR SYSTÉM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ I. PORADENSKÝ SYSTÉM ČR SYSTÉM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Seidlová Málková LS 2012 ŘLZ- KONCEPCE KURZU Řízení lidských zdrojů zpravidla označuje soubor specifických činností, které se zabývají

Více

Středisko služeb školám a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno, příspěvková organizace

Středisko služeb školám a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno, příspěvková organizace Středisko služeb školám a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno, příspěvková organizace Hybešova 15, 602 00 Brno IČ: 60555980 DIČ: CZ60555980 Nabídka vzdělávacích programů pro SŠ

Více

a MSMT-1903/ _094 Aktivizační metody ve výuce (český jazyk a literatura)

a MSMT-1903/ _094 Aktivizační metody ve výuce (český jazyk a literatura) Středisko služeb školám a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno, příspěvková organizace Hybešova 15, 602 00 Brno IČ: 60555980 DIČ: CZ60555980 Nabídka vzdělávacích programů pro SŠ

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

MINISTERSTVO VNITRA GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR ÚVOD. k učebním dokumentům vzdělávacího programu

MINISTERSTVO VNITRA GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR ÚVOD. k učebním dokumentům vzdělávacího programu MINISTERSTVO VNITRA GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR Č.j. MV-70558-1/PO-2009 Kódové označení: VPP-MS Počet listů: 8 S c h v a l u je : genmjr. Ing. Miroslav Štěpán v. r. Generální

Více

S B Í R K A N A Ř Í Z E N Í

S B Í R K A N A Ř Í Z E N Í S B Í R K A N A Ř Í Z E N Í generálního ředitele Vězeňské služby České republiky Ročník 2008 NAŘÍZENÍ č. 44 o organizaci duchovní služby ve Vězeňské službě České republiky Podle ustanovení 1 odst. 2 zákona

Více

ČESKOBRATRSKÁ CÍRKEV EVANGELICKÁ ZÁKLADNÍ DOKUMENT VYPRACOVANÝ PODLE ZÁKONA 3/2002 SB. NA ZÁKLADĚ CÍRKEVNÍHO ZŘÍZENÍ ČCE

ČESKOBRATRSKÁ CÍRKEV EVANGELICKÁ ZÁKLADNÍ DOKUMENT VYPRACOVANÝ PODLE ZÁKONA 3/2002 SB. NA ZÁKLADĚ CÍRKEVNÍHO ZŘÍZENÍ ČCE ČESKOBRATRSKÁ CÍRKEV EVANGELICKÁ ZÁKLADNÍ DOKUMENT VYPRACOVANÝ PODLE ZÁKONA 3/2002 SB. NA ZÁKLADĚ CÍRKEVNÍHO ZŘÍZENÍ ČCE 1) Název církve: Českobratrská církev evangelická 2) Poslání církve a základní články

Více

Manuál k udílení souhlasu ke zřízení funkce asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se

Manuál k udílení souhlasu ke zřízení funkce asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se Manuál k udílení souhlasu ke zřízení funkce asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami březen 2012 I. Základní

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY

3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY 3) VZDĚLÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ UČITELE AUTOŠKOLY 3.1 Výběr a výchova učitelů autoškol (jejich předpoklady, odbornost a vzdělání) Zákon 247/2000 Sb. v pozdějším znění specifikuje podmínky pro udělení profesního

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP MUDr. Eva Kalvínská Studijní den ERC ve FN v Motole 9.10.2008 VZNIK SEKCE V rámci Společnosti lékařské etiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty

Více

ČESKOBRATRSKÁ CÍRKEV EVANGELICKÁ ZÁKLADNÍ DOKUMENT VYPRACOVANÝ PODLE ZÁKONA 3/2002 SB. NA ZÁKLADĚ CÍRKEVNÍHO ZŘÍZENÍ ČCE

ČESKOBRATRSKÁ CÍRKEV EVANGELICKÁ ZÁKLADNÍ DOKUMENT VYPRACOVANÝ PODLE ZÁKONA 3/2002 SB. NA ZÁKLADĚ CÍRKEVNÍHO ZŘÍZENÍ ČCE ČESKOBRATRSKÁ CÍRKEV EVANGELICKÁ ZÁKLADNÍ DOKUMENT VYPRACOVANÝ PODLE ZÁKONA 3/2002 SB. NA ZÁKLADĚ CÍRKEVNÍHO ZŘÍZENÍ ČCE 1) Název církve: Českobratrská církev evangelická 2) Poslání církve a základní články

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta

Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Opatření děkana č. 13/2016 Statut Centra pro studium politické filozofie, etiky a náboženství Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Část I Úvodní

Více

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2016/2017

PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2016/2017 PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2016/2017 vypracovala: Mgr. Martina Kuštová výchovná poradkyně 1 1. Základní legislativní rámec výchovného poradenství Výchozím dokumentem je školský zákon č.

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,

Více

Studijní pobyt v Turecku

Studijní pobyt v Turecku Studijní pobyt v Turecku V květnu tohoto roku jsem měla moţnost společně s dalšími účastníky studijní návštěvy poznat město Afyonkarahisar v Turecku, o jehoţ existenci jsem do té doby neměla ani potuchy.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2017/2018

PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ. školní rok 2017/2018 PROGRAM VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2017/2018 vypracovala: Mgr.Martina Kuštová výchovná poradkyně 1 1. Základní legislativní rámec výchovného poradenství Výchozím dokumentem je školský zákon č. 561/2004

Více

Psychologické charakteristiky učitelů ve vztahu k jejich profesi a hodnocení výkonu pedagogické práce

Psychologické charakteristiky učitelů ve vztahu k jejich profesi a hodnocení výkonu pedagogické práce ABSTRAKT příspěvku (sdělení) Název příspěvku: Psychologické charakteristiky učitelů ve vztahu k jejich profesi a hodnocení výkonu pedagogické práce Autor: Evžen Řehulka Východiska: Referát čerpá z rozsáhlého

Více

STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice. Hlava I Vymezení sdružení

STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice. Hlava I Vymezení sdružení STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice 1 Název a sídlo sdružení Hlava I Vymezení sdružení 1. Název sdružení:sem v České republice Sdružení evangelické mládeže (dále jen SEM ). 2. Sídlo

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Právní ukotvení ve školství. Jak jednat v problematických situacích

Právní ukotvení ve školství. Jak jednat v problematických situacích Dnešní program 16:00 17:30 Vyuţití poradenského systému pro řízení lidských zdrojů, řešení konkrétních problémových situací 17:30 17:50 přestávka 17:50 18:35 Jak obnovit podmínky pro ŘLZ ve třídě (práce

Více

Pracovní náplň školního psychologa

Pracovní náplň školního psychologa Pracovní náplň školního psychologa pedagogicko-psychologické poradenství ve škole spolupráci členů školního poradenského pracoviště a jeho komunikaci s vedením školy spolupráci členů školního poradenského

Více

Vzdělávání nemocničních kaplanů. Michaela Hofštetrová Knotková

Vzdělávání nemocničních kaplanů. Michaela Hofštetrová Knotková Vzdělávání nemocničních Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Trocha historie Vzdělávání nemocničních Výhled do budoucna Trocha historie 2012 Návrh textu zákona a zařazení nemocničního kaplana do JOP Vzdělávací

Více

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Obsah prezentace Úvod Rámcové vzdělávací programy Vzdělávací oblasti a jejich výstupy Role knihovníka

Více

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!)

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!) Studium Dálkovou formou studia je možné studovat následující studijní programy: Bakalářské programy Hospodářská a podnikatelská etika Sociální služby a poradenství Uchazeč je přijat na základě doručené

Více

Sociální práce v církvích a církevních organizacích

Sociální práce v církvích a církevních organizacích Sociální práce v církvích a církevních organizacích ETF UK 2014/2015 Lektorka: PhDr. Hana Janečková PhD. Podmínky absolvování předmětu: Podmínky zápočtu 1. Docházka: 60% účast tj. 8x z 14 lekcí Data výuky:

Více

SMĚRNICE SYNODU PRAVIDLA PRO TVORBU MEZD ZAMĚSTNANCŮ POVŠECHNÉHO SBORU ČCE. Číslo: SS/01/2014 Účinnost od:

SMĚRNICE SYNODU PRAVIDLA PRO TVORBU MEZD ZAMĚSTNANCŮ POVŠECHNÉHO SBORU ČCE. Číslo: SS/01/2014 Účinnost od: SMĚRNICE SYNODU PRAVIDLA PRO TVORBU MEZD ZAMĚSTNANCŮ POVŠECHNÉHO SBORU ČCE Číslo: SS/01/2014 Účinnost od: 1. 1. 2015 Směrnice synodu je se všemi právy, povinnostmi a důsledky závazná pro všechny zaměstnance

Více

PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A

PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A VEŘEJNÝCH VZTAHŮ PRAHA, O.P.S. ze dne 27. června 2017

Více

MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI

MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI MANAGEMENT KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI TÉMA Č. 1 VÝVOJ A POJETÍ INFORMAČNÍHO MANAGEMENTU pplk. Ing. Petr HRŮZA, Ph.D. Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu Katedra vojenského managementu a taktiky

Více

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým)

PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) PASTORAČNÍ RADA FARNOSTI (podle stanov vydaných Biskupstvím královéhradeckým) ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ: 1. Pastorační rada (PR) je poradním a pracovním orgánem faráře, administrátora farnosti (kán.517 1 Kodexu

Více

2.4 Evangelikální c írk v e Církev bratrská ( C B )...114

2.4 Evangelikální c írk v e Církev bratrská ( C B )...114 Obsah Ú v o d... 11 1 Křesťanské církve jako součást občanské sp o le čn o sti...15 1.1 Církve a společnost... 15 1.1.1 Náboženská a církevní příslušnost obyvatel Č R...16 1.1.2 Specifika českého ateismu...18

Více

Pedagogická příprava učitelů praktického vyučování

Pedagogická příprava učitelů praktického vyučování Pedagogická příprava učitelů praktického vyučování Beroun, 30.11. 1.12. 2017 Mgr. Tereza Halouzková NÚV Základní východiska Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku Studijní program Specializace

Více

18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Preambule My, členové Studentské komory Rady vysokých škol, podle

Více

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

Podmínky pro udělování oprávnění k odborné přípravě hlavních vedoucích dětských táborů a uznání kvalifikace hlavní vedoucí dětských táborů

Podmínky pro udělování oprávnění k odborné přípravě hlavních vedoucích dětských táborů a uznání kvalifikace hlavní vedoucí dětských táborů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy č.j.: 16 752/2004-51 Podmínky pro udělování oprávnění k odborné přípravě hlavních vedoucích dětských táborů a uznání kvalifikace hlavní vedoucí dětských táborů

Více

Sociální psychologie SZ7BK_SOPS. So :35--20:10 So :40--18:20 So :35--20:10

Sociální psychologie SZ7BK_SOPS. So :35--20:10 So :40--18:20 So :35--20:10 Sociální psychologie SZ7BK_SOPS So 22. 9. 17:35--20:10 So 6.10. 16:40--18:20 So 8.12. 17:35--20:10 Vyučující Mgr. Ing. Irena Ocetková, Ph.D. ocetkova@ped.muni.cz bud. D/02034 Poříčí 538/31, Staré Brno,

Více

Humanizace ve vzdělávání. 1. Renesanční období 2. Reformní hnutí 3. Současná podoba humanismu ve školství

Humanizace ve vzdělávání. 1. Renesanční období 2. Reformní hnutí 3. Současná podoba humanismu ve školství Humanizace ve vzdělávání 1. Renesanční období 2. Reformní hnutí 3. Současná podoba humanismu ve školství 14. -16. století (Montaigne, Bacon) antischolastické hnutí, hnutí rozvíjející kritičnost a tvořivost

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

Rozvíjení informační gramotnosti v pregraduální přípravě učitelů na PřF OU. Doc. PaedDr. Dana Kričfaluši, CSc.

Rozvíjení informační gramotnosti v pregraduální přípravě učitelů na PřF OU. Doc. PaedDr. Dana Kričfaluši, CSc. Rozvíjení informační gramotnosti v pregraduální přípravě učitelů na PřF OU Doc. PaedDr. Dana Kričfaluši, CSc. Úvodem Člověk přece vţdy musel pracovat s informacemi tak proč se s tím nadělá tolik křiku????

Více

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP Projekt základních uměleckých škol (příspěvkových organizací) a HMP, určený pro seniory v oblasti celoživotního uměleckého vzdělávání Osnova: 1. Název projektu

Více

Řád Křesťanského sboru Pyšely

Řád Křesťanského sboru Pyšely Řád Křesťanského sboru Pyšely Úvod Pro plnohodnotný křesťanský život a společné soužití členů Křesťanského sboru Pyšely (KSP) přijímáme následující články. Článek I Cíle a poslání (KSP) Cíle a poslání

Více

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin. Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám

Více

Stanovy Akademie nadání o. s.

Stanovy Akademie nadání o. s. Stanovy Akademie nadání o. s. Preambule Sdružení se zakládá z iniciativy rodičů a profesionálů pracujících s nadanými dětmi a jejich rodinami. Sdružení je organizačně i jinak nezávislé na státních orgánech,

Více

Poznámky k profesní dráze A vzdělávání sociálních pracovníků. Doc. PhDr. Oldřich Matoušek

Poznámky k profesní dráze A vzdělávání sociálních pracovníků. Doc. PhDr. Oldřich Matoušek Poznámky k profesní dráze A vzdělávání sociálních pracovníků Doc. PhDr. Oldřich Matoušek ZAČÁTEK V dětství, mládí je člověk něčím silně ovlivněn (někdy jde i o traumatickou zkušenost), podobně jako Buddha

Více

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013 Metodik prevence sociálně patologických jevů Roční plán práce zabezpečuje Mgr. Pavel Hrabina Konzultační hodiny pro žáky a rodiče: kdykoliv

Více

TISK č. 20 (Komise A, C, D)

TISK č. 20 (Komise A, C, D) TISK č. 20 (Komise A, C, D) MZDY DUCHOVENSKÝCH ZAMĚSTNANCŮ ČCE 3. zasedání 34. synodu přijalo usnesení č. 54 tohoto znění: Kompenzace zavedení nájemného pro faráře a jáhny 1. Synod ukládá synodní radě,

Více

SMĚRNICE SYNODU PRAVIDLA PRO TVORBU MEZD ZAMĚSTNANCŮ POVŠECHNÉHO SBORU ČCE. Číslo: SS/01/2014 Účinnost od:

SMĚRNICE SYNODU PRAVIDLA PRO TVORBU MEZD ZAMĚSTNANCŮ POVŠECHNÉHO SBORU ČCE. Číslo: SS/01/2014 Účinnost od: SMĚRNICE SYNODU PRAVIDLA PRO TVORBU MEZD ZAMĚSTNANCŮ POVŠECHNÉHO SBORU ČCE Číslo: SS/01/2014 Účinnost od: 1. 1. 2015 Směrnice synodu je se všemi právy, povinnostmi a důsledky závazná pro všechny zaměstnance

Více

s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program ŠK Drtinka 4 Life

s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program ŠK Drtinka 4 Life s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program ŠK Drtinka 4 Life Verze platná od 1. 9. 2010 Obsah 1. CÍLE VZDĚLÁVÁNÍ...2 2. DÉLKA A ČASOVÝ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ...3

Více

Doprovázení umírajících a pozůstalých

Doprovázení umírajících a pozůstalých Doprovázení umírajících a pozůstalých PhDr. Naděžda Špatenková, Ph.D. n.spatenkova@gmail.com Ostrava 17. března 2015 Umírání a smrt Život každého člověka jednou skončí i můj, i Váš, nás všech Zdravý selský

Více

Vězeňská služba České republiky zastoupená jejím generálním ředitelem JUDr. Zdeňkem Karabcem na straně jedné

Vězeňská služba České republiky zastoupená jejím generálním ředitelem JUDr. Zdeňkem Karabcem na straně jedné Vězeňská služba České republiky zastoupená jejím generálním ředitelem JUDr. Zdeňkem Karabcem na straně jedné církve sdružené v Ekumenické radě církví České republiky (dále jen "ERC") jako členové a pozorovatelé

Více

Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění I. Platné znění zákona o pedagogických pracovnících ČÁST PRVNÍ

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Č.j. : 239/09 Skartační znak: S 5 Spisový znak: A. 1. 6. Účinnost od : 15. 8. 2009 INFORMACE O MATEŘSKÉ ŠKOLE 1. Název a sídlo: MATEŘSKÁ

Více

Konference Školského managementu 7. 8. června 2012 Manažerské inspirace

Konference Školského managementu 7. 8. června 2012 Manažerské inspirace Konference Školského managementu 7. 8. června 2012 Manažerské inspirace Rozdělení činností zástupce ředitele, jejich role v řízení školy jedna z možností Velké ideály nepotřebují jen křídla, ale i vhodný

Více

PROFESIONÁLNÍ PODPORA NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ VE FN BRNO. Ježová Miroslava Špačková Jana

PROFESIONÁLNÍ PODPORA NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ VE FN BRNO. Ježová Miroslava Špačková Jana PROFESIONÁLNÍ PODPORA NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ VE FN BRNO Ježová Miroslava Špačková Jana Sestra by měla zvládat každodenní problémy i náročné situace, měla by být komunikativní, ovládat sama

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

Znění platné po 2. zasedání 33. synodu ŘÁD PRO KAZATELE

Znění platné po 2. zasedání 33. synodu ŘÁD PRO KAZATELE ŘÁD PRO KAZATELE OBSAH: Preambule Oddíl A. Společná ustanovení o kazatelích Čl. 1. Povinnosti kazatele Čl. 2. Práva a nároky kazatele Čl. 3. Způsobilost k ordinované službě kazatele Čl. 4. Volba kazatele

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

Návrhy odložené 2. zasedáním 48. konventu Královéhradeckého seniorátu ČCE a uložené ke zpracování komisi konventu ZPRACOVANÁ VERZE

Návrhy odložené 2. zasedáním 48. konventu Královéhradeckého seniorátu ČCE a uložené ke zpracování komisi konventu ZPRACOVANÁ VERZE Návrhy odložené 2. zasedáním 48. konventu Královéhradeckého seniorátu ČCE a uložené ke zpracování komisi konventu ZPRACOVANÁ VERZE Návrh č. 1: Změna funkčního období shromáždění Synod ukládá synodní radě,

Více

Prezentace na konferenci Ochrana obyvatelstva 2012. Zabezpečení vzdělávání členů sborů dobrovolných hasičů SHČMS v oblasti ochrany obyvatelstva

Prezentace na konferenci Ochrana obyvatelstva 2012. Zabezpečení vzdělávání členů sborů dobrovolných hasičů SHČMS v oblasti ochrany obyvatelstva Prezentace na konferenci Ochrana obyvatelstva 2012 Téma: Zabezpečení vzdělávání členů sborů dobrovolných hasičů SHČMS v oblasti ochrany obyvatelstva Mgr.Bohumír Martínek, Ph.D. Vedoucí Ústřední odborné

Více

PEDAGOGIKA PASTORACE SOCIÁLNÍ PRÁCE

PEDAGOGIKA PASTORACE SOCIÁLNÍ PRÁCE ETF / Jabok 2013 Studenti Jaboku / oboru PSP ETF vykonávají praxe ve dvou oblastech, pro něţ budou podle Zákona o pedagogických pracovnících, resp. Zákona o sociálních sluţbách kvalifikováni (tzv. regulované

Více

ŘÁD PRO KAZATELE OBSAH: Preambule

ŘÁD PRO KAZATELE OBSAH: Preambule ŘÁD PRO KAZATELE OBSAH: Preambule Oddíl A. Společná ustanovení o kazatelích Čl. Povinnosti kazatele Čl. Práva a nároky kazatele Čl. Způsobilost k ordinované službě kazatele Čl. Volba kazatele Čl. Opakovaná

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

SMĚRNICE SYNODNÍ RADY schválená na zasedání SR dne 5. 5. 2011 O PRACOVNÍCH CESTÁCH A POSKYTOVÁNÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD

SMĚRNICE SYNODNÍ RADY schválená na zasedání SR dne 5. 5. 2011 O PRACOVNÍCH CESTÁCH A POSKYTOVÁNÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD SMĚRNICE SYNODNÍ RADY schválená na zasedání SR dne 5. 5. 2011 O PRACOVNÍCH CESTÁCH A POSKYTOVÁNÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD Číslo: SR/03/2011 Účinnost od: 6. 5. 2011 Směrnice synodní rady jsou se všemi právy, povinnostmi

Více

Základní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby

Základní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby Poradenské služby Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění Poskytování poradenských služeb (1) Poradenské služby ve

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících

Více