Žalobce: Statutární město Jihlava, se sídlem Magistrátu Masarykovo nám. 1, Jihlava, IČ ,

Transkript

1 Společníci JUDr. Radek Ondruš JUDr. Aleš Ondruš Advokátní koncipienti Mgr. Petr Vytopil JUDr. Marta Nedvědová Mgr. Miroslav Šianský Advokáti Mgr. Marcela Štraitová Mgr. Martin Bílý Mgr. Petra Vrábliková společná advokátní kancelář JUDr. Radek Ondruš advokát V Brně dne 19. září 2013 sp.zn. A 889 Okresní soud v Jihlavě tř. Legionářů 9a Jihlava ke sp.zn. 122 C 54/2013 Žalobce: Statutární město Jihlava, se sídlem Magistrátu Masarykovo nám. 1, Jihlava, IČ , právně zastoupen JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, Těsnohlídkova 9, Brno Žalovaný: svazek měst a obcí Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, se sídlem Žižkova 93, Jihlava, IČ , DIČ: CZ , není zapsán v obchodním rejstříku, zapsán v registru sdružení, vedeném Krajským úřadem Vysočina v registru zájmových sdružení právnických osob a dobrovolných svazků obcí pod č.j. KUJI 13742/2003 PS, právně zastoupen JUDr. Oldřichem Chudobou, advokátem, Kvestorská 5, Praha 4 Žaloba na zaplacení částky , Kč s příslušenstvím s návrhem na vydání platebního rozkazu

2 Vyjádření žalobce k odůvodnění odporu žalovaného proti platebnímu rozkazu č.j. 122 C 54/ ze dne Dvojmo Přílohy: 1. rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina č.j. KUJI 63081/2013, sp.zn. OOSČ 467/2013 OOSC/22 ze dne (v kopii) I. Žalobou ze dne uplatnil žalobce u Okresního soudu v Jihlavě jako soudu místně a věcně příslušného nárok na zaplacení žalovaným částky ve výši , Kč s příslušenstvím a nákladů řízení. Dne vydal Okresní soud v Jihlavě na základě a v intencích žalobního návrhu platební rozkaz č.j. 122 C 54/ Podáním, doručeným soudu dne , uplatnil žalovaný proti platebnímu rozkazu č.j. 122 C 54/ ze dne odpor. Žalovaný odůvodnil svůj odpor proti platebnímu rozkazu podáním, doručeným soudu dne Výzvou č.j. 122 C 54/ ze dne vyzval soud žalobce, aby se k odůvodnění odporu žalovaného vyjádřil, a to ve lhůtě 20 dnů. Výzva soudu byla žalobci doručena dne Žalobce tak tímto podáním v soudem stanovené lhůtě uplatňuje vyjádření k odůvodnění odporu žalovaného. II. Žalobce se především zásadně ohrazuje proti tomu, že žalovaný, v tomto řízení kvalifikovaně právně zastoupený, mu účelově podsouvá (viz str. 1 odstavec druhý odůvodnění odporu) tvrzení, která nikdy neuplatnil:

3 Žalobce v žalobním návrhu ze dne rozhodně netvrdil a ani nedovozuje, že v žalobě popsaný majetek je v jeho vlastnictví. Právě naopak, žalobce v čl. VII. žalobního návrhu tvrdí, že Do dne uplatnění tohoto žalobního návrhu žalovaný žalobci v rozporu s vlastními Stanovami i v rozporu s usnesením svého nejvyššího orgánu nepřevedl ani nevydal žádný majetek, který žalobci po právu náleží ve smyslu stanov žalovaného, ani dokumentaci k němu ve smyslu ust. 5 zák.č. 274/2001 Sb., a to ani v rozsahu, o kterém rozhodla valná hromada žalovaného. V důsledku výše uvedeného žalobce od žalovaného majetek, který mu po právu náleží ve smyslu stanov žalovaného, nenabyl ani nepřevzal a nemůže jej proto provozovat ve smyslu zák.č. 274/2001 Sb. Pravdivost tohoto žalobcova tvrzení koneckonců potvrzuje i sám žalovaný ve svém odůvodnění odporu zčásti implicitně a zčásti výslovně. III. Žalobce dále bere na vědomí a pokládá za významné, že žalovaný činí ve svém odůvodnění odporu nesporným 1. skutečnost, že žalobce vložil do žalovaného jako svazku měst a obcí svůj majetek jednotlivými smlouvami, jak uvedeno v čl. III. žalobního návrhu; a 2. rozsah majetku, vloženého žalobcem do žalovaného jako svazku měst a obcí svůj majetek jednotlivými smlouvami, jak uvedeno v čl. III. žalobního návrhu; a 3. skutečnost, že dle privatizačního projektu ve smyslu stanov žalovaného byl v době členství žalobce v žalovaném jako ve svazku měst a obcí převeden do žalovaného majetek privatizovaného podniku Jihomoravské vodovody a kanalizace, státního podniku na území žalobce; jak uvedeno v čl. IV. žalobního návrhu; a 4. rozsah majetku privatizovaného podniku Jihomoravské vodovody a kanalizace, státního podniku na území žalobce, převedeného v době

4 členství žalobce v žalovaném do žalovaného jako svazku měst a svazku obcí; jak uvedeno v čl. IV. žalobního návrhu; a 5. skutečnost, že v době členství žalobce v žalovaném jako ve svazku obcí žalovaný vybudoval a nabyl majetek na území žalobce, jak uvedeno v čl. V. žalobního návrhu; a 6. rozsah majetku na území žalobce, vybudovaného a nabytého žalovaným jako svazkem měst a obcí v době členství žalobce, jak uvedeno v čl. V. žalobního návrhu; a 7. skutečnost, že žalobce ukončil své členství v žalovaném jako svazku obcí dne , jak uvedeno v čl. II. žalobního návrhu; 8. obsah stanov žalovaného jako svazku obcí, jak uvedeno v čl. VII. žalobního návrhu; a 9. skutečnost, že právní povinností žalovaného bylo převést a vydat žalobci majetek minimálně v rozsahu, jak uvedeno v čl. III. a čl. IV. žalobního návrhu; a 10. skutečnost, že lhůta pro splnění povinnosti žalovaného převést a vydat žalobci majetek minimálně v rozsahu, jak uvedeno v čl. III. a čl. IV. žalobního návrhu byla do ; a 11. skutečnost, že žalovaný nepřevedl ani nevydal žalobci v souvislosti s ukončením jeho členství žádný majetek, jak uvedeno v čl. VII. žalobního návrhu, a to ani ve lhůtě do ani dosud; a 12. skutečnost, že předmětný majetek provozuje se svolením žalovaného jeho smluvní partner, obchodní společnost VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s.; a 13. skutečnost, že předmětný majetek přináší užitky žalovanému jako tomu, kdo jej aktuálně drží; a 14. skutečnost, že žalovanému jdou všechny užitky z předmětného majetku, jak uvedeno v čl. VII. žalobního návrhu. Žalobce navrhuje, aby soud v tomto ohledu postupoval v souladu s ust. 120 odst. 4 o.s.ř. IV. Žalovaný zakládá svou obranu proti žalobnímu návrhu na tom, že sice skutečně nesplnil svou právní povinnost vypořádat žalobce, že však

5 v souladu se stanovami v případě, že k vypořádání žalobce nedojde, je žalovaný povinen plnit své povinnosti dle stanov. Touto povinností je evidentně především hlavní činnost žalovaného, a to zabezpečení zásobování obyvatelstva pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod atd. dle čl. 3.3.a) stanov žalovaného. Z toho pak žalovaný uzavírá, že mu náleží i užitky z předmětného majetku, a že žalobou uplatněný nárok je nedůvodný. Dle názoru žalobce žalovaný explicitně deklaruje, že při nesplnění své právní povinnosti má nárok na užitky, které mu z tohoto porušení právní povinnosti vzejdou. Žalobce je naopak toho názoru, že takové obohacování se žalovaného je v rozporu nejen s dobrými mravy, ale také v rozporu s platnou právní úpravou. Dle ust. 420 odst. 1 zák.č. 40/1964 Sb., každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. V daném případě žalovaný porušil svou právní povinnost převést a vydat žalobci dotčený majetek, a škodou je požitek z předmětného majetku, který takto žalobci ušel, když si jej přisvojil žalovaný. Mezi těmito dvěma událostmi je nepochybně přímá a bezprostřední příčinná souvislost. Podle ust. 451 odst. 1 zák.č. 40/1964 Sb., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je ve smyslu ust. 451 odst. 2 cit.zák. kromě jiného i majetkový prospěch z nepoctivých zdrojů. Majetkovým prospěchem žalovaného jsou v daném případě užitky z předmětného majetku, nepoctivým zdrojem je skutečnost, že žalovaný pobírá tyto užitky v důsledku svého porušení právní povinnosti. Mezi těmito dvěma událostmi je nepochybně přímá a bezprostřední příčinná souvislost. Velice přiléhavě posuzuje daný skutkový stav nový občanský zákoník: nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (viz ust. 6 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb.). Jakkoliv zák.č. 89/2012 Sb. dosud nenabyl účinnosti, je v této své části pouhou kodifikací zcela totožné dlouhodobé, ustálené a jednoznačné rozhodovací praxe českých soudů všech stupňů. V. K dalším argumentům, které na svou obranu proti platebnímu rozkazu žalovaný podpůrně použil, žalobce uvádí následující.

6 Úvahy žalovaného, že a obdobně i úvahy žalovaného ve vztahu k privatizovanému majetku dle čl. IV. žalobního návrhu nemají naprosto žádnou oporu ani ve stanovách žalovaného, ani v platné právní úpravě, a jsou v rozporu s usnesením 47. valné hromady žalovaného, konané dne Co se týká majetku žalobce, vloženého žalobcem do žalovaného v době členství jednotlivými smlouvami (viz čl. III. žalobního návrhu), není žádného důvodu pro jakékoliv oceňování, faktické vypořádání a zahrnování do něj čehokoliv apod. ve smyslu vyjádření žalovaného, protože tento majetek měl žalovaný lege artis převést a vydat žalobci bez dalšího do Tuto evidentní skutečnost potvrdil i Krajský úřad Kraje Vysočina, když rozhodnutím č.j. KUJI 63081/2013, sp.zn. OOSČ 467/2013 OOSC/22 ze dne určil vlastnictví žalobce k vloženému majetku a povinnost žalovaného vydat jej žalobci bez oceňování, bez faktického vypořádání a bez zahrnování do něj čehokoliv apod. ve smyslu vyjádření žalovaného. Rozhodnutí je v právní moci. Žalovaný také ve svém odůvodnění odporu příznačně vůbec nezmiňuje, který zákon předpokládá provedení jím deklarovaného způsobu majetkového vypořádání. Stejně tak žalovaný implicitně předpokládá, že lhůta pro takové vypořádání je zcela na jeho vůli, tj. že žalovaný vypořádání provede, až sám bude chtít, a do této doby bude také pobírat užitky z tohoto majetku. Stejně tak žalovaný sice obecně deklaruje, že alikvotní část takto získaných finančních prostředků náležející žalobci bude zahrnuta do celkového finančního vyrovnání, ponechává však bez vyjádření konkrétní výši této alikvotní části.

7 Co se týká žalovaným deklarovaných nákladů, které v souvislosti s dotčeným majetkem má, pak zde nutno uvést dvě významné okolnosti. Vzhledem ke svému prodlení s převodem a vydáním vloženého majetku (pravomocně rozhodnuto) a privatizovaného majetku (dosud pravomocně nerozhodnuto) a majetku vybudovaného (dosud pravomocně nerozhodnuto) odpovídá žalovaný ve smyslu ust. 517 odst. 3 zák.č. 40/1964 Sb. za jeho poškození. Vzhledem k tomu, že žalovaný protiprávně zadržuje vložený majetek žalobce (pravomocně rozhodnuto) a privatizovaný majetek (dosud pravomocně nerozhodnuto) a majetek vybudovaný (dosud pravomocně nerozhodnuto), není jediného důvodu, aby žalovaný bez vědomí a souhlasu žalobce na jeho majetku cokoliv činil jinak, než výhradn na své náklady. Obrana žalovaného je v této části zcela věcně i právně nedůvodná. Důkaz: rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočna č.j. KUJI 63081/2013, sp.zn. OOSČ 467/2013 OOSC/22 ze dne VI. Co do majetku vybudovaného (čl. V. žalobního návrhu) se žalovaný brání tak, že K tomu žalobce uvádí, že má li žalovaný podle svého názoru nějaký nárok vůči žalobci, je jeho právem takový nárok vyčíslit, uplatnit a odůvodnit. Nic takového však žalovaný dosud neučinil, pouze proklamuje, že žalobce mu při tom neposkytl součinnost, aniž by se byť jen zmínil, z jakého důvodu a jakou součinnost by žalobce měl žalovanému poskytnout. Tento přístup žalovaného, kdy na straně jedné uznává, že sám nesplnil právní povinnost, ale deklaruje, že za to nenese žádnou

8 odpovědnost, a na straně druhé vnucuje žalobci neexistující nekonkrétní právní povinnosti, je pro žalovaného ve vztahu k žalobci dlouhodobě typický. VII. Na základě výše uvedeného žalobce navrhuje, aby Okresní soud v Jihlavě nařídil ve věci ústní jednání, a aby po provedeném dokazování vydal tento r o z s u d e k : Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , Kč spolu s úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky , Kč od do zaplacení, s úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky , Kč od do zaplacení, s úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky , Kč od do zaplacení, a náklady řízení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. podepsáno elektronicky zaručeným elektronickým podpisem Statutární město Jihlava v zastoupení na základě plné moci JUDr. Radkem Ondrušem, v.r. advokátem