SPEKTRUM Patentová ochrana Setkání s účastníky misí Návštěva z BIAC

Transkript

1 SPEKTRUM Patentová ochrana Setkání s účastníky misí Návštěva z BIAC

2 Úvodní slovo...03 Patentová ochrana Využívat patenty Češi Josef Kratochvíl: Naše aktivity zapadají do záměrů Roku průmyslu Antonín Borovka: Na ochranu průmyslového vlastnictví klademe důraz...08 Hospodářská politika Šedá ekonomika v ČR: uniká přes 600 miliard korun ročně...09 Nejvyšší šéfové globálního byznysu jednali v Praze...14 Výroční konzultace BIAC s OECD ve znamení investic...15 Kaleidoskop...15 Podpora exportu Brazílie je perspektivním obchodním partnerem Zájem o podporu obchodu s Ukrajinou Podpora studentů Hledat strategii pomohou studenti v podnikatelském akcelerátoru Evropský prostor Čerpání z fondů EU se v novém období zpozdí...18 Soutěž Manažerská špička kritizuje školství: nevzdělává pro praxi...22 Regiony Burza práce v Olomouci představila firmy a školy Technické vzdělávání Investoři v ČR poptávají kvalifikovanou pracovní sílu...24 Projekt Pospolu má zlepšit spolupráci škol a firem Forum Industriale praktická řešení pro výrobní sféru...25 Projekty Sektorová dohoda pro energetiku zajistí odborníky Život Svazu Setkání s účastníky misí...10 Mezinárodní rozměr Svazu Phil O Reilly: Je důležité, že v BIAC zní i hlas ČR...12 Z členských svazů Na Strojírenské fórum se chystají lídři trhu...19 Padesátníci preferují práci na plný úvazek Noví členové Randl Partners...21 Inzerce: FOTOREPO; ŠKODA AUTO a.s.; ČPZP Spektrum je oficiálním informačním médiem SP ČR. Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v ČR. Vydavatel: SP ČR Šéfredaktor: Milan Mostýn Zástupkyně šéfredaktora: Růžena Hejná Výkonný redaktor: Jiří Janda Foto: Jiří Janda, studio Pixl-e Korektury: Miroslava Trublová Adresa: Freyova 948/11, Praha 9 Redakční rada: Ondřej Gbelec, Blanka Jakubcová, Petra Ježková, Ludmila Nutilová, Marta Blízková, Eva Aliapuliosová, Tereza Hejlová, Věra Rojíčková Inzerce: SP ČR tel.: Grafická úprava a sazba: studio Pixl-e Tisk: Tiskárna Macík, Sedlčany 1128 Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků a na vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP3285/99P ze dne Vychází desetkrát ročně. Registrace: ISSN

3 Vážení členové Svazu, milí čtenáři! Podle údajů Českého statistického úřadu a Úřadu průmyslového vlastnictví bylo v ČR na konci roku 2013 přes 30 tisíc platných patentů. Přestože počet českých přihlašovatelů dlouhodobě mírně roste, jejich podíl na tomto množství činil 7,6 %, tedy již o celou čtvrtinu méně než v roce V době, kdy je stále jasnější, že se i ČR zapojí do projektu Jednotného evropského patentu (JEP), to vnímám jako velmi problematický trend. Svědčí totiž o dvou důležitých věcech: zahraniční podniky začínají na ochranu duševního vlastnictví dbát i na malých trzích (a v okamžiku přijetí JEP k němu budou mít mnohem snazší přístup) a ochota českých firem chránit své nápady roste příliš pomalu, resp. v posledních letech spíše stagnuje. Že bychom měli v Česku stále méně podnikatelů schopných přicházet s novými řešeními a zajímavými vynálezy? Osobně se s nimi setkávám až příliš často na to, abych nebyl přesvědčen o opaku. Spíše to vypadá, že zatímco prostředí českého byznysu přijalo schopnost inovovat jako jeden z klíčových předpokladů úspěchu, na nutnost chránit své know-how si teprve zvyká. Bohužel nahoře uvedená čísla svědčí o tom, že ČR na to má stále méně času. Prostor pro náležitou ochranu současných i budoucích řešení se stále úží. Jakkoli se může zdát, že v současné době patentová ochrana nepatří mezi hlavní priority, právě tato oblast bude mít zanedlouho rozhodující vliv na konkurenceschopnost českých firem potažmo celé české ekonomiky. Plánuje firma uvést na trh nový produkt či službu? Patent, průmyslový vzor, ochranná známka, to jsou věci, kterými by se měla zabývat co nejdříve. Má firma ambici proniknout v příštích pěti až deseti letech do zahraniční? Je nejvyšší čas na patentovou rešerši a následné pojištění vstupu na dané trhy. Koneckonců patentová rešerše je jeden z výborných zdrojů inspirace, co a jak inovovat, a nebo jakou cestou se radši nevydávat. Ano, oblast ochrany duševního vlastnictví představuje složitou problematiku. Ale zatímco podnikatelé si mohou v řadě případů oprávněně stěžovat na nedostatečnou podporu ze strany státu, v tomto případě podobné výčitky nejsou namístě. Úřad průmyslového vlastnictví poskytuje skvělý informační a vzdělávací servis, pořádá vzdělávací kampaně, nabízí spolupráci a pomoc. Pokud si někdo s patenty neví rady, první kroky mohou vést právě tam. Ano, s ochranou duševního vlastnictví jsou spojeny nemalé náklady. Ale opravdu je nutné vysvětlovat, že investice, která má prokazatelný dopad na posílení konkurenceschopnosti, je dobrá investice? Patenty v konkurenčním boji poskytují strategickou výhodu, mohou se stát nástrojem pro další růst, účinně fungují v marketingu a dá se s nimi i dobře obchodovat. Příkladů, proč stojí za to řešit tyto věci na profesionální úrovni, je celá spousta. Přál bych si, abychom dokázali být na to, co dokážeme, na své nápady a vynálezy hrdější. To, na co jsme pyšní, si totiž chceme střežit a hlídat jako oko v hlavě. Zbyněk Frolík člen představenstva SP ČR 03

4 Využívat patenty Češi zatím nedovedou České firmy obvykle nedovedou ochránit své nápady a těžit z prodeje licencí do zahraničí. Získání patentu ovšem bývá velmi nákladné a proto je v zájmu výrobců, důkladně se seznámit s podmínkami patentové ochrany u nás i v zahraničí. V oblasti ochrany průmyslového vlastnictví patří ČR mezi státy slabé až podprůměrné. Problém nepředstavuje absence dobrých nápadů, ale jejich špatná ochrana. Firmy a instituce neumí vhodně ochránit své nápady a následně těžit z jejich licencí uplatněných v zahraničí. Musíme však pominout patenty, které vznikly jen za účelem získání bodů pro institucionální hodnocení výzkumu a vývoje. Ty jsou v cizině většinou nepatentovatelné nebo nemají žádný potenciál. Na území ČR v současnosti platí přibližně patentů. Jsou v držení převážně zahraničních firem. Zdánlivě vysoké číslo však představuje pouhých pět procent počtu patentů, které platí v sousedním Německu, tam je v platnosti přes patentů. Ve skutečnosti je na našem území tedy proti výrobě a umisťování na trh chráněn pouhý zlomek toho, co je monopolizováno v Německu. Například ve srovnání s Rakouskem dosahujeme sice obdobného počtu národních přihlášek, ale lišíme se v jejich typu. Zatímco v ČR bylo v roce 2013 přihlášeno českými subjekty 984 patentů a 1661 užitných vzorů, Rakušané měli poměr opačný s přihlášenými 2154 patenty a 569 užitnými vzory. Hlavní rozdíl je v jejich následném mezinárodním uplatnění. Obdobně nízké počty patentů jako v ČR platí v Polsku, na Slovensku a ostatně ve většině států světa střední a východní Evropu, Asii, Afriku, Latinskou Ameriku nevyjímaje. Husté patentové pokrytí mají naopak vyspělé státy jako USA, Japonsko, Jižní Korea, již zmíněné Německo, Velká Británie, Francie, Nizozemsko a Švýcarsko. Znakem vyspělosti země v průmyslové ochraně je počet mezinárodních patentových přihlášek podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). Na statistikách z roku 2013 vidíme prvenství USA následovaných Japonskem. Čína na tomto poli vyvíjí obrovskou aktivitu a v roce 2013 předstihla Německo. Z tabulky je rovněž vidět téměř sedminásobnou aktivitu Rakouska oproti ČR, v níž bylo podáno pouze 197 mezinárodních PCT přihlášek. Patentové pokrytí v podstatě reflektuje schopnost příslušné ekonomiky, jejího průmyslu a jejích firem, ohrozit konkurenty, byť by šlo jen o kopírování cizích inovací. Schopnost a vyspělost ekonomik pak reflektuje rovněž její vlastní patentová aktivita směrem do zahraničí. Není překvapivé, že počty v dané souvislosti vycházejí obdobně, pro nás tedy naprosto nepříznivě. Mezinárodní patenty nelze využít jen pro svůj 04 Patentová ochrana

5 Počet mezinárodních přihlášek (PCT) Země původu 2013 USA Japonsko Čína Německo Velká Británie Švýcarsko Finsko Rakousko Belgie Ruská federace Polsko 330 Česká republika 197 Maďarsko 158 Řecko 111 Nevýhodou může být to, že se původní řešení může od finálního produktu významně lišit. Mezi nevýhody pozdějšího podání patří možnost, že nás někdo předběhne a přihlásí něco obdobného dříve než my. Vynálezce si sám zřejmě neporadí a měl by si tak nechat poradit od patentového zástupce, který by mu měl navrhnout další postup a nejlepší formu s ohledem na jeho situaci, jako např. odvolání a nové podání přihlášky či dosažení alespoň zveřejnění přihlášky, což usnadní kontakt s potenciálními investory a zabrání získání ochrany jiným osobám. S podáním přihlášky vynálezu či užitného vzoru sice vzniká přihlašovateli právo přednosti, ale pokud se spokojí jen s udělením patentu či zápisem užitného vzoru v ČR, pak jeho vynález bude chráněn jen na území ČR. Navíc s udělením patentu či zápisem užitného vzoru je spojeno zveřejnění vynálezu, takže za hranicemi naší republiky může být volně kopírován. U významných vynálezů je tak třeba záhy po jejich přihlášení v ČR uvažovat s jejich zahraniční ochranou. Vzhledem k tomu, že jde o finančně značně nákladnou operaci, je třeba její uplatnění a teritoriální rozsah dobře vyhodnotit. Slovensko 41 Zdroj ÚPV monopol, ale lze z nich inkasovat také příjmy za prodané licence. Zde se ČR pohybuje také na horších místech žebříčku, před námi jsou i státy jako Maďarsko či Rumunsko. Jak ochránit své nápady? Pokud se podaří stávající stav techniky obohatit vlastním řešením, které je nejen nové, ale má i určitý komerční potenciál, pak je třeba uvažovat o jeho ochraně před napodobením konkurenty. Pomineme-li možnost jeho utajení, přichází v úvahu ochrana patentem či užitným vzorem. Udělený patent pak může posloužit jako pádný argument při přesvědčování potenciálních investorů anebo alespoň pro získání příspěvku z grantů. Mnozí vynálezci z důvodu zajištění práva přednosti usilují o co nejrychlejší podání přihlášky vynálezu či užitného vzoru. Ochrana vynálezů v zahraničí Zahraniční ochranu vynálezu lze zajistit v zásadě dvojím způsobem, a to tzv. tradiční cestou, kdy se před vypršením prioritní dvanáctiměsíční lhůty od podání přihlášky v ČR podají analogické národní či regionální patentové přihlášky v zemích zájmu. To ovšem předpokládá pořízení překladů a najmutí národních patentových zástupců v příslušných zemích, což je velmi nákladné. Druhou možností, která si získala velkou oblibu, je postup podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). Princip PCT pro ČR spočívá v tom, že přihlašovatel podáním jedné mezinárodní přihlášky v angličtině, francouzštině či němčině u Úřadu průmyslového vlastnictví do uplynutí 12 měsíců od nárokované priority a uhrazením poplatků dosáhne stavu odpovídajícímu podání národních přihlášek ve všech 148 smluvních státech, a to nejen v těch, ve kterých v daný moment uvažuje s ochranou, aniž by byl nucen v daném okamžiku vynaložit v těchto zemích jinak nezbytné náklady na překlady, Druhy průmyslových práv v kompetenci ÚPV Patenty chrání nové průmyslově využitelné vynálezy, které jsou výsledkem vynálezecké činnosti. Užitné vzory rychlejší a méně nákladná varianta patentu s jednodušší úrovní řešení. Označení původu a zeměpisná označení zvláštní kvalifikovaný vztah mezi vlastnostmi výrobku a určitým územím. Zeměpisné označení má tento vztah volnější. Ochranné známky grafická znázornění určená k rozlišení výrobků nebo služeb. Průmyslové vzory představují vizuálně vnímatelnou vlastnost výrobku. Topografie polovodičových prvků znázorňuje rozmístění obvodových prvků v objemu integrovaného obvodu a jejich propojení. Patentová ochrana 05

6 04_GRAF-ret02.pdf :11 zastoupení, správní poplatky. Tyto náklady se případně hradí po uplynutí 30, resp. 31 měsíců od priority, tj. poté co má přihlašovatel již k dispozici výsledek mezinárodní rešerše, resp. mezinárodního předběžného průzkumu u Evropského patentového úřadu, jehož autorita zajišťuje značnou úspěšnost těchto přihlášek v následující národní fázi řízení. Rešerše na relevantní stav techniky ve vztahu k předmětu mezinárodní přihlášky a posudek bývá hotov do 16 měsíců od priority. Dále do dvou měsíců zveřejní Mezinárodní úřad mezinárodní přihlášku spolu se zprávou o mezinárodní rešerši, ale bez předběžného stanoviska k možnosti patentování. Příjmy za licenční poplatky inkasované ze zahraničí, 2012 (podíl na HDP) Poplatky je třeba zaplatit včas C Přihlašovatel musí následně zahájit tzv. národní fázi řízení před M těmi národními či regionálními úřady, ve kterých skutečně CM usiluje o ochranu, a to do 30 měsíců od priority. Zahájení MY této fáze znamená uhrazení příslušných národních poplatků, předložení překladů do úředního jazyka příslušného úřadu, CMY K jmenování místního zástupce, apod. Pokud zmíněné úkony přihlašovatel neučiní, ztrácí mezinárodní přihláška v příslušném státě své účinky. Pokud přihlašovatel usiluje o ochranu svého vynálezu ve více než třech evropských státech, pak po ukončení mezinárodní fáze je vhodné vstoupit do tzv. evropské fáze při Evropském patentovém úřadu. Pokud dojde k udělení evropského patentu, platného ve 40 státech (doba cca 3 roky), musí ho přihlašovatel ve vybraných státech validovat, tedy zajistit překlady a zaplatit poplatky, jinak nárok zaniká. Y CY Jan Proksch Sekce hospodářské politiky SP ČR jproksch@spcr.cz Zdroj: ÚPV Bližší informace o tématu patentové ochrany najdete například na internetových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) databáze Espacenet a Komory patentových zástupců Tématu se věnují také semináře pro veřejnost v sídle ÚPV. V následujících měsících si můžete vybrat například z této nabídky: Databáze patentů a užitných vzorů, úvod do databáze Espacenet Databáze Espacenet Databáze Patentscope, USPTO, Depatisnet Asijské databáze Databáze průmyslových vzorů (ÚPV, Hague Express, esearch, Designview 9.6. Úvod do problematiky průmyslových práv Seminář na veletrhu For Industry , PVA EXPO PRAHA, hod. Témata: Jak těžit z patentů konkurence a jak prodat inovace do světa, Patentová ochrana v zahraničí a výhody PCT systému, Služby ÚPV, patentové informace a databáze. Semináře ve spolupráci s CzechInvestem: Ústí n/l; Liberec; Karlovy Vary; Hradec Králové; Ostrava; Olomouc; Zlín 06 Patentová ochrana

7 Josef Kratochvíl: Naše aktivity zapadají do záměrů Roku průmyslu S rozvojem technologií nabývá na významu téma ochrany patentů. Svaz proto uspořádal seminář s předsedou Úřadu průmyslového vlastnictví Josefem Kratochvílem, který při této příležitosti rozebral problematiku patentů, užitných vzorů a příslušných databází. Umí Češi patentovat? Takzvané patentování neznamená jen podat patentovou přihlášku či získat patent, ale především dokázat využít všech výhod: jak se systémem chytře zacházet, k čemu všemu využít databáze patentových informací, zda vůbec a kde usilovat o patent a hlavně, jak přihlášené nebo patentované řešení nejlépe zhodnotit. Dosud u nás převažující trend rostoucího počtu domácích přihlášek bez následného zajištění ochrany v zahraničí tak nelze považovat z dlouhodobého hlediska za optimální. K čemu nám mohou sloužit databáze patentů a ochranných známek? Patentové a známkové databáze jsou skutečnou studnicí zdarma přístupných průmyslově právních informací. Bohužel neumíme s nabídkou informací pracovat, neumíme přejímat u nás nechráněná špičková technická řešení zahraniční konkurence, vyrábět a exportovat do zemí, kde platí podobně málo patentů jako u nás. Až 80 procent veškerých technických řešení se najde pouze v patentové literatuře, což může snížit náklady na výzkum a vývoj. Doporučuji se seznámit alespoň s databází Espacenet. Při přebírání cizích technologií musíme vždy pamatovat, že porušení cizích práv se nevyplácí. Právě i pro ověřování, zda například výrobou nebo uváděním na trh nedojde k porušení průmyslových práv třetích osob, jsou databáze nepostradatelné. Co říci na argument, že je patentová ochrana drahá? Vysokým nákladům se poučený přihlašovatel může z většiny buď vyhnout, anebo je alespoň odložit na dobu, kdy již patentované řešení přináší zisky. Patentový systém je nastaven totiž tak, aby první roky od přihlášky byly náklady co nejnižší, aby nezatěžovaly v době, kdy pozitivní ekonomické efekty spojené s vynálezem nejsou ještě zřejmé. Národní poplatky jsou víceméně symbolické, zejména ty české hovoříme o řádu tisíců korun. Jaký je hlavní rozdíl mezi patentem a užitným vzorem? Hlavní rozdíl spočívá v tom, že udělení patentu předchází úřední průzkum patentovatelnosti, zatímco u užitného vzoru tento průzkum zcela absentuje. Zapsaný užitný vzor tak neposkytuje garance, které jsou vhodné pro následná obchodní jednání. V neposlední řadě pak u užitného vzoru nezískáte od úřadu patentovou rešerši, která je významným vodítkem, zda rozšířit ochranu do zahraničí. Na druhé straně však k zápisu užitného vzoru dochází v řádu měsíců od přihlášení, zatímco u patentu jde spíše o roky. Co nabízí váš úřad a jak se zapojíte do Roku průmyslu a technického vzdělávání? Nás úřad se již léta snaží o zlepšení budoucí konkurenceschopnosti našich podniků zavedením výuky základů systému průmyslově právní ochrany na všech stupních škol. Mnohé se podařilo. Například 15. dubna pořádáme seminář pro představitele vysokých škol a ostatní pedagogickou veřejnost, na kterém povedeme debatu o budoucnosti výuky základů systému ochrany průmyslového vlastnictví. Vedeme četné informační kampaně, poskytujeme dvouleté studium oboru průmyslových práv, přednášíme na školách, v centrech patentových informací, pořádáme odborné semináře a kurzy. Na webových stránkách máme kurzy ve formě e-learningu, zprotředkováváme bezplatný přístup ke špičkovým technickým řešením. Jsem až překvapen, jak naše dosavadní snahy o zvýšení povědomí o přínosech optimálního využívání patentového systému zapadají do aktivit Roku průmyslu a technického vzdělávání. Z vlastní zkušenosti si myslím, že jeden rok je pro změnu vnímání takto složité problematiky krátká doba, ale i přesto tuto jedinečnou příležitost vítáme. Jan Proksch Sekce hospodářské politiky SP ČR jproksch@spcr.cz Patentová ochrana 07

8 Antonín Borovka: Na ochranu průmyslového vlastnictví klademe důraz Česká společnost Linet přináší na světový trh četné inovace a ochrana patentů je pro ni proto důležitým tématem. O svých zkušenostech s touto problematikou hovoří produktový manažer Antonín Borovka, který budoval celosvětovou strategii patentového portfolia firmy. Kdy doporučujete firmám, aby pro své inovace využily průmyslově právní ochranu? Průmyslově-právní ochrana obecně je pro inovace velmi důležitá. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit i negativní stránky. Rozhodnutí ochránit svou inovaci patentem je složité nejenom z technického, ale i ekonomického hlediska. Mezi nevýhody patentů patří zejména jejich finanční náročnost a fakt, že detailní informace o svém vynálezu poskytnete komukoliv na světě, protože po zveřejnění vaší přihlášky se patent stává veřejně dostupnou listinou, kterou není problém přes veřejně dostupné neplacené databáze dohledat. Další nevýhodou je teritoriální povaha patentu, který poskytuje ochranu pouze v těch státech a regionech, kde se za ochranu zaplatí. Pro vysvětlení, jestli se vyplatí do ochrany inovací investovat, popíši dva extrémní případy, mezi kterými se většina inovací pohybuje. Prvním je celosvětově zcela unikátní inovace, kde současné technické možnosti nedovolují konkurenci najít alternativu. Navíc se týká řešení, které zvyšuje hodnotu produktu a v očích zákazníka se jedná o velice žádanou funkci. Do takovéto inovace se zcela určitě vyplatí investovat. Opačným extrémem je inovace, která sice splňuje zákonné podmínky patentovatelnosti, avšak existují pro ni alternativy, z pohledu zákazníka není stěžejní a princip je na produktu špatně identifikovatelný. Otázka investice do průmyslově-právní ochrany je také spojená se zvyšováním prestiže firmy, zaujetím potenciálních investorů, lepší vyjednávací pozice s konkurencí a obecně strategií firmy. Rád bych zde ale upozornil na to, že stará moudrost nevyplatí se do patentů investovat, Čína to stejně zkopíruje, už několik posledních let neplatí. Jak správně postupovat? Nejlepší je vědět, kde se vaše inovace vzhledem k už existujícím patentům pohybuje. Zamezí to zbytečné investici a zároveň upozorní na možná rizika plynoucí s porušováním konkurenčních patentů. Poté s pomocí kvalitního patentového zástupce podat kvalitní patentovou přihlášku. Lze využít volně přístupné databáze také jako zdroj informací? Ano, volně přístupné databáze jsou velmi kvalitním zdrojem technických informací i pro tvorbu inovací. I v Linetu máme konkrétní výsledky s tím, že je možné čerpat z těchto databází know-how a aplikovat je při vývoji nových produktů a funkcí. Je ale třeba si dát pozor na identifikování toho, co je dostupné a co chráněné. Jaký důraz na ochranu průmyslového vlastnictví v Linetu kladete? Linet klade důraz na přinášení inovací na světový trh a pohybuje se tak v prostředí, kde lze inovace chránit patenty, na ochranu průmyslového vlastnictví klade velký důraz. O tom svědčí fakt, že v Linetu na průmyslově-právní ochranu existuje specializované oddělení s pěti pracovníky, kteří jsou školeni i mimo náš kontinent v amerických a čínských průmyslověprávních kancelářích. Využíváte služeb Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV)? Český Úřad průmyslového vlastnictví v tomto směru nabízí kvalitní služby. V některých případech organizuje i školení mezinárodního rozsahu, které mohou využít jak podniky, tak patentoví zástupci. Hlavním vzdělávacím programem je Institut průmyslově-právní výchovy, který umožňuje případným zájemcům získat základní know-how, které mohou potom v praxi a podniku využít. Jan Proksch Sekce hospodářské politiky SP ČR jproksch@spcr.cz 08 Patentová ochrana

9 Šedá ekonomika v ČR: uniká přes 600 miliard korun ročně Práce načerno, při níž státu utíkají daně, a hotovostní platby podnikatelům, kteří hlásí úřadům jen část příjmů to jsou zdroje šedé ekonomiky. Ke snížení jejího objemu přispívá rozvoj bezkontaktních plateb, zaznělo na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci Svazu. Objem šedé ekonomiky v ČR loni stoupl o zhruba deset miliard na 612 miliard Kč, odhady pro letošní rok se pohybují kolem 614 miliard Kč. Podíl šedé ekonomiky na tuzemském hrubém domácím produktu (HDP) tak vychází za loňský rok na 15,4 procenta, což je pod evropským průměrem. Ten činí 18,5 procenta, byť ve východní Evropě je průměr 24,4 procenta. Objem šedé ekonomiky v poměru k HDP ovšem v uplynulých letech klesal, v roce 2007 činil 17 procent. Vyplývá to ze studie společnosti Visa s názvem Šedá ekonomika v České republice prezentované koncem ledna na konferenci v Praze. Akce se konala v rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání 2015, který vyhlásil Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Snížení podílu šedé ekonomiky lze dosáhnout cestou účinnější kontroly výběru daní, což je i naše priorita. Současně musí stát usnadnit podnikání, snížit byrokracii, zajistit právní vymahatelnost, kde jsou stále ještě výrazné slabiny. Cestou je i rozšíření elektronizace plateb, uvedl v diskusním panelu zástupce SP ČR, jeho viceprezident Radek Špicar (na snímku). Jak potvrdil generální ředitel Visa Europe pro Českou a Slovenskou republiku Marcel Gajdoš, ke snížení objemu šedé ekonomiky pozitivně přispívá rozvoj bezkontaktních plateb a terminálů. Podle studie při nárůstu elektronických plateb o deset procent na obyvatele by se za čtyři roky mohl podíl státem nekontrolované ekonomiky snížit o 4 až 6 procent. Konkrétně v ČR by častější využívání elektronických transakcí mohlo ušetřit 40 miliard korun. Šedá ekonomika zahrnuje jak práci načerno, při které unikají státu daňové příjmy, tak i takzvané přehodnocování, k němuž dochází při hotovostních platbách například u malých obchodů, barů a taxislužeb, které hlásí jen část svých příjmů. Šedou ekonomiku tvoří tedy z větší části práce lidí, kteří nemají platnou smlouvu. Podle studie má práce načerno v ČR na svědomí až dvě třetiny zmíněných ztrát. Dalším problémem, kvůli kterému stát přichází o stovky miliard korun, jsou nepřiznané příjmy. Jedním z důvodů růstu šedé ekonomiky je snaha lidí i podniků ušetřit na daních. Největší podíl na stínové ekonomice měly loni firmy, které podnikají v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, stavebnictví a dopravy. Častá je i u podniků působících ve službách. Oblast pohostinství, hoteliérství, ubytovacích služeb velmi složitě se kontroluje, kolik lidí přespalo v dané ubytovně nebo v daném hotelu nebo jestli se obědů udělalo 500 nebo třeba 400, uvedl prezident Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Společnost Visa studii vypracovala ve spolupráci s expertem na šedou ekonomiku Friedrichem Schneiderem z rakouské Univerzity Johannese Keplera. V podílu šedé ekonomiky na HDP jsou na tom nejhůře východoevropské státy. V Bulharsku podíl šedé ekonomiky činí 31 procent, v Rumunsku, Chorvatsku, Litvě a Estonsku 28 procent. Slovensko má podíl na HDP stejný jako Česko, Maďarsko má 22 a Polsko 24 procent. Naopak proti Rakousku nebo Švýcarsku je podíl šedé ekonomiky v ČR zhruba dvojnásobný. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace SP ČR mmostyn@spcr.cz Hospodářská politika 09

10 Setkání s účastníky misí Členové vedení Svazu i zástupci vlády v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou se v lednu zúčastnili v Praze setkání s exportéry účastníky zahraničních misí. Jimi Svaz otvírá firmám brány ke spolupráci se zahraničními partnery. Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) uspořádal v lednu v Břevnovském klášteře v Praze setkání se zástupci firem, kteří se zúčastnili jím uspořádaných zahraničních misí doprovázejících ústavní činitele při jejich cestách. Takových misí SP ČR pořádá až osm do roka. Kromě více než stovky exportérů a zástupců SP ČR v čele s jeho prezidentem Jaroslavem Hanákem (na snímku vpravo) se setkání zúčastnil předseda vlády Bohuslav Sobotka (na snímku vlevo). Chceme poděkovat účastníkům misí, podpořit neformální vazby mezi exportéry a umožnit jim setkání s členy vlády a lidmi z ministerstev. Chceme v neformální atmosféře hovořit o tom, co pálí naše exportéry, a s jejich požadavky pracovat, uvedl Jaroslav Hanák. SP ČR se výrazně angažuje v navrhování zemí, které by byly vhodné pro návštěvy ústavních činitelů a pro doprovodné mise podnikatelů. Důležité je, aby cesty směřovaly do zemí, kde politici skutečně mohou pomoci otevírat dveře byznysu. Tedy především do mimoevropských, uvedl Jaroslav Hanák. Poslední loňská mise směřovala na sklonku loňského roku do Kazachstánu a Tádžikistánu, právě skončená únorová mise prezidenta Miloše Zemana doprovodila státní návštěvě Jordánska a Spojených arabských emirátů. K tématům, která aktuálně řeší SP ČR společně s vývozci a odpovědnými ministerstvy, patří i dopady sankcí EU na Rusko a reciproční sankce Moskvy a oslabování ruského rublu. Mezi členy SP ČR nyní probíhá zjišťování dopadů na exportéry, které by mělo být vyhodnoceno a MPO by mělo připravit analýzu stavu a navrhnout některá řešení. red 10 Život Svazu

11 Kromě premiéra Bohuslava Sobotky (vpravo) vládu na setkání reprezentovali náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl (vlevo) a náměstek ministra zahraničních věcí Martin Tlapa (uprostřed). Život Svazu 11

12 Phil O Reilly: Je důležité, že v BIAC zní i hlas ČR Svaz ve svém sídle v Praze v lednu přivítal významnou návštěvu. O vzájemné spolupráci představiteli Svazu přijel jednat předseda Poradního výboru pro průmysl a obchod (BIAC) Phil O Reilly, který při této příležitosti poskytl rozhovor Spektru. Čeho se vaše jednání s vedením Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) týkala? Hovořili jsme například o energetické politice České republiky, o situaci v Evropě a potenciálu pro její ekonomický růst. Zaměřili jsme se na to, jaké trhy jsou pro vaši ekonomiku ty hlavní. Odcházel jsem s velmi pozitivním pocitem, že SP ČR mluví o správných věcech, má správnou strukturu a je správnou institucí pro posouvání věcí kupředu. Je důležité, aby pozice českého průmyslu zůstala silná. Mluvili jsme i o roli OECD, o tom, že je to místo, které informuje o vývoji jednotlivých ekonomik a také o tom, že OECD dělá mnoho pro to, co vaše ekonomika potřebuje. Za důležitou považuji také vaši novou iniciativu Rok průmyslu a technického vzdělávání. Mohl byste zhodnotit, co spolupráce se SP ČR oběma stranám přináší? Když se na chod OECD a BIAC podíváte z českého úhlu, je velmi důležité, že v BIAC máte jasný, jednotný hlas reprezentující český byznys. Všude ve světě se politici a úředníci snaží přijít s řešeními, která mají dle jejich mínění byznysu pomoci. Pravda je ale taková, že bez jasného hlasu byznysu, který reprezentuje realitu, dělají politici při rozhodování chyby. Při pohledu na ČR a otázky její výroby a konkurenceschopnosti je pro vás důležité, že ve výborech BIAC máte své lidi. Rádi bychom jich tam viděli ještě více. Letošním tématem pro náš Svaz je Rok průmyslu a technického vzdělávání. Česká ekonomika se ocitá ve stavu, kdy jí chybí 12 Mezinárodní rozměr Svazu

13 technicky vzdělaní lidé schopní kvalifikované práce ve výrobě. Je to specifický problém české ekonomiky, nebo se týká většího množství regionů? Co by mohlo být jeho řešením? Problémy tohoto typu jsou společné téměř pro všechny ekonomiky, jež jsou členy OECD. Samozřejmě je to problém i mé ekonomiky, ekonomiky Nového Zélandu. Liší se ale důvody, proč různé země tyto problémy mají. Je povzbudivé, když vidíte, že stejný problém neřešíte sami. To co pro vás bude jiné, je samotné řešení problému, protože půjde nevyhnutelně o české řešení. Nejste Švýcarsko ani Nový Zéland, Austrálie ani Německo. Máte svou vlastní historii, výzvy, kterým musíte čelit, vlastní komunity, se kterými musíte mluvit. Dobré na OECD je, že vám nabízí nápady, jak nastalým problémům čelit. Snaží se identifikovat a aplikovat získané dovednosti. Jednou z nejdůležitějších činností OECD je, že přináší důkazy o tom, jaká je ta která zkušenost té které země při řešení konkrétního problému, to by mohl být přínos OECD i vašemu Roku průmyslu. Není to něco, co byste měli slepě následovat, protože máte svou vlastní historii a způsob, jak k věcem přistupovat. Na Novém Zélandu, odkud pocházím, jsme došli k tomu, že je neobyčejně užitečné důkazy podobné povahy mít, protože pak proti nastalému stavu můžete něco dělat. I když neuděláte všechno, můžete udělat aspoň něco. To k těm praktickým, užitečným radám, které OECD nabízí. Je to obrovská výzva, které je třeba čelit. Když se zaměříte na výzvu, které ČR bude čelit, je to výzva obrovská. I proto, že značná část vaší ekonomiky je založena na průmyslu. Byl jsem v Indii, která se snaží přijít s novou výrobní strategií, Spojené státy přichází s novou výrobní strategií, takže zbytek světa vás dohání a velmi tvrdě s vámi soutěží. Vy se této výzvě (nedostatku technicky vzdělaných) budete muset postavit a zvrátit, nebo alespoň zlepšit nastalý stav bude pro českou ekonomiku přímo kriticky důležité a já vám chci poděkovat, že jste se nastalou situaci v rámci Roku průmyslu rozhodli řešit. Ještě jedna otázka. Jaké výhody a nevýhody má dle Vašeho názoru ČR v porovnání se svými sousedy? Pokud jde o hi-tech výrobu, mají Češi ve světě skvělou reputaci, která se datuje už z doby před 2. světovou válkou. I dnes je to jeden ze základních kamenů vaší ekonomiky a vaše průmyslové výrobky jsou stále známé. To vám neuvěřitelně pomáhá. Svou roli hraje i to, že mnoho mladých lidí z ČR cestuje do různých koutů světa a sbírá v něm zkušenosti. Češi mají ve světě skvělou reputaci, jsou přátelští, umí výborně anglicky, lidé ve světě znají vaše hlavní město Prahu. Výhodou je i vaše geografická pozice. Čeho jsem si jako reprezentant jedné z nejvíce izolovaných ekonomik světa všiml, je blízkost vašich exportních trhů. To, že můžete vyvážet do Německa a dalších sousedních zemí, je vaší výhodou. Jako pozorovatel zvenku se domnívám, že máte ve světě mnoho přátel a světlou budoucnost. Poradní výbor pro průmysl a obchod (BIAC) při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) představuje největší a nejsilnější podnikatelské lobby vůči OECD. Sdružuje 41 podnikatelských a zaměstnavatelských svazů z 33 ekonomicky nejvýznamnějších zemí světa. BIAC zajišťuje bezprostřední kontakt podnikatelské komunity s OECD. Svým členům dává možnost účastnit se setkání a globálních fór OECD, konzultací s vedením OECD, vládními delegáty, výbory a pracovními skupinami. Od roku 2013 je předsedou BIAC Phil O Reilly, výkonný ředitel BusinessNZ, největší novozélandské organizace podnikatelů, a generálním ředitelem Bernhard Welschke z BDI, Německého svazu průmyslu. Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) je členem BIAC od roku BIAC mu dává možnost být u vývoje politik v tak důležitých oblastech, jako jsou hospodářská a fiskální politika, obchodní a investiční politika, zaměstnanost a vzdělávání v mezinárodním kontextu a sledovat hlavní světové trendy podložené analýzami a statistikami OECD. SP ČR umožňuje svým členům zapojit experty do konkrétních problematik otevřených v rámci OECD. Ve specifických oblastech jako je věda, výzkum, technologie a energetika má SP ČR své zástupce na pozici místopředsedů příslušných výborů BIAC. Bližší informace o OECD, BIAC a zapojení SP ČR do jeho aktivit a najdete na internetových stránkách oecd.org/, a biac-poradni-vybor-pro-prumysl-a-obchod-pariz. Jiří Janda Sekce komunikace SP ČR jjanda@spcr.cz Mezinárodní rozměr Svazu 13

14 Zleva analytik SP ČR Bohuslav Čížek, Vladimíra Drbalová a Blanka Jakubcová ze Sekce mezinárodních vztahů SP ČR, generální tajemník BIAC Bernhard Welschke, generální ředitelka SP ČR Dagmar Kuchtová, viceprezident SP ČR Stanislav Kázecký a předseda BIAC Phil O Reilly. Nejvyšší šéfové globálního byznysu jednali v Praze Pro obnovení růstu je klíčové obnovit důvěru podnikatelů investovat, shodli se zástupci SP ČR a BIAC v lednu při historické návštěvě vedení vlivné mezinárodní organizace průmyslníků v pražském sídle Svazu. Předseda Poradního výboru pro průmysl a obchod (BIAC) při OECD Phil O Reilly, šéf novozélandského podnikatelského uskupení BusinessNZ, spojil lednové konzultace s OECD v Paříži s návštěvou dvou evropských svazů, Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) v Praze a CBI v Londýně. Na cestě do Prahy ho doprovázel generální tajemník BIAC Bernhard Welschke. Historicky první návštěva BIAC na tak vysoké úrovni v centrále SP ČR Praze se tak symbolicky uskutečnila právě v roce, kdy ČR bude oslavovat 20 let svého členství v OECD. Globální svět a Evropa se chtějí vypořádat s následky krize a nastartovat růst. Jednání zástupců BIAC s viceprezidentem SP ČR Stanislavem Kázeckým a generální ředitelkou SP ČR Dagmar Kuchtovou se proto zaměřilo na společný zájem byznysu na všech úrovních vytvořit takové podmínky pro privátní podnikatelskou sféru, které umožní podnikům zvýšit konkurenceschopnost a vytvářet pracovní příležitosti. Základním předpokladem je obnovit důvěru v investice, odstranit překážky a vytvořit atraktivní investiční prostředí a zaměřit se na podporu podnikání. S tím jsou spojené investice do nových technologií a dovedností. ČR bude počátkem června spolupředsedat ministerské konferenci OECD v Paříži. Jako země s jedním z nejvyšších podílů průmyslu na HDP bude mít jistě co říci k hlavním tématům konference investicím, inovacím a podnikání. Předmětem jednání delegace BIAC v Praze bylo dále zapojení SP ČR do akcí spojených s Týdnem OECD v Paříži, jehož součástí je Fórum OECD a samotná ministerská konference. Zástupci BIAC při své návštěvě v Praze jednali i s vicepremiérem pro ekonomiku a ministrem financí Andrejem Babišem a ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem o prioritách ČR v roce 2015 a perspektivách byznysu v ČR. Vladimíra Drbalová Sekce mezinárodních vztahů SP ČR Mezinárodní organizace a EU vdrbalova@spcr.cz 14 Mezinárodní rozměr Svazu

15 Výroční konzultace BIAC s OECD ve znamení investic S cílem definovat priority globálního byznysu se v Paříži sešli zástupci BIAC, OECD a představiteli jejich členských států. Úkoly letošního roku jsou boj s protekcionismem, posílení inovací a věnování vyšší pozornosti podnikání žen. Klíčová bude důvěra. Pravidelná výměna názorů a stanovisek mezi delegací Poradního výboru pro průmysl a obchod (BIAC) při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a generálním tajemníkem OECD Angelem Gurríou, výbory OECD a reprezentací stálých misí členských států při OECD se uskutečnila v lednu v Paříži. Cílem konzultací je vyhodnotit výsledky práce OECD z pohledu globálního byznysu a definovat priority pro rok BIAC chce využít zejména skutečnost, že červnový Týden OECD zahrnující Fórum OECD, ministerskou konferenci a další doprovodné akce bude ve znamení silných ekonomických témat investic, inovací a rozvoje podnikatelského prostředí. OECD tak realizuje strategii Nové přístupy k ekonomickým výzvám (NAEC), která představuje a širší mandát OECD v novém ekonomickém a globálním řízení. OECD nyní nejen připravuje kvalitní zdroje a data pro tvůrce politik členských států, ale také vytváří nástroje a strategie, které by lépe předvídaly ekonomické změny a rizika s nimi spojená. Členským státům nejen musí pomáhat, ale má za úkol také koordinovat jejich reformní úsilí. OECD proto mnohem aktivněji vstupuje do agendy G-20 a B-20 a dalších mezinárodních ekonomických fór. Co letos byznys očekává? BIAC adresoval generálnímu tajemníku OECD Angelu Gurríovi, sekretariátu OECD a delegacím stálých misí členských států tři hlavní doporučení: vypořádat se s protekcionismem na globálních trzích a vytvořit prostředí umožňující investování jak na místních úrovních, tak přes hranice států; poskytovat poradenství týkající se integrovaných politik napříč sektory, které umožní posílit inovace a podpoří udržitelný růst a zaměstnanost v digitální ekonomice; zlepšit povědomí o potenciálu malých a středně velkých podniků a podnikání s pozorností zaměřenou na rozvoj dovedností, pracovní podmínky, finance a podnikání žen. Delegace BIAC vyzvala OECD, aby vytvořila podmínky pro růst. Vlády G20 na summitu v Brisbane postavily strukturální reformy jako ústřední bod své globální prorůstové agendy, tzv. Akčního plánu G20 z Brisbane. Na základě poučení z období krize a v souladu s novým přístupem k ekonomickým výzvám je OECD v té nejlepší pozici, aby podpořila strukturální reformy vedoucí k silnému a udržitelnému růstu. Generální tajemník Angel Gurría podpořil priority BIAC, vyzdvihl jeho úsilí o obnovu ekonomiky a ocenil úzkou spolupráci s výbory OECD: Klíčovým slovem dnes je důvěra. Musíme obnovit důvěru byznysu v investování. A to nejen kvůli růstu a konkurenceschopnosti, ale také proto, aby výsledky byznysu mohla sdílet i široká veřejnost, uvedl. drb Kaleidoskop Slyšení EHSV na podporu podnikatelského myšlení v Evropě Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) uspořádal v lednu slyšení k připravovanému stanovisku Posílení kreativity, podnikání a mobility v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Více než stovka účastníků měla možnost vyslechnout vystoupení zástupců Evropské komise, zaměstnavatelských, odborových a mládežnických organizací, vzdělávacích institucí a akademické sféry. Cílem slyšení bylo definovat podnikatelské a průřezové dovednosti, kterými by měl být člověk vybaven pro trh práce, celoživotní osobní rozvoj a lepší zapojení do společnosti, a kdo jsou hlavní aktéři, kteří by měli tyto dovednosti podporovat a rozvíjet plenární zasedání EHSV ve dnech v Bruselu Hostem lednového zasedání byl pan Luigi Bobba, italský státní tajemník pro oblast práce a sociální politiky, který zhodnotil výsledky italského předsednictví. Priority nastupujícího lotyšského předsednictví představily Zanda Kalnina-Lukaševica, parlamentní tajemnice ministerstva zahraničních věcí Lotyšska, a Vaira Vike-Freiberga, bývalá prezidentka Lotyšské republiky. Plenární zasedání projednalo a přijalo tato stanoviska: REX/434 Antidumpingová opatření TEN/557 Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech SOC/516 Účinné, dostupné a odolné systémy zdravotní péče Mezinárodní rozměr Svazu 15

16 Brazílie je perspektivním obchodním partnerem Možnostem, které se českým firmám nabízejí v exotické Brazílii, v lednu Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) věnoval v Praze speciální seminář. O obchodních příležitostech pro své společnosti se do centrály SP ČR přišlo informovat několik desítek obchodníků. Na setkání vystoupil velvyslanec Brazilské federativní republiky George Monteiro Prata (na snímku), který před účastníky vyzdvihl přednosti své domoviny, zejména z ekonomického pohledu. Se svými zkušenostmi z pobytů v Brazílii se přidal také viceprezident SP ČR Stanislav Kázecký. Brazílie je perspektivním a stabilním trhem. Tento seminář zapadá do naší snahy pomoci firmám při diverzifikaci jejich exportu. Věříme, že řada pokročilých výrobků a technologií z České republiky se může uplatnit při dalším rozvoji brazilského průmyslu a infrastruktury. uvedl. Setkání se zúčastnil rovněž zástupce České exportní banky, která české exportéry podporuje. O spolupráci s ČEB na podpoře exportu do Brazílie projevili na semináři zájem někteří z účastníků šlo o představitele firem z oborů strojírenství, energetiky a leteckého průmyslu. Potvrzuje se, že jak tuzemské exportní firmy tak i ČEB shodně hodnotí Brazílii jako zemi s velkým potenciálem, uvedl generální ředitel ČEB Karel Bureš. red Zájem o podporu obchodu s Ukrajinou O tom, jakým způsobem by bylo možné podpořit rozvoj obchodních vztahů mezi ČR a Ukrajinou, jednali v lednu zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) na velvyslanectví Ukrajiny v Praze s představiteli Ukrajinského Business klubu v ČR (UBK). Cílem spolupráce SP ČR a UBK je podpora obchodních vztahů mezi oběma zeměmi například formou vzájemné výměny informací o nových obchodních nebo i investičních příležitostech; nabízí se i možnost organizovat setkání českých a ukrajinských podnikatelů. Delegaci SP ČR na jednání s ukrajinskými partnery vedl člen jeho představenstva František Chaloupecký, za ukrajinskou stranu se schůzky zúčastnili například prezident UBK Taras Yakubovsky a velvyslanec Ukrajiny Borys Zaichuk (druhý zleva). red 16 Podpora exportu

17 Na snímku třetí zprava předseda představenstva ČS Pavel Kysilka. Hledat strategii pomohou studenti v podnikatelském akcelerátoru Česká spořitelna se stala prvním korporátním partnerem, který vstoupil do nově otevřeného podnikatelského akcelerátoru xport VŠE s vlastními projekty. S vysokými školami spolupracuje dlouhodobě a podporuje studentské projekty a start-upy. Studenti od velkých společností nečekají velký prostor pro vlastní kreativitu, podnikatelé zase často nenechávají studenty řešit své problémy. Obě strany se tak zbytečně drží zavedeného stereotypu nedůvěry. Podnikatelské akcelerátory typu xportu Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) to mohou změnit. Akcelerátor, který spolupracuje i s firmami ze Silicon Valley, bude totiž nejen pomáhat začínajícím studentským firmám na cestě za úspěchem, ale i řešit projekty pro firmy a korporace. Spořitelna do akcelerátoru vstoupila rovnou se dvěma projekty oba se týkají zlepšení procesů v řízení provozu banky, konkrétně jde o návrhy řešení incentivního modelu a řízení fronty. Oceňuji fakt, že se Česká spořitelna rozhodla podpořit náš nově otevřený Byznys akcelerátor pro studenty se zájmem o vlastní podnikatelské aktivity a stala se prvním korporátním partnerem xportu, uvedla rektorka VŠE v Praze Hana Machková. Na spolupráci s Českou spořitelnou oceňujeme zejména princip dlouhodobého partnerství. VŠE potřebuje úzký kontakt s praxí a zpětnou vazbu, dodala Machková. Banka je generálním partnerem školy už třináct let a navíc je i jedním z největších zaměstnavatelů absolventů VŠE. Podobný akcelerátor by si do budoucna přála i Univerzita Palackého, se kterou uzavřela smlouvu o spolupráci Česká spořitelna letos v lednu. Finančně banka podpoří nově založený Nadační fond Univerzity Palackého, který bude rozdělovat příspěvky na podporu výjimečných vědeckovýzkumných aktivit studentů i zaměstnanců univerzity. Bude se také podílet na vybudování profesně-poradenského centra univerzity, který by se časem mohl stát i podnikatelským akcelerátorem. Rozhodnutí České spořitelny ukazuje, že tato tradiční a úspěšná finanční instituce si je vědoma své odpovědnosti v oblasti budování občanské společnosti v České republice, uvedl k vzájemné spolupráci banky a školy rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller. Studenti si mohou začít zkoušet podnikání i díky soutěžím jako je Podnikavá hlava (tu také realizuje Univerzita Palackého s podporou České spořitelny, respektive její korporátní značky Erste Corporate Banking) a Social Impact Award (SIA). Specifikum soutěže SIA spočívá v tom, že studenti mají podnikatelskou cestou řešit společenské a environmentální problémy. Čtvrtý ročník této evropské soutěže o nejlepší nápady, jak pomáhat a podnikat zároveň, odstartoval v únoru a Spořitelna i Nadace Erste projekt podporují od jeho počátku. Podnikatelům lze jen vřele doporučit, aby se zúčastnili některé z prezentací SIA mohou tam najít inspiraci pro vlastní investice nebo řešení problémů. Inovativním a inspirativním duchem jednoznačně ožívá také každá akce iniciativy TEDx, v České republice zastoupená jako TEDxPrague. Česká spořitelna se zapojila už do loňského podzimního TEDxYOUTH@PRAGUE 2014, kdy spolu se svou Nadací Depositum Bonum pozvala účastníky v rámci doprovodného programu do magického světa fyziky. Pro letošní rok se stala generálním partnerem této neziskové iniciativy, protože si uvědomuje, jak je důležité a rozvíjející mít možnost potkávat se s inspirativními lidmi a neustále se tak vzdělávat. Vzdělání a vědu vnímáme v České spořitelně už sto devadesát let jako nejdůležitější pilíře úspěšného rozvoje české společnosti. Investování do talentovaných aktivních mladých lidí je tím nejlepším, co pro budoucnost Česka můžeme udělat, říká Pavel Kysilka, předseda představenstva České spořitelny, generálního partnera Roku průmyslu a technického vzdělávání. František Bouc ředitel odboru externí komunikace ČS, a.s. fbouc@csas.cz Podpora studentů 17

18 Čerpání z fondů EU se v novém období zpozdí Přestože příslušná ministerstva ještě nedávno hlásila hladký rozjezd čerpání prostředků z fondů EU, unie schvalování operačních programů na sklonku roku 2014 pro nesrovnalosti zastavila. Příliv evropských peněz do ČR je tak v prvním pololetí letošního roku ohrožen. Nové programové období je v plném proudu, čerpání z evropských strukturálních a investičních fondů je však pro Čechy stále bohužel v nedohlednu. Poté, co byla v srpnu roku 2014 schválena tzv. Dohoda o partnerství mezi českou vládou a Evropskou komisí (EK) a vše se zdálo být na dobré cestě, dochází ke zpoždění při přípravě jednotlivých operačních programů. ČR má problémy také s plněním řady tzv. předběžných podmínek pro čerpání z evropských fondů. Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) se aktivně zapojuje do jednání s vládou i s jednotlivými ministerstvy o přípravě programového období a snaží se pro české podnikatele vyjednat co nejrychlejší spuštění distribuce evropských peněz, ale také co nejlepší podmínky pro podávání, hodnocení a proplácení jejich projektů. Ministerstvo pro místní rozvoj ještě před koncem roku 2014 avizovalo, že vše je na dobré cestě, schvalování operačních programů hladce běží a první výzvy v rámci programového období by podle jeho úředníků měly být vyhlášeny již v dubnu letošního roku. V lednu se situace změnila. Ukázalo se totiž, že v původním loňském listopadovém termínu pro předložení výsledné verze operačních programů ke schválení Evropské komisi zaslala česká ministerstva, která jsou řídicími orgány, EK pouze jediný operační program (OP) z celkem devíti (šlo o OP Rybářství). Do konce loňského roku pak byly EK předloženy jen další dva operační programy (OP Životní prostředí a OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost). Současně ČR upadla v nemilost Evropské komise, pokud se týká plnění Dohody o partnerství i některých předběžných podmínek pro čerpání z fondů specifikovaných v její příloze. Evropská komise na sklonku loňského roku oznámila, že do vyřešení nesrovnalostí a rozporů s Dohodou o partnerství pozastavuje schvalování i předložených operačních programů. V praxi to znamená, že v prvním pololetí letošního roku s vysokou pravděpodobností v ČR žádné evropské peníze distribuovány nebudou a reálný start programového období se tak dále zpožďuje. SP ČR problematiku fondů velmi podrobně sleduje prostřednictvím svých zástupců v Radě pro evropské strukturální a investiční fondy, monitorovacích výborech jednotlivých programů a pracovních skupinách Rady hospodářské a sociální dohody (RHSD) a čtenářům Spektra bude průběžně přinášet aktuální informace. Tereza Šamanová specialistka evropských politik SP ČR tsamanova@spcr.cz Bližší informace o fondech EU najdete například na oficiálním informačním webu ministerstva pro místní rozvoj webových stránkách Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nebo na příslušném webu Evropské komise Únorová tripartita Jednalo se o zrušení karenční doby. Zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) se zásadně ohradili proti návrhům předsedy vlády a odborů opětovně zavést nemocenskou v prvních třech dnech nemoci. Firmy se obávají vyšších nákladů, nárůstu administrativy a zneužívání nemocenské zaměstnanci. Podle odhadů SP ČR se dá v případě zrušení karenční doby očekávat zvýšení krátkodobé pracovní neschopnosti ze současných 3 4 % až na 6 % celkové pracovní neschopnosti. Proti návratu k náhradě mzdy v nemoci od prvního dne se vyslovily více než tři čtvrtiny firem. Na snímku vlevo ministr financí Andrej Babiš, vpravo viceprezident SP ČR Pavel Juříček. 18 Evropský prostor

19 Na Strojírenské fórum se chystají lídři trhu Jednou z akcí zapojených do Roku průmyslu a vyhlášeného Svazem na letošní rok bude v březnu odborná konference Strojírenské fórum. Mezi diskutovanými tématy proto bude otázka technického vzdělávání; mluvit se bude také o podpoře exportu či inovacích. Zkušenosti z praxe se státní podporou exportu s tím, jak v podnicích tvořit inovační procesy, krize technického školství nebo hledání efektivních nástrojů vůči rostoucí asijské konkurenci. To vše jsou témata, která stále rezonují mezi českými podnikateli. Nejenom o nich budou diskutovat lídři českého průmyslu s představiteli profesních svazů, resortních ministerstev i Technologické agentury ČR na druhém ročníku Strojírenského fóra 11. a 12. března v Obecním domě v Praze. Odbornou patronaci nad konferencí převzaly Svaz strojírenské technologie (SST) a Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Akce je součástí kampaně SP ČR nazvané Rok průmyslu a technického vzdělávání. Nosným tématem jejího prvního dne bude problematika podpory exportu, jeho specifik i financování, dále pak inovací jako nástroji zvyšování konkurenceschopnosti. Radek Špicar, viceprezident SP ČR pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost, bude hovořit o kreativitě, designu a inovacích jako nástroji konkurenční výhody Evropy v ekonomickém boji s Asií. Odpolední blok se ponese ve znamení výzkumu, vývoje a inovací a diskuse o současném stavu podpory výzkumu včetně jeho financování a dotační politiky u nás i v zemích EU. Moderátorem odpolední části bude mezinárodní odborník na oblast strategických inovací a strategického managementu profesor Ján Košturiak. Ve své přednášce se bude věnovat především zkušenostem s inovačním procesem ve firmách. Inovace vzniká na trhu, musí ji přijmout zákazníci a zaplatit za ni. Inovace jsou byznys, zajímavý a vzrušující pro lidi, kteří rádi dělají věci jinak, uvedl Ján Košturiak. Na programu druhého dne fóra bude atraktivní problematika středního technického školství. Zahájí ho poslankyně Ivana Dobešová, místopředsedkyně výboru pro vědu, vzdělávání a mládež a předsedkyně podvýboru pro střední a vyšší odborné školství. Tématem přednášky bude situace odborného vzdělávání v ČR a jeho budoucnost. Podle předsedy představenstva a prezidenta SST Miroslava Šabarta jde současný vzdělávací systém cestou kvantity na úkor kvality, a to bez ohledu na potřeby pracovního trhu. Na odpoledním programu bude diskusní panel moderovaný Romanem Dvořákem z MM Průmyslového spektra. Účast v diskusi potvrdili zástupci MPO, MŠMT, SP ČR, SST, Českomoravské elektrotechnické asociace, strojírenských firem i středních škol. Mezi řečníky nebudou chybět například Zbyněk Frolík, Miroslav Janeček, Vladimír Soták, Jan Rýdl či profesor Miroslav Václavík. red Bližší informace o Strojírenském fóru najdete na internetových stránkách o pořádajícím Svazu strojírenské technologie na Z členských svazů 19

20 Padesátníci preferují práci na plný úvazek Lidi předdůchodové věkové kategorie práce baví a snaží se zachovat si zaměstnání, ne však za každou cenu. Přednost dávají práci na plný úvazek a nemají rádi změny. Kvůli strachu ze snížení důchodu nebývají ochotni přijmout hůře placenou práci, vyplynulo z průzkumu. Pracovníci starší padesáti let nevyhledávají flexibilní formy zaměstnávání. Z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) vyplynulo, že 85 procent z nich upřednostňuje práci na plný úvazek. Průzkum probíhal v rámci projektu Implementace přístupů k flexicurity v malých a středních podnicích (MSP) v podmínkách ČR s využitím zahraniční spolupráce, jehož se celkem zúčastnilo 160 respondentů. Šetření u všech tří cílových skupin zaměstnavatelů, osob 50+ a matek s dětmi do 15 let probíhalo ve všech regionech ČR od června do října loňského roku. Co je velmi potěšující všechny dotazované osoby starší 50 let práce baví. Shodují se, že vzdělávání zvyšuje pravděpodobnost udržení zaměstnání, proto vyhledávají zaměstnavatele, kteří jim je nabízejí. Pro zaměstnance starší 50 let je důležitější než výše mzdy to, že se firmě dobře daří a vyvíjí se. Tito zaměstnanci také dbají na kvalitu odvedené práce a upřednostňují smysluplnost činnosti a seberozvoj před finanční stránkou. Zaměstnání jim dodává pocit sebejistoty a užitečnosti. Této skupině zaměstnanců nevyhovují nastavené kompenzace při ztrátě zaměstnání včetně sociálních dávek a 80 procentům z nich nestačí dávky v nemoci tak, aby nebyla ohrožena jejich životní situace. Tři čtvrtiny osob ve věkové kategorii 50+ však jsou ochotny přistoupit na úpravu nebo snížení benefitů, aby si zaměstnání udržely. Na změnu pracovní pozice však není připravena celá třetina z nich. Osoby 50+ také nejeví velký zájem o odchod do předčasného důchodu, plných 70 procent o něm obecně spíše neuvažuje. Tato věková skupina však podrobuje současnou politiku zaměstnanosti velké kritice nespokojeno je s ní plných 92 procent respondentů průzkumu. Nástup do zaměstnání před důchodem, kde by pobírali nižší plat, má vliv na snížení jejich budoucího důchodu. V tom tkví zásadní důvod, proč někteří nezaměstnaní starší padesáti let práci nehledají. Konference Příležitosti a překážky současného pracovního trhu Implementace flexicurity v ČR 25. února 2015, 9:00 17:00 h, hotel DAP, Vítězné nám. 4, Praha 6 Pracovní konference se zahraniční účastí představí nové příležitosti ke zpružnění a zvýšení spolehlivosti vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Témata: Jak z hlediska zaměstnavatele optimalizovat strukturu zaměstnaneckých poměrů? Nabízí zaměstnavatelé dostatek flexibilních pracovních úvazků? Je o ně vůbec zájem? Proč jich zaměstnavatelé nevyužívají? Čeho se obávají? A jsou tyto obavy oprávněné? Jaké jsou jejich motivace? Představíme Vám příležitosti i předsudky spojené se zaměstnáváním matek s dětmi do 15 let a osob starších 50 let. Účast bezplatná, program a registrace na Eva Svobodová generální ředitelka AMSP ČR svobodova@amsp.cz Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) sdružuje od roku 2001 malé a střední podniky a živnostníky i jejich organizace z celé republiky. Zastupuje zájmy cca 260 tisíc podnikatelských subjektů napříč obory. Bližší informace o AMSP ČR jsou uvedeny na jejích internetových stránkách 20 Z členských svazů