Finanční analýza výsledků hutních organizací za rok 2014

Transkript

1 Finanční analýza výsledků hutních organizací za rok 2014 Pravidelný statistický pololetní přehled březen 2015/ekonomika 1

2 Komentář k výsledkům hutních organizací (zdroj HŽ,a.s.,EUROFER, ČSÚ) Po poklesu průmyslové produkce v r.2012 činil meziroční pokles průmyslové produkce v r.2013 již jen zanedbatelných (-0,1)%, ale v rámci CZ-NACE 24 byla produkce stále ještě meziročně nižší o 1,8%. Od 2. pololetí roku 2013 došlo k postupnému růstu, ve 4. čtvrtletí roku 2013 činil meziroční růst produkce základních kovů již 4,9%. Tento trend pokračoval i v minulém roce (2014), kdy produkce výroby kovů vzrostla v průměru o 2,6% a index průmyslové produkce celkem se zvýšil o 4,9%. U zpracovatelského průmyslu činil průměrný meziroční růst dokonce 6,4%. Pozitivně se ve sledovaném období vyvíjela i zakázková náplň. Zatímco v r.2013 se objem kontrahovaných zakázek v odvětví meziročně snížil o 1,6%, v uplynulém roce (2014) se zvýšily zakázky v odvětví meziročně o 4% (průmysl celkem +12,1%). Obdobný trend platil i pro další odběratelská odvětví hutního průmyslu i pro průmysl celkem. Zvlášť dynamicky se zvýšila zakázková náplň v odvětví výroby motorových vozidel (+20,3%). Výraznější nárůsty se týkaly zahraničních zakázek. V odvětví 24 činil průměrný meziroční růst nových zakázek ze zahraničí v r ,8%, zatímco tuzemské zakázky se v průměru snížily o 1,2%. To neplatí u hlavních odběratelů ocelářského průmyslu (stavebnictví, automobilový průmysl, kovoprůmysl a další), kde především v druhém pololetí minulého roku, dynamika tuzemských zakázek převýšila růst zahraničních zakázek. Bazický index (srovnání proti průměrnému čtvrtletí r. 2010) dosáhl v r u odvětví 24 hodnoty pouze 97,9 % proti hodnotě 110% za průmysl celkem, což znamená že v současné době hutní výroba stále ještě významně zaostává za hodnotami předkrizového období v r Pozitivní trend v zásadě platí i pro oblast finální hutní ocelářské produkce vykazované ve fyzických jednotkách. V roce 2013 se objem finální hutní produkce zvýšil o 2,5%, v r se meziročně naopak snížil o 1,7%. Zatímco objem výroby válcovaného materiálu v podstatě stagnoval (zvýšení produkce polotovarů o 8,3%, ale snížení produkce dlouhých výrobků o 0,5% a snížení produkce plochých výrobků o 4,4%), objem produkce ocelových trubek se meziročně zvýšil o 5,4%. Produkce bezešvých trubek se meziročně zvýšila o 1,6 %, a produkce svařovaných trubek o 10,6 %. Produkce druhovýrobků vzrostla meziročně až o 5,1%. Z hlediska struktury dodávek byla situace následující: Dodávky finální hutní produkce na tuzemské trhy (vč. vlastní spotřeby) se v r meziročně v průměru snížily o 0,7%, z toho dodávky válcovaného materiálu se zvýšily o 5,3% a dodávky ocelových trubek se meziročně zvýšily o 12,5%. Dodávky na zahraniční trhy meziročně klesly o 1,7%, z čehož dodávky válcovaného materiálu byly celkově nižší o 2,7% a dodávky ocelových trubek se zvýšily o 2,9%. Z hlediska teritorií zahraničního trhu došlo v r k meziročnímu snížení dodávek finální produkce do zemí EU-15 o 5,7%, ale zvýšení dodávek do nových zemí EU o 0,3%. Dodávky na trhy třetích zemí se meziročně výrazně zvýšily o 8,1%. Možnosti českého vývozu jako významného prorůstového zdroje v uplynulém roce, jsou těsně svázány s oživením nebo recesí ve světě, zejména ve státech Evropské unie. V 2

3 této souvislosti je důležité, že od 3.čtvrtletí roku 2013 došlo k obnovení tempa růstu zahraničních zakázek pro rozhodující české průmyslové obory (automobilový průmysl, strojírenství a další). Ačkoliv v r.2014 vykázal HDP ve státech EU meziroční růst (dle předpokladů o 1,3%), růst lze v souladu s vývojem předchozích období, považovat za vlažný. Navíc mezi jednotlivými státy i uvnitř eurozóny jsou výrazné rozdíly. Zatímco ekonomiky Velké Británie a Polska zaznamenaly dynamický růst, růst ve Francii a např. Rakousku byl nevýrazný, přičemž HDP v Itálii meziročně poklesl. Na druhé straně solidní růst vykázaly ekonomiky Španělska i Německa. Hlavními zdroji růstu byly v r.2014, podobně jako v ČR, zahraniční obchod a domácí spotřeba. Růst investic zůstal za očekáváním. Sbší meziroční růst vykázaly země eurozóny jako celek. Údaje z USA jsou ještě optimističtější. Meziroční růst HDP zde dosáhl v r.2014 hodnotu 2,3%, postupně roste spotřebitelská poptávka a investice, nezaměstnanost je na nejnižší úrovni od r Na rozdíl od Evropy přispívá k růstu stále více i odvětví stavebnictví. Ústup z recese se pozitivně odrazil i na vývoji průmyslové výroby v EU. Zatímco v r činil meziroční pokles ještě 0,5%, v r vzrostla průmyslová výroba v průměru o 1,5%. Růst zůstává prozatím nevýrazný s významnými rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Pro ČR je pozitivní poměrně robustní růst v Německu v závěru roku. V porovnání s růstem průmyslové výroby se výroba v hlavních odběratelských odvětvích ocelářského průmyslu charakterizovaná tzv. ukazatelem SWIP, vyvíjela v uplynulém roce příznivěji (+2,2% meziročně). Z hlediska vnitřní struktury byla situace podle jednotlivých hlavních odběratelských odvětví ocelářského průmyslu odlišná. K růstu přispěl především automobilový průmysl (+5,0%). Vývoj ve druhém pololetí roku byl ovlivněn nepříznivou situací v některých jádrových ekonomikách EU (Itálie, Francie) a obecně i nepříznivou mezinárodní situací (Ukrajina, Blízký východ..). Rovněž se projevilo výrazněji zpomalení v některých velkých rozvojových ekonomikách (Čína, Brazílie, Rusko ) Vývoj odběratelských odvětví podle prognóz Eurofer meziroční změny v % % váhy na celkové spotřebě Q114 Q214 Q314 Q oceli Stavebnictví ,5 Strojírenství bez automobilů 14-0, ,1 Automobilový průmysl 18-4, ,8 Zařízení domácností 3-1, ,1 Ostatní dopravní zařízení 2 2, ,7 Trubky ,2 Kovové zboží ,4 Ostatní ,8 CELKEM ,2 Za celý rok 2013 se reálná spotřeba ocelářských výrobků snížila o 3,0% s obnovením růstu ve 4. čtvrtletí roku. Růst reálné spotřeby byl i v uplynulém roce 2014 jen nevýrazný a navíc ovlivněný nízkou srovnávací základnou 1.čtvrtletí r Mírný růst reálné spotřeby v 2.pololetí byl pozitivně ovlivněn růstem v automobilovém a strojírenském průmyslu a negativně vývojem v sektoru stavebnictví. 3

4 Reálná spotřeba výhled (meziroční růst v %) Reálná spotřeba Y2012 Y2013 Q114 Q214 Q314 Q414 Y2014 Y2015-5,0-3, Relativně vysoká tempa růstu v 1.pololetí r.2014 byla ovlivněna tendencí k doplnění skladů a odpovídala i nižší srovnávací základně r Tento trend byl podpořen i vyšší aktivitou spotřebitelů v 1.pololetí. Pro závěrečné čtvrtletí je naopak typické vyskladnění. Z růstu v prvých třech čtvrtletích roku však profitovaly především dovozci ze třetích zemí mimo EU. Zjevná spotřeba výhled (meziroční růst v %) Zjevná spotřeba Y2012 Y2013 Q114 Q214 Q314 Q414 Y2014 Y ,1-0, V porovnání se starými členskými státy Evropské Unie prochází ČR výraznějšími výkyvy hospodářského cyklu, což je dáno i velikostí tuzemského trhu, kurzovými vlivy i mírou zapojení české ekonomiky v rámci mezinárodní dělby práce. Celosvětová ekonomická krize v letech znamenala citelný pokles poptávky po oceli a cena oceli klesla pod dlouhodobě udržitelnou úroveň. To vedlo k výraznému omezení produkce a některé provozy musely být uzavřeny. Ani v roce 2010 a 2011, nedosahovaly úrovně výrobních marží zdaleka předkrizových úrovní. S druhou polovinou roku 2011 přišlo rychlé ochlazení poptávky po oceli (zvláště ze strany stavebního průmyslu), které bylo doprovázeno snížením ceny oceli s opětovným tlakem na výrobní marže ocelářů. To, že došlo k nejvyššímu snížení poptávky i ceny oceli v Evropě, mělo své příčiny v probíhající dluhové krizi a v obavách o její další zhoršení. V prvé polovině roku 2012 došlo k určité stabilizaci a meziročnímu růstu, který byl od druhé poloviny opět vystřídán poklesem. Růst se obnovil opět až v závěrečných měsících r.2013 a pokračoval s nepříliš vysokou dynamikou i v uplynulém roce. K tomu přispěl i vývoj cen surovin a energií v uplynulém roce. Za celý rok 2014 se meziročně snížily světové ceny železné rudy v průměru o 28,5%, ceny energetického uhlí klesly o 17%, ceny koksovatelného uhlí se snížily o 15%, ceny zemního plynu (původem z Ruska) se snížily o 6,5% a ceny šrotu rovněž klesly o 5%. Ke konci r byly ceny ruského zemního plynu stále více než dvojnásobné v porovnání s cenami amerického břidlicového plynu. Naproti tomu světové ceny el. energie vzrostly o 3% (podle ) V r.2014 ceny průmyslových výrobců v ČR celkem klesly meziročně o 0,8%. Ve stejném období se zvýšily ceny oboru 24 o 2,4% meziročně. Stejný růst zaznamenaly ceny v oborech ocelářské výroby ( ). Ceny rozhodujícího oboru 241- surové železo, ocel, feroslitiny se zvýšily v průměru meziročně o 2,5%, zatímco ceny v oboru 242 trubky z oceli se zvýšily o 1,2%. Tlak na růst cen nebyl vyvolán ani růstem cen vstupních surovin. (viz výše). Pokud bychom vycházeli ze srovnání bazických indexů k r. 2005, byly v r ceny oboru 24 o 8,5% vyšší (obor ,2%, %, %), zatímco ceny v průmyslu 4

5 celkem vzrostly v tomto srovnání dokonce o 16,8%. Průměrná úroveň cen v hutním průmyslu v r stále ještě o cca 5% zaostávala za úrovní r (před krizí). Ceny ocelářských výrobků klesaly nepřetržitě od dubna r.2012, tendence k růstu se objevila až v závěru roku Růst pokračoval i po celý rok Tržby celkem v běžných cenách v ocelářském průmyslu v r.2013 meziročně klesly o 5,4%, přičemž však ještě v 1. pololetí roku 2013 byly meziročně nižší o 12%. V 2. pololetí a zejména v posledním čtvrtletí roku 2013 došlo k výraznému zvýšení dynamiky růstu hutní výroby. Tento pozitivní trend pokračoval i v 1.pololetí r.2014, kdy se tržby celkem meziročně zvýšily o 7,5%. Za celý minulý rok (2014) se tržby meziročně zvýšily o 5%, přičemž nižší růst 2. pololetí byl dán vyšší srovnávací základnou. Tržby z průmyslové činnosti se ve stejném období zvýšily o 5,5%. Ještě výrazněji vzrostly tržby z přímého vývozu (+6,4)%. Pokles tržeb a zakázek, který akceleroval zejména v prvé polovině roku 2009 a znovu v závěru r. 2012, měl svůj dopad v oblasti produktivity práce a vyžádal si v minulých letech postupně i odpovídající redukci v oblasti zaměstnanosti. V r klesl průměrný evidenční počet pracovníků (bez agenturních pracovníků) meziročně o 6,5 %, v r došlo ke snížení o 5% a v roce 2012 o dalších 7,3%. Ani rok 2013 nebyl v tomto směru výjimkou, když se počet pracovníků znovu meziročně snížil o 3,6%. Snížení zaměstnanosti bylo fakticky vyšší, neboť v uplynulých letech (zejména v r. 2011) došlo i k výraznému snížení zaměstnávání agenturních pracovníků. V roce 2014 ocelářský průmysl zaměstnával v průměru pracovníků ve stálém pracovním poměru, a dále 1004 agenturních pracovníků. Po delším období se počet pracovníků zvýšil o 2,1% meziročně, ještě výrazněji vzrostl počet pracovníků najímaných prostřednictvím pracovních agentur (+5,3)%. Průměrné výdělky vzrostly v ocelářském průmyslu v r.2014 nominálně o 1,8%, což bylo méně než činil meziroční růst nominální průměrné mzdy v průmyslu ČR celkem (+2,4%). I tento růst (+1.8%) znamenal vzhledem k nízké inflaci (+0,4%) růst reálných výdělků. Ve vztahu k stejnému období minulého roku se v r zvýšila produktivita práce z tržeb v b.c. meziročně o 2,9%. To odpovídá většímu růstu tržeb, v porovnání se zvýšením zaměstnanosti. Meziroční růst tržeb a produktivity práce se projevil i v růstu přidané hodnoty (+41,3%). Násobně vyšší byly v meziročním porovnání i ukazatele zisku. Celkový účetní hospodářský výsledek byl však z poloviny ovlivněn způsobem financování a finanční restrukturalizací společnosti Pilsen Steel, a.s. (konsolidace prostřednictvím společnosti Pilsen Toll). Vykázaný hospodářský výsledek výrazně pozitivně ovlivnil i ukazatele rentability. Například rentabilita tržeb dosáhla hodnoty 10% a rentabilita vlastního kapitálu hodnoty 13,1%. I v případě nezapočítání výsledku společnosti Pilsen Steel, by rentabilita tržeb činila 4,7% a rentabilita vl.kapitálu 6,6%. Důvodem je však zároveň i velmi nízká srovnávací základna loňského roku. V porovnání se srovnatelným obdobím došlo dále k významným úsporám materiálových, mzdových i ostatních nákladů o čemž svědčí i pozitivní vývoj ukazatelů nákladovosti. Celková zadluženost aktiv klesla meziročně o 14%. Podíl cizích a vlastních zdrojů dosáhl k hodnoty 43,3%. Přijaté krátkodobé úvěry meziročně klesly o 14%. Výrazněji klesly i úvěry celkem (o téměř 20%), což se odrazilo i v poklesu dlouhodobé zadluženosti meziročně o 13,2%. V této oblasti však existují mezi jednotlivými společnostmi významné rozdíly. Ukazatel běžné likvidity se meziročně zvýšil o 56,2% a dosáhl k hodnoty 163,4%, což souvisí především s výraznějším růstem krátkodobých pohledávek v porovnání 5

6 s krátkodobými závazky. Poměr závazků k pohledávkám činil k % a meziročně klesl o 34%. V průměru se prodloužila splatnost pohledávek, naopak snížila se doba obratu závazků. I na tomto výsledku se podílejí jednotlivé společnosti rozdílně. Doba obratu zásob se k datu v meziročním srovnání zvýšila o 7,6%, což představovalo prodloužení doby obratu zásob o 5 dní. Zásoby celkem se meziročně zvýšily o 12,8%. Ostatní ukazatele aktivity se vyvíjely ve vazbě na uvedený meziroční růst tržeb, růst zásob a pohledávek. Nedostatek zakázek si v uplynulých letech vynutil odstavování výrobních kapacit a snižování mezd ať již cestou zkracování pracovního týdne, či snižování počtu pracovníků. Míra využití kapacit v celém technologickém řetězci v průběhu období klesala, to samé platilo i o produktivitě práce. V tomto smyslu znamenal r.2013 pozitivní obrat, který pokračoval i v minulém roce. Mzdová náročnost při meziročním růstu výroby a tržeb v r.2014 meziročně dále klesla o 1,8%, přičemž materiálová náročnost poklesla o 9,9%. Ke konci r.2014 je finanční kondice většiny společností i nadále na úrovni zajišťující jejich bezproblémové fungování. To se projevilo i z hlediska hodnocení pomocí tzv. ukazatelů životaschopnosti, které se poměrně výrazně zlepšily, i když z části vlivem finanční restrukturalizace společnosti Pilsen Steel. Kritéria životaschopnosti vč." price squeeze" kritéria skut. (1-6) 2013 skut. (1-12) 2013 skut. (1-6) 2014 skut. (1-12) 2014 limit hrubá marže 3,1 1,8 7,3 6,1 >10,0 EBIT/obrat -1,8-2,7 1,5 6,3 >1,5 úroveň odpisů 6,7 6,6 6,6 6,6 >5,0 podíl fin.nákladů 3,5 3,5 3,6 3,6 >3,5 údaje v %. Díky růstu výroby, tržeb i produktivity práce vychází srovnání s r.2013 ve většině ukazatelů příznivěji. V průběhu sledovaného období se postupně zvyšoval objem kontrahovaných zakázek což vedlo ke zlepšování ukazatelů rentability a produktivity práce. V průběhu roku některé podniky aplikovaly celou řadu úsporných opatření přechodných odstávek kapacit, opatření v oblasti mezd, rekvalifikací apod. To v souhrnu vedlo k udržení kmenové zaměstnanosti a k produktivity práce při růstu výroby. Většina společnosti hospodařila se ziskem. V průběhu 2.pololetí uplynulého roku se zvýšily kontrahované zakázky i od tuzemských společností a zvrátil se tak trend, a již neplatí, že oživení je především záležitostí zahraničních zakázek. K tomu přispěl i pozitivní vývoj v oblasti stavebnictví (státní zakázky) a spotřebitelské poptávky, po letech útlumu /Ing.Svoboda Pozn.: zahrnuté organizace Hutní organizace ČR TŽ, ArcelorMittal Ostrava (AM Ostrava), AMTP Karviná, EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, ŽDB Drátovna, AM FM, Železárny Veselí, PILSEN STEEL, ŽVŠ Hutní organizace SR ŽP Ostatní organizace ČR Ferona, ŽĎAS,VUHŽ 6

7 Přehled zákl. ukazatelů Ocelářského průmyslu ČR v r.2014 Ukazatel, tis.kč Skut Skut Sk.14:Sk.13 tržby z průmyslové činnosti ,5 z toho: přímý vývoz ,4 přidaná hodnota ,3 mzdy celkem ,9 prům. ev. počet pracovniků ,1 prům. vydělek / měsíc - Kč ,8 prodej celkem ,0 Provozní hospodařský výsledek ,3 Učetní hospodářský výsledek ,9 Cash flow /uc.hv+odpisy/ ,5 Vlastní jmění ,3 Závazky, včetně úvěru ,6 Úvěry ,7 V tom krátkodobé úvěry ,0 Pohledávky celkem ,3 Zásoby ,8 7

8 Finanční analýza organizací k ČR hutní celkem Finanční úroveň % Likvidita % Rentabilita % / /13 HV* - zisk po zdanění /13 Celková zadluženost 30,6 35,6 86,0 Likvidita I /quick ratio/ 6,4 2,5 256,0 Rentabilita tržeb 10,0 1,4 714,3 (cizí zdroje/aktiva) (Fin.majetek/kr.záv.) (HV*/ tržby) Vlastní financování 69,4 64,4 107,8 Likvidita II /acid test/ 163,4 104,6 156,2 Rent.vl.kap. /ROE/ 13,1 1,8 727,8 (vl.jmění/pasiva) (Fin.maj.+kr.pohl./kr.zav.) (HV*/vl. jmění) Míra zadluženosti 43,3 54,7 79,2 Likvidita III /WCR/ 242,1 163,2 148,3 ROEBIT 15,2 3,2 475,0 (cizí / vl.zdroje) (Ob.aktiva /kr.záv.) (EBIT/vl. jmění) Úrokové krytí 3221,4 837,0 384,9 Celk.úvěr.zadl. 9,2 11,5 80,0 ROEBITD 19,3 7,7 250,6 ((HV+úroky)/úroky) (úvěry/vl.zdroje) (EBITD/vl. jmění) Úroková redukce zisku 96,9 88,1 110,0 Závazky/pohledávky 62,0 93,5 66,3 Rent. celk. kapitálu /ROA/ 9,1 1,2 ((HV)/HV+úroky) (HV* /aktiva) Ziskový účinek fin.páky 139,6 136,8 102,0 Pohledávky/aktiva 36,4 28,0 130,0 Hrubá marže 8,8 0,2 4400,0 (úr.redukce/vl.financování) 0,0 (prov.hv/prov. výnosy) Efekt.úvěrů 140,5 15,6 900,6 Překapitalizování 163,9 115,6 141,8 Mzdová náročnost 7,9 8,0 98,8 (HV*/ bank.úvěry) (vl.jmění/him+fin.inv.) (osob.nákl./prov. výnosy) Dlouhodobá zadluženost 5,9 6,8 86,8 Mater. Náročnost 61,6 69,1 89,1 (dl.pasiva/aktiva) (spotřeba mat./prov. Výnosy) Návratnost úvěrů /roky/ 0,5 1,9 26,3 Využití aktiv 205,2 145,6 140,9 (BÚ /(HV*+odpisy)) (tržby /stálá aktiva) Aktivita dny Vybavenost a prod.práce tis.kč/zam / /13 Doba obratu zásob ,6 Vybavenost 1983,9 2038,9 97,3 (zásoby*360/tržby) ( HIM / počet zam.) Doba obratu aktiv ,2 Produktivita práce 5693,5 5533,1 102,9 (aktiva*360/tržby) (tržby /pr. počet zam.) Splatnost pohledávek ,0 Prům.měs.výdělek 30,2 29,7 101,8 (kr.pohl. *360/tržby) (mzdy/pr.poč.zam.) Doba obratu záv ,3 Podíl zisku na prac. 644,3 129,7 496,8 (závazky*360/tržby) (HV/pr.poč.zam.) Obrat vl.kapitálu ,5 Náklady na prac. 6222,3 6608,6 94,2 (vl.kap.*360/tržby) (nákl./pr.poč.prac.) Ukazatele životaschopnosti v letech ( ) kritéria viability/rok skut bez p.s. skut vč. p.s. skut vč. p.s. skut vč. p.s. limit hrubá marže 8,1 0,5 1,8 6,1 >10,0 EBIT/obrat 11,8-4,7-2,7 6,3 >1,5 úroveň odpisů 3,2 6,7 6,6 6,6 >5,0 podíl fin.nákladů 0,4 3,6 3,5 3,6 >3,5 údaje v % Kritéria životaschopnosti vč." price squeeze" kritéria skut. (1-6) 2013 skut. (1-12) 2013 skut. (1-6) 2014 skut. (1-12) 2014 limit hrubá marže 3,1 1,8 7,3 6,1 >10,0 EBIT/obrat -1,8-2,7 1,5 6,3 >1,5 úroveň odpisů 6,7 6,6 6,6 6,6 >5,0 podíl fin.nákladů 3,5 3,5 3,6 3,6 >3,5 údaje v % 8