Predikce agrárního sektoru do roku 2010

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Predikce agrárního sektoru do roku 2010"

Transkript

1 Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha RNDr. Ivan Foltýn, CSc. a kolektiv VÚZE Predikce agrárního sektoru do roku 2010 (Výzkumná studie) Praha 2006

2 Studie vznikla v rámci institucionální podpory výzkumného záměru MZE Analýza a vyhodnocování možností trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova ČR v podmínkách EU a Evropského modelu zemědělství. Za obsah publikace odpovídají autoři: doc. Ing. Tomáš Doucha, CSc., RNDr. Ivan Foltýn, CSc. kapitola [1] doc. Ing. Tomáš Doucha, CSc. kapitola [2] Ing. Jana Krejsová subkapitola [3.1] Ing. Hana Strnadlová subkapitola [3.3] Václav Mottl subkapitola [3.2, 3.3] Ing. Iveta Bošková subkapitola [3.4] Ing. Miluše Abrahamová subkapitola [3.5, 3.6] Ing. Josefína Menzlová subkapitola [3.7] RNDr. Ivan Foltýn, CSc., Ing. Ida Zedníčková kapitola [4] JUDr. Ing. Josef Mezera, CSc., Ing. Václav Pokorný, RNDr. Pavel Froněk, CSc., Ing. Marie Putičová, CSc. kapitola [5] Ing. Olga Štiková kapitola [6] Celková redakce studie: RNDr. Ivan Foltýn, CSc., Ing. Ida Zedníčková Text neprošel jazykovou úpravou. Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha ISBN

3 OBSAH Úvod... 1 Vysvětlivky a použité zkratky Společné výchozí předpoklady predikcí vývoje agrárního sektoru Ekonomické predikce (expertní) vývoje zemědělství Obiloviny Olejniny Okopaniny Skot - mléko Skot hovězí maso Prasata vepřové maso Drůbež drůbeží maso Bilanční predikce (expertní) vývoje zemědělství Obiloviny Olejniny Okopaniny Skot - mléko Skot - hovězí maso Prasata vepřové maso Drůbež - drůbeží maso - vejce Modelové predikce vývoje zemědělství Modelové predikce obilovin (submodel OBILOVINY) Modelové predikce olejnin (submodel OLEJNINY) Modelové predikce okopanin (submodel OKOPANINY) Modelové predikce mléka a mléčných výrobků (submodel MLÉKO) Modelové predikce skotu (submodel SKOT) Modelové predikce prasat (submodel PRASATA) Modelové predikce drůbeže (submodel DRŮBEŽ) Predikce vývoje potravinářského průmyslu Expertní predikce oborové Modelové predikce oborové Modelové predikce vývoje pracovních sil a osobních nákladů Predikce vývoje spotřeby potravin Vývoj spotřeby potravin v období Expertní predikce spotřeby potravin Závěr Souhrn Summary Literatura... 75

4

5 Úvod Tato studie vznikla jako pokračování snah VÚZE o predikce (prognózy) vývoje českého zemědělství a na ně navazujících odvětví, zejména potravinářského průmyslu a spotřeby potravin [5, 8]. Pro predikční účely byly v této studii využity vybrané metody a postupy, které jsou vytvářeny v rámci výzkumného záměru VÚZE Analýza a vyhodnocování možností trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova ČR v podmínkách EU a Evropského modelu zemědělství [22] pro období Pro predikce byl vybrán střednědobý horizont , který je zejména pro české zemědělství významný z hlediska uplatňování pravidel SZP, která se v uvedeném období významně reformuje. Jedná se zejména o přechod ČR z varianty SAPS (Single Area Payment Scheme - zjednodušené platby na plochu) uplatňované od roku 2004 na systém SPS (Single Payment Scheme - zjednodušené platby na farmu) s platností od roku Predikce vývoje zemědělství jsou pojaty komoditně. To znamená, že se opírají o odvětvové pojetí zemědělství, které nezohledňuje podnikovou ani regionální strukturu, ale zaměřuje se na perspektivy vybraných (pro ČR významných) komodit českého zemědělství. Predikce vývoje potravinářského průmyslu jsou pojaty oborově, tj. v členění podle hlavních oborů potravinářské průmyslu (OKEČ ). Predikce spotřeby potravin se opírají o hlavní potravinové skupiny sledované ČSÚ a každoročně analyzované ve VÚZE. Uvedené predikce jsou v podstatě trojího druhu: Ekonomické predikce byly ve studii vytvořeny pouze pro zemědělství a opírají se o obecné makroekonomické předpoklady (vývoj HDP, inflace, směnných kurzů koruny vůči USD a ) a ekonomické perspektivy jednotlivých zemědělských komodit. Zohledňují očekávaný cenový vývoj na domácím trhu, v EU, příp. na světových trzích, dále vývoj nákladů a podpor, vycházejících z existujících i předpokládaných pravidel společné agrární politiky. Expertní predikce se opírají o statistické časové řady vybraných ukazatelů zemědělských komodit, potravinářských oborů i potravinových skupin. Modelové predikce zemědělství jsou založené na ekonometrickém modelu AG-MEMOD a opírají se o dlouhodobé časové řady jak obecných makroekonomických ukazatelů, tak komoditních ekonomických a bilančních ukazatelů. Modelové predikce potravinářského průmyslu se opírají o statistické metody (lineární a logaritmické trendy, regresní analýza, metoda ARIMA apod.). Na rozdíl od expertních predikcí, kde expert analyzuje a hledá souvislosti mezi vstupními údaji a možnými výstupy (nedefinované vztahy představující know-how experta), v modelových predikcích jsou formulovány matematické závislosti jedněch veličin na jiných, které pak ze skutečných údajů za minulé období odvodí jejich očekávané trendy do budoucnosti. Obecně lze konstatovat, že zatímco kvalita expertních predikcí závisí na utajeném know-how experta, který je částečně odhaluje ve svých důvodových komentářích, kvalita modelových predikcí závisí na výběru vztahů a vazeb a jejich co nejvěrnější ekonomickomatematické a matematicko-statistické interpretaci. Jednotlivé predikce, uváděné v této studii, jsou založeny na různých postupech, technikách, metodách a modelech, ale vycházejí z určitých společných makroekonomických a agrárně politických předpokladů. 1

6 V modelových predikcích se mj. používají různě složité matematické funkce, které predikují budoucí vývoj (trend) jednotlivých modelových ukazatelů na základě různě dlouhých časových řad základního období (v zemědělství , v potravinářském průmyslu , v oblasti spotřeby potravin ) jednoho nebo více ukazatelů, biologicky, ekonomicky, technologicky nebo jinak svázaných s predikovaným ukazatelem. Tyto funkce potom respektují všechny běžné i extrémní hodnoty daného ukazatele, které v minulém období skutečně existovaly a pomocí matematických postupů z nich vyvozují hodnoty budoucího období. Jsou tedy objektivně odvozené a na představách vnějších posuzovatelů relativně nezávislé. To znamená, že při užití takových funkcí model může dospět k predikčním hodnotám, které jsou pro experty málo přijatelné, zejména pokud se nepodílejí na tvorbě modelu. Tento problém nastává např. v modelových predikcích intenzity zemědělské produkce. Zatímco u hektarových výnosů většiny plodin se předpokládá jejich růst v důsledku působení vědecko-technického pokroku, matematický model vyvozuje i klesající trendy. Na druhé straně dojivost mléka predikovaná modelem vykazuje rychle rostoucí růst, který v rámci kvótované produkce způsobuje následný pokles stavů dojnic, přestože pro zachování rozměru zemědělství by byla alternativa nižšího růstu dojivosti a neklesajících stavů krav akceptovatelnější. Dílčím problémem jsou predikce vývoje zahraničního obchodu. Vstupem ČR na jednotný vnitřní trh EU se u řady komodit zásadním způsobem změnily podmínky, které až do vstupu vymezovaly vývozně dovozní možnosti českého agrárního sektoru. Model AG-MEMOD většinou vypočítává exporty jako bilanční přebytky, které by měly být vyvezeny mimo ČR. Model ovšem neřeší problém odbytu tj. za jakých podmínek je nebo není možné exportovatelné přebytky vyvézt do EU nebo do třetích zemí (za ceny EU nebo za ceny světové). Zatímco v expertních predikcích při problematickém odhadu exportu se upraví hodnoty vybraných bilančních ukazatelů (např. produkce nebo domácí spotřeba) a následně i export, modelové predikce podobné řešení neumožňují. Všechny bilanční ukazatele (a tedy i export) jsou modelem matematicky odvozené a nelze je tedy jednoduše opravit (pokud nezměníme celý model nebo jeho část). Předkládaná studie, která shrnuje některé z výsledků současného stavu řešení výzkumného záměru, je zaměřena především na interpretaci různých metod a modelů využívaných v ČR i v zahraničí k predikčním výpovědím a z tohoto základního zorného úhlu je třeba daný výstup posuzovat. 2

7 Vysvětlivky a použité zkratky AP ČR Agrární politika České republiky b. c. běžné ceny BSE bovinní spongiformní encefalopatie (nemoc šílených krav) CZV ceny zemědělských výrobců CPV ceny průmyslových výrobců ČSÚ Český statistický úřad EAFRD European Agricultural Fund for Rural Development (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) EK Evropská komise EU 10 státy přistoupivší do Evropské unie (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr, Malta) EU 15 Evropská unie po roce 1994 (Belgie, Dánsko, Německo, Španělsko, Francie, Velká Británie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Finsko, Švédsko) EU 25 Evropská unie od HRDP Horizontal Rural Development Plan (Horizontální plán rozvoje venkova KBTPM krávy bez tržní produkce mléka LFA Less Favoured Areas (méně příznivé oblasti) MJ měrná jednotka o. p. orná půda OECD Organization for Economic Cooperation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPP Producer Support Estimate- PSE (odhad produkčních podpor) PH přidaná hodnota SAPS Single Area Payment Scheme (zjednodušená přímá platba na plochu) SOM Sušené odtučněné mléko SOT společná organizace trhu SPM sušené plnotučné mléko SPS Single Payment Scheme (zjednodušené platby na farmu) SZIF Státní zemědělský intervenční fond SZP EU Společná zemědělská politika Evropské unie TTP trvalé travní porosty VV a S vlastní výrobky a služby WTO World Trade Organization (Světová obchodní organizace) z. p. zemědělská půda ž. hm. živá hmotnost 3

8 1 Společné výchozí předpoklady predikcí vývoje agrárního sektoru Mezi společné předpoklady pro predikce uváděné ve studii patří zejména: vývoj směnných kurzů Kč/USD a Kč/ ; vývoj HDP a inflace; vývoj cen zemědělských komodit v EU 25 a na světových trzích; aktuálně uplatňovaná agrární politika ČR. Tab. 1/01 - Společné předpoklady predikcí Ukazatel MJ Směnný kurz Kč/ 1) Kč 35,61 34,08 30,81 31,84 31,90 29,80 29,20 28,00 Směnný kurz /USD 2) Kč 1,02 1,02 1,02 0,89 0,81 0,77 0,77 0,77 CPI 3) index 1,028 1,019 1,025 1,023 Průměrná nominální mzda NH index 1,050 1,031 1,043 1,040 Náklady práce v zemědělství index 1,078 1,100 1,032 1,022 1,099 1,050 1,050 1,040 Náklady půdy/pachtovné index 1,536 1,042 1,074 1,126 1,100 1,100 1,100 Zemědělská půda tis. ha Výnos krmných plodin o. p. t/ha x Výnos TTP t/ha x Výnos ječmene t/ha x 3,97 3,67 3,76 4,97 4,37 3,97 3,97 Roční užitkovost - mléko l/ks x Podpory - RV Ostatní přímé podpory tis. Kč vápnění tis. Kč hnojení org. hnojivy tis. Kč zelená nafta tis. Kč provozní úvěry PGRLF tis. Kč daňové úlevy zemědělství tis. Kč TOZ tis. Kč závlahy tis. Kč kompenzace VN tis. Kč kompenzace majetkové újmy tis. Kč kompenzace sucho tis. Kč Celkem na z. p. Kč/ha Osivo pšenice Kč/ha Osivo řepky Kč/ha Kompenzace ozimů (řepka, pšenice) Kč/ha Půda v klidu Kč/ha o. p SAPS/SPS Kč/ha z. p Národní doplňkové platby Kč/ha o. p Podpory ŽV Nár. doplňkové platby - podpora skotu Kč/DJ x KBTPM - LFA Kč/ks x KBTPM - mimo LFA Kč/ks x KBTPM Kč/ks x Mléko - LFA Kč/l x 0,036 0,041 0,150 0,340 Mléko - mimo LFA Kč/l x 0,025 0,028 0,100 0,280 Odbyt skotu (46 mil. Kč) Kč/kg ž. hm. x 0,23 Jat. skot - dojnice - o. p. Kč/kg ž. hm. x 0,25 Jat. skot - dojnice - TTP Kč/kg ž. hm. x 3,58 4,39 Jat. skot - KBTPM - TTP Kč/kg ž. hm. x 14,48 19,00 Podpory krmiv LFA Kč/ha TTP x Mléko - o. p. Kč/dojnici x Mléko - TTP-LFA Kč/dojnici x Dojnice - jatečná produkce - o. p. Kč/kg ž. hm. x 4,21 2,04 3,41 7,60 9,56 10,12 13,91 Dojnice - jatečná produkce - TTP - LFA Kč/kg ž. hm. x 15,54 11,87 12,53 25,03 25,70 27,23 44,24 KBTPM - mimo LFA Kč/ks x KBTPM - LFA Kč/ks x Jatečná prasata Kč/kg ž. hm. x 0,41 0,22 0,35 0,59 0,85 0,99 1,36 Jatečná drůbež Kč/kg ž. hm. x 0,10 0,05 0,09 0,15 0,21 0,25 0,34 1) MF; 2010 odhad VÚZE. 2) OECD Agricultural Outlook , OECD ) MF; odhad VÚZE. 4

9 Vývoj na trhu komodit je výrazně ovlivňován opatřeními zemědělské politiky, zejména přímými podporami, platbami na TTP v LFA, limity koncentrace zvířat a opatřeními v agrárním obchodu. Dále je popsána situace v uvedených oblastech podpor do roku 2004 a předpokládaný vývoj pro období do roku Přímé platby Do roku 2003: Přímé komoditní podpory v ČR se přibližovaly pojetí v EU, avšak na nižší úrovni a s českými parametry. Navíc byly uplatňovány některé plošné podpory, které výrazně ovlivňovaly ekonomiku výroby všech komodit, např. zelená nafta a zejména různé kompenzace (za sucho, povodně, škůdce apod.). Období : Přímé platby EU ve formě plně decouplovaného systému SAPS a couplovaného systému národních doplňkových plateb podle přístupové smlouvy. Předpokládá se, že budou i nadále vypláceny některé národní podpory (state-aid), např. zelená nafta. V souhrnu přímé podpory působí v praxi stále jako couplované, tj. jako podpory stimulující zemědělce k vyšší produkci komodit, pokud se na ně váží národní doplňkové platby (zejména obiloviny, olejniny a chov přežvýkavců na mléko i maso). Přímé platby jsou podmíněny dodržováním Zásad správné zemědělské praxe, které jsou však relativně měkké a měly by být vynutitelné již stávající legislativou (např. ve vztahu ke kvalitě vod, animal welfare ad.). Po roce 2008: Předpokládá se přechod na systém jednotných plateb na farmu SPS, který lze zjednodušeně simulovat jako plně decouplovaný systém jednotných plateb na veškerou nárokovatelnou zemědělskou půdu ČR. Přímé platby jsou podmíněny dodržováním podmínek cross compliance (19 směrnic a nařízení EU ve vztahu k životnímu prostředí, animal welfare, bezpečnosti potravin ad.). V celém období jsou uplatňovány produkční kvóty na mléko a cukr podle přístupové smlouvy. Platby znevýhodněným oblastem (LFA) Do roku 2003: Platby za tzv. ošetřování krajiny, pouze na TTP. Období : Platby LFA v rámci HRDP. Na téměř 50 % nárokovatelné zemědělské půdy ČR získávají zemědělci dodatečné platby ve výši kolem Kč/ha (podle typu LFA), avšak pouze na TTP a při dodržení minimálních a maximálních limitů koncentrace přežvýkavců. Ve svých důsledcích jde o mimořádně vysokou podporu vstupů (krmiv) do chovu přežvýkavců (tedy o couplované platby), resp. o stimulaci k převodu orné půdy na TTP. Po roce 2006: Předpokládá se kontinuita plateb LFA v rámci nově ustanoveného fondu rozvoje venkova (EAFRD). Tato kontinuita však může být narušena: redefinováním oblastí LFA (s možným snížením podílu těchto oblastí); degresivitou plateb ve vztahu k velikosti podniků; vázaností plateb LFA na maximální podíl orné půdy; zvýšením dolního limitu koncentrace zvířat na 1 ha krmných plodin. 5

10 Tab. 1/02 - Přímé podpory a platby LFA Druh podpory Ø ) ) mil. Kč Přímé podpory z toho kompenzace Platby LFA Celkem index (Ø = 100) Přímé podpory 100,00 204,42 228,24 352,03 - z toho kompenzace 100,00 1,17 0,00 0,00 Platby LFA 100,00 159,63 241,90 254,01 Celkem 100,00 196,02 230,80 333,63 1) Odhad. 2) Predikce. Pramen: Databáze zemědělské politiky VÚZE, vlastní odhady. Ochrana trhu Podpora tržních cen Do roku 2003: Ochrana trhu ČR v rámci závazků vůči WTO a v rámci bilaterálních i multilaterálních obchodních dohod ČR se zahraničními subjekty (EU, CEFTA atd.). Období : Vstup ČR do jednotného vnitřního trhu EU 25 a ochrana trhu ČR vůči třetím zemím v rámci EU (v průměru 2-2,5krát vyšší než před vstupem). Po roce 2006: Pokračování situace z předchozího období, avšak s možným promítnutím výsledků jednání WTO (prosinec 2005) o postupném snižování ochrany trhu EU do roku 2013 v průměru za všechny komodity o 46,5 % proti současnosti. Do roku 2003: Intervenční systémy SZIF (mléko, obilí a další komodity). Období : Společné organizace trhu a intervenční systémy EU, včetně produkčních kvót pro mléko a cukr. Po roce 2006: Reforma SOT pro cukr (např. výrazné snížení administrativních cen cukru a cukrovky). Možné důsledky jednání WTO (prosinec 2005) o postupném odbourání veškerých vývozních subvencí do roku Ochrana trhu spolu s větší částí podpory tržních cen představuje tzv. neviditelnou část komoditních podpor, kterou hradí spotřebitelé. V ukazateli OPP podle metodiky OECD reprezentují tyto podpory v EU 15 i v ČR kolem % celkových podpor komodit. Předpokládaný vývoj přímých plateb a plateb LFA v období v procentickém vyjádření ve vztahu k 100% úrovni přímých plateb EU 15 a v přepočtu na 1 ha z. p. ukazují grafy 1 a 2 (bez národních podpor typu zelená nafta apod.). 6

11 Graf 1 - Předpokládaný vývoj přímých plateb a plateb LFA (% EU-15) % EU SAPS TOP-UP LFA Graf 2 - Předpokládaný vývoj přímých plateb a plateb LFA (Kč/ha) Kč/ha 4000 SAPS TOP-UP LFA Ceny práce a půdy v zemědělství Vývoj ceny práce v zemědělství: S přihlédnutím k podstatně vyšší úrovni příjmů farem po vstupu do EU (resp. hrubé či čisté přidané hodnoty na pracovníka) se přepokládá zhruba 5% roční růst ceny práce v zemědělství ČR. 7

12 Vývoj ceny půdy (pachtovného): Dosavadní trh půdy a cen nájemného v ČR není z více příčin elastický (ve vztahu k důchodové situaci/příjmům farem z 1 ha). V rozvinutém/pružném trhu půdy EU 15 je podle analytických studií OECD minimálně 50 % přímých plateb transferováno vlastníkům půdy. Po roce 2005 se předpokládá zvýšení elasticity na trhu půdy v ČR a růst nájemného o zhruba 10 % ročně. Ceny agrárních výrobků a další předpoklady na agrárním trhu Po roce 2004 se předpokládá postupné sbližování cen zemědělských výrobců ČR a EU 25. Pro období jsou ceny predikované OECD pro EU 25 [16] shodné s cenami v ČR (zjednodušující předpoklad). Obchod ČR se zeměmi EU 25 (tzv. intraobchod) je v bilancích ČR chápán jako dovoz, resp. vývoz. Není přitom uvažován vliv případného vstupu Rumunska a Bulharska na jednotný trh EU. Využití zemědělských výrobků (obiloviny, olejniny) pro nepotravinářské účely je spojeno s obecnými riziky: dovoz zpracovaných výrobků z třetích zemí (např. bioetanolu z Brazílie); produkce směsí do biopaliv v ČR z (levnějších) surovin z jiných zemí EU (Maďarsko, Polsko); produkce bioetanolu z jiných levnějších surovin a odpadů; konkurenceschopnost vůči fosilním zdrojům energie; příležitostí pro zemědělství ČR může být naopak vývoz surovin (obilovin, olejnin) pro výrobu MEŘO či bioetanolu v sousedních zemích EU (SRN). Použité ekonomické indikátory Pro hodnocení ekonomické situace jednotlivých komodit byly použity následující ukazatele: Nákladová rentabilita: Poměr CZV k jednotkovým nákladům výroby. Jde o ukazatel indikující čistou efektivnost produkce dané komodity. Souhrnná rentabilita: Poměr CZV zvýšené o veškeré přímé podpory vztažené na jednotku produkce k jednotkovým nákladům výroby (u komodit živočišné výroby sníženým o podpory vlastní krmivové základny). V tomto pojetí jde o ukazatel indikující životaschopnost/udržitelnost producentů dané komodity. Odhad produkčních podpor (OPP) podle metodiky OECD: Poměr podpor daňových poplatníků a spotřebitelů k příjmům dané komodity z trhu a přímým podporám. Ukazatel indikuje závislost dané komodity na veškerých podporách a tím nepřímo i její konkurenceschopnost ve vztahu ke světovému trhu. Pro ČR je tento ukazatel kalkulován jen do roku 2003, po vstupu do EU je kalkulován pro EU 25. Údaje o nákladech se opírají o databázi VÚZE z každoročního výběrového šetření nákladů v zemědělských podnicích. Použité náklady výroby reprezentují průměrný podnik ze souboru podniků v šetřeních, nejsou uvažovány další statistické charakteristiky (zejména směrodatné odchylky a rozložení četností). 8

13 2 Ekonomické predikce (expertní) vývoje zemědělství 2.1 Obiloviny Pšenice - ekonomické a tržní podmínky pro potravinářské obilí Příznivým vývojem počasí a působením přímých plateb se v roce 2004/05 produkce pšenice v EU výrazně zvýšila. Trh EU celkem se dostal do obtížné situace jednak v důsledku značné nadprodukce, jednak vlivem působení intervenčního systému v nových členských státech. V ČR dosahuje ukazatel Stock-To-Use 1 (STU) hodnoty %; podobně je tomu v okolních zemích EU. Pokračování této tendence, která ovlivňuje CZV, lze očekávat i v dalších 2-3 letech. Značná část produkce je a zřejmě i dále bude využívána pro krmné účely a postupně (i přes zmíněná rizika) také pro nepotravinářské užití (bioetanol). Po roce 2005/06 lze očekávat mírné zlepšení situace na trhu EU v důsledku působení řady dalších faktorů (postupné zavádění decouplovaných přímých plateb v EU 15 včetně povinného 10% uvádění půdy do klidu, zvýšení poptávky a odbytu do třetích zemí). Ekonomika výroby pšenice (tab. 2/01) byla v ČR v minulosti v průměru příznivá. Nákladová rentabilita se s výjimkou extrémního roku 2003/04 pohybovala nad hodnotou 1,00. Do roku 2010 se však předpokládá její pokles až na hodnotu 0,86. Souhrnná rentabilita je stabilně příznivá a může tomu tak být i do budoucnosti (predikovaná hodnota nad 1,2). Tato rentabilita stimuluje zemědělce ČR ke zvyšování produkce (přes možné dopady ve snižování CZV). Další problémy mohou nastat s odbytem při výrazném snížení vývozních subvencí na základě posledních ujednání v rámci WTO. Dosavadní konkurenceschopnost výroby pšenice v ČR nepřímo odráží i ukazatel OPP. V ČR se hodnota tohoto ukazatele do roku 2003 pohybovala kolem nuly (zatímco v EU 15 mezi %). V některých letech byl hodnota ukazatele dokonce záporná (zejména v důsledku administrativního omezování vývozu, tzn. že spotřebitelé byli dotováni zemědělci). Odbyt produkce, při očekávané stagnaci či dokonce snižování domácí poptávky, bude garantován z větší části intervenčním systémem EU. Využití pšenice (potenciálně až 300 tis. t) pro nepotravinářské účely (výrobu bioetanolu) je významnou, nicméně značně nejistou příležitostí vzhledem ke zmiňovaným rizikům (zejména dovozy bioetanolu z třetích zemí). Ve střednědobé perspektivě lze v důsledku připravovaných opatření WTO očekávat snižování přímých podpor i intervenčních cen a tím i pokles současné vysoce příznivé souhrnné rentability a tedy i pokles konkurenceschopnosti českých producentů pšenice. Tento pokles, pokud nebude příliš radikální, by však neměl průměrného producenta ČR ohrozit. 1 Poměr konečných zásob k domácí spotřebě v daném marketingovém/kalendářním roce. 9

14 Tab. 2/01 - Pšenice Ukazatel Ø 2000/ / / /06 1) 2009/10 2) 2002/03 Náklady, podpory, ceny Vedlejší výrobky (Kč/ha) Jednotkové náklady (Kč/ha) Jednotkové náklady (Kč/t) Podpory (Kč/ha) CZV ČR (Kč/t) CZV EU (Kč/t) Celní tarif ČR (%) 21,2 21,2 Celní tarif EU (%) 115,8 127,4 119,0 119,0 Souhrnné ekonomické ukazatele OPP ČR (%) -2 2 OPP EU (%) Nákladová rentabilita 1,10 0,92 1,36 0,95 0,86 Souhrnná rentabilita 1,19 1,13 1,60 1,24 1,25 1) Odhad. 2) Predikce. Ječmen - ekonomické a tržní podmínky pro krmné obilí Podobně jako u pšenice se v důsledku příznivého vývoje počasí a působení přímých plateb v roce 2004/05 produkce ječmene v EU výrazně zvýšila. V ČR dosahuje ukazatel STU hodnoty kolem 30 %. Pokračování této tendence, která ovlivňuje CZV, lze očekávat i v dalších 3-4 letech. Evropská komise predikuje pomalejší přizpůsobení trhu než u pšenice (s růstem zásob ještě v roce 2009). Značná část produkce je a zřejmě i bude využívána pro krmné účely. Na trhu krmných obilovin se však ječmen bude střetávat s tvrdší konkurencí ostatních obilovin (krmné pšenice, kukuřice a tritikale). Po roce 2005/06 lze očekávat zmírňování nerovnovážné situace na trhu EU v důsledku působení řady faktorů (postupné zavádění decouplovaných přímých plateb v EU 15 včetně povinného 10% uvádění půdy do klidu). Po roce 2010 lze očekávat i příznivé dopady v důsledku očekávaného zvyšování cen pšenice. Ekonomika výroby ječmene (tab. 2/02) v ČR byla v dlouhodobém průměru příznivá. Nákladová rentabilita se pohybovala nad hodnotou 1,00, avšak ve výhledu do roku 2010 klesá (0,84). Souhrnná rentabilita je stabilně příznivá jak v minulosti, tak i ve střednědobém výhledu (s predikovanou hodnotou kolem 1,3). Tato rentabilita by mohla dále stimulovat zemědělce ČR ke zvyšování ploch a produkce ječmene. Konkurenceschopnost výrobců ječmene ČR je dostatečná ve vztahu ke stávajícím i predikovaným světovým cenám a měla by být postačující i vůči očekávaným cenám EU. Podobně jako u pšenice za předpokládaného růstu nákladů predikce signalizují klesající míru konkurenceschopnosti průměrných výrobců ČR na obou trzích 2. 2 Souhrnná rentabilita a konkurenceschopnost při budoucím možném poklesu přímých podpor (např. o 50 %) a intervenčních cen (např. o 20 %) již může být pro průměrné výrobce nedostatečná k jejich udržení na trhu. 10

15 Dosavadní konkurenceschopnost výroby ječmene v ČR odráží i ukazatel OPP. V ČR hodnota tohoto ukazatele byla v období dokonce záporná (v EU 15 kladná kolem 50 %), tzn. spotřebitelé byli dotováni zemědělci. Odbyt produkce, při očekávané stagnaci či dokonce snižování domácí poptávky, bude garantován z větší části intervenčním systémem EU. Ve střednědobé perspektivě lze v důsledku zamýšlených opatření WTO očekávat snižování přímých podpor i intervenčních cen a tím i pokles současné souhrnné rentability a konkurenceschopnosti českých producentů. Tento pokles, pokud bude radikální, může ohrozit průměrného producenta ČR. Tab. 2/02 - Ječmen Ukazatel Ø 2000/ / / /06 1) 2009/10 2) 2002/03 Náklady, podpory, ceny Vedlejší výrobky (Kč/ha) Jednotkové náklady (Kč/ha) Jednotkové náklady (Kč/t) Podpory (Kč/ha) CZV ČR (Kč/t) CZV EU (Kč/t) Celní tarif ČR (%) Celní tarif EU (%) 95,9 89,2 77,5 77,5 Souhrnné ekonomické ukazatele OPP ČR (%) OPP EU (%) Nákladová rentabilita 1,10 1,02 1,34 0,97 0,84 Souhrnná rentabilita 1,21 1,15 1,62 1,31 1,29 1) Odhad. 2) Predikce. 2.2 Olejniny Řepka olejná - ekonomické a tržní podmínky pro olejniny Rostoucí světová poptávka po olejninách (zejména po rostlinném oleji) vytváří dobré podmínky trhu. EU je však čistým dovozcem olejnin a produktů z olejnin a vývoj trhu bude závislý na vývoji směnného kurzu /USD. Roste poptávka po řepce jako suroviny pro výrobu metylesteru (MEŘO). Předpokládá se, že cca 40 % produkce řepky v EU se zpracovává na výrobu MEŘO a tento podíl v budoucnosti může růst. V EU 15 bude využita pro tyto účely i půda uváděná do klidu, avšak s limity, které vyplývají z dohody Blair House s USA. Ceny řepky pro potravinářské i nepotravinářské užití se sbližují. Nutno však přihlížet i k rizikům a příležitostem pro nepotravinářské užití řepky (viz kap. 1). Ekonomika výroby řepky (tab. 2/03) v ČR byla v dlouhodobém průměru příznivá. Nákladová rentabilita průměrných výrobců se pohybuje na hraně efektivnosti, avšak ve výhledu do roku 2010 klesá k hodnotě 0,64. Souhrnná rentabilita je příznivější (hodnoty s výjimkou roku 2003/04 mírně nad 1,00), přesto však 11

16 i u tohoto ukazatele je pro rok 2009/10 je predikována hodnota 0,95, a tedy výhledově neefektivnost této komodity. Konkurenceschopnost průměrných výrobců řepky ČR je dobrá ve vztahu k cenám EU a postačující ve vztahu ke světovým cenám. O míře konkurenceschopnosti pěstitelů řepky v ČR zejména vůči státům EU 15 vypovídá i hodnota ukazatele OPP (v roce 2003/04 v ČR 6 % proti 39 % v EU 15). Odbyt produkce by neměl být problémem. Využití % produkce řepky pro nepotravinářské účely (výrobu MEŘO) je významnou příležitostí, která však může narazit na riziko zvýšených dovozů řepky či MEŘO z jiných zemí (ze zemí EU či z třetích zemí). Ve střednědobé perspektivě lze v důsledku zamýšlených opatření WTO očekávat snižování objemu přímých podpor. Tento pokles může výhledově průměrného producenta ČR ohrozit. Tab. 2/03 - Řepka Ukazatel Ø 2000/ / / /06 1) 2009/10 2) 2002/03 Náklady, podpory, ceny Vedlejší výrobky (Kč/ha) Jednotkové náklady (Kč/ha) Jednotkové náklady (Kč/t) Podpory (Kč/ha) CZV ČR (Kč/t) Cena EU (Kč/t) 3) Celní tarif ČR (%) 60,0 60,0 Celní tarif EU (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Souhrnné ekonomické ukazatele OPP ČR (%) -1 6 OPP EU (%) Nákladová rentabilita 1,03 0,67 1,10 0,86 0,64 Souhrnná rentabilita 1,12 0,84 1,30 1,10 0,95 1) Odhad. 2) Predikce. 3) Importní cena řepky, c.i.f. Hamburg. 2.3 Okopaniny Cukrovka/cukr - ekonomické a tržní podmínky Trh EU je silně regulovaný a spočívá na národních produkčních kvótách. Pro ČR bylo v roce 2004 vymezeno 441,21 tis. t na kvótu A a 13,65 tis. t na kvótu B. K skončí platnost současné SOT s cukrem EU a začne platit reformovaný systém. Minimální cena cukrovky se má během 4 let snížit ze současných 46 /t na zhruba 26 /t při uplatnění kompenzačních plateb. ČR však byla dána možnost nakoupit dodatečnou kvótu ve výši 20,07 tis. t z kvóty C cukru za cenu 730 /t. Celková kvóta cukru pro ČR by se tak mohla zvýšit na přibližně 475 tis. t. Další výhled pro výrobce cukru a tím i pěstitelů cukrovky v ČR je však zásadně ovlivňován rozhodnutími majitelů cukrovarů, kteří budou další výrobu v ČR 12

17 v nových ekonomických podmínkách zvažovat. Vzhledem k významnému zastoupení zahraničního kapitálu v tomto odvětví nelze vyloučit (kompenzované) ukončení činnosti některých cukrovarů, zejména u těch výrobců, kteří v předchozím období minimálně investovali. V úvahu připadá i konverze cukrovarů na výrobu bioetanolu. Ekonomickým tlakům budou v prvé řadě vystaveny malé cukrovary. Celková kvóta subjektů, u kterých lze očekávat ukončení činnosti, by mohla přesáhnout i 200 tis. t. Odkoupení kvót jinými subjekty v ČR, včetně pěstiteli cukrovky, je sice možné, avšak velmi nákladné (200 tis. t představuje asi 150 tis. ). Vzhledem ke skutečnosti, že cena cukru se po reformě sníží bez kompenzací, lze očekávat tvrdý tlak zpracovatelů na pěstitele k pokrytí větší části dopravních a jiných nákladů. Cukrovka/cukr patří v EU i v ČR k nejvíce podporovaným komoditám. Ukazatel OPP se pohybuje kolem 60 % (v ČR do vstupu téměř 50 %). V důsledku platného systému podpor je výroba cukrovky v ČR vysoce rentabilní. Rentabilita se zvýšila zejména po vstupu do EU, který byl doprovázen výrazným zvýšením CZV. I přes omezené přímé podpory se nákladová i souhrnná rentabilita pohybuje i u průměrných výrobců kolem 1,6. Konkurenceschopnost této komodity vůči světovým cenám je však stejně jako v jiných zemích EU velmi nízká a celý systém EU je funkční pouze při vysoké celní ochraně vůči třetím zemím. Se zahájením reformy tohoto systému v 2. polovině roku 2006 lze očekávat výrazné snížení nákladové i souhrnné rentability (tab. 2/04). Při očekávaném růstu nákladů by byl průměrný producent cukrovky ČR v roce 2009/10 ztrátový, a to i při uplatnění podpor SPS (pokud by neobdržel kompenzaci cílenou přímo na pěstování cukrovky). Konkurenceschopnost průměrného českého producenta by výrazně poklesla i na trhu EU. Producenty cukrovky čeká po realizaci reformy SOT s cukrem obtížné období, neboť budou více závislí na rozhodování zpracovatelů o zachování, zrušení či konverzi výroby. Rozhodování výrobců bude také záviset na způsobu alokace kompenzačních plateb. V každém případě se čeští producenti budou muset přizpůsobit zcela jiným nákladovým relacím (ze současných zhruba Kč/t na zhruba 750 Kč/t 3 ). Je zřejmé, že řada současných podprůměrně efektivních pěstitelů tento tlak vyřeší tím, že přestane cukrovku pěstovat. Tento tlak však může být přechodně zmírněn předpokládanými kompenzačními platbami v rámci reformy SOT s cukrem EU. Při snižování celní ochrany na základě jednání WTO lze přepokládat, že EU prosadí zařazení cukru do tzv. citlivých komodit s nižším poklesem celní ochrany a s možným uplatněním zvláštních ochranných opatření (Special Safeguard Clause). 3 Cena cukru na světovém trhu a odtud i cukrovky na domácím trhu se však může větší liberalizací světového obchodu mírně zvýšit. 13

18 Tab. 2/04 - Cukrovka Ukazatel Ø 2000/ / / /06 1) 2009/10 2) 2002/03 Náklady, podpory, ceny Vedlejší výrobky (Kč/ha) Jednotkové náklady (Kč/ha) Jednotkové náklady (Kč/t) Podpory (Kč/ha) CZV ČR (Kč/t) 3) CZV EU (Kč/t) Celní tarif ČR (%) 141,3 141,3 Celní tarif EU (%) 195,8 217,9 187,5 187,5 Souhrnné ekonomické ukazatele OPP ČR (%) OPP EU (%) Nákladová rentabilita 1,22 0,99 1,49 1,51 0,79 Souhrnná rentabilita 1,26 1,03 1,58 1,57 0,93 1) Odhad. 2) Predikce. 3) Z výběrového šetření nákladů, VÚZE. 2.4 Skot - mléko Mléko kravské - ekonomické a tržní podmínky Mléko patří v EU mezi komodity, pro které se v rámci SOT s mlékem uplatňují národní a z nich odvozené individuální produkční kvóty. ČR měla pro rok 2005 přidělenou kvótu ve výši tis. t mléka. Platnost systému produkčních kvót je v EU zatím garantována až do roku 2014/15. V současnosti probíhá reforma SOT s mlékem (do roku 2007/08), která spočívá ve snižování intervenčních cen SOM a másla a v postupném omezováním subvencí na vývoz přebytků vybraných potravinářských výrobků (sušená mléka, máslo, sýry). Pokles intervenčních cen (až o 25 % koncem reformního období) je kompenzován (až do výše 35,50 /100 kg kvóty koncem reformního období); v ČR jsou však tyto kompenzace zahrnuty do souhrnných plateb SAPS, tzn. nejsou alokovány jenom producentům mléka. Individuální produkční kvóty jako nástroj k částečnému vyrovnání nabídky a poptávky na trhu EU a k umožnění výroby mléka i v méně příznivých regionech limitují další zvyšování produkce u podniků zaměřených na intenzivní výrobu mléka. Po vstupu do EU dochází k vývozům suroviny do zahraničí (zejména do Německa) a naopak k dovozům mléka (především z Polska a Slovenska) vlivem vzniku nových cenových relací na trhu s mlékem a rozšíření zóny bezcelního přístupu ke kvótované surovině. Daná situace aktuálně ohrožuje domácí zpracovatele mléka. I když lze očekávat postupné sbližování cenových úrovní mléka v regionu střední Evropy, rozhodující pro další vývoj trhu v tomto prostoru budou zřejmě dopravní náklady a úroveň efektivnosti zpracovatelů. Celková úroveň CZV by však měla v návaznosti na probíhající reformu klesat, nominálně až pod hranici 8 Kč/l ke konci předikovaného období. 14

19 Mléko patří v EU i ČR mezi výrazně podporované komodity. Hodnota ukazatele OPP v obou regionech se pohybovala kolem % (tab. 2/05). Bez podpor je výroba mléka v ČR v průměru mírně rentabilní, avšak nákladová rentabilita může výhledově při uplatnění reformy SZP EU s poklesem cen a růstem nákladů klesat. Souhrnná rentabilita (včetně podpor do vlastní krmivové základny) je však v průměru vysoká, zejména u výroby mléka v oblastech s převahou krmných ploch na TTP a v LFA (s hodnotami kolem 1,4-1,5 proti zhruba 1,2 u producentů s krmivovou základnou na orné půdě). Po zavedení systému SPS v důsledku rozpuštění podpor na celkový rozsah nárokovatelné zemědělské půdy může dojít u podniků s krmivovou základnou na orné půdě ke značnému poklesu souhrnné rentability. Konkurenceschopnost výroby mléka v ČR vůči světovým cenám je tak jako u výrobců ostatních zemí EU velmi nízká (světové ceny se odvíjejí od cenové úrovně producentů mléka v Oceánii, která se pohybuje kolem 5-6 Kč/l). Objem produkce je udržován tržním řádem a vysokou ochranou jednotného trhu vůči dovozům ze třetích zemí. Vůči ceně EU je konkurenceschopnost českých producentů dosud postačující, při předpokládaném růstu nákladů a poklesu CZV však může dojít k jejímu zhoršení. Výroba mléka v ČR se zřejmě i nadále udrží v rozměru, který je dán národní kvótou. Lze očekávat další restrukturalizaci ve smyslu převodu části produkce do oblastí LFA s vyšší výtěžností podpor na plochu pro vlastní krmivovou základnu (jestliže budou platby LFA zachovány na predikované úrovni). Na základě jednání WTO lze očekávat tlak na snížení ochrany trhu EU, což by se mohlo projevit v dalším snižování CZV EU. EU však zřejmě prosadí zařazení mléka do tzv. citlivých komodit s nižším poklesem celní ochrany a s možným uplatněním zvláštních ochranných opatření (Special Safeguard Clause). Tab. 2/05 - Mléko Ukazatel Ø ) ) ) Náklady, podpory, ceny Vedlejší výrobky (Kč/ks) Jednotkové náklady (Kč/ks) Jednotkové náklady (Kč/l) 7,58 7,78 7,83 7,93 8,39 Podpory - mimo LFA (Kč/ks) Podpory - LFA (Kč/ks) CZV ČR (Kč/l) 7,90 8,06 8,29 8,23 7,62 CZV EU (Kč/l) 10,35 9,28 8,58 8,12 7,62 Celní tarif ČR (%) 37,0 Celní tarif EU (%) 3) 160,9 160,9 160,9 160,9 Souhrnné ekonomické ukazatele OPP ČR (%) 37 OPP EU (%) Nákladová rentabilita 1,04 1,03 1,05 1,03 0,92 Souhrnná rentabilita - mimo LFA 1,10 1,20 1,25 1,23 1,09 Souhrnná rentabilita - LFA 1,26 1,46 1,48 1,47 1,47 1) Odhad. 2) Predikce. 3) Sušené plnotučné mléko. 15

20 2.5 Skot hovězí maso Skot/hovězí maso - ekonomické a tržní podmínky V důsledku krize BSE, snížení poptávky po hovězím mase a stoupající užitkovosti dojnic (při daných produkčních kvótách na mléko) došlo k významné redukci stád skotu v EU (v roce 2005 pokles o 6,6 % proti roku 2001). Pokles stavů krav bez tržní produkce mléka (o 3,8 % od roku 2001) byl ovlivněn přísnějšími podmínkami poskytování podpor (omezení na maximální koncentraci zvířat). Produkce jatečného skotu v EU 15 tak v období poklesla o 5 %. Produkce v EU 25 je bezprostředně po roce 2004 ovlivněna přechodem na systém decouplovaných přímých plateb. V některých zemích EU dochází ke zvýšeným porážkám v posledním roce platnosti porážkových prémií a k rušení podmínky poskytování podpor na maximální koncentraci zvířat. Lze očekávat, že přechod na decouplovaný systém SPS bude mít zásadní vliv na produkci jatečného skotu v EU 25. S přihlédnutím k odbourání přímých podpor se mohou snížit stimuly k rozvoji intenzivních systémů výkrmu skotu, zejména z chovu KBTPM. To může již ve střednědobém horizontu vést k redukci produkce (zejména v zemích EU 15), takže při dosud mírně rostoucí poptávce se zvýší bilanční deficit a závislost na dovozech kvalitního hovězího masa ze třetích zemí (Jižní Ameriky). Další růst poptávky po hovězím mase se však v důsledku zejména existujících cenových relací mezi jednotlivými druhy mas již neočekává. V ČR a v dalších nových státech EU znamenal vstup na jednotný trh zvýšení vzájemného obchodu v tomto sektoru a možnost realizovat produkci v jiných státech EU za lepších cenových a platebních podmínek. Jde zejména o zvýšený vývoz telat a zástavového skotu z ČR k výkrmu v jiných státech EU 25, který vede k celkovému poklesu domácí produkce a k její kompenzací rostoucími dovozy hovězího masa. Výhodnější odbytové podmínky vedly k růstu CZV v ČR. Jatečný skot patří v EU i ČR mezi nejvíce podporované komodity. Hodnota ukazatele OPP se pohybovala v EU kolem 70 %, v ČR do vstupu kolem 35 % (tab. 2/06). Produkce v EU je tak výrazně závislá nejen na přímých podporách, ale i na vysoké úrovni ochrany trhu. Produkce jatečného skotu od dojných plemen skotu, která v ČR stále převládá, by byla bez podpor vysoce ztrátová. Ukazatel nákladové rentability se dlouhodobě pohybuje na úrovni 0,70-0,75. Se započtením všech druhů podpor (tj. včetně podpor do vlastní krmivové základny) je souhrnná rentabilita kladná, a to zejména v chovech využívajících ve zvýšené míře TTP a alokovaných do LFA. Při uvažovaném růstu nákladů a po zavedení systému SPS se však může stát produkce jatečného skotu v tradičních systémech výkrmu skotu mimo oblasti LFA a s krmivovou základnou převážně na orné půdě i s podporami v průměru nerentabilní. Výrazně lepší rentabilitu vykazuje produkce jatečného skotu od krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka. Bude-li navíc k produkci využívána krmivová základna na TTP v LFA, souhrnná rentabilita výroby by mohla být v horizontu do roku 2010 mimořádně vysoká. 16

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU

AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR HRUBÁ ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE (mil. Kč, stálé ceny r. 1989, ČSÚ) Celkem Rostlinná produkce Živočišná produkce 1936 80.946 42.501 38.444

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

S K O T, H O V Ě Z Í M A S O

S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU 57 S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU V průběhu celého roku 2005 se i nadále měnilo složení stáda skotu, nejen

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy

Více

Komoditní karta Květen 2013 MLÉKO a mlékárenské výrobky

Komoditní karta Květen 2013 MLÉKO a mlékárenské výrobky průměrné stavy dojnic v ks (propočet z krmných dnů) roční užitkovost dojnic v l/ks Komoditní karta Květen 2013 MLÉKO a mlékárenské výrobky Vývoj v zemědělství, bilance mléka Ukazatel/rok 2003 2007 2008

Více

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII Tabulky sestavili a textem doplnili: Dimitrij Choma, Ing., DrSc., emeritní profesor Vysoké školy ekonomické v Praze Josef Šenfeld, Ing., poslanec Parlamentu

Více

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 3. listopad 2010, Pardubice BOHATÁ AGRÁRNÍ HISTORIE 1/2 Období první republiky hluboká tradice a výrazné úspěchy ČR leader v

Více

Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá

Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá 2. 5. Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá Zemědělství 1. čtvrtletí V prvním čtvrtletí bylo vyrobeno 109 577 tun masa (meziročně +0,6 %), z toho hovězího masa 17 933 tun

Více

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Zemědělská politika a její dopady Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Osnova prezentace Situace v zemědělské výrobě ČR Reforma SZP Aktuální stav českého zem. Po vstupu do EÚ v r 2004 díky dotacím

Více

Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves

Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves Úvod V současné době je již samozřejmým a vcelku úspěšně plněným úkolem chovu dojených krav

Více

ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU

ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU ANALYSIS OF DEVELOPMENT AND DIFFERENCES IN PRICES OF AGRICULTURAL COMMODITIES IN THE CZECH REPUBLIC AND SOME EUROPEAN

Více

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu Management, welfare,, ekonomika,výživa iva a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare

Více

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH Ing. Jan Záhorka Červenec 2008 OBSAH ÚVOD... 3 Postavení zemědělství v ekonomice státu... 3 Podíl na tvorbě HDP... 3 Podíl na zaměstnanosti... 3

Více

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Dr. Ing. Josef Langr CHOVSERVIS a.s., Hradec Králové Současné trendy a výhledy produkce se opírají

Více

Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2008

Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2008 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Kontaktní pracoviště FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 28 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

Seznam tabulek. Tab. 4a, 4b Vývoj cen průmyslových výrobců tzv. 65% kuřat v EU v 1. pol a 2016 (EUR/100 kg, j. hm.; Kč/t, rtc) Tab.

Seznam tabulek. Tab. 4a, 4b Vývoj cen průmyslových výrobců tzv. 65% kuřat v EU v 1. pol a 2016 (EUR/100 kg, j. hm.; Kč/t, rtc) Tab. Seznam tabulek Číslo tabulky Obsah tabulky Tab. 1a, 1b Průměrné měsíční ceny zemědělských výrobců vybraných zemí v 1. pol. 2015 a 2016 (EUR/100kg; Kč/t) Tab. 2a, 2b Reprezentativní CZV jatečného skotu

Více

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ Ing. Hana Šejnohová, Ph.D., ÚZEI 2. září 2015, konference Biosummit, Praha Vývoj ekologického zemědělství

Více

Tab. 1a: Průměrné měsíční ceny zemědělských výrobců vybraných zemí v 1. pol a 2015 (v EUR/100 kg) měsíc

Tab. 1a: Průměrné měsíční ceny zemědělských výrobců vybraných zemí v 1. pol a 2015 (v EUR/100 kg) měsíc Tab 1a: Průměrné měsíční ceny zemědělských výrobců vybraných zemí v 1 pol a (v EUR/100 kg) Komodita Země Pramen Rok leden únor březen duben květen červen pšenice potr ječmen krmný Německo Rakousko Polsko

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Výroba masa na loňské úrovni, ceny výrobců rostou

Výroba masa na loňské úrovni, ceny výrobců rostou 31. 10. 2013 Výroba masa na loňské úrovni, ceny výrobců rostou Zemědělství 3. čtvrtletí 2013 Ve 3. čtvrtletí 2013 bylo vyrobeno 112 995 tun masa (meziročně +0,4 %), z toho 15 815 tun hovězího (+1,4 %),

Více

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost Mojmír Severin GEMB Klasifikace: Veřejné Distribuce: Široké veřejnosti Přístup: Volný přístup Skartační znak a lhůta pro uchování do roku:

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu 15. listopadu 2012, Agroprogress Trnava Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál

Více

(4) V odvětví výroby mléka a mléčných výrobků a vepřového masa proto došlo k narušení trhu v důsledku silné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou.

(4) V odvětví výroby mléka a mléčných výrobků a vepřového masa proto došlo k narušení trhu v důsledku silné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. 16.10.2015 L 271/25 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1853 ze dne 15. října 2015, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpora pro zemědělce v odvětví živočišné výroby EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem

Více

Krize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál

Krize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál Krize a konkurenceschopnost Ing. Jaroslav Humpál Osnova presentace Mezinárodní ekonomická situace Prognózy produkce a cen signály trhu Ekonomické výsledky EU 27 porovnání Sektorové porovnání mléko, prasata,

Více

NIŽŠÍ VÝROBA MASA, NÁRŮST VÝVOZU JATEČNÝCH ZVÍŘAT

NIŽŠÍ VÝROBA MASA, NÁRŮST VÝVOZU JATEČNÝCH ZVÍŘAT 30. 7. 2013 NIŽŠÍ VÝROBA MASA, NÁRŮST VÝVOZU JATEČNÝCH ZVÍŘAT Zemědělství 2. čtvrtletí 2013 Celková výroba masa ve 2. čtvrtletí 2013 dosáhla 111 968 tun a byla meziročně nižší u všech druhů, u hovězího

Více

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha 1 Jde o odhad ekonomických dopadů nové politiky do vybraných kategorií podniků Jak

Více

Principy CAP (Komise)

Principy CAP (Komise) Proč CAP? Strategicko politické důvody (soběstačnost 85%) Zájem na rovnoměrném osídlení Ochrana drobných zemědělců Stabilita cen primárních surovin je důležitá pro nízkou p a stabilizaci životních nákladů

Více

Tabulková část B - Standardní výstupy FADN EU - Výsledky podniků podle výrobního zaměření a ekonomické velikosti

Tabulková část B - Standardní výstupy FADN EU - Výsledky podniků podle výrobního zaměření a ekonomické velikosti Tabulková část B - Standardní výstupy FADN EU - Výsledky podniků podle výrobního zaměření a ekonomické velikosti B1. SV FADN EU - Výsledky souboru FADN celkem podle výrobního zaměření Výrobní zaměření:

Více

Health Check - změny tří nařízení

Health Check - změny tří nařízení Health Check - změny tří nařízení Nahrazení Nařízení Rady (EC) č. 1782/2003 z 29. září 2003 stanovující společná pravidla pro přímé podpory v rámci SZP a zřizující některé podpory pro zemědělce - nové

Více

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ 26. 7. VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ Informace o očekávané sklizni polních plodin zveřejňuje Český statistický úřad každoročně v první polovině července. Podkladem pro výpočet jsou osevní

Více

České předsednictví v EU priority ČR

České předsednictví v EU priority ČR České předsednictví v EU priority ČR Ing. Jaroslav Humpál seminář Rapotín, 2.10.2008 Úvodem ČR bude pokračovat v řešení běžících úkolů a řešit zavádění finální podoby legislativních návrhů v rámci Kontroly

Více

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s.

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. Odbor živočišných

Více

Vývoj v zemědělství, bilance mléka

Vývoj v zemědělství, bilance mléka průměrné stavy dojnic v ks (propočet z krmných dnů) roční užitkovost dojnic v l/ks Komoditní karta dostupná data ke dni 12. září Vývoj v zemědělství, bilance mléka MLÉKO a mlékárenské výrobky Ukazatel/rok

Více

Mléko a mléčné produkty

Mléko a mléčné produkty Mléko a mléčné produkty i přes neustálý tlak na snižování produkce mléka zůstávají další vyhlídky pro mléčný trh a mléčné výrobky příznivé, a to díky stále rostoucí světové poptávce. Spíše se tedy očekává

Více

Vývoj v zemědělství, bilance mléka

Vývoj v zemědělství, bilance mléka průměrné stavy dojnic v ks (propočet z krmných dnů) roční užitkovost dojnic v l/ks Komoditní karta dostupná data ke dni 20. dubna Vývoj v zemědělství, bilance mléka MLÉKO a mlékárenské výrobky Ukazatel/rok

Více

Vývoj české ekonomiky

Vývoj české ekonomiky Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

*) Z důvodu ukončení činnosti ZMP, jsou data dočasně nedostupná Průměrné měsíční ceny předchozího měsíce

*) Z důvodu ukončení činnosti ZMP, jsou data dočasně nedostupná Průměrné měsíční ceny předchozího měsíce Tab. 1: Ceny zemědělských výrobců v RV v roce 2009 a 2008 (v národních měnách) Komodita Země Jednotka Pramen Rok 5.7. Pšenice -vysoce kvalitní SRN EUR/100kg 1) 2009 12,448 12,407 12,311 12,273 * * * *

Více

Vývoj v zemědělství, bilance mléka

Vývoj v zemědělství, bilance mléka průměrné stavy dojnic v ks (propočet z krmných dnů) roční užitkovost dojnic v l/ks Komoditní karta dostupná data ke dni 9. ledna 2015 Vývoj v zemědělství, bilance mléka MLÉKO a mlékárenské výrobky Ukazatel/rok

Více

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 30. června 2016 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce mléka v ČR bylo za období od 1.5.2016 do 31.5.2016 dodáno registrovaným prvním kupujícím

Více

Situace v komoditě mléko 5/2016

Situace v komoditě mléko 5/2016 Situace v komoditě mléko 5/2016 Výkupní cena neustále klesá. Každé čtvrtletí cena klesne o 50 haléřů. Chovatelé mléčného skotu v ČR už následkem embarga a ukončení režimu mléčných kvót přišli o 9 miliard

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU:

Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU: Seznámení s problematikou a činnostmi jednotné platební agentury SZIF po přistoupení ČR k EU: Mléko a mléčné výrobky stanovování a správa produkčních kvót intervence nákup, prodej a intervenční skladování

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

FADN CZ 2011 Jednotka Celkem

FADN CZ 2011 Jednotka Celkem Tabulka B1. Standardní výstup FADN EU - Výsledky souboru FADN celkem podle výrobního zaměření a ekonomické velikosti v Kč/ha Výrobní zaměření: Polní výroba Počet podniků v souboru 98 230 54 34 416 Počet

Více

Vývoj a perspektivy chovu skotu v ČR po vstupu do EU

Vývoj a perspektivy chovu skotu v ČR po vstupu do EU Vývoj a perspektivy chovu skotu v ČR po vstupu do EU Jindřich Kvapilík, VÚŽV, v.v.i., Uhříněves Osnova: ČR a EU (základní data, kvóty, přímé platby) Vývoj hlavních agrárních ukazatelů (1990 až 2010) Zemědělská

Více

FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC

FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC ŽÍDKOVÁ Dana, (ČR) ABSTRACT The paper deals with competitiveness

Více

Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2014

Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2014 Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2014 V roce 2014 byly sledovány v rámci každoročního monitoringu výroby mléka prováděného Výzkumným ústavem živočišné výroby výrobní a

Více

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice?

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30. 04. 2015 Shrnutí Kukuřice je nejvýznamnější součástí světového obchodu

Více

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace

Více

Zemědělství a potravinářský průmysl

Zemědělství a potravinářský průmysl Zemědělství a potravinářský průmysl Údaje z vykazovaného roku 26 Zeme Sasko Údaje z vykazovaného roku 26 ROZLOHA A OBYVATELSTVO VYUŽÍVÁNÍ ZEMĚDĚLSKĚ PŮDY ROZLOHA Celková rozloha 1. ha 1.842 35.75 Zemědělská

Více

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd Chov zvířat v ekologickém zemědělství Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd VÝVOJ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR 2014 4023 494 405 11,70 1990 1991 1992

Více

Zahraniční obchod s vínem České republiky

Zahraniční obchod s vínem České republiky Zahraniční obchod s vínem České republiky (III. rok 2008 + prosinec 2008) Po vstupu ČR do EU v roce 2004 se výrazně změnily podmínky dovozu a vývozu vína v rámci hranic České republiky. Současně se stále

Více

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Zemědělské dotace přehled RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě Podpora zemědělství v období 2007-2013 Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) Plán rozvoje venkova

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

České republiky Tržní informační systém Ve Smečkách 33 Praha 1 PSČ 110 00. Zpráva o trhu drůbežího masa

České republiky Tržní informační systém Ve Smečkách 33 Praha 1 PSČ 110 00. Zpráva o trhu drůbežího masa TIS České republiky Tržní informační systém Ve Smečkách 33 Praha 1 PSČ 110 00 222 871 416 fax: 222 871 536 AGRÁRNÍ TRŽNÍ INFORMACE ČESKÉ REPUBLIKY Ročník VI. číslo 4 TIS ČR - SZIF 25. 4. 2003 březen/2003

Více

Výroba hovězího masa a nákup mléka vzrostly

Výroba hovězího masa a nákup mléka vzrostly 1. 2. 2016 Výroba hovězího masa a nákup mléka vzrostly Zemědělství 4. čtvrtletí a rok 2015 Ve 4. čtvrtletí 2015 bylo vyrobeno 113 570 tun masa. Produkce hovězího masa se meziročně zvýšila o 8,0 %, vepřového

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

CENOVÝ VÝVOJ ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT PRICE DEVELOPMENT OF AGRICULTURAL COMMODITIES. Jaroslav Svoboda

CENOVÝ VÝVOJ ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT PRICE DEVELOPMENT OF AGRICULTURAL COMMODITIES. Jaroslav Svoboda CENOVÝ VÝVOJ ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT PRICE DEVELOPMENT OF AGRICULTURAL COMMODITIES Jaroslav Svoboda Anotace: Agrární sektor představuje jeden ze specifických oblastí národního hospodářství, ve kterém působí

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Kontrola stavu reformy Společné. Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise

Kontrola stavu reformy Společné. Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise Kontrola stavu reformy Společné zemědělsk lské politiky: Legislativní návrhy Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise Vyhodnocení a úprava dnešní SZP (1/3) Současná situace

Více

České zemědělství po vstupu do EU

České zemědělství po vstupu do EU České zemědělství po vstupu do EU Rok poté Doc. Ing. D. Vaněk, Ph.D. a kolektiv pracovníků VÚZE Upravený text pro týdeník Zemědělec VÚZE, červen 2005 Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Více

3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ

3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ 3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ Aktualizovaný klasifikační systém zemědělských podniků EU přináší nový pohled na strukturu českého zemědělství. Základní informaci

Více

Jaká je dnes situace v chovech prasat v ČR

Jaká je dnes situace v chovech prasat v ČR V zemědělských provozech, zejména na jižní Moravě, vládne nervozita. Neurodilo se, a i když většina hospodářů myslí na zadní kolečka a vždy má v zásobě krmivo a osivo na horší rok, někde je situace doslova

Více

Geografická dílna II. Proč a k čemu data?

Geografická dílna II. Proč a k čemu data? Geografická dílna II Data ve výuce Vladimír Herber Letní geografická škola Brno 2015 Proč a k čemu data? žák na práci s daty musí být připravován data k demonstraci/reprezentaci velikosti jevu/procesu

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

Měsíční přehled č. 02/02

Měsíční přehled č. 02/02 Měsíční přehled č. 02/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v únoru 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 205,2 mld.kč, čímž klesl v

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

České zemědělství a energetika. Tomáš Doucha, ÚZEI Praha

České zemědělství a energetika. Tomáš Doucha, ÚZEI Praha České zemědělství a energetika Tomáš Doucha, ÚZEI Praha 2011 1 Vztah zemědělství a energetiky Zemědělský podnik: spotřebitel energie přímé pohonné hmoty, elektřina, teplo nepřímé hnojiva, pesticidy, krmiva

Více

Struktura nákladů vybraných výrobků rostlinné a živočišné výroby u respondentů s podvojným účetnictvím

Struktura nákladů vybraných výrobků rostlinné a živočišné výroby u respondentů s podvojným účetnictvím Náklady - 2005 Tabulková část A - Struktura nákladů vybraných výrobků rostlinné a živočišné výroby Tabulka A1 Tabulka A2 Tabulka A3 Tabulka A4 Tabulka A5 Tabulka A6 Tabulka A7 Tabulka A8 Tabulka A9 Tabulka

Více

Modelování dopadů zemědělského sektoru na národní hospodářství ČR

Modelování dopadů zemědělského sektoru na národní hospodářství ČR Modelování dopadů zemědělského sektoru na národní hospodářství ČR RNDr. Ivan Foltýn, CSc. Mgr. Ondřej Chaloupka ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ Modelování dopadů zemědělského sektoru na národní

Více

19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU

19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU 19. - VÝROBA NÁBYTKU Výroba nábytku 19.1 Charakteristika odvětví Odvětví výroba nábytku používá k výrobě jako hlavní surovinu předem zpracované (upravené) dříví nebo dřevařské výrobky, zejména aglomerované

Více

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Ceny potravin a český spotřebitel Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 Soběstačnost ve vleku EU? Žofínské fórum,25. března 2013 Úvodem Národohospodářský

Více

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 577, fax: 222 871 536 e-mail: tis.obiol@szif.cz Ročník II., měsíčník, 11. 3. ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN Vývoj cen: Potravinářská pšenice... 4 073 Kč/t

Více

2013 NÁKLADY A VÝNOSY VYBRANÝCH ROSTLINNÝCH A ŽIVOČIŠNÝCH VÝROBKŮ (předběžné výsledky)

2013 NÁKLADY A VÝNOSY VYBRANÝCH ROSTLINNÝCH A ŽIVOČIŠNÝCH VÝROBKŮ (předběžné výsledky) 2013 NÁKLADY A VÝNOSY VYBRANÝCH ROSTLINNÝCH A ŽIVOČIŠNÝCH VÝROBKŮ (předběžné výsledky) Tabulková část Tab. A1/01 Pšenice ozimá Tab. A1/02 Žito Tab. A1/03 Ječmen jarní Tab. A1/04 Oves Tab. A1/05 Tritikále

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2008 a 2009

Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2008 a 2009 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2008 a 2009 Zpracovala: Ing. Karina Pohlová Předání dat z ČSÚ do databáze MZe: 8. 2. 2010 Předání výsledků agrárního

Více

Zemědělství a potravinářský průmysl. Údaje z vykazovaného roku. Státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství

Zemědělství a potravinářský průmysl. Údaje z vykazovaného roku. Státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství Zemědělství a potravinářský průmysl Údaje z vykazovaného roku 28 Státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství Svobodný stát Sasko Údaje z vykazovaného roku 28 ROZLOHA A OBYVATELSTVO VYUŽÍVÁNÍ

Více

MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL V ČR PO VSTUPU DO EU THE DAIRY INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC AFTER THE INTEGRATION IN THE EU. Renata Kučerová

MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL V ČR PO VSTUPU DO EU THE DAIRY INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC AFTER THE INTEGRATION IN THE EU. Renata Kučerová MLÉKÁRENSKÝ PRŮMYSL V ČR PO VSTUPU DO EU THE DAIRY INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC AFTER THE INTEGRATION IN THE EU Renata Kučerová Anotace: Příspěvek se zabývá analýzou odvětvového prostředí mlékárenského

Více

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce OECD-FAO Agricultural Outlook 2009 Summary in Czech Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009 Přehled v českém jazyce Stručný výhled Makroekonomická situace, z níž tento střednědobý výhled vychází, na základě

Více

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou

Více

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2013

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2013 Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl ve třetím čtvrtletí roku obrat

Více

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 577, fax: 222 871 536 e-mail: tis.obiol@szif.cz Ročník II., měsíčník, 12. 1. 2004 ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN Vývoj cen: Potravinářská pšenice... Krmná

Více

Zaměstnanost v zemědělství ve vztahu k rozvoji venkova. Tomáš Doucha Daniela Spěšná, Jan Drlík Tomáš Ratinger

Zaměstnanost v zemědělství ve vztahu k rozvoji venkova. Tomáš Doucha Daniela Spěšná, Jan Drlík Tomáš Ratinger Zaměstnanost v zemědělství ve vztahu k rozvoji venkova Tomáš Doucha Daniela Spěšná, Jan Drlík Tomáš Ratinger Struktura A. Dosavadní vývoj agrárního trhu práce, zaměstnanosti a mezd v českém zemědělství

Více

VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY DF. 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - OKEČ 23

VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY DF. 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - OKEČ 23 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY DF 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - OKEČ 23 8.1. Charakteristika

Více

Rozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik?

Rozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik? Rozdílná podpora výzkumu, vývoje a inovací v zemích EU: příspěvek k divergenci jejich ekonomik? Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2011

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2011 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů) dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku obrat

Více

Problémy a výzvy III. posílení účinnosti využití zdrojů v chovech zvířat při kontinuálním zvyšování podmínek pohody zvířat a ochraně vod a ovzduší

Problémy a výzvy III. posílení účinnosti využití zdrojů v chovech zvířat při kontinuálním zvyšování podmínek pohody zvířat a ochraně vod a ovzduší Problémy a výzvy III. posílení účinnosti využití zdrojů v chovech zvířat při kontinuálním zvyšování podmínek pohody zvířat a ochraně vod a ovzduší 2.1. Co je skutečným problémem, na který má politika v

Více

Tisk a distribuce TYPO J. Jehlička, Třebichovice 9, 237 06 p. Libušín, e-mail: typo.jj@volny.cz

Tisk a distribuce TYPO J. Jehlička, Třebichovice 9, 237 06 p. Libušín, e-mail: typo.jj@volny.cz ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Agra Europe, London Agrární komora České republiky Česká zemědělská univerzita v Praze Český statistický úřad Ministerstvo financí České

Více

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 1.1. Charakteristika odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů je odvětvím navazujícím

Více

Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu

Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH TÉMAT V RÁMCI PRIORITY 3 PODPORA ORGANIZACE POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE A ŘÍZENÍ RIZIK V ZEMĚDĚLSTVÍ Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu Problematická oblast: Zlepšení postavení prvovýrobců

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech

Více