1. kolo - Chemík 2017

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. kolo - Chemík 2017"

Lukáš Dvořák
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 1. kolo - Chemík ) Železo je železo. Všichni ho více nebo méně používáme. Ale kde se takové železo vezme? Věřte nebo ne, ale vyrábí se v takové obrovské "budově". Je to vlastně jeden velký reakční prostor, kde se železo vyrábí bez přestávky klidně i více jak deset let! Ale jak se tato "budova" nazývá? a) Vysoká pec b) Železná pec c) Výrobní pec 2) A jak myslíte, že je tato budova vysoká? a) až 10 m b) až 20 m c) až 40 m 3) Takže reakční místo bychom měli. Ale z čeho se vlastně železo vyrábí? Železo bez železa nevyrobíš, takže na výrobu je potřeba hlavně železná ruda. Železná ruda ale není jediná sloučenina. Je to vlastně celkem dost minerálů či hornin. U které z následujících trojic platí, že ve všech třech případech se jedná o železné rudy? a) muskovit, biotit, pyrit b) magnetit, limonit, siderit c) ocelek, kryolit, fluorit 4) Ale železná ruda je málo. K výrobě železa se v budově z otázky jedna musí smísit hned několik základních složek. Jsou to... a) železná ruda + koks (uhlík) + síra b) železná ruda + koks (uhlík) + vápenec c) železná ruda + koks (uhlík) + břidlice 5) Všechny potřebné složky jsme smísili, nasypali jsme je do "budovy" a nyní se všechno taví, oxiduje, mění se. Když ž ale mluvíme o tavení... Jak velké teplo je vlastně nutné k výrobě? a) až kolem 1000 C b) až kolem 2000 C c) až kolem 3000 C 6) Takže železná ruda je pryč. Železo se izoluje, hromadí se a hromadí, čistí a čistí. Nakonec se dole "odpíchne" první (surové) železo. Surovému železu se také může říkat? a) slitina b) sítina c) litina

2 7) Ale ani zbytek, který zbyde po odpichu surového železa se využije. Říká se mu struska a používá se například k a) výrobě asfaltu b) výrobě cementu c) další výrobě železa 8) Surové železo je obvykle celkem křehké. Proč? Obsahuje totiž větší množství... a) křemíku b) sodíku c) uhlíku 9) Z důvodu snížení křehkosti je třeba obsah prvku (z otázky 8) snížit. To ale stále nestačí. Aby mělo železo vhodné vlastnosti a lépe se s ním pracovalo, je třeba ho dále upravit. Probíhá to pomocí dvou procesů. Při prvním získá železo tvrdost, při druhém houževnatost (není tolik křehké). Tyto procesy se nazývají... a) vypouštění a zakalení b) popouštění a kalení c) odpouštění a odkalení 10) Nyní už je hotové železo, zbavené nechtěných prvků. Ale to zdaleka není všechno. Prvky ovlivňují vlastnosti železa. Proto se teď naopak některé přidávají. Tomuto procesu se říká a) lelkování b) lepování c) legování

3 2. kolo - Chemík ) Kyselý déšť je pojem, který se používá pro srážky, které mají ph menší, než: a) 5,6 b) 4,6 c) 7,6 2) Takže hodnota ph už je jasná, ale co vlastně hodnota ph udává? a) udává kyselost nebo zásaditost, která je způsobená přítomností Cl - iontů b) udává tzv. kyselost nebo zásaditost, která je způsobená přítomností H - iontů c) udává tzv. kyselost nebo zásaditost roztoku, která je způsobená přítomností H + iontů 3) Kyselé deště jsou způsobené plyny, které jsou přítomné v ovzduší a rozpouští se v kapkách deště za vzniku kyselin. Mezi tyto plyny patří zejména: a) NO2, SO2, N2 b) CH4, CO2, SO2 c) CO2, SO2, NO2 4) Tyto plyny (z otázky 3) se v určitém množství v ovzduší přirozeně vyskytují. Jak se ale do ovzduší dostávají? a) např. sopečnou činností nebo dýcháním b) např. rozkladem organismů nebo činností slunce c) např. fotosyntézou nebo dýcháním 5) Bohužel velké množství těchto plynů (z otázky 3) se uvolňuje i činností člověka. Díky jejich nadměrnému výskytu v ovzduší se kyselé deště staly problémem. Jakou činností člověka vzniká velké množství některých těchto plynů? a) dýcháním a používáním sprejů b) spalováním fosilních paliv jako jsou benzín nebo málo kvalitní uhlí c) zimním solením silnic a činností mrazáků a ledniček 6) Kyselé deště negativně ovlivňují velké množství přírodních procesů, ale škody způsobují i ve městech. Příkladem může být poškozování soch. Pokuste se vybrat (najít na internetu) správnou chemickou rovnici, která by mohla popsat tento děj. a) H2SO4 + CaCO3 --> CaSO4 + H2O + CO2 b) H2SO4 + Ca(OH)2 --> CaSO4 + 2H2O c) H2SO4 + CaO --> CaSO4 + H2O

4 7) Kyselé deště poškozují i organismy. Např. u stromů: a) rozkládají dřevěnou hmotu kmenů stromů a zabraňují tak oběhu látek v "těle stromu". b) zabraňují dýchání stromů a znemožňují fotosyntézu. c) poškozují voskový povrch listů a jehlic, způsobují blednutí listů a uvolňují z půdy pro stromy toxické prvky (ionty). 8) Kromě stromů škodí kyselé deště i vodním plochám a organismům v nich tím, že uvolňují z půdy větší množství některých prvků, jako např.: a) hliníku. b) vápníku. c) kadmia. 9) U ryb změna ph vodního prostředí a uvolnění škodlivých iontů způsobuje např. problémy s: a) dýcháním díky nadměrné tvorbě slizu na žábrách. b) oběhem krve díky nadměrné srážlivosti. c) pohybu díky poškozování svalů. 10) Na některých místech světa jsou ale kyselé deště větším problémem, než jinde. Mezi nejpostiženější státy patří: a) Nový Zéland. b) Čína. c) ČR.

5 3. kolo - Chemík ) Mezi české nejznámější čističe patří klasické SAVO. Určitě ho máte i doma. Jaká látka ale zodpovídá za jeho čistící a desinfekční účinky? Pozor! Savo je chemikálie s dráždivými účinky! a) chlornan sodný b) chlorid sodný c) chlorečnan sodný 2) Nezbytnou součástí koupelnového vybavení je jedna malá voňavá "kostka" - mýdlo. Z čeho vlastně takové mýdlo vzniká? a) z bílkovin b) z tuků (lipidů) c) z cukrů (sacharidů) a vody 3) Řeč byla zatím jen o "kostce" mýdla. Běžně se však používají mýdla tekutá. Jaký rozdíl je mezi tekutým a tuhým mýdlem? a) k výrobě tuhého je použitý hydroxid sodný, zatímco k výrobě mazlavého hydroxid draselný b) k výrobě tuhého je použitý hydroxid draselný, zatímco k výrobě tuhého hydroxid sodný c) žádný rozdíl v surovinách není, v obou mýdlech jsou oba hydroxidy a jde pouze o různý výrobní postup 4) Jedním z tradičních mýdel je tzv. Marseillské mýdlo. K jeho výrobě se používá určitých lipidů (chcete-li tuků). Jsou to: a) palmový nebo olivový olej b) slunečnicový nebo sezamový olej c) lněný olej nebo sezamový olej 5) Čas od času se stane, že se ucpe odpad. Na jeho vyčištění se používají buď mechanické postupy ("zvon") nebo lze použít postup chemický (čistič odpadů). Pozor! Chemický čistič odpadů obsahuje zdraví nebezpečné a agresivní látky! Jako hlavní a v podstatě jediná účinná složka těchto čističů se používá: a) hydrid vápenatý b) hydrid sodný c) hydroxid sodný

6 6) V koupelně nalezneme ale i další prostředky. Například zubní pasta. Bohužel zubní pasta nepomáhá k odstranění zubního plaku a zbytků jídla, jak si mnozí myslí. Zubní pasta má hlavně estetický účinek (lesk zubů, jejich jakési bělení a svěží dech), ale také účinek vyživující. Příkladem důležité látky pro zuby je např. a) fosfor v podobě Ca3(PO4)2 b) fluor v podobě NaF c) jod v podobě NaIO3 7) Všichni dnešní zubní pasty znáte a používáte. Pojďme se ale podívat trochu do "nechemické" historie zubní pasty. Dříve se totiž, zdá se, vyráběly pasty ze spousty zajímavých věcí. Vyberte, ze kterých? a) lidská moč, drcená křída nebo cihly b) hlína, skořápky ořechů, obilné otruby c) suchá tráva, strouhanka, rozemleté kosti zvířat 8) Takže v případě zubní pasty je jasno. Ale jsou i další případy, kdy je třeba nějaké místo pořádně vyčistit. Například při drobných poraněních se kvůli desinfekci na ránu lije tzv. "kysličník" nebo chemicky peroxid vodíku. Co ale zodpovídá za jeho desinfekční účinky? a) vznikající vodík b) vznikající oxid uhličitý c) vznikající kyslík 9) Kromě desinfekčních účinků mají některé látky i účinky bělící. Vyberte tu možnost, kde jsou látky s bělícími účinky. a) oxid dusný, sirovodík, oxid manganatý b) chlorid sodný, oxid uhelnatý, jod c) chlornan sodný, peroxid vodíku, chlor 10) K dokonalé čistotě ale přispívá i čistá voda, která samozřejmě teče z našich vodovodních kohoutků. Ale i taková voda se musí desinfikovat. Která z uvedených možností se při desinfekci vody běžně nepoužívá? a) desinfekce UV zářením b) desinfekce manganistanem draselným c) desinfekce ozonem

Podobné dokumenty

Ústřední komise Chemické olympiády. 53. ročník 2016/2017. TEST ŠKOLNÍHO KOLA kategorie D. ZADÁNÍ: 70 BODŮ časová náročnost: 120 minut

Ústřední komise Chemické olympiády 53. ročník 016/017 TEST ŠKOLNÍHO KOLA kategorie D ZADÁNÍ: 70 BODŮ časová náročnost: 10 minut Zadání testu školního kola ChO kat. D 016/017. Úloha 1 Výroba pigmentů 5