v kruhu. Proto je nutné si předem ujasnit, jakého druhu je námi požadovaná

Transkript

1 Vědecké databáze, Elektronické zdroje informací Pohnutky pro elektronické zpracovávání vědeckých databází různé: výuka, snaha o vytvoření společné platformy pro vědeckou spolupráci, usnadnění výpočtů, až po prezentaci výsledků práce. Různé důvody jednotlivé webovské dokumenty se navzájem liší rozsahem, zaměřením a bohužel i kvalitou. V nepřeberné změti lépe či hůře uspořádaných informací a odkazů se lze velmi snadno ztratit či bloudit v kruhu. Proto je nutné si předem ujasnit, jakého druhu je námi požadovaná informace a podle toho pak zvolit příslušný typ databáze. Ve fyzice především tyto možnosti: JEDNOTKY: Motivací je zde snaha o sjednocení terminologie a umožnění spolupráce vědeckých týmů. Většina těchto databází obsahuje: základní a odvozené jednotky SI; tabulky vztahů pro převod ze (a do) starších nebo méně používaných soustav; speciální jednotky, jejichž použití je výhodné v jiných měřítkách (např. ve fyzice mikrosvěta nebo kosmologii), zpravidla racionální násobky jednotek SI; často webovské dokumenty s touto tematikou obsahují krom vztahů a tabulek také přímo kalkulátory pro přepočet jednotek, a to bud v on-line verzi, nebo jako samostatný program ke stažení. Příklad: KONSTANTY: Zde se zvláště projeví výhoda on-line dokumentu údaje mohou být snadno aktualizovány a zpestřovány. Opět zde bývají k dispozici kalkulátory, tentokrát s předdefinovanými konstantami. Nejlépe zpracovány jsou zpravidla stránky vládních a odborných organizací (U.S. Army, NASA, NIST,...). Příklad: ROVNICE A IDENTITY: Zatímco identity jsou pouze formálním spojením několika definic a jejich databáze tedy slouží pouze k úspoře času, rovnice mohou vyjadřovat i komplikované fyzikální zákony. Proto jsou součástí těchto dokumentů také encyklopedie a slovníky pojmů, omezené zpravidla na určité odvětví fyziky. Příklad: TABULKY VLASTNOSTÍ: Především: 1

2 periodické tabulky prvků s hypertextovými odkazy na další informace; přehledy fyzikálních vlastností sloučenin (např. optických, rentgenových,...); parametry částic; údaje o kosmických objektech. Příklad: VÝSLEDKY EXPERIMENTŮ: Publikace jsou zpravidla doprovázeny syrovými výsledky experimentů, umožňujícími vědecké veřejnosti diskuzi o nepřesnostech a chybných závěrech. Příklad: SHAREWARE, ANIMACE, APPLETS... O kalkulátorech pro usnadnění výpočtů jsme se již zmínili výše. Animace jsou - společně s encyklopediemi a slovníky - velkou pomůckou především při výuce. Nezbytné jsou pro popularizaci výsledků (a mnohdy získání prostředků pro další výzkum). Příklad: PUBLIKACE: Tyto databáze jsou jednoznačně nejrozsáhlejší. Většinou se však jedná o placené vyhledávací služby, nabízející zdarma pouze abstrakt článku nebo resumé knihy. Existuje ovšem i množství přehledů volně přístupných časopisů a knihoven. Příklad: Vyhledávání obecnějších vědeckých informací: Google. Elektronické databáze vědeckých časopisů Přístup k celým textům většinou placený. Značné množství časopisů předplaceno odčvut, zipadresškolylzečíst.asi nejvýznamnější: JournalofComputational Physics Významné databáze časopisů: všechny časopisy nakladatelství Elsevier. Přístup k abstraktům, pro plný text nutné předplatné. Z ČVUT dostupná většina časopisů od roku 1993 a některé knihy. všechny časopisy nakladatelství Springer Verlag. Předplatné ČVUT pro většinu časopisů od roku 1997, přístup i k řadě knih. 2

3 časopisy a knihy nakladatelství Wiley. Přístup přes bránu ČVUT. časopisy SIAM (Society for Industrial and Applied Mathematics). Není předplacen ČVUT. časopisy APS (American Physical Society), přístup k většině publikací není (Physical Review). Office of Scientific and Technical Information, reporty financované DOE, volný přístup. archiv preprintů článků, původně LANL, dnes Cornell University, volný přístup. projekt University of St. Gallen, volně dostupný archiv volně dostupných vědeckých dokumentů. Existuje řada podobných projektů. Významné české časopisy nejsou, populárně naučný je Vesmír: přehledinformačníchzdrojůpředplacenýchčvut. Přes bránu EIZ (autentizace) přihlášení k řadě vyhledávačů, citačních rejstříků, dále přístup k závěrečným pracím studentů,... Hodnocení časopisů a vědců, citační analýzy Hodnocení podle počtu publikací, jejich kvality (kniha, článek v časopisech, knihách, proceedings,...), slouží pro hodnocení vědců, ústavů, vědeckých institucí,... Web of Science nejvýznamnější citační rejstřík, poskytuje Thomson Reuters. Jeho databáze zahrnují asi časopisů a obrovské množství odborných knih a proceedings. Licencovaný přístup institucím, z ČVUT přes bránu EIZ. Umožňuje sledování citací článků, citační analýzy, výpočty citačních indexů, impact factor časopisů,... Scopus podobný citační rejstřík poskytovaný Elsevierem. Přístup přes web předplatitelům, na ČVUT přes bránu EIZ. Zahrnuje asi časopisů. Autor může mít profil s referencemi, automaticky se opravuje číslo citací pro každou referenci. Lepší pro novější články, velké mezery před 96. 3

4 analýza citovanosti časopisů na základě dat ze Scopus. Lze porovnat časopisy, vykreslit grafy citovanosti, impact factor, H-index,... Důležité pro výběr časopisu k publikaci práce. Umožňuje také úspěšnost států z hlediska citovanosti prací. Publikace v odborném časopise Publikace v odborných časopisech (relevantních pro počítačovou fyziku) téměř výhradně v Latexu. Typický proces publikace článku v recenzovaném časopise: Výběr časopisu závisí na řadě faktorů: zaměření časopisu, impact factor, zaměření editorů, kde obyčejně publikují kolegové,... Stáhnutí template vzorový dokument, do kterého se doplní údaje o autorech a vlastní text článku. Typicky stejný template pro všechny časopisy daného vydavatele. Vygenerovaný text pak odpovídá stylu časopisu. Sepsání vlastního textu do template, obrázky v dostatečné kvalitě, kompletní bibliografie. Zaslání článku přes webovský publikační systém, automatická kontrola kvalita obrázků, kompletní překlad článku do pdf. Průvodní dopis editorům. Editor časopisu přidělí 1-3 referees, kteří vypracují na článek posudky (zamítnout, upravit, akceptovat). Poté rozhoduje editor. Typicky autor obdrží posudky, podle jejich výtek upraví článek, každý bod posudků musí okomentovat. Poté modifikovaný článek pošle zpět. V případě, že editor uzná, autor adresoval všechny poznámky referee, je článek přijat. V opačném případě může následovat další iterace nebo zamítnutí článku. Vysázení konečné verze článku (proof), zaslání autorům, kteří jej musí schválit. Poté sečlánek objeví včasopisu vsekci Inpress. Ažna článek dojde řada (záleží na periodicitě časopisu, nebo např. na tématu konkrétního vydání nebo special issue), je mu přidělen ročník a vydání, vytištění. Ve sbornících (proceedings) nebo nerecenzovaných časopisech se proces publikace může výrazně lišit, proto se obecně považují za méně kvalitní publikace. 4

5 L A TEX Typografický systém pro sázení matematických textů. Vysoká kvalita výsledného dokumentu. V zásadě program popisující jak má výsledný dokument vypadat. Řada informací na webu, např. Možnost využití řady balíků, např. AMS Math pro pokročilou matematiku, popis např. na ftp://ftp.ams.org/pub/tex/doc/amsmath/short-math-guide.pdf. Template pro časopisy Elsevieru zde: 5