měsíčník o tropických rostlinách o všem, co Vás na nich zajímá a baví

Transkript

1 Číslo 2 Únor 2014 měsíčník o tropických rostlinách o všem, co Vás na nich zajímá a baví

2 Vážení čtenáři, Úvodník právě čtete druhé číslo našeho buletinu. Už to je znamením, že se náš nápad ujal. Od svého vydání se už první číslo dostalo bezmála k tisícovce čtenářů, alespoň co se oficiálních stažení z našeho webu týče. Děkujeme vám všem, kdo jste nám poslali na první číslo ohlasy. Spousta ohlasů byla podnětných. Některé náměty se opakovaly tolikrát, že jsme se rozhodli podle nich upravit obsah dalších čísel. Samozřejmě budeme rádi za jakékoli další ohlasy, reakce a dopisy. Každý názor, kladný i záporný, je pro nás inspirací a vážíme si ho! I v tomto čísle najdete návod, jak se zbavit škůdce, který je častým a hlavně nezvaným hostem. Tentokrát se dočtete o sviluškách. Zde se omlouváme všem, kdo žádali o radu v boji proti puklicím. Bylo vás opravdu hodně a jelikož se v této oblasti v poslední době objevilo několik nových přípravků, chceme nejdříve sami nasbírat dost informací a zkušeností na to, abychom vám mohli fundovaně poradit. Doufejme, že už v březnovém čísle to vyjde. Do té doby snad nejlépe pomůže tradiční stírání škůdců hadříkem či prsty. Když nic jiného, udržíte množství škůdců na snesitelné úrovni. Určitě, tak jako při boji s jinými škůdci i zde platí, že dobře živená rostlina v dobrých podmínkách je odolnější a lépe se se škůdci i chorobami vyrovná. V profilu se můžete těšit na Scaphyglottis prolifera. I přes složitý název jde o jednoduše pěstovatelný druh. Tímto vycházíme vstříc všem zájemcům z řad orchidejových začátečníků. Váháte-li, zda se pustit i do takzvané botaniky, přírodních druhů orchidejí, tento druh je určitě dobrá volba pro vás! Velice mile nás překvapila reakce na vyhlášenou fotografickou soutěž! Z fotek všech zúčastněných je vidět, že je pěstování baví, těší a hlavně že jim to jde! Více najdete úplně na konci čísla. Stejně jako minule opakujeme i tentokrát, budete-li mít během čtení pocit, že některých informací tu je moc a o něčem zase nepíšeme vůbec, neváhejte a napište nám svůj názor. Tropický buletin je tu pro vás, tak se nám neváhejte ozvat s jakoukoliv připomínkou na redakce@lukscheiter.cz. S přáním příjemného počtení Ondřej a Antonín Lukscheiterovi

3 Svilušky Škůdci a choroby Obr. 1: Kolonie Svilušky chmelové (Tetranychus urticae) přezimující kolonie samiček v detailu (Převzato z Wikipedie) Obr. 2 a 3: Pokud se svilušky nechají bez dozoru dostatečně dlouho, začnou si tkát pavučinky. (Převzato z American Orchid Society)

4 Svilušky patří mezi poměrně zákeřné savé škůdce. Zpočátku její přítomnost takřka nejde zaznamenat a při dodržení alespoň jakés takés pravidelnosti preventivních postřiků se její stavy daří obvykle udržovat v rozumných mezích. Tedy takových, kdy ještě nejsou patrné žádné větší stopy po jejím působení. Prvním příznakem, že něco není v pořádku, je objevení bílých, stříbřitých nebo šedavých plošek, světlejších skvrnek nebo cestiček. Listy následně bělají víc a víc, tak jak se svilušky množí a kolonizují nové oblasti. Bílá či stříbrná místa vznikají sáním a následným propadem původně zelených pletiv listu. U druhů s měkkými listy jako je Calanthe nebo Phaius se často objevuje žloutnutí listů a žilnatiny listu. (Podobně se projevuje i na pokojových rostlinách nebo okurkách.) Obr. 6: Takto, vcelku nenápadně, vypadá zpočátku napadení sviluškou Obr. 7: Silně poničený list, doslova sežraný sviluškami. V důsledku poškození listů může rostlina jednak získávat méně energie ze slunce, čímž je oslabena. V důsledku oslabení může docházet k deformacím listů, praskání či nekrózám. Často dochází také k žloutnutí poupat, vadnutí a opadávání květů. Druhotně se do ran může dostat houbová nebo bakterií infekce. Pokud se poškození nechá dojít až do stádia na obrázku 7, je lepší rostlinu obětovat

5 než zachraňovat. I po zdárné likvidaci škůdců nám zbude rostlina chudinka, která nepokvete (nebo jen málo) a poroste bídně, a která při první příležitosti chytí nákazu a sama zhyne. Co se týče boje s tímto škůdcem, nabízí se opět možnost použití chemických prostředků a biologické ochrany (použití přírodních parazitů). Oproti předchozímu dílu, věnovanému vlnatce, zde u svilušek můžeme s čistým svědomím doporučit nasazení biologické ochrany dravými roztoči Typhlodromus pyri nebo Phytoseiulus persimilis. Tento roztoč napadá jak dospělce, tak nymfy a postupně omezí populaci svilušky na naprosté minimum. Tuto úroveň pak roztoči sami dokážou udržet po dobu několika let. Phytoseilus se živí též vajíčky svilušek, takže jejich populace omezuje komplexněji a rychleji. Jeho nevýhodou je, že jde druhově specifického parazita. Takže v případě, že byste špatně určili škůdce, který vám ničí rostliny, Phytoseilus tak úplně nepomůže. Typhlodromus si naproti tomu poradí i s hálčivci, třásněnkami a některými dalšími. Oba roztoči se dají opět sehnat u brněnského Biocontu. Před nasazením dravých roztočů je vhodné se nejprve zbavit případných ostatních škůdců, které se dají ničit především chemickou cestou. Roztoči rodu Typhlodromus jsou sice odolní vůči řadě chemických postřiků, nikoli ale proti všem. Roztoči rodu Phytoseiulus nejsou k chemikáliím odolní takřka vůbec. Spolu s nasazením roztočů je vhodné rostlinám dodat živiny. Velmi prospěšné se zdají být přípravky s obsahem stopových prvků, z nichž jako velmi důležitý se jeví bór. Lze například použít přípravek Prev-2, nebo komplexnější Biplantol Vital. Velmi dobrý obsah mikroprvků má i Orchimix od Explantexu. Chemických přípravků existuje opravdu široká škála. Od klasické chemie po použití olejových emulzí, atd. Dobře účinkují přípravky Vermitec, Nissorun či Sanmite. Je dobré mít na paměti, že svilušky rychle získávají rezistenci a přípravky je proto vhodné střídat. Postřik je dobré opakovat třikrát po sobě v rozestupu 8-10 dní. Přípravky používejte dle příbalového letáku, kde najdete doporučené ředění. Je vhodné přidat smáčedlo například pár kapek Jaru. Dobrým zdrojem postřiků je Svilušky se nejvíce množí v teple. Jejich výskyt tak nejčastěji zpozorujeme od začátku léta do podzimu, kdy jsou teploty nejvyšší. Dobře se jim ale také daří v teplých místnostech přes zimu. V přírodě, kde teploty klesají v zimě pod nulu, se svilušky zazimovávají do půdy, pod borku stromů a tak podobně. V teple bytu se zazimovávat nemusí a mohou tak škodit celoročně. Důležité tedy je prohlížet pravidelně stav rostlin, nezanedbávat prevenci. Při včasném podchycení se dá svilušky zbavit vcelku lehce. Pokud se ale nechá bez povšimnutí, přemnoží se a může napáchat opravdu velké a často nevratné škody. Přejeme Vám hodně zdaru při boji s tímto škůdcem a dobré oči při kontrole jeho výskytu.

6 Poradna Proč orchideje nekvetou? Než napíšeme cokoli jiného, je dobré říci, že orchidejemi v tomto článku myslíme především hybridní orchideje, běžné křížence, zkrátka ty orchideje, které nejčastěji vídáte v květinářstvích i za okny mnoha domů a bytů. Pokud máte doma orchidej, pravděpodobně jste ji zakoupili v obchodě kvetoucí a chtěli byste, aby Vám doma také (nejlépe pravidelně a dlouho) kvetla. Pokud se to neděje, je něco v nepořádku. Hybridy orchidejí jsou v naprosté většině kříženy právě za tím účelem, aby jednoduše a opakovaně kvetly. Sami šlechtitelé a velkopěstitelé mají zájem na tom, aby bylo dovedení orchidejí do květu co nejjednodušší. Nároky velké většiny běžně dostupných orchidejí se téměř neliší (nebo - abychom to zase tak úplně nezjednodušovali mohou se lišit v potřebě zimní pauzy nebo poklesu teploty, nicméně tyto odchylky u hybridních orchidejí jsou spíše na přilepšenou a na samotné nakvétání nemají ten největší vliv. Ovlivňují spíše bohatost kvetení, jeho délku, vybarvenost květů, případně jejich velikost. Pokud vám orchideje rostou, (bujně) vyhánějí nové listy a kořeny a celkově se mají k světu a přitom nekvetou, je dobré hledat chybu v používaném hnojivu. Zní to možná až příliš jednoduše, ale podle našich zkušeností a z rozhovorů s našimi zákazníky, je právě použité hnojivo obvykle tou zásadní příčinou neúspěchu. V posledních několika letech se na trhu objevují nové a nové druhy hnojiv na orchideje. Tu ve spreji, tu ve formě kapslí, tyčinek nebo prášku. Ať tekuté nebo pevné, všechny slibují, že jsou ty nejlepší. Na většinu z nabízených hnojiv se nedá prakticky nic namítnout. Před zakoupením jakéhokoli z nich je ale více než důležité, prohlédnout si jejich složení tedy pokud chcete, aby vaše rostliny kvetly. Na každém hnojivu by měla být etiketa s jeho složením. Nejdůležitější při posuzování, jde-li o hnojivo na květ nebo na růst je poměr dusíku, fosforu a draslíku (N-P-K) Dusík (N) slouží rostlině k budování nových buněk a k růstu těch stávajících. Proto hnojiva bohatá na dusík nutí rostliny k růstu. Ideální je užití těchto hnojiv na začátku sezony (na jaře), kdy se rostliny probouzí po zimním odpočinku. V této fázi je dobré podpořit růst. Opatrnost (a střídmost v hnojení) doporučujeme u druhů s pahlízami (jako jsou z těch nejznámějších například katleje). Hnojit je dobré až poté, co se rostliny samy probudí k růstu. Zálivku ai hnojení zpočátku nepřehánějte. Pokud se totiž růst nové pahlízy uspěchá, pletiva nové pahlízy nestačí vyzrát a hrozí napadení houbovou chorobou

7 (nejčastěji pseudomonázou), v jehož důsledku nově narostlá část zčerná, někdy také změkne a pokud se včas neodstřihne nebo neodřízne, může se nákaza rozšířit i dále do starých pahlíz. Na obrázcích je Phalaenopsis (vlevo) a Cambria hnojené hnojivem s převahou dusíku. Draslík (K) je prvkem, který (kromě jiného) napomáhá vyzrávání pletiv a rozvoji kořenů. Jeho nedostatek vede k poruchám růstu, deformacím (včetně deformací květů, jejich předčasnému opadávání ). V hnojivech (obvykle) bývá jeho hodnota někde mezi dusíkem a fosforem. (Hnojiva pro růst mohou mít podobné hodnoty N-K, ty na květ mohou mít spíše podobné hodnoty K-P.) V zásadě nehraje až tolik roli, kolik ho je, spíše je nezbytné, aby v hnojivu byl. Fosfor (P) je rozhodujícím prvkem pro kvetení. V hnojivech určených na květ by jeho hodnota měla být nejvyšší. Pokud chcete hnojivo, po kterém vaše rostliny zpomalí růst a začnou kvést, vybírejte takové, které má hodnotu N nižší než P a K. Jako příklad dobře vyváženého hnojiva pro kvetení, může posloužit Orchimix od české firmy Explantex. N-P-K 0,25-0,33-0,37. Velmi vhodným zdrojem fosforu je guano, zde je ale zejména u orchidejí dobré dávat pozor na přehnojení. Příznakem přehnojení je náhlé zbarvení původně zelených listů bez zjevné další příčiny, jakou může být třeba více světla, nebo pokles teploty, do červena. Pokud se včas hnojení neomezí, hrozí různé deformace listů. Pokud se přežene koncentrace fosforečného hnojiva, obvykle to odnesou kořeny, které často zcela odumřou. Orchideje přijímají dobře živiny v klasické anorganické formě (hnojiva jako Kristalon, Agrilon). Podle našich dosavadních zkušeností však daleko raději a lépe přijímají živiny z bio hnojiv. Mezi ně patří i hnojiva od Explantexu, neboť obsahují kromě klasických složek i organickou složku. Skvělé výsledky jsme zaznamenali i s hnojivy značky BioBizz a Growth Technology. Ať už nakonec zvolíte jakékoli orchidejové nebo neorchidejové hnojivo, spíše než na přední etiketu s krásně barevnými květy se podívejte na tu méně atraktivní zadní část etikety, kde je tabulka s obsahy prvků N-P-K. Pokud bude přední obrázek slibovat zaručeně bohaté kvetení a vzadu najdete

8 poměr N-P-K například rozhodně ho s klidným svědomím vraťte zpátky. Zcela jednoduše řečeno: pro kvetení hledejte to hnojivo, které má nízkou hodnotu N a vyšší hodnoty P-K. Správným hnojením nemůžete nic zkazit. Je to určitě dobrý základ, dobrý první krok ke zdravým, silným a bohatě kvetoucím orchidejím. Pokud se chcete dozvědět k jednotlivým druhům hybridních orchidejí více a ještě nejste přihlášeni k odběru našeho buletinu, rozhodně se k odběru přihlaste zde. Na prázdninové měsíce a září připravujeme třídílný seriál o všemožných hybridech orchidejí a hlavně o tom, jak na ně aby dobře rostly a kvetly. Cymbidium (vlevo) kvetoucí letos více než 200 květy díky dobrému hnojení v průběhu loňského roku. A vpravo Dedrobium Red Emperor bohatě nasazující na květy také zejména díky dobrému hnojení.

9 Profil Scaphyglottis prolifera Cogn Původ: Latinská Amerika (od Mexika na severu přes Panamu až do Peru a Brazílie na jihu s výskytem i na ostrovech Karibiku) Prostředí: stinná místa v teplých vlhkých lesích, mnm. Kvetení: podzim, zima Velikost květu: 1-2cm, bílý s různě intenzivním růžovým žilkováním pysku a různě intenzivně zbarveným středem květu (sloupkem). Teplota: jde o spíše teplomilný druh, velmi dobře poroste ve většině bytů Zálivka: pravidelná; vydatnost zálivky se řídí okolní teplotou, čím vyšší teplota a sušší vzduch, tím více vody. Je vhodné rostlinu rosit na listy i zalévat ke kořenům. V době od jara do podzimu je vhodné pravidelně hnojit. Obr. 1: Květ S. prolifera Obr. 2: Kvetoucí rostlina oddělená z trsu na obrázku č. 3..

10 Obr. 3: Větší trs S. prolifera Obr. 4: Právě podle způsobu růstu získala tato orchidej své druhové jméno. Také patříte mezi ty orchidejáře, kteří úspěšně zvládli křížence z květinky přes ulici a přemýšlíte, jestli se pouštět také do botanických druhů, tedy těch, které se přirozeně vyskytují v přírodě? Určitě je to výzva. Jen při pomyšlení, že si člověk může vybrat z více než různých druhů Nároky mnohých přírodních druhů se od nároků běžných kříženců liší. Obvykle je to i tak, že čím je druh náročnější, tím je i dražší. Není tedy od věci začít něčím méně náročným. S. prolifera patří mezi ty orchideje, kterým se bude dobře dařit na stinnějším místě. Dobře snese pokojovou teplotu (15-30 C). Čím tepleji v místnosti bude, tím pravidelnější by měla být zálivka a naopak. Od jara do podzimu je vhodné přihnojovat a také pravidelně rosit na list. Zpočátku spíše hnojivem na růst, od poloviny léta je vhodné přejít na hnojiva určená pro nakvétání. Jak je vidět na obrázcích č. 4 a 5, z vrcholku staré pahlízy vyraší v průběhu času nová, někdy i dvě. Spolu s novými pahlízami se objevují kořeny, na které je velice prospěšné se při postřikování zaměřit. Přes kořeny totiž orchideje obecně přijmou obvykle kolem 70% všech živin a vody, zatímco na listy zbývá jen 30%. Známkou, že je rostlina v růstu a že se jí daří, jsou právě narůstající kořeny a jejich ze- Obr. 5: Detail vyrůstajících kořenů. lené živé špičky.

11 Tilandsie Článek čísla Rod Tillandsia se řadí spolu s devíti dalšími rody do podčeledi Tillandsioideae, která spolu s podčeleděmi Pitcairnioideae a Bromelioideae tvoří čeleď Bromeliaceae (broméliovité). Tolik k taxonomii, která sama člověku pomocí téměř nevyslovitelných latinských názvů moc nenapoví. Když se podíváme blíže, zjistíme, že příbuznými tilandsií jsou například ananasy. Na rozdíl od ananasů je převážná část tilandsií epifytních, některé dokonce aerofytní. To znamená, že podklad, a kterém rostlina žije, slouží jen jako opora, místo k životu. Neslouží jako zdroj živin ani vody. Většině druhů je proto jedno, jestli rostou na kameni, větvi stromu nebo třeba telegrafním drátu jako T. recurvata na obrázku 1. Obr. 1: T. recurvata na telegrafním drátu v Guatemale Obr. 2: T. flabellata var. rubra a T. polystachia jako zástupci druhů, kterým prospívá pastování ve vzdušném substrátu. Jen některé obvykle velké růžicovité druhy k životu potřebují mít možnost přijímat vláhu a živiny i přes kořeny (T. cyanea). Existuje ale poměrně velká a nesourodá skupina druhů, do které se dají zařadit i druhy, u kterých by to člověk na první pohled nečekal. Tyto druhy budou jako epifyty (vyvázané na korek, větev apod.) růst v běžných bytových podmínkách spíše pomalu. Zasadí-li se však do květináče, jejich růst se zrychlí, obvykle dorostou větších rozměrů a často i ochotněji kvetou. Substrát by měl být zejména vzdušný, zároveň ale může držet vláhu. Nám se osvědčila směs kůrového orchidejového substrátu, kokosových chipsů a běžného rašelinového substrátu v poměru zhruba 1:1:1. Důležité je substrát nepřemokřovat a mezi zálivkami do substrátu rosit jen na listy rostlin, dokud opět nevyschne. V této skupině najdeme druhy různých tvarů, velikostí, původu i nároků na teplo či světlo. Příklady uvádíme na následující stránce. Je zajímavé, že po převedení rostlin do substrátu se změnil vzhled většiny z nich. Zdá se, že ve vhodných podmínkách dokážou tyto druhy přijímat vláhu a pravděpodobně i živiny také přes kořeny.

12 T. seleriana T. pruinosa T. puctulata T. streptophylla T.caput medusae T. guatemalensis

13 Hned na první pohled je z fotografií patrné, že vzhledově tak rozdílně vypadající druhy budou vyžadovat rozdílné prostředí, rozdílnou péči. Jeden základní a pro úspěšné pěstování nezbytný požadavek mají ale všechny tyto druhy stejně tak ale i úplně všechny ostatní druhy tilandsií - společný. Tím požadavkem je zálivka měkkou vodou. Měkkou vodou myslíme tu, která nedělá vodní kámen a také která špatně smývá mýdlo z rukou. Je to například voda dešťová, stará voda z akvária, převařená vodovodní voda a podle zkušeností několika desítek z vás i neperlivá (modrá) balená voda. Je důležité dodržovat tuto zásadu vždycky. Už po několika zálivkách tvrdou vodou se projeví její škodlivost. Čím tvrdší je voda, tím kratší dobu trvá, než napáchá nevratné škody. Minerály obsažené v tvrdé vodě se usazují na pokožce listů. Pokud je povrch listu pokryt šupinkami (trichomy), vysražují se minerály na těchto šupinkách. Postupně rostlinu doslova zabetonují a ta hyne. Obr. 3: Trichom tilandsie v detailu Držte se této zásady používání měkké vody pro zálivku tilandsií a máte z 90% vyhráno. Pak už jen stačí dát rostlinu do běžné pokojové teploty (převážná většina druhů dokáže žít při teplotách v rozmezí 5 až 35 C), spíše do polostínu či na rozptýlené světlo a je to. Z dalších pěstitelských zásad patří mezi ty důležitější například ta o prospěšnosti pohybu vzduchu v okolí rostliny. V této souvislosti je ale vcelku dobré dávat pozor na studený průvan zejména pokud jsou rostliny čerstvě porosené a průvan je studený, například od větrání. Máte-li chuť se o tilandsiích dozvědět více, přečtěte si naši knihu Tillandsia I Začínáme s tilandsiemi. Rádi Vám ji pošleme. Objednat si ji můžete buď běžnou objednávkou v e-shopu, nebo mailem na adrese redakce@lukscheiter.cz. Pokud budete chtít objednávat pouze tuto knihu a do e- mailové objednávky zmíníte heslo objednávka z buletinu, budeme Vám při platbě převodem účtovat poštovné jen 39kč, při platbě dobírkou jen 69kč. Cena knihy je 120kč a najdou v ní zajímavé a užitečné informace jak úplní začátečníci, tak i zkušení pěstitelé.

14 Soutěž V lednové soutěži nejvíce Like získala se svými fotografiemi paní Květa Lučaníková a stává se tak první vítězkou s počtem 42 Like (k ). Fotografií zaslala do soutěže více. My jsme si z nich dovolili jednu vybrat: 1. místo: Květa Lučaníková 2. místo: Veronika Petříková 3. Místo: Věra Vekenn (35 Like ) (29 Like)

15 Všem zúčastněným děkujeme! Vítězům gratulujeme a všem komu to nevyšlo tentokrát, držíme palce do příště! Prosíme Květu Lučaníkovou, Veroniku Petříkovou a Věru Vekenn, aby se nám ozvaly na redakce@lukscheiter.cz a sdělili nám svou adresu, abychom mohli poslat výhry. Děkujeme. Téma pro únorové kolo soutěže zní: Nejmenší kvetoucí rostlina, kterou mám (na fotce) Můžete fotit různé mini sukulenty, miniorchideje, jakoukoliv rozměrově maličkou kvetoucí rostlinu, nebo jste třeba někdy vyfotili v květu něco miniaturního a krásného v přírodě Pochlubte se vašim kamarádům a ostatním čtenářům Tropického buletinu a vyhrajte! Fotky umisťujte na naše Facebookové stránky do akce Tropický buletin 02/2014. Dostali jste Tropický buletin od kamaráda? Líbí se Vám a nechcete přijít o další čísla? Přihlaste se k jeho odběru zde. Je to práce na pár vteřin (stačí jen vyplnit ovou adresu) a časopis budete dostávat zdarma a jako první! Nedostalo se k Vám první číslo buletinu? Ozvěte se nám em a my Vám ho zdarma a rádi pošleme.