PROJEKT HEZR 2009 Výsledky 1. kola projektu HEZR

Transkript

1 Výsledky 1. kola projektu HEZR (Projekt hodnocení vládních opatření ovlivňující zdravotnictví) Prvního kola projektu HEZR se zúčastnilo 55 hodnotitelů (ekonomové, analytici, právníci, sociologové, lékaři, porodní asistentky, odborní žurnalisté, podnikatelé, manažeři, zástupci stavovských organizací, odborů a akademické obce). Do termínu své odpovědi odeslalo 40 hodnotitelů. K hodnocení jsme expertům předložili tyto opatření: Návrh zákona o záchranné zdravotní službě. Návrh zákona o univerzitních nemocnicích a univ. zdravotnických pracovištích (MZ ČR) Alternativní návrh UK - Zákon o univerzitních nemocnicích a univ. zdravotnických pracovištích Návrh zákona o specifických zdravotních službách Návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění Návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Zákon o nemocenském pojištění Jednotlivá opatření jsou členy hodnotícího výboru HEZR hodnoceni v kategoriích: míra souhlasu s opatřením důležitost opatření pro společnost komentář k danému opatření Tyto dvě kategorie jsou navzájem nezávislé. Míra souhlasu s opatřením (-3, +3) Míra souhlasu vyjadřuje názor člena HV na kvalitu, resp. jím očekávaný efekt navrhovaného nebo přijatého opatření, který může být od deklarovaného cíle odlišný. Stupnice: - 1 mírný nesouhlas - 3 absolutní nesouhlas - 2 značný nesouhlas 0 žádný přínos, status quo

2 +1 souhlas se značnými výhradami +2 souhlas s mírnými výhradami +3 absolutní souhlas Důležitost opatření pro společnost (%) Hodnotí se míra společenské důležitosti opatření, resp. oblasti, na kterou bude mít dopad. Čím je procentuální hodnota vyšší tím je opatření důležitější pro společnost, tím má na ní větší dopad. Komentáře hodnotícího výboru k opatřením Členové HV HEZR mohou svými komentáři zdůvodnit své hodnocení, vyjádřit se k jednotlivým opatřením a poukázat na jejich negativa či pozitiva. HEZR Rating HEZR Rating opatření Představuje součin průměrné míry souhlasu a průměrného koeficientu důležitost, které vycházejí z databáze údajů získaných od členů HV HEZR. Opatření s nejvyšším ratingem má podle HV HEZR největší přínos pro rozvoj země z hodnocených opatření. Opatření získávají rating ve škále od -300 do

3 Míra souhlasu s opatřením (-3, +3) Míra souhlasu s opatřením Míra souhlasu vyjadřuje názor člena HV na kvalitu, resp. jím očekávaný efekt navrhovaného nebo přijatého opatření, který může být od deklarovaného cíle odlišný. HEZR - hodnocení zdravotnických a sociálních opatření rok 2008 RATI NG Míra souhlasu hodnotitelů s opatřením (-3, +3) Návrh zákona o záchranné zdravotní službě 1,52 Návrh zákona o univerzitních nemocnicích a univerzitních zdravotnických pracovištích (MZ ČR) 1,8 Alternativní návrh Univerzity Karlovy - Návrh zákona o univerzitních nemocnicích a univerzitních zdravotnických pracovištích (UK) 0,4 Návrh zákona specifických zdravotních službách (MZ ČR) 1,32 Návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění (MZ ČR) 1,03 Návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (MZ ČR) 1,35 Zákon o nemocenském pojištění (MPSV ČR) 1,35

4 Důležitost opatření pro společnost (%) Důležitosti opatření pro společnost (0-100%) Hodnotí se míra společenské důležitosti opatření, resp. oblasti, na kterou bude mít dopad. Čím je procentuální hodnota vyšší tím je opatření důležitější pro společnost, tím má na ní větší dopad. HEZR - hodnocení zdravotnických a sociálních opatření Míra důležitosti opatření pro společnost (0-100%) Návrh zákona o záchranné zdravotní službě Návrh zákona o univerzitních nemocnicích a univerzitních zdravotnických pracovištích (MZ ČR) Alternativní návrh Univerzity Karlovy - Návrh zákona o univerzitních nemocnicích a univerzitních zdravotnických pracovištích (UK) Návrh zákona specifických zdravotních službách (MZ ČR) Návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění (MZ ČR) Návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (MZ ČR) rok ,9 3 67,1 4 54,1 0 67,1 4 85,7 0 71,0 7

5 Zákon o nemocenském pojištění (MPSV ČR) 70,3 5 HEZR Rating (-300, + 300) Rating HEZR představuje součin průměrné míry souhlasu a průměrného koeficientu důležitost, které vycházejí z databáze údajů získaných od expertů HEZR. Opatření s nejvyšším ratingem má podle HV HEZR největší přínos pro rozvoj země z hodnocených opatření. HEZR - hodnocení zdravotnických a sociálních opatření rok 2008 RATIN Pořadí opatření podle ratingu (přínos pro rozvoj země) G 106,3 Návrh zákona o záchranné zdravotní službě 0 Návrh zákona o univerzitních nemocnicích a univerzitních 120,8 zdravotnických pracovištích (MZ ČR) 5 Alternativní návrh Univerzity Karlovy - Návrh zákona o univerzitních nemocnicích a univerzitních zdravotnických pracovištích (UK) 21,64 Návrh zákona specifických zdravotních službách (MZ ČR) 88,62 Návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění (MZ ČR) 88,27 Návrh zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (MZ ČR) 95,94

6 Zákon o nemocenském pojištění (MPSV ČR) 94,97 Komentáře hodnotitelů: 1. Zákon o záchranné zdravotní službě: Jan Mertl: Zákon o ZZS je obecně pozitivní. Jako problematické vidím a) otázku nákladů na takto koncipovaný systém (a kvantifikace do systému veřejného pojištění) b) reálnost některých parametrů, jako je např. dojezdová doba c) vazbu na běžnou (neurgentní) zdravotní péči - je otázka, zda přítomnost ZZS nepovede zejména v regionech k tomu, že bude podceňována dostupnost běžné zdravotní péče ambulantní (praktický lékař, specialisté) s poukazem na to, že si pacient může zavolat ZZS Karel Rýdl: Pozitivem je, že zákon o ZZS vzniká a zřejmě má ambici reagovat na dosavadní situaci a chce řadu problémů řešit. Negativem je podle mně toto: nedávat do zákona přesné dojezdové doby (ale nahradit formulací - dojet co možná nejrychleji vzhledem k okamžité situaci, či tak nějak), Pak bych doporučil doplnit potřebnou minimální kvalifikaci pracovníků ZZS. Diskusi zaslouží vedlejší služba - pohotovostní ambulance (snad mimo velká města ano). Jan Šibal: Zákon je potřeba z důvodu zajištění legislativy pro správné fungování záchranné služby - Nelíbí se mi v zákoně právní postavení ZZS jako obchodní společnosti Roman Šmucler: je třeba stanovit v zákoně popř. v dalších předpisech kvalifikační předpoklady pracovníků ZS a jejich celoživotní vzdělávání s ohledem na navýšení požadavků oproti současnosti, kdy mimo velká centra není vždy zajištěna odpovídající kvalifikace v souvisejících oborech; - spolupracující lůžková zařízení se musí zúžit na akutní lůžkovou péči s odpovídajícím spektrem primariátů a vybavením (ventilátor, ARO). Jestli dobře chápu znění zákona, má akutní příjem vybudovat i zdrav. zařízení, které má jen lůžka následné péče (řekněme rehabilitační), kde fyzicky neslouží lékař- tam bych byl nerad, kdyby mě dovezli... - bylo by přínosné v zákoně popř. v dalších předpisech ustanovit pravidla distribuce pacientů- kdo koho musí přijmout. Jaké služby lékařů má dotyčná služba stavět aby mohla péči poskytnout. V malých nemocnicích se schopnost mění doslova ze dne na den podle toho, kdo slouží. Budou se dispečinky ptát, kdo zrovna slouží? (anesteziolog nebo třeba chirurg- vezou podezření na infarkt). Zákon takto bude fungovat v krajských městech, kde je jedna plně vybavená nemocnice. Problém bude na venkově- kvalifikace lékařů různých nemocnic a v Praze- kdo si pacienta "laskavě" vezme (jako nyní)- podle místa bydliště? Nejbližší? Ivana Königsmarková: zákon je poměrně přehledný a jasný, zabývá se celkovým rámcem, bude záležet na dopracování prováděcích předpisů. Minimální dobu dojezdu vidím jako problematickou, spíše bych ji definovala jako "co nejdříve, nejdéle však do.. "

7 Juraj Nemec: Princip zákona je OK - rychlá dostupnost ZZS jednoznačně zachraňuje životy. Viacere momenty su vsak znacne problematicke - osobne nesuhlasim najma s monopolom krajov. Je plne v rozpore s principmi moderneho verejneho sektora. Dojazd do 5 minut je nefinancovatelny. Václav Nádvorník: V zákoně (případně v budoucí vyhlášce) není řešeno, kdo může doprovázet přepravovaného v sanitce. Když se mi zraní při činnosti ve škole dítě, do sanitky mne nepustí. Ze zákona není zřejmé, kdo za nezletilého přebírá odpovědnost. K 17 odst.1 a nevím, zda LDN musí nutně mít urgentní příjem 1. b. Co konkrétně znamená nepřetržité? Do 10 sekund od uvolnění lůžka, do 24 hodin? Asi bude upraveno vyhláškou, v tuto chvíli nelze hodnotit. V tomto zákoně není řešena ochrana pracovníků záchranné služby (asi je toto řešeno v jiném zákoně Mírně mi vadí zestátnění ( zkrajení ) ZZS. Chybí mi možnost zajištění těchto služeb soukromými nemocnicemi. Adriána Liptáková: Zákon o zdravotnej záchrannej službe je jedným z balíčka tzv.zdravotníckych zákonov. Jeho význam spočíva v zadefinovaní podmienok, za akých sa poskytuje záchranná zdravotná služba. Predkladateľ navrhuje, aby poskytovateľom bola právnická osoba zriadená krajom s minimálne nadpolovičným podielom kraja. Táto kombinácia umožní reflektovať na potreby občanov pomocou samosprávy, čo vnímam ako pozitívny signál. Za najväčší prínos pre občana považujem realizovateľný Plán plošného pokrytia, ktorý zabezpečí všetkým občanom prístupnú neodkladnú zdravotnú starostlivosť bez omeškania. Ďalším prínosom je previazanie s ústavnými zdravotníckymi zariadeniami, ktoré sú vždy partnerom pre záchrannú zdravotnú službu. Avšak jeho nedostatkom je, že povinnosť zriadiť urgentný príjem dáva zákon všetkým nemocniciam bez rozdielu. Je na mieste sa opýtať navrhovateľa, či by nebolo jednoduchšie dať túto povinnosť tým nemocniciam, ktoré sú schopné poskytnúť neodkladnú zdravotnú starostlivosť v hlavných medicínskych odboroch ako sú napríklad chirurgia, interné lekárstvo, neurológia, gynekológia a pôrodníctvo, resp. pediatria a postarať sa o pacienta komplexne. Musí aj malá mestská nemocnica mať urgentný príjem? Nadbytočná sa mi javí povinnosť poskytovateľa uviesť iného poskytovateľa, ktorý ho môže zastúpiť, kedže zdravotnické informačné stredisko je centrum, ktoré zbiera informácie o poskytovateľoch a teda ono by malo aktívne rozhodnúť, ktorá nemocnica je najvhodnejšia v danej chvíli pre konkrétneho pacienta. Vnímam to ako nadbytočnú záťaž pre poskytovateľa. Nedostatkom je absencia všeobecne záväzného právneho predpisu, ktorý by určil s akou špecializáciou môže lekár zaisťovať rýchlu lekársku pomoc. Som toho názoru, že lekáršpecialista ponúkne okrem skúseností a zručností aj vyššiu bezpečnosť pacientovi. Veľmi diskutabilné sú oprávnenia členov výjazdných skupín, ktorým na jednej strane umožníme žiadať o pomoc fyzické osoby, ktoré sú na mieste udalosti a na strane druhej ich zaväzujeme zodpovednosťou za škodu, ktorá vznikla osobám zapojacim sa do záchrany. Časť týkajúca sa správnych deliktov je nejednoznačná. Pokutujeme poskytovateľov, ak nesplnia podmienky na strane jednej a v nasledujúcom paragrafe im dávame možnosť túto pokutu nezaplatiť. Ako poskytovateľovi dokážeme, že nevynaložil maximálne úsilie? Tomáš Zima: Upozorňuji na kritická místa materiálu a problematické otázky: 1/ nedostatek kvalifikovaného personálu pro kvalitní naplnění tohoto zákona 2/ postavení záchranáře - zvážit postavení veřejného činitele - jako hasiči a policie 3/ řešení problematiky ZZS na rozhraní krajů 4/ zvážit zda letecká záchranná služba by neměla být řešena složkami policie či armády 5/ par 17 poskytovatel lůžkových zdravotních služeb je povinen zřídit urgentní příjem, pokračovat v neodkladných zdravotních službách - toto si myslím je nereálné - lůžková ZZ jsou různé úrovně a spektra služeb, navrhuji, že musí být definována síť, která toto zajistí, ale je nemožné, aby to byla všechna zařízení

8 Dana Trezziová: akceptovatelná verze, ale nejde o velmi zásadní změnu Jaroslav Říšský: zákon sice existuje, ale bylo nutné jej upravit stávající době. Alexandr Hrabálek: tato legislativní úprava je zcela jistě potřebná a nutná Tomáš Němeček: Ministerstvo zdravotnictví, zdá se mi, přesvědčivě vyřešilo nejspornější bod, totiž "dojezdnost" záchranné služby. Podle mé představy má existovat pevné zákonné rozmezí (zde 5-20 minut) a flexibilnější upřesňující předpis, který vezme v úvahu měnící se místní podmínky (zde "Plán pokrytí", stanovený vládním nařízením). Zákon obojí splňuje, proto absolutní souhlas. Zdeněk Kolář: Lépe specifikovat poskytovatele lůžkových zdravotních služeb, kteří mají povinnost zřídit urgentní příjem. Ostatní námitky oponentů uvedené v rešerši jsou buď absurdní, nebo řešené jinými zákony. Vladimír Dvořák: nedoporučuji stanovovat dojezdový interval 5-20 minut, vhodnější se jeví stanovit pouze horní limit 20 minut Rudolf Střítecký: Zákon vychází z dosavadních zkušeností získaných při poskytování ZS ZZS. Myslím, že vyhovuje nynějším potřebám a požadavkům pacientů i integrovaného záchranného systému. Mám pouze dvě výhrady k zákonu: 1) charakteristika nejkratší doby dojezdu je zbytečné a navíc bude často komplikovat situaci týmům, které budou poskytovat služby ZZS. 2) Lékařské pohotovostní ambulance mají zajišťovat a poskytovat registrující praktičtí lékaři. Mělo by jim to být uloženo jako povinnost v jiném zákonném opatření. Zdeněk Machálek: V zásadě souhlasím s předlohou. Pouze z důvodů geografického rozložení obyvatelstva asi není reálný čas dojezdu záchranné služby v okrajových partiích republik do 20 minut, aniž bude zřízeno mnoho stanovišť s malým nebo minimálním využitím. Martin Chval: Hlasy oponentů jsou vesměs nepřesvědčivé. Problematické však vidím ustanovení o časech dojezdu. Smysl je jasný, ale není jasné, jak ty časy budou určeny a jak s nimi bude nakládáno, pokud nebudou v konkrétních případech dodrženy. Z ekonomického hlediska bude tlak na to, aby to byly časy pro "optimální průjezdnost", která reálně nebude platit.

9 Pavla Tichá: Domnívám se, že plán plošného pokrytí bude těžko možné finančně zajistit tak, aby služby splňovaly všechna kritéria stanovena zákonem. Josef Rambousek: Nemám přímé osobní zkušenosti s touto problematikou, vnímám ji pouze ze širšího celospolečenského hlediska jako nesmírně závažnou a důležitou oblast, pro jejíž fungování by měly být vytvořeny skutečně kvalitní legislativní principy. František Klufa: Návrh zákona odstraňuje nepokrytá místa s potřebným časovým intervalem dostupnosti. Toto hodnotím jako největší přínos novely. Diskutabilní může být skutečné naplnění časových limitů. Kvalifikační požadavky na poskytovatele služeb by mělo být taxativně vymezeno v definicích zákona. Ivana Kořínková: Zákon řeší nastavení potřebné koordinace a následnost péče, která je limitující pro zachování života, případně minimalizaci trvalých následků (nehledě na vyšší finanční nároky v případě prodlevy a nutnosti nákladnější, delší, případně celoživotní léčby). Josef Mrázek: Podle tohoto zákona může záchranná služba fungovat dobře i špatně, protože důležitá ustanovení jsou vymezena vágně. Například dostupnost: rozmístění výjezdových základen může být řešeno s cílem malých dojezdů, ale tím klesne počet posádek a problémy s uspokojením kumulace požadavků zásahu. Jiný problém je možnost odmítnutí zásahu z důvodu ohrožení zdraví, je zde úplná libovůle. Není žádný vztah mezi četností zásahů následkem specifických podmínek, třeba dopravních, a dimenzování základen podle hustoty osídlení. Těch deset korun na obyvatele někdo vypočetl? Asi ne, spíše někdo chce právě tolik dostat. Zuzana Štromerová: Dle navrhovaného opatření a paragrafu 2 odst. 1 by na službu záchranné služby neměla nárok zdravá rodící žena. Ta není v ohrožení života ani zdraví, přesto v běhu porodu, pokud nemá vlastní dopravní prostředek, je jiný způsob dopravy mnohdy nemožný (taxi služba nechce dopravovat rodící ženy do porodnic, potíž může vzniknout především v mimoměstských lokalitách) Paragraf 6 stanoví, kdo může být poskytovatelem záchranné služby. Proč není možné zahrnout nevládní neziskové organizace (např. obecně prospěšné společnosti?) Paragraf 15 - výjezdové a dojezdové doby jsou velmi diskutabilní. Opatření jako takové nebere v úvahu poskytování služby těhotným a především rodícím ženám, které nejsou vždy pacientkami, protože normální porod není choroba. Přesto by tyto ženy v případě nouze měly mít možnost využít služby záchranářů. Bylo by dobré uvažovat o osazení posádek porodní asistentkou nebo zvýšit kompetence záchranářů v oblasti první pomoci u normálního rychle probíhajícího porodu. Zdravé rodící ženy by měly být uváděny jako další skupina osob, která má na pomoc rychlé záchranné služby, aniž by byla považována za osoby v ohrožení života nebo zdraví. Jan Holčík: Postrádám jasnou provázanost na ostatní zdravotnické služby Milan Žák: nejvíc mi vadí neřešení soukromých poskytovatelů

10 Václav Krása: Zdravotnická záchranná služba (ZZS) je součástí integrovaného záchranného systému (IZS). Jednotlivými složkami IZS jsou, mimo ZZS, Policie ČR a Hasičský záchranný sbor tady obě složky, které jsou řízeny hierarchicky s vymezením jasných kompetenci a s určením orgánů, které jsou kompetentní k jejich aktivaci. Současně tyto organizace mají stejný systém financování, tj. ze státního rozpočtu. Z tohoto pohledu považuji za nesystémové, že ZZS mohou částečně provozovat podnikatelské subjekty, i když většinovým vlastníkem musí být kraj. Obdobně způsob financování z různých zdrojů nezaručuje finanční stabilitu jednotlivých subjektů ZZS. Především financování prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění je zcela nesystémové. Zdravotní pojišťovna musí mít možnost ovlivňovat ekonomické chování zdravotnických zařízení, posuzovat oprávněnost péče apod. U zdravotnické záchranné služby je tato možnost velmi problematická, například proto, že musí vyjet na zavolání i v případě planého poplachu, při hromadných akcích není možná predikce nákladů na činnost a další. Z tohoto důvodu je velmi problematické uzavírání smluvních vztahů mezi zdravotní pojišťovnou a střediskem ZZS. Jako klad a potřebnost zákona pro společnost spatřuji v části, která určuje kompetence pracovníků ZZS a dále určuje povinnosti občanů a právnických osob při záchranných akcích ZZS. Za zcela nepřijatelné považuji skutečnost, že návrh zákona zásadně používá pro zdravotní péči označení zdravotní služba. Je to pravděpodobně příprava na zásadní změnu, kdy povinnost poskytování zdravotní péče má být nahrazena nabídkou zdravotních služeb. Tento trend považuji za obcházení ústavně zaručeného práva na zdravotní péči. Milan Žemlička: Z dostupných informací soudím, že se zlepší dosažitelnost zdravotnické záchranné služby. Pro akutní případy je to jistě pozitivní krok, otázkou je, jaká jsou s tím spojena organizační opatření. Problém se bezprostředně nedotýká celé populace, proto je hodnocení 20%. Alena Šteflová: Vzhledem ke znalosti zdlouhavého procesu projednávání všech norem souvisejících se zdravotnictvím, vnímám tuto verzi zákona jako zdařilou, přehlednou a nadmíru potřebnou jak pro odborný personál tak laickou veřejnost a proto bych si velmi přála její přijetí. Ze stejných důvodů posuzuji vysokým procentem důležitost tohoto opatření pro společnost. Z věcného hlediska vnímám jako povrchněji zpracovanou část devátou - působnost ministerstva a krajů. Leoš Vítek: Možná pro určité specifické situace podstatné, ale pro celkové nastavení systému zdravotnictví málo významné. Tomáš Masarik: Jako největší problém vidím dojezdové časy do té doby, než budou dobudována nová výjezdová stanoviště. Tato situace se nás jednoznačně týká, jelikož v katastru naší obce se bude zřizovat výjezdové místo ZZS. Po zprovoznění výjezdového místa ZZS se ovšem situace radikálně změní a 100% vylepší. V zákoně mi chybí větší záměr spolupráce se soukromým sektorem. Jako velký problém vidím také dostupnost linky 155 soukromým poskytovatelům.

11 2. Návrh zákona o univerzitních nemocnicích a univerzitních zdravotnických pracovištích (MZ ČR) Ing., PhD. Jan Mertl Prof. PhDr. Karel Rýdl Prof. Ing. Juraj Nemec Ing. Petr Kříž Vzdělávání lékařů je součástí zdravotní politiky státu, proto si v tomto ohledu stát musí zachovat svůj vliv. Je samozřejmě pravda, že stávající institucionální postavení fakultních nemocnic je již v řadě ohledů nevyhovující, to ale neznamená, že ho budeme reformovat směrem ještě více nevyhovujícím. Akciová společnost je standardní organizační forma určená pro podnikání, nikoli pro vzdělávání a poskytování zdravotní péče. Navíc existuje velmi významné riziko, že dojde k instrumentalizaci vzdělávacího procesu a z FN se stanou jen jakási "lékařská učiliště" dodávající příslušné odborníky. Vzdělávání lékařů a dalších zdravotnických profesionálů má však dimenzi daleko širší než jen kvalifikační - je to nositel pokroku v medicíně, jeho "replikátor" do dalších generací a také civilizační fenomén s výsostně lidskou dimenzí. Tyto role by byly ohroženy. Jde mi o to, aby nebyla zvyšována byrokratická zvůle a kontrola nad odbornou péčí - rozpočty, šetření materiálem apod. Mělo by se to dopracovat - co na to Lékařská komora? Prevod na akciové spoločnosti nie je častým riešením, keďže tento typ nemocnice má špecifické postavenie - výuka a veda. Je otázne, či bude znamenať tvrdšie rozpočtové obmedzenie a bude stimulovať k vyššej efektívnosti. Všeobecne sa v súčasnosti samotné vlastníctvo nepovažuje za kľúčový prvok procesov zabezpečovania verejných služieb, kam aj zdravotníctvo patrí. Vládní návrh by měl více zdůraznit úlohu medicinských fakult

12 univerzit v univerzitních nemocnicích, pozitivem je především využití standardní právní formy akciové společnosti. JUDr. Josef Rambousek Fungování akciové společnosti je standardní a transparentní, účetnictví poskytuje reálný obraz o hospodaření subjektu. Oblast kvalitního vzdělávání může být například garantována Vědeckou radou či jiným podobným orgánem s vymezenými kompetencemi tak, aby bylo zajištěno kvalitní vzdělávání včetně personální politiky ve vymezeném rozsahu. PhDr., PhD. Martin Chvál Ing., Bc Václav Nádvorník Mám pochybnosti o zabezpečení kvalitní výuky v a.s. zejména s ohledem na propojení aktuálních vědeckých poznatků s praxí. Tento návrh vhodně upravuje zasažení státu do přílišné nezávislosti univerzit. doc. MUDr. Zdeněk Kolář Ing. Josef Mrázek Dle mého názoru není až takový problém skutečnost, že by Univerzitní nemocnice (UN) měly být a.s. Blokačních 34% účasti univerzity (U) by stačilo vetovat rozhodnutí managementu UN nepříznivá pro U. Oddělení právní subjektivity UN od U by asi bylo správné. Problémy by mohly nastat po přijetí nového obchodního zákoníku a jejich rozsah se nedá předvídat. Za zcela nepřijatelné považuji, aby na činnost UN přispívala U. Bod 6 je dle mého názoru zcela zbytečný. Hlasy oponentů svědčící o ztrátě vlivu U na organizační strukturu odborných pracovišť a personální politiku UN jsou oprávněné. Přitom U mají garantovat odbornou, výukovou a vědeckou způsobilost těchto pracovišť. Univerzitní nemocnice a zdravotnická pracoviště jsou nezbytným nástrojem pro realizaci Ústavou garantované zdravotní péče o občany, neboť vychovávají lékaře a jsou vědeckými a výzkumnými pracovišti lékařských oborů. Tyto úkoly nesmí být ohrožovány komerční činností a ztrátou veřejné kontroly, ani svěřeny soukromým subjektům. Akciová forma je přímým ohrožením všeho, co má být garantováno na uvedených 100 %. Důvěra k naznačenému řešení je naopak nula. Tomáš Němeček Ivana Königsmarková Jsem pro větší roli lékařských fakult, resp. univerzit, než jakou jim dává pozice menšinového akcionáře s 34 %. Zákon nijakým způsobem neupravuje vznik univerzitní nemocnice, pouze předpokládá přeměnu stávajících fakultních nemocnic na univerzitní. Vzhledem k tomu, že nemám ekonomické vzdělání, nejsem schopna posoudit výhody či nevýhody univerzitní nemocnice jako a.s. či jiné formy Dr. Ing František Klufa Pozitivní je nastolení standardní manažerské struktury, možnost průhlednosti financování takovýchto a.s. Otázkou jsou % majetnických podílů státu v. univerzity. Vyšší podíl univerzity by byl dle mne pozitivnější, mj. i pro ujištění kvalitního vzdělávání.

13 MUDr. Rudolf Střítecký Převod univerzitních nemocnic na obchodní společnosti je transparentní, neomezující vznik konkurenčních univerzitních pracovišť. Pravidla hospodaření nemocnic jsou jasná, daná obchodním zákoníkem. Vycházíme-li z toho, že náplní práce univerzitní nemocnice je poskytování zdravotnických služeb, vytváření zázemí pro výuku a výzkum tak, jak je tomu např. ve vyspělých zemích světa, návrh zákona tyto podmínky splňuje. Navíc zákon umožňuje i jiným nemocnicím ucházet se o statut univerzitní nemocnice, což je pro růst kvality univerzitních zařízení žádoucí. Jedinou výhradou je, že u univerzitních nemocnic nemusí jít nutně o akciovou společnost, ale i o jinou obchodní společnost, která splní podmínky, které jsou kladeny na univerzitní pracoviště. Zákon narušuje nynější monopolní postavení univerzitních nemocnic a v budoucnu umožňuje soutěž mezi univerzitními i neuniverzitními zdravotnickými pracovišti a tím podporuje růst kvality výuky, výzkumu i poskytovaných zdravotnických služeb. Nevýhodou pro nynější nemocnice je, že toto postavení univerzitních nemocnic zdaleka nebude tak pohodlné jako doposud. Myslím, že je třeba vycházet z toho, že musíme poskytnout prostor pro vznik pracovišť, která budou poskytovat speciální zdravotní služby, vytvářet zázemí pro výuku a výuku na stejné nebo lepší úrovni než stávající univerzitní nemocnice v konkurenčním prostředí. Jan Macháček Obecně si myslím, že tak zásadní věci jako jsou institucionální reformy zdravotnictví a reformy financování zdravotnictví mají být jasnou součástí volebních programů největších politických stran, a následně stejně zřetelnou součástí vládního programu. To se nestalo. Universitní nemocnice v jejich stávající podobě mohou být financovány transparentně. Stačí, když k tomu jejich majitelé mají dostatek vůle (pravidelná práce vnějších auditorů, jasně definované požadavky pro práci vnějších auditorů) Nikde není psáno, že akciová společnost je pro zdravotnictví vyšší vývojovou formou řízení Pokud má být akciová společnost předstupněm k privatizaci je třeba to jasně říci Ztrátu vlivu university na garanci vzdělávání považuji také za důležitou, ale opět a t jsou tyto věci především předmětem politického boje PŘED VOLBAMI As. MUDr. Roman Šmucler Současný stav je problematický, komplikovaný ale v principu funguje. Změna vítaná ale nikoli kriticky nutná. Vidím nebezpečí v přechodném období, kde je riziko přerušení spolupráce nemocnice-škola. Mělo by e už nyní jasně říci, kdo a jak automaticky přejde a kdo třeba ne. Domnívám se, že je možné dosáhnout konsenzu větší mírou práva veta pro univerzity-dát jim klíčové odborné kompetence. Univerzity jsou méně závislé na momentální politické situaci. Nevidím důvod proč by v univerzitní nemocnici nemohla mít univerzita stejný podíl popř. majoritu (mnohem větší garant kontinuity, než politici- všimněme si, jak se zdravotní a personální politika zcela mění ve středočeském kraji ze dne na den výsledkem voleb). Celkově by asi mělo dojít k větší změně. Toto povede k faktickému pokračování fakultních nemocnic jako jednak výukových a jednak vrcholových (a záchytných) zařízení pro celý systém. Asi by bylo dobré to

14 dotáhnout tak, že budou ministerské nemocnice garantující lékařskou péči v ČR s výukou dle možností a univerzitní nemocnice oproštěné např. od části rutinních a spádových činností soustředěných na výzkum a špičkové aplikace- po vzoru IKEM. Prostředky na výzkum a granty zde budou činit vyšší procento díky menší velikosti a vyššímu výkonu vědy a pedagogiky na zaměstnance. Tj. 1 max. 2 univerzitní nemocnice v Praze a zbytek FN přeřadit pod MZdr a hl. m. Praha jako konveční nemocnice nejvyššího typu, které budou mít s univerzitami přesné smlouvy o výuce. MUDr.,PhD. Adriána Liptáková Téma univerzitných nemocníc je veľmi aktuálna v súvislosti so vznikom fakultných nemocníc, ktoré na Slovensku a predpokladám aj v Českej republike vznikali ako huby po daždi. Ich vznik sa spájal s akoukoľvek fakultou, ktorá ponúkala štúdium pre akúkoľvek kategóriu zdravotnického pracovníka. Zákon o univerzitných nemocniciach má snahu riešiť tento problém ako aj dvojkoľajnosť vedenia fakultných nemocníc. Kontruje mu alternatívny návrh UK. Společným konsenzom by oba návrhy získali na cene: vládny návrh správne poukazuje na význam nemocnice ako poskytovateľa zdravotnej starostlivosti, univerzitný návrh obsahuje niektoré pozitivně prvky riadenia, ktoré sú založené na odbornej úrovni. Jednoznačne úloha manažovania patrí Ministerstvu zdravotníctva, ktoré zodpovedá za zdravotnú politiku. MUDr. Karel Erben Ing. Josef Jelínek Neosvědčuje se statut zdravotnických zařízení s orientací na zisk. Preferování zisku se negativně promítá do práce lékařů a ve svém důsledku poškozuje pacienty. Možnost tvorby zisku s netransparentním účtováním výkonů přímo vybízí účtovat fiktivní výkony a pacientům vnucovat zbytečná vyšetření a ne nezbytné výkony a operace. To je poškozování pacientů se vznikem nepřiměřeného finančního zatížení zdravotních pojišťoven s plýtváním jejich prostředky. Tyto podmínky jsou lukrativní pro podnikání ve zdravotnictví a ponechaná vlastnická majorita státu dává možnost pozdějšího privatizačního prodeje univerzitních nemocnic v korupčních podmínkách. Je třeba navrhnout jinou formu vlastnictví a s menším podílem státu, než bude součet vlastnických podílů vysokých škol, zaměstnanců fakultních nemocnic a pacientů. Zcela nevhodná právní forma dosavadních fakultních nemocnic jako páteřní sítě nemocnic. Nedostatečný vliv univerzit, které v těchto nemocnicích vzdělávají budoucí lékaře. Riziko privatizace této páteřní sítě v případě politické/ekonomické poptávky bez ohledu na dopad takové změny na české veřejné zdravotní pojištění a specializovanou zdravotní péči, poskytovanou výhradně v tomto typu nemocnic. MUDr. Olga

15 Kunertová Podíl státu by mohl být menší (nejsem si jistá, zda je nutné aby byl vůbec nějaký, stát může svůj vliv na kvalitu výuky realizovat právě pravidly danými právě tímto zákonem či jeho doplňkovými vyhláškami. ) A proč omezovat vznik univerzit jejich taxativním výčtem, podmiňovat je nutností založení státem? To už je dost nebezpečný centralismus. Akciová společnost ano, ale neomezovat jen na podmínku, že musí být zřízena státem. Důležitá mi přijde svoboda výuky spočívající především v její otevřenosti různým vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám. MUDr. Alena Šteflová Z pohledu nutnosti řešit systém vzdělávání zdravotnických pracovníků se jeví legislativní úprava jako nanejvýš potřebná; nicméně z předloženého návrhu rovněž zaznívá obava, zda je tato verze tou, která zcela správně odhadne příští vývoj, postoje a vztahy v rámci nově nastoleného systému.

16 3. Alternativní návrh Univerzity Karlovy - Zákon o univerzitních nemocnicích a univerzitních zdravotnických pracovištích Ing., PhD. Jan Mertl Prof.PhDr. Karel Rýdl Prof.Ing. Juraj Nemec Ing. Petr Kříž JUDr. Josef Rambousek Návrh lze hodnotit pozitivně s tím, že vychází z jedné zájmové skupiny (univerzita). Jeho principiální východiska jsou však správná. Jeho aplikace by předpokládala odbornou diskusi a korekturu ze strany dalších aktérů, ale tak aby jeho základní atributy nebyly narušeny. Z hlediska zabezpečení odbornosti a práv lékařů jde o lepší návrh než ministerský. Riziko je v rezudiích myšlení, že každá nová metoda a věc musí být zajištěna penězi, když na to nebude, tak co? Líbí se minávrat zisku do péče, ne mimo zájem nemocnice. Tento návrh je skôr reakciou ne návrh MZ ČR ako systémovým krokom. Ako som už naznačil, riešenie problému vlastníctva nie je podstatným prvkom pre skvalitnenie fungovania tohoto typu nemocníc. V návrhu je pozitivní zvýšená role univerzity a provozní otázky, právní status veřejnoprávního zdravotnického zařízení neřeší dostatečně účelně potřeby vyplývající z úlohy nemocnice a odpovědnosti za její řízení. Návrh postrádá větší srozumitelnost a náleží spíše svým charakterem k diskusnímu zamyšlení. Efektivnost a transparentnost ekonomiky subjektu není zřejmá. Ing., Bc Václav Nádvorník doc. MUDr. Zdeněk Kolář Nedokážu si představit, jak se budou dvě strany domlouvat na postu ředitele. Shoda obou stran je vždy obtížný. Nejde jen o návrh Univerzity Karlovy, ale o návrh konzultovaný s Univerzitou Palackého a Masarykovou univerzitou (tedy těch VŠ, které provozují lékařskou fakultu). Výhrady: V záměru opatření se opakovaně zdůrazňuje, že má jít o UN, ve kterých se uskutečňuje výuka všeobecného lékařství. Nebere se v úvahu, že mezi lékařské obory patří i zubní lékařství. Stejně jako zákon navržený MZ ČR, ani v tomto návrhu nejsou vysvětleny detaily, např. co se myslí hlavní a doplňkovou činností, pro kterou má být využíván majetek UN. Ing. Josef Mrázek Tomáš Němeček Ivana Königsmarková Úspěšnost aplikace tohoto zákona závisí na stavbě a obsahu smluv a na dořešení organizačních a ekonomických otázek. Proto je uvedena jen střední důvěra v dobrý výsledek. Je zde však vyhlídka na zcela vyhovující řešení, na rozdíl od zákona hodnoceného jako bod 1., kde je dobré řešení principiálně vyloučeno. S myšlenkou obecně souhlasím, oceňuji pevnější pozici ředitele nemocnice i nápad s dualitní kontrolou (odborná a dozorčí rada). Z velmi stručného průvodce ale nelze poznat další detaily provedení. stejně jako u návrhu MZČR vzhledem k tomu, že nemám ekonomické vzdělání, nejsem schopna posoudit výhody či nevýhody univerzitní nemocnice jako a.s. či jiné formy

17 Dr. Ing. František Klufa Uvedený návrh je dle mne lepší variantou původního návrhu zákona o univerzitních nemocnicích a univerzitních zdravotnických pracovištích. MUDr. Rudolf Střítecký Návrh zákona je nejasný, provázaný s univerzitou tak, že je velmi obtížené od sebe oddělit tři základní funkce univerzitní nemocnice a to funkce poskytování zdravotnických služeb, tvorba zázemí pro výzkum a výuku studentů. Předkládaný přístup je majetkově i procesně netransparentní a vyžadoval by v podstatě vypracování účelového zákona pro vznik univerzitních nemocnic i v oblasti ekonomické. Totálně zamezuje vstup jiným subjektům, které by se v konkurenci ucházely o statut univerzitní nemocnice. Tím je omezen přirozený tlak na kontinuální zlepšování kvality. Duch návrhu zákona je v intencích dosavadní slepé cesty. Jan Macháček Lze chápat čistě jako obranářský protitah proti prvnímu zákonu University by měly pro svůj návrh získat jasnou politickou podporu, třeba ze strany. Opět jasně platí, že obě vize se mají střetnout ve volbách v jasné politické soutěži. A t prostě vyhraje ta kterou ve volbách voliči jasně podpoří. MUDr.,PhD. Adriána Liptáková Téma univerzitných nemocníc je veľmi aktuálna v súvislosti so vznikom fakultných nemocníc, ktoré na Slovensku a predpokladám aj v Českej republike vznikali ako huby po daždi. Ich vznik sa spájal s akoukoľvek fakultou, ktorá ponúkala štúdium pre akúkoľvek kategóriu zdravotnického pracovníka. Zákon o univerzitných nemocniciach má snahu riešiť tento problém ako aj dvojkoľajnosť vedenia fakultných nemocníc. Kontruje mu alternatívny návrh UK. Společným konsenzom by oba návrhy získali na cene: vládny návrh správne poukazuje na význam nemocnice ako poskytovateľa zdravotnej starostlivosti, univerzitný návrh obsahuje niektoré pozitivně prvky riadenia, ktoré sú založené na odbornej úrovni. Jednoznačne úloha manažovania patrí Ministerstvu zdravotníctva, ktoré zodpovedá za zdravotnú politiku. MUDr. Karel Erben Návrh je lepší než návrh MZ, ale měl by být konsensuálním vyjádřením mínění všech fakult. Dobře zpracovaný a vyvážený návrh, který řeší současné Ing. Josef Jelínek problémy fakultních nemocnic dobrým způsobem bez rizik nekontrolovatelných nepotřebných radikálních změn. MUDr. Olga Kunertová Jsem spíš pro vstup soukromého sektoru MUDr.Alena Šteflová Z pohledu nutnosti řešit systém vzdělávání zdravotnických pracovníků se jeví legislativní úprava jako nanejvýš potřebná; v porovnání s již předloženým návrhem zákona o univerzitních

18 nemocnicích a univerzitních zdravotnických pracovištích se tento alternativní návrh jeví z pohledu zajištění výuky perspektivnější. 4. Návrh zákona o specifických zdravotních službách Ing., PhD. Jan Mertl Prof.PhDr. Karel Rýdl Prof.Ing. Juraj Nemec Ing. Petr Kříž JUDr. Josef Rambousek Návrh se v některých bodech dotýká otázek lidské reprodukce a posiluje svobodu jednotlivce při rozhodování i těchto otázkách. V návrhu vypadá dobře, ovšem je otázka, zda v praxi budou zachována všechna etická kritéria. Často se v historii stalo, že některé věci týkající se lidské reprodukce byly zliberalizovány za určitých etických předpokladů, které pak ale byly porušovány nebo ignorovány. Doporučil bych proto větší důraz na etickou dimenzi problému. Souhrnně jde o to, aby ve společnosti nepřevládlo pojetí, že s vlastní reprodukcí si můžeme libovolně nakládat a "vyrábět" potomstvo kdykoli a kdekoli. Nejde o to, zabránit odůvodněné a vyargumentované potřebě jednotlivce o pomoc s vlastní reprodukcí, již hledá ve zdravotnickém systému, ta je jistě oprávněná. Ale o to, aby praxe odpovídala etické a faktické závažnosti těchto otázek, a nedocházelo v praxi k vulgarizaci těchto základních atributů. Souhlas s + i - názory z médií. Nedokážu si představit, kam by vedlo uvolnění volného výzkumu v oblasti genetiky - nejen klonování, ale mutace a jiné umělé zásahy do života jedince. Jak by byla zajištěna jeho ochrana? Nebudem sa vyjadrovať k detailom tejto právnej úpravy, keďže rieši veľký rozsah rozporuplných etických otázok, v odpovediach na ktoré sa určite spoločnosť nezhodne. V každom prípade je ale pozitívne, že premieta viaceré úpravy legislatívy EÚ do českého právneho prostredia. Věková hranice by měla být upravena nebo zrušeno při oplození v rámci páru. Jedná se o řešení závažných společenských otázek a s přihlédnutím k vývoji poznání a vědy je nezbytná úprava formou zákona, která bude jednoznačně vymezovat kompetence

19 jednotlivých zainteresovaných subjektů. PhDr. Martin Chvál Zákon tohoto typu je jistě důležitý, ale jakákoliv jeho podoba vzbudí vlnu odporu, protože se týká základu pojetí člověka. V daných napětích bude mimořádně důležité konkrétní složení komisí vyjadřujících se k jednotlivým případům. Měl by existovat širší etický konsensus pro rozhodování těchto komisí. Ing., Bc Václav Nádvorník doc. MUDr. Zdeněk Kolář Proč není možné provést umělé přerušení těhotenství pro ženu mladší 16 let. Co v situaci, kdy otěhotní ve 14 letech? Nemám výhrady. Konečně návrh zákona upravujícího a kodifikujícího tyto společensky a eticky citlivé zdravotní služby v ČR. Ing. Josef Mrázek Tomáš Němeček Ivana Königsmarko vá Zuzana Štromerová S hlediska ochrany zájmů občanů je nepřijatelné, aby se dělaly zákony o zdravotních službách a ne o zdravotní péči, kterou Ústava občanům garantuje, zatímco žádné služby garantovány nejsou. To je termín vnucovaný s cílem usnadnit komercializaci a ziskové podnikání ve zdravotnictví. Obsah zákona již v záměru naráží na nevyřešené problémy v oblasti lidských práv a etiky a v současném stadiu jednání-nejednání je vyloučeno, aby byl v dohledné době přiveden do stavu schopného schvalování. Významností 50% chci naznačit, že naléhavost přijetí není taková, aby se musel rychle přijmout i špatný zákon. Nevidím přínos oproti dnešní úpravě, naopak. Zákon by měl nepochybný dopad: přinesl by výrazná zhoršení. 1) V tomto znění by povzbuzoval potratovou turistiku z Polska. 2) Zákon má nově umožnit -- na základě velmi plytkých argumentů -- umělé oplodnění samotné ženě bez partnera; jako by neexistovalo dost studií prokazujících fakt, že nejbezpečnějším prostředím pro dítě je jeho úplná biologická rodina (manželský pár). 3) Není přesvědčivě vyargumentovaná věková hranice pro dárce zárodečných buněk. V části Lidské genetické dědictví a klonování doporučuji jmenovitě zahrnout genetický screening v průběhu těhotenství - v současnosti jde většinou o rutinní vyšetření bez informovaného souhlasu. text návrhu zákona není zárukou změny v přístupu k tomuto vyšetření. Kriteria pro povolení přerušení těhotenství by měla vést k hluboké úvaze, zda podmínky matky nedávají ženě jinou možnost pro rozhodnutí. Interrupce by neměla být možnou formou antikoncepce. Dr. Ing. František Klufa MUDr. Rudolf Střítecký Posuzuji pouze názorový přínos návrhu, bez znalosti nákladových dopadů nelze posoudit komplexně. Kromě drobných kosmetických úprav nemám zásadní připomínky

20 Jan Macháček As.MUDr. Roman Šmucler MUDr.,PhD. Adriána Liptáková Na zákoně jsou nejdůležitější pravidla pro přerušení těhotenství, představují potenciálně největší politikum. Česká společnost má zatím to štěstí, že její veřejný prostor není zahlcen tématy jako trest smrti či potraty, u kterých není možné dosažení lepšího kompromisu a konsenzu na základě důkladné deliberativní diskuse Nelze mít potrat nebo trest smrti jaksi napůl. Norma podle mne obsahuje řadu věcí, které lze řešit ministerskou vyhláškou. Není nutné, aby vše mělo formu zákona. Drobné změny, jistě politicky kontroverzní ale odborně považuji za správné. Kladem dokumentu je soustředění roztříštěných opatření, v zásadě to ale takto funguje. Navrhované úpravy riešia najdôležitejšie otázky špecifických zdravotných služieb. MUDr. Karel Erben MZ chce uzákonit asistovanou reprodukci jako metodu 1. volby při neplodnosti, ačkoli nevyčerpalo medicínské možnosti dosáhnout levnějšího přirozeného početí. Asistovaná reprodukce se jeví jako nežádoucí náhrada za nesplněnou povinnost MZ, která mu vyplývá ze zákona. Konkrétně jde o ustanovení 69 zákona 20/1966 Sb.: pohotově přenášet poznatky výzkumu do praxe tak, aby péče o zdraví byla poskytována na nejvyšší dosažitelné úrovni. Podle tohoto zákona mělo MZ zajistit přenesení poznatků z více než vědeckých publikací, které skládají objev příčiny civilizačních chorob (dále CCH) a přinášejí informace, jak vzniku těchto onemocnění předejít a jak je kauzálně léčit. Mezi CCH patří i poruchy fertility, které jsou ve většině případů léčitelné odstraněním příčiny toxického poškození zárodečných buněk a jejich tvorby. Odstranění příčiny toxického poškozování vajíček a spermií eliminuje i nebezpečí rizikového těhotenství, vzniku vrozených vývojových vad novorozenců a jejich postižení vrozenými poruchami metabolismu, imunity a zvýšenou dispozicí k závažným onemocněním, která obvykle postihují až dospělé. Asistovaná reprodukce by měla být vyhrazena jako poslední prostředek pro pacientky s anatomickými překážkami přirozeného otěhotnění a pro případy, kdy k otěhotnění nedojde do šesti měsíců po odstranění toxického poškozování zárodečných buněk (viz objev příčiny CCH a jeho přiblížení na pod heslem homocystein). Schválení zákona by znamenalo podporu podnikatelských aktivit ve zdravotnictví za cenu vysokých výdajů zdravotního pojištění a za cenu ohrožení matek rizikovým těhotenstvím. U dětí, které se mají narodit, se přidává ohrožení vrozenými poruchami s genetickým podmíněním, nebo s poškozením v souvislosti s předčasným porodem. Z těchto důvodů je pojetí zákona v rozporu se základním humanitárním cítěním a také v rozporu se zdravým rozumem. Ing. Josef Jelínek Jako předseda občanského sdružení, které se od roku 1990 zabývá problematikou umělých potratů, zásadně nesouhlasím s otevřením prostoru pro potratovou turistiku, údajně zdůvodněnou unijní legislativou. Zdůvodnění je prokazatelně

21 nepravdivé, ČR žádnou takovou povinnost nemá. Zavedení potratové turistiky by sice bylo ekonomicky zajímavé pro severomoravské potratové kliniky, ale mj. by poškodilo vztahy naší země s Polskem, kde jsou potraty zakázány. Pokud bude tento zásadní problém vyřešen v legislativním procesu, považuji návrh za dobře propracovaný a v zásadě přijatelný. MUDr. Olga Kunertová Domnívám se, že věk dárců je zbytečně diskriminující stanovovat zákonem, je to otázka odborného posouzení. U umělého oplodnění souhlas manžela či muže, který bude mít k dítěti vyživovací povinnost, Není-li takový, pak žádného souhlasu není třeba, neboť důsledky svého počínání nese na svých bedrech žena sama, není však v takových případech oprávněna plnění vyživovací povinnosti požadovat. U změny pohlaví transsexuálních osob mi přijde zbytečné ustanovovat komisi. Stačí, že zákon stanoví případy, ve kterých nelze změnu pohlaví provést, zbytek je na zodpovědnosti osoby samotné. (Zvážila bych míru spoluúčasti u takovýchto výkonů.) MUDr.Alena Šteflová I přes řadu ne zcela jasně předem předvídatelných dopadů v praxi je návrh zákon potřebný a obsahuje některé nové prvky, které mohou, budou-li adekvátně uplatněny, přinést požadovanou změnu přístupu a chování pacientů/klientů o vlastní zdraví. 5. Návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění PhD. Jan Mertl Základní chyba tohoto zákona je v tom, že pouze odpovídá na lobbyistický zájem zdravotních pojišťoven k otevření širší diferenciace pojistných plánů. To samo o sobě není nic tak špatného, ovšem neřeší to otázku těch, kteří na "lepší" plány nedosáhnou. Navíc nechává vymezení toho, co bude standard a nadstandard na pojišťovnách, což sice nyní jsou veřejné instituce, ale také nemusí být. Je velké riziko, že takovýmito zákony

22 promarníme příležitost koncipovat otázku standardu a nadstandardu tak, aby nadstandard otevíral příležitost pro ty, kteří chtějí do svého zdraví investovat (ideálně formou ex ante), ale zároveň neomezili v péči o zdraví ty, kteří z různých důvodů tak činit nebudou chtít. Zákon hrozí syndromem prvorepublikového filmu "U pokladny stál", tedy existencí plánů, které nebudou svým účastníkům přinášet schopnost řešení jejich zdravotních problémů v případě jejich výskytu. Takové plány jsou možná ekonomicky racionální, ale věcně nepoužitelné. Poznámka na závěr - je jasné, že vše ve zdravotnictví se děje za situace omezených zdrojů. Ale to neznamená, že tím budeme legitimizovat substandardní "plány" nebo jiné pokusy omezit spotřebu zdravotní péče v určitých sociálních skupinách. Omezené zdroje je nutno promítat do celé koncepce zdravotnictví, nikoli je předložit k řešení jen některým aktérům. Prof.PhDr. Karel Rýdl Prof.Ing. Juraj Nemec Ing. Petr Kříž JUDr. Josef Rambousek Ing. Tomáš Síkora Princip solidarity vždy v sobě nese riziko zneužití přerozdělování. Jak toto ošetřit je důležitým znakem sociální spravedlivosti společnosti. Více bych zdůraznil odpovědnost jedince za své zdraví, kdo si ho ničí vědomě, ať nemá nároky na solidaritu. Návrh obsahuje pozitívne aj problémové okruhy. Spomeniem napríklad zdravotný plán s minimálnym rozsahom úhrady. Osobne by som v našich podmienkach preferoval termíny štandard a nadštandard, nič pod tým. Na druhej strane, ak majú byť poisťovne poisťovňami a nie len prerozdeľovačmi, tak by mali mať kompetencie v oblasti sadzieb poistného a rozsahu úhrad. Okrem bonusov sa často diskutovalo aj o malusoch, ale osobne som vcelku spokojný, že sa zatiaľ neuplatňujú, keďže ich zavedenie bz nebolo jednoduché, je tu riziko zneužitia. Bude pacient schopný vymáhať svoje práva? - nutná osveta a realizačný priestor/nástroje. Zákon obsahuje zásadní motivace k pozitivnímu chování pojištěnce a péči o vlastní zdraví. Zároveň stanoví rozsah hrazené péče, z toho nutně vyplývá, že nadstandard je buď hrazen pojištěncem nebo připojištěním nadstandardu, což opět vede k efektivnímu systému a brání korupci. Oproti stávajícímu stavu určitě krok správným směrem. Velice vítám možnost kombinace veřejných a soukromých zdrojů financování zdravotní péče. Je třeba ale správně nastavit standardy, aby nedocházelo k diskriminaci sociálně slabších spoluobčanů. Dále se domnívám, že by zdravotní pojišťovny měly být zainteresovány v oblasti úspěšnosti výběru odvodů. Ing., Bc Václav Nádvorník Chybí mi možnost připojištění na nadstandardní péči. Řeší se jen minimální a běžná péče. Dále není jasné přerozdělování. Když mají pojišťovny ve své moci vymáhání, proč tedy přerozdělovat. Připadá mi to jako trestání dobrých manažerů, kteří si umí vymožení dluhů zajistit. doc. MUDr. Zdeněk Kolář Jasně určená pravidla potřebná pro pacienty i pojišťovny. Zákon není diskriminační. Nelze přece stále pod heslem falešné solidarity doplácet z veřejného zdravotního pojištění na spoluobčany, kteří o

23 svůj zdravotní stav nemají zájem. Ing. Josef Mrázek Tomáš Němeček Ivana Königsmarková Zuzana Štromerová Všechny základní problémy jsou pojaty naprosto chybně a nebezpečně pro pacienty i zdravé občany. Týká se to jak zajištění péče a úkolů a počtu pojišťoven, ekonomických problémů a vlastnických vztahů, pojistných plánů atd. Naznačená řešení jsou v rozporu s Ústavou, vyššími zákony, obecně platnými principy, zásadou hospodárnosti, se solidaritou při hrazení zdravotní péče atd. Návrh tohoto zákona musí být odmítnut vcelku jako neopravitelný. Je to klíčový zákon zdravotní reformy kvůli zavedení konkurence zdravotních plánů. S myšlenkou obecně souhlasím, z věcného záměru ale ještě nejsou jasné detaily provedení. Pozitivně hodnotím především práva pacienta na dostupnost péče a možnost kombinace úhrad Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění je skutečně nutná. V navrhované verzi je pozitivní to, že nespecifikuje lékaře jako jediného smluvního partnera. Pokud budou přijaty zvl. body a 7.3 a 7.4. je naděje, že bude z veřejného zdravotního pojištění hrazena i péče poskytovaná porodními asistentkami. Díky faktu, že bude možné využít i péče poskytované nesmluvními zařízeními v zahraničí, věřím, že ženy z pohraničních území budou využívat služeb porodních asistentek v Německu a v Rakousku a to pomůže českým PA dokázat, že péče porodních asistentek všeobecně je bezpečná, efektivní a kvalitní. Dr.Ing František Klufa Velmi pozitivní je možnost provozovat různé rozsahy plánů jednotlivými zdravotními pojišťovnami, a to při zachování principu solidarity. Kombinace veřejných a soukromých zdrojů je velkým přínosem. MUDr. Rudolf Střítecký V systému plateb poskytovaných zdravotnických služeb jde o vztah pacienta, který si služby platí a lékaře, který zdravotnické služby poskytuje. Prostředníkem v některých zdravotnických systémech je zdravotní pojišťovna, která vybírá, spravuje a administruje zdravotní daň a v zákoně je jí svěřena i část komerčního připojištění a navíc ještě tzv. řízená péče. Domnívám se možnost eventuální realizace řízené péče by neměla být svěřena do rukou zdravotních pojišťoven, ale tak jako v zahraničí, do rukou soukromých konkurujících si subjektů. Myslím si, že je ještě nutné také právně definovat přímý vztah mezi pacientem a lékařem a přímou platbu za poskytnuté služby podle ceníku, pokud se tak oba domluví. Nakonec zde ještě schází nezávislý institut, který by posuzoval, zda poskytnuté zdravotní služby byly poskytnuty oprávněně nebo ne. Pravděpodobně odborná společnost nebo lékařská komora. To by donutilo pojišťovny k pregnantnímu se vyjádření, které zdravotnické služby pojistný plán pojišťuje, a které ne. Myslím, že nelze svěřit toto rozhodování do rukou instituce, jejímž