Hydrostatické hladinoměry princip, vlastnosti a použití

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hydrostatické hladinoměry princip, vlastnosti a použití"

Transkript

1 měření oloy ladiny Hydrostatické ladinoměry rinci, vlastnosti a oužití Hydrostatické ladinoměry atří mezi rinciiálně jednoducé snímače, které moou solelivě racovat za různýc odmínek v celém sektru rovozníc zařízení. V článku je řiomenut rinci měření a jsou uvedeny některé zásady ři oužití této metodiky v raxi. Princi měření Hydrostatické ladinoměry určují olou ladiny kaaliny v nádobě měřením ydrostatickéo tlaku. Hydrostatický tlak, který je vytvářen tíovou silou slouce kaaliny, je úměrný výšce slouce kaaliny, ustotě kaaliny ρ a tíovému zryclení g: = ρ g Vzledem k tomu, že odle Pascalova zákona ůsobí tlak v kaalině rovnoměrně do všec Obr. 1. Měření ydrostatickéo tlaku křemíková membrána s iezorezistory stran, je možné k měření tlaku oužít libovolně orientovaný snímač. Jako nejvodnější místo k zabudování snímače se nabízí dno nádoby. Nevýodou je však mnody nebezečí zanesení snímače usazeninami z rovoznío média, a roto bývá snímač nejčastěji zabudován blízko dna ve stěně nádoby. Vedle too se oužívají i závěsné sondy, u nicž je snímač tlaku zavěšen na kabelu a suštěn ke dnu nádoby. Hodnota tlaku měřenéo snímačem v rovozní nádobě je ovlivněna těmito třemi faktory: 0 tenzometrická membrána tenzometrický senzor Obr. 2. Scéma tenzometrickéo senzoru oddělovací membrána U konst. výškou slouce kaaliny, ustotou kaaliny, tlakem nad ladinou kaaliny. Výška slouce kaaliny je ožadovaný výstuní údaj ladinoměru; říadné změny ustoty a změny tlaku nad ladinou kaaliny ředstavují veličiny, které ovlivňují řesnost výsledku měření. Změny ustoty moou být zůsobeny změnami teloty kaalnéo média nebo změnami jeo složení v růběu tecnologickéo rocesu. Důležitým faktem je, zda jde o nádobu otevřenou, kde je nad ladinou kaaliny atmosférický (barometrický) tlak atm, nebo o nádobu uzavřenou, kde se odnota tlaku 1 nad ladinou může měnit a může tam být jak řetlak, tak odtlak vzledem k atmosférickému tlaku (obr. 1). Na obr. 1a je znázorněno měření ydrostatickéo tlaku v otevřené nebo v odvětrávané nádobě, kde lze k měření tlaku oužít jak snímač řetlaku vzledem k atmosféře, tak i snímač rozdílu tlaků (tzv. diferenční snímač), jeož druý řívod je roojen do atmosféry. U c) měřicí můstek s iezorezistory a zesilovačem I I U Karel Kadlec, Jan Vaculík Je-li měřena oloa ladiny v uzavřeném zásobníku s roměnným tlakem nad ladinou, užívá se usořádání buď odle obr. 1b se snímačem rozdílu tlaků, nebo usořádání odle obr. 1c, kdy jsou oužity dva snímače řetlaku; ak vyodnocovací elektronika vyočte rozdíl měřenýc signálů, který bude odovídat ydrostatickému tlaku kaaliny. Snímače ydrostatickéo tlaku K měření ydrostatickéo tlaku je možné oužít snímače různýc tyů s odovídajícím měřicím rozsaem. V současné době jsou nejčastěji voleny snímače s tenzometrickým nebo kaacitním senzorem tlaku [3]. Tenzometrický senzor tvoří křemíková membrána s olovodičovými tenzometry (iezorezistory), u nicž se ři mecanickém namáání tlakem nebo taem mění elektrický odor. Piezorezistory jsou zaojeny do měřicío můstku, jeož signál je vyodnocován (obr. 2). Samotným křemíkovým senzorem lze měřit ouze čistý, sucý vzduc nebo jiné neagresivní lyny. V růmyslovýc odmínkác je tedy třeba křemíkové čidlo cránit řed stykem s měřeným médiem. K tomu je ve snímačíc tlaku oužívána kovová oddělovací membrána. Prostor mezi ní a měřicím rvkem je vylněn olejem. Oddělovací membrána musí být zkonstruována tak, aby neovlivňovala vlastnosti křemíkovéo čidla. Naříklad růměr oddělovací membrány snímače s křemíkovou membránou o činné loše asi 2 mm 2 je řibližně 10 mm. Robustní konstrukce snímačů s křemíkovými čidly velmi dobře odolává vibracím a rázům. Základem kaacitnío senzoru je seciální keramická membrána. Na ni jsou naneseny kovové elektrody vytvářející dva deskové kondenzátory, v nicž se ři ůsobení tlaku mění kaacita (obr. 3). Keramická membrána je vysoce odolná roti vlivům rostředí a je zaotřebí ji cránit řed mecanickým oškozením. Signál tenzometrickéo či kaacitnío senzoru je dále zracováván v elektronickýc obvodec snímače. Současné snímače jsou vesměs vybaveny automatickou telotní komenzací a elektronika řízená mikrorocesorem oskytuje analogový i číslicový signál vodný k dalšímu zracování s komunikací HART, Profibus PA nebo Foundatioin Fieldbus. Některé firmy nabízejí i snímače s bezdrátovým řenosem signálu (WirelessHART). Inteligentní snímače jsou vybaveny automatickou diagnostikou a možností konfigurovat funkční arametry. 34 AUTOMA 7/2014

2 Součásti snímače tlaku, které řicázejí do styku s měřeným médiem, jsou vyrobeny z korozivzdorné oceli, oř. z dalšíc seciálníc slitin; ouzdro snímače je kovové (nař. liníková slitin nebo z lastu a v ožadovaném krytí. Snímače jsou vyráběny s variabilním rocesním řiojením, Snímač ydrostatickéo tlaku může být řiojen k nádobě různým zůsobem v závislosti na konkrétníc rovozníc odmínkác ([1] až [6]). Velmi důležitou okolností je, zda jde o čistou neagresivní kaalinu, nebo o kaalné médium s neříznivými vlastnostmi, jak bylo zmíněno v ředcozím odstavci. Takové médium ůsobí neříznivě na snímač a ztěžuje i vlastní měření. Na obr. 5 až obr. 9 jsou znázorněny říklady řiojení snímačů k rovozním nádobám a v obrázcíc jsou uvedeny i vztay mezi měřeným tlakem a výškou kaaliny v nádobě. Pro znázornění čistýc kaalin je oužita modrá barva, ro médium s neříznivými vlastnostmi barva nědá. Obr. 3. Keramická membrána kaacitnío senzoru Obr. 4. Princi membránovéo oddělovače Obr. 5. Měření ladiny v otevřené nádobě které umožňuje slnit konkrétní ožadavky ři instalaci. V říadec, kdy není říustné, aby měřené médium řišlo do kontaktu s měřicím ústrojím tlakoměru, je řed vlastní snímač tlaku zařazen membránový oddělovač. To je třeba nař. ři měření značně viskózníc kaalin, sedimentujícíc kalů, agresivníc tekutin, orkýc tekutin, které tunou nebo krystalizují ři oklesu teloty aod. Měřený tlak ůsobí řes membránu na racovní kaalinu, která vylňuje rostor za membránou a řenáší tlak do rostoru snímače (obr. 4). Jako inertní kaalinová nálň je oužíván silikonový nebo minerální olej, jedlý olej (v otravinářství), glycerin nebo směs glycerinu a vody. Membrána řicázející do styku s agresivní látkou bývá vyrobena z ušlectiléo materiálu (tantal, zirkon, titan), korozivzdornýc slitin (Hastelloy, Monel) nebo je cráněna teflonem aod. Rozměry membrány jsou voleny tak, aby její tuost nezkreslovala měřený tlak nad rámec říustnýc cyb. Membránové oddělovače se často ulatňují ve farmaceutickém a otravinářském růmyslu ři ožadavcíc na dokonalé ročištění tecnologickýc aaratur. Základním ředokladem dlouodobéo a solelivéo rovozu je dokonalé utěsnění rostoru vylněnéo inertní kaalinou. Membránové oddělovače jsou k disozici v různém rovedení s oledem na konkrétní rovozní odmínky. Oddělovače s cladicím nástavcem jsou oužívány nař. k měření tlaku médií ři vysokýc telotác anebo k měření tlaku tavenin, které by moly zatunout uvnitř snímače. Membránové oddělovače však moou být i zdrojem cyb souvisejícíc s nevodnou velikostí a tuostí membrány a také s teelnou roztažností kaalinové nálně [7], [8]. Přiojení snímačů ydrostatickéo tlaku Měření v otevřené nádobě Snímač tlaku může být řiojen k otevřené nádobě buď římo omocí řírubovéo řiojení (obr. 5, nebo omocí tzv. imulznío otrubí* (obr. 5. Snímač je umísťován tak, aby byl od úrovní minimální ladiny, imulzní otrubí musí být vylněno kaalinou a sádováno tak, aby říadné bubliny lynu unikaly do nádoby. K měření ladi- sucé řiojení max max max min min min + = 1 + ρ g - = 1 Obr. 6. Měření ladiny v uzavřené nádobě odkalovací nádoby mokré řiojení 0 - = 1 + ( + 0 ) ρ g + = ρ g 1 naouštění c) kondenzační nádoba = 1 + ρ g + = ρ g * Přívodní otrubí ke snímačům tlaku je v raxi i v literatuře běžně označováno jako imulzní otrubí, řestože vodnější výraz by byl signálové otrubí. AUTOMA 7/

3 měření oloy ladiny ny média s neříznivými vlastnosti je využíváno řiojení s membránovým oddělovačem (obr. 5c). Měření v uzavřené nádobě K měření v uzavřené nádobě, kde se může měnit tlak nad ladinou, je většinou oužíván snímač rozdílu tlaků. Zaojení odle obr. 6a je označováno jako tzv. sucé řiojení (dry leg). V tomto říadě je rostor nad ladinou roojen imulzním otrubím se snímačem rozdílu tlaků. Toto zaojení lze oužít ouze tedy, kdy nerozí kondenzace ar v minusovém rameni imulznío otrubí; taková situace však není v raxi říliš obvyklá. Jest- (obr. 6. Snímač rozdílu tlaků je vodné řiojit rostřednictvím třícestné nebo ěticestné ventilové souravy ro jeo snadné odojení od aaratury (není ve scématu vyznačeno). Při měření ladiny ve varnýc nádobác je imulzní otrubí zalňováno kondenzátem, což je zajištěno zařazením kondenzační nádoby (obr. 6c). Snímač je v tomto říadě na- max 1 1 snímače řetlaku, jejicž signály jsou zracovány v elektronickýc obvodec (tento zůsob měření bývá označován jako HTG Hydrostatic Tank Gauge), viz [1], [9]. Funkce snímačů A a odovídá scématu na obr. 1c; z rozdílu jejic signálů je odvozován ydrostatický tlak média. Snímač C je umístěn ve vzdálenosti l od snímačem a z rozdílu tlaků těcto dvou max 1 oddělovače vylněno inertní kaalinou 1 min min ρ m ustota média ρ i ustota kaaliny - = 1 + ρ m g + = ρ i g = 1 + ρ m g + 0 ρ i g + = 1 + ( ) ρ i g Obr. 8. Měření v uzavřené nádobě s membránovými oddělovači Obr. 7. Komenzace vlivu změn ustoty média liže je telota okolí imulznío otrubí nižší než telota uvnitř nádoby, v imulzním otrubí kondenzují áry, zkondenzovaný slouec kaaliny změní tlak v minusovém rameni a to vyvolá cybu v měření ladiny. Je roto účelné zařadit od řívodem ke snímači kondenzační nádobu s indikací stavu nalnění. Častěji je oužíváno tzv. mokré řiojení (wet leg), kdy je imulzní otrubí zcela nalněno kaalinou (obr. 6b, c). Od roojení snímače s arním rostorem řicází do snímače tlak zvýšený o ydrostatický slouec kaaliny v imulzním otrubí. Příslušné vztay uvedené v obr. 6 jsou latné za ředokladu, že ustota kaaliny v imulzním otrubí je stejná jako ustota média (nař. ři nalnění imulznío otrubí rovozní kaalinou). Snímač rozdílu tlaků racuje v reverzním režimu; minimální rozdíl tlaků bude vykazovat ři maximální oloze ladiny a naoak ři minimální ladině bude rozdíl tlaků maximální. Tato skutečnost musí být zoledněna ři zracování signálu snímače. Přiojení snímače a imulznío otrubí je dolňováno uzavíracími ventily a omocnými řívody, které umožňují říadné odstavení snímače a vyuštění či dolnění kaalinové nálně. Podle otřeby jsou zařazovány odkalovací nádoby (laače nečistot), které omáají udržovat imulzní otrubí růcodné ojen řírubovým řiojením. U mokréo řiojení může v některýc říadec rozit zatunutí (zamrznutí) nálně v imulzním otrubí; není-li jiná možnost, musí být imulzní otrubí vyříváno. Přesnost měření oloy ladiny ydrostatickými ladinoměry je do značné míry ovlivněna změnami ustoty a teloty rovoznío média. Vliv změn ustoty zůsobenýc změnami teloty lze komenzovat elektronicky na základě měření teloty. V říadec, kdy se mění ustota rovoznío média z jinýc, nař. tecnologickýc říčin, je možné využít zaojení odle obr. 7. K měření jsou oužity tři Obr. 9. Měření onornou sondou snímačů se vyočte ustota média. Podle aktuální odnoty ustoty je korigován výočet ydrostatickéo tlaku měřenéo snímači A a C a vyočte se výška ladiny: C = l ρ g P l g C C A l Měření s membránovými oddělovači Při měření látek s neříznivými vlastnostmi je nutné oužít membránové oddělovače. Agresivní carakter moou vykazovat i áry nad ladinou kaalné nálně a v takovém říadě je třeba oužít membránový oddělovač i u odběru tlaku z rostoru nad ladinou (obr. 8. Imulzní otrubí je vylněno inertní kaalinou (nejčastěji vodným olejem). Hustota nálně imulznío otrubí je obvykle odlišná od ustoty měřenéo média. Tato skutečnost je resektována ve vztazíc na obr. 8. Kaalina v imulzním otrubí by měla vykazovat malý koeficient objemové telotní roztažnosti, jinak je třeba očítat s cybou ři změně teloty okolí. Tuto cybu lze komenzovat symetrickým zaojením odle obr. 8b, kdy obě větve imulznío otrubí mají řibližně stejnou délku a stejnou telotu. Se změnou teloty okolí se však mění i ustota lnicí kaaliny, 36 AUTOMA 7/2014

4 a tím i ydrostatický tlak v imulzním vedení, což vyvolá další řídavnou cybu. Tuto cybu není symetrické zaojení scono komenzovat. Existují však zůsoby zaojení, které dokážou otlačit nebo i zcela odstranit vliv jak telotní roztažnosti, tak i ustoty [1]. Měření onornou sondou Pro měření oloy ladiny ydrostatickou metodou je s výodou využívána onorná sonda zavěšená na kabelu či na lanku, oř. umístěná na tyči (obr. 9). Je to v odstatě běžný snímač tlaku, který je konstrukčně uraven tak, aby mol být onořen do kaaliny a aby měřil ydrostatický tlak v daném místě. Měřicím členem nejčastěji bývá iezorezistivní snímač s oddělovací membránou, keramická destička s tenzometry nebo kaacitní senzor. Od snímače je ožadováno, aby měřil řetlak daný výškou slouce kaaliny vzledem k atmosféře, a roto je třeba, aby vnitřní část snímače byla roojena (odvětrán do atmosféry. K tomu je určena dutá odvětrávací žíla (kailár, která je vedena kabelem solu s elektrickými vodiči. Vyústění kailáry do atmosféry je oatřeno filtrem roti vniknutí nečistot a ronikání vlkosti. Druou možností je konciovat onornou sondu jako snímač absolutnío tlaku. V tom říadě není odvětrání zaotřebí, ale atmosférický tlak je třeba měřit referenčním snímačem; ydrostatický tlak se vyočítá jako rozdíl obou měřenýc tlaků. Atmosférický tlak kolísá zravidla v ásmu asi 0,3 m vodnío slouce, a tak je ři měření výšky ladiny ve velkém rozsau (řibližně od 30 m vodnío slouce) možné toto kolísání atmosférickéo tlaku zanedbat a měření se obejde bez referenčnío snímače. Hydrostatický snímač měří výšku ladiny ouze od snímače směrem naoru, a roto je zravidla umísťován až u dna nádrže, kde bývá zvýšená koncentrace kalu, která může snímač zanášet; někdy je třeba očítat i s ůsobením vodníc živočiců. Měřicí, res. oddělovací membrána většinou bývá zakryta víčkem oatřeným otvory, aby nebyla nárazem do dna nebo do ředmětů od ladinou oškozena. Nevýodou zakryté membrány je nebezečí romadění kalu anebo scránek živočiců od krytem, což může vést k ucání snímače. Proto jsou snímače konstruovány s odkrytou membránou; ty se sice neucou, ale membrána musí být řiměřeně odolná roti říadnému mecanickému oškození. Měřicí, res. oddělovací membrány uložené od víčkem bývají dosti coulostivé, a roto se nesmí mecanicky čistit, ouze olacovat jemným roudem kaaliny. I tenký olorůledný ovlak uličitanu váenatéo může zůsobit offset signálu; tento ovlak lze snadno odstranit namočením do kyseliny octové. Ponorné sondy jsou vodné ro měření oloy ladiny v zásobnícíc s výškou obvykle větší než 0,6 m, zejména jsou vodné ro měření ve studníc a vrtec lubokýc až 200 m. Hmotnost sondy bývá nejčastěji do 0,2 kg, a tak sonda může viset na kabelu; zavěšení na lanko je voleno u velkýc délek zejména z důvodu motnosti samotnéo kabelu. V roudící kaalině nebo u nádrží s mícadly nebo s vířením jsou sondy zavěšovány do trubky s fixovanou oloou. Trubka zabrání rozkývání onornéo ladinoměru v nádrži. Jedním Obr. 10. Měření robubláváním Měření s robubláváním Jinou variantou určování oloy ladiny odle ydrostatickéo tlaku je robublávací (rovzdušňovací, neumatická, bubbler) metoda, která je znázorněna na obr. 10a. Trubkou řivedenou ke dnu nádrže roudí malé množství vzducu nebo jinéo neutrálnío lynu. Unikající vzduc musí řekonat ydrostatický tlak kaaliny. Je- -li růtok vzducu tak malý, aby bylo možné zanedbat ztrátu tlaku v trubce, řetlak v systému, měřený vodným tlakoměrem P, bude úměrný výšce ladiny. V otrubí řivádějícím vzduc je zařazen regulátor, který udržuje konstantní růtok vzducu bez oledu na velikost ydrostatickéo tlaku. Stejný zůsob lze oužít i k měření v uzavřenýc nádobác (obr. 10, jestliže je naájecí tlak vyšší než tlak v nádobě. K měření je zaotřebí vodný snímač rozdílu tlaků P d. Měření s robubláváním lze s výodou využít ři ráci s agresivními, silně znečištěnými a viskózními kaalinami. Tlakoměr P je totiž umístěn zvenku nádoby, mimo ůsobe- z faktorů, které omezují ouži- telnost ydrostatickýc sond, je cemická, telotní a mecanická odolnost kabelu. Většina výrobců sice nabízí kabely s několika druy izolace, ale i tak jsou možnosti lastů omezené. ní agresivní kaaliny. Přesnost měření ladiny s robubláváním je oněkud orší než ři římém měření ydrostatickéo tlaku. V souvislosti s měřením ydrostatickéo tlaku neumatickou metodou uveďme ještě ydrostatický ladinoměr, který využívá latnost oyleova-mariottova zákona a ulatňuje se ři méně náročnýc měřeníc (nař. sínač ladiny v automatickýc račkác) [7]. V nádrži je umístěna trubice, která je na dolním konci otevřená a k ornímu konci je řiojen snímač tlaku P (obr. 11). Jestliže je ladina od úrovní sondy, tlak s v sondě je roven barometrickému tlaku b. Objem vzducu uzavřenéo v sondě je V. Při vzestuu ladiny se tlak v sondě zvýší o odnotu ydrostatickéo tlaku a odle oyleova-mariottova zákona (V = konstanta, za ředokladu konstantní teloty) se zmenší objem vzducu uzavřenéo v sondě na odnotu V2. Význam dalšíc symbolů a říslušné vztay jsou uvedeny v obr. 10. Přiojený snímač tlaku vyodnocuje ydrostatický tlak jako řetlak vzledem k atmosféře. Je však nutné řiomenout, že odnota tlaku se výrazně mění se změnami teloty (není slněna odmínka Obr. 11. Měření odle oyleova-mariottova zákona konstantní teloty) a je ovlivněna i rozouštěním vzducu v kaalině nebo odařováním kaaliny. Tento zůsob měření lze tedy využívat ouze ři malýc ožadavcíc na řesnost. Vlastnosti a využití ydrostatickýc ladinoměrů Hydrostatické ladinoměry jsou relativně jednoducé a solelivé snímače, které jsou široce oužitelné k měření téměř libovolnéo média od čistýc kaalin až o susenze a kaly. Snímače nacázejí ulatnění v rovozec cemickéo, etrocemickéo, otravinářskéo a farmaceutickéo růmyslu i v teelné energetice. Umožňují měřit olou ladiny v širokém rozětí rovozníc tlaků a telot. Měřicí rozsay ydrostatickýc ladinoměrů okrývají velmi široké rozmezí; nejnižší se oybují řádově v desítkác centime- AUTOMA 7/

5 měření oloy ladiny Tab. 1. Přednosti a nevýody ydrostatickýc ladinoměrů Přednosti Omezení a nevýody Princi měření je jednoducý. Údaj je závislý na ustotě a telotě média. Neobsaují oyblivé mecanické součásti. Při oužití imulznío otrubí s kaalinovou Nevadí ěna nad ladinou, zakalení média. nální je údaj ovlivněn změnami teloty okolí. Nevadí turbulence média ani vestavby v nádobě. Nebezečí vniknutí kaaliny do řívodu ke snímači ři řelnění nádoby u sucéo řiojení snímače. Údaj nezávisí na elektrickýc vlastnostec média (vodivost, ermitivit. Vodné i ro měření médií agresivníc, viskózníc i značně znečištěnýc. Je-li ožadována řesnost měření ladiny s nejistotou menší než 0,5 % z rozsau, je vodné uvažovat o jiném tyu snímače. Značný rozsa měření (onorné sondy až 200 m). Nelze oužít ro měření sykýc látek. trů, orní mez není vlastně omezena a je dána výškou rovozní nádoby. Ponorné snímače lze oužívat až do loubek několika stovek metrů. Protože snímače měří silové účinky ydrostatickéo tlaku, je třeba resektovat cyby sojené se změnami ustoty a také teloty média. Tento jev ovšem řináší i jistou výodu: jestliže ladina v nádrži kolísá vlivem teloty a vlivem telotní objemové roztažnosti dané kaaliny, ydrostatický snímač nezaznamená kolísání ladiny, ale bude srávně měřit konstantní údaj úměrný motnosti kaaliny v nádobě. Nejistota měření se liší v závislosti na říadu oužití a na druu měřenéo média. Tyická odnota nejistoty je ±0,5 % z měřicío rozsau; v některýc říadec lze dosánout nejistoty ±0,1 %. Nejistota samotnýc snímačů tlaku dosauje odnot ±0,1 % z měřicío rozsau, u některýc inteligentníc snímačů ±0,04 %. Při vybavení vodným oddělovačem lze ydrostatické ladinoměry využít k měření i za extrémníc rovozníc odmínek (vysoké teloty, agresivní média, vysoké ožadavky na ygienu a sanitovatelnost). Přednosti a nevýody ydrostatickýc ladinoměrů jsou srnuty v tab. 1. Literatura: [1] ENGTSSON, C.: Te Engineer s Guide to Level Measurement. Emerson Process Management Rosemount, Inc., [2] ĎAĎO, S. EJČEK, L. PLATIL, A.: Měření růtoku a výšky ladiny. Praa, EN, [3] KADLEC, K.: Snímače oloy ladiny. Automa, 2005, č. 5, s. 5. [4] LIPTÁK,. G.: Process Measurement and Analysis. CRC Press, [5] McMILLAN, G. K. CONSIDINE, D. M.: Process/Industrial Instruments and Controls Handbook. New York, McGraw/Hill, [6] Měření růtoku a měření výšky ladiny. Zravodaj ro měření a regulaci č. 4. NEWPORT OMEGA [on-line] <www.omegaeng.cz/ literature> [cit. únor 2014]. [7] VACULÍK, J.: Hydrostatické snímače úrovně ladiny. Automa, 2003, č. 5, s. 6. [8] VACULÍK, J.: Membránové oddělovače ro měření tlaku. Automa, 2003, č. 4, s. 8. [9] WESTER, J. G.: Measurement, Instrumentation, and Sensors Handbook. CRC Press, doc. Ing. Karel Kadlec, CSc., ústav fyziky a měřicí tecniky, VŠCHT Praa, Jan Vaculík, HV senzory krátké zrávy NAMUR na veletru Hannover Messe 2014 Německé sdružení dodavatelů a uživatelů automatizační tecniky ro obory s kontinuálními a dávkovými výrobními rocesy NAMUR se letos odílelo na návru a realizaci nové koncece řelídky Industrial Automation v rámci veletru Hannover Messe Letos měl svou remiéru solečný stánek Process Automation Place. Po celou dobu veletru se zde konaly rezentace řídicí tecniky ro rocesní výrobu, rovoznío řístrojovéo vybavení se zaměřením na snímače a akční členy, analytické a měřicí tecniky a digitálníc komunikačníc systémů ro rovozní úroveň řízení. Zástuci NAMUR zde vystouili s řednáškami na téma funkční bezečnost SIL a nejistoty měření u rovozníc snímačů a účastnili se anelové diskuse na téma modularizace v rocesní výrobě. Sdružení NAMUR se odílelo také na fóru Industrial IT. Tématy fóra byla kybernetická bezečnost v růmyslu a komunikace a integrace. Kromě too zde byly nastíněny budoucí kroky ři realizaci rogramu Industrie 4.0 v Německu. Zástuci NAMUR se rovněž účastnili diskuse na téma Jsou řešení best ractices vždy vodná a efektivní?. Sdružení NAMUR také odořilo konferenci MES in Practice 2014 (Process Industry). Tato konference se na veletru Hannover Messe konala již ošesté. Její motto bylo ryclost, ružnost, transarentnost a řednášející účastníkům ředstavili, jak s využitím MES dosánout efektivní výroby. Efficiency Arena bylo diskusní fórum na téma úsory energie. Představovalo vodnou říležitost zvláště ro sdílení zkušeností s ulatněním energeticky úsornýc řešení. Zástuci sdružení NAMUR zde rezentovali systémy ro srávu výroby, distribuce a sotřeby energie v růmyslovýc odnicíc s rocesní výrobou. (k) Euro ID a ID World International Congress solečně ve Frankfurtu Odborný veletr identifikační tecniky Euro ID a stejně zaměřená konference ID World International Congress se budou konat 18. až 20. listoadu 2014 ve Frankfurtu nad Moanem. Pořadatel, solečnost Mesago, očekává, že ůjde o velmi úsěšné akce. Svědčí o tom mj. to, že výstavní loca veletru Euro ID už je téměř vyrodaná. Přilásila se většina loňskýc vystavovatelů a řibližně čtvrtina dosud řilášenýc jsou noví vystavovatelé, kteří budou na veletru Euro ID orvé. Zruba třetina vystavovatelů je ze zaraničí. Komletní seznam dosud řilášenýc vystavovatelů je na Pořadatelé očekávají také účast vysoce odbornýc návštěvníků. Vyovídají o tom údaje z loňskéo roku: mezi návštěvníky byli konstruktéři, tecnici, členové vedení firem a obcodníci dvě třetiny návštěvníků uvedlo, že mají ravomoc rozodovat o objednávkác. Návštěvníci do Frankfurtu řijeli ze 43 zemí. Pro registraci návštěvníků je třeba oužít odkaz com/tickets. Konference ID World International Congress bude zaměřena na říležitosti rostoucío tru s identifikační tecnikou, ať jsou to tradiční otické kódy, RFID, biometrie, řístuové karty nebo systémy ro sběr dat. Na konferenci zazní také řeledové řísěvky zaměřené na obor identifikace jako celek a jeo trendy. líže na (k) urza ráce ortál solečnosti Humusoft Solečnost Humusoft s. r. o. rovozuje od dubna 2014 jako službu svým zákazníkům informační ortál urza ráce (www.umusoft.cz/burza-race), kde lze zveřejnit informace o racovníc říležitostec v organizacíc ledajícíc racovníky znalé ráce se softwarovými nástroji Matlab a Simulink, Comsol Multiysics a dsace. Účelem je uozornit znalé racovníky na otávku o jejic sconostec i odořit efektivní využití uvedenýc nástrojů u zaměstnavatelů. Portál je moderovaný, všecny inzeráty rocázejí u rovozovatele redakční úravou. Jde o bezlatnou službu zaměstnavatelům, ortál není určen k inzerci individuálníc zájemců o ráci. (sk) 38 AUTOMA 7/2014

HiPath 4000. optipoint 410 advance. Návod k použití

HiPath 4000. optipoint 410 advance. Návod k použití HiPath 4000 otipoint 410 advance Návod k oužití K návodu k oužití K návodu k oužití Tento návod k oužití oisuje telefon otipoint 410 advance ve soluráci s komunikačním serverem HiPath 4000, verzí 2.0.

Více

Pracovní sešit pro 3. ročník oboru Elektrikář Automatizační měření

Pracovní sešit pro 3. ročník oboru Elektrikář Automatizační měření Registrační číslo projektu Název projektu Produkt č. 6 CZ.1.07/1.1.16/02.0119 Automatizace názorně Pracovní sešit pro 3. ročník oboru Elektrikář Automatizační měření Střední škola technická a gastronomická,

Více

ÚLOHA A APLIKAČNÍ MOŽNOSTI METODY FMEA PŘI ZABEZPEČOVÁNÍ SPOLEHLIVOSTI

ÚLOHA A APLIKAČNÍ MOŽNOSTI METODY FMEA PŘI ZABEZPEČOVÁNÍ SPOLEHLIVOSTI ČESKÁ SPOLEČNOST PRO JAKOST Novotného lávka 5, 6 6 Praha ÚLOHA A APLIKAČNÍ MOŽNOSTI METODY FMEA PŘI ZABEZPEČOVÁNÍ SPOLEHLIVOSTI MATERIÁLY Z 5. SETKÁNÍ ODBORNÉ SKUPINY PRO SPOLEHLIVOST Praha, listopad 00

Více

Návod k obsluze a údržbě kotlů

Návod k obsluze a údržbě kotlů Návod k obsluze a údržbě kotlů Therm 20 a 28 TCX; TLX; TLXZ Obsah: 1. Použití 2. Všeobecný popis 3. Technické údaje 4. Výrobní kontrola 5. Základní pokyny pro montáž Umístění a zavěšení kotle Připojení

Více

Tiger. Návod k obsluze a instalaci kotle. Závěsný kombinovaný kotel Výkon 9,5-23 (3,5-11,5) kw Ohřev TV v zásobníku

Tiger. Návod k obsluze a instalaci kotle. Závěsný kombinovaný kotel Výkon 9,5-23 (3,5-11,5) kw Ohřev TV v zásobníku Tiger Návod k obsluze a instalaci kotle 24 (12) KTZ / v.17 24 (12) KOZ / v.17 Závěsný kombinovaný kotel Výkon 9,5-23 (3,5-11,5) kw Ohřev TV v zásobníku CZ verze 0020004735_04 Protherm Tiger 24 (12) KTZ

Více

Způsob rozlišování a označování stacionárních litinových plynových kotlů. způsob využití: O kotel bez přípravy TV

Způsob rozlišování a označování stacionárních litinových plynových kotlů. způsob využití: O kotel bez přípravy TV Stacionární litinové plynové kotle MEDVĚD Způsob rozlišování a označování stacionárních litinových plynových kotlů MEDVĚD XX XLXM modulace výkonu kotle: M plynulá modulace výkonu (Medvěd KLOM) způsob využití:

Více

Open Access Repository eprint

Open Access Repository eprint Open Access Repository eprint Terms and Conditions: Users may access, download, store, search and print a hard copy of the article. Copying must be limited to making a single printed copy or electronic

Více

Středně a vysoko napěťové trojfázové asynchronní motory M a H řada

Středně a vysoko napěťové trojfázové asynchronní motory M a H řada Motory Energie Automatizace Paints Středně a vysoko napěťové trojfázové asynchronní motory M a H řada Návod pro instalaci, obsluhu a údržbu PŘEDMLUVA Elektrický motor je zařízení, které se využívá v průmyslovém

Více

4 POSTUPY K UVÁŽENÍ PRO URČOVÁNÍ BAT 4.1 Obecné postupy použitelné na jatkách a zařízeních zpracujících vedlejší živočišné produkty

4 POSTUPY K UVÁŽENÍ PRO URČOVÁNÍ BAT 4.1 Obecné postupy použitelné na jatkách a zařízeních zpracujících vedlejší živočišné produkty 4 POSTUPY K UVÁŽENÍ PRO URČOVÁNÍ BAT 4.1 Obecné postupy použitelné na jatkách a zařízeních zpracujících vedlejší živočišné produkty Příloha IV Směrnice IPPC uvádí seznam aspektů, které musí být vzaty do

Více

Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera. Balistická odolnost automobilu Bc. Jan Tolar

Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera. Balistická odolnost automobilu Bc. Jan Tolar Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Balistická odolnost automobilu Bc. Jan Tolar Diplomová práce 2008 SOUHRN Tato práce se věnuje balistické odolnosti osobního automobilu. Tato problematika

Více

Automaticky řízené kotle na spalování hnědého uhlí nejlevnější vytápění

Automaticky řízené kotle na spalování hnědého uhlí nejlevnější vytápění Automaticky řízené kotle na spalování hnědého uhlí nejlevnější vytápění Návod k obsluze a údržbě VARIMATIK VM 20, 25 www.varimatik.cz Typ a výrobní číslo kotle Prodejce Obsah Zákaznické desatero 2 Účel

Více

Jak se dělá elektromotor Ing. Josef Šimon, ATAS elektromotory Náchod, a. s.

Jak se dělá elektromotor Ing. Josef Šimon, ATAS elektromotory Náchod, a. s. Jak se dělá elektromotor Ing. Josef Šimon, ATAS elektromotory Náchod, a. s. Elektromotor je elektrický stroj, který za posledních sto let doznal velkého rozmachu. S nástupem elektrizace zasáhl do všech

Více

Profesionální elektroinstalace. Jak na to!

Profesionální elektroinstalace. Jak na to! Profesionální elektroinstalace. Jak na to! S námi ovládáte světlo Stmívače Snímače pohybu Žaluziové spínače Určeno EEKTRO specialistům ABB s.r.o. Elektro-Praga Vážení elektromontéři, projektanti a všichni

Více

Porovnání jednotlivých druhů dopravy

Porovnání jednotlivých druhů dopravy Porovnání jednotlivých druhů dopravy Ing. Petr Besta, Ph.D., Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, Katedra ekonomiky a managementu v metalurgii

Více

ACE 3000 typ 100/110

ACE 3000 typ 100/110 ACE 3000 typ 100/110 Návod k obsluze David Šlancar Strana 1 (celkem 51) ACE3000_100_Navod_k_obsluze V2 Obsah: 1. Všeobecný popis elektroměru... 5 1.1. Rozsah elektroměru... 5 1.1.1. Použití... 5 1.1.2.

Více

Logatherm WPLS 7,5/10/11/12 Comfort/Light. Projekční podklady Vydání 04/2013. Tepelné čerpadlo vzduch-voda v provedení Split

Logatherm WPLS 7,5/10/11/12 Comfort/Light. Projekční podklady Vydání 04/2013. Tepelné čerpadlo vzduch-voda v provedení Split Projekční podklady Vydání 04/2013 Fügen Sie auf der Vorgabeseite das zur Produktgruppe passende Bild ein. Sie finden die Bilder auf der Referenzseite 14: Buderus Product groups. Anordnung im Rahmen: -

Více

STROJÍRENSKÁ METROLOGIE část 1

STROJÍRENSKÁ METROLOGIE část 1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava FS STROJÍRENSKÁ METROLOGIE část 1 Šárka Tichá Ostrava 004 Obsah Předmluva... 6 1. Význam metrologie... 7. Základní pojmy... 7.1 Některé základní pojmy (ČSN

Více

Automatický teplovodní kotel ROJEK TKA 15 ROJEK TKA 25 ROJEK TKA 45

Automatický teplovodní kotel ROJEK TKA 15 ROJEK TKA 25 ROJEK TKA 45 Automatický teplovodní kotel ROJEK TKA 15 ROJEK TKA 25 ROJEK TKA 45 Původní návod k používání Záruční list aktualizace 02/ 2014 ROJEK DŘEVOOBRÁBĚCÍ STROJE a.s., prodej tepelné techniky Masarykova 16, 517

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s. Obnovitelné zdroje energie Ing. Jaroslav Chlubný Ing. Jaroslav Lednický Ing. Radek Sedlačík Mgr. Lenka Slezáčková V rámci projektu Energetická efektivita v

Více

Požadavky na jednotlivé faktory vnitřního prostředí budov, mikroklimatické podmínky, tepelná a chladová zátěž

Požadavky na jednotlivé faktory vnitřního prostředí budov, mikroklimatické podmínky, tepelná a chladová zátěž Požadavky na jednotlivé faktory vnitřního prostředí budov, mikroklimatické podmínky, tepelná a chladová zátěž Ing. Zuzana Mathauserová, Státní zdravotní ústav, zmat@szu.cz Pokud řešíme jednotlivé faktory

Více

Univerzita Pardubice

Univerzita Pardubice Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Faktory determinující bezpečnost železniční nákladní přepravy Tomáš Vystrčil Bakalářská práce 2014 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatně.

Více

Návod na instalaci, obsluhu a údržbu kotle

Návod na instalaci, obsluhu a údržbu kotle Návod na instalaci, obsluhu a údržbu kotle Therm 20 a 28 CX.A, LX.A, LXZ.A Therm 20 a 28 TCX.A, TLX.A, TLXZ.A Závěsný plynový kotel Návod na instalaci, obsluhu a údržbu kotle Therm 20 a 28 CX.A, LX.A,

Více

TÜV SÜD Journal Česká republika

TÜV SÜD Journal Česká republika 3/2010 TÜV SÜD Journal Česká republika MSV 2010 - Představujeme nejlepší stroj na světě 4 Úsporná opatření ve veřejných budovách 9 Co vlastně ti solárníci dělají? 10-11 Posuzování funkční bezpečnosti 12-13

Více

1 ÚVOD. Vážení čtenáři,

1 ÚVOD. Vážení čtenáři, 1 ÚVOD Vážení čtenáři, dostáváte do rukou publikaci, která si klade za cíl podat Vám pokud možno co nejjednodušším způsobem informace, s nimiž se setkáváte v každodenní praxi. Zaměřuje se proto na ty nejběžnější

Více

MATERIÁLY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE

MATERIÁLY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE MATERIÁLY PRO ŘEZNÉ NÁSTROJE Interaktivní multimediální text pro všechny studijní programy FSI Doc. Ing. Anton

Více

TENZOMETRICKÉ OBCHODNÍ VÁHY TYP TOA 15

TENZOMETRICKÉ OBCHODNÍ VÁHY TYP TOA 15 TONAVA, AKCIOVÁ SPOLEČNOST TENZOMETRICKÉ OBCHODNÍ VÁHY TYP TOA 15 TECHNICKÁ PŘÍRUČKA/ C 4-9730.005.00 TOA 15 TP05 7/00 TECHNICKÁ PŘÍRUČKA Vážený zákazníku, děkujeme za projevenou důvěru a věříme, že výrobek

Více

vacon 100 x & vacon 20 x NEJODOLNĚJŠÍ FREKVENČNÍ MĚNIČE

vacon 100 x & vacon 20 x NEJODOLNĚJŠÍ FREKVENČNÍ MĚNIČE vacon 100 x & vacon 20 x NEJODOLNĚJŠÍ FREKVENČNÍ MĚNIČE MAXIMÁLNÍ OCHRANA VŠUDE, KDE JI POTŘEBUJETE Decentralizovaná řešení pohonů umožňují inženýrům a projektantům strojů šetřit náklady a prostor. VACON

Více

Stavební materiály jako zdroj radonu a gama záření

Stavební materiály jako zdroj radonu a gama záření Radon Stavební souvislosti II. Sešit G Stavební materiály jako zdroj radonu a gama záření Principy ochrany proti radonu a gama záření ze stavebních materiálů Martin Jiránek Milena Honzíková STÁTNÍ ÚŘAD

Více

TECHNICKÉ MATERIÁLY II

TECHNICKÉ MATERIÁLY II Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava TECHNICKÉ MATERIÁLY II učební text Zdeněk Jonšta Ostrava 2012 Recenze: Doc. Ing. Miroslav Greger, CSc. Mgr. Tomáš Fismol Název: Technické materiály II Autor:

Více

1 Přednáška Konstrukční materiály

1 Přednáška Konstrukční materiály 1 Přednáška Konstrukční materiály Stručný obsah přednášky: Základní skupiny konstrukčních materiálů. Vazby v pevných látkách. Vlastnosti materiálů. Krystalová stavba kovů. Millerovy indexy Motivace k přednášce

Více