Stavební proměny chaty na Kvíčalce

Transkript

1 Stavební proměny chaty na Kvíčalce V sedmdesátých letech proběhla přestavba, během níž byla dřevěná, rozpadající se nadzemní část původní vilky stojící pod hrází Bahňáku (obr. 1) přenesena na dnešní místo a chata získala podobu, která přetrvala až do poloviny devadesátých let. Přípravné práce začaly v dubnu roku Ve stráni nad potokem byly vyhloubeny základy, na které měla být dřevěná konstrukce budoucí chaty usazena. Vše se dělalo ručně, pomocí krumpáčů, lopat a kolečka. Cement se dovážel z Moravské Třebové přes les na kolečku, písek byl získáván z potoka a betonová směs do základů se připravovala přímo na místě na kusu plechu. Aby čerstvý beton nepopraskal, byly ještě nedokončené základy přikryty chvojím a chlapci z družiny Jelenů je sem chodili během následujícího týdne kontrolovat a polévat vodou. V termínu zahájení a dokončení této stavební etapy existuje v dostupných pramenech rozpor. Podle vzpomínek Vladimíra Weissara st., kterých se přidržujeme, byly betonové základy chaty položeny právě na jaře tohoto roku. Ovšem přímo na základech při jižní hraně chaty je dokončení prací datováno rokem 1972 (obr. 2). V budoucnu bude tedy třeba tuto otázku vyjasnit. Obr.3 Práce na přenesení chaty. Kostra na původním místě ještě před přenesením při rozebírání stěn. Z fotografie je patrné, že stěny byly uvnitř vyplněny pískem. Nahoře na konstrukci Vladimír Weissar st., dole v pozadí pan Zukal, který řídil stavební práce. Foto z roku Obr.1 Chata před přenesením na původním místě pod hrází Bahňáku. Foto z roku Další práce pokračovaly až v červenci roku 1973, v průběhu letního tábora. Podrobně jsme o nich informováni z kroniky družiny Jelenů, jejíž členové se podíleli už na budování základů chaty na jaře téhož roku. Nejstarší zápis je ze 7. července, kdy bylo odstraněno dřevěné pobití a rozebrána kostra chaty (obr. 3 a obr. 4). Při práci se naše družina rozdělila. Jedni dělali táborák a druzí makali na chatě. Po poledním klidu jsme se spojili a dělali na chatě společně. Další den práce pokračovaly. V konstrukci scházel jeden nosný trám, který byl ručně vysekán z vhodného kmene pouze za pomocí sekyr. Práci zastala děvčaty z družiny Muchomůrek. Veškeré práce i v další dny řídil pan Zukal, nevlastní otec Jirky Stloukala, který do tábora přijel 8. července. Protože na stavbu chaty přijel odborník pan Zukal, vstávala naše družina společně s ním v 6 hodin, aby dodělala všechny čepy a zádlaby a mohla tak stavět kostru chaty. Když bylo všechno hotovo pustili jsme se do vztyčování kostry. Byli jsme hotovi do poledního klidu. Čepy byly vloženy do základů a na nich byla vztyčena kostra, v trámech byly provedeny zádlaby (obr. 5 a 6). O dva dny později, 10. července byla zahájena výroba podpěrných totemů, které se do současnosti bohužel nedochovaly. Opět citujeme z kroniky Jelenů Hned po snídani jsme se pustili do splnění dnešního úkolu: udělat totemové podpěry na verandu k chatě. Hned po nástupu jsme šli s Pepou pro dřevo. Borovice se však ukázala jako nevhodná, a tak jsme museli jít znova. To nás hodně zdrželo. 1/8 Obr. 2 Datace dokončení prací na betonových základech chaty - letopočet 1972.

2 Práce pokračovaly i v dalších dnech. Ukázalo se, že bude třeba vytesat další dva nové trámy. Jejich výroba byla svěřena části družiny Jelenů, zatímco druhá, jak nás informuje zápis z 13. července, odjela do Moravské Třebové na pilu pro dřevo. V sobotu 14. července byla téměř celá chata a střecha pobita prkny a položena dřevěná podlaha. Práce opět vedl pan Zukal a účastnili se jich převážně členové družiny Jelenů. A pracovalo se i celou návštěvní neděli. Část chybějících prken na stěny chaty byla získána při likvidaci budovy moravskotřebovského muzea. Do poloviny následujícího týdne práce pokročily natolik, že ve středu 18. července mohla odjet část instruktorů s jedním členem družiny Jelenů do Moravské Třebové pro střešní izolaci. Jejím položením byla hlavní část prací na přestavbě chaty dokončena. Později byly ještě vnější stěny natřeny zelenou barvou. V následujících letech probíhaly jen drobné opravy. Větší stavební akcí byla přístavba přístřešku na nářadí (tzv. nářaďáku), jednoduché plaňkové stavby, k severní straně chaty v roce Bez podstatnějších zásahů přestála chata dalších bezmála dvacet let, až do poloviny devadesátých let, kdy byla podstatně rozšířena. V červenci roku 1994, v průběhu letního tábora, byla k východní stěně chaty, přistavěna předsíň. Ve stejnou dobu o rok později, opět během letního tábora, byla na západní straně rozšířena o rozlehlou terasu a ve východní stěně bylo proraženo malé okno. Práce probíhaly podle projektu Jana Matouška Rikiho, který rovněž zajistil materiál na stavbu. Obr.4 Práce na přenesení chaty. Kostra na původní místě ještě před přenesením po rozebrání stěn. V přední stěně je vidět původní rám vstupních dveří. Nahoře na konstrukci Josef Stloukal. Foto z roku Obrazová příloha Obr. 5 Práce na přenesení chaty. Současně s přestavbou chaty probíhalo i budování Bahňáku. Vlevo v pozadí kostra chaty ještě na původním místě. Po budoucí hrázi s trámem přes rameno prochází pan Zukal, za ním nesou dívky prkna, jimiž byly pobity stěny chaty. Foto z roku /8

3 Obr. 6 Práce na přenesení chaty. Kostra již přenesená na novém místě ještě před pobitím stěn (v popředí nahoře nově vytesaný trám). Na fotografii z roku 1973 jsou členové družin Lišek, Jelenů a Kamzíků. Dole zleva: Vladimír Weissar st., Miloslav Kužílek, Mojmír Žáček. Vprostřed zleva: Milan Kužílek, Jarda Žídek, Zdeněk Pokorný, Jirka Maixner, Leoš Prouza Nahoře zleva: Kája Jeřábek (nebo Standa Mikulka?), Zdeněk Hráček - Ran, Jan Matoušek Riki, Zdeněk Ošťádal, Jirka Stloukal, Pavel Jeřábek Světýlko,?) 3/8 Obr.7 Chata po přenesení do dnešní polohy. Na základech je datum jejich dokončení. Stěny chaty jsou ještě nenatřené a lepenka použitá na izolaci střechy není zapravená. Před chatou Vladimír Weissar st. s manželkou Květou. Foto z roku 1973.

4 Obr.8 Nákres terénní situace na Kvíčalce ještě před úpravami na jaře roku Na plánku je zachycena původní poloha chaty, rybníčku a kamenné destrukce v místech dnešního táborového náměstíčka. Tmavé plochy značí souvislý lesní porost. Na volné ploše rostly ovocné stromy. Zhruba uprostřed plánku vlevo je zakreslena původní studna (hloubka 3,20 m, šířka 1,20 m). Za pozornost stojí i původní trasování lesních cest, zejména odbočka v horní části dnešního táborového náměstíčka a cesta, která vedla k původní chatě. (Měřítko 1:500). Obr.9 Celkový pohled na chatu po přístavbách předsíně a verandy od jihovýchodu. Nový hnědý nátěr dostaly stěny chaty na podzim roku Vpravo v popředí dnes již nedochovaný ochránce chaty Franta. Foto z roku /8

5 Obr.10 Natírání střechy chaty na táboře v červenci roku Na střeše pracují Darzi a Karel Rozbořil. Obr.11 Jižní a východní strana chaty. Foto z roku Obr.12 Detail štítu chaty s vyřezávanou výzdobou a zakončením. Foto z roku /8

6 Obr.13 Pohled na chatu od severovýchodu. Předsíň a proražené okno, na severní stěnu navazuje nářaďák. Foto z roku Obr.14 Pohled na chatu s přístavbou verandy od severozápadu. Foto z roku Obr.15 Pohled na chatu od jihozápadu s přístavbou verandy. Foto z roku /8

7 Obr.16 Náčrt půdorysného vývoje chaty v letech 1972 až A původní chata přenesená v roce 1973 na dnešní místo. B nářaďák přistavěný v roce C předsíň přistavěná v roce D - veranda přistavěná v roce e okno proražené v roce Detail vyřezávaného štítu chaty. Kresba Jiří Šmeral. 7/8

8 Obr.17 Kostra chaty. Detail štítu s vyřezávaným motivem. Detail zakončení střešních trámů. Detail zakončení štítu. Kresba Jiří Šmeral. 8/8