Centrum pro ekonomiku a politiku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Centrum pro ekonomiku a politiku"

Transkript

1 Centrum pro ekonomiku a politiku

2 Jaderná energie Útlum nebo rozvoj? Sborník textů Daneš Burket, Dalibor Stráský, Pavel Hejzlar František Pazdera, Václav Klaus, Vladimír Tomšík Martin Říman, Jaroslav Míl, František Janouch Ami Rastas, Marek Loužek, Jiří Hanzlíček Marek Loužek (ed.) č. 59/2007

3 Obsah Předmluva A. Texty ze semináře Jaderná energie útlum, nebo rozvoj? (5. dubna 2007 v Praze) Daneš Burket: Jadernou energii potřebujeme Dalibor Stráský: Rizika jaderné energetiky Pavel Hejzlar: Jaderná energetika v USA František Pazdera: Jádro naděje pro ČR Vydává CEP Centrum pro ekonomiku a politiku Politických vězňů 10, Praha 1 tel. a fax: cep@cepin.cz Editor: PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Sazba: Vladimír Vyskočil KORŠACH Tisk: PBtisk Příbram Vydání první, srpen 2007 B. Doplňkové texty Václav Klaus: Tři otázky politikům G Vladimír Tomšík: Výhled spotřeby elektřiny v ČR Martin Říman: Opravník omylů o českých emisích Jaroslav Míl: Povolenky netransparentní byznys František Janouch: Alternativní energetické zdroje? Ami Rastas: Finská energetická cesta Marek Loužek: Ropa nedojde nikdy Jiří Hanzlíček: Energetické potřeby ČR ve střetu s ideologií ISBN Ekonomika, právo, politika č. 59/2007 ISSN MK ČR E 14013

4 Předmluva Energetická politika patří k vážným národohospodářským tématům. Na straně jedné Evropská unie volá po energetické bezpečnosti, výroba energie je ale na jejím území ve stejné chvíli omezována řadou regulací, zejména ekologického typu. Patří k nim nejen velmi sporný systém přidělování emisních povolenek, ale i kvóty na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a ideologicky motivovaný tlak na útlum jaderné energie. Sborník Centra pro ekonomiku a politiku přináší do této debaty řadu nových poznatků. V části A uveřejňujeme vystoupení na semináři Jaderná energie útlum nebo rozvoj z 5. dubna Fyzik a publicista Daneš Burket argumentuje, že jadernou energii potřebujeme. Poradce Strany zelených pro energetiku Dalibor Stráský tvrdí, že je jaderná energetika riskantní. Jaderný inženýr Pavel Hejzlar z Massachusetts Institute of Technology vysvětluje důvody renesance jaderné energetiky ve Spojených státech. Generální ředitel Ústavu jaderného výzkumu Řež, František Pazdera, považuje jadernou energetiku za naději pro Českou republiku. V části B přinášíme další inspirativní texty k energetické politice. Václav Klaus klade tři otázky politikům G8. Člen bankovní rady ČNB Vladimír Tomšík analyzuje spotřebu elektrické energie v ČR a její vztah k měnové politice. Ministr průmyslu a obchodu České republiky Martin Říman vyvrací mýty o českých emisích. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl hodnotí obchodování s emisemi jako netransparentní byznys. Jaderný fyzik František Janouch vysvětluje, proč nás obnovitelné zdroje energie nezachrání. Finský expert Ami Rastas načrtává energetickou politiku ve Finsku, která je z velké části založená na 7

5 jaderné energii. Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku vysvětluje, proč ropa nedojde nikdy. Energetický poradce Jiří Hanzlíček analyzuje energetické potřeby v ČR ve střetu s dnes dominantní ideologií. Liberalizace a privatizace energetických odvětví jsou kroky správným směrem. Odstraňování starých regulací je však doprovázeno vznikem regulací nových, ještě přísnějších, které ekonomiku neúnosně brzdí. O energetické politice je třeba diskutovat věcně, zbavit se iracionálních předsudků a zbytečně nezvyšovat náklady na výrobu energie, což v konečném důsledku nepoškodí nikoho jiného než samotného spotřebitele, tedy každého z nás. Doufám, že k posílení těchto argumentů přispěje i tento nový sborník. Václav Klaus V Praze, 25. července 2007 A. Texty ze semináře Jaderná energie útlum nebo rozvoj (5. dubna 2007) 8

6 Jadernou energii potřebujeme Daneš Burket fyzik a publicista Obejdeme se bez jaderných elektráren? Máme je čím nahradit? Jaké zdroje mohou v budoucnu pokrýt stále rostoucí poptávku po elektřině? V podmínkách České republiky můžeme nalézt odpovědi na tyto otázky na základě poměrně jednoduchých úvah. Podíváme-li se na bilanci spotřeby a výroby elektrické energie, potenciál jednotlivých zdrojů a možnosti dovozů ze sousedních zemí, zjistíme, že nám nezbývá než se spolehnout na klasické zdroje uhlí a jádro. Často démonizované obnovitelné zdroje budou v dohledné budoucnosti ať se nám to líbí nebo ne pouze zdroji doplňkovými, které mají svoje místo v energetickém mixu, ale nemají potenciál pokrýt stále rostoucí poptávku po elektřině. Státní energetická koncepce V současnosti se živě diskutuje o výstavbě nového jaderného zdroje (nebo zdrojů), o prolomení územních ekologických limitů těžby uhlí či o našem závazku pokrýt 20 % spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Na drtivou většinu otázek souvisejících s těmito diskusemi však již máme odpovědi můžeme je nalézt v dokumentu nazvaném Státní energetická koncepce (SEK), která byla schválena usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. března Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky. Je výrazem státní odpovědnosti za vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Byla zpracována na základě analýz vývoje spotřeby energií, poten- 11

7 ciálu zdrojů, cen surovin a mnoha a mnoha dalších, na její přípravě se podílely desítky odborníků. Základními pilíři státní energetické koncepce jsou nezávislost (nezávislost na cizích zdrojích energie, nezávislost na zdrojích energie z rizikových oblastí, nezávislost na spolehlivosti dodávek cizích zdrojů), bezpečnost (bezpečnost zdrojů energie včetně jaderné bezpečnosti, spolehlivost dodávek všech druhů energie a racionální decentralizace energetických systémů) a udržitelný rozvoj (ochrana životního prostředí, ekonomický a sociální rozvoj). Tedy priority, na které klademe velký důraz i dnes. Státní energetická koncepce stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout, při ovlivňování vývoje energetiky ve výhledu příštích třiceti let. Při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů energetická koncepce byla respektována hlediska energetická, ekologická, ekonomická a sociální. Bylo rozhodnuto, že naplňování priorit a cílů koncepce bude vyhodnocovat Ministerstvo průmyslu a obchodu v tříletých intervalech, o výsledcích vyhodnocení bude informovat vládu a v případě potřeby bude vládě předkládat návrhy na změnu koncepce. Než však mohl být tento proces po třech letech od schválení energetické koncepce nastartován, začalo se v souvislosti s angažmá zelených v současné vládní koalici nakládat s energetickou koncepcí necitlivě a neodborně. Zajištění dostatku energie patří ke strategickým zájmům každého státu a státní energetická koncepce by se tak neměla stát předmětem lidové tvořivosti či obětí prosazování zájmů jakékoliv skupiny. Zelený scénář Při přípravě státní energetické koncepce bylo zpracováno a analyzováno několik scénářů, z nichž byl nakonec vybrán scénář označený jako Zelený. Pro tento scénář je charakteristické, že administrativně neblokuje žádný zdroj energie tedy odborníci na rozdíl od zelených vědí, že každý zdroj má své místo v energetickém mixu a neměli bychom se od žádného odvracet. Zelený scénář je směrem počítajícím s nejnižší dovozní energetickou náročností víme, že závislost na dovozu energií je při současném cenovém vývoji výrazem nezodpovědnosti. Scénář má ze všech posuzovaných variant nejmenší dopady na snižování zaměstnanosti tedy byl kladen důraz na hledisko sociální. Je důležité také připomenout, že Zelený scénář byl nejčastěji doporučovanou variantou ve veřejné diskusi. Na základě diskuzí, které vedla odborná veřejnost, veřejných slyšení a posouzení vlivu na životní prostřední byl vybraný scénář ještě upraven ve prospěch úspor a obnovitelných zdrojů. Takový scénář by měl uspokojit každého, komu záleží na zajištění dostatku energií a současně nezapomíná na hlediska ekologická a sociální. Připomeňme některé konkrétní výstupy z korigovaného Zeleného scénáře: energetická náročnost tvorby HDP se sníží z 1,212 na 0,454 MJ/Kč, tj. na 37 %; ČR dodrží všechny závazky z mezinárodních smluv v oblasti energetického hospodářství a životního prostředí; dojde k racionálnímu přehodnocení současných limitů těžeb hnědého uhlí; dojde k obnově dožívajících elektráren a hnědé uhlí bude po celé období nejvýznamnějším primárním energetickým zdrojem; na polovinu by měla klesnout spotřeba ropy; po roce 2010 se již nepředpokládá pokračování exportního charakteru energetické soustavy; mezi roky 2020 a 2025 se počítá s výrobou na novém jaderném bloku, mezi rokem 2025 a 2030 na dalším novém bloku; jaderná energie se po roce 2025 stane nejvýraznější technologií výroby elektřiny; podíl obnovitelných zdrojů energie v tuzemské spotřebě primárních zdrojů do roku 2030 vzroste na 15,7 %. A nyní se podívejme do programového prohlášení současné vládní koalice: vláda si stanoví za svůj cíl snížení energetické spotřeby české ekonomiky na jednotku HDP o 40 % do roku 2020; zůstanou zachovány územní limity těžby hnědého uhlí; vláda nebude plánovat a podporovat výstavbu nových jaderných bloků; vláda zřídí nezávislou odbornou komisi k posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém horizontu. Jinými slovy platnou Státní energetickou koncepci zahodíme do koše a zřídíme komisi, která začne posuzovat naše energetické potřeby. Při vší úctě k Pačesově komisi musí již zmiňované desítky odborníků, kteří pracovali na státní energetické koncepci, pociťovat silné zklamání nad zbytečnou prací. Pokud bude Pačesova komise pracovat zodpovědně, nemůže dojít k jiným závěrům, než jsou uvedené ve Státní energetické 12 13

8 koncepci. Můžeme dokonce očekávat, že přijde s alarmujícím zjištěním, že je na nastartování naplňování závěrů energetické koncepce pět minut po dvanácté. Co mě k takovému závěru vede? V posledních letech dochází k mnohem dramatičtějšímu růstu spotřeby elektrické energie, než se předpokládalo ve státní energetické koncepci. zatímco koncepce předpokládala mezi lety nárůst spotřeby o 7,5 %, skutečnost byla 10,5 %; mezi lety předpokládala nárůst o 17 %, ale dnešní odhady ukazují, že to bude minimálně 25 %. Spotřeba versus výroba Obrázek 1: Spotřeba elektrické energie v ČR K odpovědi na otázku, zda budeme či nebudeme potřebovat nové jaderné zdroje, můžeme dojít na základě jednoduchých úvah úvah o bilanci spotřeby a výroby elektrické energie. V posledních třech letech roste meziročně spotřeba elektřiny v České republice o 2,7 %. HDP, životní úroveň a tedy i spotřeba elektřiny poroste v dalších letech podobným tempem, které se nám nepodaří příliš zmírnit ani za cenu úspor, které předpokládá Státní energetická koncepce. Při tomto tempu růstu spotřeby zjistíme, že pokud nezahájíme obnovu dosluhujících hnědouhelných elektráren a nebudeme stavět nové jaderné bloky, objeví se v České republice v roce 2020 nepokrytá poptávka ve výši TWh elektrické energie. Čím budeme moci takovou díru zaplnit? Úspory 21 TWh. Jaký je potenciál úspor v našich domácnostech? Pokud bychom vyměnili 10 % ledniček za energeticky úspornější, v každé domácnosti vyměnili jednu žárovku za energeticky úspornější a zateplili 10 tisíc rodinných domků topících elektřinou, zjistíme, že uspoříme celkem 0,6 TWh elektrické energie. Pokud dojde ke snížení energetické náročnosti našeho průmyslu z 1,31 na 0,95 MWh/HDP a zefektivnění služeb z 0,5 na 0,38 MWh/HDP do roku 2020, přinese to úspory ve výši 20,4 TWh. Vyšší úspory ve sledovaném období si lze jen stěží představit. I tak docházíme k celkové hodnotě zhruba 21 TWh uspořené elektrické energie za rok. Není to málo, ale k pokrytí rostoucí spotřeby to stačit nebude. Dovozy 0 TWh. Další možností jsou dovozy ze sousedních zemí. Pokud se však rozhlédneme okolo, zjistíme, že se na ně nemůžeme spoléhat v podstatě vůbec: Německo na základě politického rozhodnutí plánuje postupně uzavřít všechny provozované jaderné elektrárny čili 27 % současné výroby. I přes investiční boom v budoucnu tak maximálně pokryje svoje potřeby. Rakousko je už dnes závislé ve špičkách na dovozu celkový dovoz v roce 2005 byl 16,3 TWh. Maďarsko je největší dovozce ve střední Evropě (18 % spotřeby), neexistují zde plány výstavby, má omezené palivové zdroje. Slovensko uzavře celkový instalovaný výkon 1600 MW do roku 2008 a z čistého vývozce se tak stane čistým dovozcem elektrické energie. Polsko uzavřením 3500 MW uhelných elektráren z ekologických důvodů se již v roce 2015 stane závislé na dovozu. V současnosti zde neprobíhá výstavba ani neexistuje dlouhodobý plán výstavby nových zdrojů. Obnovitelné zdroje 7 TWh. Voda, slunce, vítr či biomasa jsou výbornými doplňkovými zdroji, které mají své místo v energetickém mixu. S vysokou pravděpodobností se však nedožijeme doby, kdy by v podmínkách České republiky podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny převládl nad zdroji klasickými. Fotovoltaické články mohou v kombinaci s bateriemi zajistit elektřinu pro nenáročného obyvatele horské chaty, sluneční kolektory s úspěchem využijeme pro ohřev vody. Na několika málo větrných místech 14 15

9 v naší republice můžeme postavit větrníky a měli bychom naplno využít potenciál malých vodních elektráren, protože pro velké už u nás místo není. Pro lokální vytápění může být dobrou volbou spalování biomasy. Ovšem představa, že na těchto zdrojích postavíme naši energetiku je mírně řečeno naivní. Pro lepší představu se podívejme na základní vlastnosti a potenciál těchto zdrojů. Větrné elektrárny naše energetická legislativa zaručuje provozovatelům obnovitelných zdrojů patnáctiletou návratnost investice, a proto jsou distribuční společnosti povinny vykupovat elektřinu z větru za cenu 2,46 Kč/kWh (pro srovnání: silová elektřiny z klasických jaderných či uhelných zdrojů se vykupuje v průměru za 1,30 Kč/kWh). Koeficient využití (procentuální podíl doby, kdy je zdroj schopen vyrábět elektřinu) se v našich podmínkách u větrníků pohybuje mezi 15 a 25 % (u jaderných elektráren je to více než 85 %). Často jsme lamentovali nad cenou jaderné elektrárny Temelín, která se vyšplhala na sto miliard korun. Pokud bychom chtěli nahradit Temelín větrníky, museli bychom proinvestovat zhruba 780 miliard. A ještě jedna zajímavost víte, že pro stejný instalovaný výkon jako v jaderné elektrárně by se v případě stavby větrníku spotřebovalo šestkrát více oceli a desetkrát více betonu? Není mým cílem obnovitelné zdroje zesměšňovat, chci jen poukázat na nesmyslnost prosazování takových zdrojů do velké energetiky jako například prosazování podílu 20 % na výrobě elektřiny. Mnohem efektivnější by bylo podporovat výzkum a vývoj tak, aby časem mohli tyto zdroje alespoň částečně konkurovat zdrojům klasickým. Tím že podporujeme výkup, prokazujeme těmto zdrojům paradoxně medvědí službu. V České republice odhadují odborníci možnost výstavby 600 až 1000 větrných MW, což při jejich koeficientu využití představuje potenciál 0,8 až 2,2 TWh ročně. Fotovoltaika záruka návratnosti investice vedla Energetický regulační úřad ke stanovení výkupní ceny ve výši 13,20 Kč/ kwh. Koeficient využití se v našich podmínkách pohybuje mezi 10 a 15 %. Náhrada Temelína fotovoltaikou by nás přišla na 7,2 bilionu korun. Jako demonstrační zdroj skvělé, pokud však někdo mluví vážně o jejich využitelnosti pro pokrytí rostoucí poptávky po elektřině, koleduje si o stejný osud, jako nepoučitelní automechanici beroucí úplatky v legendární české filmové komedii. Vodní elektrárny bohužel nejsme Rakousko či Norsko, abychom mohli naši energetiku postavit na výrobě elektřiny z vodních zdrojů. Potenciál velkých vodních elektráren je u náš už vyčerpán. Zbývá potenciál zhruba 0,5 TWh/rok v malých vodních elektrárnách a v obnově (zvýšení účinnosti) stávajících, který se odhaduje na 0,1 TWh/rok. Celkem tedy pouhých 0,6 TWh/rok. Biomasa bydlím v Třebíči, a proto jsem hrdý na to, že díky rozsáhlému využití spalování biomasy v kotlích centrálního zdroje tepla pro místní sídliště je kraj Vysočina se 60 % výroby tepla z obnovitelných zdrojů jedničkou v České republice. Kombinovaná výroba tepla a elektřiny může snížit cenu dodávaného tepla, ale představa, že budeme využívat biomasu ve velkém pro výrobu elektřiny není příliš reálná. Díky našim hnědouhelným elektrárnám, které spoluspalují biomasu, se tato podílí třemi čtvrtinami na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů u nás. Omezení jsou zde však velká palivo se nevyplatí svážet z okruhu většího než padesáti kilometrů a pokud bychom chtěli nahradit výrobu Temelína biomasou, museli bychom osít plochu 6000 km 2 (rozloha Prahy je přibližně 500 km 2 ). Odhadovaný potenciál biomasy je u nás 3 až 4,5 TWh/rok. Celkem je tedy dodatečný potenciál obnovitelných zdrojů v České republice přibližně 7 TWh/rok. Plyn 5 TWh. Velkou výhodou plynu je poloviční produkce CO 2 v porovnání s hnědým uhlím. Je to flexibilní zdroj schopný stabilizovat soustavu (pokrývat špičky). Nevýhodou je vysoká závislost na Rusku a významně vyšší cena vyrobené elektřiny než z hnědého uhlí a jádra. Zatímco u jádra činí palivová složka ceny vyrobené elektřiny jen zhruba 15 %, u plynu je cena paliva rozhodující. Při dnešních cenách plynu a jejich těžko předvídatelnému vývoji je tak velmi nejistá i návratnost investice do nového zdroje. Nově instalovaná kapacita pro pokrývání regulačních potřeb a pro kombinovanou výrobu by u nás mohla dosáhnout 1000 až 1500 MW, čili přibližně 5 TWh ročně. Připomeňme, že podle našich odhadů potřebujeme v roce 2020 pokrýt schodek TWh. Sečteme-li potenciál úspor, dovozů, obnovitelných zdrojů a plynu, dostáváme 33 TWh/rok. Stále nám tedy zbývá nepokrytá spotřeba TWh/rok. Vidíme, že úspory, obnovitelné zdroje a plyn nám pomohou, ale nespasí nás

10 Do roku 2015 můžeme naštěstí, díky programu obnovy hnědouhelných elektráren, pokrýt rostoucí spotřebu elektřiny, ale po roce 2015 už stávající rozsah těžby uhlí nebude stačit. Částečně by nám mohlo pomoci prolomení územních ekologických limitů těžby, ale smiřme se s tím, že po roce 2020 se bez jaderných zdrojů neobejdeme. Na základě jednoduché bilance mezi stále rostoucí spotřebou elektrické energie a potenciálem jednotlivých zdrojů docházíme k závěru, že bez uhlí a jádra se v dohledné budoucnosti neobejdeme. Obrázek 2: Rozložení spotřeby energie Jaderná energie mýty a fakta Je nad slunce jasnější, že se nevyhneme nutnosti výstavby nových jaderných zdrojů. Proč se tedy kolem tohoto tématu chodí po špičkách? Proč některým skupinám tolik vadí? Podíváme-li se na argumenty protijaderných aktivistů, zjistíme, že důvodem jejich obav je jen a jen nedostatek informací. První mýtus: jaderná energie je drahá. S cenou výroby mohou s jadernými elektrárnami soutěžit jen klasické elektrárny s nízkými náklady na dopravu uhlí (ty které stojí v bezprostřední blízkosti těžby). Jaderná elektrárna Dukovany patří k nejlevnějším zdro- jům u nás. Druhý mýtus: na výstavbu nové jaderné elektrárny by přispívali daňoví poplatníci. Stejně jako v případě Temelína by šlo čistě o investici ČEZ. Třetí mýtus: v celosvětovém měřítku je jádro nevýznamný zdroj. Jaderné elektrárny pokrývají 16 % celosvětové výroby elektřiny (více než celková produkce v roce 1960). Čtvrtý mýtus: význam jaderné energetiky ve světě klesá. Přitom od roku 1996 počet reaktorů v provozu stagnuje, ale podíl na výrobě elektřiny roste odstavovány jsou reaktory s menším instalovaným výkonem, než mají nové, které se staví. Pátý mýtus: jádro je nebezpečné. Máme za sebou reaktor/roků provozu, způsob zajištění jaderné bezpečnosti je srovnatelný se zajištěním bezpečnosti v letecké dopravě či v kosmickém programu. Šestý mýtus: nevyřešený problém odpadů a likvidace elektrárny. Existuje propracovaný systém nakládání s radioaktivními odpady a ukládání použitého paliva jaderné zdroje jsou jediné, které musí během provozu vytvářet rezervu na vyřazování a likvidaci elektrárny a odvádět prostředky na uložení použitého paliva v roce 2006 odvedly Dukovany 700 a Temelín 600 milionů korun na tzv. jaderný účet (50 Kč z každé vyrobené MWh). Sedmý mýtus: nebezpečí při transportu použitého paliva. Přepravní kontejnery jsou konstruovány tak, aby odolaly extrémním vlivům. Osmý mýtus: nebezpečí zneužití plutonia. Přepracování je složitý proces, získaný materiál je nevhodný pro výrobu bomby, ale vhodný pro znovuvyužití v reaktorech. Devátý mýtus: uranu je nedostatek. Dosud zjištěné zásoby vydrží minimálně na 85 let. Desátý mýtus: ložiska uranu leží v nejistých lokalitách. 30 % zásob uranu najdeme v Austrálii, významná ložiska leží vedle Ruska a Kazachstánu i např. v Jihoafrické republice, Brazílii či Spojených státech. Tvrzení protijaderných aktivistů vycházejí v lepším případě z nevědomosti, v horším jde o účelové zkreslování faktů. Jaderná renesance ve světě Zatímco Česká republika obchází kolem rozhodnutí vybudovat nový jaderný zdroj jako kolem horké kaše, ve světě se čile rozjíždí 18 19

11 masivní výstavba moderních jaderných bloků: Rusko plánuje do roku 2030 postavit čtyřicet nových jaderných elektráren, Čína do roku 2030 postaví minimálně třicet nových reaktorů, Indie v příštích deseti letech zahájí výstavbu 40 tisíc jaderných megawattů, výstavbu nových jaderných zdrojů ohlásila Velká Británie i USA (dvě elektrárny již dostaly předběžný souhlas státního dozoru). Staví se pátý finský blok, šestý se plánuje. ENEL dostaví třetí a čtvrtý blok v Mochovcích, diskutuje se o výstavbě dalšího bloku v Bohunicích. Francie staví nový jaderný blok a dalších šest je v přípravě. Švýcarská vláda přijala rozhodnutí, že jaderná energetika je pro zemi nezbytná na pokrytí nedostatku energie po roce Výstavbu nových jaderných zdrojů připravuje Japonsko, Jižní Korea, Jihoafrická republika a další. Rozvoj jaderné energetiky ve světě nabírá na obrátkách. Problém je v tom, že dodavatelské kapacity jsou omezené. Dodávat jaderné technologie není tak jednoduché jako při vší úctě výroba automobilů. Při troše nadsázky se tak nabízí myšlenka, že naši protijaderní aktivisté nebojují z přesvědčení, ale v zájmu jiných zemí. Jeden z mých kolegů je přímo nazývá čínskými agenty, protože stejně jako se snaží asijská velmoc ovládnout světové zdroje oceli, bude si při svých ambiciózních plánech výstavby nových jaderných reaktorů muset zajistit i dostatečné dodavatelské kapacity. Může se nám tak stát, že budeme-li ještě pár let diskutovat o potřebě či nepotřebě výstavby jaderného zdroje, zjistíme, že není, kdo by nám, v případě že se konečně rozhodneme, zajistil dodávky technologií. Po roce 2020 se bez nového jaderného zdroje neobejdeme. Podívejme se tedy, jak dlouhá je doba od rozhodnutí o výstavbě ke spuštění jaderné elektrárny. Získání veškerých potřebných povolení a certifikátů by v našich podmínkách trvalo zhruba sedm let, dalších osm let samotná realizace stavby a 1,5 roku uvádění do provozu. Celkem tedy 16,5 roku. Píše se rok 2007, takže pokud bychom chtěli spustit nový jaderný zdroj v roce 2020, máme už víc než tři roky zpoždění. Jaderná energetika je riskantní Dalibor Stráský EM Consult, s.r.o. Jaderná energetika se rozvíjela pod odstrašujícím dojmem válečného zneužití jaderné energie. Je tedy pochopitelné, že naděje vkládané do mírového využití energie jádra atomu směřovaly do jiného extrému. Začátkem roku 1948 se předpokládalo, že výlety do vesmíru se stanou skutečností, protože atomové energii se podaří překonat zemskou přitažlivost, dosud známé zdroje energie to nedokáží; že použitím uranu 235 nebo plutonia bude možno vyrobit jakékoliv množství páry. Síť parního potrubí pod letištěm nebo pod ulicí zahřeje tyto plochy tak, že v zimě roztaje všechen sníh a led. Teplý vzduch nad letištěm rozežene všechnu mlhu; že bezpečnost dopravy se zvýší; obrovská umělá slunce se zdrojem atomové energie zahřejí v každé době libovolně velikou plochu. I v zimě bude možno pěstovat plodiny na polích ozářených umělými atomovými slunci. Kopaná, tenis, plavecké závody se budou pořádat i za tuhého mrazu na vytopených hřištích; budou poháněna osobní i nákladní auta na atomový motor. O dvacet let později se staly sny ještě odvážnějšími, protože se předpokládalo, že budeme žít bez problémů, protože budeme mít zásobu energie doslova na věčné časy. V polovině 60. let se totiž soudilo, že po roce 1980 dojde k ovládnutí termonukleární energie. První srážky s realitou a negativy jaderné energetiky euforii přibrzďovaly jen sotva. V polovině 80. let odhadovaly optimistické prognózy pro období kolem roku 2010 na světě 2500 GW instalovaných v jaderných elektrárnách. I ty opatrnější tipovaly něco kolem 1000 GW. Dnes, po dalších dvaceti letech, je v jaderných elektrárnách instalováno 370 GW a pohled na grafy a diagramy odhaluje stagnaci

12 Obrázek 1: Vývoj počtu jaderných reaktorů a jejich výkonu Obrázek 2: Prognózované vyčerpání zásob uranu To však neznamená, že by se ztratil optimismus, který stál u zrodu jaderné energetiky před šedesáti lety. Dnes jako dříve jsme ujišťováni o brzkém překonání všech potíží a o výstavbě převratných typů reaktorů, o nichž se jako o převratných a v podstatě připravených k realizaci dočteme ve skriptech, z nichž se učili studenti technických škol již před lety. Dnešní statistiky uvádějí ve výstavbě 31 reaktorů. Stavba 11 z nich však byla zahájena před rokem Rekordman v této statistice se v ní nachází již 32 let. Úvahy o budoucím rozvoji jaderné energetiky narážejí přinejmenším na problém dostatku jaderného paliva, problém radioaktivních odpadů, problém jaderné bezpečnosti a s tím úzce související problém ekonomický. Zásoby uranu Uranová ruda je stejně tak neobnovitelným zdrojem jako jakýkoli zdroj fosilní. Po vyčerpání zásob uranu určených pro vojenské použití, které byly uvolněny na trh a významně stačily jeho ceny v 90. letech, dochází k napětí na trhu s uranem a k růstu jeho cen v důsledku jeho omezené dostupnosti. Rostoucí cena paliva tak mění původní optimistické výhledy. Je zřejmé, že známé a předpokládané zásoby uranu mohou být vyčerpány již ve střednědobém výhledu. Situaci může vylepšit Pramen: Váša (2005) zavedení množivých reaktorů, to ale závisí na rychlosti, s jakou se tak stane. Naděje vkládané do těchto reaktorů v minulosti však naplněny nebyly a řada projektů byla opuštěna. Jaderná bezpečnost Existující rizika plynoucí z provozu stávajících jaderných elektráren, jimž je společnost vystavena, lze snižovat zdokonalováním bezpečnostních systémů a zvyšováním nákladů na ochranná zařízení. Tento postup má však své meze a v konkrétních případech vzniká otázka, jak velká je přípustná pravděpodobnost vzniku závažných havárií. Otázku maximálně přípustného rizika lze řešit čistě ekonomickým hodnocením, porovnáme-li na jedné straně náklady na zdokonalení bezpečnostních zařízení a na druhé straně ztráty, které v případě závažné havárie vznikají. I když odhlédneme od problémů, které takové hodnocení přináší, je zřejmé, že současný stav veřejného mínění naštěstí vyžaduje komplexnější přístup. Je proto nutné přistupovat k řešení problému bezpečnosti reaktorů tak, aby pravděpodobnost výskytu i jediné havárie s únikem radioaktivních látek do okolí byla prakticky zanedbatelná

13 Jelikož v představách o rozvoji jaderné energetiky roste počet reaktorů a celková doba jejich provozu, musí se nutně snižovat pravděpodobnost výskytu těžké havárie s únikem radioaktivních látek vztažená na jeden reaktor. Obrázek 3: Střední maximální dovolená pravděpodobnost závažných havárií p v závislosti na celkovém počtu reaktor/roků N Pramen: Heřmanský (1990) Očekávaná hodnota výskytu těžké havárie jednoho reaktoru v jednom roce musí být dostatečně malá. Takovým požadavkem může být např. havárie jednoho reaktoru jednou za sto let, tedy alespoň o řád nižší, než je řád životnosti reaktoru. Právě za takového předpokladu (hodnota výskytu těžké havárie jednoho reaktoru v jednom roce menší než 10 2 ) je sestrojen graf na obrázku č. 3. Současné lehkovodní reaktory dosahují pravděpodobnosti výskytu těžké havárie s tavením aktivní zóny /reaktorrok při počtu reaktorroků v řádu 10 4 reaktorroků. Jestliže by mělo dojít k dalšímu rozvoji provozu jaderných elektráren (N > 10 4 reaktorroků), pak by tato pravděpodobnost měla klesnout až na méně než 10 7 /reaktorrok. Je tedy zřejmé, že bezpečnostní úroveň současných reaktorů by měla být ještě nejméně stokrát vyšší, než ve skutečnosti je. U nejstarších reaktorů s vyšší pravděpodobností výskytu jejich těžké havárie pochopitelně ještě o dva řády vyšší. Ekonomické aspekty Zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti je však pochopitelně ekonomicky náročné. Proto se aplikují nejrůznější optimalizace s cílem odůvodnit takovou úroveň jaderné bezpečnosti, která ještě udrží projekt konkurenceschopným. Požadavky plynoucí z uvedených zákonitostí tak nemohou být naplněny a v provozu se ocitají zařízení s neakceptovatelnou úrovní jaderné bezpečnosti. Skutečná četnost výskytu těžkých havárií během čtyřicetileté historie jaderné energetiky pak jen potvrzuje správnost uvedené úvahy. Investor mj. potřebuje, aby se mu investované prostředky rychle vrátily; aby mohl projekt pružně přizpůsobovat změnám na trhu; aby riziko neúspěchu projektu bylo minimální. Investice do jaderné elektrárny, zejména do zařízení zcela nového typu a koncepce, tyto požadavky splňuje je sotva. Je tedy pochopitelné, že pozornost provozovatelů jaderných elektráren se soustřeďuje spíše na prodlužování jejich životnosti. To je ovšem cesta, která zvýšení jaderné bezpečnosti příliš neprospívá. Přestože je možné v rámci různých modernizací odstranit dílčí prohřešky, celkový, většinou zákonitě zastaralý, koncept změnit nelze. Naopak riziko selhání se zvyšuje v důsledku nevyhnutelného stárnutí komponent zařízení. Druhou cestou je volání po opětném zavedení centrálního řízení státem a po vynucování si prosazení vůle státní mocí. Tato cesta totiž může odstranit výše uvedené překážky pro realizaci projektu. Je příznačné, že v současné době se výstavba nových jaderných elektráren soustřeďuje především do zemí, o jejichž úrovni liberalizace jak trhu, tak společnosti lze polemizovat. Závěr U zrodu jaderné energetiky stály nereálné představy a přehnané naděje. Lidé do ní promítli svou touhu po materiálním blahobytu a návratu do ráje. Konfrontace s realitou však ukázala meze jaderné energetiky. Existují v zásadě dvě cesty buď tyto meze 24 25

14 akceptovat anebo vytvářet podmínky pro jejich překročení. Těmito podmínkami by mohlo být mj. přijetí ještě vyššího rizika ohrožení zdraví, nebo zmenšení míry liberalizace společnosti. Literatura: Heřmanský, B.: Těžké havárie tlakovodních reaktorů s tavením paliva: Praha, ÚJI, prosinec Váša, I.: Přehled a stručný popis generací jaderných reaktorů pro energetiku a dostupnost jaderného paliva: Řež, Ústav jaderného výzkumu Jaderná energetika v USA a směry jejího vývoje Pavel Hejzlar ředitel programu pokročilých reaktorů, Centrum pokročilých jaderných energetických systémů, Massachusetts Institute of Technology Po rychlém rozvoji v šedesátých a sedmdesátých letech procházel americký jaderný energetický průmysl během posledních dvou desetiletí prodlouženou stagnací. Poslední povolení ke stavbě jaderné elektrárny bylo uděleno v roce 1979 a poslední elektrárna byla uvedena do provozu až v roce 1996, přestože byla objednána již v roce Problémy byly umocněny na počátku 90. let, kdy po zavedení deregulace trhu s elektřinou došlo ke značnému kolísání cen a nejistotě ohledně struktury trhu, nejvhodnějšího modelu obchodování s elektřinou, a v dodávkách i cen paliv se staly standardní normou. Tyto nejistoty měly ochromující dopad na kapitálové investice v energetickém sektoru. Investice do uhelných a jaderných elektráren, které jsou investičně náročné, téměř zkolabovaly a mezi rokem 1992 a 2004 bylo uvedeno do provozu méně než MW v uhelných a jaderných elektrárnách v porovnání s MW v jednotkách na přírodní plyn, které mají nízké investiční náklady. Nejistota před zavedením a těsně po nastartování deregulovaného trhu s elektřinou měla negativní dopad na předpovědi budoucnosti jaderné energetiky. Očekávalo se, že jaderné elektrárny nebudou kvůli svým vysokým investičním nákladům schopné ekonomické konkurence s jinými zdroji výroby elektřiny, zvláště s paroplynovými cykly. Proto řada elektrárenských společností prodávala jaderné elektrárny za symbolickou cenu, často víceméně za cenu paliva, a stavba nového jaderného zdroje byla nemyslitelná. Vývoj cen, za které elektrárenské společnosti prodávaly jaderné elektrárny na konci 90. let a počátkem 21. století, je znázorněn na obrázku 1. Ceny do roku 1999 jsou skutečně symbolické, ale 26 27

15 na přelomu století dochází k náhlému a prudkému nárůstu cen, který odráží i posun v náhledu elektrárenských společností na jaderné elektrárny. Před rokem 2000 některé společnosti považovaly jaderné zdroje za přítěž, a proto se jich za nízkou cenu zbavovaly. Po roce 2000 se najednou jaderné elektrárny stávají ceněným aktivem a podávají žádosti k prodloužení licencí. Proč došlo k takovému posunu v pohledu na jaderné elektrárny v očích provozovatelů energetických zdrojů? Obrázek 2: Vývoj ceny výroby elektřiny za posledních 18 let Obrázek 1: Vývoj cen prodeje jaderných elektráren v USA na přelomu století Zdroj: Federal Energy Regulatory Commission /EUCG Atraktivní cena výroby elektřiny Jedním ze základních faktorů obnovení zájmu výrobců elektřiny o jaderné elektrárny je jejich příznivá cena v porovnání s jinými zdroji. Obrázek 2 ukazuje, že průměrná cena elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách (nuclear) má od roku 1989 klesající tendenci a v roce 2003 byla dokonce nižší než ceny elektřiny z uhelných elektráren (coal). Naproti tomu došlo na přelomu století k významnému nárůstu cen plynu a ropy, což mělo za následek značné zvýšení ceny elektřiny z jednotek vytápěných topnými oleji (oil) a z plynových a paroplynových elektráren (gas), kterých za posledních patnáct let byla postavena většina. Nemožnost plynových elektráren konkurovat cenově elektrárnám jaderným byla jedním z hlavních důvodů přehodnocení postoje elektrárenských společností k jaderným elektrárnám. Korelaci mezi obrázky 1 a 2 lze snadno vysledovat. Zároveň se ukázalo, že stávající jaderné elektrárny v USA jsou nejen cenově konkurenceschopné na deregulovaném trhu, ale navíc značně ziskové. Tato cenová výhoda se dále zvýší v případě obchodování s emisemi CO 2, které se sice zatím v USA neuplatňují, ale existuje několik legislativních návrhů pro celonárodní program omezení emisí CO 2 a obchodování s nimi. Ve státech jako New York, Connecticut, Delaware, Maine, New Hampshire, New Jersey and Vermont již guvernéři podepsali memorandum na vytvoření podobných programů. Obrázek 4 znázorňuje ceny výroby elektřiny v dolarech na MWh z nových zdrojů uvedených do provozu v roce 2010, jež jsou součástí výsledků studie EPRI (Electric Power Research Institute) (1). Je třeba poznamenat, že ceny na obrázku 4 jsou pro nové zdroje a jsou tedy vyšší než ceny ze současného parku elektráren uvedených na obrázku 3, kde je velká část investičních nákladů odepsána. Obrázek 4 jasně ukazuje cenovou výhodu jaderných elektráren v případě zavedení systému obchodování s emisemi CO 2, která roste s cenou v USD/tunu CO

16 Obrázek 3: Porovnání ceny elektřiny z různých zdrojů při zahrnutí obchodování s emisemi CO 2 (1) Obrázek 4: Rozložení ceny elektřiny různých zdrojů do investičních nákladů, ceny paliva a ceny provozu a údržby Necitlivost ceny elektřiny k ceně paliva a energetická bezpečnost Velkou výhodou jaderných elektráren je obrovská koncentrace energie v malém množství hmoty. Oproti uhelné elektrárně o výkonu 1000 MWe, která spotřebuje za rok tři milióny tun černého uhlí, jaderná elektrárna o stejném výkonu spotřebuje pouze 20 tun jaderného paliva. To má za následek, že palivo v jaderné elektrárně se vyměňuje jednou za 1,5 roku až jednou za dva roky a není závislé na nepřízni počasí, popřípadě na nepříznivém vývoji mezinárodní situace, kdy přísun paliva může být ohrožen a země, které jsou závislé na dovozu uhlí, ropy a plynu, mohou být vystaveny jak nedostatku paliva pro výrobu energie, tak i dalekosáhlým ekonomickým a sociálním dopadům. Relativně nízký energetický obsah tradičních paliv nedovoluje vytvoření rezerv k překlenutí takových situací na příliš dlouhou dobu (řádově měsíců) oproti jadernému palivu, kde je snadné se předzásobit na mnoho let. Téma energetické bezpečnosti a nezávislosti na dovozu zdrojů se dostalo do popředí zájmu v USA po útocích 11. září Jaderná energie je jedním z hlavních zdrojů, který může přispět k dosažení těchto cílů, zvláště pokud se zvládne výroba tekutých paliv pro pohon automobilů v reaktorech čtvrté generace. Vysoký energetický obsah jaderného paliva má další výhodu, a to velice nízkou citlivost ceny elektřiny z jaderných elektráren k ceně paliva. Obrázek 4 porovnává rozložení celkové ceny za elektřinu do tří složek pro pět zdrojů výroby elektřiny ceny za palivo (fuel), ceny za údržbu a provoz (O&M) a odpisů z investičních nákladů (capital). Zdroje zahrnují plynové elektrárny (gas), vodní elektrárny (hydro), kombinované paroplynové elektrárny (IGCC), uhelné elektrárny (coal) a jaderné elektrárny (nuclear). Plynové elektrárny, které prakticky výlučně zabezpečovaly v USA za posledních patnáct let veškeré přírůstky nových zdrojů pro výrobu elektřiny, mají nízké investiční náklady a cena elektřiny je prakticky odvozena od ceny paliva. Pokud cena paliva kolísá, dochází k silným výkyvům ceny elektřiny. Závislost ceny plynu v USA (podle obchodů s přírodním plynem na New York Mercentile Exchange) na výkyvech počasí a dalších faktorech je krásně vidět na obrázku 5. Bouře, hurikány, 30 31

17 silné dlouhotrvající mrazy mají za následek prudké zvýšení cen. Čím vyšší je cena plynu, tím vyšší jsou tyto skokové změny, jak lze vysledovat porovnáním výšky cenových špiček v levé a pravé oblasti. Naproti tomu hlavní podíl ceny elektřiny z jaderných elektráren je v odpisech investičních nákladů a podíl ceny paliva je velice nízký. Proto výkyvy cen uranu v důsledku vnějších vlivů ovlivňují cenu elektřiny z jaderných elektráren velmi málo. Navíc palivo, které se vyměňuje jednou za dva roky, snadno překoná krátkodobé výkyvy cen uranu. Velké množství uranu a thoria v zemské kůře vystačí uspokojit světové potřeby při využití rychlých reaktorů na tisíce let. Obrázek 6 ukazuje, že jen nepatrná část uranu z bohatých rud, která se dá vytěžit za cenu nižší než 80 USD/kg, obsahuje mnohonásobně více energie než všechny fosilní zdroje dohromady. Za cenu 400 USD/kg a novými metodami již za 250 USD/kg (3) lze získávat uran z mořské vody, což mnohonásobně zvýší ekonomicky dostupné zásoby. Pro zajímavost dnešní cena uranu se pohybuje okolo 130 USD/kg. Navíc oproti ropě, která je soustředěna hlavně na politicky nestabilním středním východě a je zdrojem vojenských konfliktů (stačí se podívat na rozmístění vojenských základem a letadlových lodí v Perském zálivu), se uran nachází v nižších koncentracích na zemi a v mořích rovnoměrně a ve vyšších koncentracích v politicky stabilních částech světa, jako je například Kanada, Austrálie, USA. Rozsáhlé zásoby uranu se svým vysokým energetickým obsahem kontrastují se zásobami ropy a obavami o její dostupnost v době, kdy dochází k velkému nárůstu její spotřeby v zemích jako Indie a Čína a nových nalezišť je poskrovnu. Horní křivka na obrázku 7 znázorňuje vývoj nových nalezišť ropy ve světě za posledních sto let v miliardách barelů ročně, zatímco spodní křivka ukazuje celosvětový vývoj spotřeby ropy ve stejných jednotkách. Z těchto křivek jsou patrné dva trendy značný pokles objevů nových nalezišť od 70. let a vyšší spotřeba ropy od roku 1985, než jsou nově objevená naleziště. Čili po více než dvacet let svět více ropy spotřebovává, než objevuje, což pokud nedojde k velkým novým objevům, povede k nedostatku tohoto paliva a růstu ceny. Obavy z nedostatku ropy a přílišné závislosti na jejím dovozu z nestabilních oblastí střední- Obrázek 5: Kolísání týdenních cen plynu v USA v letech (1) Obrázek 6: Rozložení uranu v zemské kůře (2) a energetický obsah dostupného uranu v porovnání s rezervami fosilních paliv Porovnání s rezervami fosilních paliv Dostupné za <80 USD/kg Rozložení uranu v zemské kůře Dostupné za 400 USD/kg 32 33

18 Obrázek 7: Vývoj nových nalezišť a spotřeby ropy za posledních sto let (4) ho východu vedou v USA k výzkumu nových technologií náhrady tohoto paliva jinými tekutými palivy. Jedna z možností je pohon automobilů palivovými články na vodík, který by se vyráběl vysokoteplotní elektrolýzou nebo termochemickými procesy s pomocí jaderných elektráren. Velmi nízké emise CO 2 V posledních letech narůstají ve světě obavy z globálního oteplování. Nárůst průměrné teploty zemské atmosféry a oceánů, který je pozorován v několika posledních dekádách, je čím dál více připisován lidským aktivitám, zvláště vypouštění velkého množství oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů. Tyto obavy umocňované intenzivním pokrytím fenoménu globálního oteplování v médiích vyvolávají negativní postoj veřejnosti ke zdrojům s vysokými emisemi CO 2 a začínají ovlivňovat rozhodování v procesech pro povolení staveb nových energetických zdrojů. V USA zamítla 5. června Florida Public Servise Commission poměrem hlasů 4:0 povolení ke stavbě uhelné elektrárny společnosti Florida Power & Light. Jedním z hlavních důvodů byly velké emise CO 2 tohoto velkého projektu za 5,7 miliard dolarů, které byly odhadovány na 16 miliónů tun CO 2 ročně. Podobně bylo v Texasu odmítnuto několik projektů nových uhelných elektráren, zatímco projekty jaderných elektráren prošly do dalšího kola. Jednou z velkých výhod jaderných elektráren je absence emisí skleníkových plynů při jejich provozu. Klasické energetické zdroje jako např. uhelné a plynové elektrárny jsou založeny na spalování paliva. Spalování potřebuje obrovské množství vzduchu, který prochází kotlem, a s ním pak jdou ven komínem nežádoucí zplodiny jako kysličník uhličitý, kysličníky dusíku a síry a další produkty spalování. Štěpení jaderného paliva nepotřebuje žádný vzduch a je naopak izolováno několika bariérami, a proto nedochází při provozu jaderné elektrárny k vypouštění těchto plynů. Vypouštění emisí při provozu elektrárny je však jen částí problému. Skutečné emise se dají určit pouze při zahrnutí celého cyklu od vytěžení suroviny až po uložení odpadů a při zahrnutí energetické náročnosti výroby elektrárny samotné, tj. při započtení emisí, které byly uvolněny při výrobě komponent a stavbě. Obrázek 8 vyčísluje odhady celkových emisí skleníkových plynů při zahrnutí celého cyklu z různých druhů výroby elektřiny hnědé uhlí (lignite), černé uhlí (coal), ropa (oil), plyn (natural gas), solární fotovoltaické panely (solar V), vodní elektrárny (hydroelectric), biomasa, vítr (wind) a jaderné zdroje (nuclear). Modré sloupce znázorňují emise přímo z komína a zelené sloupce jsou emise způsobené dalšími činnostmi v celém řetězci výroby elektřiny, tj. těžba suroviny, příprava a transport, stavba elektrárny a její likvidace a výroba komponent. Hodnoty uvedené na obrázku 8 byly vypracovány během několika let na sérii studií poradních skupin Mezinárodní atomové agentury. Rozsah emisí pro každý způsob výroby elektřiny zahrnuje rozdíly v metodách odhadů, v účinnostech přeměny energie, v praktikách přípravy paliva, způsobu dopravy do elektrárny a lokálních záležitostech jako např. mix zdrojů energie použitých ke stavbě elektrárny a výrobě komponent. Několik sloupců pro každou variantu znázorňuje vliv potenciálních zlepšení budoucích technologií

19 Obrázek 8: Emise skleníkových plynů z různých způsobů výroby elektrické energie při zahrnutí celého cyklu (v gramech ekvivalentního uhlíku na kwh) (5) v projektu ExternE (6) a řada dalších studií. Jaderná energetika je tedy jedním z nejčistších zdrojů výroby elektřiny ohledně emisí skleníkových plynů a stává se tak jediným čistým velkokapacitním zdrojem výroby elektřiny, který může nahradit fosilní elektrárny. Rostoucí podpora veřejnosti Obrázek 9 znázorňuje trend postoje veřejnosti k jaderné energetice v období Po havárii jaderné elektrárny na Three Mile Island v roce 1979 převažoval negativní postoj veřejnosti k jaderné energetice. Od konce 80. let začal převažovat projaderný postoj a v současnosti významně převažují zastánci jádra a to v poměru kolem 70 % ku 30 %. V komunitách v okolí jaderných elektráren je podpora ještě vyšší přes 80 %. Dalším důležitým posunem v poslední době je narůstající počet environmentalistů, kteří přehodnocují svůj původně tvrdý odpor proti jádru a stávají se zastánci jaderné energetiky. Jedním Obrázek 9: Postoj veřejnosti k jaderným elektrárnám za posledních dvacet let Z obrázku 8 je jasně vidět, že produkce elektřiny v jaderných elektrárnách má jedny z nejnižších emisí skleníkových plynů, dokonce nižší než výroba ve fotovoltaických slunečních panelech. K podobným výsledkům došla studie Evropské komise 36 37

20 z prvních je profesor James Lovelock, celosvětově uznávaný britský přírodovědec a autor teorie Gaia. Intenzivní využívání atomové energie je podle něj jedinou možností, jak zachránit Zemi před ekologickou katastrofou. Dalším, dnes vehementním zastáncem jaderné energie, je zakladatel Greenpeace, Patrick Moore, který prohlásil v projevu ke komisi amerického kongresu, že jaderná energetika je jediný zdroj, který neemituje skleníkové plyny a může nahradit fosilní paliva a zároveň uspokojit rostoucí světové potřeby energie (7). Rovněž Stewart Brand, zakladatel organizace Whole Earth, vydávající publikace Whole Earth Catalogue, prohlásil, že jediná technologie schopná zajistit energii a zastavit vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry, je jaderná energetika (8). Dokonce i americký tisk, který se většinou vyjadřoval k jaderné energetice negativně, mění tón a stále více se objevují články s titulky jako Čas pro jadernou energetiku, Rekordní ceny plynu vdechují život jaderné energetice, Horké zboží: Jaderné elektrárny apod. Všechny tyto změny postojů jak veřejnosti, tak tisku a některých environmentalistů vytvářejí příznivější podmínky pro rozvoj jaderné energetiky a stavbu nových elektráren. Vývoj jaderné energetiky v USA v budoucnosti Situace pro stavbu nových jaderných bloků je daleko příznivější, než tomu bylo v 80. a 90. letech. Otázka je, jak zareaguje průmysl a elektrárenské společnosti na tuto situaci a jaké budou jejich další kroky. V USA je v současné době v provozu 103 jaderných bloků, které pokrývají 20 % výroby elektřiny. Předpověď růstu spotřeby elektrické energie pro rok 2030 je o 45 % vyšší než dnes. To znamená, že jen pro udržení současného dvacetiprocentního podílu výroby elektřiny v jaderných elektrárnách v roce 2030 by bylo nutno přidat více než MW výkonu v nových jaderných blocích (25 Temelínů) z celkového výkonu MW. To je velké množství nových jaderných bloků. Deset elektrárenských společností nebo konsorcií dnes připravují žádosti o kombinované povolení ke stavbě a provozu pro více než dvacet nových bloků. Očekává se, že tyto žádosti budou podány koncem roku 2007 a během roku 2008 s tím, že stavba prvních jednotek začne v roce 2010 a uvedení do provozu v letech 2014 a Jaké nové jednotky by tedy měly zabezpečit tento velký nárůst jaderného výkonu v nejbližších letech? Budou to jednotky typu pokročilých lehkovodních reaktorů třetí generace (někdy označované jako Generace III+). Jaderné elektrárny třetí generace se vyznačují následujícími charakteristikami: jsou to zdokonalené existující typy lehkovodních reaktorů využívající ověřené konstrukční prvky, ale zároveň zavádějí technologická zlepšení za účelem zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti zařízení; vyznačují se zjednodušenou konstrukcí a zefektivněním provozu na základě rozsáhlých provozních zkušeností současných jaderných elektráren a zohledněním požadavků provozovatelů jaderných elektráren v projektu reaktorů třetí generace; některé reaktory třetí generace zavádějí prvky tzv. pasivní bezpečnosti, kde je havarijní chlazení zajišťováno přirozenou cirkulací chladiva a není závislé na zajištění napájení havarijních čerpadel elektrickou energií, což umožňuje zjednodušení konstrukce; jsou připraveny pro energetický trh a očekává se, že budou cenově výhodnější oproti současným reaktorům a že budou mít kratší dobu výstavby. Na americkém trhu je v současné době zájem o následující reaktory třetí generace pokročilý tlakovodní reaktor AP 1000 (Projekt AP1000) firmy Westinghouse-Toshiba, pokročilý varný reaktor (ABWR) firmy General Electric, úsporný zjednodušený varný reaktor (ESBWR) firmy General Electric a evropský tlakovodní reaktor (EPR) firmy AREVA. Projekt AP 1000 (obrázek 10) vychází z původního projektu AP 600 o nižším výkonu. Využívá ve velké míře pasivních bezpečnostních systémů, které jsou schopny zajistit chlazení aktivní zóny a ochranné obálky po dobu 72 hodin bez dodávky střídavého proudu. Během této doby není třeba žádného zásahu operátora a celý proces probíhá automaticky. Velké úsilí bylo věnováno zjednodušení a zefektivnění celého systému. Oproti dnešním jaderným elektrárnám od firmy Westinghouse má AP 1000 o 80 % méně potrubí, o 50 % méně ventilů a o 70 % méně kabelů. To umožňuje snížení nákladů na stavbu i dobu výstavby (předpokládaná doba výstavby je pět let). Elektrický výkon reaktoru je 1200 MWe a jeho projektovaná život

21 nost je šedesát let. AP1000 projekt obdržel licenci od U. S. Nuclear Regulatory Commission (NRC) a nedávno ukončené srovnávací studie s požadavky evropských elektrárenských společností potvrdily, že tento reaktor může být úspěšně stavěn v Evropě. Čtyři jednotky AP 1000 byly letos objednány v Číně. Elektrárenské společnosti v USA, které mají zájem o AP1000, zahrnují Duke Power, Progress Energy, Southern Company a NuStart Energy. Pokročilý varný reaktor firmy General Electric o výkonu 1350 MWe (obrázek 11) je evolučním typem varného reaktoru, který využívá ověřené konstrukční prvky a vyznačuje se vysokou bezpečností a spolehlivostí, zlepšeným havarijním systémem chlazení se třemi oddělenými a diverzifikovanýni systémy, zlepšeným rozhraním mezi operátorem a strojem, zkokonaleným recirkulačním systémem a plně digitálním řídícím systémem. ABWR obdržel licenci od NRC, dva bloky jsou v provozu v Japonsku a další dva bloky jsou ve výstavbě na Taiwanu. NRG Energy a Amarillo power jsou hlavními potenciálními zákazníky ABWR. Ekonomický zjednodušený varný reaktor (ESBWR) je následníkem reaktoru ABWR. Při jeho vývoji byl dán důraz na prvky pasivní bezpečnosti pro zajištění havarijního chlazení aktivní zóny a ochranné obálky, na zjednodušení konstrukce a provozu a hlavně na snížení nákladů na stavbu a provoz. Vyznačuje se tím, že k chlazení aktivní zóny o tepelném výkonu 4500 MWt (elektrický výkon 1550MWe) není třeba čerpadel, jelikož je zabezpečeno přirozenou cirkulací chladiva. Podobně jako u AP 1000 je ESBWR schopen zajistit chlazení aktivní zóny a ochranné obálky po dobu 72 hodin bez dodávky střídavého proudu. V současné době probíhá proces standardní certifikace na NRC 9. Elektrárenskými společnostmi, které vyjádřily zájem o ESBWR, jsou Entergy a Dominion Energy. Reaktor EPR (European Pressurized Reactor pro Evropský trh a Evolutionary Power Reactor pro trh v USA) vychází z francouzského tlakovodního reaktoru N4 a německého tlakovodního reaktoru KONVOI a je nyní ve výstavbě ve Finsku. Elektrárna byla vyprojektována s cílem vyššího využití jaderného paliva, než je dosahováno u současných reaktorů; umožnění recyklace jaderného paliva; zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti, které je dosaženo čtyřmi redundantními a fyzicky oddělenými bezpečnostními Obrázek 10: Reaktor AP 1000 firmy Westinghouse-Toshiba 10 Obrázek 11: Reaktor ABWR firmy General Electric

Referát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA 10.-11.10.2005

Referát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA 10.-11.10.2005 Referát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA 10.-11.10.2005 Současné a perspektivní postavení jaderné energetiky v rámci energetické koncepce

Více

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012 Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR Ing. Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Listopad 2012 Spotřeba HU a ZP v ČR Celková spotřeba hnědého uhlí a zemního plynu v ČR v letech 2002-2011 2 Emise

Více

Svět se rychle mění století bude stoletím boje o přírodní zdroje růst populace, urbanizace, požadavky na koncentraci a stabilitu dodávek energií

Svět se rychle mění století bude stoletím boje o přírodní zdroje růst populace, urbanizace, požadavky na koncentraci a stabilitu dodávek energií Přínos české jaderné energetiky k ochraně životního prostředí a její perspektiva Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Praha Svět se rychle mění - 21. století bude stoletím boje o přírodní zdroje

Více

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více

Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky

Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky Ing. Vladimír Tošovský ministr průmyslu a obchodu Praha, 10. listopadu 2009 Energetický mix v roce 2050 Do roku 2050 se předpokládá posun k vyrovnanému

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Energetické zdroje budoucnosti

Energetické zdroje budoucnosti Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava

Více

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU ENERGETICKÉ KONCEPCE Tisková konference MPO 31. 7. 2012 Kde se nacházíme 2 Vnější podmínky Globální soupeření o primární zdroje energie Energetická politika EU Technologický

Více

Budoucnost české energetiky. Akademie věd ČR

Budoucnost české energetiky. Akademie věd ČR Budoucnost české energetiky Václav Pačes Akademie věd ČR Nezávislá energetická komise (NEK) se m.j. zabývala těmito oblastmi 1. Jak snížit energetickou náročnost ČR 2. Jak uspokojit rozvoj společnosti

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Otázky k zamyšlení: K čemu člověk potřebuje energii, jak a kde ji pro své potřeby vytváří? Nedostatek energie; kdy, jak

Více

Státní energetická koncepce ČR

Státní energetická koncepce ČR Třeboň 22. listopadu 2012 Legislativní rámec - zákon č. 406/2000 Sb. koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského

Více

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI SKUTEČNĚ SPADL Z NEBE PROJEKT ELEKTRÁRNY ÚŽÍN LETOS VÚNORU? lokalita byla pro projekt připravována od 90. let v roce 1996 získala developerská společnost

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, 29. 11. 2012, Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Kolik stojí dnešní energetika spalování uhlí v energetice: asi polovina českých emisí (cca 70

Více

Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků

Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků Roman Portužák ředitel odboru elektroenergetiky Obsah. OZE jako součást energetické strategie ČR 2. Podpora OZE 3.

Více

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla

Více

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit českou energetiku Obsahuje: příležitosti efektivního

Více

Aktualizace Státní energetické koncepce

Aktualizace Státní energetické koncepce Aktualizace Státní energetické koncepce XXIV. Seminář energetiků Valašské Klobouky, 22. 01. 2014 1 Současný stav energetiky Vysoký podíl průmyslu v HDP + průmyslový potenciál, know how - vysoká energetická

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit

Více

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Základní princip solárního ohřevu Absorpce slunečního záření Sluneční energie, která dopadá na zemský povrch během slunečného dne, se dokáže vyšplhat

Více

Petr Štulc Člen představenstva, ředitel úseku produkty a trhy ČEZ ESCO, a.s.

Petr Štulc Člen představenstva, ředitel úseku produkty a trhy ČEZ ESCO, a.s. SOUČASNÉ TRENDY V ENERGETICE 20. 10. 2016 Petr Štulc Člen představenstva, ředitel úseku produkty a trhy ČEZ ESCO, a.s. BUDOUCNOST ENERGETIKY? 1 EVROPSKOU ENERGETIKU DETERMINUJÍ CENY KOMODIT, POLITICKÁ

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Aktuální problémy české energetiky 2. 4. 2013 Výchozí podmínky ČR ČR jako silně průmyslová země Robustní ES (přebytková bilance i infrastruktura) Rozvinutý systém

Více

VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN. Edvard Sequens 3. září 2013 Praha

VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN. Edvard Sequens 3. září 2013 Praha VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN Edvard Sequens 3. září 2013 Praha Jaderná energetika na ústupu Jaderná energetika na ústupu Jaderná energetika na ústupu Průměrný věk reaktorů

Více

Chytrá energie vize české energetiky

Chytrá energie vize české energetiky 31. května 2011 Chytrá energie vize české energetiky Ing. Edvard Sequens Calla - Sdružení pro záchranu prostředí Obsah Česká energetika Chytrá energie alternativní koncept Potenciál obnovitelných zdrojů

Více

OBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ

OBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ OBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ 20-21. května 2008 Konference AEA Úspory energie - hlavní úkol pro energetické auditory JAN KANTA ředitel sekce Legislativa a trh JELIKOŽ

Více

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva?

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Odhad vývoje v energetickém sektoru a možností jaderné energetiky Přednáška pro konferenci Ekonomické aspekty jaderné energetiky Praha, 28. března 2006

Více

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy

Více

TRH S ELEKTŘINOU 2008 3.12.2008

TRH S ELEKTŘINOU 2008 3.12.2008 TRH S ELEKTŘINOU 2008 3.12.2008 Západomoravská energetická s.r.o Západomoravská distribuční a.s. Ing. Pavel Hobl ČR JE POSLEDNÍ ZEMÍ V REGIONU S DOSUD EXISTUJÍCÍM PŘEBYTKEM VÝROBY politické rozhodnutí

Více

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách.

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách. Leonardo da Vinci Projekt Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie Dodavatel energie Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie 1 Obsah

Více

ENERGIE - BUDOUCNOST LIDSTVA Ing. Jiří Tyc

ENERGIE - BUDOUCNOST LIDSTVA Ing. Jiří Tyc ENERGIE - BUDOUCNOST LIDSTVA Ing. Jiří Tyc Ředitel divize Temelín ČEZ-Energoservis Člen sdružení Jihočeští taťkové Tomáš Hejl Agentura J.L.M., Praha www.cez.cz/vzdelavaciprogram ENERGIE - budoucnost lidstva

Více

Energetická [r]evoluce pro ČR

Energetická [r]evoluce pro ČR Energetická [r]evoluce pro ČR Shrnutí pokročil ilého scénáře Návrh potřebných opatřen ení Co s teplárenstv renstvím? Jan Rovenský, Greenpeace ČR HUB, Praha,, 6. června 2012 Shrnutí pokročil ilého scénáře

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Internetový portál www.tzb-info.cz Obnovitelné zdroje energie Ing. Bronislav Bechník, Ph.D. odborný garant oboru Obnovitelná energie a úspory energie energie.tzb-info.cz www.tzb-info.cz ΕΝ ΟΙΔΑ ΟΤΙ ΟΥΔΕΝ

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. ledna 2007 Hospodářský ský výbor

Více

Jak by měl být transformován sektor teplárenství a jakou roli by měl hrát

Jak by měl být transformován sektor teplárenství a jakou roli by měl hrát Jak by měl být transformován sektor teplárenství a jakou roli by měl hrát Ing. Josef Novák Veolia Energie ČR, a.s. Pražské evropské energetické fórum 2016 Praha, 21. 4. 2016 Jak může Strategie pro vytápění

Více

Veřejná deklarace ČEZ k udržitelnosti rozvoje a reinvestici povolenek

Veřejná deklarace ČEZ k udržitelnosti rozvoje a reinvestici povolenek Veřejná deklarace ČEZ k udržitelnosti rozvoje a reinvestici povolenek ČEZ vnímání společenské odpovědnosti ČEZ si je vědom společenské odpovědnosti za podstatný podíl emisí skleníkových plynů i jiných

Více

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Název projektu: Věda pro život, život pro vědu SVĚT (A) ENERGIE Dana

Více

Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040 2040 Technické, ekonomické a bezpečnostní ukazatele 2040 1 Strategické cíle energetiky ČR Bezpečnost dodávek energie = zajištění nezbytných dodávek energie pro spotřebitele i při skokové změně vnějších

Více

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou Sluneční energie Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou 1 % energie větrů 1% mořské proudy 0,5 % koloběh vody

Více

Aktuální stav, význam a strategie dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Jiří Bis

Aktuální stav, význam a strategie dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Jiří Bis Aktuální stav, význam a strategie dalšího rozvoje teplárenství Ing. Jiří Bis Vytápění a chlazení V EU vytápění a chlazení představuje polovinu celkové spotřeby energie, kdy45%spotřeby je bytový sektor,

Více

AP1000 : Jednoduchý, bezpečný a moderní projekt, který vede ke snížení bezpečnostních rizik

AP1000 : Jednoduchý, bezpečný a moderní projekt, který vede ke snížení bezpečnostních rizik AP1000 : Jednoduchý, bezpečný a moderní projekt, který vede ke snížení bezpečnostních rizik Westinghouse Non-Proprietary Class 3 2010 Westinghouse Electric Company LLC. All Rights Reserved. 1 Pilíře jaderné

Více

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE

POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE Návrh Ministerstva životního prostředí ČR ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, změna klimatu se stává každodenní realitou. Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře

Více

Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky. prezentace na tiskové konferenci NEK Praha,

Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky. prezentace na tiskové konferenci NEK Praha, Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky prezentace na tiskové konferenci NEK Praha, 4.7.2008 Obecný rámec Kultivace a rozvoj energetických trhů, poskytnutí prostoru podnikatelským subjektům

Více

Energetika a klimatické změny

Energetika a klimatické změny Energetika a klimatické změny Jak může přispět Česká republika? Vladimír Wagner Ústav jaderné fyziky AVČR a FJFI ČVUT 1) Jak čelit klimatickým změnám? 2) Nízkoemisní zdroje 3) Úspěšná cesta k nízkoemisní

Více

PATRES Školící program

PATRES Školící program Národní energetická politika České republiky využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Jiří Spitz ENVIROS, s. r. o. 1 Státní energetická koncepce platná připravovaná aktualizace Obsah Národní akční

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

Severočeské doly a.s. Chomutov

Severočeské doly a.s. Chomutov Severočeské doly a.s. Chomutov leader a trhu hnědého uhlí Jaroslava Šťovíčková specialista strategie a komunikace základní fakta o naší společnosti největší hnědouhelná společnost v ČR vznik 1. ledna 1994

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. května 2007 Parlament České republiky

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s.

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. Potenciál úspor a zvyšování účinnosti v energetice v kontextu nových technologií 10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. 0 Energetické

Více

AP1000 : Jednoduchý, bezpečný a moderní projekt, který vede ke snížení bezpečnostních rizik

AP1000 : Jednoduchý, bezpečný a moderní projekt, který vede ke snížení bezpečnostních rizik AP1000 : Jednoduchý, bezpečný a moderní projekt, který vede ke snížení bezpečnostních rizik Westinghouse Non-Proprietary Class 3 2010 Westinghouse Electric Company LLC. All Rights Reserved. 1 Pilíře jaderné

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010 Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických

Více

Jaderné reaktory blízké i vzdálené budoucnosti, vyhořelé jaderné palivo - současné trendy a moznosti

Jaderné reaktory blízké i vzdálené budoucnosti, vyhořelé jaderné palivo - současné trendy a moznosti Jaderné reaktory blízké i vzdálené budoucnosti, vyhořelé jaderné palivo - současné trendy a moznosti aneb co umí, na čem pracují a o čem sní jaderní inženýři a vědci... Tomáš Bílý tomas.bily@fjfi.cvut.cz

Více

ENERGIE PRO BUDOUCNOST X. Efektivní výroba a využití energie. Efektivnost v energetice

ENERGIE PRO BUDOUCNOST X. Efektivní výroba a využití energie. Efektivnost v energetice ENERGIE PRO BUDOUCNOST X Efektivní výroba a využití energie Efektivnost v energetice Brno, MSV, 8.10.2014 Ing. Josef Bubeník Úvodní poznámka Energetická efektivnost není samoúčelným požadavkem, protože

Více

CO EMIL ŠKODA V ROCE 1869 NETUŠIL

CO EMIL ŠKODA V ROCE 1869 NETUŠIL CO EMIL ŠKODA V ROCE 1869 NETUŠIL ŠKODA JS STÁLA U ZRODU ČESKOSLOVENSKÉ JADERNÉ VZDĚLANOSTI A PRŮMYSLU Jaderný průmysl se v ČSR rozvíjí od roku 1956, kdy společnost Škoda JS zahájila práce na projektu

Více

Celková charakteristika 21. světového kongresu WEC

Celková charakteristika 21. světového kongresu WEC Celková charakteristika 21. světového kongresu WEC Ing. Miroslav Vrba, CSc., předseda EK ČR/WEC Celková charakteristika 21. světového kongresu WEC Heslo Kongresu Hledejme řešení k problémům světové energetiky

Více

Analýza teplárenství. Konference v PSP

Analýza teplárenství. Konference v PSP Analýza teplárenství Konference v PSP 11.05.2017 Vytápění a chlazení V EU vytápění a chlazení představuje polovinu celkové spotřeby energie, kdy 45%spotřeby je bytový sektor, 37% průmysl a 18% služby V

Více

Politika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky

Politika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky 0 1 Politika ochrany klimatu v České republice Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky Politika ochrany klimatu je příspěvkem k celosvětové aktivitě 80./90. léta 2005 2006 2007 2008 2009

Více

Energetické problémy

Energetické problémy Energetické problémy Zdroje energie 1) Obnovitelné zdroje energie, které jsou prakticky nevyčerpatelné částečně a nebo úplně se obnovují (sluneční energie, voda, vítr, biomasa) Zdroje energie 2) Neobnovitelné

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry

Energetická transformace Německá Energiewende. 8 Klíčové závěry 8 Klíčové závěry Energetická transformace Německá Energiewende Craig Morris, Martin Pehnt Vydání publikace iniciovala Nadace Heinricha Bölla. Vydáno 28. listopadu 2012. Aktualizováno v červenci 2015. www.

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Vladimír Tomšík 28. ledna 2009 Obsah prezentace Fakta o spotřebě energie Dovozní závislost a zahraniční obchod s energiemi v ČR Těžba domácích surovin Diverzifikace

Více

Ing. Martin Uhlíř, MBA

Ing. Martin Uhlíř, MBA VÝSTAVBA NOVÝCH JADERNÝCH ZDROJŮ 22. 11. 2018 Ing. Martin Uhlíř, MBA AKTUALIZACE SEK Z ROKU 2015 POČÍTÁ S NÁRŮSTEM VÝROBY Z JÁDRA Změna palivového mixu dle ASEK* GWh, brutto** Jádro: po 2030 nárůst výroby

Více

AUDIT V OBLASTI UDRŽITELNÉ ENERGIE

AUDIT V OBLASTI UDRŽITELNÉ ENERGIE AUDIT V OBLASTI UDRŽITELNÉ ENERGIE Příručka pro nejvyšší kontrolní instituce PRAHA, DUBEN, 2017 Audit v oblasti udržitelné energie Příručka pro nejvyšší kontrolní instituce Pomůcka pro provádění auditu

Více

Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013

Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013 Presentation Title Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013 Příspěvek pro odpolední diskusi na téma Udržitelnost v oblasti zdrojů energetika Ing. Josef Votruba, konzultant ENVIROS, s.r.o.

Více

Jaké budeme mít ceny elektřiny?

Jaké budeme mít ceny elektřiny? Jaké budeme mít ceny elektřiny? Výhled do roku 2050 Seminář energetiků Luhačovice, 24. 26. 1. 2017 Petr Čambala Obsah Dlouhodobá rovnováha Cena elektřiny Závěry a doporučení Dlouhodobá rovnováha EGÚ Brno

Více

Schopnosti českého jaderného průmyslu Budoucnost českých firem v oblasti jaderné energetiky

Schopnosti českého jaderného průmyslu Budoucnost českých firem v oblasti jaderné energetiky Schopnosti českého jaderného průmyslu Budoucnost českých firem v oblasti jaderné energetiky Ing. Josef Perlík ŠKODA JS a.s. Praha, 11.dubna 2013 Reference Rekonstrukce a modernizace klasických tepelných

Více

Role teplárenství v transformaci energetiky

Role teplárenství v transformaci energetiky XXVII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ Role teplárenství v transformaci energetiky Ing. Martin Hájek, Ph.D. 26. ledna 2017, hotel Harmonie, Luhačovice Pařížská dohoda vstoupila v platnost 4.11. 2016 Ratifikovalo 126

Více

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová Aktuáln lní vývoj a další směr r v energetickém využívání biomasy Mgr. Veronika Bogoczová Hustopeče e 5. 6. května 2010 Obsah prezentace Úvod Výroba elektřiny z biomasy Výroba tepelné energie z biomasy

Více

Slunce # Energie budoucnosti

Slunce # Energie budoucnosti Možnosti využití sluneční energie Slunce # Energie budoucnosti www.nelumbo.cz 1 Globální klimatická změna hrozí Země se ohřívá a to nejrychleji od doby ledové.# Prognózy: další růst teploty o 1,4 až 5,8

Více

Stabilita energetických

Stabilita energetických Stabilita energetických systémů nebo chaos? Stabilita energetických systémů nebo chaos? Ing. Ivan Beneš,, CityPlan spol. s r.o. Konference PERCH, Praha, 14. října 2008 1 Obsah prezentace Přesv esvědčivost

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Strana 2914 Sbírka zákonů č. 232 / 2015 Částka 96 232 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Vláda nařizuje podle 3 odst. 7 a 4 odst. 9 zákona

Více

Budoucnost české energetiky II

Budoucnost české energetiky II Budoucnost české energetiky II Seminář Ústřední odborné komise ČSSD pro průmysl a obchod a energetické subkomise Návrh energetické politiky ČSSD Praha, 11. květen 2017 Princip energetické politiky Státní

Více

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE KRAJE VYSOČINA 16.9.2008

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE KRAJE VYSOČINA 16.9.2008 ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE KRAJE VYSOČINA 16.9.2008 Objednatel: Žižkova 57, 587 33 Jihlava Zhotovitel: Energetická agentura Vysočiny, z. s. p. o. Jiráskova 65, 586 01 Jihlava Obsah: 1. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE...

Více

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie

ENERGETICKÁ POLITIKA ČR, VÝHLEDY A STRATEGIE. Ing. Eva Slováková Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie konference Hospodaření s energií v podnicích 20. října 2011, Praha OBSAH 1. Aktualizace SEK 2. Výzkum, vývoj a demonstrace v energetice 3. Podmínky podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích

Více

ENERGETICKÉ ZDROJE PRO 21. STOLETÍ

ENERGETICKÉ ZDROJE PRO 21. STOLETÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 ENERGETICKÉ ZDROJE PRO 21. STOLETÍ

Více

Životní prostředí Energetika a životní prostředí

Životní prostředí Energetika a životní prostředí Životní prostředí Energetika a životní prostředí Energie-fyzikální zákonitosti Přírodní suroviny+další zdroje Zdroje energie versus člověk + ŽP (popis, vlivy, +/-) Čím tedy topit/svítit? (dnes/zítra) Katedra

Více

PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007

PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007 PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007 Program 1. Ekologizace výroby v kontextu obnovy a rozvoje výrobního portfolia Skupiny ČEZ 2. Úvod do technologie nízkoemisních

Více

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček

Více

Energetické služby se zárukou

Energetické služby se zárukou Energetické služby se zárukou BANKA BUSINESS CENTRUM Poskytovatel komplexních energetických služeb a spolehlivý dodavatel elektřiny Skupina Enel 40 98 1,9 61 73 42 zemí GW milionu milionu tisíc % na ctyrech

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. Konference Trendy Evropské Energetiky, Praha, 11.11.2014 ZÁKLADNÍ

Více

Očekávaný vývoj cen fosilních paliv

Očekávaný vývoj cen fosilních paliv Role cen fosilních paliv v měnové politice Doc. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. Konference Brno Holiday Inn Očekávaný vývoj cen fosilních paliv 28. března b 2007 Obsah prezentace Ceny ropy, plynu a uhlí zcela

Více

Independent Energy Commission Nezávislá energetická komise (NEK) Václav Pačes Hynek Beran

Independent Energy Commission Nezávislá energetická komise (NEK) Václav Pačes Hynek Beran Independent Energy Commission Nezávislá energetická komise (NEK) Václav Pačes Hynek Beran Složení NEK Josef Bubeník Vladimír Dlouhý František Hrdlička (místopředseda) Miroslav Kubín Petr Moos Petr Otčenášek

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

ÚJV Řež, a. s. Energetika v ČR Karel Křížek

ÚJV Řež, a. s. Energetika v ČR Karel Křížek ÚJV Řež, a. s. Energetika v ČR 11.05.2016 Karel Křížek Obsah Současný stav energetiky v ČR jeho vliv na vývoj a rozvoj v jaderné oblasti Státní energetická koncepce (SEK) určuje orientaci české energetiky

Více

Globální problémy lidstva

Globální problémy lidstva 21. Letní geografická škola Brno 2013 Globální problémy lidstva Vladimír Herber Geografický ústav MU Brno herber@sci.muni.cz Globální problémy - opakování Nejčastěji se uvažuje o 9 globálních problémech,

Více

Evropský parlament. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu

Evropský parlament. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu Evropský parlament Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Strojírenství Ostrava 2011 Ostrava, 21. dubna 2011 Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu Aktuální otázky z energetiky projednávané

Více

Elektrická energie: Kolik ji potřebujeme? Odkud ji vezmeme?

Elektrická energie: Kolik ji potřebujeme? Odkud ji vezmeme? Elektrická energie: Kolik ji potřebujeme? Odkud ji vezmeme? 1 V současné době patří problematika výroby a distribuce elektrické energie k nejdiskutovanějším problémům novodobého světa. Ať se jedná o nedávnou

Více

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI Trendy Evropské Energetiky, Praha, 20.9.2010 Alan Svoboda Ředitel divize Obchod, ČEZ a.s. V ROCE 2008 PROPUKLA FINANČNÍ KRIZE 1 KRIZE SE NÁSLEDNĚ ROZŠÍŘILA NA CELOU

Více

Pavel Ripka ČVUT FEL Praha

Pavel Ripka ČVUT FEL Praha Jak změní technologický rozvoj užití energetických surovin pro výrobu elektrické energie? (technologické možnosti konvenčních x nekonvenčních zdrojů elektřiny) Pavel Ripka ČVUT FEL Praha zdroj dat a obrázků:

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie 1.hodina doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Obsah Představení Časový plán

Více