Zachraňme lidské životy rozsviťme obce!

Transkript

1 Zachraňme lidské životy rozsviťme obce! Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení ve spolupráci s ředitelstvím služby dopravní policie Policejního prezidia ČR a Ministerstvem dopravy ČR, oddělením BESIP prověřuje nehodová místa s největšími následky dopravních nehod v noční obci. V prvním pololetí 2015 prověřila kvalitu osvětlení průjezdních úseků silnic ve 37 obcích. Výsledky provedeného hodnocení nejsou vůbec lichotivé. Rok 2014 nastartoval diskusi o vlivu kvality osvětlení průjezdních úseků silnic na dopravní nehodovost. Výsledky všech třech analýz zpracovaných pracovní skupinou Osvětlení, bezpečnost, kriminalita jednoznačně potvrdily významnou úlohu potřeby kvalitního osvětlení při zajištění bezpečného dopravního prostoru průjezdních úseků silnic měst a obcí v nočním prostředí: Zhoršením kvality veřejného osvětlení se zvyšuje dopravní nehodovost až o 121% Zvýšením kvality veřejného osvětlení se snižuje dopravní nehodovost až o 83% Využitím bílé barvy světla u kvalitního osvětlení se snižuje dopravní nehodovost až o 52% Pod tíhou výše uvedených výsledků se pracovní skupina rozhodla prověřit vývoj následků dopravních nehod za poslední 4 roky včetně souhrnného rozboru následků dopravní nehodovosti za rok 2014 a dospěla k těmto výsledkům: Alarmující situací je vývoj dopravních nehod na silnicích I. - III. tříd v zastavěném území obce v noci od roku Za poslední čtyři roky vykazuje vývoj dopravních nehod trvalý vzestup a ke konci roku 2014 zvýšení již dosáhlo 6,6%! Na průjezdních úsecích silnic měst a obcí se v roce 2014 stalo 24% dopravních nehod v noci, jejichž následky se vyšplhaly do výše 3,538 mld. Kč. Při nehodách v noci zahynulo ve městech a obcích 36% osob celkem 54. S ohledem na podstatně nižší intenzitu dopravy v noci se jedná o více než dvojnásobné následky dopravních nehod v porovnání s denními hodnotami a dokonce čtyřnásobné co se týče počtu usmrcených osob. Následky dopravních nehod v roce 2014 dosahují na jednom kilometru průjezdních úseků silnic výše 167 tis. Kč/km. Rozdíly v jednotlivých krajích jsou až čtyřnásobné Následky dopravních nehod V první polovině roku 2015 prověřila Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení kvalitu osvětlení průjezdních úseků silnic ve 37 obcích po celém území ČR v délce 62 km. Průjezdní úseky silnic byly vybrány pomocí matematického modulu, který definoval lokality s nejvyššími následky dopravních nehod v roce Celkem bylo na těchto úsecích při dopravních nehodách usmrceno 7 osob, dále bylo zraněno 22 osob těžce a 32 osob lehce. S využitím socioekonomických ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích, které zveřejnilo Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. za rok 2013, se celková výše následků dopravních nehod na měřených lokalitách vyšplhala na 261 mil. Kč. Vyhodnocení nehodových lokalit Výsledky kontroly kvality osvětlení průjezdních úseků silnic jsou alarmující. Z celkového počtu 37 hodnocených úseků splnily normované hodnoty pouze 2 komunikace, v 15 případech byl průjezdní úsek silnice osvětlen maximálně do úrovně 50% normativního požadavku. Z výsledků měření dále vyplývá, že kvalita veřejného osvětlení je závislá na důležitosti komunikace. Osvětlení silnic I. třídy splňovaly normy v rozsahu od 50% do 121%, osvětlení silnic II. a III. třídy pak pouze od 20% do 75% požadované hodnoty.

2 Nejvýraznější skupinou nehodových úseků z pohledu špatné kvality osvětlené komunikace i výše následků dopravní nehodovosti (celkem 48 km nehodových lokalit) jsou úseky osvětlené v rozmezí od 25% do 75% s celkovými následky dopravní nehodovosti ve výši téměř 226 mil. Kč. Z tohoto rozsahu nehodových úseků vlastní 7,9% stát (silnice I. třídy v délce 3,8 km) a 92,1% kraj (silnice II. a III. třídy v délce 44,5 km). Z pohledu poměru následků dopravních nehod se poměry nepatrně změní v neprospěch silnic I. tříd, což lze přičíst vyšší intenzitě dopravy. Na silnicích I. tříd byly následky dopravní nehodovosti ve výši 11,2% (25,3 mil. Kč), na silnicích II. a III. tříd 88,8% (200,2 mil. Kč). Z cekového pohledu na nehodové lokality lze jednoznačně konstatovat, že nejvíce nehodové jsou silnice II. a III. tříd tedy silnice ve vlastnictví krajů.

3 Kraj Obec třída silnice číslo silnice Úroveň splnění normy (%) Moravskoslezský Břidličná II % Moravskoslezský Dolní Benešov II 56 56% Moravskoslezský Dvorce II 46 40% Ústecký Jirkov III % Ústecký Huntířov I 13 60% Olomoucký Dolní Studénky III % Olomoucký Medlov II % Pardubický Žamberk I 11 80% Pardubický Litomyšl I 35 75% Pardubický Luková III 36818, % Jihočeský Bernartice II % Jihočeský Vimperk II % Jihočeský Mladá Vožice II % Jihočeský Veselí nad Lužnicí II % Královehradecký Hořice II % Královehradecký Hronov III % Královehradecký Jaroměř I % Plzeňský Vejprnice II % Plzeňský Líšina II % Plzeňský Přeštice I 27 85% Plzeňský Těchlovice II % Jihomoravský Jiřice u Miroslavi II % Jihomoravský Malá Vrbka III % Jihomoravský Hradčany II % Karlovarský Nejdek II % Karlovarský Pozorka II % Karlovarský Nová Role II % Středočeský Kamenné Žehrovice II % Středočeský Kněžmost II % Zlínský Valašské Klobouky I 57 29% Zlínský Ublo III % Zlínský Hošťálková II % Zlínský Lukov II % Liberecký Křižany II % Liberecký Pavličky II % Vysočina Kostelec II % Vysočina Velká Losenice III % Úspory nade vše tedy i nad lidský život Celková délka vyhodnocených průjezdních úseků silnic činí 61,58 km. Při odhadu 35 ks stožárů veřejného osvětlení na každém kilometru komunikace je na těchto úsecích instalováno svítidel. V závislosti na dosažených výsledcích hodnocených lokalit lze roční úspory za spotřebu el. energie dosažené zjištěnou nekvalitou veřejného osvětlení odhadnout na pouhých 991 tis. Kč. Finanční náročnost akce, při které by bylo osvětlení průjezdních úseků silnic uvedeno do stavu odpovídajícího požadavkům příslušné normy, je ve vyhodnocovaném úseku odhadována mezi 25 až 30 mil. Kč. Následky dopravních nehod však byly jen v roce 2014 na

4 těchto úsecích minimálně 10 x větší. Místo systémového řešení pro zajištění kvality osvětlení dopravního prostoru bohužel smutně přihlížíme, jak obce upřednostňují úspory a dále se ročně utrácí desetinásobně vyšší částka za následky dopravních nehod. Kde hledat příčinu stávajícího stavu? V současné době, kdy obce jako vlastníci veřejného osvětlení upřednostňují důležitější aktivity, je veřejné osvětlení stále odsunováno až na poslední místo. Kvalitní osvětlení silnic ve vlastnictví státu a kraje je méně podstatná oblast - prostě a jednoduše stačí, když svítidlo svítí. Skutečnost, že na silnici nedosvítí dle závazných norem, však mnohé obce nezajímá. Není výjimkou, že zástupce měst a obcí neobměkčí ani skutečnost, že snížením kvality osvětlení průjezdního úseku silnic se vytváří potenciální prostředí pro usmrcení člověka. Skutečnost, že veřejné osvětlení je významnou součástí dopravní infrastruktury průjezdních úseků silnic a naplňuje tak atributy bezpečnosti silničního provozu, si však připouští jen málokdo. Kvalita z pohledu Stavebního zákona I přes výše uvedená tvrzení jsou však zde zákonné povinnosti, které poskytují zajímavý pohled na kvalitní osvětlení průjezdních úseků silnic. Prvním pohledem je realizace osvětlení z pohledu zákona 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen stavební zákon). V souladu s ustanovením 169 odst. 1 stavebního zákona jsou právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy povinny respektovat obecné požadavky na výstavbu stanovené prováděcími právními předpisy. Ke stanovení technických požadavků pro stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací je zmocněno ministerstvo dopravy ( 194 písm. c) stavebního zákona). Vyhláška zpracovaná ministerstvem dopravy č.104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, v platném znění (dále jen prováděcí vyhláška ) hovoří velmi jasně. Podle ustanovení 25 provádění vyhlášky se dálnice a silnice vždy osvětlují v zastavěném území obcí. Mimo toto území se osvětlují jen zvlášť určené úseky, jako např. na hraničních přechodech, v tunelech a na jejich přilehlých úsecích, výjimečně na křižovatkách, za podmínek obsažených v závazných ČSN a ČSN Dále je uvedeno, že podrobnosti obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č. 33, 34, 35, 49 a 51. Pod čísly 33, 34 a 35 jsou uvedeny normy pro osvětlování. Podle výše uvedeného by se zdálo, že je všechno v naprostém pořádku neboť uvedení norem v právním předpisu činí normy závaznými a osvětlení průjezdních úseků obcí by mělo být kvalitní. Mnohdy je však opak pravdou a platí to i v tomto případě. Pokud je jediným zájmem obce při realizaci stavby nejnižší cena a největší úspora el. energie instalovaných svítidel, dostávají se k realizaci firmy, jejichž obchodní výhodou je nízká odborná znalost. Proto nabízí řešení, která nedodržují závazné normy a nejvíce naplňují podmínku největších úspor el. energie, po kterých obce tolik touží. Obce tedy šetří, ale lidé umírají! Nejčastější příčinou znehodnocení kvalitního osvětlení průjezdního úseku silnic jsou energetické úspory probíhající prostou výměnou svítidel tedy činností, kterou není nutné hlásit stavebnímu úřadu. Na výměnu svítidel veřejného osvětlení se pohlíží jako na běžnou údržbu. Na tuto skutečnost však stavební zákon pamatuje také podle ustanovení 3 odst. 4 stavebního zákona se údržbou stavby rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. Instalací svítidel veřejného osvětlení, která nahoře na stožáru či výložníku svítí, ale na silnici nedosvítí, obec nejenže porušuje stavební zákon, ale podstatnou měrou snižuje bezpečnost silničního provozu. Sjízdnost a schůdnost průjezdních úseků silnic V souladu s ustanovením 26 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, v platném znění (dále jen silniční zákon ) jsou dálnice, silnice a místní komunikace sjízdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

5 Stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se dále podle 26 odst. 2 silničního zákona rozumí jejich kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny, výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení pozemní komunikace součástmi a příslušenstvím. Příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace je podle ustanovení 13 silničního zákona právě i veřejné osvětlení. Dosud je tedy všechno v nejlepším pořádku vlastník komunikace zodpovídá za sjízdnost a tou je i kvalitní osvětlení průjezdního úseku silnic. Bohužel tomu tak není neboť podle ustanovení 14 odst. 1, písm b) silničního zákona je veřejné osvětlení na průjezdním úseku silnice z příslušenství silnice vyjmuto veřejné osvětlení je prostě a jednoduše majetkem obce. Výklad těchto ustanovení vede k domněnce, že zákonodárce vytvořil protichůdné požadavky. Pokud je požadováno dle výše uvedených skutečností kvalitní osvětlení průjezdních úseků silnic, není přípustné, aby kvalitní osvětlení vyjmul z povinností za sjízdnost. Požadavek musí mít i svoji povinnost v zajištění sjízdnosti! Jaké povinnosti jsou deklarovány v oblasti schůdnosti? V souladu s ustanovením 26 odst. 2 silničního zákona jsou v zastavěném území obce místní komunikace a průjezdní úsek silnice schůdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb chodců, kterým je pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. O stavebním stavu platí již výše uvedené jako v případě sjízdnosti. Obce našly zřejmě řešení počet mrtvých se tím nesníží Pokud je však schůdnost definována pro chodce, nabízí se zde otázka, jakou vazbu má toto ustanovení pro kvalitní osvětlení průjezdních úseků silnic. Nelze jednoznačně tvrdit, zda stávající stav realizace staveb veřejného osvětlení našel již dříve ve výše uvedených skutečnostech řešení, ale mnohé realizace nabádají k tomu, že v případě existence chodníků podél průjezdních úseků silnic se prostě a jednoduše nasvětlí pouze chodník, neboť povinností ve schůdnosti je zajistit pro chodce bezpečný pohyb. Pokud je tato skutečnost pravdou, pak je snižování kvality osvětlení průjezdních úseků silnic z určitého pohledu nejen povoleno ale také podporováno dotačními chodníkovými programy. Škrtnutí dvou slov je nejjednodušším řešením Vypadá to velmi jednoduše, ale pro vyřešení povinnosti za kvalitní osvětlení průjezdních úseků silnic skutečně stačí odstranit dvě slova tím je právě termín veřejné osvětlení v ustanovení 14 odst. 1, písm b) silničního zákona. Odstraněním tohoto termínu z výše citovaného ustanovení by se změnilo následující: a) Byla by jednoznačně definována povinnost za sjízdnost průjezdních úseků silnic a tím by byl vlastník dálnice či silnice b) Byla by otevřena cesta pro financování nekvalitního osvětlení průjezdních úseků silnic skrze Státní fond dopravní infrastruktury Pozorný čtenář může namítat, že vyjmutím termínu veřejné osvětlení se pouze situace obrátí v neprospěch obce, jejíž povinností je zajistit schůdnost. Pokud by veřejné osvětlení patřilo kraji, musel by se dohodnout vlastník komunikace s obcí na osvětlení chodníků (pokud nechceme stavět paralelně 2 soustavy stožárů). A měl by pravdu! Situace by byla otočená ale podstatně jednodušší při osvětlování komunikace je velmi snadné zajistit osvětlení i chodníků. Naopak je to technicky neřešitelné komunikaci s využitím nízkých stožárů určených pro osvětlování chodníků prostě a jednoduše neosvítíte. Řešení se určitým způsobem nabízí v časopise Světlo 6/2013 v článku Veřejné osvětlení a obec pod lupou zákona autorů JUDr. Tomáše Sequense, JUDr. Petry Novákové, Ph.D., JUDr. Richarda Hamrana, kde je uvedeno: Tato povinnost, jejíž podrobnosti stanoví prováděcí vyhláška k zákonu o pozemních komunikacích, tíží z povahy věci zásadně vlastníka pozemních komunikací. Problémy v tomto ohledu zřejmě nečiní situace, kdy vlastník pozemní komunikace současně vlastní i veřejné osvětlení. Jiná situace však nastává, když vlastník takové komunikace současně nevlastní přiléhající veřejné

6 osvětlení. Pokud tedy například přes obec vede silnice II. třídy, její osvětlení musí zajistit primárně kraj, byť veřejné osvětlení vlastní dotyčná obec. Nastupme cestu shody a řešení Pracovní skupina Osvětlení, bezpečnost, kriminalita, jejímiž členy jsou členové Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení, České společnosti pro osvětlování, ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR, zástupci Sdružení pro rozvoj silniční dopravy, Českého vysokého učení technického, Vysoké školy báňské, Svazu měst a obcí ČR a Ředitelství silnic a dálnic, zástupci ministerstev (MD, MV, MŽP, MPO, MMR), zástupce senátu parlamentu ČR, se zabývá tématem vývoje vlivu kvality osvětlení průjezdních úseků silnic již od roku Cílem pracovní skupiny je nejen nalézt řešení tohoto stavu ale i nalézt vhodné financování pro uvedení kvality osvětlení průjezdních úseků silnic do požadovaného zákonného stavu. Prvním krokem ke zkvalitnění osvětlení průjezdních úseků silnic je začít od začátku přistoupit k nápravě stávajícího stavu koncepčně. Výsledkem koncepčního přístupu je soubor schválených pravidel. Základním dokumentem je pasport veřejného osvětlení a určení množství světla pro každou komunikaci a to ze strany vlastníka komunikace. Koncepční přístup může dále stanovit komplexní urbanistický vzhled veřejného osvětlení, pravidla pro plánovanou údržbu veřejného osvětlení ale i plánovanou obnovu a modernizaci veřejného osvětlení. Pro podpoření tohoto přístupu udělila pracovní skupina městům a obcím kraje Vysočina Ocenění za nejnižší následky dopravní nehodovosti za rok Významné ocenění se udělovalo v rámci Silniční konference 2015 v Plzni. Součástí Ocenění byla i finanční odměna pro zpracování základního plánu osvětlení průjezdních úseků silnic ve výši 100 tis. Kč. pro kraj Vysočina. Udělování Ocenění za nejnižší následky dopravních nehod na průjezdních úsecích silnic v noci je motivačním krokem k prověření stávajícího stavu a nasměrování cesty nápravy. Pojďme tedy společně realizovat tato opatření, abychom zajistili zvýšení bezpečnosti silničního provozu! Jiří Skála Předseda Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení T: E: predseda@srvo.cz