SPRÁVNÁ VOLBA - podpora kariérového poradenství na školách v Plzeňském kraji

Transkript

1

2 Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Březen 2010 Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k

3 Obsah: Úvod Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění podle okresů Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění podle stupně dosaţeného vzdělání Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění podle skupin oborů Uplatnění absolventů s výučním listem Uplatnění absolventů odborného vzdělávání s maturitní zkouškou Uplatnění absolventů ostatních stupňů dosaţeného vzdělání Shrnutí Přílohy Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k

4 Úvod Studie se zabývá vývojem úspěšnosti, resp. neúspěšnosti absolventů středních škol v Plzeňském kraji v posledních letech ve světle vývoje počtu absolventů i vývoje regionálního trhu práce, který od poloviny roku 2008 zasáhly důsledky globální ekonomické recese. Studie vznikla v rámci projektu Správná volba podpora kariérového poradenství na školách v Plzeňském kraji podpořeného z globálního grantu Plzeňského kraje OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Hlavním cílem projektu je motivovat ţáky končící základní školu k zodpovědnému výběru střední školy i s ohledem na jejich zájmy a studijní předpoklady, neboť výběr středoškolského studia do značné míry dlouhodobě ovlivňuje kariéru člověka. Cílem předloţené studie je přiblíţit pedagogům (výchovným poradcům a učitelům volby povolání) a ţákům moţnosti uplatnění po skončení středoškolského studia, ať uţ v dalším studiu nebo na trhu práce. Pedagogové a ţáci by měli získat více ucelených informací pro rozhodování o další studijní a profesní cestě ţáků. Pro tento účel byla integrována podrobná statistická data o nezaměstnaných absolventech z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a údaje o absolventech středních škol v Plzeňském kraji z Odboru školství, mládeţe a sportu (OŠMS) Krajského úřadu (KÚ) Plzeňského kraje. Podrobná data o nezaměstnaných absolventech zveřejňuje MPSV na svém portálu Zaměstnanost od roku 2006, a to dvakrát ročně (duben a září). Struktura dat umoţňuje členit informace o nezaměstnaných absolventech nejen podle středních škol, ale i podle oborů. Vyuţity byly informace za všechny střední školy v Plzeňském kraji bez ohledu na místo bydliště uchazečů o zaměstnání z řad absolventů, tj. těch, kteří úspěšně ukončili školu v Plzeňském kraji před méně neţ dvěma roky. Uplatnění absolventů je hodnoceno převáţně na základě ukazatele neúspěšnost absolventů, tj. podle počtu absolventů evidovaných úřady práce na 100 absolventů celkem. Propojením údajů o absolventech a o nezaměstnaných absolventech, je moţné srovnávat nejen neúspěšnost různých skupin absolventů navzájem, ale také neúspěšnost absolventů s mírou nezaměstnanosti. Cílem není jen zachycení aktuálního stavu, ale sledování vývojových trendů. Svým informačním obsahem navazuje studie na analýzu Přijímací řízení na střední školy v Plzeňském kraji pro školní rok 2009/2010, která byla vytvořena také v roce 2010 v rámci projektu Správná volba. Nezabývá se však jen přijímacím řízením v roce 2009, ale vývojem od roku Předloţená studie o absolventech a jejich uplatnění doplňuje tyto informace týkající se začátku studia o výsledky vzdělávacího procesu především z kvantitativního hlediska. V úvodu kaţdé kapitoly jsou informace o vývoji počtu absolventů a jejich struktuře podle zvoleného hlediska a na to navazuje hodnocení vývoje neúspěšnosti různých skupin absolventů. V první části studie jsou data analyzována podle území, resp. za celý kraj a podle okresů. Druhá část se zabývá vývojem počtu absolventů a jejich neúspěšností podle stupně dosaţeného vzdělání, coţ je velmi důleţité kritérium při volbě dalšího studia. Třetí část studie se věnuje zvolenému tématu podle tematických skupin oborů a zmiňuje některé významné studijní obory. Pro zdůraznění vazby vzdělávání a profesní kariéry jsou data o uplatnění absolventů doplněna informacemi o vývoji některých profesí na regionálním trhu práce, především ve vazbě na obory s výučním listem. Pro snazší orientaci jsou hlavní informace uvedeny v podobě tabulek a grafů přímo v textu. Rozsáhlejší tabelární a grafické výstupy naleznete v příloze. V některých tabulkách jsou buňky pro větší názornost barevně odlišeny podle kategorií hodnot zvoleného ukazatele. Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k

5 1. Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění podle okresů V roce 2009 ukončilo některou z 61 střední škol v Plzeňském kraji 6160 ţáků, coţ bylo nejméně za sledované období, tj. od roku Největší počet absolventů (6764) byl dosaţen v roce 2007, coţ bylo o 10 % více neţ v roce Vývoj počtu a podílu absolventů za celé sledované období podle okresů dokumentuje graf 1. Graf 1: Vývoj počtu absolventů středních škol podle okresů Okresy jsou v grafu 1 řazeny podle počtu absolventů v roce Je zřejmé, ţe okres Plzeň-město produkoval v období výrazně nadpoloviční počet absolventů středních škol celého Plzeňského kraje. Vývoj v tomto okrese tedy určoval i vývoj počtu absolventů za celý kraj. V roce 2009 bylo v okrese Plzeň-město jen 3,5 tisíce absolventů, o 520 méně neţ v roce Počty absolventů v okresech Rokycany byly poměrně nízké (přibliţně po 350 ročně). Ještě menší byly okresech Plzeň-jih (cca 250 aţ 300) a Plzeň-sever (cca 200 aţ 250), které nemají na svém území významné centrum (jinde např. okresní město) a jsou z hlediska středního školství silně závislé na Plzni. Jejich nabídka studia je tudíţ velmi omezená. Podrobná data o nezaměstnaných absolventech, která umoţňují identifikovat počty nezaměstnaných absolventů podle škol i studijních oborů, publikuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) dvakrát ročně vţdy k 30. dubnu a k 30. září od roku Dubnové a zářijové počty nezaměstnaných absolventů se podstatně liší, neboť v září se jedná o maximální hodnoty za celý rok, jak dokládá graf 2. Graf 2: Počet nezaměstnaných absolventů bydlících v Plzeňském kraji podle okresů Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k

6 Graf 2 zahrnuje nezaměstnané absolventy všech typů škol, kteří ukončili školu před méně neţ dvěma roky, a navíc dokumentuje změny, které přineslo období ekonomického růstu i následná hospodářská recese pro absolventy škol v Plzeňském kraji. Od roku 2004 aţ do konce roku 2008 byl vývoj počtů nezaměstnaných absolventů během roku velmi podobný, Počty neustále klesaly, neboť při rostoucím počtu volných pracovních míst také absolventi snáze nacházeli uplatnění na trhu práce. Od roku 2009 uţ není pokles počtu absolventů na přelomu roku tak strmý a v roce 2009 se v březnu a v dubnu dokonce zvýšil. Uplatnění absolventů středních škol Plzeňského kraje je v této studii hodnoceno na základě tzv. neúspěšnosti absolventů (někdy nepřesně nazývané nezaměstnanost absolventů). Neúspěšnost absolventů je počet nezaměstnaných absolventů na 100 absolventů celkem za poslední 2 roky. Čím niţší je neúspěšnost absolventů, tím je vyšší uplatnění absolventů na trhu práce nebo v dalším studiu. Kromě grafu 2 jsou v celé studii uvaţováni nezaměstnaní absolventi středních škol sídlících na území Plzeňského kraje bez ohledu na současné místo bydliště absolventa. Graf 3: Porovnání neúspěšnosti absolventů SŠ a míry nezaměstnanosti v Plzeňském kraji Výhodou této metody je moţnost porovnání neúspěšnosti absolventů SŠ s celkovou mírou nezaměstnanosti v daném regionu, neboť oba ukazatele vyjadřují v procentech podíl nezaměstnaných z celé skupiny (pracovní síla resp. absolventi). Problematické je však jiné územní vymezení skupiny, neboť míra nezaměstnanosti se určuje podle místa pobytu nezaměstnaných, ale neúspěšnost absolventů podle sídla školy. Předpokládáme-li vysokou stabilitu absolventů SŠ v místě studia, ať uţ z důvodu omezeného pohybu za středoškolským vzděláním, nebo z důvodu malé ochoty pohybu za prací typickou pro ČR, lze tyto rozdíly minimálně na úrovni kraje zanedbat. Ze srovnání vývoje neúspěšnosti absolventů SŠ a míry nezaměstnanosti (viz graf 3) vyplývá, ţe v Plzeňském kraji se neúspěšnost absolventů středních škol vyvíjí v souladu s mírou nezaměstnanosti, avšak v dubnu vykazovala ve sledovaném období ( ) vţdy niţší hodnoty neţ celková míra nezaměstnanosti (nejvýše o 1 procentní bod.). V září byla naopak neúspěšnost absolventů SŠ o 2 aţ 3 % vyšší neţ míra nezaměstnanosti v kraji. Vnitrokrajské územní rozdíly v neúspěšnosti středních škol, vč. vývoje za poslední čtyři roky, ilustruje tabulka 1. Barevně jsou zvýrazněny extrémně nízké (do 5 % zeleně) a extrémně vysoké hodnoty (nad 10 %). Z tabulky 1 je patrné, ţe ve většině okresů Plzeňského kraje nabyla dubnová neúspěšnost absolventů SŠ v letech 2007 a 2008 velmi příznivých hodnot, neboť aţ na několik výjimek docházelo k jejímu sniţování. Naopak zářijové hodnoty dosáhly ve všech okresech minima v roce Příčinou tohoto zlomu byla hospodářská recese, která se na území Plzeňského kraje začala projevovat od poloviny roku 2008, nejprve úbytkem pracovních míst, a pak růstem míry nezaměstnanosti (viz Trh práce v Plzeňském kraji v roce 2009). Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k

7 Tabulka 1: Neúspěšnost absolventů středních škol v Plzeňském kraji podle okresů území Neúspěšnost absolventů SŠ (%) 04/06 09/06 04/07 09/07 04/08 09/08 04/09 09/09 Ø Domaţlice 4,3 7,4 3,5 5,9 2,3 6,2 5,2 10,4 5,6 Klatovy 7,3 10,4 5,0 7,6 3,5 9,3 7,1 10,3 7,6 Plzeň-jih 5,8 8,3 7,1 7,4 4,5 8,2 7,0 13,6 7,7 Plzeň-město 5,1 8,2 3,8 6,3 2,7 6,6 4,6 8,1 5,6 Plzeň-sever 7,9 9,6 3,7 9,4 5,4 11,1 8,6 10,9 8,2 Rokycany 3,3 7,5 1,9 5,0 3,8 7,9 6,3 9,6 5,7 Tachov 5,6 8,2 4,0 7,0 3,7 8,1 11,7 16,8 8,1 Plzeňský kraj 5,4 8,4 4,0 6,5 3,1 7,3 5,7 9,6 6,2 Zdroj: portál Zaměstnanost (MPSV), OŠMS KÚ Plzeňského kraje Ze sledovaných čtyř let dosáhla neúspěšnost absolventů SŠ maxima v září 2009 ve většině okresů. Výjimkou jsou okresy Klatovy a Plzeň-město, kde byla v září 2006 situace mírně horší. V obou případech se jedná o okresy s nejkomplexnější a největší nabídkou středního vzdělání a také zhoršení trhu práce vlivem hospodářské recese je zde menší (viz Trh práce v Plzeňském kraji v roce 2009). Opačným případem je okres Tachov, kde došlo k největšímu nárůstu neúspěšnosti absolventů SŠ ze všech okresů Plzeňského kraje a kde se v září 2009 hodnota tohoto ukazatele blíţila 17 %. Jedná se o okres s menší nabídkou středoškolského studia a s největším zhoršením situace na trhu práce v důsledku hospodářské recese v rámci kraje. Monitorování vývoje neúspěšnosti absolventů středních škol v Plzeňském kraji je v roce 2010 významné i s ohledem na stále prohlubující se problémy na trhu práce v Plzeňském kraji, např. podle poklesu počtu volných míst na dlouhodobé minimum v únoru Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění podle stupně dosaženého vzdělání Vývoj struktury absolventů středních škol podle stupně dosaţeného vzdělání v Plzeňském kraji v letech , , dokumentuje graf 4. Graf 4: Počet absolventů SŠ podle stupně dosaženého vzdělání Nejpočetnější skupiny absolventů podle stupně dosaţeného vzdělání se ve sledovaném období vyvíjely vcelku jednoznačně, tj. rostl podíl absolventů odborného vzdělání s maturitní zkouškou (bez výučního listu) a klesal podíl absolventů s výučním listem. Vývoj absolutních počtů absolventů SŠ v Plzeňském kraji tak jednoznačný nebyl. U oborů odborného vzdělání s maturitou (bez výučního listu) absolutní počty absolventů rostly do roku 2007 (z 2075 v roce 2004 na maximum 2454) a následně klesaly (2366 v roce 2009). U oborů s výučním listem počty absolventů nejprve stagnovaly nebo jen mírně klesaly (z 2063 v roce 2004 na 1952 v roce 2007), a pak se rapidně sníţily (1499 v roce 2009). V roce 2004 byl tedy v Plzeňském kraji Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k

8 počet absolventů s výučním listem srovnatelný s počtem absolventů odborného vzdělání s maturitou. Po 5 letech však bylo absolventů odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) o devět set více. Tento stupeň vzdělávání tedy produkoval po celé sledované období největší počet absolventů v Plzeňském kraji. V roce 2009 jeho podíl na absolventech SŠ přesáhl 38 %. Počet absolventů gymnázií v Plzeňském kraji v letech kolísal kolem V případě oborů s výučním listem i maturitou počet absolventů rostl a v letech překonal 300. Naopak u niţšího středního odborného vzdělání měl počet absolventů klesající tendenci a v posledních letech jich bylo méně neţ 200. Počet absolventů nástavbového studia kolísal od roku 2005 kolem 800 (40 % absolventů s výučním listem). Aktuálně tedy přibliţně 60 % vyučených nezvyšuje svůj stupeň vzdělání a vstupuje na trh práce. Vývoj neúspěšnosti absolventů SŠ v Plzeňském kraji podle stupně dosaţeného vzdělání shrnuje tabulka 2. Z ní je zřejmé, ţe do největších potíţí se v souvislosti s hospodářskou recesí dostali absolventi niţšího středního odborného vzdělání (29,6 %), kdyţ ani v dubnu 2009 neklesla jejich neúspěšnost proti září Naopak trvale nejlépe jsou na tom absolventi gymnázií, neboť většina z nich pokračuje v dalším studiu, a tím oddaluje svůj vstup na trh práce. Dobře jsou na tom také absolventi vyššího odborného vzdělání v konzervatoři, coţ je však velmi malá skupina (v posledních letech přibliţně 20 absolventů). Z ostatních stupňů vzdělání měli poměrně nízkou neúspěšnost, a tedy solidní uplatnění v praxi, absolventi odborného vzdělání s maturitou (bez vyučení) a absolventi nástavbového studia. Nástavby však nejsou určeny pro ţáky vycházející ze ZŠ, ale jen pro absolventy tříletých učebních oborů. Na těchto dvou skupinách se dosud příliš neprojevil vliv hospodářské recese, jak dokazuje poměrně malý rozdíl mezi neúspěšností v září 2009 a ve stejném měsíci roku 2007, resp Do jiné situace se v souvislosti s globálním ekonomickým vývojem dostali absolventi oborů s výučním listem a absolventi oborů s maturitou i výučním listem. Neúspěšnost těchto absolventů byla v době vrcholícího nedostatku pracovních sil v Plzeňském kraji v první polovině roku 2008 velmi nízká (do 4 %), ale v září 2009 to jiţ bylo více neţ 13 %. Přitom se více zhoršila neúspěšnost absolventů oborů s výučním listem, kteří na tom byli po většinu sledovaného období lépe. Tabulka 2: Neúspěšnost absolventů středních škol v Plzeňském kraj podle stupně dosaženého vzdělání Neúspěšnost absolventů (%) Stupeň vzdělání 04/06 09/06 04/07 09/07 04/08 09/08 04/09 09/09 Ø Praktická škola 19,2 12,0 12,0 8,3 12,5 11,1 11,1 11,8 14,1 Niţší střední odborné 11,3 16,5 9,6 13,9 8,1 15,6 21,7 29,6 17,1 Střední odborné s výučním listem 5,7 10,7 4,1 6,5 3,1 8,6 6,9 13,7 8,1 Úplné střední odborné s vyučením i maturitou 4,0 12,5 4,9 10,0 3,9 11,9 6,3 13,3 8,5 Úplné střední odborné s maturitou 6,0 8,0 4,2 7,0 3,1 7,3 5,5 8,0 6,4 Úplné střední všeobecné 3,0 1,6 1,7 1,5 1,5 1,9 1,8 1,5 2,0 Vyšší odborné v konzervatoři 3,1 1,9 3,7 4,2 0,0 0,0 2,0 4,8 2,8 Nástavbové studium 4,2 8,9 3,6 8,1 3,1 7,4 4,5 9,9 6,6 CELKEM 5,4 8,4 4,0 6,5 3,1 7,3 5,7 9,6 6,7 Zdroj: portál Zaměstnanost (MPSV), OŠMS KÚ Plzeňského kraje Lze shrnout, ţe v Plzeňském kraji byly ve sledovaném období poměrně velké rozdíly v neúspěšnosti mezi skupinami absolventů podle stupně dosaţeného vzdělání. Vývoj na regionálním trhu práce ovlivnil neúspěšnost některých skupin absolventů podle stupně dosaţeného vzdělání nepodstatně, jiné však zasáhl velmi výrazně. Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k

9 3. Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění podle skupin oborů Vývoj počtu absolventů středních škol v Plzeňském kraji podle stupně dosaţeného vzdělání a skupin oborů v letech shrnuje tabulka 3. Skupiny oborů Klasifikace kmenových oborů vzdělávání (KKOV) jsou pro přehlednost agregovány (viz tabulka T1 v příloze). Tabulka 3: Počet absolventů SŠ v Plzeňském kraji podle stupně dosaženého vzdělání a skupiny oborů Stupeň vzdělání Skupina oborů Počet absolventů Změna (%) 2009 ku Praktická škola Obecně odborná příprava ,7-11,1 Niţší odborné Odborné s výučním listem Odborné s maturitní zkouškou a výučním listem Odborné s maturitní zkouškou (bez vyučení) Strojírenství a hutnictví ,3-37,5 Elektrotechnika a ICT ,9 77,8 Potravinářství, gastronomie, turismus ,1 43,1 Stavebnictví ,9-6,5 Textilní a koţedělná výroba ,3-25,0 Zemědělství a ochrana ŢP ,0 25,0 Obchod a sluţby ,9-8,3 Strojírenství a hutnictví ,9-16,8 Elektrotechnika a ICT ,7-7,8 Potravinářství, gastronomie, turismus ,5-14,2 Stavebnictví ,4-23,0 Textilní a koţedělná výroba ,7-62,1 Doprava a spoje ,3 135,7 Zemědělství a ochrana ŢP ,2-22,0 Ekonomika a podnikání ,0 - Obchod a sluţby ,9-3,6 Strojírenství a hutnictví ,8-1,8 Elektrotechnika a ICT ,7 3,7 Doprava a spoje ,4 Obchod a sluţby ,2-15,0 Umění Strojírenství a hutnictví ,9 10,1 Elektrotechnika a ICT ,7-1,7 Potravinářství, gastronomie, turismus ,5 32,3 Stavebnictví ,3-21,3 Textilní a koţedělná výroba ,5-22,7 Doprava a spoje ,9-7,1 Zemědělství a ochrana ŢP ,8 40,0 Zdravotnictví ,9-7,3 Ekonomika a podnikání ,9-9,3 Veřejné sluţby ,8-20,0 Obecně odborná příprava ,6 69,0 Umění ,5 39,0 Úplné všeobecné Gymnázium ,1-1,3 Konzervatoř Umění ,5-32,0 Nástavbové studium Zdroj: OŠMS KÚ Plzeňského kraje Strojírenství a hutnictví ,9-34,2 Elektrotechnika a ICT ,5 56,6 Potravinářství, gastronomie, turismus ,7-14,4 Stavebnictví ,5-54,5 Textilní a koţedělná výroba ,0-100,0 Doprava a spoje ,0 171,4 Zemědělství a ochrana ŢP ,0-100,0 Ekonomika a podnikání ,0-9,0 Obchod a sluţby ,4 31,4 Veřejné sluţby ,0-15,4 Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k

10 Tabulka 3 kromě vývoje absolutních počtů absolventů obsahuje také údaje o relativní změně v roce 2009 proti roku 2004 a roku 2008 pro jednotlivé skupiny oborů v daném stupni dosaţeného vzdělání. Z těchto lze usuzovat na vývoj skupiny oborů z hlediska výsledků sekundárního vzdělávání v Plzeňském kraji. Při bliţším zájmu je však třeba vnímat celé sledované období, neboť především u některých početně menších skupin oborů docházelo k výraznějším výkyvům v počtu absolventů a zvolené roky nemusí vystihnout celkový vývoj. Některé skupiny oborů se v daném stupni vzdělání objevují nově, nebo naopak končí např. v souvislosti s kurikulární reformou (Ekonomika a podnikání), a nelze pro ně analytické údaje stanovit. Největší pokles absolventů SŠ v Plzeňském kraji se projevil ve skupině Textilní a koţedělná výroba, coţ souvisí s vývojem tohoto průmyslového odvětví. V niţším odborném vzdělání došlo k výraznějšímu poklesu také ve strojírenských oborech, ale rostl počet absolventů ve skupinách oborů Elektrotechnika a ICT a ve skupině Potravinářství, gastronomie a turismus. Mezi obory s výučním listem zaznamenaly největší pokles počtu absolventů skupiny oborů Stavebnictví a Zemědělství a ochrana ŢP. U oborů s maturitou i výučním listem vyniká nárůst počtu ve skupině Obchod a sluţby. Obory s maturitou (bez vyučení) se vyvíjely pozitivně. Pokles ve skupině Stavebnictví se týká jen roku 2009, ale jiţ od roku 2006 klesají počty nastupujících do 1. ročníků (viz Přijímací řízení na střední školy v Plzeňském kraji pro školní rok 2009/2010). Počty absolventů gymnázií v Plzeňském kraji v posledních letech stagnují. Pokles počtu absolventů konzervatoře v roce 2009 byl zřejmě mimořádný a týká se jen malého absolutního počtu absolventů s velmi specifickým vzděláním. U nástaveb se v nejpočetnější skupině oborů Ekonomika a podnikání (obor Podnikání) zvýšil počet absolventů během 5 let téměř na dvojnásobek. Počty v ostatních, méně početných skupinách oborů kolísají. 1.1 Uplatnění absolventů s výučním listem Vývoj neúspěšnosti absolventů středních škol v Plzeňském kraji podle skupin oborů s výučním listem shrnuje graf 5. Graf je rozdělen z důvodu přehlednosti na dvě části podle tematického zaměření skupiny oborů na technické skupiny oborů a ostatní. Graf 5: Neúspěšnost absolventů SŠ v Plzeňském kraji podle skupin oborů - odborné s výučním listem Zdroj: portál Zaměstnanost (MPSV), OŠMS KÚ Plzeňského kraje V obou částech grafu se nachází jedna skupina oborů, která se vyvíjela v roce 2009 podstatně hůře neţ ostatní, zřejmě v souvislosti s globálními ekonomickými problémy. Jsou to skupiny Doprava a spoje a Textilní a koţedělná výroba. Ostatní skupiny se v tomto stupni vzdělání projevily jako méně citlivé v dopadu hospodářské recese na uplatnění absolventů. Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k

11 Jejich vývoj byl ve sledovaném období velmi podobný. Lepších výsledků dosahovala především skupina Elektrotechnika a ICT a poněkud překvapivě téţ skupina Zemědělství a ochrana ŢP. Tomu odpovídala také neúspěšnost absolventů s výučním listem na úrovni oborů. Nejniţší neúspěšnosti absolventů, a tedy nejlepšího uplatnění na trhu práce, dosáhly ve sledovaném období tyto obory: - Elektrikář (poměrně velký počet absolventů a velmi nízká neúspěšnost v roce 2009), - Lesní mechanizátor (menší počet absolventů). Z početnějších oborů s výučním listem (průměrně nad 10 absolventů) byli i v roce 2009 úspěšní na trhu práce (neúspěšnost do 10 %) absolventi těchto oborů SŠ v Plzeňském kraji: - Prodavač, - Instalatér, - Pekař, - Zedník, - Výrobce a dekoratér keramiky. Z oborů s výučním listem s malým počtem absolventů neměli v roce 2009 problémy s uplatněním absolventi oborů: - Pokrývač, - Malíř a lakýrník. Přes zhoršení v roce 2009 (neúspěšnost do 15 % k ) měli relativně velkou úspěšnost ve sledovaném období (průměrná neúspěšnost do 6,5 %) absolventi těchto početnějších (průměrně nad 10 absolventů) oborů s výučním listem: - Modelář, - Elektrikář - silnoproud, - Opravář zemědělských strojů, - Strojní mechanik, - Obráběč kovů, - Řezník - uzenář, - Cukrář. Jaká je však celková situace na regionálním trhu práce u profesí, které vyţadují přípravu ve výše uvedených oborech s výučním listem? Situace na trhu práce v Plzeňském kraji pro většinu výše uvedených profesí je znázorněna graficky v příloze (grafy G1). Po profesi elektrikář je i přes zhoršení situace na regionálním trhu práce v Plzeňském kraji stále poptávka. Pro lesní mechanizátory sice nejsou dlouhodobě hlášena volná pracovní místa na úřadech práce v kraji, ale počet uchazečů hlášených na úřadech práce je minimální (nejvýše 6). V profesi prodavač bylo v kraji po celé sledované období (od roku 2006) méně volných míst neţ uchazečů. Na konci roku 2009 byl tento nepoměr extrémní (1121 uchazečů, 14 volných míst). V profesích instalatér, pekař nebo zedník i přes výrazné zhoršení na regionálním trhu práce stále existuje poptávka a lze očekávat, ţe v případě ekonomického oţivení se ještě zájem o tyto profese významně zvýší. Po profesi pokrývač zůstává v Plzeňském kraji alespoň minimální poptávka. Pro profese malíř a lakýrník však byla na konci roku 2009 v kraji pouhá 2 volná pracovní místa celkem. Profese modelář měla v Plzeňském kraji malou nabídku volných míst, ale i počet nezaměstnaných. Pro obráběče kovů prudce klesl počet volných míst od roku 2008, ale na konci roku 2009 klesl i počet nezaměstnaných. Podobně tomu bylo i u profese cukrář. Aţ do konce roku 2009 se ze všech uvedených profesí vymykal řezník-uzenář, který byl silně nedostatkový. Situaci však můţe změnit avizované uzavření masokombinátu v Klatovech. Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k

12 1.2 Uplatnění absolventů odborného vzdělávání s maturitní zkouškou Vývoj neúspěšnosti absolventů odborného vzdělávání s maturitní zkouškou na středních školách v Plzeňském kraji v letech Graf 6: Neúspěšnost absolventů SŠ v Plzeňském 2009 podle skupin oborů uvádí graf 6. kraji podle skupin oborů - odborné s maturitou Z důvodu snazší orientace jsou skupiny oborů uspořádány do třech grafů. Rozdělení oborů bylo provedeno na základě tematické podobnosti. V oborech odborného vzdělávání s maturitní zkouškou měli nejniţší neúspěšnost absolventi skupin oborů Obecně odborná příprava (lycea), Zdravotnictví, Elektrotechnika a ICT a Stavebnictví. Všechny tyto čtyři skupiny oborů byly jen málo ovlivněny nepříznivým vývojem ekonomiky od druhé poloviny roku Totéţ je moţné konstatovat o skupinách oborů Ekonomika a podnikání a Veřejné sluţby, i kdyţ neúspěšnost jejich absolventů se ve sledovaném období pohybovala na vyšší úrovni (přibliţně 7, resp. 9 %). Z technických skupin oborů bylo nejvíce ovlivněno ekonomickým vývojem strojírenství. V dubnu 2007 dosáhla tato skupina nejniţší neúspěšnosti v rámci technických skupin oborů (4,2 %), zřejmě v důsledku extrémního nedostatku technicky vzdělaných odborníků v době vrcholícího ekonomického růstu. Naopak v září 2009 na tom bylo strojírenství z technických skupin oborů nejhůře (13,6 %). Podobným vývojem, ale s menšími výkyvy prošla i Skupina oborů Doprava a spoje. Neúspěšnost absolventů skupiny oborů Zemědělství a ochrana ŢP se stabilizovala na úrovni 10 %. Tato málo početná skupina oborů odborného vzdělávání s maturitní zkouškou se vyznačuje poměrně velkými výkyvy, ale uplatnění jejich absolventů zatím Zdroj: portál Zaměstnanost (MPSV), OŠMS KÚ Plzeňského kraje nebylo příliš ovlivněno globálním ekonomickým vývojem. Na tento vývoj naopak nejcitlivěji reagovaly maturitní obory skupiny Potravinářství, gastronomie a turismus. Neúspěšnost jejich absolventů prudce klesala do roku 2007 a téměř stejně rychle rostla do druhé poloviny roku Nejmenší neúspěšnost z oborů odborného vzdělávání s maturitní zkouškou ve středních školách v Plzeňském kraji měly ve sledovaném období (do 3,5 %) i v září 2009 (do 4 %) následující obory: Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k

13 - Technické lyceum, - Zdravotnický asistent, - Elektrotechnika, - Pedagogické lyceum. Především v případě absolventů lyceí je moţno předpokládat, ţe značná část z nich podobně jako absolventi gymnázií, úspěšně pokračuje ve studiu na vysokých školách. Následující obory s maturitou by také neměly mít problémy s uplatněním svých absolventů, ať uţ na trhu práce nebo při dalším studiu: - Obchodní akademie - Sociální péče - pečovatelská činnost - Informační sluţby - Informační technologie - Stavebnictví 1.3 Uplatnění absolventů ostatních stupňů dosaženého vzdělání V předchozích dvou podkapitolách jsme podrobněji pojednali o neúspěšnosti dvou nejpočetnějších skupin absolventů středních škol v Plzeňském kraji podle stupně dosaţeného vzdělání. Zhodnocení uplatnění absolventů zbývajících stupňů vzdělání v této podkapitole se opírá o tabulku T2 v příloze. Uplatnění absolventů niţšího středního vzdělání není v současné době bez problémů. Absolventi tohoto studia zpravidla nepokračují v dalším studiu a po ukončení střední školy vstupují na trh práce. V současné době však nacházejí uplatnění obtíţněji, neţ tomu bylo v prvním pololetí roku Relativně nejlépe na tom v září 2009 byla skupina oborů Elektrotechnika a ICT (neúspěšnost 12,0 %), následovala skupina Stavebnictví (22,5 %). Absolventi všech ostatních skupin tohoto stupně vzdělání měli neúspěšnost vyšší neţ 30 %! Absolventi odborného vzdělávání s maturitou a zároveň s výučním listem v Plzeňském kraji nepocítili dopad hospodářské recese příliš silně. Nicméně většina skupin si udrţovala relativně vyšší neúspěšnost absolventů z předchozích let, tj. v září zpravidla nad 10 % (Elektrotechnika a ICT), resp. nad 15 % (Doprava a spoje, Obchod a sluţby). Výjimkou bylo strojírenství, kde došlo k výraznému zhoršení v září 2009 (11,7 %) a skupina se tak vyrovnala ostatními. Absolventi gymnázií i vyššího vzdělání v konzervatoři dosahují po celé sledované období velmi nízkých hodnot neúspěšnosti. Prvně zmíněná skupina v naprosté většině pokračuje v dalším studiu a na trh práce vstupuje aţ po jeho absolvování, druhá skupina je velmi malá. Absolventi skupin oborů nástavbového studia v Plzeňském kraji dosahovali v celém sledovaném období relativně nízkých hodnot neúspěšnosti, tj. nacházeli solidní uplatnění zřejmě především na trhu práce. To platilo i pro druhou polovinu roku 2009, kdy neúspěšnost nepřesáhla 15 %. Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k

14 4. Shrnutí Od roku 2007 klesá celkový počet absolventů středních škol v Plzeňském kraji (za dva roky o 10 %). Většina absolventů ukončila v letech střední školy se sídlem v okrese Plzeň-město (57 aţ 59 %). Z hlediska stupně dosaţeného středoškolského vzdělání převaţují absolventi oborů odborného vzdělávání s maturitou (bez vyučení) a absolventi s výučním listem. V roce 2004 bylo absolventů těchto dvou skupin téměř stejně (2063, resp. 2075). Během pěti let se však jejich poměr výrazně změnil, kdyţ absolventů s výučním listem bylo v Plzeňském kraji téměř o 900 méně neţ absolventů odborného vzdělávání s maturitou (1499, resp. 2366). Třetí nejpočetnější skupinou byli absolventi úplného všeobecného vzdělání (gymnázií), jejichţ počet kolísal kolem Následovali absolventi nástavbového studia (kolem 800 absolventů). Z menších skupin rostly počty absolventů odborného studia s vyučením i maturitou a naopak klesaly počty u niţšího odborného vzdělávání. Neúspěšnost absolventů, tj. počet absolventů zařazených do evidence úřadů práce na 100 absolventů, kteří úspěšně ukončili studium před méně neţ dvěma roky, je moţno podle škol i oborů zjišťovat dvakrát ročně (duben a září) na základě podrobných údajů MPSV od roku Dubnová neúspěšnost absolventů za všechny školy v Plzeňském kraji byla vţdy niţší neţ zářijové hodnoty a dokonce niţší neţ míra nezaměstnanosti v Plzeňském kraji ve stejném měsíci. Z hlediska územních rozdílů dosahoval v roce 2009 nejvyšší neúspěšnosti absolventů okres Tachov. Nejpříznivější hodnoty měl okres Plzeň-město. Stejně tomu bylo i s mírou nezaměstnanosti. Neúspěšnost absolventů je silně spjata s ekonomickým vývojem daného území (vyjádřeným např. mírou nezaměstnanosti), jak potvrzuje i časový soulad obou ukazatelů v době vrcholícího ekonomického růstu (do poloviny roku 2008) i následné hospodářské recese. Podle stupně dosaţeného vzdělání na středních školách v Plzeňském kraji měli nejniţší neúspěšnost absolventi gymnázií a konzervatoře, s odstupem následují absolventi odborného vzdělání s maturitou a nástavbového studia a za nimi absolventi s výučním listem a absolventi s výučním listem i maturitou. Největší problémy na trhu práce měli absolventi niţšího odborného vzdělání. Z oborů s výučním listem dosahují nejniţší neúspěšnosti v Plzeňském kraji absolventi skupiny oborů Elektrotechnika a ICT. Tito absolventi mají tedy nejmenší problém se uplatnit na trhu práce nebo při dalším studiu. Relativně nejhůře na tom v roce 2009 byli absolventi skupin Doprava a spoje a Textilní a koţedělná výroba. Z početnějších oborů s výučním listem mají dlouhodobě nejlepší vyhlídky na uplatnění absolventi oboru Elektrikář, coţ potvrzuje nejen nízká neúspěšnost absolventů, ale i poptávka na trhu práce. Podobně je tomu i u některých dalších profesí (např. instalatér, pekař, zedník). Po jiných profesích klesla poptávka v souvislosti s aktuálními problémy, ale lze předpokládat, ţe se jedná pouze o dočasný jev (obráběč kovů, malíř, lakýrník apod.). Z odborného vzdělávání s maturitou měli v roce 2009 nejhorší neúspěšnost absolventi skupin Potravinářství, gastronomie a turismus, Strojírenství a hutnictví a Doprava a spoje. Tyto skupiny byly také nejvíce zasaţeny hospodářskou recesí. Nejméně se globální ekonomické problémy dotkly skupin maturitních oborů Zdravotnictví, Elektrotechnika a ICT a lyceí, jejichţ absolventi dosahovali nejniţší neúspěšnosti po celé sledované období. Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k

15 Použité podklady Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Portál Zaměstnanost Statistiky Nabídka a poptávka na trhu práce. [online]. Dostupné z: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Portál Zaměstnanost Statistiky Absolventi škol a mladiství Pololetní statistiky absolventů. [online]. Dostupné z: Databáze středních škol v Plzeňském kraji Odbor školství, mládeţe a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje Databáze základních škol v Plzeňském kraji Odbor školství, mládeţe a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje Úřad práce v Plzni. Čím budu (2009/2010). Plzeň [online]. Dostupné z: BENEŠ, P., ROBOTKOVÁ, M: Trh práce v Plzeňském kraji v roce Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje o.p.s. Plzeň BENEŠ, P., ROBOTKOVÁ, M: Přijímací řízení na střední školy v Plzeňském kraji pro školní rok 2009/2010. Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje o.p.s. Plzeň Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k

16 Přílohy Tabulky: Tabulka T1: Obsah skupin oborů dle RRA Tabulka T2: Neúspěšnost absolventů SŠ v Plzeňském kraji podle stupně dosaţeného vzdělání a skupiny oborů Grafy: Grafy G1: Vývoj vybraných profesí na trhu práce v Plzeňském kraji Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k

17 Tabulka T1: Obsah skupin oborů dle RRA Skupiny oborů dle RRA Kód*) Skupiny oborů vzdělání podle Klasifikace kmenových oborů vzdělání Hornictví a hornická geologie, hutnictví a Strojírenství a hutnictví 21 slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní Elektrotechnika a ICT 26 technika 18 Informatické obory Potravinářství, gastronomie, 29 Potravinářství a potravinářská chemie turismus 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 28 Technická chemie a chemie silikátů Stavebnictví 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 31 Textilní výroba a oděvnictví Textilní a koţedělná výroba 32 Koţedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů 37 Doprava a spoje Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinární obory 16 Ekologie a ochrana ţivotního prostředí Zemědělství a ochrana ţivotního 41 Zemědělství a lesnictví prostředí 43 Veterinářství a veterinární prevence Zdravotnictví 53 Zdravotnictví 63 Ekonomika a administrativa Ekonomika a podnikání 64 Podnikání v oborech, odvětví 66 Obchod Obchod a sluţby 69 Osobní a provozní sluţby 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost Veřejné sluţby 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče Gymnázium 79 Obecné vzdělávání (Gymnaziální) Obecně odborná příprava Umění *) odpovídá prvním dvěma číslům kódu oboru Zdroj: ČSÚ - Klasifikace kmenových oborů vzdělání 78 Obecně odborná příprava 82 Umění a uţité umění Absolventi středních škol v Plzeňském kraji a jejich uplatnění k

18 Tabulka T2: Neúspěšnost absolventů SŠ v Plzeňském kraji podle stupně dosaženého vzdělání a skupiny oborů Neúspěšnost absolventů (%) Počet absolventů Počet nezaměstnaných absolventů dosaţitelných Stupeň vzdělání Skupina oborů 04/06 09/06 04/07 09/07 04/08 09/08 04/09 09/09 Ø Ø 04/06 09/06 04/07 09/07 04/08 09/08 04/09 09/09 Praktická škola Obecně odborná příprava 19,2 12,0 12,0 8,3 12,5 11,1 11,1 11,8 12, Strojírenství a hutnictví 15,0 35,0 10,0 5,3 5,3 33,3 20,0 46,2 19, Elektrotechnika a ICT 4,7 6,7 6,7 27,8 11,1 13,0 26,1 12,0 11, Potravinářství, gastronomie, turismus 14,0 23,4 14,3 16,2 11,5 11,8 18,1 33,3 17, Niţší odborné Stavebnictví 9,0 10,2 6,8 13,0 5,6 15,4 21,5 22,5 12, Textilní a koţedělná výroba 5,3 10,9 4,3 8,0 8,0 12,5 25,0 35,7 10, Zemědělství a ochrana ŢP 11,7 12,1 7,1 13,5 6,8 25,0 32,1 33,3 15, Obchod a sluţby 20,5 26,7 15,6 12,0 8,0 10,5 15,8 30,4 16, Strojírenství a hutnictví 4,1 10,1 3,9 5,8 2,4 7,0 7,0 13,5 6, Elektrotechnika a ICT 4,1 7,0 2,9 5,3 2,0 5,6 4,4 8,9 5, Potravinářství, gastronomie, turismus 6,8 12,5 4,8 7,4 3,4 9,9 7,2 15,2 8, Stavebnictví 5,3 9,5 3,8 5,1 2,8 8,4 6,3 14,2 6, Odborné s Textilní a koţedělná výroba 7,3 18,1 6,4 9,0 5,1 15,6 17,2 25,0 11, výučním listem Doprava a spoje 6,7 16,7 5,6 11,5 1,9 11,5 11,5 23,4 11, Zemědělství a ochrana ŢP 4,6 8,6 3,0 6,3 1,4 7,0 7,0 11,4 6, Ekonomika a podnikání 11,6 7,9 2,6 10,5 6,5 11,0 13,7-8, Obchod a sluţby 6,1 12,0 4,2 6,4 3,9 10,0 6,1 13,7 7, Strojírenství a hutnictví 2,8 8,7 3,3 3,2 2,1 3,7 1,9 11,7 4, Odborné s Elektrotechnika a ICT 3,8 9,6 3,5 9,9 2,6 11,6 6,8 11,3 7, maturitní Doprava a spoje ,4 8,7 16,0 14, zkouškou a Obchod a sluţby 6,0 20,4 8,8 13,9 6,9 15,9 7,7 16,7 12, výučním listem Umění ,0 0, Strojírenství a hutnictví 3,3 10,8 2,7 6,5 4,2 10,9 5,9 13,6 7, Elektrotechnika a ICT 3,6 5,2 3,0 4,3 2,2 3,9 3,4 4,4 3, Potravinářství, gastronomie, turismus 9,9 16,7 4,7 9,4 6,3 12,0 9,7 15,7 10, Stavebnictví 7,8 3,5 3,5 5,0 2,0 4,8 3,8 5,6 4, Odborné s Textilní a koţedělná výroba 9,8 14,2 7,5 7,3 3,7 10,5 9,3 6,4 8, maturitní Doprava a spoje 7,6 10,0 4,5 8,8 3,8 9,8 5,9 11,9 7, zkouškou (bez Zemědělství a ochrana ŢP 8,7 8,8 8,5 11,4 5,4 11,2 8,8 11,1 9, vyučení) Zdravotnictví 3,2 3,9 1,9 3,2 0,4 3,2 1,4 3,8 2, Ekonomika a podnikání 6,6 8,8 5,0 7,9 3,4 7,8 6,1 7,5 6, Veřejné sluţby 6,5 11,0 4,5 12,0 2,6 10,5 8,7 10,0 8, Obecně odborná příprava 2,9 2,2 0,7 1,1 1,8 2,9 1,5 1,8 1, Umění 4,1 4,3 4,3 9,7 5,6 8,2 7,3 16,3 8, Úplné všeobecné Gymnázium 3,0 1,6 1,7 1,5 1,5 1,9 1,8 1,5 1, Konzervatoř Umění 3,1 1,9 3,7 4,2 0,0 0,0 2,0 4,8 2, Strojírenství a hutnictví 1,9 2,5 1,2 4,3 0,6 3,7 1,9 5,6 2, Elektrotechnika a ICT 1,8 6,5 1,3 7,7 2,6 7,0 3,0 6,6 4, Potravinářství, gastronomie, turismus 6,8 15,7 2,4 9,0 4,8 7,9 3,1 7,8 7, Nástavbové studium Stavebnictví 2,0 1,7 2,6 6,4 1,8 8,0 6,8 4,7 4, Textilní a koţedělná výroba 0,0 9,1 3,6 1,7 0,0 2,1 4,3 14,3 3, Doprava a spoje 2,5 4,8 4,0 9,2 3,9 10,0 6,0 10,3 5, Zemědělství a ochrana ŢP 2,3 13,6 6,8 14,3 2,0 14,6 4,9 0,0 8, Ekonomika a podnikání 5,9 10,9 4,9 8,1 4,0 7,9 5,1 12,2 7, Obchod a sluţby 7,6 13,5 5,6 15,8 3,0 9,2 5,9 11,1 8, Veřejné sluţby 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0, Zdroj: portál Zaměstnanost (MPSV), OŠMS KÚ Plzeňského kraje

19