Sborník abstrakt Výročního kongresu ČNCHS ČLS JEP 2014

Transkript

1

2

3 Sborník abstrakt Výročního kongresu ČNCHS ČLS JEP 2014

4

5 Sborník abstrakt Výročního kongresu ČNCHS ČLS JEP 2014

6 Za odbornou a jazykovou stránku tohoto sborníku odpovídají autoři jednotlivých příspěvků.

7 OBSAH Lékařská sekce Čtvrtek 11. prosince BLOK I CÉVNÍ NEUROCHIRURGIE Mozkové AVM současný stav a vlastní zkušenosti M. Vaverka Proč je dobré vědět o BBA? J. Klener, R. Tomáš Výsledky chirurgické léčby neprasklých piálních AVM neurochirurgické kliniky MNUL v letech M. Sameš, M. Bolcha Výsledky ošetření neprasklých aneuryzmat M. Mohapl, F. Charvát, V. Beneš Predikce rozsahu subarachnoidálního krvácení na rozvoj vazospasmů a celkový výsledek pacientů- srovnání aktuálních skórovacích systémů dle Fishera a BNI J. Dostál, J. Mraček, V. Runt, P. Duras, F. Šlauf, P. Lavička, V. Přibáň Selektivní shunting při karotické endarterektomii prospektivní hodnocení peroperační embolizace pomocí DWMR v souboru 1019 operací P. Vachata, M. Orlický, M. Sameš Kognitivní výsledky a hemodynamika po karotické endarterektomii (CEA) asymptomatické stenosy karotidy (ACS) J. Fiedler, T. Mrhálek, M. Vavrečka, M. Bombic, V. Chlouba, J. Kubále, M. Preiss, I. Stuchlíková Akutní okluze arteria carotis interna: přínos urgentní karotické endarterektomie V. Beneš, P. Buchvald, S. Klimošová, Z. Eichlová, P. Suchomel Riziko mozkového infarktu po karotické endarterektomii a karotickém stentingu: prospektivní randomizovaná studie T. Hrbáč, M. Kuliha, D. Školoudík, D. Otáhal, V. Procházka, J. Havelka, M. Roubec

8 BLOK II CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY Endovaskulární léčba iktů v KN Liberec L. Endrych, M. Šercl, V. Mellanová, V. Machačka, S. Klimošová, J. Dienelt Chirugická léčba mozečkových ischemií T. Česák, P. Trávníček, J. Habalová, S. Řehák, J. Žižka Prediktívne faktory a klinický výsledok pri dekompresívnej hemikraniektómii pre malígny mozgový infarkt je možne zlepšiť výsledky liečby upresnením indikačných kriteríí pre operáciu? R. Chrenko, P. Novak, P. Slezak Pokračování antikoagulační léčby po intracerebrální hemoragii spontánní nebo traumatické etiologie S. Klimošová, Z. Eichlová Časná karotická (tromb)endarterektomie po intravenózní trombolýze pro ischemickou cévní mozkovou příhodu V. Přibáň, J. Mraček, J. Mork, P. Ševčík, V. Rohan CEA and CAS: Changing paradigm during 10 years in a highvolume centre O. Bradáč, M. Mohapl, F. Kramar, D. Netuka, S. Ostrý, F. Charvát, J. Lacman, V. Beneš BLOK III CHIRURGIE PÁTEŘE A MÍCHY Kontroverze v diagnostice a léčbě Chiari malformace typu R. Frič, P. K. Eide Occipitocervical stabilization using bilateral laminar C2 screws in children with mucopolysaccharidosis IVA P. Vaněk, H. Homolková, V. Beneš, J. Zeman Stabilizace subaxiální krční páteře prostřednictvím pedikulárních šroubů metodou navigace založené na intraoperačním CT zobrazení P. Barsa, R. Fröhlich, P. Suchomel Použití translaminární fixace C2 při zadních stabilizacích krční páteře P. Vachata, M. Sameš

9 Možnosti chirurgickej liečby cervikálnej spinálnej myelopatie J. Vanko, M. Melišek Intradurální extramedulární tumory institucionální výsledky V. Přibáň, D. Bludovský, S. Žídek, I. Holečková, M. Choc Intramedulární kavernomy úloha Intraoperační monitorace a klinické výsledky S. Ostrý, J. Fiedler, V. Chlouba, L. Stejskal, V. Beneš BLOK IV PROBLEMATIKA ONEMOCNĚNÍ PÁTEŘE Klasifikační rozpaky v hodnocení stenózy bederní D. Bludovský, D. Štěpánek, S. Žídek, V. Přibáň Bioaktivní PEEK jeho potenciál v neurochirurgii M. Filip, P. Linzer, P. Jurek, M. Mitáľ, J. Strnad, Z. Strnad Výhřez bederního disku dětí školního věku řešený metodou miniinvazivní mikrodiskektomie J. Steindler, M. Bláha, A. Vlasák, R. Leško, M. Tichý Komplikace interspinozních U segmentů Z. Novák, J. Strnadel, J. Hemza, J. Chrastina, T. Zeman, R. Jančálek Zobrazování periferních nervů pomocí metody diffusion tensor imaging and tractography naše předběžné výsledky I. Humhej, I. Ibrahim, M. Hájek, M. Sameš, D. Hořínek Pátek 12. prosince BLOK I VARIA I Akutní MR vyšetření u dětských pacientů s programovatelným drenážním systémem E. Brichtová, J. Šenkyřík Epileptogenní nádory u dětí a jejich chirurgická léčba M. Tichý, M. Vaculík, J. Dvořák, P. Kršek Endoskopická léčba nesyndromických kraniostenóz: metoda, výsledky R. Lipina, M. Chlachula, E. Kaleta, J. Rosický

10 Bezpečnost intraoperačního MR vyšetření série 1800 pacientů F. Kramář, D. Netuka, O. Bradáč, M. Mohapl, M. Májovský, A. Štekláčová, V. Beneš Chirurgická léčba supratentoriálních kortiko-subkortikálních kavernomů M. Májovský, D. Netuka, V. Beneš Méně obvyklé indikace neuroendoskopické operace pro hydrocefalus Z. Novák, J. Chrastina, I. Říha, R. Jančálek, D. Hrabovský Mikrochirurgie jako metoda volby v léčba intrakraniálních aneuryzmat povodí střední mozkové tepny. Existuje reálné opodstatnění pro změnu? A. Štekláčová, O. Bradáč, F. Charvát, V. Beneš Současná stav léčby anaplastických gliomů v ČR. Analýza registru DoIT O. Kalita, F. Kramář, M. Smrčka, T. Hrbáč, M. Bolcha, M. Kaiser, R. Jančálek, D. Štěpánek, M. Bláha, P. Jurek, D. Malúšková, J. Strenková Možnosti telemetrického měření intrakraniálního tlaku naše zkušenosti P. Vacek, D. Štěpánek Urgentní revize rány pro hematom po karotické endarterektomii (CEA) J. Šefr, J. Fiedler, O. Teplý, M. Bombic, V. Přibáň, V. Chlouba BLOK II NOVÉ TECHNOLOGIE A POSTUPY Novel method of non-invasive intracranial pressure monitoring and its validation on animal model O. Bradáč, P. Šeba, F. Studnička, J. Habalová, V. Kolář, V. Beneš Radikalita resekce u low-grade gliomů a přínos intraoperačního MR vyšetření (imri) F. Kramář, D. Netuka, M. Mohapl, O. Bradáč, M. Májovský, A. Štekláčová, V. Beneš Awake resekce gliálních nádorů a imri: fikce nebo realita?. 48 D. Netuka, F. Kramář, M. Mohapl, I. Šemberová, J. Černý, D. Netuková, V. Beneš

11 Vliv intraoperačního MR vyšetření (imri) na radikalitu resekce u high-grade gliomů F. Kramář, D. Netuka, M. Mohapl, O. Bradáč, M. Májovský, A. Štekláčová, V. Beneš Ischemická komplikace při klipu aneurysmatu. Limity peroperační videoangiografie (ICG), měření průtoku flowmetrem (TTFM) a IOM J. Fiedler, L. Štěrba Využití pokročilých MR technik v diagnostice recidivy high-grade gliomů po komplexní onkologické léčbě R. Jančálek, M. Bulik, T. Kazda STH adenomy a imri D. Netuka, V. Masopust, V. Hán, J. Marek, M. Kršek, T. Belšán, F. Kramář, M. Májovský, V. Beneš Porovnání přesnosti předoperačního mapování primárního motorického kortexu pomocí funkční magnetické rezonance a navigované transkraniální magnetické stimulace u tumorů v rolandické oblasti první zkušenosti I. Holečková, J. Valeš, D. Štěpánek, J. Mraček, A. Smažinková, D. Říhánek, R. Tupý, V. Přibáň BLOK III VARIA II Supracerebellární transtentoriální přístup k mediobasální temporální oblasti R. Bartoš, T. Radovnický, M. Orlický, M. Sameš Analýza vybraných mikrorna jako potenciálních prediktorů prognózy u pacientů s glioblastomem P. Fadrus, J. Šána, O. Slabý, M. Smrčka, V. Vybíhal, L. Křen, E. Neuman, M. Sova, R. Lakomý, L. Hynková, P. Šlampa Parainfekční ložiska napodobující tumory mozku P. Tuček, M. Starý, P. Veselský, E. Misiorzová Právní a ekonomické problémy současného českého zdravotnictví J. Hemza Nové postupy v řešení kranionazálních komunikací J. Mraček, P. Vacek, V. Hrabě, O. Sebera, V. Přibáň

12 Diagnostika a léčba difůzních velkobuněčných B-lymfomů (DLBCL) mozku M. Bláha, J. Steindler, A. Vlasák, R. Leško, J. Zámečník, J. Lisý, R. Pytlík Restenóza vnitřní krkavice po stent PTA řešena chirurgicky. 57 T. Hrbáč, D. Otáhal, H. Zákravská, L. Havrlentová Sesterská sekce Čtvrtek 11. prosince BLOK I Ošetřovatelská péče u pacienta po transnazální endoskopické operaci mozku J. Dvořáková, A. Hermannová Komplexná ošetrovateľská starostlivosť o pacientov s tumorom hypofýzy Ľ. Bartková, E. Teplanová Ošetřovatelská péče o pacienta s tumorem kraniocervikálního přechodu D. Vaňourková, J. Jehličková Ošetřovatelská kazuistika u pacienta s premedulárním abscesem C K. Slabáková, I. Jankůjová, M. Nevařilová, J. Machalová, H. Cachová Manažment ošetrovateľskej starostlivosti o pacientov s úrazom krčnej chrbtice M. Horváthová, I. Gáliková Trendy v léčbě a ošetřování pacienta po stabilizaci bederní páteře Š. Trčková, G. Desaťová BLOK II Dětská kranioplastika (David neposlušný chlapec) M. Tesařová, L. Lippertová BLOK III Změna managementu péče o pacienty s akutní CMP v nemocnici pavilonového typu a její vliv na výsledný stav pacienta P. Vaško, I. Štětkářová, R. Borovcová

13 Neuralgie n. trigeminu specifika ošetřovatelské péče L. Valachová, K. Kočí BLOK IV Operace mozku metodou AWAKE. Co to pro pacienta znamená? M. Suchánková, A. Svobodová Týmová spolupráce při awake operacích mozku V. Berková, I. Herejková, M. Minářová Noví pomocníci na neurochirurgickém operačním sále I. Šulcová, J. Horáková Linovera a naše zkušenosti v prevenci dekubitů M. Dudová, M. Deimlingová, J. Brzáková, M. Chalupová E-postery Spondylodiscitis Th 7,8 způsobená mycobacterium avium M. Bombic, O. Teplý, V. Chlouba, A. Chrdle,V. Chmelík Absces mozku první klinická manifestace hereditární hemorrhagické taleangiektázie (HHT) G. Hanoun, T. Svoboda, J. Boudny, M. Smrčka Fyzioterapeutická léčba pacienta s radikulárním syndromem L. Hellebrandová Talairachova technika pro implantaci intracerebrálních elektrod J. Chrastina, Z. Novák, M. Brázdil, R. Kuba, I. Rektor, D. Hrabovský, R. Jančálek Peripartální krvácení z AVM mozku kazuistika V. Juráň, G. Hanoun, M. Smrčka, O. Navrátil, K. Svoboda Viacdobé riešenie rozsiahleho intraspinálneho tumoru Th-L chrbtice A. Juríčeková, B. Rudinský Sledování 30-denní morbidity-mortality po karotické endarterektomii neurologem L. Králík, S. Klimošová, V. Beneš, P. Buchvald, P. Suchomel

14 Symptomatické cavum septi pellucidi T. Krejčí, R. Lipina, P. Vacek, S. Potičný, M. Chlachula, O. Krejčí Defekt zadnej steny pažeráka ako príčina spondylodiscitídy v oblasti C chrbtice M. Melíšek, B. Rudinský, F. Kurinec, A. Juríčeková Využitie sofwarového produktu Med-Office pri 3 zobrazovaní v neurochirurgii M. Melíšek, B. Rudinský, L. Sloboda, M. Moravčíková, J. Guliš Subdurálny spinálny hematóm naša skúsenosť M. Sedliak, R. Rusnák Cévní léze v oblasti nucleus caudatus (2 kasuistiky) M. Starý, P. Veselský, P. Tuček, E. Misiorzová Prednosti a úskalia využitia navigovaného 3D-ultrazvuku počas awake resekcií gliómov elokventných oblastí mozgu A. Šteňo, M. Kuniak, V. Hollý, P. Mendel, V. Belan, M. Fabian, G. Timárová, V. Petričková, J. Šurkala, J. Šteňo

15 LÉKAŘSKÁ SEKCE Čtvrtek 11. prosince 2014 BLOK I CÉVNÍ NEUROCHIRURGIE MOZKOVÉ AVM SOUČASNÝ STAV A VLASTNÍ ZKUŠENOSTI M. Vaverka NCH, FNOL Olomouc, ČR Úvod: mozkové AVM jsou stále nepředvídatelné a jejich léčba nemá jednoznačné léčebné algoritmy, především u neprasklých lésí vyššího stupně. Metoda: Autor prezentuje analýzu současného stavu léčby získanou rozborem literatury a prezentuje soubor 70 pacientů. Výsledky: soubor zahrnuje celé spektrum S-M škály, při kombinované léčbě byl u vyšších stupňů na počátku použit Histoacryl, nahrazený v posledních letech Onyxem, při taktice několika sezení po 3-4 týdnech. Diskuse: mikrochirurgie dává v I. a II. stupni bezpečné a definitivní vyléčení s minimální M/M. Preembolizace ve III. stupni usnadňuej radikální léčbu a přináší minimum komplikací a ve stupni IV. kombinovanou léčbou dosáhl autor rovněž povzbudivých výsledků, stagingová embolizace byla dobře tolerována. Současný výskyt aneurysmatu + AVM byl řešen individuálně. Gamanůž Perfection kromě prioritní léčby elokventních AVM umožňuje rozsáhlejší ozáření než původní limit 3 ml, moduluje okrajovou dávku a koncentruje nidální dávku. Onyx dovoluje úplnou obliteraci až v 66%. Riziková AVM IV. a V. mohou být léčena parciálně embolizací weak points posun paradiagmatu 90. let, vyžadující 100% vyřazení AVM. Rizika radiační léčby (interval obliterace, úplnost, pozdní expanzivní cysty) a léčby embolizační (krvácení, obliterace funkčních cév) jsou nízká ale nezanedbatelná. Přerušení studie ARUBA pro výskyt komplikací v chirurgické větvi bylo zklamáním, vyplynulo z designu studie (5 let). Proti EBM favorizovanému konzervativnímu postupu stojí finská data, demonstrující vysoké riziko komplikací v dlouhodobém horizontu. MR obraz minimálních krvácení při klinicky stabilní AVM rovněž podporuje aktivní přístup. 13

16 Závěr: Neprasklá AVM III. V. je stále terapeutickým oříškem. Individuální přístup není klišé, ale důsledek komplexnosti každé jednotlivé AVM. Neurochirurg hrající zásadní roli v léčebném plánu musí při současném aktivním přístupu střízivě zhodnotit své možnosti a zkušenosti a týmová spolupráce je přitom samozřejmostí. PROČ JE DOBRÉ VĚDĚT O BBA? J. Klener, R. Tomáš Neurochirurgické oddělení, Nemocnice Na Homolce, Praha, ČR Blood blister-like aneuryzmata (BBA) představují vzácnou podskupinu výdutí s velmi specifickými aspekty morfologickými, diagnostickými, léčebnými a prognostickými. Na základě recentní zkušenosti s třemi případy poukazujeme na specifika a některé možnosti řešení těchto výdutí. V posledních 2 letech jsme léčili 3 nemocné s výdutěmi odpovídajícími typické morfologii BBA.Dvě výdutě se projevily subarachnoidálním krvácením, jedna byla incidentální. U všech nemocných se jednalo o drobné, široce nasedlé aneuryzma na přední stěně intrakraniální ACI v místě bez větvení či odstupu cév. Iniciální DSA byla u jednoho nemocného negativní, výduť byla diagnostikována až na kontrolním DSA vyšetření. U všech nemocných byly výdutě ošetřeny mikrochirurgicky z pterionální kraniotomie s přední klinoidektomií. Během preparace došlo u dvou nemocných po SAK k peroperační ruptuře. Finální ošetření bylo provedeno u nemocné s nekrvácející výdutí clippingem pojištěným booster klipem, u dvou krvácejících nemocných technikou klipem zajištěné goretexové manžety ( clip-wrapping ) a nástěnnou aplikací klipů na trhlinu ICA ( clip-suture ). U nekrvácející nemocné byl klinický průběh zcela nekomplikovaný s vyřazením výdutě bez zúžení ICA dle kontrolní CTA. U dvou nemocných po těžkém SAK HHIV byl průběh komplikovaný v důsledku těžkého vstupního stavu s hospitalizací 34 a 24 dnů, oba nemocní byli propuštěni v dobrém stavu (GOS 5) s příznaky post- SAK syndromu, dle kontrolní DSA u obou nemocných se stenosou ACI v místě původní výdutě. BBA se vyznačující malou velikostí, přisedlým tvarem a typickou lokalizací na nevětvícím se úseku přední stěny ICA, často nemusí být patrné na prvním CTA/DSA vyšetření. Jedná se pravděpodobně o pseudoaneuryzmata, jejichž mikrochirurgická léčba je zatížena vysokým rizikem peroperační ruptury a vyžaduje individuální řešení různými technikami případ od případu, často vedoucími k zůžení či uzávěru ACI. Dobrá znalost specifik BBA a jejich včasná diagnostika je nezbytným předpokladem pro jejich úspěšné řešení. 14

17 VÝSLEDKY CHIRURGICKÉ LÉČBY NEPRASKLÝCH PIÁLNÍCH AVM NEUROCHIRURGICKÉ KLINIKY MNUL V LETECH M. Sameš, M. Bolcha Neurochirurgická klinika, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Masarykova nemocnice, Ústí nad Labem, ČR Úvod: Výsledek poslední velké multicentrické randomizované studie (ARUBA) a její metodika se ve světle jiných velkých studií (Finsko, Austrálie) týkajících se terapie neprasklých AVM jeví přinejmenším kontroverzní. Cílem analýzy našeho souboru této diagnosy bylo srovnat naše výsledky s jinými studiemi a zaujmout k problematice patřičné stanovisko. Metodika: Na NCH klinice MNUL bylo v letech chirurgicky řešeno 57 mozkových piálních AVM. Z toho 21 neprasklých a 36 prasklých. Autoři předkládají monocentrickou retrospektivní analýzu neprasklých AVM. Jako hodnotící škála follow-up pacientů byla použita modified Rankin Scale (mrs). Soubor operovaných pacientů se skládá z 19 mužů a 3 žen, z toho 3 děti. U dospělých byl průměrný věk manifestace AVM v 47,5 letech. Téměř u poloviny pacientů (resp. u 9) byl první příznak epileptický paroxysmus, u ostatních některý ze symptomů jako cefalea, TIA či hemianopsie, u 5 pacientů bylo diagnostikováno AVM incidentálně. Všichni podstoupili diagnostiku CTAG/MRAG a PAG. Morfologické rozdělení souboru AVM dle škály Spetzler- Martin bylo: SM I+II -14 pacientů, SM IIIA 1pacient, SM IIIB 5 pacientů, SM IV 1pacient. Výsledky: U všech pacientů byla provedena radikální resekce malformace. Závažné pooperační komplikace proběhly jen u jednoho pacienta. Klinický i grafický follow-up byl prováděn v rozmezí 1 roku až 12 let, v průměru 4 roky. U žádného pacienta nebylo po celou dobu sledování zaznamenáno reziduum AVM. V klinickém stavu se jediný pacient zhoršil oproti předoperačnímu stavu z mrs 1 na mrs 5, ostatní zůstali na hladině mrs (0 či 1) stejné jako před výkonem (17pac.) nebo se zlepšili (3) Závěr: Morbidita našeho souboru je 4,76%, mortalita 0. Tato míra rizika se nám jeví akceptovatelná při srovnání s kumulativní mírou rizika u konzervativně léčených AVM. Doporučujeme však posuzovat indikaci každého pacienta individuálně. 15

18 VÝSLEDKY OŠETŘENÍ NEPRASKLÝCH ANEURYZMAT M. Mohapl, F. Charvát, V. Beneš Neurochirurgická klinika, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Ústřední vojenská nemocnice Vojenská fakultní nemocnice Praha, ČR Autoři porovnávají výsledky chirurgického a endovaskulárního ošetření neprasklých mozkových aneuryzmat s přirozeným průběhem dle výsledků ISUIA Materiál a metodika: nemocných ošetřených v letech byla sledována 30 denní morbidita a mortalita při řešení neprasklého intrakraniálního aneuryzmatu. Výsledky: celkem bylo ošetřeno 635 nemocných 251 chirurgicky a 384 endovaskulárně (181 mužů a 454 žen ve věku 3-81 let). Závažná morbidita/mortalita byla zaznamenána u 30 nemocných 4,72%. V závislosti na lokalizaci a velikosti výdutě dle dělení ISUIA se MM pohybovala od 0 do 22,22%. Závěr: vhodně zvolenou metodou léčby neprasklých aneuryzmat v závislosti na lokalizaci a velikosti lze dosáhnout výsledků lepších než je přirozený průběh dle výsledků studií konzervativní léčby. PREDIKCE ROZSAHU SUBARACHNOIDÁLNÍHO KRVÁCENÍ NA ROZ- VOJ VAZOSPASMŮ A CELKOVÝ VÝSLEDEK PACIENTŮ- SROVNÁNÍ AKTUÁLNÍCH SKÓROVACÍCH SYSTÉMŮ DLE FISHERA A BNI J. Dostál 1, J. Mraček 1, V. Runt 1, P. Duras 2, F. Šlauf 2, P. Lavička 1, V. Přibáň 1 1 Neurochirurgické oddělení, Karlova Univerzita v Praze, Lékařská fakulta v Plzni a FN Plzeň, ČR 2 Klinika zobrazovacích metod, Karlova Univerzita v Praze, Lékařská fakulta v Plzni a FN Plzeň, ČR V našem souboru jsme retrospektivně zahrnuli celkem 126 pacientů, kteří byli na neurochirurgickém oddělení FN Plzeň hospitalizováni v období 1/2010-6/2014 pro subarachnoidální krvácení, jehož zdrojem byla prokazatelně ruptura intrakraniálního aneurysmatu. Průměrný věk v době ruptury byl 55 let (28-88 let). Hodnotili jsme klinický stav pacientů standardně dle škály Hunta-Hesse, a WFNS a rozsah subarachnoidálního krvácení dle Fisherova skóre. Vzhledem ke kritice výpovědní hod- 16

19 noty Fisherovy škály jsme si zvolili za cíl její porovnání s novým BNI systémem hodnocení SAH s ohledem na výsledný konický stav a rozvoj vazospasmů. Dle systému Hunta-Hesse bylo v našem souboru zahrnuto 34 pacientů s HH1, 29 s HH2, 21 s HH3, 11 s HH4 a 31 s HH5. Dle systému Fisher 3 s F1, 22 s F2, 36 s F3, 65 s F4. Dle systému WFNS 39 s WFNS1, 24 s WFNS2, 12 s WFNS3, 20 s WFNS 4 a 31 s WFNS5. Dle nového systému BNI nebyl žádný pacient s BNI1 (bez známek SAH), 24 s BNI2, 12 s BNI3, 20 s BNI4 a 31 s BNI5. Celkem ze souboru zemřelo v přímé souvislosti s rupturou aneurysmatu 31 pacientů. Cílem této prezentace je vyhodnotit korelaci skórovacích systémů SAH s outcomem pacientů a porovnání účinnosti predikce rizika vzniku vazospasmů na základě těchto skórování. Výsledky budou prezentovány ústní formou. SELEKTIVNÍ SHUNTING PŘI KAROTICKÉ ENDARTEREKTOMII PRO- SPEKTIVNÍ HODNOCENÍ PEROPERAČNÍ EMBOLIZACE POMOCÍ DWMR V SOUBORU 1019 OPERACÍ P. Vachata 1,2, M. Orlický 1, M. Sameš 1 1 Neurochirurgická klinika Univerzity J. E. Purkyně a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, ČR 2 Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Fakultní nemocnice u sv. Anny, Brno, ČR Úvod: Intraoperační použití intraluminálního shuntu snižuje riziko hypoperfúzního postižení mozku při dočasném uzávěru a. carotis interna během karotické endarterektomie (CEA). Současně však také může zvýšit riziko distální embolizace při poškození ateroskleroticky změněné cévní stěny. V literatuře není stále dostupná dostatečná evidence pro podporu anebo odmítnutí selektivního, nebo rutinního používání intraoperačního zkratu. Materiál a metoda: Do prospektivní studie bylo zařazeno 1019 CEA provedených na Neurochirurgické klinice v Ústí nad Labem od roku 2005 do roku Všechny operace byly provedeny v regionální anestézii (cervikální a fasciální blok) se selektivní indikací zavedení shuntu podle neurologického stavu po uzávěru a. carotis interna. Vyšetření mozku pomocí MR 1.5T (sekvence T2, DW b0, b500, b1000, ADC) bylo provedeno při přijetí na kliniku a 24 hodin po CEA. Pacienti s kontraindikací MRI byli ze studie vyloučeni. Standardní neurologické vyšetření bylo prováděno paralelně. Nálezy na DW MRI byli klasifikovány dle Szabo (Stroke,2001) 17

20 Výsledky: Výskyt významných komplikací (cévní mozková příoda, infarkt myokardu, smrt) byl ve skupině symptomatických pacientů 3,2% a ve skupině asymptomatických 1,7%. Intraluminální shunt byl použit u 73 ze 1019 případů (7.1%). Nová ischemická léze na MRDW byla detekována u 78 případů z celé skupiny (7.7%). 80% těchto lézí bylo klinicky asymptomatických. V podskupině pacientů s použitým shuntem sme zaznamenali novou ischemickou lézi v 34,2% případů (25 pacientů ze 78), zatímco ve skupině bez shuntu jen v 5,6% případů (53 pacientů). V etiologii nových MRDW lézí dominovali léze embolické před hypoperfuzními. Závěr: Použití intraluminálního shuntu bylo detekováno jako nejvýznamnější rizikový faktor pro vznik nové ischemické léze po CEA (p<0,001, 7x vyšší riziko). Výsledky studie podporují strategii superselektivní indikace intraluminálního shuntu při CEA. Posouzení klinické významnosti nových ischemických lézí je limitováno absencí neuropsychologického vyšetření. KOGNITIVNÍ VÝSLEDKY A HEMODYNAMIKA PO KAROTICKÉ ENDAR- TEREKTOMII (CEA) ASYMPTOMATICKÉ STENOSY KAROTIDY (ACS) J. Fiedler 1,2, T. Mrhálek 3, M. Vavrečka 3, M. Bombic 1, V. Chlouba 1, J. Kubále 3, M. Preiss 4, I. Stuchlíková 3 1 Neurochirurgické oddělení Nemocnice České Budějovice, ČR 2 Neurochirurgická klinika LF MU Brno, ČR 3 Radiologické oddělení Nemocnice České Budějovice, ČR 4 Pedagogická fakulta, psychologická katedra České Budějovice, Psychiatrické centrum Praha, ČR Úvod: Vliv CEA na kognici není jasný a je studován více autory. Cílem studie je posoudit změny hemodynamiky a kognice 3 měsíce po CEA ACS. Metodika: Protokol studie byl schválen etickou komocí Nemocnice ČB. Vstupní kritéria: těsná stenosa ACI indikovaná k CEA. Absence hemisferální symptomatologie z karotického povodí operované stenosy karotidy aspoň 6 měsíců klinicky a vyloučení pomocí DWI MR. Schopnost prodělat MRangiografii s fázovým kontrastem (no heart stimulator, no arrythmias). Vyloučení organicity. Všichni pacienti prodělali standardní CEA v celkové anestesii bez rušení aspirinu se selektivnímu užitím shuntu v případě, že došlo k asymetrickému poklesu amplitudy SSEP n. mediani. Předoperačně a 3 měsíce po operaci byla vyšetřena hemodynamika mozku pomocí software Nova (VasSol, Chicago, Il), kdy byly získány objemové prů- 18

21 toky z obou karotid a segmentů M1, A2 a P3. K hodnocení stranového indexu bylo použito Simple Ratio (Bakker, 2011). Kognitivní funkce byly vyšetřeny pomocí baterie testů RBANS, Trail Making Test. Výsledky: V období od 26.3 do se studie zúčastnilo 5 žen a 9 mužů. Třicetidenní těžká morbidita / mortalita souboru byla O. V rámci celkového skóru baterie RBANS jsme zaznamenali signifikantní zlepšení na pětiprocentní hladině významnosti (Z=-1,61, p=0,05). Celkový skór RBANS nejvíce koreloval se změnou prokrvení přední mozkové tepně za komunikantou. Při analýze subtestů bylo zjištěno, že nejvyšší korelace související s touto změnou je v testu bezprostředního zapamatování (p=0.01). Další dva subtesty se signifikatní korelací souvisely se změnou prokrvení ve střední mozkové tepně. Konkrétně se jednalo o subtesty týkající se vizuoprostorévého vnímání (p=0.02) a řeči (p=0.02). Závěr: Po nekomplikované CEA ACS bylo pozorováno zlepšení některých parametrů kognice v závislosti na lokální změně prokrvení. AKUTNÍ OKLUZE ARTERIA CAROTIS INTERNA: PŘÍNOS URGENTNÍ KAROTICKÉ ENDARTEREKTOMIE. V. Beneš, P. Buchvald, S. Klimošová, Z. Eichlová, P. Suchomel Neurochirurgické a Neurologické oddělení, Krajská nemocnice Liberec, Liberec, ČR Úvod: Akutní okluze extrakraniálního úseku arteria carotis interna (eaci) může způsobit devastující a potencionálně fatální mozkovou mrtvici. Optimální způsob léčby není dosud jasný. Vyhodnotili jsme soubor pacientů, kteří podstoupili urgentní karotickou endarterektomii s cílem rekanalizovat tepnu. Pacienti a metody: Byla provedena retrospektivní analýza zdravotnické dokumentace, zobrazovacích vyšetření a ambulantních záznamů pacientů, kteří podstoupili urgentní karotickou endarterektomii. Stav pacientů byl hodnocen pomocí škál National Institute of Health Stroke Scale (NIHSS) a modified Rankin Scale (mrs). Výsledky: Během období leden 2010 září 2013 podstoupilo celkem 22 pacientů pokus o akutní chirurgickou rekanalizaci uzavřené eaci. Jednalo se o 17 mužů a 5 žen, průměrného věku 65,4 let (37-85). Průměrné NIHSS při příjmu bylo 12 (6-21). Všichni pacienti měli jasné známky penumbry na per- 19

22 fuzním CT vyšetření. Distální intrakraniální léze byla přítomna v 9 případech. Rekanalizace byla úspěčná u 16 pacientů (72,7%). Den po operaci se 17 pacientů (77,2%) zlepšilo o 1 a více bodů na NIHSS škále, 14 pacientů (63,6%) o 3 a více; 2 pacienti se zhoršili o 2 a 5 bodů (tento pro intracerebrální hematom následně po intravenozní trombolýze). K dalšímu intrakraniálnímu krvácení nedošlo. V průběhu 30 dní 2 pacienti zemřeli na následky iniciálně těžkého iktu (9% mortalita). Při dimisi byli 4 pacienti klasifikováni jako mrs 0, 5 pacientů mrs 1, 5 pacientů mrs 2 a 6 pacientů mrs 4. Uspokojivého výsledku (mrs 0-2) bylo dosaženo u 14 pacientů (63,6%). V dalším sledování nedošlo ke zhoršení stavu žádného pacienta. Závěr: Naše výsledky naznačují, že správně indikovaná urgentní karotická endarterektomie při okluzi eaci může vést ve většině případů k příznivému výsledku. Rozhodující pro selekci vhodných pacientů je přítomnost penumbry. Vzhledem k popularitě a jednoduchosti karotické endarterektomie by tato operace neměla být přehlížena u léčby akutní okluze eica. RIZIKO MOZKOVÉHO INFARKTU PO KAROTICKÉ ENDARTEREKTOMII A KAROTICKÉM STENTINGU: PROSPEKTIVNÍ RANDOMIZOVANÁ STUDIE T. Hrbáč 1, M. Kuliha 2, D. Školoudík 2, D. Otáhal 1, V. Procházka 3, J. Havelka 3, M. Roubec 2 1 Neurocirurgická klinika FN Ostrava, ČR 2 Neurologická klinika FN Ostrava, ČR 3 Ústav Radiodiagnostický FN Ostrava, ČR Úvod: Infarkt mozku bez klinické symptomatiky může být zachycen u 34% pacientů po karotické endarterektomii (CEA) a 54% případů po karotickém stentingu (CAS). V naší studii jsme porovnali riziko vzniku nového infarktu mozku u pacientů s větší než 70% stenózou krkavice, kteří podstoupili CEA nebo CAS. Metodologie: Pacienti se stenózou krkavice větší než 70%, kteří nepreferovali žádnou z metod ošetření (CEA nebo CAS) byli randomizováni v prospektivní randomizované studii a podstoupili ošetření stenózy buď CEA nebo CAS. Během 24 hodin před a po výkonu bylo provedeno neurologické vyšetření, vyšetření kognitivních funkcí a magnetická rezonance (MRI) mozku. Výsledky: Randomizováno bylo 150 pacientů, 73 (47 mužů; průměrný věk 64.9 let) podstoupilo CEA a 77 pacientů (58;66,4) podstoupilo CAS. Nový infarkt mozku na MRI 20

23 kontrole po výkonu se vyskytl po CAS u 49,4% pacientů proti 24,7% po CEA (P<0,001). Objem léze byl signifikantně větší v skupině CAS (P=0,01). Stroke nebo TIA se vyskytly u jednoho pacienta po CEA a dvou pacientů po CAS (P>0,05). Vyšetřením kognitivních funkcí jsme neshledali signifikantní rozdíl mezi CEA a CAS skupinou. Závěr: Výsledky ukazují na signifikantně větší riziko klinicky němého infarktu mozku na MRI po CAS v porovnání s CEA. BLOK II CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY ENDOVASKULÁRNÍ LÉČBA IKTŮ V KN LIBEREC L. Endrych 1, M. Šercl 1, V. Mellanová 1, V. Machačka 1, S. Klimošová 2, J. Dienelt 2 1 Radiologické odd., Krajská nemocnice Liberec, ČR 2 Neurocentrum, Krajská nemocnice Liberec, ČR Cíl: Shrnutí výsledků intervenční léčby pacientů s icmp v Krajské nemocnici Liberec v letech Metodika: Celkem bylo v KNL letech intervenčně léčeno 183 pacientů (v roce 2014 předpokládáme léčbu až 100 pacientů), z toho 63 pacientů IAT, 147 MTE, 35 pacientů kombinovaně IAT+MTE. Základem intervenční léčby je odstranění příčiny ischemie, tedy mechanické překážky toku v hlavních mozkových tepnách. Jsou prezentovány různé použité rekanalizační techniky od intraarteriální trombolýzy, přes použití různých mechanických extraktorů až po nejnověji používané aspirační techniky a srovnání výsledků intervenční léčby od roku 2008 do současnosti a to jak ve vztahu k použité technice (IAT, MTE, aspirace) a primárnímu zprůchodnění tepen, tak ve vztahu ke klinickým výsledkům dle modifikovaného Rankinova skoré (mrs). Výsledky: V roce 2008 byli na našem pracovišti léčeni 3 pacienti, v roce 2009 již 17 pacientů, v roce pacientů, v roce 2014 předpokládáme léčbu až 100 pacientů. V roce bylo 100% pacientů léčeno IAT, v roce 2013 již pouze 13% (8% kombinovanou technikou s MTE), v roce 2013 bylo 87% pacientů léčených MTE. Výrazně se zkrátily i časy od příjmu pacienta do provedení CT (v r např. průměrně 52 minut, minut), čas od příjmu pacienta k provedení intervenčního výkonu (2011 průměrně 150 minut, 2013 do 94 minut) i trvání intervenčních výkonů. Úspěšnost intervenční léčby, vztažená k mrs 0 2 po 30 dnech od ataky, se stále zlepšuje, v r činila až 63%. 21