PŘÍJMY A VÝDAJE ROZPOČTŮ PRAŽSKÝCH MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ V OBDOBÍ

Transkript

1 PŘÍJMY A VÝDAJE ROZPOČTŮ PRAŽSKÝCH MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ V OBDOBÍ Ing. Jakub Pechlát leden 2011

2 Upozornění: Určeno pro potřeby městské správy hlavního města Prahy a jeho městských částí. Jiné využití doporučujeme konzultovat s autorem. Příjmy a výdaje rozpočtů pražských městských částí v období Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce Zpracoval: Ing. Jakub Pechlát, tel , pechlat@urm.mepnet.cz Elektronická verze dokumentu:

3 O B S A H ÚVOD... 5 SHRNUTÍ VÝVOJ POČTU OBYVATEL CENOVÁ HLADINA CELKOVÉ PŘÍJMY DAŇOVÉ PŘÍJMY DOTAČNÍ PŘÍJMY (TRANSFERY) OSTATNÍ PŘÍJMY CELKOVÉ VÝDAJE BĚŽNÉ VÝDAJE KAPITÁLOVÉ VÝDAJE ROZPOČTOVÉ SALDO ÚHRN A STRUKTURA KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ POROVNÁNÍ MČ PODLE VÝVOJE ROZPOČTOVÝCH POLOŽEK POUŽITÉ ZKRATKY... 47

4

5 Úvod Analýza zachycuje vývoj příjmů a výdajů a jejich dílčích složek v rozpočtech pražských městských částí (MČ) za uplynulá dvě volební období, přesněji za roky (dále VO3) a (VO7), údaje za hospodářský rok 2010 nejsou prozatím k dispozici. Pro vzájemné porovnání příjmů a výdajů rozpočtů byl proveden přepočet na jednoho obyvatele v jednotlivých sledovaných letech. Průměry za víceletá období mají za cíl odstranit vliv mimořádně nízkých či vysokých položek v některém ze sledovaných roků. Přitom je věnována pozornost také změně počtu obyvatel, který je jedním z významných faktorů ovlivňujících využití rozpočtových prostředků městských částí. Zjištěné údaje jsou zpracovány do přehledných kartogramů a tabulek. Pro srovnání je uváděna příslušná hodnota rozpočtu vlastního hl. m. Prahy. Pozornost je věnována také rozpočtovému saldu. Na závěr je provedena kategorizace městských částí podle zjištěných hodnot. Cílem analýzy je prezentovat vývoj rozpočtových ukazatelů mezi dvěma sledovanými obdobími způsobem, který umožňuje porovnat jednotlivé pražské městské části. Čtenář má zároveň v příloze k dispozici všechny podkladové údaje. Zdrojem údajů byly zprávy o plnění rozpočtu hl. m. Prahy dostupné na oficiálních internetových stránkách města (rozpočtové údaje) a internetové stránky ČSÚ (údaje o počtu obyvatel). Po zveřejnění údajů za rok 2010 bude analýza aktualizována, aby srovnání volebních období bylo úplné. Metodická poznámka U ukazatelů přepočtených na 1 obyvatele pracujeme mj. s hodnotou za všechny městské části. Ta není průměrem 57 individuálních hodnot, ale je spočítána z celkových souhrnů jednotlivých ukazatelů za všechny městské části, tj. jako by šlo o celek s jedním rozpočtem (viz příloha list Městské části celkem ). Tento přístup byl zvolen s cílem odstranit z takto počítaného průměru extrémní hodnoty malých MČ. 5

6 Shrnutí A) Stavové ukazatele Mezi obdobími a byly zjištěny následující minimální a maximální hodnoty rozpočtových ukazatelů městských částí. Údaje dokládají výrazné rozdíly dané velikostí populace, urbanistickým charakterem a odlišnými potřebami jednotlivých městských částí. Tabulka č. 1 Mezní hodnoty rozpočtových ukazatelů městských částí v období a hodnota vlastního hl. m. Prahy (Kč/obyv./rok) minimum maximum rozdíl maxmin Kč/ob./rok městská část Kč/ob./rok městská část 6 vlastní hl. m. Praha příjmy celkem Kunratice Štěrboholy daňové 313 Petrovice Praha dotační Kunratice Praha ostatní -258 Královice Křeslice výdaje celkem Újezd Štěrboholy běžné Újezd Praha kapitálové 465 Benice Štěrboholy saldo rozpočtu Velká Chuchle Praha Z tabulek 1 a 2 jsou zřejmé několikanásobné rozdíly mezi městskými částmi. Největší rozdíly jsou v položce kapitálové výdaje, která je tak nejvíce variabilní položkou. Zároveň je patrné, že rozsah hodnot se mezi obdobími snížil u všech příjmových položek a dále u celkových a kapitálových výdajů. Tento trend patrně potvrdí i údaje za rok 2010, který byl již výrazně (více než rok 2009) ovlivněn hospodářskou recesí a s ní spojeným výpadkem daňových příjmů. Ty městské části získávají prostřednictvím transferů od hlavního města, proto je třeba porovnávat daňové příjmy vlastního hl. m. Prahy s dotačními příjmy městských částí. Tabulka č. 2 Mezní hodnoty rozpočtových ukazatelů městských částí v období a hodnota vlastního hl. m. Prahy (Kč/obyv./rok) minimum maximum rozdíl maxmin Kč/ob./rok městská část Kč/ob./rok městská část vlastní hl. m. Praha příjmy celkem Újezd Praha daňové 339 Petrovice Praha dotační Libuš Praha ostatní -258 Újezd Štěrboholy výdaje celkem Újezd Praha běžné Újezd Praha kapitálové 864 Suchdol Praha saldo rozpočtu Šeberov Praha Kapitálové výdaje městských částí, které nejvíce přispívají k rozvoji jejich technické a občanské vybavenosti, dosáhly v období úhrnné výše 27,8 mld. Kč. Vlastní hlavní město Praha vykázalo za stejné období částku 108,7 mld. Kč kapitálových výdajů. Zatímco městské části investovaly především v kapitolách školství, mládež a samospráva

7 a hospodářství, kam směřovalo dohromady 53,2 % jejich kapitálových výdajů, vlastní hl. m. Praha se 62,3 % soustředilo na kapitolu doprava, což odráží potřebu financovat mimořádně náročné dopravní stavby celoměstského významu. Rozpočtový schodek, který je především odrazem vůle vedení městské části využívat deficitní financování chodu městské části, nebyl v období vzácným jevem. Jeho četnost však nebyla nadměrná. Pouze jediná městská část vykázala deficit šestkrát (Přední Kopanina) a čtyři městské části pětkrát ze sedmi sledovaných let. Naopak jedna městská část nevykázala schodek ani jednou (Praha 7) a dalších 22 nejvýše dvakrát. B) Změnové ukazatele Mezi obdobími a byly zjištěny následující změny rozpočtových ukazatelů souboru rozpočtů městských částí a rozpočtu vlastního hlavního města Prahy. Hodnoty jsou přepočteny na Kč na obyvatele a rok. Tabulka č. 3 HODNOTY ZMĚN ROZPOČTOVÝCH UKAZATELŮ SOUBORU MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ A VLASTNÍHO HL. M. PRAHY MEZI OBDOBÍMI A (Kč/obyv./rok) městské části celkem vlastní hl. m. Praha Kč/obyv./rok % Kč/obyv./rok % příjmy celkem , ,1 - daňové 85 8, ,7 - dotační , ,9 - ostatní , ,1 výdaje celkem , ,0 - běžné , ,9 - kapitálové , ,2 saldo rozpočtu , Průměrné roční celkové příjmy vzrostly ve 34 městských částech, v nichž bydlí 78,3 % pražské populace. Průměrné roční celkové výdaje vzrostly ve 32 městských částech zahrnujících 77 % obyvatel města. Na straně příjmů vzrostly především průměrné roční dotační příjmy, které zároveň tvoří nejvýznamnější složku příjmů městských částí (okolo 85 %). Nárůst zaznamenalo 35 městských částí představujících 78,2 % populace města. Na straně výdajů vzrostly průměrné roční běžné výdaje v 31 městských částí zahrnujících 78,2 % obyvatel Prahy. Průměrné roční kapitálové výdaje pak vzrostly ve 34 městských částech, kde žije 87 % populace města. Míra nárůstu přitom dosáhla 30,4 %. Průměrné roční rozpočtové saldo u souboru městských částí pokleslo o 127 Kč/obyv., zůstalo však kladné na hodnotě 421 Kč/obyv. Rozpočet vlastního hl. m. Prahy vykázal nárůst salda ze záporné hodnoty na hodnotu kladnou, což odráží přechod od výrazných deficitů v letech přes mírné přebytky v letech po extrémní přebytek v roce 2008 určený na úhradu závazků. V roce 2009 však opět následoval deficit. Souhrnné porovnání změn pomocí celkových příjmů, kapitálových výdajů a rozpočtového salda ukázalo, že 39 % pražanů žije v 17 městských částech, které vykázaly růst všech tří ukazatelů, zatímco pouhých 9 % žije v 10 městských částech, které vykázaly pokles všech tří ukazatelů. Nárůst vykázaly především městské části s více než 15 tisíci obyvateli, pokles častěji menší městské části, zejména ty s méně než 4 tisíci obyvateli. 7

8 C) Závěry a doporučení Zjištěné výrazné rozdíly mezi jednotlivými městskými částmi potvrzují jejich velkou rozmanitost z hlediska velikosti populace, charakteru zástavby, přítomných hospodářských a obslužných funkcí a s nimi souvisejících potřeb a povinností, které městské části plní v oblasti samostatné i přenesené působnosti. Do jaké míry jsou však zjištěné rozdíly, resp. jejich velikost žádoucí, by mělo být předmětem dalších úvah a analýz s cílem formulovat exaktněji definovaný přístup k rozdělování dotací z rozpočtu vlastního hl. m. Prahy jednotlivým městským částem, který by zajistil v blízké budoucnosti odpovídající vybavenost ve všech městských částech Prahy. Tím by se omezily například nároky na vnitroměstskou přepravu vynucenou nedostupností některých služeb v určitých lokalitách. Analýza tak potvrdila potřebu úkolů stanovených v Programu realizace strategické koncepce hl. m. Prahy na období (viz usnesení ZHMP č. 30/84 ze dne ), konkrétně hlavního úkolu K 2.B Analýza finančních možností města : a) Zpracovat střednědobý investiční program města, který by poskytl městským částem vodítko při stanovování vlastní investičních priorit. b) Podrobněji rozpracovat rozpočtový výhled (včetně jeho konfrontace se střednědobým investičním programem), který by byl pro městské části dalším podkladem při rozpočtovém plánování a realizaci jejich rozvojových záměrů. Dále doporučujeme blíže analyzovat zejména položku dotační příjmy MČ, odlišit transfery daňových příjmů a skutečné dotační příjmy z rozpočtu vlastního hl. m. Prahy, což umožní lépe identifikovat rozložení zdrojů daňových příjmů a rozsah dotací určených jednotlivým městským částem. Zjištění přineseme v příští aktualizaci této analýzy, která zároveň zahrne i údaje za rok

9 1. Vývoj počtu obyvatel V období 2003 až 2009, přesněji mezi a , se počet obyvatel Prahy zvýšil o osob, což představuje nárůst o 7,5 %. Příliv obyvatel nebyl pochopitelně rovnoměrný, v některých, zejména malých, městských částech dosáhl nárůst desítek procent a ve třech došlo naopak k poklesu počtu obyvatel. Změna počtu obyvatel se promítá i do rozpočtových potřeb městských částí, je třeba zajistit nové kapacity občanské vybavenosti a služeb apod. Noví obyvatelé přivádějí do městské části také dodatečné daňové příjmy. Při porovnávání městských částí je třeba zohlednit skutečnost, že velké městské části s desítkami tisíc obyvatel mají odlišné charakteristiky než malé městské části. Proto jsme přikročili jednak ke kategorizaci MČ podle počtu obyvatel (kategorie označujeme písmeny A až E), jednak k přepočítání rozpočtových údajů na počet obyvatel. V tabulkách uvádíme MČ seskupené do velikostních kategorií podle počtu obyvatel v roce 2009, s údaji o změně počtu obyvatel ve sledovaném období. Tabulka č. 4 Vývoj počtu obyvatel v MČ s více než obyvateli (kategorie A) MČ obyv. k obyv. k rozdíl procentuální změna Praha ,1 Praha ,2 Praha ,0 Praha ,9 Praha ,4 Praha ,8 Praha ,9 celkem ,4 Velké městské části se podílejí na počtu obyvatel Prahy cca 55 %. Na nárůstu počtu obyvatel se podílely jen 18 %, přičemž relativní změna počtu obyvatel je pochopitelně nízká, pouze 2,4 %. Tabulka č. 5 Vývoj počtu obyvatel v MČ s až obyvateli (kategorie B) MČ obyv. k obyv. k rozdíl procentuální změna Praha ,6 Praha ,1 Praha ,4 Praha ,6 Praha ,5 Praha ,5 Praha ,7 Praha ,0 Praha ,5 Praha ,8 Praha ,9 celkem ,8 Pozn.: Kurzívou označené MČ by v období spadaly do nižší velikostní kategorie. 9

10 Středně velké městské části se podílejí na počtu obyvatel Prahy cca 33 %. Na nárůstu počtu obyvatel se podílely 36 % (nejvíce), přičemž relativní změna počtu obyvatel je mírně vyšší než v předchozí skupině, činí 8,8 %. Tabulka č. 6 Vývoj počtu obyvatel v MČ s až obyvateli (kategorie C) MČ obyv. k obyv. k rozdíl procentuální změna Praha ,2 Praha ,9 Praha ,6 Praha ,6 Čakovice ,6 Kunratice ,9 Libuš ,1 Petrovice ,6 Suchdol ,6 Zbraslav ,6 Zličín ,6 celkem ,8 Pozn.: Kurzívou označená MČ by v období spadala do nižší velikostní kategorie. Střední městské části se podílejí na počtu obyvatel Prahy cca 7 %. Na nárůstu počtu obyvatel se však podílely 30 %, přičemž relativní změna počtu obyvatel této kategorie MČ je více než dvakrát vyšší než v předchozí skupině, činí 22,9 %. Tabulka č. 7 Vývoj počtu obyvatel v MČ s až obyvateli (kategorie D) MČ obyv. k obyv. k rozdíl procentuální změna Běchovice ,0 Ďáblice ,1 Dolní Chabry ,0 Dolní Měcholupy ,6 Dolní Počernice ,3 Dubeč ,5 Klánovice ,0 Kolovraty ,2 Lipence ,0 Nebušice ,8 Řeporyje ,9 Satalice ,3 Slivenec ,5 Šeberov ,0 Štěrboholy ,6 Újezd ,4 Velká Chuchle ,9 Vinoř ,2 celkem ,6 Pozn.: Kurzívou označené MČ by v období spadaly do nižší velikostní kategorie. 10

11 Menší městské části se podílejí na počtu obyvatel Prahy cca 4 %. Na nárůstu počtu obyvatel se však podílely 17 %, přičemž relativní změna počtu obyvatel je v této a následující skupině nejvyšší, činí 40,6 %. Tabulka č. 8 Vývoj počtu obyvatel v MČ s méně než obyvateli (kategorie E) MČ obyv. k obyv. k rozdíl procentuální změna Benice ,3 Březiněves ,0 Koloděje ,7 Královice ,7 Křeslice ,4 Lochkov ,7 Lysolaje ,2 Nedvězí ,5 Přední Kopanina ,5 Troja ,3 celkem ,2 Malé městské části se podílejí na počtu obyvatel Prahy cca 0,6 %. Na nárůstu počtu obyvatel se podílely 2,7 %, přičemž relativní změna počtu obyvatel je obdobná jako v předchozí skupině, činí 41,5 %. Největší absolutní nárůst obyvatel se tak odehrál ve středně velkých MČ s 15 až 60 tisíci obyvatel, zejména v Praze 9 a 14, ale také v Praze 5 z kategorie velkých MČ. Největší relativní nárůst pak nastal v malých MČ s méně než 4 tisíci obyvatel (max. Křeslice a Štěrboholy). 11

12 Obrázek č. 1 Kategorie městských části dané počtem obyvatel 12

13 2. Cenová hladina Při porovnávání vývoje rozpočtových údajů MČ bychom pro zachování maximální objektivity měli vzít v úvahu také změny cenové hladiny, tj. inflaci, která se promítá do cen zboží a služeb. Jelikož tento faktor působí ve všech územních jednotkách ve městě stejně, ponecháváme ho v dalším textu stranou. Přesto považujeme za vhodné alespoň stručně uvést vývoj cenové hladiny v období Roční inflace byla ve sledovaném období proměnlivá s růstovým trendem do roku 2008, v roce 2009 následoval strmý pokles z 6,3 % na 1,0 %. Cenová hladina roku 2009 byla ve srovnání s rokem 2003 o 18,5 % procenta vyšší. Graf č. 1 Roční inflace a cenová hladina v letech ,3 6,3 118, roční inflace (%) ,8 100,0 104,8 2,8 107,4 2,5 110,4 2, cenová hladina (2003=100) 1 1, ,1 1, roční inflace cenová hladina Zdroj.: Česká národní banka 13

14 3. Celkové příjmy Celkové příjmy rozpočtu vlastního hl. m. Prahy se ve sledovaném období postupně zvyšovaly z 37,3 mld. Kč v roce 2003 na 52,7 mld. v roce 2008, poté se v roce 2009 snížily na 48,6 mld. Kč. Příjmy městských částí (MČ) se v souhrnu zvýšily z 11,7 mld. Kč v roce 2003 na 15,5 mld. Kč v roce Ve struktuře příjmů existuje mezi rozpočtem vlastního hl. m. Prahy a rozpočty MČ výrazný rozdíl. Hlavní příjmovou složkou vlastního hl. m. Prahy jsou daně, které tvořily % příjmů. Podíl dotačních příjmů se pohyboval v rozmezí 7 17 % a ostatní příjmy v rozmezí 3 5 %. Pro městské části je význam dotačních a daňových příjmů opačný, protože podíly na vybraných daních získávají prostřednictvím transferů, tj. ve složce dotační příjmy. Jejich podíl se pohyboval v rozmezí %. Vlastní daňové příjmy se pohybovaly v rozmezí 8 12 % a ostatní příjmy v rozmezí 2 6 %. Graf č. 2 Celkové příjmy vlastního hl. M. Prahy a městských částí (mld. Kč) ,3 45,6 48,0 52,7 48, ,3 36, ,7 12,7 10,5 11,6 13,0 13,7 15, vlastní hl. m. Praha městské části Při přepočtu příjmů na obyvatele zjistíme, že mezi oběma volebními obdobími došlo k nárůstu celkových příjmů na jednoho obyvatele u vlastního hl. m. Prahy i u souboru MČ. Mezi jednotlivými MČ však najdeme výrazné rozdíly. V období vykázaly tři MČ vyšší hodnotu než u vlastního hl. m. Prahy (Štěrboholy, Dolní Měcholupy a Praha 22), v letech už žádná. Naopak 46 MČ v prvním a 52 MČ ve druhém volebním období má na obyvatele méně, než činí poloviční hodnota rozpočtu vlastního hl. m. Prahy. Významný je tento fakt zejména u velkých a středně velkých MČ, jako jsou Praha 4, 5, 8 a Praha 10, jejichž průměrné roční celkové příjmy na 1 obyvatele se ve druhém období pohybují okolo Kč (což představuje pouze cca 25 % průměru příjmů vlastního hl. m. Prahy a zhruba ¾ průměru příjmů MČ). Tyto rozdíly samozřejmě do značné míry souvisejí s odlišnými úkoly, které plní samospráva (ale i státní správa) na úrovni celého města (které je zároveň krajem) a městských částí. Významným zjištěním tak jsou především rozdíly mezi jednotlivými MČ, v tomto případě zhruba desetinásobný rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou. 14

15 Obrázek č. 2 Průměrné roční celkové příjmy rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ ( ) Obrázek č. 3 Průměrné roční celkové příjmy rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ ( ) 15

16 Tabulka č. 9 Průměrné roční celkové příjmy rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (Kč/obyv.) MČ kategorie změna VO3 pořadí VO3 VO7 pořadí VO7 1. Nedvězí E Praha 1 B Praha 17 B Benice E Petrovice C Praha 3 A Dubeč D Lysolaje E Praha 11 A Praha 16 C Přední Kopanina E Dolní Chabry D Praha 7 B Běchovice D Praha 4 A Praha 10 A Březiněves E Satalice D Praha 14 B Praha 13 B Praha 2 B Praha 9 B Kunratice C Praha 20 B Praha 21 C Praha 15 B Praha 6 A Řeporyje D Dolní Počernice D Praha 12 B Vinoř D Koloděje E Lipence D Praha 18 B Královice E Libuš C Lochkov E Újezd D Suchdol C Slivenec D Praha 8 A Praha 5 A Čakovice C Zličín C Křeslice E Zbraslav C Ďáblice D Šeberov D Kolovraty D Velká Chuchle D Praha 19 C Nebušice D Klánovice D Praha 22 C Štěrboholy D Troja E Dolní Měcholupy D MČ celkem

17 Průměrné roční celkové příjmy na jednoho obyvatele městských částí mezi sledovanými obdobími v souhrnu vzrostly o Kč/obyv. (tj. o 15,8 %), přičemž 34 MČ, v nichž bydlí 78,3 % pražské populace, vykázalo nárůst a 23 pokles (21,7 % populace). Nárůst přitom vykázalo 16 z 18 MČ s více než 15 tisíci obyvateli (kategorie A a B), zatímco pokles častěji vykázaly menší MČ, např. polovina MČ s méně než 4 tisíci obyvateli (D a E). V tabulce je zelenou barvou označena hodnota u těch MČ, jejichž celkové příjmy na obyvatele přesahují hodnotu za všechny MČ. Je patrné, že i přes výrazné poklesy si MČ na konci žebříčku udržují stále nadprůměrnou hodnotu ukazatele. Celkem 9 MČ z těch, které vykázaly pokles, vykazují i ve druhém období hodnotu přesahující hodnotu za soubor MČ. V prvním období přitom vykazovalo nadprůměrnou hodnotu 16 z nich. Jednotlivé velikostní kategorie MČ vykazují odlišnosti dané celkovým počtem obyvatel (čím více obyvatel, tím menší je vliv změny způsobený určitým počtem nových obyvatel), mírou změny počtu obyvatel (čím vyšší růst obyvatel, tím rychleji klesají příjmy připadající na jednoho obyvatele) a změnou dotačních příjmů MČ jako nejvýznamnější složky příjmů (s růstem dotačních příjmů roste i jejich objem připadající na jednoho obyvatele). Z toho vyplývá, že ve velkých MČ mají změny počtu obyvatel menší vliv na výsledný ukazatel než v malých MČ, kde může mít zároveň značný vliv dotace na konkrétní rozpočtově významný projekt. V případě celkových příjmů došlo mezi sledovanými obdobími na jedné straně k nárůstu průměrných hodnot za MČ (a také za vlastní hl. m. Prahu), na druhé straně zároveň ke snížení variability hodnot jednotlivých MČ. Zatímco v období vykázaly extrémní hodnoty tři MČ (Štěrboholy, Dolní Měcholupy, Praha 22), v období již jen jediná (Praha 1). První dvě velikostní kategorie MČ (A a B) vykázaly častěji kladnou změnu a absolutní hodnota změn nebyla tak vysoká. Naopak k nejvyšším absolutním změnám a také k častějším poklesům hodnot došlo, z výše zmíněných důvodů, v malých MČ (zejména kategorie D a E). Je zřejmé, že faktorem není ani tak změna počtu obyvatel (u 4 z prvních pěti MČ došlo k nárůstu průměrných celkových příjmů i přes nárůst počtu obyvatel), jako změna v rozpočtových příjmech. Zatímco v prvních MČ (s výjimkou Prahy 1) navýšení rozpočtových prostředků více než kompenzovalo nárůst obyvatel, v posledních pěti MČ se spojil negativní dopad nárůstu počtu obyvatel s poklesem rozpočtových příjmů. 17

18 4. Daňové příjmy Daňové příjmy rozpočtu vlastního hl. m. Prahy se ve sledovaném období zvyšovaly z 30 mld. Kč v roce 2003 na 44,1 mld. v roce 2008, poté v důsledku hospodářské recese poklesly na 38,2 mld. Kč v roce Daňové příjmy městských částí zareagovaly na recesi stejně, v případě MČ však tvoří jen minoritní část příjmů, neboť daňový výnos získávají jako transfer od hl. m. Prahy v rámci dotačních příjmů. Výše daňových příjmů MČ se v souhrnu pohybovala v rozmezí 1,1 až 1,5 mld. Kč. Graf č. 3 Daňové příjmy vlastního hl. m. Prahy a městských částí (mld. Kč) 40 36,7 37,2 41,1 44,1 38, ,0 32, ,1 1,2 1,3 1,3 1,4 1,5 1, vlastní hl. m. Praha městské části Pro ilustraci uvádíme strukturu daňových příjmů hl. m. Prahy celkem (tj. včetně MČ) za roky 2008 a Nejvýznamnější položkou je daň z přidané hodnoty následovaná daněmi z příjmů. Tyto tři položky dohromady představují přes 90 % daňových příjmů. Podíl DPH se v reakci na výpadek daní z příjmů právnických a zejména fyzických osob meziročně zvýšil o 6 procentních bodů. Tabulka č. 10 Struktura daňových příjmů hl. m. Prahy celkem (2008 a 2009) daňové příjmy skutečnost k (tis. Kč) podíl na daňových příjmech skutečnost k (tis. Kč) podíl na daňových příjmech daně z příjmu fyzických osob (DPFO) ,6 % ,7 % daně z příjmu právnických osob (DPPO) ,6 % ,3 % daň z přidané hodnoty (DPH) ,0 % ,9 % poplatky a odvody v oblasti životního prostředí ,6 % ,8 % místní poplatky z vybraných činností a služeb ,7 % ,7 % správní poplatky ,3 % ,1 % daně z majetku ,0 % ,1 % ostatní ,3 % ,3 % celkem % % 18

19 Obrázek č. 4 Průměrné roční daňové příjmy rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ ( ) Obrázek č. 5 Průměrné roční daňové příjmy rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ ( ) 19

20 Tabulka č. 11 Průměrné roční daňové příjmy rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (Kč/obyv.) MČ kategorie změna VO3 pořadí VO3 VO7 pořadí VO7 1. Benice E Praha 1 B Praha 20 B Dolní Počernice D Praha 8 A Praha 14 B Praha 10 A Lochkov E Praha 13 B Praha 7 B Praha 6 A Praha 4 A Praha 5 A Klánovice D Praha 17 B Praha 2 B Praha 3 A Dubeč D Praha 15 B Praha 11 A Petrovice C Libuš C Praha 21 C Vinoř D Praha 12 B Dolní Chabry D Slivenec D Újezd D Troja E Čakovice C Zbraslav C Praha 16 C Suchdol C Praha 9 B Praha 18 B Praha 19 C Nebušice D Běchovice D Praha 22 C Koloděje E Šeberov D Lysolaje E Kunratice C Lipence D Velká Chuchle D Ďáblice D Satalice D Březiněves E Přední Kopanina E Křeslice E Nedvězí E Řeporyje D Dolní Měcholupy D Zličín C Královice E Kolovraty D Štěrboholy D MČ celkem

21 Změny v průměrných ročních daňových příjmech na obyvatele mezi obdobími nejsou výrazné, 44 z 57 MČ se pohybuje v rozmezí od -200 do +200 Kč/obyv. Nárůst se projevil častěji ve větších MČ, kde je také větší rozsah činností, za něž MČ vybírají poplatky (které jsou hlavními daňovými příjmy MČ), a tyto dosahují vyššího objemu. Většina městských částí (32) vykázala pokles. Tyto MČ však představují pouze 14,1 % pražské populace, tedy zejména malé MČ, např. 22 z 28 MČ s méně než 4 tisíci obyvateli (kategorie D a E) a naopak jen 2 z 11 MČ s tisíci obyvateli (B a C) a žádná z velkých MČ (A). I v tomto případě se pokles týkal především těch MČ, které vykazovaly v prvním období nadprůměrné hodnoty, a tak i ve druhém období 12 z nich zůstalo nad průměrem (v prvním období bylo takových MČ 21). U souboru městských částí došlo mezi obdobími k nárůstu o 85 Kč/obyv., z Kč/obyv. na Kč/obyv., tj. o 8,2 %. 21

22 5. Dotační příjmy (transfery) Dotační příjmy rozpočtu vlastního hl. m. Prahy v období kolísaly v rozmezí 2,6 mld. Kč (2002) až 8,1 mld. Kč (2009). Dotační příjmy městských částí kolísaly s patrným trendem mírného růstu od roku 2006 z 9,9 mld. Kč v roce 2003 na 13,8 mld. Kč v roce Dotační prostředky městských částí plynou zejména z rozpočtu hlavního města jako transfery, zatímco dotační příjmy Prahy jsou jiného charakteru - pocházejí z veřejných rozpočtů ústřední úrovně, případně jde o převody z vlastních fondů hospodářské činnosti či dotace ze zahraničí. Dalšími zdroji mohou být i cizí zdroje jako např. bankovní úvěry, dluhopisy, půjčky aj., které jsou však vedeny odděleně v položce financování, kterou se tato analýza nezabývá. Dotačními příjmy MČ jsou také přidělené podíly na daňových výnosech. Právě odlišná struktura daňových a dotačních příjmů mezi rozpočtem vlastního hl. m. Prahy a MČ způsobuje, že MČ dosahují v případě dotačních příjmů vyšších hodnot než vlastní hl. m. Praha. Graf č. 4 Dotační příjmy vlastního hl. m. Prahy a městských částí (mld. Kč) ,7 11,2 11,8 13, ,8 9,9 5,6 9,0 6,2 9,9 5,4 6,4 8,1 4 2, vlastní hl. m. Praha městské části Zároveň jde o specifickou položku výrazně ovlivněnou konkrétními akcemi, na které jsou dotace udělovány. Podíl dotačních příjmů je tak značně variabilní a v roce 2009 tvořil 63,3 % (Přední Kopanina) až 97,3 % (Kolovraty) celkových příjmů. Zejména zde je důležité, že sledované údaje přepočtené na 1 obyvatele jsou průměrem za víceleté období, což do jisté míry eliminuje extrémní hodnoty v některých letech. V letech dosáhl ukazatel průměrných ročních dotačních příjmů na 1 obyvatele nejvyšších hodnot v MČ Praha 22, Štěrboholy a Dolní Měcholupy a nejnižších hodnot v MČ Kunratice, Přední Kopanina a Benice. Nejnižší hodnota přitom představuje méně než jedenáctinu hodnoty nejvyšší. V období vykázaly nejvyšší hodnotu MČ Praha 1, Nedvězí a Praha 22 a nejnižší hodnotu MČ Libuš, Suchdol a Kunratice. Nejnižší hodnota v tomto případě představuje zhruba osminu hodnoty nejvyšší. 22

23 Obrázek č. 6 Průměrné roční dotační příjmy rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ ( ) Obrázek č. 7 Průměrné roční dotační příjmy rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ ( ) 23

24 Tabulka č. 12 Průměrné roční dotační příjmy rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (Kč/obyv.) MČ kategorie změna VO3 pořadí VO3 VO7 pořadí VO7 1. Nedvězí E Praha 1 B Praha 17 B Křeslice E Petrovice C Benice E Dubeč D Praha 3 A Lysolaje E Praha 16 C Praha 11 A Dolní Chabry D Běchovice D Praha 7 B Přední Kopanina E Satalice D Praha 4 A Praha 10 A Březiněves E Praha 13 B Praha 14 B Praha 2 B Řeporyje D Praha 21 C Praha 9 B Kunratice C Praha 20 B Praha 15 B Lipence D Koloděje E Praha 12 B Vinoř D Praha 6 A Královice E Praha 18 B Újezd D Praha 5 A Libuš C Dolní Počernice D Praha 8 A Suchdol C Čakovice C Lochkov E Slivenec D Šeberov D Zličín C Ďáblice D Zbraslav C Kolovraty D Velká Chuchle D Praha 19 C Nebušice D Klánovice D Praha 22 C Troja E Štěrboholy D Dolní Měcholupy D MČ celkem

25 Změny v průměrných ročních dotačních příjmech na obyvatele mezi obdobími jsou nejvýraznější ze všech příjmových položek MČ. Jak bylo řečeno, do této položky se promítají jak transfery daňových výnosů, tak dotace na investiční akce MČ. Nárůst zaznamenalo 35 MČ představujících 78,2 % populace Prahy, pokles 22 MČ. Stejně jako u daňových příjmů byla většina MČ, které vykázaly v období pokles, v předcházejícím období nad hodnotou za všechny MČ. Ve druhém období si tuto pozici udrželo 9 z 16 MČ. Nárůst vykázala většina MČ s více než 15 tisíci obyvateli (16 z 18) a také většina MČ s méně než obyvateli (8 z 10). Ve zbývajících dvou kategoriích (C a D) naopak celkem 18 z 29 MČ vykázalo pokles. U souboru všech městských částí došlo mezi obdobími k nárůstu o Kč/obyv., z Kč/obyv. na Kč/obyv., tj. o 18,5 %. 25

26 6. Ostatní příjmy Ostatní, tj. nedaňové a kapitálové, příjmy rozpočtu vlastního hl. m. Prahy ve sledovaném období kolísaly v rozmezí 1,5 mld. Kč v roce 2003 až 2,4 mld. v roce V případě městských částí byly ostatní příjmy na minimální úrovni 0,2 mld. Kč v roce 2005 a maximální 0,7 mld. Kč v roce V roce 2009 pak dosáhly 0,4 mld. Kč. Graf č. 5 Ostatní příjmy vlastního hl. m. Prahy a městských částí (mil. Kč) vlastní hl. m. Praha městské části Ostatní příjmy až na některé výjimky (např. MČ Přední Kopanina) významněji neovlivnily příjmovou stránku rozpočtu. Hodnota za soubor všech MČ klesla ze 412 Kč/obyv. v období na 326 Kč/obyv. v období Podíl ostatních příjmů na celkových příjmech se v roce 2009 pohyboval v rozmezí 0,2 % (Koloděje, Lysolaje) až 25,8 % (Přední Kopanina), avšak pouze 10 MČ dosáhlo více než 5 %, přičemž pouze Přední Kopanina přesáhla podíl 8 %. Několik MČ vykázalo i záporné částky, jde o položky typu přijaté vratky transferů a ostatní příjmy z finančních vypořádání předchozích let. Pro její nízký podíl tuto rozpočtovou položku dále neanalyzujeme. 26

27 7. Celkové výdaje Výdajová stránka rozpočtu je pochopitelně závislá na získaných příjmech, proto existuje vysoká míra úměrnosti mezi příjmovými ukazateli a ukazateli výdajů, které popisujeme v následujících kapitolách. Celkové výdaje rozpočtu vlastního hl. m. Prahy měly ve sledovaném období růstový trend ze 42,1 mld. Kč v roce 2003 na 52,8 mld. v roce K významnějšímu poklesu došlo mezi roky 2007 a 2008, další se předpokládá mezi roky 2009 a Celkové výdaje městských částí rostly s výjimkou poklesu mezi lety 2004 a V roce 2003 dosáhly 10,5 mld. Kč, v roce 2009 pak 15,4 mld. Kč. Graf č. 6 Celkové výdaje vlastního hl. m. Prahy a městských částí (mld. Kč) 42,1 41,9 43,0 52, ,8 47,2 45, ,5 12,6 9,7 11,0 11,8 13,5 15, vlastní hl. m. Praha městské části Rozdíly v celkových výdajích mezi jednotlivými MČ jsou dány odlišnými činnosti, jimž je věnována pozornost, nutností financovat již probíhající aktivity a projekty z předchozích let a také postojem místní vlády k deficitnímu financování. Pouze tři MČ (Štěrboholy, Dolní Měcholupy a Praha 22) překonaly v období hodnotu vlastního hl. m. Prahy, v období už žádná. Naopak 46, resp. 53 MČ nedosahuje ani poloviny této hodnoty. Tento rozdíl je však dán do značné míry legislativním rozdělením spravovaných záležitostí mezi městské části a hl. m. Prahu a jejich finanční náročností. 27

28 Obrázek č. 8 Průměrné roční celkové výdaje rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ ( ) Obrázek č. 9 Průměrné roční celkové výdaje rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ ( ) 28

29 Tabulka č. 13 Průměrné roční celkové výdaje rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (Kč/obyv.) MČ kategorie změna VO3 pořadí VO3 VO7 pořadí VO7 1. Praha 1 B Nedvězí E Petrovice C Dubeč D Dolní Chabry D Praha 3 A Lysolaje E Benice E Praha 6 A Praha 11 A Praha 17 B Koloděje E Praha 7 B Praha 2 B Praha 10 A Šeberov D Královice E Praha 4 A Praha 14 B Praha 20 B Březiněves E Praha 9 B Přední Kopanina E Praha 21 C Praha 16 C Praha 18 B Běchovice D Praha 15 B Praha 13 B Praha 12 B Lochkov E Lipence D Satalice D Libuš C Vinoř D Kunratice C Dolní Počernice D Zličín C Újezd D Praha 5 A Řeporyje D Ďáblice D Suchdol C Praha 8 A Slivenec D Čakovice C Zbraslav C Kolovraty D Praha 19 C Nebušice D Křeslice E Velká Chuchle D Klánovice D Praha 22 C Troja E Štěrboholy D Dolní Měcholupy D MČ celkem

30 Podobně jako v případě celkových příjmů, došlo i u průměrných ročních celkových výdajů na jednoho obyvatele mezi sledovanými obdobími na jedné straně k nárůstu průměrných hodnot za MČ (a také za vlastní hl. m. Prahu), na druhé straně zároveň k mírnému snížení variability hodnot jednotlivých MČ. Zatímco v období vykázaly extrémní hodnoty tři MČ (Štěrboholy, Praha 22 a Troja), v období již jen dvě (Praha 1 a Nedvězí). Potvrzuje se význam dotačních příjmů v rozpočtech MČ, neboť z hlediska kategorií je situace v případě celkových výdajů obdobná jako u dotačních příjmů. Nárůst vykázalo 32 MČ, z toho většina MČ v kategoriích nad 15 tisíc obyvatel (16 z 18) a do obyvatel (8 z 10). Tyto MČ představují 77 % obyvatel Prahy. Naopak ze zbývajících MČ (kategorie C a D) vykázala většina pokles (21 z 29). Přesto si řada z nich zachovala vyšší hodnotu ukazatele, než kterou vykázaly MČ jako celek. Pětice MČ s největší zápornou změnou je navíc stejná jako v případě celkových příjmů. A také závěry, které jsme učinili u celkových příjmů, platí analogicky i zde. V souboru všech městských částí došlo mezi obdobími k nárůstu o Kč/obyv., z Kč/obyv. na Kč/obyv., tj. o 18,1 %. 30

31 8. Běžné výdaje Běžné výdaje rozpočtu vlastního hl. m. Prahy ve sledovaném období vykazují převážně rostoucí trend, zvýšily se z 28,3 mld. Kč v roce 2002 na 33,8 mld. v roce Běžné výdaje městských částí trvale rostly od roku V roce 2002 dosahovaly 7,5 mld. Kč. Po růstu v roce 2004 následoval výrazný pokles na 6,5 mld. Kč v roce V roce 2009 pak dosáhly 9,7 mld. Kč. Graf č. 7 Běžné výdaje vlastního hl. m. Prahy a městských částí (mld. Kč) ,3 26,4 28,7 30,8 30,2 30,9 33, ,5 9,0 6,5 7,1 8,1 8,8 9, vlastní hl. m. Praha městské části Podle očekávání jsou běžné výdaje vlastního hl. m. Prahy až několikanásobně vyšší než v případě MČ, což souvisí s tím, že správní agenda hlavního města je rozsáhlejší a zároveň běžné výdaje zahrnují také údržbu rozsáhlého majetku města. Do značné míry jsou běžné výdaje úměrné počtu obyvatel městských částí a rozdíly mezi jednotlivými MČ nejsou tak velké jako v případě kapitálových výdajů (viz následující kapitola). Podíl běžných výdajů na celkových výdajích se v roce 2009 pohyboval v rozmezí od 14 % (Petrovice) do 100 % (Královice), přičemž u větších MČ se pohyboval v průměru okolo 65 %, u menších jen okolo 45 %. Průměrné roční běžné výdaje MČ na jednoho obyvatele se v období pohybovaly v rozmezí od cca Kč v MČ Újezd po téměř Kč v MČ Praha 1. 31

32 Obrázek č. 10 Průměrné roční běžné výdaje rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ ( ) Obrázek č. 11 Průměrné roční běžné výdaje rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ ( ) 32

33 Tabulka č. 14 Průměrné roční běžné výdaje rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (Kč/obyv.) MČ kategorie změna VO3 pořadí VO3 VO7 pořadí VO7 1. Praha 1 B Praha 6 A Královice E Přední Kopanina E Praha 2 B Praha 3 A Lochkov E Šeberov D Praha 17 B Březiněves E Praha 11 A Praha 10 A Praha 4 A Praha 20 B Praha 18 B Praha 21 C Praha 14 B Štěrboholy D Slivenec D Běchovice D Praha 15 B Praha 12 B Dolní Počernice D Praha 5 A Vinoř D Praha 9 B Ďáblice D Újezd D Nedvězí E Praha 7 B Benice E Libuš C Praha 13 B Praha 19 C Dolní Chabry D Satalice D Praha 16 C Kunratice C Zličín C Koloděje E Lysolaje E Suchdol C Klánovice D Dolní Měcholupy D Čakovice C Petrovice C Kolovraty D Řeporyje D Praha 22 C Nebušice D Dubeč D Praha 8 A Lipence D Zbraslav C Křeslice E Troja E Velká Chuchle D MČ celkem

34 V případě průměrných ročních běžných výdajů na obyvatele se ukazuje specifické postavení Prahy 1, která má nejen výrazně vyšší běžné výdaje na obyvatele než všechny ostatní MČ, ale také nárůst výdajů zde byl nejvyšší. Změny v běžných výdajích na jednoho obyvatele dosahují relativně menších absolutních hodnot než u ostatních typů příjmů a výdajů. Právě Praha 1 také vykázala nejvyšší nárůst průměrných ročních běžných výdajů na 1 obyvatele mezi obdobími a , a to Kč/obyv. Naopak největší pokles zjišťujeme u MČ Velká Chuchle, a to o Kč/obyv. V souboru všech městských částí došlo mezi obdobími k nárůstu o 784 Kč/obyv., z Kč/obyv. na Kč/obyv., tj. o 12,2 %. Z hlediska velikostních kategorií MČ lze konstatovat, že 16 z 18 MČ s více než obyvateli (A a B) vykázalo nárůst. Naopak v kategorii 4-15 tisíc obyvatel (C) vykázalo 10 z 11 MČ pokles. V kategoriích do 4 tisíc obyvatel (D a E) vykázalo 14 MČ pokles a 14 nárůst. Celkově tedy vykázalo nárůst ukazatele 31 MČ, v nichž žije 78,2 % obyvatel Prahy. V případě MČ, které vykázaly pokles (26 MČ), se polovina z 12 MČ, které v období vykázaly nadprůměrnou hodnotu, dostala v období pod hodnotu za všechny MČ. Bylo by jistě zajímavé dále analyzovat, zda je příčinou odlišného vývoje v jednotlivých kategoriích MČ správní agenda, nakládání s majetkem či jiný faktor. Jinak nelze zhodnotit, zda je pokles pozitivní či negativní, tj. zda je způsoben úsporami, nebo např. nutným omezením výdajů kvůli potřebě financovat přednostně kapitálové výdaje. 34

35 9. Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje rozpočtu vlastního hl. m. Prahy ve sledovaném období spíše kolísaly, zvýšily se z 13,9 mld. Kč v roce 2003 na 19 mld. v roce Kapitálové výdaje městských částí také kolísaly. V roce 2003 dosahovaly 3,0 mld. Kč a v roce 2009 pak 5,8 mld. Kč. Graf č. 8 Kapitálové výdaje vlastního hl. m. Prahy a městských částí (mld. Kč) ,9 15,6 14,2 14,1 17,0 14,9 19,0 3,0 3,6 3,2 3,9 3,7 4,6 5, vlastní hl. m. Praha městské části Kapitálové výdaje se podílejí na celkových výdajích menším dílem než výdaje běžné. Vysokých hodnot dosahují zejména malé MČ ve východní části Prahy. Úměra mezi počtem obyvatel a objemem kapitálových výdajů je celkově nižší než u běžných výdajů. Rozdíly a variabilita objemu výdajů jsou zde výrazně vyšší. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích se v roce 2009 pohyboval od 0 % (Královice) do 86 % (Petrovice), přičemž ve větších MČ se pohyboval v průměru okolo 30 %, u menších okolo 50 %. Průměrné roční kapitálové výdaje na 1 obyvatele jsou ukazatelem, u něhož má největší význam přepočet na průměr z několika let, protože se tím odstraní vliv extrémních hodnot. I přesto zůstávají zjištěné údaje velmi rozdílné, na jedné straně dosáhly MČ v období hodnoty okolo 1 tisíce korun (Suchdol, Libuš aj.), na druhé straně přesahují 15 tisíc Kč (Štěrboholy, Praha 22). 35

36 Obrázek č. 12 Průměrné roční kapitálové výdaje rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ ( ) Obrázek č. 13 Průměrné roční kapitálové výdaje rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ ( ) 36

37 Tabulka č. 15 Průměrné roční kapitálové výdaje rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (Kč/obyv.) MČ kategorie změna VO3 pořadí VO3 VO7 pořadí VO7 1. Nedvězí E Petrovice C Dubeč D Dolní Chabry D Lysolaje E Benice E Praha 1 B Praha 3 A Koloděje E Lipence D Praha 7 B Praha 11 A Praha 17 B Praha 16 C Praha 9 B Praha 14 B Praha 6 A Praha 8 A Praha 10 A Praha 13 B Praha 21 C Šeberov D Řeporyje D Praha 15 B Praha 4 A Běchovice D Praha 2 B Praha 20 B Praha 12 B Satalice D Zbraslav C Praha 18 B Kunratice C Březiněves E Zličín C Libuš C Suchdol C Čakovice C Vinoř D Přední Kopanina E Královice E Dolní Počernice D Újezd D Ďáblice D Praha 5 A Lochkov E Velká Chuchle D Slivenec D Křeslice E Kolovraty D Nebušice D Praha 19 C Troja E Klánovice D Praha 22 C Štěrboholy D Dolní Měcholupy D MČ celkem

38 Průměrné roční kapitálové výdaje na obyvatele se mezi sledovanými obdobími zvýšily ve 34 MČ, které zahrnovaly 87 % pražské populace. Nárůst se pohyboval od 16 do Kč/obyv. Pokles vykázalo 23 MČ představujících 13 % pražské populace. Pokles se pohyboval v rozmezí 195 až Kč/obyv. V souboru všech městských částí došlo mezi obdobími k nárůstu o 886 Kč/obyv., z Kč/obyv. na Kč/obyv., tj. o 30,4 %. Nárůst zaznamenalo 17 z 18 MČ s více než 15 tisíci obyvateli (kategorie A a B). V ostatních kategoriích vykazuje nárůst vždy necelá polovina MČ. V MČ s největším poklesem také platí, že se i ve druhém období nacházely nad hodnotou za všechny MČ dohromady. V MČ s největším nárůstem je situace podobná, většina z nich byla v obou obdobích nad průměrem za MČ. Lze tedy konstatovat pozitivní zjištění, že téměř 9 z 10 obyvatel města žije v městské části, kde došlo mezi sledovanými obdobími k nárůstu kapitálových výdajů na 1 obyvatele, přičemž 44 % obyvatel žije v MČ, kde se ukazatel zvýšil o více než 50 %. Toto zjištění je však doprovázeno obavou, že dopady hospodářské recese, které se očekávají v rozpočtových výsledcích za roky 2010 a 2011, budou z hlediska tohoto ukazatele negativní. Zkvalitňování vybavenosti některých městských částí se tak v následujících letech ve srovnání s uplynulým desetiletím patrně zpomalí. 38

39 10. Rozpočtové saldo Vývoj rozpočtového salda vlastního hl. m. Prahy naznačuje, že město přestalo počínaje rokem 2005 zvyšovat objem svých dluhů, dokud se v roce 2009 neprojevil výpadek daňových příjmů způsobený hospodářskou recesí. Rozpočtový schodek dosáhl maxima v roce 2004, kdy činil 5,2 mld. Kč. Naopak v roce 2008 byl vykázán mimořádný přebytek ve výši 6,9 mld. Kč určený k úhradě závazků. V případě městských částí je nutné uvést, že jde o souhrnný údaj za salda 57 rozpočtů MČ, které jsou spravovány nezávisle na sobě. Ty vcelku vykazují po celé sledované období přebytek pohybující se v rozmezí 70,6 mil. Kč v roce 2004 až 1,2 mld. Kč v roce Graf č. 9 Saldo rozpočtů vlastního hl. m. Prahy a městských částí (mld. Kč) 8 6, ,2 0,1 1,4 0,8 0,8 0,6 0,8 1,2 0,3 0, ,8-5,2 vlastní hl. m. Praha městské části -4,1 Při pohledu na jednotlivé MČ zjistíme, že v období pouze MČ Praha 7 ani jednou nevykázala deficit, dalších 22 MČ vykázalo deficit nejvýše dvakrát. Naopak pouze jediná MČ vykázala deficit šestkrát (Přední Kopanina) a 4 MČ pětkrát. Nejvíce MČ (35) vykázalo deficit v roce 2005, nejméně (16) pak v roce V roce 2009 byl deficit zjištěn u 26 MČ. Častěji vykazovaly deficit MČ s méně obyvateli, např. v kategorii do obyvatel (E) vykázalo 9 z 10 MČ tři a více ročních deficitů. V kategorii se 4 až 15 tisíci obyvateli (C) vykázalo 8 z 11 MČ deficit tři- a vícekrát. V případě rozpočtového salda dosáhly po přepočtu na 1 obyvatele v období vlastní hl. m. Praha i městské části jako celek kladné hodnoty v řádu stovek korun. Přesto za sledované období vykázalo zápornou hodnotu průměrného ročního rozpočtového salda na jednoho obyvatele celkem 22 MČ, zatímco 35 MČ vykázalo hodnotu kladnou. 39

40 Obrázek č. 14 Průměrné roční saldo rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ ( ) Obrázek č. 15 Průměrné roční saldo rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ ( ) 40

41 Tabulka č. 16 Průměrné roční saldo rozpočtů MČ na 1 obyvatele MČ (Kč/obyv.) MČ kategorie změna VO3 pořadí VO3 VO7 pořadí VO7 1. Praha 17 B Křeslice E Velká Chuchle D Štěrboholy D Benice E Nedvězí E Praha 16 C Satalice D Klánovice D Běchovice D Praha 19 C Přední Kopanina E Kunratice C Řeporyje D Nebušice D Praha 13 B Zbraslav C Dolní Počernice D Praha 22 C Praha 4 A Praha 3 A Vinoř D Praha 7 B Březiněves E Kolovraty D Praha 11 A Slivenec D Petrovice C Praha 14 B Praha 8 A Čakovice C Lysolaje E Suchdol C Praha 10 A Újezd D Praha 15 B Lipence D Praha 9 B Dolní Měcholupy D Dubeč D Praha 12 B Libuš C Praha 5 A Praha 21 C Praha 20 B Praha 2 B Troja E Praha 18 B Lochkov E Zličín C Ďáblice D Královice E Dolní Chabry D Koloděje E Praha 6 A Praha 1 B Šeberov D MČ celkem

42 Mezi sledovanými obdobími se ukazatel průměrného ročního salda na 1 obyvatele zvýšil ve 32 MČ představujících 52 % populace Prahy. Pro 18 MČ to zároveň znamenalo přechod z deficitní hodnoty na kladnou, 12 zůstalo v kladných číslech a dvě v záporných. Zbývajících 25 MČ vykázalo mezi sledovanými obdobími pokles ukazatele. Pro 16 MČ to znamenalo přechod od přebytku k deficitu, pro 8 MČ zachování kladné hodnoty a pro jednu MČ zachování deficitu. Soubor všech MČ vykázal rovněž pokles hodnoty ukazatele z 548 Kč/obyv. na 421 Kč/obyv. Přesto, jak bylo uvedeno výše, zůstalo saldo rozpočtů MČ kladné. Z hlediska velikostních kategorií nejsou v případě salda významné rozdíly. V kategorii s tisíci obyvateli (B) mírně převažuje počet MČ s poklesem hodnoty, ve všech ostatních převažuje počet MČ s nárůstem. Ukazatel tak patrně nebude vázaný tolik na velikost městské části, jako na postoj jejího vedení k deficitnímu financování. 42

43 11. Úhrn a struktura kapitálových výdajů Kapitálové výdaje městských částí dosáhly v období objemu 27,8 mld. Kč. Až na některé výjimky existuje relativně významná přímá úměra mezi počtem obyvatel a objemem kapitálových výdajů. Mezi případy, kdy kapitálové výdaje MČ dosahují výrazně vyššího objemu, než by odpovídalo počtu obyvatel 1, patří MČ Dolní Měcholupy, Štěrboholy, Kolovraty, Praha 22 a Satalice. Naopak výrazně nižší kapitálové výdaje, než by odpovídalo počtu obyvatel, vykazují MČ Libuš, Suchdol, Vinoř, Zbraslav a Kunratice. Tabulka č. 17 Celkové kapitálové výdaje MČ v období MČ tis. Kč MČ tis. Kč MČ tis. Kč A Praha C Praha D Ďáblice A Praha C Petrovice D Lipence B Praha C Praha C Kunratice A Praha D Kolovraty C Zličín A Praha C Praha D Šeberov A Praha D Štěrboholy C Libuš A Praha D Dolní Měcholupy E Březiněves B Praha D Satalice D Řeporyje B Praha D Běchovice E Lysolaje C Praha D Klánovice C Suchdol B Praha D Dolní Počernice E Koloděje A Praha C Čakovice D Vinoř B Praha D Nebušice E Lochkov B Praha D Velká Chuchle E Křeslice B Praha D Dubeč D Újezd B Praha D Slivenec E Nedvězí B Praha C Zbraslav E Královice B Praha E Troja E Benice B Praha D Dolní Chabry E Přední Kopanina Skladba kapitálových výdajů vlastního hl. m. Prahy a městských částí v souhrnu je zobrazena na následujících grafech za období Vlastní hlavní město směřovalo kapitálové výdaje především do oblasti dopravy (62,3 %). V městských částech to byly kapitoly školství, mládež a samospráva a hospodářství (dohromady 53,2 %). V případě MČ jsou výdaje mezi kapitoly rozděleny rovnoměrněji, vlastní hl. m. Praha se soustředilo především na kapitoly 1 až 3 (dohromady 84,8 %). Souhrn kapitálových výdajů za období činí v případě vlastního hl. m. Prahy 108,7 mld. Kč. Struktura kapitálových výdajů podle kapitol se v jednotlivých městských částech liší, zejména menší městské části vzhledem k omezenějším rozpočtovým možnostem často směřují své kapitálové výdaje jen do několika málo kapitol. 1 hodnoceno porovnáním pořadí podle celkových kapitálových výdajů s pořadím MČ podle průměrného počtu obyvatel ve sledovaném období 43

44 Graf č. 10 Kapitálové výdaje vlastního hl. m. Prahy podle rozpočtových kapitol ( ) 1,7% 3,2% 2,1% 0,0% 2,0% 2,1% 4,0% 9,0% 62,3% 13,5% 01 - rozvoj obce 02 - městská infrastruktura 03 - doprava 04 - školství, mládež a samospráva 05 - zdravotnictví a soc. oblast 06 - kultura, sport a cestovní ruch 07 - bezpečnost 08 - hospodářství 09 - vnitřní správa 10 - pokladní správa Graf č. 11 Kapitálové výdaje městských částí celkem podle rozpočtových kapitol ( ) 0,8% 11,3% 6,6% 11,3% 3,1% 01 - rozvoj obce 02 - městská infrastruktura 03 - doprava 04 - školství, mládež a samospráva 23,5% 05 - zdravotnictví a soc. oblast 06 - kultura, sport a cestovní ruch 29,7% 07 - bezpečnost 08 - hospodářství 1,0% 7,4% 5,2% 09 - vnitřní správa 10 - pokladní správa 44

45 12. Porovnání MČ podle vývoje rozpočtových položek Pro účely celkového porovnání městských částí jsme zvolili tři údaje, které jsou vzájemně relativně nejméně ovlivněné celkové příjmy, kapitálové výdaje a rozpočtové saldo, vše přepočteno na 1 obyvatele. U těchto veličin se také zpravidla růst (vyšší hodnota) považuje za pozitivní a pokles (nižší hodnota) za negativní (na rozdíl od některých dalších, kde takové hodnocení není jednoznačné, např. běžné výdaje). MČ jsme porovnali podle toho, které z těchto tří veličin vykázaly mezi volebními obdobími, resp. obdobími a , růst a které pokles. Na základě tohoto porovnání lze vyčlenit několik skupin MČ, jejichž přehled poskytuje následující tabulka. Tabulka č. 18 Městské části podle kategorií a změny sledovaných ukazatelů kategorie (obyv.) skupina 1 +PC/+VK/+S skupina 2 +PC/+VK/-S skupina 3 -PC/-VK/+S A nad Praha 3 Praha 4 Praha 11 Praha 6 Praha 10 B Praha 7 Praha 13 Praha 14 Praha 17 Praha 1 Praha 2 Praha 9 Praha 12 Praha 15 Praha 18 Praha C Praha 16 Kunratice Petrovice Praha 21 Praha 19 Praha 22 Čakovice D Běchovice Řeporyje Satalice Dolní Chabry Dubeč Lipence Klánovice Kolovraty Nebušice Slivenec Štěrboholy Velká Chuchle E do Benice Březiněves Lysolaje Nedvězí počet MČ 17 Koloděje 14 Křeslice 10 skupina 4 -PC/-VK/-S Praha Libuš Suchdol Zličín Ďáblice Dolní Měcholupy Újezd Královice Lochkov Troja 10 skupina 5 (ostatní) Praha Zbraslav Dolní Počernice Šeberov Vinoř Přední Kopanina 6 počet MČ Pozn.: PC celkové příjmy; VK kapitálové výdaje; S - saldo Skupina 1 (růst PC / růst VK / růst S) První skupinou jsou MČ, kde došlo u všech hodnot k nárůstu, tj. nárůst celkových příjmů se spojil s nárůstem kapitálových výdajů, aniž to zhoršilo stávající rozpočtové saldo (to přitom mohlo zůstat záporné, viz zvýrazněné MČ Breziněves a Lysolaje). Do této kategorie patří třetina všech městských částí, které zahrnují 39,2 % populace Prahy, všechny velikostní kategorie jsou zastoupeny třemi nebo čtyřmi MČ, tj. žádná není dominantní. Než získáme údaje za rok 2010, ponecháme stranou závěry o míře vlivu hospodářské recese za celé volební období

46 Skupina 2 (růst PC / růst VK / pokles S) Druhou skupinou jsou městské části, u nichž došlo k nárůstu celkových příjmů a kapitálových výdajů na obyvatele a rok, ovšem saldo se snížilo (mohlo však zůstat kladné, viz čtyři MČ označené zelenou barvou). Do skupiny náleží celkem 14 MČ, které představují 38,6 % obyvatel Prahy. Polovinu tvoří MČ kategorie B, celkem 9 MČ pak má více než 15 tisíc obyvatel. Skupina 3 (pokles PC / pokles VK / nárůst S) Třetí skupinou jsou MČ, u nichž došlo k poklesu celkových příjmů i kapitálových výdajů, přesto rozpočtové saldo vzrostlo. Do skupiny náleží 10 MČ představujících pouhá 3,2 % populace města. Sedm z nich má méně než 4 tisíce obyvatel (kategorie D a E), zbývající tři pak mezi 4 a 15 tisíci obyvateli (kategorie C). Pro šest MČ znamenal výsledný nárůst salda zároveň přechod ze záporné hodnoty průměrného ročního salda na 1 obyvatele do hodnoty kladné. Pro zbývající čtyři zachování kladné hodnoty. Skupina 4 (pokles PC / pokles VK / pokles S) Čtvrtou skupinu představují městské části, u nichž došlo k poklesu všech tří sledovaných ukazatelů. Tvoří ji 10 MČ zahrnujících 9,2 % obyvatel Prahy (z toho však téměř ¾ představuje Praha 5 z kategorie A). Ostatních 9 MČ náleží mezi kategorie C až E, po třech z každé kategorie. Pro šest MČ znamenal pokles salda zároveň přechod z kladné do záporné hodnoty ukazatele. Tři MČ si i přes pokles zachovaly kladnou a jedna zápornou hodnotu. Skupina 5 (ostatní kombinace změn ukazatelů) Zbývajících 6 MČ představujících 9,8 % populace Prahy (z toho 85 % tvoří Praha 8 z kategorie A) pak vykazuje některou ze zbývajících kombinací nárůstu a poklesu sledovaných veličin, nejčastěji (3 MČ) nárůst celkových příjmů, pokles kapitálových výdajů a nárůst salda. Do této kategorie patří zástupci čtyř z pěti velikostních kategorií MČ. Kurzívou jsou zvýrazněny tři MČ, u nichž došlo k nárůstu průměrných ročních kapitálových výdajů na obyvatele. Z tabulky je zřejmé, že mezi sledovanými obdobími a došlo k nárůstu sledovaných veličin častěji ve větších MČ s více než 15 tisíci obyvateli a naopak k poklesu ukazatelů došlo častěji v menších MČ s méně než 15 tisíci obyvateli. To odráží větší flexibilitu spojenou s větším objemem finančních zdrojů, které mají větší MČ k dispozici. Zároveň lze konstatovat, že dvě pětiny obyvatel Prahy žijí v MČ, které vykázaly nárůst všech tří ukazatelů, a pouze necelá desetina obyvatel žije v MČ, které vykázaly pokles všech tří ukazatelů. Grafické znázornění skupin je na následujícím obrázku. 46

47 Obrázek č. 16 Městské části podle skupin na základě vývoje vybraných položek rozpočtu mezi obdobími a Použité zkratky DPFO daň z příjmu fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob DPH daň z přidané hodnoty MČ městské části MHMP Magistrát hl. m. Prahy PC celkové příjmy PDAN daňové příjmy PDOT dotační příjmy POST ostatní příjmy S saldo rozpočtu VC celkové výdaje VB běžné výdaje VK kapitálové výdaje VO3 volební období VO7 volební období , resp. jeho část