Odborn Łasopis o biomase a informałn zpravodaj eskøho sdruen pro biomasu

Transkript

1 Odborn Łasopis o biomase a informałn zpravodaj eskøho sdruen pro biomasu slo 4 jen 1998 Slovo płedsedy V`EN LENOV A P ZNIVCI CZ BIOM. V ł m, e jste b hem løta zregenerovali svø s ly a schopnosti a møete se zam let nad situac na neziskovø a nevlædn organizace. Na ValnØ hromad budou funkcionæłi na organizace, vłetn mne, sklædat œłty ze sv ch aktivit ŁlenskØ zækladn, a płæl bych si, aby to nebyla formæln zæleitost. Moje snaha o zv en pravomoci ustanoven ch sekc se œsp n projevila u sekce mezinærodn ch vztahø, kde vedouc tøto sekce Dr. Petł kovæ mæ znałn pod l na aktivitæch naeho Svazu. ZejmØna j patł næ d k za z skanø granty, kterø umo uj rozv jet a finanłn zabezpełit nai Łinnost. PoŁtem uspołædan ch akc se møe pochlubit rovn i sekce v robcø kompostø. Sekce poradenstv, kteræ je na nejmlad sekc, b hem svø rołn Łinnosti podchytila ładu zæjemcø o fytoenergetiku a v soułasnø dob provæd konzultace se zæjemcem o velkou bioteplærnu. Bohuel, ostatn sekce zat m nezm nily svøj zpøsob præce a samostatn se pł li neprofiluj. Do konce roku je jet daleko a monæ næs sv mi aktivitami n kterø sekce płekvap. A nyn jet n kolik slov o tom, co d læ płedseda a jeho t m. Agenda a korespondence Svazu se rozrøstæ daleko rychleji ne ŁlenskÆ zækladna. SloitØ œłetnictv s analytick mi œłty pro jednotlivø sekce a pro jednotlivø grantovø œkoly næs zał næ zmæhat. Presentace CZ Biomu, kterø jsme organizovali a organizujeme i v posledn m Łtvrtlet jsou ŁasovØ velice nærołnø a je næs na tyto aktivity mælo. Płesto bych se cht l zm nit o presentaci, kteræ vyvolævæ nejvy odezvu a to je nae webovæ strænka na Internetu. Je to ve zæsluha naeho spolupracovn ka Ing. Anton na Slejky, kter dokæzal tuto presentaci vtipn sestavit a bezplatn ji dokæzal um stit na americkøm Internetu. Kad uivatel Internetu si nyn møe płeł st næ Łasopis a nae sborn ky. Zam l m se nad dal m rozvojem tøto aktivity, e by CZ Biom mohl tuto slubu zajiovat pro nai Łlenskou zækladnu, pro ty Łleny, kteł pro svø aktivity potłebuj reklamu a stævaj c monosti, kterø nab zej internetovskø firmy, jsou pro n neœm r- n drahø. PłÆl bych si, aby næ CZ Biom slouil ze vech sil nejen spolełnosti, ale tø sv m Łlenøm, a aby mezi managementem Svazu a Łlenskou zækladnou byla zp tnæ vazba. Zam l m se Łasto nad nastævaj c Valnou hromadou. Podle naich stanov na tøto ValnØ hromad neprob hnou volby funkcionæłø, nebo jejich funkłn obdob je dvouletø. M la by vak b t navozena diskuse, kteræ by formovala nai strategii a aktivitu v dal m roce. Mysl m, e by se s touto diskus m lo zał t ihned a ne a na Łasov omezenøm jednæn valnø hromady, kterø se pravd podobn zœłastn jen zlomek połtu Łlenø. N kterø næm ty a v tky na Łinnost Svazu jsem z skal osobn mi rozhovory s naimi Łleny. Tłeba to, e nae tradiłn seminæłe maj rok od roku velmi podobn program a nemæ cenu se jich zœłast ovat kadorołn. To je oprævn næ v tka, z kterø bychom se m li poułit. Daleko løpe by se næm formuloval plæn aktivit na pł t rok, kdybychom m li płed term - nem ValnØ hromady shromæd ny Vae næm ty a st nosti. Na pł klad VÆ næzor na Łasopis Biom, co by tam b t nem lo a naopak co tam postrædæte, nebo Vae næzory jak prosazovat nae c le a zæm ry v dnen politicko - ekonomickø situaci. DÆle VÆs pros m o iniciativu, pozv te do Svazu dal vhodnø osoby a podniky, Ł m næs bude v ce, t m v t petiłn væhu budeme m t a næ vliv na formovæn ekologickø, energetickø a zem d lskø politiky bude vy. S ładou naich Łlenø jsme bohuel ztratili kontakt, dolo ke zm n adres, rozes lanø tiskoviny se næm vrac nazpætek, nebo nai ŁlenovØ opakovan neplat ŁlenskØ pł sp vky. V t chto pł padech næm pros m dejte zprævu, zda mæte o nae tiskoviny a akce jet zæjem, abychom nezvyovali zbytełn nae næklady. A pokud møete, zaplate næm dlunø ŁlenskØ pł sp vky. A jestlie nepłijedete na Valnou hromadu, kteræ bude tentokræt mimo Prahu, abychom zv hodnili zase jinou ŁÆst ŁlenskØ zækladny, napite næm svø stanovisko k præci CZ Biom, pł - padn næzory na zlepen na præce. DÆle bych cht l s VÆmi rozdiskutovat jet jeden probløm t kaj c se aktivity ekologick ch organizac. Posledn dobou se łada t chto organizac zviditel uje na vełejnosti organizac røzn ch pouliłn ch akc a m tinkø. Tuto taktiku vyu vaj i znałn ekologicky prosp nø organizace jako je na pł klad Hnut Duha (m tinky u Temel na). JÆ se osobn domn væm, e jde o døsledek nedostatku vzæjemnø diskuse, kter zapł - Łinila arogance subaltern ch nebo regionæln ch œłedn kø, kteł vyu vaj, pł padn zneu vaj prævn ræmec k tomu, aby zabrænili aby jim do toho n kdo kecal svø rozumy. V posledn dob jsem shromædil ładu pł padø, kdy byla odm tnuta ekologickæ stanoviska na n kterø problømy nejen nevlædn ch ekologø, ale dokonce i starostø obc a jæ osobn jsem byl na vełejnøm jednæn oznałen ministersk m œłedn kem jako ekologick extremista a to jen kvøli nesouhlasu s næzorem tohoto œłedn ka. Płesto se domn væm, e bychom se m li jako doposud dret metody inteligentn diskuse s vlivn mi osobami a orgæny tohoto stætu, vtahovat je do spolupræce a na vełejnosti se zviditel ovat informałn kampan, odborn mi akcemi a œsp n m navazovæn m realizace naich zæm rø. V tomto sm ru stoj płed næmi novæ pł leitost. Podle legislativy ovzdu by m ly b t do konce tohoto roku odstaveny uhelnø kotelny, kterø nespl uj emisn limity. Nab dka røzn ch płedtopeni na biomasu pł padn briket s pod lem biomasy by v tomto obdob m la b t intenzivn. NedÆvno jsme strævil t den na v stav Zem ivitelka Łinnost v poradenskøm stłedisku v zkumn ch œstavø, kde jsem rovn presentoval Łinnost CZ Biom panelem, v stavkou paliv z biomasy a kolekc energetick ch rostlin. Podałilo se mi z skat n kolik dal ch Łlenø do naeho Svazu. ZÆrove jsem se seznæmil s firmami, kterø vyræb j nebo dovæej stavebn materiæly s pod lem biomasy. e je monø ze slæmy vyræb t næbytek je obecn znæmø, ale obytn døm ze slæmy jsem vid l poprvø v ivot. Tito v robci a dovozci do naeho Svazu patł, jejich Łinnost je tłeba propagovat ze stejn ch døvodø

2 jako energii z biomasy. Jsem toho næzoru, e sekci prømyslovøho vyuit biomasy v naem Svazu je tłeba realizovat a usilovat, aby v robky z biomasy m ly sn enou da z płidanø hodnoty. A na œpln zæv r VÆs pros m, bu te trp liv płi uplat ovæn naich ekologick ch zæm rø. PłekotnÆ liberalizace bez funguj c ho prævn ho ræmce zpøsobila vytunelovæn nærodn ho bohatstv, løty devastace ji znałn omezenøho. StÆt dnes nen schopen zabezpełit zdravotn pøłi, na kterou jsme byli zvykl, nemæ prostłedky na zabezpełen døstojnøho ivota płestærl ch osob a rodiny dlouhodob nezam stnan ch strædaj. Nae poadavky na ekologickæ opatłen z celospolełensk ch prostłedkø by m ly b t œm rnø tøto nærodohospodæłskø situaci. Ing. Jaroslav VÆ a, CSc. płedseda CZ Biom ZÆpis z 3. schøze płedsednictva a revizn komise konanø dne v Chomutov Pł tomni: KÆra, Sladk, Honz k, Novotn, Petł kovæ, ValeŁko, SouŁkovÆ, VÆ a 1. Kontrola zæpisu - bez płipom nek. 2. Pln n plænu Łinnosti CZ Biom, vekerø plænovanø akce spln ny. 3. Prezentace CZ Biom na Zemi ivitelce, zajist Ing. VÆ a, Ing. Honz k. Prezentace CZ Biom na mezinærodn m veletrhu inovałn ch procesø v Lipsku zajist ŁlenovØ z V ZT. Prezentaci Biomu na Envi-Brno mimo plæn zajist Dr. Petł kovæ. 4. innost sekc : Poaduje se, aby sekce PoradenskØ stłedisko płedala plæn a v kaz Łinnosti. 5. SeminÆł Teplo z fytomasy (spojenø s exkurs NSR) - odklædæ se na pł t schøzi płedsednictva. Souhlas se s dotac 500 KŁ na jednoho œłastn ka. 6. PlÆn: Valnou hromadu v DetnØ płipravila i s dal m programem Dr. Petł kovæ. Rozhodnuto bude na pł t schøzi płedsednictva. Zapsal: Ing. VÆ a eskø sdruen pro biomasu CZ-Biom VÆs zve na odborn seminæł spojen s exkurs a valnou hromadu CZ-Biom kter se bude konat ve dnech 17. a v obci DenÆ u DaŁic Akce je sponzorovæna eskou energetickou agenturou. C lem 2 denn spolełnø akce je exkurse do bioteplæren s monost porovnat situaci v R (DenÆ) s domæc m technick m vybaven m a v Rakousku. Na odbornøm seminæłi budou uvedeny a prodiskutovæny monosti a perspektivy rozvoje fytoenergetiky u næs. ValnÆ hromada CZ-Biom bude poprvø uskutełn na na v jezdovøm zasedæn v zæjmu zefektivn n jednæn a zpestłen odborn m programem. OrganizaŁn pokyny: Doprava: Obec DenÆ nen snadno dostupnæ vełejnø doprav. Proto bude pro œłastn ky zajit n spolełn autobus na płepravu z DaŁic do DenØ na m sto jednæn, zp t na ubytovæn do DaŁic a na exkursi do Rakouska. Autobus bude płistaven v 10,00 hodin na autobusovøm nædra v DaŁic ch od firmy tefl Tour s oznałen m CZ-Biom. AutobusovØ spojen do DaŁic: Z Prahy autobusovø nædra Rozptyly: 6,20 hod. pł jezd do DaŁic: 9,50 hod. Z Brna: 1. monost: 5,30 hod. 2. monost: 6,00 hod. pł jezd do TelŁe 7,23 hod. pł jezd do Pelhłimova 8,11 hod. odjezd z TelŁe 8,03 hod. odjezd z Pelhłimova 8,30 hod. pł jezd do DaŁic 8,25 hod. pł jezd do DaŁic 9,50 hod. Odjezd z DaŁic do Prahy ve 14,15 hod., do Brna ve 14,30 hod. Sborn k: ReferÆty v programu seminæłe budou vydæny ve sborn ku, s pł p. dopln n m nejzævan j ch diskusn ch pł sp vkø. VlonØ: pro Łleny CZ Biom: pro nełleny CZ Biom: Ve vlonøm je zahrnuto: ubytovæn sborn k 350,KŁ 650, KŁ doprava spolełn m autobusem spolełnæ vełełe a sn dan v hotelu N zkø vlonø je umon no d ky finanłn mu pł sp vku z EA, z skanømu na tuto akci. Łastnick poplatek zalete na œłet CZ-Biom /0800 nebo sloenkou na adresu: CZ-Biom (V RV), DrnovskÆ 507, Praha 6, pł padn lze poplatek uhradit osobn płi presentaci. Vypln nou płihlæku zalete do na adresu: eskø sdruen pro biomasu CZ-Biom (V RV) DrnovskÆ Praha 6

3 Tel.: 02 / vana@hb.vurv.cz Garanti seminæłe a exkurse: MezinÆrodn sekce CZ-Biom Ing. Vlasta Petł kovæ, DrSc., tel./fax: (02) Ing. Anton n Kutil, tel.: (02) , (0603) ekokutil@mbox.vol.cz asov program: 10,00 Odjezd spolełn m autobusem z autobusovøho nædra v DaŁic ch do DenØ 10,30 12,00 Prohl dka bioteplærny v DenØ 12,00 13,00 Ob d 3,00 15,00 ValnÆ hromada CZ-Biom 15,00 15,30 PłestÆvka 15,30 18,00 Odborn seminæł: V znam biomasy pro energii a soułasn stav v R Ing. Jaroslav VÆ a, CSc. SouŁasn stav rozvoje fytoenergetiky v Evrop Ing. Vlasta Petł kovæ, DrSc. TechnickØ aspekty vyu væn biomasy pro energii Ing. VÆclav Sladk, CSc. a Ing. Jaroslav KÆra, CSc. Perspektivy a monosti rozvoje energetickø biomasy v R Ing. Anton n Kutil Diskusn pł sp vky a obecnæ diskuse 18,00 19,00 SpoleŁnÆ vełełe v DenØ 19,30 Odjezd na ubytovæn v DaŁic ch ,15 7,00 Sn dan 7,00 Odjezd do Rakouska 9,00 Dobendorf bioteplærna spaluj c slæmu (v kon cca 2,5 MW) 11,00 Stettendorf bioteplærna na spalovæn dłevn t pky (v kon cca 3,5 MW) 14,00 NÆvrat do DaŁic na autobusovø nædra V zva AE k rozvoji alternativn energie Ing.Vlasta Petł kovæ, DrSc., płedsedkyn mezinærodn sekce CZ Biom Pokozen ivotn ho prostłed v døsledku vyu væn fosiln ch energi dosahuje ji nebezpełn ch rozm rø. To si pln uv - domuj płedstavitelø evropskø asociace AE Biom a proto hledaj vechny cesty k vyburcovæn zodpov dnosti jednotliv ch vlæd a płedev m EvropskØ Unie ke konkrøtn m zæsahøm. Jedn m z posledn ch materiælø, kterø AE Biom vypracoval, je reakce na zæsady płijatø v t.zv. B lø knize. Jde płedev m o zajit n redukce sklen kov ch plynø, tak jak bylo rozhodnuto v Kyotu v prosinci Ze soułasnø situace bohuel nevypl vaj jednoznałnæ zæsadn opatłen, kteræ by m la b t ji postupn realizovæna. Proto AE Biom zformuloval ProvolÆn, v n m jsou zdørazn na nezbytnæ opatłen, kteræ budou muset b t realizovæna do r. 2000, pokud se lidstvo nechce vystavit reælnø ekologickø katastrof, v døsledku nerespektovæn redukce sklen kov ch plynø. Protoe tato hrozba se næs rovn bezprostłedn dot kæ povauji za døleitø informovat Łleny CZ Biom i ir vełejnost o navrhovan ch opatłen ch.tato situace souvis tø s płibliovæn m na republiky do EU. Z ProvolÆn AE Biom zde uvæd m næsleduj c strułn v Łet nejdøleit j ch bodø. vod D ky vedouc œloze EvropskØ komise v posledn ch m s c ch se do centra pozornosti dostaly otæzky ochrany klimatu (dohody v Kyotu), rozvoj zdrojø obnovitelnø energie a restrukturalizace budouc zem d lskø politiky (Agenda 2000). Vzhledem k døleitosti t chto otæzek, kterø by mohly ovlivnit nai spolełnou budoucnost, AEBIOM informuje evropskø instituce o soułasnøm v voji, kter je v kontrastu s vyhlæen mi c li energetickø politiky a politiky ivotn ho prostłed. ZtrojnÆsoben vyu væn biomasy, tak jak je plænovæno podle B lø knihy, møe m t œsp ch jenom tehdy, pokud tyto novø formy biomasy a jej irokø vyu væn budou v pł t ch letech rychle roz łeny. SouŁasnÆ situace Prøzkumy, provæd nø v souladu s Evropskou komis (napł. studie TERES), ukazuj, e by nærøst biomasy byl pouze o 1 a 2% do roku AEBIOM proto informuje odpov dnø evropskø zæstupce, e pokud nebude monø dosæhnout c lø B lø knihy ve zdvojnæsoben produkce obnoviteln ch zdrojø energie a ztrojnæsoben produkce biomasy, nebude ance pro 8% sn en emis CO 2 do roku 2008, a v EvropskØ Unii vzroste zævislost Evropy na dodævkæch energie z ostatn ch kontinentø. Co je tłeba zajistit AEBIOM dle zkuenost z nærodn ch asociac pro biomasu uvæd 7 bodø, kterø by m ly b t nejpozd ji do roku 2000 uskutełn ny v zæjmu vytvołen ance dosæhnout c lø uveden ch v B lø knize: 1. NÆrodn zævazky C le uvedenø v B lø knize mohou b t dosaeny pouze tehdy, pokud vechny ŁlenskØ stæty budou spolupracovat na jejich realizaci a dodr zævazky k jejich uskutełn n. Proto se navrhuje, aby EvropskÆ komise pozvala vechny ŁlenskØ stæty k presentaci nærodn ch plænø na nejbli m s ce. Tyto plæny by m ly definovat strategie pro røznø zdroje obnoviteln ch surovin a jejich vyuit (jednotlivø topnø systømy v domæcnostech a v prømyslu, systømy dælkovøho vytæp n obc, elektrærny, kapalnæ biopaliva), spolu s opatłen mi, kteræ by se m la provøst, aby se dosæhlo vytłen ch c lø a investiłn ch programø. 2. Vstupn ceny elektłiny z biomasy Vzhledem k tlaku na ceny vlivem liberalizace existuje nebezpeł, e produkce obnoviteln ch zdrojø poroste pomalu a tak se emise CO 2 budou dæle zvyovat. Aby se tomu zamezilo, je tłeba sestavit sm rnice na evropskø œrovni, kterø by vytvołily prostor pro obnovitelnø zdroje. Sm rnice mus poł tat s rozd lnou situac v jednotliv ch podnic ch. Firmy, vyræb j c elektłinu v maløm m ł tku, by vak opravdu nem ly b t podhodnoceny, jeliko vyhovuj decentralizovanømu systømu dostupnosti biomasy. 3. Zem d lskæ politika/agenda 2000

4 A do soułasnø doby Agenda 2000 neobsahovala uspokojivou koncepci c lenøho p stovæn rostlin pro v robu surovin pro energii a prømysl. VelkÆ ŁÆst energetick ch plantæ se nachæz na pøvodn ladem le c pød, kteræ se vak kad m rokem m n. To vede ke kol saj c m dodævkæm surovin pro prømysl, co je nevhodnø k dosaen c lø B lø knihy. Proto mus b t do dokumentu Agenda 2000 integrovæn specifick program pro suroviny a to z 10 a 14 milionø hektarø. OrnÆ pøda: V ræmci spolełnø zem d lskø politiky v novanø energetick m plantæ m, jako jsou rychle rostouc dłeviny, energetickø seno, miscanthus a dal plantæe vłetn łepky nebo slunełnice pro v robu bionafty a obil pro v robu ethanolu, je tłeba naklædat s t mito komoditami stejn, jako s obil m, olejnat mi a proteinov mi rostlinami a dævat jim stejnø v hody, nezævisle na tom, zda jsou p stovæny na ladem le c pød. PlantÆe vyu vanø pouze k energetick m œłeløm (rychle rostouc dłeviny, energetickø seno) by m ly obdret podporu ve v i 70 ECU na hektar nebo jednoræzovou prømii 1000 ECU na zaloen plantæe. Ladem le c pøda: EnergetickØ rostliny p stovanø v marginæln ch oblastech (pastviny), by m ly z skat v prvn m roce vy finanłn pod l na zaloen porostu a v næsleduj c ch letech men pod l na kompenzaci ztræt ve v nosech. Podpora na ladem le c pød møe b t celkov ni ne na ornø pød. 4. Vytvołen novøho fondu ObnovitelnØ zdroje energie Podle EvropskØ Unie mus b t do roku 2010 investovæno do obnoviteln ch zdrojø energie 165 bilionø ECU, z toho nejmøn 84 bilionø ECU do podnikø produkuj c ch nebo zpracovævaj c ch biomasu. Proto by m l b t poł naje rokem 2001 vytvołen na evropskø œrovni fond s næzvem ObnovitelnØ zdroje energie s kadorołn m celkov m objemem 3 bilionø ECU. Fondu by se m lo vyu vat ke spolełnømu profinancovæn investic plænovan ch v ræmci nærodn ch nebo regionæln ch projektø (viz. bod 1.). 5. EnergetickØ dan RychlØ uveden biomasy na trh s energi møe b t œsp nø jedin tehdy, pokud tento v voj bude podpołen odpov daj c m da ov m systømem. Zdan n fosiln ch paliv (uhl, ropa, zemn plyn) by m lo płedstavovat nejmøn 260 ECU na 1 toe (tuna ropnøho ekvivalentu). TØto da ovø œrovn by se m lo dosæhnout b hem n kolika let a m la by b t dodrovæna domæcnostmi i podniky. Pro velkø prømyslovø a zem d lskø spolełnosti, kter ch se v ce dot kæ konkurenceschopnost na sv tov ch trz ch, by m l b t zaveden limit da ovøho zat en a to ve v i kolem 0,35% ceny ŁistØho produktu. SpoleŁnosti, kterø by byly v ce zat eny touto dan, by mohly poædat o navræcen dan pøvodn. EvropskÆ komise by doporułila toto minimæln zdan n jednotliv m Łlensk m stætøm, i kdy jednomyslnø rozhodnut nen pro nikoho zævaznø. Vechny obnovitelnø suroviny by m ly b t od tøto dan osvobozeny. AEBIOM uvæd, e pouze v t ch zem ch, ve kter ch jsou zavedeny energetickø dan, møe b t dynamick rozvoj bioenergi œsp n. EnergetickØ dan, navrenø nedævno Evropskou komis pro fosiln paliva pou vanæ k v rob tepla, poł taj s tak n zk mi poplatky, e nen mono ołekævat Ædn vliv na zavedenø zvyklosti ve vytæp n t mito palivy. 6. V zkum, v voj, demonstrałn projekty V oblasti v zkumu, v voje a demonstrałn ch projektø byla vykonæna velmi cennæ præce pro technologick rozvoj bioenergie. Ale v oblasti realizac pokrokov ch technologi płi zpracovæn biomasy existuj stæle velkø poadavky na v zkum a v voj. Proto je tłeba, aby se v ræmcovøm programu prostłedky jet zv ily. 7. Informace Je naløhav potłebnø podpołit kampa k prosazen mylenek pro zaveden biomasy pro energii. To by poskytlo impuls k rozvoji obnoviteln ch zdrojø surovin a vytvołilo by potłebnø podm nky pro investice. TakovÆ kampa by poskytla informace ł d c m pracovn køm na vech œrovn ch, v soukrom ch firmæch, v mal ch i v t ch spolełnostech, obecn ch œładech, o technick ch a ekonomick ch monostech, kterø by pomohly zavøst biomasu na pł slunø œrovni. ZÆv r C lø v B lø knize a dohod z Kyoto je monø dosæhnout pouze tehdy, pokud budou zapojeny vechny subjekty: obce, regiony, ŁlenskØ stæty a evropskø orgæny. AEBIOM konstatuje, e 7 uveden ch bodø je minimæln podm nkou k dosaen politick ch c lø vedouc ch ke sn en emis sklen kov ch plynø a k prosazen obnoviteln ch zdrojø energie. Bez zækladn ch zm n v ræmci ekonomick ch podm - nek bude evropskæ politika v tøto oblasti odsouzena k zæniku. To by znamenalo bez nadsæzky nebezpeł nejen pro Evropu, ale m lo by rovn celosv tovø næsledky. Byl by to signæl k pokrałovæn neblahø globæln politiky rabovæn fosiln ch zdrojø energie, co by mohlo vøst a k zastaven ekonomickøho røstu a celkovø prosperity, vyvolanø celosv tovou ropnou kriz, nebo k vænømu pokozen ivotn ho prostłed. AEBIOM apeluje na odpov dnø pracovn ky na evropskø œrovni, aby załali bræt væn varovæn vyjædłenæ v tomto stanovisku a vytvołili pł znivø podm nky pro rozvoj zdrojø obnovitelnø energie. Modern technologie zpracovæn biomasy jsou na połætku svøho rozvoje. Potłebuj odpov daj c podm nky a finanłn podporu, aby mohly vyvæit svø extern v hody a staly se do roku 2010 konkurenceschopnø. Tolik strułn v tah z V zvy AE Biom V Łet uveden ch opatłen płedstavuje obrovsk kus præce i velikø finanłn zdroje. Je złejmø, e ani stæty EU nebudou snadno napl ovat uvedenø zæsady a o to høłe jsme schopni jejich zajit n u næs. Situace je vak skutełn velmi vænæ a proto bychom m li hledat zpøsob, jak o tomto programu alternativn ch energi alespo zał t væn uvaovat. ZÆsadn je pochopen zodpov dn ch autorit na vlædn œrovni, t.j. jakø podm nky pro rozvoj obnovitelnø energie budou u næs vytvæłet. Dosavadn situace je v tomto sm ru u næs zat m znałn neut enæ. Neexistuje zv hodn n energetick ch zdrojø płed fosiln mi zdroji, jak tomu je v ład pokrokov ch evropsk ch stætø, jako napł. ekologickø a energetickø dan, ale tø zv - hodn n v kupu elektłiny vyrobenø z obnoviteln ch zdrojø, co je pro rozvoj fytoenergetiky opatłen zcela zæsadn. PłekÆkou pro rozvoj alternativn energie v R je i chyb j c koncepce. Informace o perspektiv tohoto oboru ji zał næ sporadicky pronikat do irokø vełejnosti, ale nekoordinovan pł stup jednotliv ch navazuj c ch profes je zæsadn brzdou v t ho rozvoje. Producenti biomasy, t.j. zejmøna zem d lci nebo lesn ci mus płedem naløzt odbyt pro biomasu. Zde Łasto chyb nævaznost na odpov daj c spalovac zał zen, Łi jinou vhodnou techniku. Tato situace je do znałnø m ry i odrazem nekoordinovanø spolupræce mezi pł slun mi resorty, jako napł. zem d lstv, ivotn prostłed, prømyslu a obchodu a regionæln ho rozvoje. Ve snaze zlepit tuto situaci jsme jako zæstupci CZ Biom (mezinærodn sekce) iniciovali letos na jałe vytvołen mezirezortn pracovn skupiny pod

5 zætitou ministerstva prømyslu a obchodu. PrÆce se załala postupn rozv jet, avak s ohledem na zm nu vlædy byla płeruena. Nyn, a to zejmøna na zæklad ProvolÆn AE Biom chceme na płedchoz jednæn navæzat a hledat tak co nejœ- Łinn j zpøsoby, jak i u næs rozvoj alternativn energie postupn zajiovat. Jak (ne)funguje ekonomika (1) Miroslav afał k Pod t mto næzvem bychom se m li od tohoto vydæn v Biomu setkævat pravideln nad ekonomick mi souvislostmi vyu væn pł rodn ch zdrojø s ohledem na skutełnost, kteræ by næm m la b t vem nejbli, na udritelnost naeho byt. vodem bude vdy osv tleno n kolik ekonomick ch pojmø volnou formou v kladovøho slovn ku, potø bude næsledovat odborn j ŁÆst - zaj mavæ zahraniłn zkuenost, d lł v sledek n jakøho v zkumu a podobn. Jak vlastn soułasnæ ekonomika ovliv uje nae ivoty? Mono ł ci, e absolutn, jeliko mæme tu Łest t v onø polovin sv ta, kteræ ł takzvanou civilizaci na bæzi blahobytu. Ve vech pædech sklo ovan ekonomick pojem, na jeho definici se vak ekonomovø zcela neshodli (stejn jako na mnoha jin ch, jak si ukæeme v dal ch d lech). NejŁast ji je spojovæn se spotłebou statkø a slueb, kteræ vede k uspokojen jednotlivce Łi skupiny. ZnaŁnØ problømy a mnohæ omezen vznikaj v okamiku, kdy se rozhodneme blahobyt m łit pro posouzen jeho zm n nebo vyhodnocen blahobytu danø skupiny Łi jednotlivce. V takovøm pł pad se blahobyt stævæ mnohem v ce pojmem etick m, sociæln m, psychologick m i filozofick m s vazbami na tradice, ne pouh m ekonomick m indexem. Podle jednø skupiny ekonomø mæ vak pojem ekonomick blahobyt m t płesn obsah bez etickøho zabarven. Døsledky tohoto pojet blahobytu vid me kolem sebe Ł m dæl Łast ji v podob zjevn ch i skryt ch externalit, płevæn negativn ch. Externality jsou n kdy tø naz væny vn j mi kladn mi nebo zæporn mi œsporami, pł - padn efekty płeløvæn. Ve skutełnosti jde o situaci, kdy n - kdo svou Łinnost zpøsobuje druhømu zisk nebo ztrætu, ani by tento efekt byl płedm tem vzæjemnøho obchodu. V mnoh ch pł padech pøsob stæt v roli prostłedn ka płi vyrovnævæn t chto ztræt (napł klad næhrada ztræt na zem d l- skø produkci vlivem imis ). Takov to pł stup je vak z mnoha døvodø, a to nejen environmentæln ch, neudriteln. V dob, kdy se u næs pon kud ost chav załalo hovołit o monosti kosmetick ch œprav velmi zkostnat lø energetickø politiky, zał nala se v zahranił prosazovat politika pon kud odlinæ. V røzn ch zem ch takø røzn pomalu vzhledem k pom ru sil pł slun ch vlæd a energetick ch lobby. NicmØn prvn næm ty tu ji jsou. HolandskØ zkuenosti V lednu 1996 nabyla v Holandsku œłinnost energetickæ da a v razn tak zm nila ekonomickou perspektivu biomasy. Krom toho płisp vaj k finanłn podpołe energie z biomasy dal fiskæln opatłen : 1. ZelenØ fondy FinanŁn prostłedky na takzvanø zelenø projekty je monø z skat œv rem se zv hodn nou œrokovou sazbou, kteræ je oproti standardn m sazbæm ni o zhruba 1 procentn bod. Za zelenø projekty je povaovæna v tina projektø na z skæn energie z biomasy. Mylenka fondø społ væ v soukrom ch pł jmech ze zelen ch investic; dividendy Łi œroky z t chto zelen ch fondø by nem ly b t płedm tem dan z pł jmø. To dovoluje zelen m fondøm nab dnout vełejnosti ni œrokovou m ru a t m ułinit pen ze pro zelenø projekty løpe dostupn mi. Do poloviny roku 1997 byly fondy dotovæny 900 miliony guldenø. 2. ZrychlenØ odepisovæn zelen ch investic Existuje zde program umo uj c podnikateløm zrychlenø odepisovæn zał zen, kterø bylo pro tyto œłely um st no na zvlætn seznam. Podnikatel si møe investici odepsat dł ve ne je obvyklø; redukuje si t m zisk a t m platbu dan. Stroje a zał zen a v tina obnoviteln ch energi jsou na tomto seznamu, kter je obnovovæn kad rok. 3. EnergetickÆ da pro domæcnosti a malø a stłedn podniky DomÆcnosti, malø a stłedn podniky plat energetickou da z elektrickø energie (3 centy /kwh) a zemn plyn płekroł -li spotłeba minimæln potłebu. Tato da se plat distribułn m spolełnostem, kterø ji vracej ministerstvu financ. DistribuŁn spolełnosti jsou vak zærove zprot ny plateb dan z elektrickø energie vyrobenø z obnoviteln ch zdrojø. Nam sto toho jsou povinni tuto ŁÆstku platit v robci tøto obnovitelnø energie. 4. ZelenÆ elektrickæ energie ZelenÆ elektłina nen fiskæln m næstrojem, ale sp e komerłn cestou k prodeji energie z obnoviteln ch zdrojø za zvlætn cenu (28,5 centu/kwh - o 4 centy v ce ne je cena obvyklæ). Tato nav enæ ŁÆstka je vyplæcena producentøm energie z biomasy. DistribuŁn spolełnosti płił taj tuto platbu za zelenou energii (4 centy) a platbu energetickø dan (3 centy) ke svømu obvyklømu nezævislømu tarifu ve v i 8 centø. Z toho vypl væ tøm ł 100% nav en oproti prodejn cen nezævisl ch producentø do stætn s t. PoŁÆtkem roku prodævaly tyto spolełnosti zelenou energii pro v ce ne zækazn kø a do roku 2000 hodlaj roz łit połet zækazn kø na NovÆ fiskæln opatłen NovÆ fiskæln opatłen jsou v nævrhu. JednÆ se napł klad o oddan n plateb z investic do obnoviteln ch zdrojø energie a stanoven ni ch sazeb DPH z t chto investic a ze zelenø energie. PłedpoklÆdÆ se vak, e tato opatłen mohou sn it pł jmy stætn ho rozpołtu o zhruba 175 milionø guldenø rołn. Jak dæl s tł d n m odpadem? RNDr. Milan HoleŁek, CSc. Je znæmo, e novø kapacity sklædek odpadø se hledaj se stæle v t mi pot emi. Nadto sklædky zat uj svø okol exhalacemi zæpachø a prøsaky. Nev hodou spaloven je velkæ energetickæ nærołnost, exhalace a płem na materiælø, kterø by mohly jet slouit, na toxick popel, kter je nutno uklædat na sklædky nebezpełn ch odpadø. Existuj technologickø monosti, jak vyłeit vechny tłi uvedenø problømy najednou. Pł mo u zdrojø biologick ch odpadø, t.j. płedev m v domæcnostech a zał zen ch spolełnøho stravovæn provøst rychlø płedkompostovæn, kterø zajist tyto c le: znił humænn patogeny, znehodnot bioodpad jako potravu pro røznø ivołichy, urychl Łi zcela nahrad (podle doby aplikace) zæv rełn kompostuj c proces na poln ch sklæd-

6 kæch, kde po 1 2 nakypłen ch existuj c mechanizac bude kompost vyuit k płihnojovæn. Tato technologie vyaduje uplatn n t chto technick ch prostłedkø: A: Rychl adiabatick bioreaktor, velikosti litrø, schopn b hem 2 3 t dnø zajistit płedkompostovæn s næsledn m płem st n m vznikløho substrætu na vlastn zahrædku Łi poln kompost sb rovou slubou. Funkci rychløho bioreaktoru nemohou zajistit v soułasnø dob prodævanø domovn a zahradn kompostøry, jeliko nezarułuj dosæhnut dostatełn ch teplot pro hygienizaci materiælu. B: Kompostovac startøry, jen urychluj kompostovæn a sniuj tvorbu zæpachu. C: ManipulaŁn biodegradabiln sæłky pro sb r bioodpadu v domæcnostech (napł. polyethylenovø sæłky s pł davkem krobu Łi celul zy). V b nø domæcnosti bude tł d n sb r prob hat tak, e se bioodpad odlo do odpadkovøho koe vystlanøho biodegradabiln m sæłkem sæłkem,kter se po napln n płesune do bioreaktoru. KompostovÆn bude optimalizovæno mimo jinø pł davky startøru. Po 2 3 t dnech se vznikl kompost płem st na zahrædku Łi odveze sb rovou slubou. V t producenti odpadu budou postupovat shodn, pouze prostłedky pro tł d n sb r budou płim łen v t. PoradenskÆ firma Gremo spolu s odborn mi odd len mi V RV Praha plænuje v voj a malosøriovou v robu v e zm - n n ch prostłedkø pro tł d n sb r a kompostovæn bioodpadø. Bez t chto prostłedkø by byl rozvoj tł d nøho sb ru komunæln ho odpadu znateln płibrd n. Proto se obrac me na vełejnost, kteræ by cht la pomoci t m, e by popsanø prostłedky v praxi odzkouela, aby to laskav sd lila redakci. Zastaven druhø: Konstrukce domø a œspora energie Roman Honz k V stavba domu u næs i ve sv t prob hæ podle osv dłenøho schømatu. Pro nae m rnø klimatickø pæsmo to znamenæ, e se v zim poł tæ s vytæp n m. Topen je potłeba z døvodø vysok ch tepeln ch ztræt obytn ch budov a 200 kwh/m 3.rok. Nen tajemstv m, e ve vødsku byla ji v roce 1993 stanovena norma na etłen teplem, kteræ nepovoluje vy tepelnø ztræty ne 50 a 60 kwh na m 3 rołn. Pouit m œłinnø izolace st n, stropø a oken je monø sn it tepelnø ztræty na minimum. Pł kladem tohoto pł stupu je takzvan n zko energetick døm kter je postaven v Darmstadtu v SRN, kde tepelnø ztræty dosahuj møn ne 15 kwh/m 3.rok. Tento døm spotłebuje ve srovnæn s b n m obytn m domem pouze 5% energie na topen a jen 10% elektłiny. Takto vysokø energetickø œspory je dosahovæno nejen døkladnou izolac, ale takø vyuit m tepla z vyd chanøho vzduchu. Vyd chan vzduch je veden do v - m n ku, kde płedævæ svoje teplo vzduchu vstupuj c mu do budovy. Pro provoz spotłebiłø pro domæcnost a vytæp n, ale i chlazen (subtropy a tropy) se vyu væ energie z skanø spalovæn m fosiln ch paliv. SpÆlen m 1000 kg koksu se vyrob 27,5 GJ energie, ale do ovzdu se uvoln skoro 3000 kg CO 2; 130 kg CO; 10 kg SO 2 a kolem 2 kg poløtavøho prachu obsahuj c ho t kø kovy, arzøn, kadmium, berylium a dal. Płi hledæn cest energetick ch œspor je tłeba krom døkladnø izolace uvaovat i o vyuit modern ch spotłebiłø, kterø jsou ekonomiłt j a pracuj efektivn ji ne star modely. Pł kladem mohou b t spotłebiłe b nø v domæcnosti chladniłky, prałky a elektrickø sporæky. Zat mco star model 200 litrovø chladniłky spotłebuje rołn 350 kwh, novø modely vystał s pł konem 50 kwh rołn. Obdobn ch œspor je monø dosæhnout i u automatick ch prałek, zat mco b n model pracuje s rołn spotłebou 400 kwh, inovovan spotłebuje pouze 115 kwh rołn. ElektrickØ sporæky jsou rovn m stem znałn ch energetick ch œspor star modely spotłebuj prøm rn 700 kwh a novø 280 kwh rołn. Zda se vyplat investovat do tepelnø izolace nebo energeticky œsporn ch spotłebiłø, v dob stæl ch œprav cen energi nechæm na zvæen kadøho z VÆs. Pł t : NetradiŁn energetickø zdroje CZ BIOM je na Internetu Anton n Slejka ZaŁÆtkem zæł næm V zkumn œstav rostlinnø v roby (V RV) povolil um st n na webovskø strænky na jeho serveru, za co bych ræd t mto pod koval łediteli V RV Mgr. Janu LipavskØmu, CSc., kter k tomu dal svolen, a RNDr. Petru Wernerovi a Ivanu Honovi, kteł m upozornili na n kterø nedostatky strænky a pomohli płi jej m um sovæn na server. StrÆnka obsahuje strułnou informaci o CZ BIOMu, seznam funkcionæłø, odkazy na n kterø dal WWW strænky a hlavn vechna Ł sla Łasopisu BIOM, dva sborn ky CZ BIOMu, ŁlÆnky a kontakty na n kterø Łleny BIOMu. Vechno je samozłejm upraveno do hypertextovø formy, co umo uje rychlø vyhledævæn potłebn ch informac. Postupn budeme na na strænce uvełej ovat dal Ł sla Łasopisu BIOM, sborn ky CZ BIOMu i odbornø ŁlÆnky publikovanø jinde, Ł m zpł stupn me informace o fytoenergetice ir vełejnosti. Autorøm pł sp vkø tak møeme zarułit, e jejich mylenky, næzory a v sledky v zkumø nezapadnou prachem v pł eł ch knihoven. RÆd bych vyzval vechny Łleny a pł znivce CZ BIOMu, aby pokud maj na poł tałi Łi disket odborn nebo v deck ŁlÆnek ji dł ve vydan, kter by necht li nechat upadnout v zapomn n, a jej uj na adresu: slejska@hb.vurv.cz nebo polou na adresu sekretariætu CZ BIOMu. ZÆrove bych cht l poprosit vechny kdo budou psæt ŁlÆnky do jakøkoliv publikace CZ BIOMu, aby svø pł sp vky dopl ovali pokud mono o svøj , URL (Uniform Resource Locator (WWW adresa)), adresu, telefon, fax, odkazy na jinø WWW strænky apod., co umon płem nit Vae ŁlÆnky na hypertextovø dokumenty se vemi næleitostmi. S ohledem na to, e nae strænka je um st na na serveru V RV, nen mono na n zvełej ovat reklamu s v jimkou informac o seminæł ch, exkurs ch a podobn ch akc ch. Dal- mi kritørii pro um st n ŁlÆnkø na strænku CZ BIOMu jsou pouze odbornost a tømatika souvisej c s næpln Łinnosti CZ BIOMu. Adresa strænky CZ BIOMu je:

7 SvØ pł sp vky do Łasopisu BIOM møete zas lat kdykoliv na ovø adresy: Łi nebo na adresu sekretariætu BIOMu: Jaroslav VÆ a (Anton n Slejka), V RV CZ BIOM, DrnovskÆ 507, Praha 6 Ruzyn, Perspektivy vyu væn biomasy pro energii. Ing. Anton n Kutil, CZ BIOM a EKOSTYL, spol.s r.o. SouŁasn stav v R. eskæ republika kryje obnoviteln mi zdroji (biomasa, v tr, voda, solærn energie) zat m asi jen 2% energetickø potłeby, z toho pod l biomasy v posledn ch letech stoupl z cca 0,5 na 1%, zejmøna zæsluhou uplatn n asi dłevozplynuj c ch kotlø pro rodinnø domky. Krom toho je v provozu płiblin 100 kotlø na spalovæn płedev m odpadovøho dłeva v dłevozpracuj c m prømyslu o tepelnøm v konu a do 10 MW. V provozu je jen n kolik bioplynov ch stanic, vyu vaj c ch sklædkov a kalov plyn a bioplyn u zem d lsk ch podnikø k v rob tepla a elektłiny. Snahy uplatnit biopaliva ve velk ch elektrærensk ch zał zen ch se nenaplnily a takø zat m nen v provozu ÆdnÆ kogenerałn jednotka spaluj c rostlinnø oleje a bionaftu, płestoe je vyvæ me. VelkØ mnostv dostupnø biomasy zøstævæ nevyuito, slæma obilnæ a łepkovæ (1 kg slæmy mæ v hłevnost jako 0,8 litru topnøho oleje). V les ch po t b dłeva zøstævæ jako nevyu - van odpad cca 30% dłevn hmoty dokonce za jej œklid pælen na pasekæch jsou poskytovæny stætn dotace, stejn tak jako za zatrav ovæn a sełen ploch, kterø nejsou vyu - væny pro produkci potravin - bez ohledu na dal vyuit sena. RozsÆhlØ plochy v celø eskø republice zøstævaj płes zimu pokrytø vysok m porostem such ch plevelø a i ty płedstavuj znałn zdroj biomasy vhodnø pro energetickø vyuit. V - PalivovØ dłevo znamnø mnostv biomasy by bylo monø skl zet napł klad i z podmæłen ch ploch kolem rybn kø a vodn ch tokø za pou- it speciæln techniky nebo v zim pokud je pøda dostatełn zmrzlæ. V R nebyly jet vytvołeny podm nky kterø by umonily a stimulovaly efektivn a koordinovan postup płi energetickøm vyu væn biomasy. Koncepce stætn energetickø politiky formulovala oblast vyu væn obnoviteln ch zdrojø vłetn biomasy dosud velmi nekonkrøtn, okrajov a omezen. Vy mu pod lu vyu væn biomasy zat m dosud płedev m bræn : zdeformovanø a dotovanø ceny energi, patnæ legislativa a absence vlædn podpory zcela b nø v zem ch EHS, v døsledku ojedin l ch individuæln ch dovozø kotelen a jejich ŁÆst jsou zał zen drahæ. K tomu płisp væ i sm nn kurs KŁ / DEM a KŁ / USD a vysokø œrokovø sazby naich bank, dosahuj c u stłedn dob ch a dlouhodob ch œv rø b n a 18 19%. Płitom jsou znæmø zkuenosti ze zahranił kdy rozumnæ vlædn hospodæłskæ politika umonila e bylo v krætkøm obdob dosaeno velmi dobr ch v sledkø. O tom sv dł ji dnes dosaen pod l biomasy na kryt celkovø energetickø spotłeby v płedn ch zem ch Evropy (vødsko ji nyn v ce ne 18%, Finsko 17,5% Rakousko 14%). ReÆln energetick potenciæl biomasy v R. Hlavn ji dnes dostupnø zdroje energeticky vyuitø biomasy v eskø republice (Podle V ZT epy a CZ Biom) Palivo Zdroj Mnostv za rok (t/r.) Odpady lesn t by a zpracovatelskøho prømyslu, sady, stromoład (asi 40% pł røstkø) SlÆma obilovin 35% celkovø sklizn slæmy płi v nosu 4 t/ha SlÆma olejnin 100% celkovø sklizn płi v nosu 4 t/ha EnergetickØ traviny, rækos 20% ploch trval ch porostø płi v nosu 2 t/ha Spaliteln komunæln odpad Dłevn rot, obaly apod Spaliteln odpad z prøm. v roby Celkem pevnæ biopaliva Uveden ch 9,1 mil tun płedstavuje (płi prøm rnø ov łenø v hłevnosti 14,9 GJ/t) celkem 135, 6 PJ. Pokud toto Ł slo porovnæme z celkovou tuzemskou spotłebou paliv a energi v R v r. 1996, kteræ Łinila 1060 PJ, mohla by b t pokryta biomasou cca z 12,8%. Płi c lev domøm p stovæn vybran ch fytoenergetick ch rostlin na voln ch plochæch, kterø nejsou potłebnø pro produkci potravin (jednæ se minimæln o tis. ha), je płi monøm v nosu vy m ne 10 tun suchø hmoty z hektaru z skat dal ch nejmøn 5 mil. tun biopaliv. Po płiłten tohoto pł røstku k ji dostupnømu potenciælu biomasy je złejmø, e 14,1 mil. tun biomasy by mohlo v budoucnosti poskytovat 210 PJ, tedy kryt a 19,8% z celkovø energetickø spotłeby paliv a energi v roce Pokud se bude sniovæna absolutn spotłeba energie v R o płedpoklædan ch 1,5% rołn, bude pod l biomasy relativn dæle vzrøstat. cca t I kdy budeme pro œplnost uvaovat, e cca 5% energetickøho potenciælu biomasy płipadne na jej technologickø zpracovæn na biopaliva a næslednou płepravu, zøstævæ i tak disponibiln mnostv energie a jeho mon pod l na celostætn energetickø bilanci velmi zaj mav. Hlavn płednost biomasy: znałn energetick potenciæl, do 15 let møe pokr vat a 20% celkovø spotłeby energie (zat m pouze do 1%), energie obsaenæ v biomase møe b t vyuita v dob kdy ji nejv ce potłebujeme biomasa płedstavuje tedy obrovsk energetick akumulætor, spalovæn biomasy je ekologickø jednæ se o uzavłen okruh - nezvyuje se mnostv plynø kterø vytvæłej v atmosføłe sklen kov efekt; popele je velmi mælo a je v - born m hnojivem; t kø kovy je monø u v t ch kotelen separovat.

8 Płi vyuit dostupnøho potenciælu biomasy je v R monæ kadorołn œspora za dovoz zemn ho plynu mld. KŁ. Tato v znamnæ ŁÆstka møe nejen płisp vat k zlepen pasivn obchodn bilance R, ale płedev m se bude jednat o prostłedky, kterø zøstanou u næs pro dal rozvoj regionø a nebudou odvedeny do zahranił jako platby za dodævky a płepravu zemn ho plynu. ŁinnÆ realizace programu pro rozvoj obnoviteln ch zdrojø energie, płedev m energetickøho vyuit biomasy møe u næs z celospolełenskøho pohledu płinøst: kadorołn œsporu za dovoz zemn ho plynu po r mld. KŁ, novø pracovn pł leitosti, zejmøna na venkov, zlepen kvality ovzdu na vesnic ch i ve m stech, novø c le pro zem d lskou a lesnickou politiku, zv en mezinærodn prestie R aktivn m pł stupem k ekologickømu łeen energetiky. Jak by m l dal v voj prob hat. Pro urychlen rozvoje energetickøho vyuit biomasy je nutnø ud lat jet mnoho. Mimo irokø propagałn kampan, kteræ je nezbytnæ a mus aktivizovat ładu instituc, organizac a podnikø, je nutnø v nejvy monø m łe vyu t zkuenost zem, kterø v tøto oblasti dosæhly dobr ch v sledkø (vødsko, Finsko, Rakousko...). CZ BIOM mæ i prostłednictv m mezinærodn sekce a jej œłasti na jednæn ch celoevropskø organizace AE BIOM bohatou databanku informac o rozvoji obnoviteln ch zdrojø energie, a płedev m biomasy v trn ch ekonomikæch zem ES. Z iniciativy zahraniłn sekce CZ BIOM byla zaloena meziresortn pracovn skupina. Za œłasti zæstupcø ministerstev prømyslu a obchodu, zem d lstv, pro regionæln rozvoj, a næsledn ivotn ho prostłed se podałilo definovat v znam biomasy pro dal rozvoj R a płisp t k pł prav a projednæn materiælu pro vlædu R v 1.pol Na zæklad navazuj c ch œkolø bude ve prosp ch rozvoje biomasy dopracovæna dotałn politika ministerstva ivotn ho prostłed a stætn ho fondu ivotn ho prostłed. Podałilo se navæzat dobrou spolupræci i s EA, kteræ ji n kterø aktivity a akce mezinærodn sekce a celøho CZ BIOM podpołila. V soułasnøm obdob jsou płipravovæny pro novou vlædu podklady vychæzej c z rozpracovæn materiælø celoevropskøho AE BIOM, s t m e bude podrobn rozpracovæn postup v legislativn a da ovø oblasti ov łen v zem ch, kterø dosahuj płi energetickøm vyuit biomasy nejlep ch v sledkø. Bude usilovæno i o koordinovan systømov pł stup a podporu zækladn ho i aplikovanøho v zkumu. Pro plnø vyuit monost biomasy povaujeme za nutnø i łeen technologick ch płedpokladø - nejløpe ov łenø, unifikovanø, modulovø łady technologick ch zał zen s vy m pod lem v robkø R pro zpracovæn, płepravu, skladovæn a energetickø vyuit, v dal etap pro c lev domø p stovæn biomasy. PotłebnØ jsou zejmøna: t pkovałe, bal kovałe a briketovac lisy na dłevn odpad, slæmu a fytoenergetickø rostliny, speci- Æln płepravn technika pro pouit v terønu, kontejnery, modulovæ łada automatick ch kotlø s pł slunou filtrac emis a næsledn sec a sæzec stroje pro set a sæzen i na pozemc ch nevhodn ch pro produkci potravin. DÆle jsou potłebnø œłinnø kotle od mal ch v konø pro vytæp n jednotliv ch domø, płes stłedn v konnø kotle pro vytæp n a pł pravu TUV v obc ch, provozovnæch a podnic ch po blokovø a m stskø kotelny i kogenerałn jednotky pro v robu elektrickø energie a tepla. S c lem z skæn podpory stætn ch orgænø a instituc pro systømovø łeen technologick ch płedpokladø budeme poskytovat centræln m orgænøm i nadæle informałn podklady a materiæly. Informace o Łinnosti mezinærodn sekce CZ-Biom Ing. Vlasta Petł kovæ, DrSc. Za posledn obdob lze za nejdøleit j povaovat næsleduj c aktivity: Łast na konferenci ve Varav s næzvem: Vyu væn obnovitelnø energie v zem d lstv. TØto konference jsem se zœ- Łastnila na zæklad pozvæn polsk ch płedstavitelø. ZÆjem polskø strany o na œłast społ val takø v poskytnut informac z na strany, jak zajistit Łlenstv v AE Biom. Na zæv r tøto konference se konala ustavuj c schøze polskø Biom, na kterou jsem byla pozvæna a poædæna o informace o Łinnosti a c lech AE Biom. Na tøto schøzi byl zvolen zaklædaj c v bor polskø Biom a møe tak b t zahæjeno jednæn o płidruen Polska do AE Biom. Sborn k z tøto konference s ładou zaj - mav ch referætø je k dispozici v mezinærodn sekci CZ-Biom. Konference byla zaj mavæ tø œłast zæstupcø z v chodn Evropy, napł. z Litvy, Estonska, B loruska, Ukrajiny, Ruska, Slovinska, Chorvatska a j. Pokud by byl zæjem z ład naich Łlenø o kontakty na tuto oblast, lze je zprostłedkovat. Ve dnech 7. a jsem se zœłastnila jednæn AE Biom v rakouskøm Gmundenu. Schøze se konala płi pł leitosti konference s næzvem: Plodiny pro zelen prømysl. Na schøzi AE Biom byl zvolen nov v konn v bor, nebo funkłn obdob je stanoveno na 4 roky. Nov m presidentem AE Biom byl zvolen Dr. Nystrım, płedstavitel vødskø asociace SVEBIO, m stopłedsedovø jsou zæstupci Rakouska a Francie, sekretæł a pokladn zøstævæ nadæle v Bruselu. Na schøzi byla projednæna łada dal ch zæleitost, płedev m stav łeen projektu: InformaŁn kampa o biomase. Za CZ- Biom jsem płedala v tisky nov vydanøho letæku na tøma nebezpeł sklen kov ch plynø a v znam obnoviteln ch zdrojø energie, co je vlastn næpln łeenøho projektu. LetÆk byl z ŁeskØ strany finanłn podpołen z eskø energetickø agentury ( EA). Tento næ letæk byl płedstaviteli AE Biom hodnocen pł zniv. V tøto souvislosti jsem płedala koordinætorovi Dr. Schmidlovi harmonogram postupu prac na łeen projektu. JednÆ se zejmøna o zpøsob distribuce vydan ch letækø, kter mæ b t pokud mono osobn na seminæł ch, schøz ch a pod. Rovn jsem płedala vyædanou zprævu o stavu łeen projektu. V ræmci tohoto projektu bude vydæn jet 1 propagałn letæk, zam łen na malø v topny biomasou. UkonŁen projektu je plænovæno na Łerven r ZÆstupci nærodn ch Biom, vłetn R, maj płedloit zprævu o v sledc ch projektu v kv tnu DÆle zde byla projednæna monost załazen CZ-Biom do projektu EU v ræmci programu SYNERGY, jeho næpln by mohly b t instruktæn seminæłe v zem ch stłedn a v chodn Evropy o zv hod ovæn obnoviteln ch energi, souvisej c s da ovou a dotałn politikou, v kupn mi cenami energi apod. Na nævrhu tohoto projektu jsme załali ihned pracovat, spolu se zæstupci Slovenska, ecka a vødska, nebo term n k odevzdæn je V znamnæ byla i œłast na 6. mezinærodn konferenci v oboru zdrojø energie, kterou uspołædal SEVEN v Praze ve dnech 6. a ReferÆt za CZ-Biom płednesl Ing. Sladk, CSc.

9 Ve zb vaj c m obdob r povaujeme za nejdøleit j œłast na veletrhu ENVI BRNO, kde bude pł leitost distribuce propagałn ch letækø irokø vełejnosti v souladu s c li łeenøho projektu a zajit n seminæłe a exkurze do bioteplærny v obci DenÆ a do 2 bioteplæren v Rakousku v term nu 17. a (viz. pozvænka). rovn rozhodovæn Anton n SLEJKA TopnÆ sez na je zde, a proto jsem se odhodlal k dlouho odklædanømu kroku. Vyrobil jsem izolałn desky za radiætory v naem byt. To co je v prømyslu tak t ko, pomalu a draze dosahovæno, se mi podałilo bez velkøho œsil. K v rob tohoto jednoduchøho teplo-społ c ho zał zen jsem toti pouil v hradn "odpad": lepenku ze star ch krabic, staniol z ŁokolÆd a hermel nø (kter jsem ji del dobu schra oval) a lepidlo je se mi ji del dobu z mn neznæmøho døvodu vælelo na stole. ZabrÆnil jsem tak prakticky s nulov mi næklady œnikøm tepla, kterø se na termofotografi ch domø projevuj Łerven mi ŁtvereŁky v m stech otopn ch t les. Ov łil jsem si tak, e nejœłinn j "ekologickø" akce mohou płichæzet zejmøna zespoda. Prømyslov podnik by płi v rob takov chto izolałn ch desek spotłebovæval røznø suroviny a energie. Stejn by Łinili distributołi. Efektivita stætn ch instituc by byla płi łeen œspor tepla v domæcnostech dle møho næzoru jet ni. Podobn tomu møe b t napł. i s cyklistikou. M sto nekonełn ch debat jak zpøsob dopravy do zam stnæn je nejekologiłt j a jak dosæhnout toho, aby se j m dopravovalo co monæ nejv ce lid, je dle møho m n n pł nosn j sednout na kolo a zał t se - tam kde je to monø - "ekologicky" dopravovat. I płes to, e v Praze nen ani v nejmen m tak rozvinutæ infrastruktura cyklistick ch stezek jako napł. v Pardubic ch, płib vaj c mnostv cyklistø vytvæł tlak na œpravu celø dopravn infrastruktury tak, aby umo ovala i cyklistiku. Politikøm nakonec nezbude nic jinøho, ne nastal stav łeit. Samozłejm e urychlenø łeen, kterø by se dalo Łekat v pł pad zvolen pana Burs ka prask m primætorem, by uetłilo spoustu nevraivost mezi cyklisty, chodci a automobilisty, a monæ i pær zran n a ivotø. Na t chto dvou pł kladech jsem se pokusil naznałit, jak je monø ovliv ovat kvalitu ivotn ho prostłed z tø nejni œrovn, jenome mnohdy je nutnø płij mat opatłen i na vy- ch m stech: opatłen systømovæ, politickæ rozhodnut, opatłen v podnic ch apod. Proto si mysl m, e organizace jako BIOM by m ly vdy bræt v œvahu vechny œrovn a łeit stævaj c i vznikaj c problømy komplexn. Co to znamenæ v praxi nen mono shrnout v n kolika v tæch, jeliko je to rozd lnø pł pad od pł padu. S jistotou mohu ł ci jen, e komplexn pł - stup znemo uje akce typu "street party" zam łenø proti jakømusi neurłitømu straæku. Globalizace, o kterou lo v tomto pł pad, nen n co proti Łemu se dæ bojovat, n br skutełnost - projev - soułasnø civilizace, jen nen sæm o sob zl ani dobr, i płes to e s sebou zlø i dobrø plody nese. Ostatn jedn m z plodø globalizace je i Internet, na n m je od nedævna i strænka BIOMu, nebo celosv tovø environmentæln hnut. ZÆle jen na kadøm jednotlivci k Łemu tøto "skutełnosti" vyuije. ZÆpis ze 4. schøze płedsednictva a revizn komise CZ-Biom konanø dne 13. ł jna 1998 ve V RV v Praze Pł tomni: VÆ a, Usak, ValeŁko, Vaverka, Novotn, Kutil, Sladk, KÆra, Honz k,røek, Smol k, Slejka (omluvena Ing. SouŁkovÆ) Bod 1. Kontrola zæpisu bez płipom nek. Bod 2. ValnÆ hromada bude dne v DenØ a bude spojena s dal mi doprovodn mi akcemi. Pł tomnost na valnø hromad je podm n na zaplacen m Łlensk ch poplatkø na rok 1998, u nov vstupuj c ch Łlenø na rok Płedsednictvo souhlas s doprovodn m programem (seminæł a zæjezd do Rakouska), kter płipravila Dr. Petł kovæ. DoporuŁuje se, aby nævrhy pro aktivity CZ-Biom pro plæn Łinnosti na r zas lali ŁlenovØ p semn do sekretariætu. Bod 3. SeminÆł spojen se zæjezdem do SRN se z listopadu odklædæ na kv ten Døvodem je, e bioplynovæ stanice, kterou jsme m li navt vit nen dosud v provozu a sklize plantæ miscanthu bude a v kv tnu. PoładatelØ se zæjemcøm o tuto akci omlouvaj. Płedsednictvo potvrzuje, e dotace 500,- KŁ na œłastn ka bude poskytnuta i na płeloenou akci. Bod 4. Z Łasov ch døvodø byla projednæna pouze Łinnost sekce mezinærodn a sekce poradenskø a kompostæłskø. Vedouc mezinærodn sekce podala rozsæhl v Łet aktivit od załætku roku, kter płedala tø p semn. PlÆnovanØ œkoly sekce pln a uklædæ si dal aktivity. Bylo konstatovæno, e aktivita sekce je pł kladnæ a zviditel uje CZ-Biom. Aktivita poradenskø sekce v roce 1998 płedstavuje 208 konsultac pro vełejnost, 9 exkurs płevæn pro koly a 1 uspołædanou odbornou konferenci. Vedouc sekce poaduje od ostatn ch funkcionæłø a Łlenø informałn materiæly a tiskoviny. Bohat v Łet Łinnosti płedstavil vedouc kompostæłskø sekce Ing. Røek. Bod 5. asopis CZ-Biom mæ redakłn uzæv rku 14. ł jna. Poaduje se, aby dle monost byla płi expedici Łasopisu rozes læna płihlæka do CZ-Biom pro dal monø Łleny, pł - padn letæk, a to podle v slednø væhy celø zæsilky. Bod 6. K je v pokladn CZ-Biom 914,20 KŁ a na œłtech CZ-Biom ,85 KŁ. Na analytick ch œłtech sekc jsou næsleduj c salda. Sekce p stitelskæ 140,-KŁ, sekce bioplynu 140,-KŁ, sekce energetickøho vyuit biomasy 2800,- KŁ, sekce mezinærodn ,-KŁ, sekce œzemn moravskæ 495,-KŁ, sekce poradenskæ 5 747,10 KŁ, sekce kompostæłskæ ,80 KŁ. Dr. Petł kovæ potvrdila, e fakturovanø ŁÆstky za sluby, kterø zajiovala pro CZ-Biom obsahuj i 10% provizi za finanłn prostłedky, kterø z skala granty a jejich zælohy doly na œłty CZ-Biom. Provize bude odełtena v plnø v i z œłtu mezinærodn sekce. Jeliko sekretariæt CZ-Biom nemæ k dispozici smlouvu o dotaci od Ministerstva zem d lstv, vznikæ pochybnost, pro jakø Łinnosti je mono dotaci pou t. Dr. Petł - kovæ se ÆdÆ, aby smlouvu płedala sekretariætu k posouzen.

10 Płedsednictvo souhlas, aby płednostn byly z prostłedkø mezinærodn sekce proplaceny cestovn œłty Dr. Petł kovø v celkovø ŁÆstce ,- KŁ. Za nepłedpoklædanø zv en rozsahu œłetnictv se schvaluje p.pickovø odm na 2 000,-KŁ. RøznØ: Ing. Slejka referoval o webovskø strænce CZ-Biom na Internetu. MezinÆrodn grantov projekt v agent. Synergie zabezpeł Dr. Petł kovæ s vybran mi funkcionæłi. Projekt v 2 kole grantovøho programu REC na Łinnost poradenskøho stłediska podæ do 2. listopadu Ing. Usak. MezinÆrodn projekt vyhlæen œstłed m REC v Szentendru płedæ do 9. listopadu ve spolupræci s vhodn m partnerem z v chodn zem Ing. Usak a Ing. Honz k. Poadovanou spolupræci s v m nou informac s organizac CARMEN (SRN) navæe Ing. Honz k. SpoluprÆci se Svazem ochrany pł rody v oblasti dotac ve fytoenergetice zajist Dr. Petł kovæ a Ing. Kutil. 5 schøze płedsednictva bude v DenØ ve vełern ch hodinæch. Na programu je hospodałen CZ-Biom a røznø. Zapsal: Ing. Jaroslav VÆ a, CSc. płedseda CZ-Biom EkologickÆ sdruen JihoŁeskØ matky Sdruen JihoŁeskØ matky, je vzniklo v roce 1991, je nepolitickæ obłanskæ organizace, jej m poslæn m je ochrana pł rody a krajiny. Svou Łinnost se sna korigovat konzumn vztah Łlov ka k ivotn mu prostłed. Za svøj hlavn œkol povauje snahu o zastaven rizikov ch technologi, zvlæt atomovø energetiky, i dal ch zdravotn zævadn ch provozø. Sna se proto prosazovat alternativn, ivotn prostłed møn zat uj c, zpøsoby z skævæn energie a płedev m omezen nadm rnø spotłeby orientaci na œspory. Snahou sdruen je b t protivæhou jednostrann zam łenø kampani EZu a vlædn ch m st, prosazuj c ch dostavbu jadernø elektrærny Temel n jako absolutn nezbytnou. Technologie v roby vod ku Jaime Mu oz Nejdøleit j m œkolem vod kovø technologie je produkce cenov płijatelnøho paliva vyrobenøho z obnoviteln ch surovin, kterø by bylo vysoce œłinnø a snadno płepravovatelnø a skladovatelnø. Vod k je mono vyu vat na v robu el. energie i pro pł mø vytæp n. K v rob vod ku se pou vaj tyto technologie: fotobiologick proces, fotoelektrick proces a termochemick proces. Prvn dva systømy vyu vaj slunełn ho sv tla k rozt pen molekuly vody na vod k a kysl k. Tłet proces zahrnuje tzv. zply ovac a pyrolyzn systømy, kterø pro v robu vod ku pou- vaj teplo z termickø płem ny biomasy nebo tuhøho odpadu. FotobiologickÆ v roba vod ku ZprÆvy z CZ-Biom Ing. Usak podal Ædost o grant do programu rozvoje obłanskø spolełnosti s næzvem Energie z biomasy - kl Ł k obnov venkova. Organizace połædæ odbornø płednæky na kolæch, i pro vełejnost, seminæłe, konference a vełejnø diskuse. Proti atomovø energetice vystupuje na protestn ch akc ch, i płi jednæn s œłady a stætn mi institucemi. Organizuje protijadernø demonstrace a petice, kadorołn połædæ v stavy alternativn ch zdrojø energie a œłastn se v stavn ch akc v esk ch Bud - jovic ch - Hobby, Czechotherm, Zem ivitelka, Interdidakta. ZaŁÆtkem roku 1996 otevłely JihoŁeskØ matky v centru esk ch Bud jovic InformaŁn centrum ENERGIE. Dal aktivity: Asociace RajchØłov: œsil o zastaveni v stavby rekreałn ho parku, echy nad zlato: proti t b zlata napł. v Kapersk ch horæch, problematika dopravy ve m st Łi plænovanæ v stavba spalovny nebezpełn ch odpadø Infomax aj., zpravodaj ZTUHA a Bulletin pro poslance, senætory a dal... Adresa: JihoŁeskØ matky KrajinskÆ eskø Bud jovice tel.: 038 / , tel. a fax: 038 / centrum.energie@ecn.cz V tina fotobiologick ch systømø vyu væ k v rob vod ku płirozenø schopnosti n kter ch baktøri a zelen ch łas opatłovat si kysl k enzymatickou disociac vody na vod k a kysl k, na co z skævaj energii absorpc slunełn ho zæłen chlorofylem. Tento systøm mæ dv hlavn nev hody: 1. n zkæ konverze slunełn ho sv tla (kolem 6%), 2. inhibice procesu płi pł tomnosti kysl ku. Fotoelektrick systøm U tøto technologie je vod k produkovæn płi disociaci vody v jednostup ovøm zał zen, jen obsahuje fotovoltaickø ŁlÆnky a elektrolyt. Z pohledu ekonomø se tento proces jev velice perspektivn. Nev hodou je potłeba vysokøho nap t pro disociaci vody a korosivn œłinky elektrolytu na kovovø materiæly. TermochemickÆ v roba vod ku Zply ovac a pyrolyzn metody v roby vod ku jsou zaloeny na reakci vodn pæry s plynn mi produkty pyrol zy biomasy (zejmøna CO) za vzniku vod ku a dal ch produktø. Z skan vod k nen pł li Łist. VełejnÆ sout MP v oblasti fytoenergetiky, ve kterø je œłasten i CZ-Biom mæ zaj mav prøb h. Do dnen ho dne nebyla vræcena sout n jistina 30 tis. KŁ, to znamenæ, e sout nebyla rozhodnuta ani zruena. V t z sout e by m l ji pł t m s c odevzdat v sledky svøho

11 projektu. Kdo sleduje prøb h celø tøto kausy od otev ræn sout n ch obælek, asne nad prøb hem a nab væ płesv dłen, e zde nejde o biomasu a o ivotn prostłed, ale pouze o pen ze. SekretariÆt mæ op t dostatek naich propagałn ch letækø Energie z biomasy. V novøm vydæn byla upravena posledn strænka. a pro neuveden podkladø rozhodnut rovn nepłezkoumatelnø. łedn ci si vak s t mito odvolæn mi dovedou poradit, nezab vaj se jejich v cnou strænkou, ale t m, zda je odvolatel oprævn n m œłastn kem celøho ł - zen. Z t chto odvolæn mæme dojem, e z skanæ bioenergie je v PraskØ spalovn znevæena zæporn mi externalitami tohoto zał zen. Prask m magistrætn m œłedn køm dævæme jednu radu, jd te se pod vat na to, jak by PraskØ spalovn byl ud len v Łervnu rozhodnut m MagistrÆtu souhlas k provozovæn. Proti tomuto rozhodnut byla łada odvolæn, kteræ vychæzej z toho, e rozhodovac orgæn nevychæzel ze spolehliv zjit nøho stavu v c a e rozhodnut je pro nedostatek døvodø nesrozumitelnø se m lo naklædat s domovn mi odpady do Rakouska. Dojdete k płesv dłen, e zækladem tøto problematiky je separace. A nemus te chodit tak daleko, stał zajet do Technick ch slueb NovÆ Paka. DomÆc kutil a dłevoplyn To je nov titul dal kn ky pana Jana NavrÆtila,je se t kæ problematiky naeho svazu. Pan NavrÆtil næm zaslal 3 v tisky, jeden ji slou v naem InformaŁn m stłedisku v Chomutov, dva koluj mezi naimi odborn ky. Za tyto kn - ky se c t m povinovæn autorovi zvełejn n m recenze v naem Łasopisu, a jeliko jsem Łetbou strævil pł jemnø chv le, bude to recenze pł znivæ. Z vlastn zkuenosti v m, jak je obt nø popularizovat odbornou tømatiku a v deck m pracovn køm v tinou nen tato vlastnost dæna. Pan NavrÆtil mæ v tomto sm ru znałnø zkuenosti, nebo ji dva obdobnø tituly napsal. V tøto kn ce se møete dozv d t nejen o dłevozplynuj c ch energetick ch zał zen ch a co a jak v nich zplynovat, ale zærove budete pł jemn płekvapeni œdaji o dopravn ch prostłedc ch na dłevoplyn a sentinelech. ada z næs si na tato ekologickæ vozidla bude jist pamatovat. Je jistø, e n kteł specialistø v tomto oboru a płedev m ekonomovø budou m t k n kter m odstavcøm v hrady, jæ se vak domn væm, e kn ka bude z skævat dal zæjemce o energii z biomasy. Autor uvæd n kterø informace z naich pramenø a popularizuje næ CZ-Biom. Kn ka je distribuovæna do n - kter ch knihkupectv ch, v pł pad zæjmu se møete obrætit na autora (Jan NavrÆtil, HlouŁeln 18, Prost jov). Jet jednou p. NavrÆtile d k za Vai aktivitu v popularizaci energie z biomasy. Ing. Jaroslav VÆ a, CSc. SlÆma - hnojivo nebo fytopalivo? Ing. Pavel Røek, CSc. płedseda sekce v robcø kompostø, substrætø a hnojiv V posledn dob se v odbornøm i denn m tisku objevuj publikace, kde je slæma uvæd na jako obt n odpad a je doporu- ŁovÆno jej vyuit v energetice v souvislosti s næhradou fosiln ch paliv fytopalivy. Płitom jsou Łasto neobjektivn srovnævæny płedpoklady pro spalovæn slæmy u næs se skutełnost v n kter ch zem ch EU, napł. v DÆnsku, Rakousku a v SRN. UvedenÆ srovnæn by m la sprævn obsahovat i œdaje o produkci statkov ch hnojiv a bilanci organick ch lætek v pød vypl vaj c ch ze stavu skotu a prasat v porovnævan ch zem ch. Zat mco u næs po v znamnøm poklesu v posledn ch letech je soułasn stav skotu 40 kusø na 100 ha zem d lskø pødy a stav prasat 129 kusø na 100 ha ornø pødy, v DÆnsku je odpov daj c stav skotu 77 ks. na 100 ha zem. pødy (v Rakousku 69 ks. a v SRN 92 ks.) a 472 prasat na 100 ha ornø pødy (v Rakousku 268 a v SRN 210 ks). Na rozd l od næs je v t chto zem ch nadbytek statkov ch hnojiv a vzhledem k legislativn m płedpisøm nemohou b t ani vechna vyprodukovanæ hnojiva aplikovæna na pødu a stævaj se v pravøm smyslu slova zem d lsk m odpadem. V døsledku toho je slæma na n kter ch farmæch s v t m zastoupen m obilnin v osevn m postupu skutełn obt n m odpadem, kter lze v hodn uplatnit ve fytoenergetice. V eskø republice je slæma povaovæna płedev m za v - znamn zdroj organick ch lætek a v ład zem d lsk ch podnikø je jedin m zdrojem organickø hmoty dodævanø do pødy. Pravideln pł sun organick ch lætek do pødy je zækladem pødn œrodnosti a v podm nkæch R se rołn potłeba organick ch lætek pohybuje v rozmez 3,5-4,5 t/ha. Toto mnostv je płiblin z 50 a 60 % uhrazeno poskliz ov mi zbytky a z dal ch % dodæno do pødy statkov mi hnojivy. Nejdostupn j m zdrojem pro dosaen vyrovnanø bilance organick ch lætek v pød je zv en plochy pødy se zaorævkou slæmy a meziplodin. V pł t ch letech se płedpoklædæ i v t spotłeba slæmy jako zækladn suroviny do kompostø, jejich produkce se bude v pł t ch letech zvyovat v souvislosti se zpracovæn m biodegradabiln ch odpadø, kterø nebude monø uklædat na sklædkæch. ZaorÆn m 5 t slæmy obilnin dodævæme do pødy 4 t organick ch lætek, kg N, 4-5 kg P, kg K, kg Ca, 4-6 kg Mg a 5-7 kg S. Pom r C/N ve slæm obilnin je 80 a 100/1, u łepkovø slæmy 65-85/1 a u luskovin 20-25/1. Pro zdærn prøb h mikrobiæln ho rozkladu slæmy obilnin a łepky je krom sprævnøho zapraven rozdrcenø slæmy do płim łen vlhkø pødy nezbytn i odpov daj c pom r C/N v rozmez 20-30/1. Vzhledem k tomu, e płi zaorævce slæmy je v pød zpravidla nedostatełnø mnostv mikrofl rou bezprostłedn vyuitelnøho dus ku, doporułuje se potłebn dus k dodat v hnojivech v dævce 8-10 kg N na 1 tunu slæmy. Pødn mikrofl ra płi rozkladu slæmy vyu væ dus k płedev m v amonnø form, proto je vhodnø aplikovat N v s ranu amonnøm, mołovin, kejd apod. V naich poln ch pokusech bylo zjit no, e zejmøna płi zaorævce slæmy do suchø pødy je lep aplikovat dus k v kejd, lihovarsk ch v palc ch nebo v rozput nø mołovin ne v tuh ch prømyslov ch hnojivech. Aplikace hnojiv v kapalnø form umo uje lep a vyrovnan j kontakt hnojiva se slæmou, bezprostłedn ji ovlhłuj a iniciuj jej mikrobiæln rozklad. Na pødæch s ni hodnotou ph je rozklad slæmy pł zniv ovliv ovæn væpn n m, po kterøm dochæz mimo jinø i k intenzivn j mu uvol ovæn potłebnøho dus ku z organick ch vazeb v pød. ZaoranÆ slæma podløhæ v pød mineralizałn m a humifikałn m proce-

12 søm a mæ pł zniv vliv na obsah humusu v pød. Vy aktivita pødn mikrofl ry po zaorævce slæmy płisp væ k intenzivn j mu uvol ovæn a v t mu vyuit ivin z pødy. SlÆma pøsob velmi pł zniv na pødn strukturu, vodn, vzdun a tepeln reim pødy a jej odolnost proti utuen. V eskø republice je v soułasnø dob pod l energie z biomasy jen 0,6 %. Płitom v nævaznosti na pln n mezinærodn ch konvenc o sniovæn sklen kov ch plynø by do roku 2025 m lo b t v zem ch EU 20 % fosiln ch paliv nahrazeno fytopalivy. V døsledku vy poptævky po fytopalivech vłetn slæmy v pł t ch letech møe dochæzet zejmøna v okol zał - zen na zpracovæn a spalovæn biomasy k dal mu poklesu mnostv organick ch lætek dodævan ch do pødy se vemi døsledky na pødn œrodnost a nenahraditelnou funkci pødy v ochran ekosystømu. To møe vøst k men mu nærøstu biomasy rostlin a t m i k ni asimilaci CO 2 z ovzdu. Proto płi rozvoji fytoenergetiky v R by m la b t zohledn na i tato skutełnost a płi spalovæn slæmy by m la b t płednostn pou væna slæma łepkovæ a jen nadbytełnæ slæma obilnin, kteræ by se mohla nepł zniv projevit napł. płi vzchæzen a røstu ozimø łepky a ozim ch obilnin załazen ch v osevn m postupu po obilnin, a to zejmøna płi pou væn technologi s omezen m zpracovæn m pødy. Płedsednictvo CZ-Biom svolævæ VALNOU HROMADU Łlenø na do DenØ (u DaŁic) ValnÆ hromada bude spojena s doprovodn m programem. Sraz œłastn kø u objednanøho autobusu na autobusovøm nædra v DaŁic ch - odjezd v ValnÆ hromada bude zahæjena ve v m stn m zasedac m sæle. Program: 1. V rołn zpræva o Łinnosti CZ-Biom v roce ZprÆva revizn komise o hospodałen 3. Diskuse Łlenø k plænu aktivit na r Usnesen valnø hromady lenovø jsou ÆdÆni, aby nævrhy k Łinnosti CZ-Biom zaslali płedem do sekretariætu CZ-Biom. Płedpokladem œłasti na ValnØ hromad jsou zaplacenø ŁlenskØ pł sp vky za r. 1998, u nov vstupuj c ch Łlenø ŁlenskØ pł sp vky za r lenovø CZ-Biomu, kteł se œłastn pouze doprovodn ch akc dne (exkurse do bioteplærny a odborn seminæł do 18 hod.) neplat ÆdnØ vlonø. (Vá) Jet pær slov o Webu Anton n Slejka Jeliko jet zb væ kousek m sta, rozhodl jsem se jej zaplnit sv mi poznatky o WWW a poł tałov ch s t ch veobecn. Nen tomu tak dævno, co jsem byl płesv dłen, e mumraj kolem informałn dælnice je pł li nafouklæ bublina americk ch politikø, co vypl valo z m ch zkuenost s prvn mi PC a dosti zastaralou s t Univerzity Zvolen. Avak potø co næm ve V RV zavedli s, kteræ spl uje poadavky pro kvalitn pou væn Internetu, musel jsem svøj næzor zm nit o 180. Nejprve m płekvapilo, e jsem se byl schopen b hem pøl hodiny naułit se ve Webu pohybovat, co je dæno jeho intuitivnost. Pak jsem byl płekvapovæn kadou chv li n Ł m dal- m: vemi mon mi płekladov mi i v kladov mi slovn ky a encyklopediemi, telefonn mi seznamy, seznamy organizac, firem apod., j zdn mi łædy autobusø a vlakø, obchodn m rejstł kem, stovkami rædi vys laj c ch on-line, tis ci Łasopisø a novin, vyhledævałi informac, monostmi rychløho z skævæn potłebnøho softwaru, slueb, zbo a pod., ale hlavn m ohromilo neuv łitelnø mnostv v deck ch a odborn ch informac, je se mi najednou ocitnulo pł mo na stole. A vskutku cel sv t je najednou na obrazovce møho poł tałe. I płes to, e ne vechny informace na Webu jsou dostatełn solidn, tak jsem si naprosto jist, e v budoucnu se sotva kdo bude kvøli kadø maliłkosti honit po vemon ch knihovnæch, kdy mæ na stole tis c knihoven v jednø bed nce. Nav c je publikovæn na Webu v porovnæn s klasick mi zpøsoby levnø, rychlø a mæ okamit dosah k mili nøm uivatelø. CelØ to mæ jedin hæłek. Informac na Webu je neuv łiteln mnoho, proto je Ł m dæl t m møn døleitø mnostv informac, kterø na tø Łi onø strænce je, ale jejich kvalita, tedy seri znost, informałn hustota, Łtivost, hypertextovost, grafickæ œprava apod. Proto bych cht l płi tvorb webov ch strænek BIOMu klæst præv na kvalitu nejv t døraz. K dosaen vskutku profesionæln œrovn mæ strænka BIOMu zat m daleko. Ostatn jsem j załal d lat bez jakøkoliv znalosti vytvæłen www strænek, co bylo sice zaj mav j ne studium literatury, je by m upozornila na monæ œskal, ale zato jsem mnohdy præv na ta œskal dosti tvrd narazil. ZÆv rem bych VÆs cht l pouze poprosit, aby jste m upozorovali na nedostatky na strænky, pos lali mn informace, je na n chcete uvełejnit a informovali monø zæjemce na jej existenci. Biom Ł. 4, odborn Łasopis o biomase a informałn zpravodaj eskøho sdruen pro biomasu Intern tisk CZ Biom Zodpov dn redaktor 4. Ł sla: Anton n Slejka V RV Praha-Ruzyn, Ł. tel.: (02)