Operativní pátrací prostředky a jejich využití v trestním řízení

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha katedra práva a veřejné správy Operativní pátrací prostředky a jejich využití v trestním řízení Bakalářská práce Autor: Kamila Grošková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Mojmír Pokorný Vyškov duben 2011

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. podpis autora Ve Vyškově dne 20. dubna 2011 Kamila Grošková

3 Anotace Tato práce pojednává o operativně pátracích prostředcích využívaných v trestním řízení. Charakterizuje pojem operativně pátrací prostředky, rozděluje je podle současné právní úpravy v právním řádu České republiky a zabývá se jejich využitelností v současném trestním řízení. Také naznačuje pohled do dřívější právní úpravy a nakonec nabízí možnost pozitivních změn v současné právní úpravě. Annotation This thesis deals with operative search instruments used in legal prosecution. It defines the term itself, categorizes it in accordance with the latest legislative adaptation in law of the Czech Republic and its usability in the current legal prosecution. The thesis concludes by reflecting on the previous legislative adaptation and suggests positive improvements in the context of the current legislative adaptation.

4 OBSAH ÚVOD... 5 Volba metodologie Charakteristika operativně pátracích prostředků a souvisejících pojmů Z historie právní úpravy operativně pátracích prostředků u Policie ČR Současná právní úprava operativně pátracích prostředků Obecně o operativně pátracích prostředcích Předstíraný převod Sledování osob a věcí Pouţití agenta Současná právní úprava tzv. podpůrných operativně pátracích prostředků a dalších prostředků Policie České republiky a Inspekce Policie České republiky Celní správa ČR Vojenská policie Vězeňská sluţba ČR Bezpečnostní informační sluţba, Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajství Využití operativně pátracích prostředků v trestním řízení Předstíraný převod Sledování osob a věcí Pouţití agenta Využití podpůrných operativně pátracích prostředků v trestním řízení Policie České republiky a Inspekce Policie České republiky Celní správa ČR Vojenská policie Vězeňská sluţba ČR Bezpečnostní informační sluţba, Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajství Právní úprava operativně pátracích prostředků v ČR de lege ferenda ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

5 ÚVOD Jiţ od roku 2003 pracuji ve zdravotnictví, konkrétně jako zdravotní sestra. Z této pozice tedy znám celou řadu problémů a neduhů, se kterými se současné české zdravotnictví potýká. Jedním z těchto neduhů je i korupce, která se jiţ dlouhá léta ve zdravotnictví vyskytuje, a nutno dodat, ţe jak od pacientů, tak od zdravotnického personálu (zejména lékařů, kteří ze své pozice mohou logicky celou řadu věcí ovlivnit) jiţ bývá brána i jako jakási normální záleţitost, která k práci ve zdravotnictví patří. O vysoké míře zkorumpovanosti v českém zdravotnictví svědčí i průzkumy mapující zkorumpovanost v jednotlivých sektorech společenského ţivota. 1 Z nich vyplývá, ţe zdravotnictví je veřejností vnímáno jako jedno z nezkorumpovanějších odvětví. Mohu to potvrdit i z vlastní zkušenosti, neboť v mém okolí se jedna z lékařek zpronevěřila své profesi a pro trestný čin přijetí úplatku byla policií trestně stíhána, poté obţalována a v současné době je tato věc jiţ před soudem. 2 Z uvedených důvodů mě vţdy zajímalo, jak je moţno korupci odhalit, zjistit pachatele a poté jej postavit před soud. Z médií jsem se dozvěděla, ţe z důvodu, ţe korupce je tzv. skrytou kriminalitou, tj. kriminalitou, kde schází zjevný poškozený, který by věc oznámil příslušným úřadům. Proto jedinou moţností, jak můţe policie tento druh kriminality spolehlivě odhalit, zadokumentovat a objasnit je právě vyuţití operativně pátracích prostředků. Z tohoto důvodu mě vţdy zajímalo, co se pod tímto pojmem vlastně skrývá a jaké jsou moţnosti nejen policie, ale i ostatních orgánů činných v trestním řízení, při jejich vyuţití v trestním řízení. Proto jsem si pro svou bakalářskou práci toto téma zvolila. Z tohoto důvodu se i v této bakalářské práci o korupci a o vyuţití operativně pátracích prostředků pro její vyšetřování zmíním více neţ o ostatních druzích kriminality, kde jistě lze při jejím potírání operativně pátracích prostředků také vyuţít. V této práci se tedy budu snaţit vymezit pojem operativně pátrací prostředky, dále pak budu popisovat jejich současnou právní úpravu. V rámci právní úpravy naznačím, které orgány jsou oprávněny tyto prostředky pouţívat, také se zmíním o dřívější právní úpravě operativně pátracích prostředků, která platila před 1. lednem Nakonec se budu snaţit navrhnout některé moţnosti, jak podle mého názoru českou právní úpravu změnit k lepšímu. 1 < < 2 < < 5

6 Volba metodologie Při zpracování této bakalářské práce a k dosaţení jejího cíle práce jsem zvolila metody analýzy, syntézy, studia odborné literatury, komparace literatury a řízeného rozhovoru s odborníkem z praxe Policie ČR. Tyto metody jsem zvolila proto, ţe tato práce především popisuje současný a dřívější stav právní úpravy operativně pátracích prostředků a moţnosti jejich současného vyuţití v trestním řízení. Nakonec jsem naznačila svůj názor na moţnost zlepšení současné právní úpravy za účelem lepšího a efektivnějšího vyuţití operativně pátracích prostředků tedy jsem po studiu odborné literatury zjištěné informace analyzovala a následně vyuţila syntézy těchto informací. Zjištěné informace a výsledky jsem i poté konzultovala s odborníkem z praxe. 6

7 1. Charakteristika operativně pátracích prostředků a souvisejících pojmů Předmětem trestního řízení je určitý skutek. Úkolem trestního řízení je zjištění, zda se určitý skutek stal a zda je trestným činem. Skutek je událost, která se stala v minulosti a kterou mají orgány činné v trestním řízení poznat. Skutek je poznáván jeho rekonstrukcí ta se činí zvláštním postupem upraveným trestním řádem, který se nazývá dokazování. Dokazování probíhá jiţ v přípravném řízení trestním. Při dokazování se střetávají dva protikladné poţadavky: - ochrana práv a svobod jednotlivce, - represivní práce státních orgánů, které mohou znamenat váţnou potenciální hrozbu pro práva a svobody jednotlivce, přičemţ mezi těmito krajními body dochází ke stálému napětí, střetu, ovlivňování. Rozpor mezi těmito poţadavky řeší nauka a soudní praxe. 3 Skutečnost, která má být zjištěna, se označuje jako předmět důkazu. Prostředek, který je pouţíván při dokazování k poznání skutečnosti, která je předmětem důkazu, se nazývá důkazní prostředek. Důkazem je pak přímý poznatek, který orgán činný v trestním řízení získal o předmětu důkazu z důkazního prostředku při procesním dokazování. Kaţdý důkaz je pak nutně spjat s určitou osobou nebo věcí, tyto osoby nebo věci se pak označují jako nositel důkazu (případně pramen důkazu). Dokazování se rozumí zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení, jehoţ úkolem je umoţnit těmto orgánům poznání skutečností důleţitých pro rozhodnutí. 4 V rámci dokazování se pak vyuţívají i operativně pátrací prostředky, které jsou v rámci shora uvedených pojmů důkazního práva 5 důkazními prostředky. Operativně pátrací prostředky jsou vyuţívány v rámci tzv. operativně pátrací činnosti. Operativně pátrací činnost lze charakterizovat jako ucelený systém postupů, pouţívání operativně pátracích prostředků ( 158b aţ 158f trestního řádu, 37a aţ 37c zák. č. 13/1993 Sb., celní zákon), podpůrných operativně pátracích prostředků ( 72 aţ 77 3 MAZÁNEK, Jiří. Specifika dokazování hospodářské trestné činnosti. Trestní právo 2008, roč. 13, č. 02, Praha: LexisNexis CZ, s. 5 CÍSAŘOVÁ, Dagmar a kolektiv. Trestní právo procesní, 1. vyd. Praha nakladatelství Linde, s MAZÁNEK, Jiří. Specifika dokazování hospodářské trestné činnosti. Trestní právo 2008, roč. 13, č. 02, Praha: LexisNexis CZ, s. 5 CÍSAŘOVÁ, Dagmar a kolektiv. Trestní právo procesní, 1. vyd. Praha nakladatelství Linde, s CÍSAŘOVÁ, Dagmar a kolektiv. Trestní právo procesní, 1. vyd. Praha nakladatelství Linde, s

8 zák. č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, 33b aţ 33f zák. ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon), uskutečňovaný pověřeným policejním orgánem podle ustanovení trestního řádu, zák. č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, zákona ČNR č. 555/1992 Sb. o Vězeňské sluţbě a justiční stráţi ČR a zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon a z nich vycházejících interních aktů řízení, převáţně utajovaným způsobem, zaměřený k ochraně zájmů chráněných zákony a mezinárodními smlouvami, jimiţ je ČR vázána, v trestněprávní oblasti a spočívající v soustavném získávání, shromaţďování, prověřování, případně rozpracovávání operativních informací. Je třeba dále doplnit, ţe v 3 odst. 1 písm. f) a 21 zákona č. 124/1992 Sb. o Vojenské policii je obsaţeno oprávnění Vojenské policie k pouţívání nástrahových prostředků a zabezpečovací techniky. Dále pak v 7, 8, 9 a 15 zákona č. 154/1994 Sb. o Bezpečnostní informační sluţbě je obsaţeno oprávnění této sluţby k pouţívání zpravodajských prostředků a zpravodajské techniky, a dále v 11 aţ 18 zák. č. 67/1992 Sb. o Vojenském obranném zpravodajství, a v neposlední řadě ještě 18 zák. č. 153/1994 Sb. o zpravodajských sluţbách ČR, týkající se Úřadu pro zahraniční styky a informace, je obsaţeno oprávnění k vyuţívání sledování osob a věcí, krycích dokladů, nástrahové a zabezpečovací techniky a osob jednajících v jejich prospěch. 6 Operativně pátrací činnost se vyznačuje některými zvláštnostmi: a) je důvěrné povahy a je uskutečňována speciálními metodami a prostředky, které jsou převáţně utajované, b) má průzkumný charakter, podnětem k jejímu provádění jsou často informační signály značně neurčité povahy; druh volbu metod a prostředků jejího uskutečňování určuje charakter sledovaného cíle (zabránění spáchání protiprávního jednání, odhalení latentních trestných činů, pátrání po osobách atd.). Podle účelu lze rozlišit: - operativně pátrací činnost konaná s cílem zabránit trestným činům, odhalit je a objasnit jejich pachatele, - operativně pátrací činnost konaná za účelem pátrání po osobách a věcech, - operativně pátrací činnost konaná za účelem prevence trestných činů. 6 ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s. 247 obdobně i: ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s

9 Operativně pátrací činnost lze také charakterizovat i jako postup oprávněných policistů při získávání poznatků o trestné činnosti 7 převáţně utajovaným způsobem a při pouţívání příslušných prostředků operativně pátrací činnosti v souvislosti s předcházením trestným činům, vyhledáváním, odhalováním, objasňováním a dokumentováním skutečností nasvědčujících tomu, ţe byl spáchán trestný čin, a v souvislosti s plněním úkolů policejních orgánů v trestním řízení. 8 Operativně pátrací prostředky lze pozitivně charakterizovat jako souhrn opatření policejních orgánů uskutečňovaných podle trestního řádu a v souladu s dalšími právními předpisy, jejichţ účelem je předcházení, odhalování a objasňování trestné činnosti, jakoţ i pátrání po skrývajících se pachatelích, pátrání po dalších osobách a pátrání po věcných důkazech. 9 K tomuto vymezení bych ještě doplnila, ţe je dále moţné, aby tyto prostředky pouţil i jiný orgán činný v trestním řízení neţ policejní orgán, a sice i státní zástupce případně soud, neboť podle 158f trestního řádu lze tyto prostředky vyuţít i po zahájení trestního stíhání případně po podání obţaloby, přičemţ po podání obţaloby o jejich pouţití rozhoduje předseda senátu soudu I. stupně (jinak se uplatní obecná pravidla stanovená v 158b aţ 158e trestního řádu). Negativně lze operativně pátrací prostředky vymezit tak, ţe stanovíme to, co operativně pátracími prostředky není. Operativně pátracími prostředky tedy nejsou: - zpravodajské prostředky podle 7, 8, 9 a 15 zákona č. 154/1994 Sb. o Bezpečnostní informační sluţbě, - zpravodajské prostředky podle 11 zák. č. 67/1992 Sb. o Vojenském obranném zpravodajství, - vyuţívání sledování osob a věcí, krycích dokladů, nástrahové a zabezpečovací techniky a osob jednajících v jejich prospěch Úřadem pro zahraniční styky a informace a Vojenskou zpravodajskou sluţbou ( 18 odst. 1, 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských sluţbách ČR) 7 69 a 70 zák. č. 273/2008 Sb., v platném znění 8 čl. 1 písm. d) Závazného pokynu policejního prezidenta č. 190/2008 o operativně pátrací činnosti a zřizování pracovních týmů a pracovních skupin 9 ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s. 247 MAZÁNEK, Jiří. Specifika dokazování hospodářské trestné činnosti. Trestní právo 2008, roč. 13, č. 02, Praha: LexisNexis CZ, s. 5-6 obdobně i: ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s

10 - podpůrné operativně pátrací prostředky podle 72 aţ 77 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, - podpůrné operativně pátrací prostředky podle 37a aţ 37c zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s MAZÁNEK, Jiří. Specifika dokazování hospodářské trestné činnosti. Trestní právo 2008, roč. 13, č. 02, Praha: LexisNexis CZ, s. 5-6 obdobně i: ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s

11 2. Z historie právní úpravy operativně pátracích prostředků u Policie ČR Současná právní úpravy operativně pátracích prostředků potaţmo podpůrných operativně pátracích prostředků platí resp. je účinná s drobnými obměnami ode dne a byla v případě operativně pátracích prostředků podle trestního řádu nově upravena novelou trestního řádu zákonem č. 265/2001 Sb. Tento zákon upravil nově i podpůrné operativně pátrací prostředky upravené tehdy platným a účinným zákonem ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii ČR. Podstatnou změnou pro podpůrné operativně pátrací prostředky pak znamenalo přijetí nového zákona o Policii ČR zákona č. 273/2008 Sb. s účinností ode dne Je nutno dále doplnit, ţe organizace Policie ČR, potaţmo jejích orgánů zabývajících se trestním řízením byla jiná. Orgánem činným v trestním řízení byl ještě mimo soudu, státního zástupce a policejního orgánu také vyšetřovatel. 11 Vyšetřovatel byl obecně příslušným k vyšetřování trestných činů, zahájení trestního stíhání apod. 12 Podle 4 zákona ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii ČR účinného před vyšetřování konali vyšetřovatelé policie jmenovaní ministrem vnitra. Před také neexistovala Sluţba kriminální policie a vyšetřování, resp. útvary této sluţby, ale byla Sluţba kriminální policie a zvlášť Úřady vyšetřování, které byly sloučeny právě zákonem č. 265/2001 Sb., který změnil trestní řád i zákon ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii ČR. Trestní řád, účinný před neupravoval ţádné operativně pátrací prostředky. Tuto právní úpravu obsahoval zákon ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii ČR, účinný před Tento zákon tuto problematiku upravoval v 33 aţ 37 jako oprávnění k pouţívání operativně pátracích prostředků a operativní techniky. Podle tohoto zákona se jednalo o: a) operativně pátrací prostředky - sledování osob a věcí, - vyuţívání osob jednajících ve prospěch sluţby kriminální policie, - krycí doklady, - nástrahová a zabezpečovací technika, - předstíraný převod věci, - pouţití agenta odst. 1 trestního řádu, ve stavu právní úpravy před trestního řádu, ve stavu právní úpravy před a zákona ČNR č. 283/1991 Sb., ve stavu právní úpravy před

12 b) operativní techniku tou se rozumělo zejména elektrotechnické, radiotechnické, fototechnické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení anebo jejich soubory pouţívané utajovaným způsobem při: - vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek a provádění jejich vyhodnocení za vyuţití kriminalistických metod, - odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu, - pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů v případech, ţe jsou uţívány způsobem, kterým je zasahováno do ústavních práv občana. 14 Vyuţívat tyto operativně pátrací prostředky a operativní techniku mohla sluţba kriminální policie (v současnosti po reorganizaci Sluţba kriminální policie a vyšetřování), sluţba policie pro odhalování korupce a závaţné hospodářské trestné činnosti (po reorganizacích po roce 2002 jiţ Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV) a útvar inspekce ministra vnitra (od Inspekce Police ČR). Pouţití operativně pátracích prostředků připadalo v úvahu při: - odhalování úmyslných trestných činů, - zjišťování pachatelů úmyslných trestných činů. Přísnější podmínky platily pro pouţití operativní techniky, kterou mohly uvedené sluţby a útvary vyuţívat při: - odhalování zvlášť závaţných úmyslných trestných činů 15, nebo - jiných úmyslných trestných činů, k jejichţ stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, a - při zjišťování pachatelů uvedených trestných činů. Další přísnější podmínky platily i pro pouţití agenta, kterého mohla sluţba kriminální policie a sluţba policie pro odhalování korupce a závaţné hospodářské trestné činnosti (nikoliv tedy útvar inspekce ministra vnitra) pouţít při: - odhalování zvlášť závaţných úmyslných trestných činů 16, nebo - jiných úmyslných trestných činů, k jejichţ stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, a - při zjišťování pachatelů uvedených trestných činů, - při zjišťování pachatelů trestných činů spáchaných ve prospěch zločinného spolčení 17 (v současném trestním zákoníku obdoba organizované zločinecké skupiny 18 ) zákona ČNR č. 283/1991 Sb., ve stavu právní úpravy před odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb. trestní zákon, účinný do odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb. trestní zákon, účinný do

13 Na rozdíl od současné právní úpravy operativně pátracích prostředků a podpůrných operativně pátracích prostředků bylo před rokem 2002 k pouţití operativně pátracích prostředků a operativní techniky nutné povolení pouze v případě pouţití agenta a veškeré operativní techniky. Povolení vydával soudce krajského soudu. 19 Ostatní operativně pátrací prostředky resp. moţnost jejich pouţití nebyly vázány na povolení. Uvedené operativně pátrací prostředky a operativní technika byly v době před běţně uţívány jako důkaz v trestním řízení. 20 Jediný rozdíl byl pořizování odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu podle 35 písm. b) zák. ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii ČR, ve znění účinném před a odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle 88 trestního řádu, ve znění účinném před (v pozměněné podobě je účinné i v současné právní úpravě), kdy někteří odborníci zastávaly názor, ţe odposlech podle zákona o policii nemohl nahrazovat odposlech podle trestního řádu, avšak mohl slouţit pouze jako podklad pro opatření dalších důkazů, event. pro provedení dalších důkazních prostředků např. pro odposlech podle trestního řádu. Tento názor však byl i v odborné literatuře vyvracen. 21 Pokud se týče právní úpravy operativně pátracích prostředků podle zákona ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii ČR ve stavu právní úpravy před , tak lze uvést, ţe i tato právní úprava zřejmě měla své opodstatnění a zaznamenala i nemalé úspěchy, co se týče odhalování té nejzávaţnější kriminality zejména pak korupce. V tomto případě mám na mysli tzv. kriminální spis Krakatice 22. Tento spis odhalil propojení nejvyšších vládních činitelů s tehdejším praţským podsvětím, a také jejich vzájemné ovlivňování. Zřejmě bohuţel právě kvůli tomu, ţe informace získané těmito odposlechy měli podle tehdejší právní úpravy pouze operativní charakter, nikoliv důkazní, a proto celý tento případ neměl soudní dohru zákona č. 140/1961 Sb. trestní zákon, účinný do a zákona č. 140/1961 Sb. trestní zákon, účinný do trestního zákoníku, v platném znění 361 trestního zákoníku, v platném znění 19 34b odst. 4 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., ve znění účinném před odst. 3 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., ve znění účinném před Např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod čj: 7 Tz 116/2000 z MUSIL, Jan; KRATOCHVÍL, Vladimír; ŠÁMAL, Pavel a kolektiv. Kurs trestního práva. Trestní právo procesní, 1. vyd. Praha C.H.Beck, 1999, s Např.SLONKOVÁ, Sabina. aktuálně.cz [cit ].Dostupný z WWW:< SLONKOVÁ, Sabina. aktuálně.cz [cit ].Dostupný z WWW:< Kolektiv autorů. zprávy.idnes [cit ]. Dostupný z WWW: < 13

14 Do trestního řádu byla současná právní úprava operativně pátracích prostředků, jak jsem jiţ naznačila, zařazena novelou trestního řádu zákonem č. 265/2001 Sb., kdy byla v modifikované podobě převzata úprava pouţívání operativně pátracích prostředků dosud obsaţená v tehdy účinném zákoně ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii ČR. Smyslem této novely a nové právní úpravy těchto prostředků bylo: - odstranění do určité míry duplicitní právní úpravy některých zásahu do základních práv a svobod uskutečňovaných v souvislosti s trestním řízením obsaţené právě v zákoně ČNR č. 283/1991 Sb. o Policii ČR a trestním řádu, - rozšíření moţnosti státního zástupce vykonávat i v této oblasti dozor, - zajištění procesní vyuţitelnosti výsledků této činnosti pro další trestní řízení ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 967 Obdobně i: NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav a kolektiv. Trestní kodexy, 2. doplněné vydání Praha, Eurounion s.r.o., 2002, s

15 3. Současná právní úprava operativně pátracích prostředků 3.1 Obecně o operativně pátracích prostředcích Při právní úpravě operativně pátracích prostředků je třeba vycházet především z Ústavy České republiky 24 a Listiny základních práv a svobod 25, coţ jsou základní právní prameny českého právního řádu a navíc stanovují ústavní limity lidských práv a svobod, do nichţ smí být zasahováno jen v souladu s těmito prameny a pouze na základě zákona. 26 Výhradním právním pramenem pro trestní řízení je trestní řád (zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním /trestní řád/), a proto i vlastní podrobnou právní úpravu operativně pátracích prostředků je třeba hledat především zde. Trestní řád pojednává o operativně pátracích prostředcích a podmínkách jejich pouţití v 158b aţ 158f, a zná tyto operativně pátrací prostředky: 1) předstíraný převod ( 158c trestního řádu), 2) sledování osob a věcí ( 158d trestního řádu), 3) pouţití agenta ( 158e trestního řádu). Operativně pátrací prostředky mohou pouţívat pověřené policejní orgány. 27 Tyto policejní orgány pověřuje moţností pouţívat operativně pátrací prostředky: - ministr vnitra pokud jde o Inspekci Policie ČR u trestných činů, k jejichţ prověřování je tato inspekce oprávněna (neboť jde o útvar Ministerstva vnitra ČR, i kdyţ ředitele této inspekce jmenuje a odvolává vláda ČR 28 ), - ministr spravedlnosti pokud jde o Vězeňskou sluţbu ČR, pokud se týká pouţití operativně pátracích prostředků v objektech Vězeňské sluţby, tzn. ve věznicích 29 a dále pak pověřené orgány Vězeňské sluţby ČR u trestných činů, k jejichţ prověřování jsou tyto orgány oprávněny 30, 24 ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky, v platném znění 25 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., kterým se vydává Listina základních práv a svobod, v platném znění 26 čl. 2 odst. 3 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb. Ústavy České republiky, v platném znění čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., kterým se vydává Listina základních práv a svobod, v platném znění b odst. 1 trestního řádu zákona č. 273/2008 Sb., v platném znění, 12 odst. 2 trestního řádu, v platném znění 29 16, 16a, 16b zákona č. 555/1992 Sb., v platném znění odst. 2 trestního řádu, v platném znění 15

16 - ministr financí pokud jde o pověřené celní orgány (odbory pátrání jednotlivých celních ředitelství 31 ) u trestných činů, k jejichţ prověřování jsou tyto orgány oprávněny 32, - ministr obrany pokud jde o Vojenskou policii (její sloţka sluţba odhalování a dokumentace trestné činnosti) u trestných činů, jejichţ prověřování je Vojenská policie oprávněna 33, - ředitel Bezpečnostní informační sluţby pokud jde o pověřené orgány této sluţby v řízení o trestných činech příslušníků této sluţby, - ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace - pokud jde o pověřené orgány tohoto úřadu v řízení o trestných činech příslušníků tohoto úřadu, - ředitel Vojenského zpravodajství - pokud jde o pověřené orgány tohoto zpravodajství v řízení o trestných činech příslušníků tohoto zpravodajství, - policejní prezident u útvarů Policie ČR. 34 Pokud jde o Policii ČR, která je nejčastějším policejním orgánem, tak platí, ţe ne kaţdý útvar Policie ČR vystupuje v trestním řízení jako policejní orgán, a ne kaţdý policejní orgán (útvar Policie ČR) je oprávněn k pouţívání operativně pátracích prostředků. V Policii ČR jsou na základě pověření policejního prezidenta k pouţívání operativně pátracích prostředků oprávněny útvary Sluţby kriminální policie a vyšetřování. 35 Útvary Sluţby kriminální policie a vyšetřování ( SKPV ) Policie ČR jsou: a) útvary s celostátní působností: - Národní protidrogová centrála SKPV, - Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, - Útvar odhalování organizovaného zločinu SKPV, - Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV, - Útvar speciálních činností SKPV, 31 < < < odst. 2 trestního řádu, v platném znění odst. 2 trestního řádu, v platném znění < odst. 2 a 158b trestního řádu, v platném znění ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s čl. 2 písm. a) Závazného pokynu policejního prezidenta č. 194/2008 čl. 2 písm. b, d) Závazného pokynu policejního prezidenta č. 197/2008 čl. 2 písm. g) Závazného pokynu policejního prezidenta č. 209/

17 - Útvar zvláštních činností SKPV. b) útvary zřízené v rámci krajských ředitelství policie: - útvary SKPV v rámci celého krajského ředitelství, - útvary SKPV na jednotlivých územních odborech krajského ředitelství. 36 Výjimkou pro moţnost pouţití operativně pátracích prostředků je pouţití agenta, neboť tím můţe být na vyţádání policejního orgánu pouze útvaru SKPV Policie ČR pouze příslušník Policie ČR. V případě tohoto operativně pátracího prostředku navíc podle interních aktů řízení Policie ČR platí to, ţe ho vţdy provádí specializovaný útvar tzv. Útvar speciálních činností SKPV Předstíraný převod Předstíraným převodem se rozumí předstírání koupě, prodeje nebo jiného způsobu převodu předmětu plnění včetně převodu věci, - k jejímuţ drţení je třeba zvláštního povolení, - jejíţ drţení je nepřípustné, - která pochází z trestného činu, nebo - která je určena ke spáchání trestného činu. 38 Předstíráním koupě či prodeje se rozumí uzavření příslušné smlouvy jen naoko. Jiným způsobem převodu předmětu plnění můţe být např. darovací smlouva nebo nabytí věci v dědickém řízení. Takovéto úkony jsou poté z hlediska zákona neplatné. 39 Věc, k jejímuţ drţení je třeba zvláštního povolení můţe být povolení k zakoupení střelné zbraně, omamné látky, psychotropní látky, jedy, radioaktivní materiál, výbušniny apod. Věcí, jejíţ drţení je nepřípustné se rozumí věci, které nemohou být předmětem vlastnických vztahů, zejména se jedná o zakázané zbraně a střelivo, některé výbušniny, některý radioaktivní materiál odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., v platném znění < < < e odst. 1 a 2 trestního řádu, v platném znění Závazný pokyn policejního prezidenta č. 194/2008 < c trestního řádu, v platném znění 39 ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s

18 Věc pocházející z trestného činu můţe být věc, kterou si pachatel neoprávněně přisvojil (např. krádeţí, loupeţí apod.), a můţe se jednat např. o padělané peníze, či přijatý úplatek. Věcí, která je určena ke spáchání trestného činu je věc, která byla opatřena za účelem spáchání trestného činu. Můţe to být např. padělatelské náčiní, zařízení na výrobu omamných a psychotropních látek, 40 nebo i úplatek, který má být předán. Předstíraný převod můţe policejní orgán provést pouze na základě písemného povolení státního zástupce. 41 Nelze tedy toto povolení dát pouze ústně či telefonicky. V naléhavých případech lze vyuţít moţnosti, kdy lze předstíraný převod provést bez tohoto písemného povolení, a v tomto případě pak musí policejní orgán o povolení bezodkladně dodatečně poţádat, a pokud povolení do 48 hodin neobdrţí, je policejní orgán povinen provádění předstíraného převodu ukončit, a informace, které v této souvislosti zjistil, nijak nepouţít. Vlastní povolení má z hlediska trestněprocesní teorie formu opatření, a proto nepřipadají v úvahu opravné prostředky. 42 Podrobnosti k provádění předstíraného převodu upravují interní akty řízení jednotlivých policejních orgánů. V případě Policie ČR mohou vlastní předstíraný převod provádět policejní útvary oprávněné k pouţití operativně pátracích prostředků, které se příslušnou trestnou činností zabývají, případně na jejich ţádost specializovaný útvar Útvar speciálních činností SKPV Sledování osob a věcí Sledováním osob a věcí se rozumí získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s. 250 ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s RŮŢIČKA, Miroslav. K platné zákonné a interní úpravě postupu státních zástupců při vyuţívání operativně pátracích prostředků. Sborník příspěvků z mezinárodního semináře uskutečněného na Policejní akademii ČR 2. listopadu Použití operativně pátracích prostředků k získání důkazů pro trestní řízení. 1. vyd. Praha: Policejní akademie ČR, 2004, s c odst. 2 trestního řádu, v platném znění c odst. 3 trestního řádu, v platném znění ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s NOVOTNÝ, František a kolektiv. Praktikum trestní právo procesní, 1. vyd. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, s Závazný pokyn policejního prezidenta č. 197/ d odst. 1 trestního řádu, v platném znění 18

19 Při sledování tedy jde o: - získávání poznatků o osobách a věcech (které jsou důleţité pro objasňování a prověřování trestné činnosti), - utajovaným způsobem (utajení ve vztahu k osobám, které jsou sledovány, nebo které nakládají se sledovanou věcí), - technickými nebo jinými prostředky (technickými prostředky se rozumí všechny prostředky, které umoţňují sledování osob a věcí na dálku /od dalekohledu, přes odposlech určitého prostoru-tzv. sledování prostoru, přístroje ke zjišťování obsahu písemností, mikrofony/; jinými prostředky se rozumí vlastní sledování-pozorování osoby nebo věci). 45 Konkrétně se sledováním technickými prostředky rozumí sledování prováděné zejména optickými, elektrotechnickými, radiotechnickými, fototechnickými, chemickými, mechanickými a jinými technickými prostředky a zařízeními nebo jejich soubory. Sledováním jinými prostředky činnost příslušníků Policie ČR- specializovaných pracovišť, spočívající zejména ve vizuálním pozorování na místech veřejnosti přístupných, při kterém jsou pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy. Jinými záznamy pak lze konkrétně rozumět zejména písemné nebo datové záznamy o pohybu a činnosti sledovaného objektu 46 (např. GPS). Z právní úpravy sledování osob a věcí 47 vyplývá, ţe existují tři typy sledování osob a věcí: a) sledování bez pořizování záznamů, tzn., aniţ by o něm byly pořizovány záznamy, b) sledování, při kterém jsou pořizovány zvukové obrazové nebo jiné záznamy, těmito záznamy se rozumí záznamy prováděné pomocí technického zařízení v průběhu provádění úkonu, nikoliv pozdější případný úřední záznam policisty, který sledování prováděl, c) sledování, které zasahuje do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo tajemství jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za pouţití technických prostředků. Podle toho o jaký typ sledování se jedná, liší se i povolovací reţim sledování ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s čl. 2 odst. 1 písm. a, b, c) Závazného pokynu policejního prezidenta č. 209/ d trestního řádu, v platném znění 48 Tamtéţ. ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s

20 Ke sledování bez pořizování záznamů není třeba ţádného povolení, toto je plně v pravomoci policejního orgánu. Sledování osob a věcí, při němţ jsou pořizovány obrazové nebo jiné záznamy, můţe policejní orgán uskutečnit pouze na základě písemného povolení státního zástupce. 49 V tomto případě, stejně jako u předstíraného převodu, nelze tedy toto povolení vydat ústně, telefonicky či faxem. Toto povolení můţe státní zástupce vydat pouze na podkladě písemné ţádosti policejního orgánu. Základní náleţitosti ţádosti i povolení stanovuje trestní řád. 50 Doba sledování můţe být maximálně 6 měsíců. Můţe být ale státním zástupcem opětovně prodluţována na základě další písemné ţádosti policejního orgánu. U tohoto typu sledování lze sledování uskutečnit i bez povolení, jestliţe věc nesnese odkladu. V takové případě je však policejní orgán povinen o toto povolení bezodkladně dodatečně poţádat, a pokud povolení do 48 hodin neobdrţí, je povinen sledování ukončit, pořízený záznam ze sledování zničit a zjištěné informace nijak nepouţít, obdobně jako u předstíraného převodu. U tohoto typu sledování (stejně jako u třetího typu sledování) jej lze provádět se souhlasem osoby, do jejichţ práv a svobod má být zasahováno (to můţe být např. vydíraná osoba, osoba poţádaná o úplatek apod.). Sledování, které zasahuje do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo tajemství jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za pouţití technických prostředků, lze uskutečnit pouze na základě předchozího povolení soudce. Návrh na takovéto sledování v praxi zpravidla podává státní zástupce (přičemţ podnět státnímu zástupci k tomuto v praxi pravděpodobně vţdy bude dávat policejní orgán), i kdyţ to zákon výslovně neuvádí. V případě, ţe by návrh na toto povolení podal přímo policejní orgán, nemá to na vydání takového povolení vliv. Důvodem toho, ţe povolení k třetímu typu sledování vydává soudce, je to, ţe se v tomto případě jedná o zásah do nejvýznamnějších práv zaručených Listinou základních práv a svobod. Při případném vstupu do obydlí nesmí policejní orgán provést jiné úkony neţ takové, které směřují k umístění potřebných technických prostředků. Základní náleţitosti ţádosti i povolení stanovuje trestní řád. 51 Doba sledování můţe být maximálně 6 měsíců. Můţe být ale soudcem opětovně prodluţována na základě další písemné ţádosti policejního orgánu. U tohoto typu sledování nemůţe policejní orgán toto sledování uskutečnit bez povolení soudce, i kdyţ věc nesnese odkladu. Naproti tomu lze bez povolení Obdobně i: NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav a kolektiv. Trestní kodexy, 2. doplněné vydání Praha, Eurounion s.r.o., 2002, s d odst. 2 trestního řádu, v platném znění d odst. 4 trestního řádu, v platném znění d odst. 4 trestního řádu, v platném znění 20

21 toto sledování provést, pokud s tím osoba, do jejichţ práv a svobod má být sledováním zasahováno. Vlastní povolení má z hlediska trestněprocesní teorie formu opatření, a proto nepřipadají v úvahu opravné prostředky. 52 Podrobnosti k vlastnímu provádění sledování osob a věcí upravují interní akty řízení jednotlivých policejních orgánů. V případě Policie ČR mohou teoreticky sledování provádět policejní útvary oprávněné k pouţití operativně pátracích prostředků, které se příslušnou trestnou činností zabývají. Zpravidla to však na jejich ţádost provádí specializovaná pracoviště: - odbory operativní dokumentace na pověřených krajských ředitelstvích policie (ty však mají krajskou působnost), - Útvar zvláštních činností SKPV (jedná se o útvar s celostátní působností) Použití agenta Trestní řád tento operativně pátrací prostředek upravuje v 158e. Toto ustanovení, a ani jiné ustanovení trestního řádu, tento operativně pátrací prostředek nijak nedefinuje. Navíc oproti ostatním operativně pátracím prostředkům je u pouţití tohoto operativně pátracího prostředku potřeba splnění dalších podmínek pro pouţití neţ u ostatních operativně pátracích prostředků. 54 Dále na rozdíl od ostatních operativně pátracích prostředků, můţe tento prostředek pouze jedinému policejnímu orgánu pověřenému útvaru Policie ČR. Nikoliv tedy dalším policejním orgánům. 55 Navíc oproti ostatním operativně pátracím prostředkům je v tomto případě přímo stanoveno, kdo můţe být agentem tím můţe být pouze příslušník Policie ČR plnící úkoly uloţené mu řídícím policejním orgánem, vystupující zpravidla se zastíráním skutečného účelu své činnosti. 56 Řídícím policejním orgánem se pak rozumí nadřízený tohoto policisty určený příslušným interním aktem řízení ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s NOVOTNÝ, František a kolektiv. Praktikum trestní právo procesní, 1. vyd. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, s Obdobně i: NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav a kolektiv. Trestní kodexy, 2. doplněné vydání Praha, Eurounion s.r.o., 2002, s ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s Závazný pokyn policejního prezidenta č. 209/2008 Další podrobnosti pak Závazný pokyn policejního prezidenta č. 165/2008 a Závazný pokyn policejního prezidenta č. 210/ b odst. 1 a 158e odst. 1 trestního řádu, v platném znění odst. 2 trestního řádu, v platném znění e odst. 2 trestního řádu, v platném znění 57 čl. 2 Závazný pokyn policejního prezidenta č. 194/

22 Agent zpravidla vystupuje se zastíráním skutečného účelu své činnosti. Z tohoto vyplývá, ţe ne vţdy tento účel agent musí zastírat. Zastíráním skutečného účelu činnosti se rozumí, ţe policista uvádí okolnosti týkající se jeho osobní existence, výdělečné činnosti a jeho příslušnosti k Policii ČR v rozporu se skutečným stavem. Za účelem tohoto zastírání je tedy moţné a) vytvořit legendu o jiné osobní existenci, a údaje z této legendy zavést do informačních systémů provozovaných podle zvláštních zákonů za účelem vytvoření nové věrohodné osobní totoţnosti agenta (např. evidence obyvatel, registr řidičů, evidence cestovních dokladů, registr drţitelů střelných zbraní, registry zdravotních pojišťoven), b) provádět hospodářské činnosti, k jejichţ vykonávání je třeba zvláštní oprávnění, povolení či registrace (např. o podnikání zápis do obchodního rejstříku, ţivnostenského rejstříku či jiného registru), c) zastírat příslušnost k Policii ČR má-li agent působit věrohodně, musí být zastřena i jeho příslušnost k Policii ČR, tzn., nepouţívá sluţební průkaz, sluţební stejnokroj, nevztahují se na něj ani další povinnosti policisty 58 podle příslušných zákonů 59. Za účelem zajištění těchto moţností jsou povinny poskytnout potřebnou součinnost příslušné orgány veřejné správy (orgány územní samosprávy, zdravotní pojišťovny aj.). Touto součinností se rozumí pomoc a spolupráce orgánů veřejné správy policejnímu orgánu. Způsob a rozsah této součinnosti přitom určuje policejní orgán. Těchto uvedených moţností lze při pouţití agenta vyuţít, je-li to nutné - k přípravě agenta tedy výcvik a školení policistů, kteří mají tuto pozici zastávat, - k pouţití agenta tedy k samotnému pouţití v akci, - k jeho ochraně tedy především k zajištění bezpečnosti agenta. 60 Zcela rozdílně od ostatních operativně pátracích prostředků je stanoven reţim povolování tohoto prostředku. Pouţití agenta povoluje na návrh státního zástupce vrchního státního zastupitelství soudce vrchního soudu. Jedná se tedy o speciální ustanovení, neboť u ostatních operativně pátracích prostředků tyto návrhy či povolení vydává dozorový státní zástupce, případně soudce soudu, v jehoţ obvodu je tento státní zástupce činný. Vlastní povolení má z hlediska trestněprocesní teorie formu opatření, a proto nepřipadají v úvahu opravné prostředky. 61 Trestní řád stanovuje základní obsahové náleţitosti tohoto povolení: e odst. 6 věta druhá trestního řádu, v platném znění 59 zejména zákon č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, v platném znění 60 ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s , 158c, 158d a 158e odst. 4 trestního řádu, v platném znění 22

23 a) účel pouţití agenta zpravidla určený charakterem trestné činnosti, o niţ jde a dále obecně vymezeným záměrem, který pouţití agenta sleduje), b) doba, po kterou bude agent pouţit (není zákonem nijak omezena, jako např. u sledování osob a věcí), c) údaje umoţňující identifikaci agenta (z důvodu utajení zpravidla bývá agent označen číslem, nikoliv jménem nebo legendou o jiné osobní existenci). Povolení k pouţití agenta lze opakovaně prodluţovat, ovšem vţdy na základě nového návrhu a po vyhodnocení dosavadní činnosti agenta. Navíc návrh musí být doručen vrchnímu soudu v dostatečném předstihu před vypršením dosavadního povolení, aby činnost agenta mohla bez přerušení pokračovat. Povolení o prodlouţení pouţití agenta musí mít stejné náleţitosti jako původní povolení. 62 Státní zástupce vrchního státního zastupitelství (nikoliv tedy státní zástupce příslušný k dozoru, ale státní zástupce, který pouţití agenta navrhl soudci vrchního soudu) je povinen v určitém rozsahu kontrolovat a posuzovat činnost agenta, a proto podle trestního řádu musí: - od příslušného policejního orgánu vyţadovat údaje potřebné pro posouzení, zda trvají důvody pro pouţití agenta a zda je činnost agenta v souladu se zákonem, a dále, - údaje vztahující se k činnosti agenta pravidelně, nejméně jednou za tři měsíce posuzovat a, pominou-li důvody pro pouţití agenta, dát policejnímu orgánu pokyn k bezodkladnému ukončení činnosti agenta (tedy i před vypršením lhůty uvedené v povolení k pouţití agenta). Dále v rámci své kontrolní povinnosti nad činností agenta je státní zástupce vrchního státního zastupitelství povinen pravidelně vyţadovat od policejního orgánu údaje potřebné k posouzení: - zda trvají důvody pro pouţití agenta, - zda je činnost agenta v souladu se zákonem. 63 ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s. 992 NOVOTNÝ, František a kolektiv. Praktikum trestní právo procesní, 1. vyd. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, s e odst. 4 trestního řádu, v platném znění ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s ŠÁMAL, Pavel; NOVOTNÝ, František; RŮŢIČKA, Miroslav; VONDRUŠKA, František; NOVOTNÁ, Jaroslava. Přípravné řízení trestní, 2. vyd. Praha C.H.Beck, 2003, s e odst. 7 trestního řádu, v platném znění ŠÁMAL, Pavel; KRÁL, Vladimír; BAXA, Josef; PÚRY, František. Trestní řád. Komentář. Díl I., 4. doplněné a přepracované vydání Praha C.H.Beck, 2002, s

24 Podrobnosti k vlastnímu provádění činnosti agenta podle trestního řádu upravují interní akty řízení Policie ČR. Podle těchto aktů řízení vlastní provedení pouţití agenta provádí na ţádost policejního orgánu (útvaru SKPV Policie ČR) vţdy (na rozdíl o předchozích operativně pátracích prostředků) specializovaný útvar - Útvar speciálních činností SKPV Závazný pokyn policejního prezidenta 194/

25 4. Současná právní úprava tzv. podpůrných operativně pátracích prostředků a dalších prostředků Právní úprava podpůrných případně dalších prostředků (mám na mysli především zpravodajské prostředky, které se svou podstatou, právní úpravou i charakteristikou podobají operativně pátracím prostředkům) není uvedena v jednom právním pramenu, jak je tomu u operativně pátracích prostředků. V tomto případě je třeba brát v úvahu vţdy právní úpravu činnosti a postavení příslušného policejního orgánu. K právní úpravě těchto prostředků uvádím, ţe přímou souvislosti s operativně pátracími prostředky podle trestního řádu uvádí pouze zákon č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, v platném znění a zákon ČNR č. 13/1993 Sb. celní zákon, v platném znění. V ostatních právních úpravách tato souvislost níţe uvedených prostředků s trestním řízením není nijak zmiňována a zaměřuje se pouze na další úkoly níţe uvedených policejních orgánů. Podpůrné operativně pátrací prostředky případně další prostředky (jak jsem úvodu této kapitoly uvedla) sice nespadají pod pojem operativně pátracích prostředků, jak jsem naznačila v 1. kapitole této práce, avšak se o nich krátce nyní zmíním, protoţe mají svůj význam při vyuţívání operativně pátracích prostředků. Podpůrné operativně pátrací prostředky lze charakterizovat jako speciální, zákonem definované prvky operativně pátrací činnosti, vyuţívané před zahájením trestního řízení (případně v průběhu trestního řízení jako podpora operativně pátracích prostředků) spočívající ve vyuţití krycích prostředků, zabezpečovací techniky, zvláštních finančních prostředků a ve vyuţití informátora Policie České republiky a Inspekce Policie České republiky V případě Policie ČR jsou operativně pátrací prostředky potaţmo podpůrné operativně pátrací prostředky tradičním institutem upravujícím činnost Policie ČR. 66 Právní úpravou je zákon č. 273/2008 Sb. o Policii ČR, v platném znění, konkrétně 72 aţ 77, které upravují podpůrné operativně pátrací prostředky, kterými jsou: 65 MAZÁNEK, Jiří. K zvláštnostem operativně pátrací činnosti policie v řízení o hospodářských trestných činech. Státní zastupitelství. 2008, roč. 6, č. 01, Praha: Novatrix, s ŠKODA, Jindřich; VAVERA, František; ŠMERDA, Radek. Zákon o policii s komentářem. 1. vyd. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, s

26 - informátor fyzická osoba, která poskytuje policii informace a sluţby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s policií. Informátorovi lze poskytnout odměnu, 67 a) informátorem musí být osoba způsobilá k právním úkonům, a dále s ohledem na charakter příslušného zájmového prostředí se musí jednat o osobu starší 15let, b) formální podmínky vztahu informátor policista nejsou vymezeny, spolupráce mezi nimi můţe být krátkodobá i dlouhodobá, 68 - krycí prostředky věc (včetně krycího dokladu), prostor nebo činnost slouţící k zastírání skutečné totoţnosti osoby, k zabránění vyzrazení její činnosti nebo k zastírání činnosti policie. Krycím dokladem se pak rozumí listina, popřípadě jiný dokument slouţící k zastírání skutečné totoţnosti osoby, k zabránění vyzrazení činnosti, krycího prostředku nebo zabezpečovací techniky, k zastírání policejní činnosti anebo k jiným podobným účelům 69 (např. převleky, osobní doklady). - zabezpečovací technika technické prostředky, zařízení a jejich soubory pouţívané za účelem předcházení nebo odstranění ohroţení veřejného pořádku a bezpečnosti. 70 Jako zabezpečovací technika můţe být pouţito cokoli, co můţe naplnit tento účel (zejména např. technika za účelem střeţení objektů nebo osob) zvláštní finanční prostředky vyčleněné finanční prostředky, které jsou pouţívány k úhradě některých výdajů v souvislosti se získáváním poznatků o trestné činnosti, pouţíváním podpůrných operativně pátracích prostředků nebo operativně pátracích prostředků podle trestního řádu a v souvislosti se zajišťováním krátkodobé ochrany osob Celní správa ČR I v zákoně ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, v platném znění, je obsaţena právní úprava podpůrných operativně pátracích prostředků, a sice v 33b aţ 33f. Jedná se o: - krycí doklady a krycí prostředky - krycím dokladem je zde listina, popřípadě jiný dokument slouţící k zastírání skutečné totoţnosti osoby anebo k jiným podobným zákona č. 273/2008 Sb., v platném znění 68 ŠKODA, Jindřich; VAVERA, František; ŠMERDA, Radek. Zákon o policii s komentářem. 1. vyd. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, s a 75 zákona č. 273/2008 Sb., v platném znění zákona č. 273/2008 Sb., v platném znění 71 ŠKODA, Jindřich; VAVERA, František; ŠMERDA, Radek. Zákon o policii s komentářem. 1. vyd. Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, s zákona č. 273/2008 Sb., v platném znění 26