Územní plán Ostravy. Statutární město Ostrava. Odůvodnění územního plánu. Pořizovatel: Magistrát města Ostravy Útvar hlavního architekta MMO

Transkript

1 Statutární město Ostrava Odůvodnění územního plánu Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j. MSK /2014 ze dne a č.j. MSK 27703/2015 ze dne byly zrušeny části opatření obecné povahy. Rušené části jsou v textové části škrtnuty a žlutě podbarveny, měněný text je žlutě podbarven. V grafické části je zrušená část vyznačena. Pořizovatel: Magistrát města Ostravy Útvar hlavního architekta MMO Projekt "Pořízení nového Územního plánu města Ostravy byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu ČR. Doba realizace: Celkové způsobilé výdaje projektu: ,- Kč Spolufinancování z EU: ,- Kč Spolufinancování ze státního rozpočtu ČR: ,- Kč Nezpůsobilé výdaje projektu: ,- Kč

2 odůvodnění 1

3 odůvodnění Obsah 1 ZÁKLADNÍ VSTUPNÍ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY NADŘAZENÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA OSTRAVY * VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ÚVOD ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VAZBY MĚSTA OSTRAVY ŠIRŠÍ VAZBY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY: Voda a kanalizace Elektrická energie Zásobování plynem Centrální zásobování teplem ŠIRŠÍ VAZBY ÚSES A DALŠÍCH PŘÍRODNÍCH SYSTÉMŮ VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ Návaznost návrhu ÚPO na územní plány okolních obcí 14 3 vyhodnocení splnění požadavků zadání POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM, POPŘÍPADĚ Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ Respektovat PÚR ČR 2008, schválenou usnesením vlády č. 929 ze dne Republikové priority Vymezení rozvojové oblasti Ostrava (OB2) Koridory a plochy dopravní infrastruktury Politika územního rozvoje vymezuje následující koridory a plochy dopravní infrastruktury: Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů Respektovat nadřazenou územně plánovací dokumentaci vydanou krajem Úvod Priority stanovené ZÚR MSK Úkoly pro územní plánování stanovené ZÚR MSK pro oblast OB2: Plochy a koridory veřejné infrastruktury, ÚSES, územní rezervy: Další požadavky ze ZÚR MSK na řešení v ÚPO: Při zpracování územního plánu postupovat v souladu s koncepčními a rozvojovými dokumenty Moravskoslezského kraje POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody, krajiny a památek Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Sociální pilíř Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Sociodemografické podmínky a bydlení Rekreace Ekonomický pilíř Limity, hodnoty území POŽADAVKY NA ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE Řešené území Požadavky vyplývající ze strategických rozvojových dokumentů města Požadavky městských obvodů, právnických a fyzických osob POŽADAVKY NA PLOŠNÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ (URBANISTICKOU KONCEPCI A KONCEPCI USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY) POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Nakládání s odpady Občanské vybavení Veřejné prostranství POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ Ochrana památek 72 2

4 odůvodnění Ochrana zemědělského půdního fondu Ochrana přírody a krajiny Lesní hospodářství Ochrana vod Ochrana ovzduší Ochrana nerostného bohatství a geologické stavby v území Ochranné pásmo leteckých radiových a zabezpečovacích zařízení Ochrana veřejného zdraví POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ A PLOCHY PRO ASANACE DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů o prevenci závažných havárií Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů pro obranu státu Posouzení vlivu koncepce ÚPO na životní prostředí POŽADAVKY A POKYNY PRO ŘEŠENÍ HLAVNÍCH STŘETŮ ZÁJMŮ A PROBLÉMŮ V ÚZEMÍ POŽADAVKY NA VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY S OHLEDEM NA OBNOVU A ROZVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY A POLOHU OBCE V ROZVOJOVÉ OBLASTI NEBO ROZVOJOVÉ OSE POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ULOŽENO PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ Požadavky na vymezení ploch Požadavky na vymezení koridorů POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, PRO KTERÉ BUDOU PODMÍNKY PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ STANOVENY REGULAČNÍM PLÁNEM POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ POŽADAVEK NA ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU, VČETNĚ POŽADAVKŮ NA ZPRACOVÁNÍ VARIANT POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU A NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ S OHLEDEM NA CHARAKTER ÚZEMÍ A PROBLÉMY K ŘEŠENÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ 85 4 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Úvod Sociodemografické a hospodářské podmínky rozvoje obce Sociodemografické podmínky Hospodářské podmínky Bydlení Ochrana a rozvoj hodnot v území Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírodních zdrojů, zemědělské půdy Sesuvná území a bodové sesuvy Ochrana čistoty ovzduší, vod a půdy ZDŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Základní urbanistická koncepce města Obytné soubory Výrobní zóny Plochy přestavby a rekultivace: Koncepce občanského vybavení: Sídelní zeleň ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Plochy bydlení Plochy rekreace Plochy občanského vybavení Plochy veřejných prostranství Plochy výroby a skladování Plochy smíšeného způsobu využití 125 3

5 odůvodnění Plochy zemědělské Plochy přírodní Plochy vodní a vodohospodářské Plochy dopravní infrastruktury Plochy technické infrastruktury Plochy rekultivační DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Úvod Širší dopravní vazby Pozemní komunikace Zdůvodnění dostavby silniční sítě I.třídy Zdůvodnění dostavby silniční sítě II.třídy Zdůvodnění dostavby silniční sítě III.třídy Zdůvodnění dostavby sítě místních komunikací Zdůvodnění územních rezerv silniční dopravy Veřejná osobní doprava Železniční doprava - zdůvodnění dostavby a modernizace železniční sítě Zdůvodnění územních rezerv pro dostavbu železniční sítě Tramvajová doprava - zdůvodnění dostavby a přestavby tramvajové sítě Pěší a cyklistická doprava Cyklistická doprava Zdůvodnění koridorů návrhů staveb pro cyklisty a pěší Vodní doprava Průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe (DO1/R) Splavnění řeky Ostravice v úseku Odra Lučina (DO2/R) Letecká doprava Ostatní doprava Přestupní uzly Výcvikový polygon Statická doprava Plochy vozoven městské hromadné dopravy TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zásobování pitnou vodou Kanalizace Zásobování elektrickou energií Telekomunikace Zásobování plynem Zemní plyn Rozvody a regulační stanice Koksárenský plyn Degazační plyn Propan - Butan plyn Zásobování teplem Zdroje tepla Rozvod tepla SCZT Nakládání s odpady Průmyslový odpad Komunální odpad Občanské vybavení Veřejná prostranství KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Základní hodnoty území Přírodní hodnoty a jejich ochrana Ochrana hodnot Ochrana čistoty ovzduší Ochrana vod Ochrana před hlukem Územní systém ekologické stability Úvod Všeobecné zdůvodnění územního systému ekologické stability Metodické zásady použité pro zpracování návrhu ÚSES Návrh ÚSES z hlediska bioty Návrh ÚSES z hlediska sídelní struktury řešeného území 177 4

6 odůvodnění Zdůvodnění návrhu ÚSES na území Ostravy Zdůvodnění struktury ÚSES Charakteristika jednotlivých tahů ÚSES Přípustné a nepřípustné aktivity v ÚSES Krajinný ráz Podmínky ochrany krajinného rázu Doporučení k ochraně krajinného rázu Místa krajinného rázu VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA KVALITA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Třídy ochrany ZPF Kvalita zemědělského půdního fondu ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Zásady záboru půdního fondu Metodika zpracování vyhodnocení záboru ZPF Posouzení záboru zemědělských pozemků Zábor zemědělských pozemků pro územní systém ekologické stability ZÁBOR LESNÍCH POZEMKŮ PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU OSTRAVY POŘIZOVATELEM SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Soulad s Politikou územního rozvoje Soulad se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ SOULAD S POŽADAVKY TOHOTO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů Soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů Zadání Územního plánu města Ostravy Společné jednání o návrhu Územního plánu města Ostravy Veřejné projednání Územního plánu města Ostravy Opakované veřejné projednání Územního plánu Ostravy Výsledky řešení rozporů ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE VODNÍ REŽIM HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY PLNÍCÍ FUNKCI LESA VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY BYDLENÍ REKREACE HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ (SWOT) VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SHRNUTÍ PŘEDPOKLÁDANÉ DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ 291 5

7 odůvodnění Očekávané pozitivní nebo neutrální dopady navrženého řešení Možné negativní dopady navrženého řešení VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňující potřeby života současné generace obyvatel Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích Závěr STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE 50 ODST SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU ZOHLEDNĚNO komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH 304 6

8 odůvodnění Tabulky, které jsou obsaženy v textu odůvodnění ÚPO Tabulka 1: Silniční doprava 31 Tabulka 2: Územní rezervy pro silniční dopravu 32 Tabulka 3: Železniční doprava 32 Tabulka 4: Územní rezerva pro železniční dopravu 33 Tabulka 5: Ostatní druhy dopravy územní rezerva 33 Tabulka 6: Elektroenergetika 33 Tabulka 7: Plynoenergetika 33 Tabulka 8: Koridor územní rezervy 34 Tabulka 9: Vodní hospodářství 35 Tabulka 10: Obsah výkresu č. 4 ÚAP vybrané problémy k řešení 44 Tabulka 11: Tabulka požadavků MO, PO a FO 48 Tabulka 12: Objekty zařazené do skupiny A a B na území města Ostravy: 78 Tabulka 13: Zóny havarijního plánování na území města Ostravy 79 Tabulka 14: Zastavitelné plochy, pro které je stanovena podmínka zpracování územní studie 80 Tabulka 15: Dopravní plochy, pro které je stanovena podmínka zpracování územní studie 83 Tabulka 16: dopravní stavby 83 Tabulka 17: Výkresy územní plán 86 Tabulka 18: Výkresy - odůvodnění 87 Tabulka 19: Seznam schémat 87 Tabulka 20: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel města Ostravy 93 Tabulka 21: Vývoj počtu obyvatel po r v řešeném území 93 Tabulka 22: Vývoj věkové struktury obyvatel a srovnání s ČR 95 Tabulka 23: Prognóza vývoje počtu obyvatel 95 Tabulka 24: Vývoj ekonomické aktivity na území statutárního města Ostravy 96 Tabulka 25: - Počet podnikatelských subjektů v řešeném území 97 Tabulka 26: Pořadí mezi okresy podle průměrné mzdy (poslední dostupné údaje) 99 Tabulka 27: Ekonomické charakteristiky trhu bydlení ve vybraných městech 99 Tabulka 28: Základní charakteristiky bytového fondu v ČR a Ostravě 100 Tabulka 29: Bytový fond v Ostravě 100 Tabulka 30: Nová bytová výstavba v Ostravě v posledních letech 100 Tabulka 31: Východiska bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v městě Ostravě 101 Tabulka 32: Potřeba ploch pro bydlení do r Tabulka 33: Zvláště chráněná území v SO ORP Ostrava 104 Tabulka 34: Zóny CHKO v SO ORP Ostrava 104 Tabulka 35: Evropsky významné lokality 107 Tabulka 36: Ptačí oblasti 107 Tabulka 37: Výhradní ložiska na území města Ostravy 108 Tabulka 38: Chráněná ložisková území 108 Tabulka 39: Dobývací prostory pro těžený vyhrazený nerost zemní plyn vázaný na uhelnou hmotu.108 Tabulka 40: Dobývací prostor pro vyhrazený nerost černé uhlí s ukončenou hlubinnou těžbou (Vodní jáma Jeremenko) 109 Tabulka 41: Dobývací prostor pro vyhrazený nerost písky pro vysoké pece s přerušenou těžbou povrchovým způsobem 109 Tabulka 42: Přehled televizních vysílačů 163 Tabulka 43: Přehled rozhlasových vysílačů, České radiokomunikace a.s. 163 Tabulka 44: vtl RS plynu v Ostravě: 165 Tabulka 45: Identifikace a klasifikace znaků krajinného rázu, MKR Landek 186 Tabulka 46: Identifikace a klasifikace znaků krajinného rázu, MKR Poodří 187 Tabulka 47: Nadmístní význam 188 Tabulka 48: Zábor zemědělského půdního fondu podle způsobu využití ploch 196 Tabulka 49: Zábor lesních pozemků podle způsobu využití ploch 203 Tabulka 50: Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje řešeného území dle ÚPO 293 7

9 odůvodnění Obrázky a grafy,které jsou obsaženy v textu odůvodnění ÚPO Graf 1: Vývoj počtu obyvatel po r v řešeném území 94 Obrázek 1: Vymezení lokalit zvláště chráněných území na území SO ORP Ostrava 106 Obrázek 2: Vymezení lokalit soustavy NATURA 2000 na území SO ORP Ostrava 107 Obrázek 3: Schéma výhledové dopravní infrastruktury 128 Obrázek 4: Významné komunikační tahy 128 Obrázek 5: Páteřní síť Moravskoslezského kraje 129 Obrázek 6: Základní železniční síť v Moravskoslezském kraji 129 Obrázek 7: Základní síť cyklistických tras v Moravskoslezském kraji 130 Obrázek 8: Významné plochy s obytnou funkcí 130 Obrázek 9: Vedení Slezského komunikačního kříže na území MO, cílový stav 132 Obrázek 10: Vedení Slezského komunikačního kříže na území MO, reálný stav, Obrázek 11: Hlavní motivy dostavby a přestavby sítě páteřní komunikační sítě MO, cílový stav 133 Obrázek 12: Hlavní motivy dostavby a přestavby sítě páteřní komunikační sítě MO 134 Obrázek 13: Hlavní motivy dostavby a modernizace železniční sítě MO 149 Obrázek 14: Hlavní motivy dostavby a modernizace sítě veřejné osobní dopravy MO 151 Obrázek 15: Hlavní motivy dostavby a modernizace sítě cyklistické dopravy MO 153 Obrázek 16: Ideový návrh situování parkovacích objektů, Ostrava západ 157 Obrázek 17: Ideový návrh situování parkovacích objektů, Ostrava jih 157 Obrázek 18: Ideový návrh situování parkovacích objektů, Ostrava centrum 158 Obrázek 19: Situování potenciálních záchytných parkovišť, město Ostrava 159 Obrázek 20: Situování významných záchytných parkovišť, vnitřní část města Ostravy 159 PŘÍLOHY: I. odůvodnění Seznam pozemků dotčených záborem ZPF a PUPFL Seznam vymezených zastavitelných ploch nad 10ha II. Vyhodnocení stanovisek obdržených v rámci společného jednání návrhu ÚPlMO III. Výpis pozemků dotčených veřejně prospěšnými stavbami, veřejně prospěšnými opatřeními a plochami pro asanaci IV. Veřejné projednání Úvod Průběh řízení o územním plánu IV.1Stanoviska dotčených orgánů, uplatněných k ÚPlMO v rámci veřejného projednání, včetně jejich vyhodnocení IV.2 Návrh rozhodnutí o námitkách, uplatněných k ÚPlMO v rámci veřejného projednání, - část A (námitky č.1 49), - část C (námitky č ) - část B (námitky č ) - část D (námitky č ) IV.3Návrh vyhodnocení připomínek, uplatněných k ÚPlMO v rámci veřejného projednání IV.4Stanoviska dotčených orgánů k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci veřejného projednání, včetně jejich vyhodnocení IV.5Úprava Územního plánu města Ostravy (ÚPlMO) z vlastního podnětu IV.6Dohodovací jednání V. Opakované veřejné projednání Úvod Průběh řízení o územním plánu V.1Stanoviska dotčených orgánů, uplatněných k ÚPO v rámci opakovaného veřejného projednání, včetně jejich vyhodnocení V.2 Návrh rozhodnutí o námitkách, uplatněných k ÚPO v rámci opakovaného veřejného projednání, V.3Návrh vyhodnocení připomínek, uplatněných k ÚPO v rámci opakovaného veřejného projednání V.4Stanoviska dotčených orgánů k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k Územnímu plánu Ostravy (ÚPO) v rámci opakovaného veřejného projednání, včetně jejich vyhodnocení 8

10 odůvodnění GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ číslo název měřítko O1 KOORDINAČNÍ VÝKRES 1: O2 ŠIRŠÍ VZTAHY 1: O3 PŘEDPOKLÁDANÝ ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU A PUPFL 1:5 000 VU1 VÝKRES VYMEZENÍ ROZSAHU PROVEDENÝCH ÚPRAV NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKŮ VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ NÁVRHU ÚPlMO, DNE : SEZNAM SCHÉMAT ozn. DOPRAVA měřítko SD1 Funkční zatřídění komunikační sítě (cílový stav) 1: SD2 Návrhové prvky dostavby a přestavby komunikační sítě (cílový stav) 1: SD3 Šířkové uspořádání komunikační sítě (cílový stav) 1: SD4 Návrhové prvky dostavby a přestavby železniční sítě, letecké a vodní dopravy (cílový stav) 1: SD5 Hierarchie základní sítě cyklistických tras (cílový stav) 1: SD6 Návrh dopravního režimu cyklistických tras (cílový stav) 1: ozn. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY měřítko SK1 Krajinný ráz - přírodní hodnoty 1: SK2 Krajinný ráz - kulturně-historické hodnoty 1: SK3 Krajinný ráz - diferenciace území 1: ozn. URBANISTICKÁ KONCEPCE měřítko SU1 Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb 1 : SU2 Řešení významných městotvorných prostor 1 : SU3 Významné pohledové dominanty 1 : SU4 Zastavěné území - zemědělské půdy (I. a II. třída ochrany) 1 : SU5 Zastavěné území - vodní prostředí 1 : SU6 Zastavěné území - přírodní prostředí 1 : SU7 Zastavěné území - veřejná infrastruktura, 1 : SU8 Zastavěné území - veřejná infrastruktura, zemědělské půdy (I. a II. třída ochrany), vodní a přírodní prostředí 1 : SU9 Výšková (prostorová) regulace území 1 : SU10 Porovnání zastavitelných ploch 1 : ozn. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj měřítko SV1 Lokalizace změn ploch s rozdílným způsobem využití dodatek č. 1 1 : SV2 Lokalizace změn ploch s rozdílným způsobem využití dodatek č. 2 1 :

11 odůvodnění Odůvodnění územního plánu 1 ZÁKLADNÍ VSTUPNÍ PODKLADY 1.1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY Podkladem pro zpracování návrhu ÚPO byly a jsou aktualizované územně analytické podklady (pořízené poprvé k datu ), zpracované ke dni na aktualizovaných digitálních mapových podkladech a projednané s poskytovateli s uzavřením dne V době projednávání návrhu ÚPO proběhla další, stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. stanovená aktualizace územně analytických podkladů. Data této aktualizace územně analytických podkladů byla do návrhu ÚPO zapracována. 1.2 NADŘAZENÁ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Zadáním nového Územního plánu Ostravy byl zpracovatel pověřen, aby při zpracování návrhu ÚPO respektoval v době schválení zadání platný Územní plán velkého územního celku Ostrava - Karviná (dále ÚPN VÚC Ostrava - Karviná), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje usnesením č. 15/1322/1 ze dne a současně aby sledoval vývoj schvalovacího procesu v té době pořizovaných Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen ZÚR MSK). Tento postup umožnil, aby v případě vydání ZÚR MSK zastupitelstvem kraje před zahájením projednávání nově pořizovaného ÚPO, (tj. v době, kdy ÚPN VÚC Ostrava - Karviná pozbyde platnosti a nahradí jej ZÚR MSK) byl nově zpracovaný návrh ÚPO uveden do souladu s touto nově pořízenou a vydanou nadřazenou dokumentací. Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje vydalo dne usnesením č. 16/1426 formou opatření obecné povahy (dále jen OOP) ZÚR MSK. Zpracovatel proto zkoordinoval a dal do souladu návrh ÚPO s touto novou a pro územně plánovací dokumentaci města Ostravy závaznou dokumentací. Lze proto konstatovat, že pro návrh ÚPO jsou nadřazenou závaznou územně plánovací dokumentací ZÚR MSK, které vydalo Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje dne usnesením č. 16/1426, s účinností od Číslo jednací ZÚR MSK je MSK /2010. ZÚR MSK jsou návrhem ÚPO respektovány. 1.3 ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA OSTRAVY * 1994 Důvodem pro pořízení nového ÚPO byl 188, odst. 1, zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších změn, který stanoví, že Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán schválené před 1. lednem 2007 lze do 31. prosince 2020 podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti. Současný Územní plán města Ostravy byl schválen usnesením Zastupitelstva města Ostravy č. 778/M dne (dále ÚPl * 1994), vztahuje se tedy na něj uvedený odst. 1, 188, zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších změn a proto pořizovatel zahájil přípravné práce na jeho úpravě. Během těchto přípravných prací však pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem a samosprávou města dospěl k závěru, že lze dovodit, že pouhou úpravou současného Územního plánu města Ostravy nelze měnit jeho územní či urbanistické řešení, ani řešení technické a dopravní infrastruktury, případně rozvojové plochy města tak, aby reagovaly na vývoj města a jeho nově vznikající potřeby související především s porevolučním vývojem (po roce 1989). Proto Zastupitelstvo města Ostravy dne svým usnesením č. 2024/27 rozhodlo o pořízení nového územního plánu Ostravy. Nově pořizovaný ÚPO navazuje svým řešením na Územní plán města Ostravy *1994 schválený dne usnesením Zastupitelstva města Ostravy č. 778/M, ve znění schválených a vydaných změn a provedených úprav, který je jeho podkladem a který nahradí. 10

12 odůvodnění 11

13 odůvodnění 2 VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 2.1 ÚVOD V systému osídlení České republiky je Ostrava jedním z 5ti jádrových měst Ostravské sídelní regionální aglomerace. Současně je největším a určujícím sídlem, které jako centrum aglomerace plní nezastupitelnou metropolitní funkci. Město Ostrava leží na severovýchodním okraji České republiky, v severovýchodní oblasti Moravskoslezského kraje. Státní hranice s Polskem probíhá pouze 10 km severně od městského centra. Město se rozkládá v prostoru mezi Podbeskydskou pahorkatinou a Nízkým Jeseníkem, v prostoru Ostravské pánve, která spolu s Moravskou bránou tvoří od pradávna významnou komunikační spojnici Moravy a Slezska, v celoevropském pohledu pak Pobaltí se Středomořím. Od pravěku jí procházela Jantarová stezka, později jí byla vedena jedna z prvních a nejdůležitějších železničních tratí Habsburské monarchie Severní dráha císaře Ferdinanda spojující metropoli Vídeň s Haličí, po rekonstrukci (avšak v totožné trase) označovaná jako 2. tranzitní železniční koridor, jenž je součástí VI. panevropského koridoru. Moravskou branou a Ostravskou pánví prochází také dálnice D1 a ve výhledu jí vede i průplav Dunaj-Odra-Labe. Svou geomorfologickou polohou je Ostrava i celá aglomerace součástí hornoslezské kamenouhelné pánve, jejíž těžiště je na území Polska. Město vznikalo v rozsáhlé nivě soutoku 4 řek: Odry, Ostravice, Opavy a Lučiny. Ostrava se nachází v průměrné nadmořské výšce 227 m n. m. Nejvýše položené místo je v oblasti Staré Plesné u silnice Dobroslavice - Děhylov a to 339 m n. m. Nejníže položené místo je v Antošovicích v místě, kde řeka Odra opouští Ostravu a to 195 m n. m. Rozloha města je ha. Vzdušnou čarou ve směru východ-západ měří 19,657 km, ve směru sever-jih 20,442 km. 2.2 ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VAZBY MĚSTA OSTRAVY Širší dopravní vazby jsou zobrazeny ve výkrese O2 - Širší vztahy doplněném o vymezení řešeného území. Moravská brána a návazně Ostravská pánev, v níž se Ostrava rozkládá, vytvořila svou morfologií předpoklady pro vedení nejen dálnice, ale též koridorové a vysokorychlostní tratě, průplavu, dálkové cyklistické trasy evropského významu a i pro umístění mezinárodního letiště. Dopravní význam města je dán jeho polohou na větvi B VI. multimodálního dopravního koridoru (TEM MK), sestávajícího z železničního a silničního spojení. Dálnice D1 je součástí transevropské magistrály (TEM) zajišťující propojení severu Evropy přes střední Evropu na jih. Na polském území dálnice D1 navazuje na dálnici A1, kterou v oblasti Katowic kříží dálnice A4, zajišťující vazby východ - západ. Dálniční trasy D1, A1 a A4 tak společně vytváří "dálniční kříž" regionu Horního Slezska. Město je napojeno na síť silnic I. třídy, propojující významná města ostravské aglomerace a sousední regiony. Páteř železniční dopravy na území města Ostravy tvoří celostátní koridorová trať ČD 270, jež byla zařazena do evropského železničního systému na území ČR a další dvě železniční tratě ČD 321 a ČD 323. Letecká doprava je zajištěna mezinárodním letištěm Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově, poskytující vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Záměr napojení města na mezinárodní síť vodní dopravy je představován koridorem průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe. Návrh dopravního řešení ÚPO vychází ze základních nadřazených rozvojových dokumentů Politika územního rozvoje ČR, Dopravní politika ČR pro léta a dokumentu Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje. Návrhem bude zajištěna vyvážená dopravní obsluha území města i kraje, která je jednou z podmínek pro posílení sociálního a hospodářského pilíře udržitelného rozvoje. 2.3 ŠIRŠÍ VAZBY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY: Širší vazby technické infrastruktury jsou zobrazeny ve výkrese O2 - Širší vztahy doplněném o vymezení řešeného území. 12

14 odůvodnění Voda a kanalizace Zdroje vody Zásobování Ostravy pitnou vodou je zajišťováno systémem Ostravského oblastního vodovodu. Hlavní zdroje Ostravského oblastního vodovodu tvoří vodní nádrže Šance, Kružberk a Slezská Harta. Zdroje povrchové pitné vody nebude nutno v časovém horizontu 20 let doplňovat. Zdroje podzemní vody Ostravského oblastního vodovodu tvoří na území Ostravy vodní zdroje Nová Ves a Dubí, Stará Bělá Pešatek, Palesek a Sýkorův důl, Bartovice Ještěrka I., Ještěrka II., Zábřeh II. vodovod a ve Vratimově vodní zdroj Důlňák. Při eventuální potřebě výhledového posílení zdrojů pitné vody pro město Ostravu je uvažováno s možností využití lokality Přemyšov a území Poodří. ÚPO navrhuje v území Poodří a v lokalitě Přemyšova plochy takového způsobu využití, které nemůžou ohrozit kvalitu a vydatnost zdrojů pitné vody. Zdroje průmyslové vody jsou řeky Odra, Ostravice, Opava a vodní nádrž Žermanice. Kapacita těchto zdrojů je v současné době dostačující, nenavrhuje se jejich posílení. Páteřní řady pitné vody Tvoří je čtyři přivaděče pitné vody DN , dopravující vodu do vodojemů Krásné Pole, Stará Bělá a Krmelín. Kanalizace a čištění odpadních vod Území statutárního města Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem do Ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě Přívoze, kde jsou čištěny splaškové, dešťové i průmyslové odpadní vody. Ústřední čistírna odpadních vod slouží pro území města Ostravy, a rovněž pro části Vratimova, Klimkovic, Vřesiny, Staré Vsi nad Ondřejnicí a další Elektrická energie Zdroje elektrické energie Nejvýznamnější elektrárnou, která dodává elektřinu pro území Ostravy, je elektrárna Dětmarovice, která je největší elektrárnou na Moravě. Na území města vyrábí elektřinu elektrárna Třebovice a další energetické zdroje v nejvýznamnějších výrobních komplexech (Vítkovice, ArcelorMittal Ostrava). Vedení elektrické energie Zásobování elektrickou energií je v Ostravě zajištěno ze soustavy VVN 110 kv, která zajišťuje přenos el. výkonu z uzlových bodů nadřazené přenosové soustavy VVN 220 kv a ZVN 400 kv a z elektráren, do napájecích bodů (transformační stanice VVN/VN). Důležitými uzly nadřazené soustavy VVN jsou rozvodny Dětmarovice, Nošovice, Albrechtice, Lískovec, Vratimov a Třebovice. Novým důležitým uzlem nadřazené soustavy je trafostanice Kletné 400/110 kv v k.ú. Hladké Životice, která posílí přenos elektrického výkonu do Ostravy rekonstruovanými vedeními 110 kv. Ve východní části Ostravy vymezuje ÚPO koridor pro vedení přenosové soustavy ZVN 400kV z rozvodny Dětmarovice do rozvodny Nošovice Zásobování plynem Zásobování plynem je zajištěno z tranzitního plynovodu VTL nad 4MPa /VTL (Štramberk, Děhylov). přes jednotlivé regulační stanice Z těchto regulačních stanic je na území města Ostravy přiváděno několik VTL přívodů DN Centrální zásobování teplem Teplárenské zdroje soustavy centrálního zásobování teplem na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz, Výtopna Mariánské Hory (ve studené rezervě), Teplárna ArcelorMittal Ostrava a ČEZ - Energetické služby, s.r.o. ve Vítkovicích a mobilní kotelna Korýtko. Mimo území Ostravy dodává teplo společnost Teplo Vratimov, s.r.o., která využívá odpadní teplo z areálu ArcelorMittal Ostrava a zásobuje teplem město Vratimov. 13

15 odůvodnění 2.4 ŠIRŠÍ VAZBY ÚSES A DALŠÍCH PŘÍRODNÍCH SYSTÉMŮ Širší vazby přírodních systémů a ÚSES jsou zobrazeny ve výkrese O2 - Širší vztahy doplněném o vymezení řešeného území. Z velkoplošných chráněných území zasahuje Ostrava na jihu do Chráněné krajinné oblasti Poodří, zřízené za účelem ochrany unikátní oderské nivy. Na území Ostravy leží také maloplošná chráněná území, která mají chránit především území říčních niv s lužními lesy, významné archeologické naleziště a mokřady. Jsou to NPR Polanská Niva, PR Rezavka, PR Polanský les, PR Přemyšov, PP Turkov, NPP Landek, PR Štěpán, který zasahuje na území města jen nepatrně, NPP Polanská niva, PP Porubský bludný balvan a PP Rovninské balvany. 2.5 VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ Návaznost návrhu ÚPO na územní plány okolních obcí Město Ostrava je obcí s rozšířenou působností, do níž spadají obce Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Klimkovice, Olbramice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Václavovice, Velká Polom, Vratimov, Vřesina a Zbyslavice. Ostrava dále sousedí s obcemi Dobroslavice, Děhylov, Hlučín, Ludgeřovice, Šilheřovice, Bohumín, Rychvald, Petřvald, Paskov, Krmelín a Jistebník. ÚPO koordinuje návaznost jak stávající, tak i navrhované veřejné dopravní a technické infrastruktury a územního systému ekologické stability (ÚSES) na řešení této problematiky v územních plánech okolních obcí. Tato koordinace spočívá především ve stabilizování tzv. napojovacích bodů tak, aby navržené řešení při splnění technických požadavků v maximální míře respektovalo hodnoty území. Zároveň je toto řešení podmíněno respektováním záměrů, navržených v nadřazené územně plánovací dokumentaci vydávané krajem (ZÚR MSK). Koordinace ÚPO se společnými nadmístními zájmy sousedních obcí: Uvedené označení záměrů je převzato ze ZÚR MSK. Obec Ludgeřovice Záměry procházející přes společnou hranici obce s městem Ostravou, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: D55 - I/56 Opava Ludgeřovice, jedná se o přeložku silnice I. třídy a homogenizaci šířkového uspořádání, čtyřpruhová silnice I. třídy, úsek končící na hranici města Ostravy v k.ú. Petřkovice u Ostravy. Dopravní řešení navržené v ÚPO tento nadmístní záměr zohledňuje koordinací návaznosti na úsek D56 na hranici města s obcí Ludgeřovice. D56 - přeložka silnice I. třídy I/56, čtyřpruhová silnice I. třídy návrh dvoupruh, D513 - územní rezerva rozšíření na čtyřpruh, záměry vymezené na území města Ostravy a navazující na hranici města na záměr D55. Územním plánem Ostravy je vymezen pro územní stabilizaci těchto záměrů dostatečný dopravní koridor (DK52). Návrh respektuje jak řešení vyplývající z nadřazené ÚPD vydávané krajem, tak řešení vymezené ve stávajícím platném územním plánu obce. Trasa regionální lehké kolejové dopravy (LRT) Ostrava Hlučín (ÚPO - DZ12/R) cílem je zkvalitnění osobní dopravy z Hlučínska do Ostravy. Stavba se dotýká městských obvodů Moravská Ostrava a Přívoz, Petřkovice, dále pokračuje přes hranici města směrem na obce Ludgeřovice a Hlučín. Původní trasa tohoto záměru byla sledována jak v územním plánu obce Ludgeřovice, tak i v územním plánu Ostravy v prostoru silnice III/ Tato poloha se z důvodu technických a prostorových komplikací zejména na území obce Ludgeřovice již v rámci ÚPO nesleduje. Je vymezena nová poloha umísťována západně od původní stopy tvořící pomyslný obchvat této obce a jdoucí směrem na město Hlučín. Z důvodu zajištění stejného bodu napojení jak ze strany obce Ludgeřovice, tak ze strany města Ostravy, byla podniknuta opatření pro koordinaci vedení trasy LRT Ostrava Hlučín v územních plánech obou obcí. Tento záměr je vymezen nad rámec ZÚR MSK. Napojení kanalizace Ludgeřovic a Markvartovic na kanalizaci Petřkovic, napojení Petřkovic na ÚČOV sběračem T bylo realizováno v roce

16 odůvodnění Obec Šilheřovice Záměry procházející přes společnou hranici obce s městem Ostravou, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: Na nadregionální biocentrum Černý les č. 91, umístěný na území obcí Šilheřovic a Ludgeřovic navazují nadregionální biokoridor K 98 MH a regionální biokoridor 620, vymezené v návazném území Ostravy. D 517 územní rezerva pro zabezpečení zájmů státu, vyplývajících z mezinárodních závazků (průplavní spojení Dunaj Odra Labe), cyklotrasa Prajzská cesta - státní hranice Polsko/ČR Oldřišov Šilheřovice Koblov, suchý poldr pro ochranu Antošovic před záplavami na Antošovickém potoku na území Šilheřovic. Město Hlučín Záměry procházející přes společnou hranici města s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: K 96 N Údolí Opavy po Velké Hoštice je dána bezprostřední vazbou na vodní osu NRBK. K 96 V propojuje ve vazbě na tok Opavy severní části řešeného území NRBC 20 Ptačí hora Údolí Opavy a vodní osu NRBK K 100. Jednoznačná lokalizace většiny trasy je dána bezprostřední vazbou na vodní tok. Obec Děhylov Záměry procházející přes společnou hranici obce s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: K 96 N je vedena údolní nivou Opavy v zásadě souběžně s vodní osou NRBK K 96 mezi NRBC 20 Ptačí hora Údolí Opavy a nivní osou NRBK K 100. Lokalizace trasy od NRBC 20 Ptačí hora, PZ2 - VTL nad 4MPa plynovod DN 700, PN63 Příbor (Libhošť) Děhylov koridor šířky 400 pro zdvojení VTL nad 4MPa plynovodu DN 700, PN63, PZ10 koridor propojovacího plynovodu VTL nad 4MPa DN 500 Děhylov Hať státní hranice ČR/Polsko, V rámci aktualizace ZÚR MSK se zvažuje doplnění komunikace nadmístního významu prodloužená Martinovská obchvat Děhylova (ÚPO DK11). Obec Dobroslavice Záměry procházející přes společnou hranici obce s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: 588 regionální biokoridor, PZ2 - VTL nad 4MPa plynovod DN 700, PN63 Příbor (Libhošť) Děhylov koridor šířky 400 pro zdvojení VTL nad 4MPa plynovodu DN 700, PN63, PZ10 koridor propojovacího plynovodu VTL nad 4MPa DN 500 Děhylov Hať státní hranice ČR/Polsko. Obec Velká Polom Záměry procházející přes společnou hranici obce s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: 588 regionální biokoridor, PZ2 - VTL nad 4MPa plynovod DN 700, PN63 Příbor (Libhošť) Děhylov koridor šířky 400 pro zdvojení VTL nad 4MPa plynovodu DN 700, PN63, D29 I/11 hranice okresu Opava Rudná, navazující na D28 na hranici s obcí V. Polom. Obec Dolní Lhota Záměry procházející přes společnou hranici obce s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: Napojení kanalizace Dolní Lhoty na stávající kanalizaci ve Vřesině s pokračováním přes Krásné Pole, Poruba, s napojením na ÚČOV přes sběrač D. 15

17 odůvodnění Obec Čavisov Záměry procházející přes společnou hranici obce s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: Napojení kanalizace Čavisova na stávající kanalizaci ve Vřesině s pokračováním přes Krásné Pole, Poruba, s napojením na ÚČOV přes sběrač D. Obec Vřesina Záměry procházející přes společnou hranici obce s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: Koordinace při vymezování nadmístní silniční sítě mezi Ostravou a Vřesinou. I/11 čtyřpruhová silnice I. třídy (prodloužená Rudná) v úseku Rudná hranice okresu Opava (D29+D34) v koordinaci s nadzemním elektrickým vedení 2x110 kv Poruba Plesná vč. plochy trafostanice na k.ú. Krásné Pole (EZ4), 589 regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES RK 954, navazuje na regionální biocentrum Klečkovce č. 146 na území města Ostravy, 626 regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES RK 955. Napojení kanalizace obce Vřesiny na kanalizaci Ostravy stoka Z odvádějící odpadní vody z Krásného Pole přes Porubu do sběrače D byla realizována v roce Odpadní vody z obce Vřesiny jsou na tuto stoku již z větší části napojeny. Na stoku Z lze napojit i obce Dolní Lhotu a Čavisov. Protipovodňová ochrana retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova - řešení prozatím není stabilizované, navrženo ve 3 variantách - bez koordinace se stavbami: I/11 čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy (prodloužená Rudná) v úseku Rudná hranice okresu Opava (D29+D34), nadzemní elektrické vedení 2x110 kv Poruba Plesná - (EZ4) a vedení regionálního biokoridoru 589. Město Klimkovice Záměry procházející přes společnou hranici města s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: 626 regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES RK 955, 590 regionální biokoridor, pro zabezpečení území Polanky nad Odrou před záplavami je sledováno na území Klimkovic vybudování suché nádrže, čerpání přírodních léčivých vod z území Ostravy pro použití v lázních Klimkovice. Obec Olbramice Záměry procházející přes společnou hranici města s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: pro zabezpečení území Polanky nad Odrou před záplavami je sledováno na území Olbramic vybudování suché nádrže. Obec Jistebník Záměry procházející přes společnou hranici obce s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: Územní rezerva mezinárodního a republikového významu - D507 vysokorychlostní trať (VRT) Studénka Ostrava Petrovice u Karviné, 590 regionální biokoridor, 92 Oderská niva nadregionální biocentrum. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Záměry procházející přes společnou hranici obce s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: 92 Oderská niva nadregionální biocentrum, D517 územní rezerva pro zabezpečení zájmů státu (průplavní spojení Dunaj Odra Labe), D75 I/58 Krmelín, obchvat, čtyřpruhová silnice I. třídy tento záměr navazuje na hranicích města Ostravy na D77, který pokračuje na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí, 16

18 odůvodnění Obec Krmelín 552 regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES RK 957, navazuje na regionální biocentrum Palesek č. 101 na území Ostravy. Sběrač DXIII odvádějící odpadní vody z Proskovic přes Starou Bělou do sběrače D byl realizován v r Odpadní vody z obce Stará Ves n. Ondřejnicí byly na tento sběrač napojeny v r Záměry procházející přes společnou hranici obce s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: D75 I/58 Krmelín, obchvat, čtyřpruhová silnice I. třídy, tento záměr komunikace nadmístního významu navazuje na záměr D77 I/58 Petřvald Krmelín, nová stavba jižní tangenta Ostravy, 553 regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES RK 958, navazuje na regionální biocentrum Palesek č. 101 na území Ostravy. Obec Paskov Záměry procházející přes společnou hranici obce s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: D76 I/58 Krmelín Paskov (křížení I/56), nová stavba jižní tangenta Ostravy, D150 úsek I/56 I/11 jižní tangenta Ostravy, nová stavba, silnice I. třídy, D170a vlečka, Paskov průmyslová zóna Hrabová, jih, EZ5 transformační stanice 110/22 kv Ostrava Hrabová, vč. přívodního nadzemního vedení VVN 110 kv, 239 regionální biocentrum, označení dle ÚTP ÚSES 326 Paskov, K99 MH (MB) označení dle ÚTP nadregionální biokoridor, K101 N,V nadregionální biokoridor nivní, vodní. Město Vratimov Záměry procházející přes společnou hranici města s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: D150 úsek I/56 I/11 jižní tangenta Ostravy, nová stavba, silnice I. třídy, D122 II/477 nadjezd nad tratí ČD č. 323 s přeložkou ve Vratimově, odstranění úrovňového křížení s tratí ČD, E4 EDĚ TR Nošovice (VVN) vedení 2 x 400 kv pro vyvedení výkonu z EDĚ 600 MW, K99 MH (MB) označení dle ÚTP nadregionální biokoridor, K101 N,V nadregionální biokoridor nivní, vodní, 239 regionální biocentrum, označení dle ÚTP ÚSES 326 Paskov, kanalizace DN 600 z Vratimova je napojena na ostravskou kanalizační síť, která odvádí splaškové vody k čištění na ÚČOV, Vodní zdroj Důlňák ve Vratimově je napojen na síť OVaKu. Ochranné pásmo vodního zdroje nezasahuje na území Ostravy. Město Šenov Záměry procházející přes společnou hranici města s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: 583 regionální biokoridor (nivní, vodní), 110 regionální biocentrum Bučina, 617 regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES RK 964, navazuje na RBC č. 110 na území Ostravy. Kanalizace Bartovice Šenov napojení na ÚČOV Havířov. ČSOV v Šenově již byla realizována, výstavba první části kanalizační stoky v ulici Na Hrázkách (od ČSOV směrem do Bartovic) byla realizována v roce Město Petřvald Záměry procházející přes společnou hranici města s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: K99 MH (MB) označení dle ÚTP nadregionální biokoridor, E4 EDĚ TR Nošovice (VVN) vedení 2 x 400 kv pro vyvedení výkonu z EDĚ 600 MW, 17

19 odůvodnění 125 regionální biocentrum Gurňák, označení dle ÚTP ÚSES 323. Město Rychvald Záměry procházející přes společnou hranici města s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: K99 MH (MB) označení dle ÚTP nadregionální biokoridor, K98 MH nadregionální biocentrum, 125 regionální biocentrum Gurňák, označení dle ÚTP ÚSES 323, 129 regionální biocentrum Heřmanický rybník, označení dle ÚTP ÚSES 1839, D16, D 516 stavba nové dvoupruhové silnice I/68 s územní rezervou pro rozšíření na čtyřpruh. DR1 územní rezerva silnice II/471 Bohumín Rychvald Radvanice přeložka. Město Bohumín Záměry procházející přes společnou hranici města s městem Ostrava, nebo mají přímou návaznost na záměry umístěné na území města Ostravy: 129 regionální biocentrum Heřmanický rybník, označení dle ÚTP ÚSES 1839, 148 regionální biocentrum, D517 územní rezerva pro zabezpečení zájmů státu (průplavní spojení DOL), D15 stavba nové čtyřpruhové silnice I/68, K100N, V nadregionální biokoridor cílový ekosystém nivní a vodní, Cyklotrasy Odra Morava Dunaj. ÚPO zohledňuje výše uvedené záměry a jsou zapracovány do koordinovaného řešení na území města Ostravy. Pro zmíněné záměry včetně cyklotras vytváří ÚPO územní podmínky pro jejich realizaci. 18

20 odůvodnění 19

21 odůvodnění 3 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Návrh zadání nového územního plánu Ostravy projednaný a upravený ve smyslu ustavení 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zpracovaný v souladu s 11 a s přílohou č.6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, které schválilo Zastupitelstvo města Ostravy na svém 29. zasedání dne (dále jen zadání), návrh ÚPO respektuje a relevantní požadavky jsou v návrhu jednotlivých koncepcí zapracovány. V následujících bodech jsou vyhodnoceny a odůvodněny jednotlivé body zadání. 3.1 POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM, POPŘÍPADĚ Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ Respektovat PÚR ČR 2008, schválenou usnesením vlády č. 929 ze dne Podrobně k jednotlivým úkolům vyplývajícím z PÚR: Republikové priority Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické aktivity. Jejich ochrana by měla být provázaná s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. Plnění: Tato priorita územního rozvoje ČR je v případě města Ostravy beze zbytku respektována, jak ve zpracovaných Zásadách územního rozvoje, tak v návrhu územního plánu, jak dokládají příslušné části textové části i grafická část ÚPO. Návrh ÚPO důsledně chrání zděděné přírodní, kulturní i civilizační hodnoty. Zpřísňuje za tím účelem zejména prostorovou regulaci výstavby, zatímco funkční regulaci zjednodušuje a zpružňuje ve prospěch snazšího reagování na potřeby změn v území vyplývající z měnících se ekonomických a sociálních potřeb, pokud nejsou provázeny negativními důsledky na životní prostředí a veřejné zdraví. Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. Plnění: Návrh ÚPO důrazem na zvyšování kvality vytvářeného prostředí, na pestrost a vyváženost úrovně různých forem bydlení i občanského a technického vybavení vytváří podmínky zabraňující degradaci některých částí města a prostorově-sociální segregaci. K tomuto přispívá i návrh rozsáhlé sítě veřejné hromadné dopravy s důrazem na rozvoj tramvajové sítě jako bezbariérového dopravního prostředku. Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. 20

22 odůvodnění Plnění: V návrhu ÚPO jsou zapracovány návrhy a náměty jednotlivých městských obvodů města Ostravy, které mají zvyšovat kvalitu života obyvatel a hospodářský rozvoj jednotlivých městských obvodů. Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích. Plnění: Návrh ÚPO nabízí dostatek zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí v sekundárním a zejména terciálním sektoru. Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost. Plnění: Návrh ÚPO respektuje úlohu města Ostravy jako krajského města, plnícího mnohé funkce pro Moravskoslezský kraj a s nutností podle toho dimenzovat potřebné plochy zejména pro veřejné vybavení. Návrh ÚPO respektuje fakt, že město Ostrava je největším zdrojem pracovních příležitostí pro široké okolí a přizpůsobuje tomu i dopravní a technickou infrastrukturu a dopravní obsluhu. Návrh koncepce dopravní infrastruktury podporuje polycentrickou strukturu novými prvky sítě veřejné hromadné dopravy propojující významné městské části kolejovou dopravou. Obdobný princip decentralizace je v ÚPO uplatněn u pracovních příležitostí pro regeneraci sil, sport a rekreaci. Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields, průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky, suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Plnění: Návrh ÚPO redukuje rozvoj na dosud nezastavěném území a posiluje podíl přestavby v zastavěném území města. Navrhuje polyfunkční využití brownfields zejména v plochách opuštěných průmyslových areálů, skládek průmyslových odpadů a důlních odvalů. Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činností, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Plnění: Přes specifika města Ostravy jako krajského města, jsou zásady ochrany přírody, krajiny, vod i přírodních prvků v zastavěném území důsledně respektovány, jak dokládají příslušné části textové zprávy i výkresová část ÚPO. Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy. Cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. 21

23 odůvodnění Plnění: Návrh ÚPO respektuje a chrání stávající zeleň města a prvky ÚSES, dotváří jejich systém návrhem nových ploch zeleně, dotváří a chrání tzv. zelené pásy zasahující z obvodu dovnitř organismu města, tangenciálně je propojuje s využitím modelace terénu (především nezastavitelné svahy a nivy vodních toků) a zvětšuje podíl plochy lesů a dalších typů zeleně ve městě. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožní celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklistickou, lyžařskou, na koních). Plnění: Návrh ÚPO usiluje o rozšíření nabídky atraktivit v krajském a celostátním měřítku, především do lokalit mimo historické jádro města, a současně je dopravně lépe zpřístupňuje (oblast Dolní oblasti Vítkovice, Hornické muzeum Landek apod.). Návrh ÚPO zdůrazňuje potřebu prostupnosti území a nově stanovuje důležitá pěší propojení a doplnění sítě cyklotras a cyklostezek ve vazbě na síť na území Moravskoslezského kraje. Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umisťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umisťovat tato zařízení souběžně. Nepřípustné je vytváření nových úzkých hrdel na trasách dálnic, rychlostních silnic a kapacitních silnic; jejich trasy, jsou-li součástí transevropské silniční sítě, volit tak, aby byly v dostatečném odstupu od obytné zástavby hlavních center osídlení. Plnění: Vzhledem ke specifice Ostravy, kde cca polovinu plochy území města tvoří zastavěné území, se tento požadavek uplatňuje opatřeními k omezení fragmentace krajiny, zajištění prostupnosti území jak pro živočichy a rostliny (systém zeleně a ÚSES), tak pro člověka (infrastruktura nemotorové dopravy). Zejména ve vnějším pásmu města brání návrh ÚPO srůstání dosud izolovaných sídel venkovského charakteru na úkor nezastavěného území. Navrhované liniové stavby technické infrastruktury jsou dle možnosti umísťovány do souběhu s ostatními stavbami dopravní a technické infrastruktury. Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky na ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšení a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Plnění: Návrh ÚPO vytváří územní předpoklady pro rozvoj kolejové veřejné hromadné dopravy, a to především rozvojem sítě tramvají, což může přispět nejen ke kapacitnímu zlepšení dopravní obsluhy, ale i k omezení individuální automobilové dopravy a negativních dopadů dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umisťování staveb a opatření pro ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěném území a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Plnění: Návrh ÚPO respektuje územní nároky protipovodňové ochrany dle vodního zákona a vyhodnocení Zkušeností z povodní v roce 1997 a rovněž registrovaná sesuvná území. Návrh ÚPO zajišťuje přirozenou retenci respektováním ploch záplav v říčních nivách, zejména v Poodří. Ochranu 22

24 odůvodnění zastavěného a zastavitelného území proti povodním řeší jak návrhem technických opatření v území, tak návrhem retenčních nádrží a retenčních opatření. Dále ÚPO vytváří územní podmínky pro ochranu niv drobných vodotečí včetně břehových porostů před zastavěním pro snížení povodňových škod na zástavbě i na ZPF. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Plnění: Návrh ÚPO respektuje aktivní zónu záplavového území vymezenou zvláštními předpisy. V území, ve kterém při povodni protéká rozhodující část celkového průtoku, a kde je bezprostředně ohrožován život, zdraví a majetek lidí, ÚPO nenavrhuje zastavitelné plochy. Do aktivní zóny záplavového území zasahují okrajově zastavitelné plochy B157, B195, P26, V40, V6 a V7. což je způsobeno vymezováním zastavitelných ploch po hranicích parcel. Výstavba na plochách dotčených aktivní zónou záplavového území je regulována v oddíle 5.10 Protipovodňová ochrana textové části ÚPO, kde je stanoveno, že v aktivní zóně záplavového území nelze umístit žádné stavby nad rámec výjimek stanovených legislativou. Zásah aktivní zóny nevyvolá ohrožení zástavby umísťované na předmětných zastavitelných plochách. V případě zastavitelné plochy V41 zasahuje aktivní záplavová zóna asi do 1/3 této plochy a zbývající část plochy je v záplavovém území Q100. Tato plocha je určena pro volnočasové aktivity, zejména jako cvičná plocha hasičů a slunící plocha, a je pro ni stanoven kód prostorové regulace 0, tzn. bez zástavby. Návrh ÚPO vymezuje některé zastavitelné plochy tak, že zasahují do záplavového území při průtoku Q100, stanoveného zvláštními předpisy. Všechny tyto zastavitelné plochy jsou v článku Zastavitelné plochy textové části ÚPO v tabulce č. 2,3,4 označeny indexy - a, b, c, které regulují zástavbu na částech zastavitelných ploch dotčených záplavovým územím Q100 tak, že zde neumožňují umístit žádné stavby nad rámec výjimek stanovených legislativou, případně stanoví povinnost dodržet podmínky stanovené textovou částí ÚPO v článku Všeobecná regulace protipovodňové ochrany. V odůvodnění ÚPO je v pododstavci Zdůvodnění zásahu zastavitelných ploch do záplavového území vymezení těchto zastavitelných ploch zdůvodněno. Vytvářet podmínky pro koordinované umisťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. Vytvářet rovněž podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupností obcí (měst), které jsou přirozenými regionálními centry v území tak, aby se díky možnostem, poloze i infrastruktuře těchto obcí zlepšovaly i podmínky pro rozvoj okolních obcí ve venkovských oblastech a v oblastech se specifickými geografickými podmínkami. Při řešení problémů udržitelného rozvoje území využívat regionální seskupení (klastrů) k dialogu všech partnerů, na které mají změny v území dopad a kteří mohou posilovat atraktivitu území investicemi ve prospěch územního rozvoje. Při územně plánovací činnosti stanovovat podmínky pro vytvoření výkonné sítě osobní i nákladní železniční, silniční, vodní a letecké dopravy, včetně sítí regionálních letišť, efektivní dopravní sítě pro spojení městských oblastí s venkovskými oblastmi, stejně jako řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita s dostupností jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. Plnění: Návrh ÚPO vychází z potřeby koordinovaného rozmístění veřejné infrastruktury při respektování polycentrického uspořádání zástavby města. Vytváří územní podmínky pro zlepšení dostupnosti veřejného vybavení z okrajových částí města i okolních obcí, ke snížení nároků na dopravní obsluhu i zátěže životního prostředí města negativními dopady dopravy. V rámci širších vztahů respektuje vazby v rámci Moravskoslezského kraje stanovené ZÚR MSK. Vytváří územní a prostorové předpoklady pro rozvoj všech druhů dopravy uvnitř města i pro rozvoj regionálních, celostátních i mezinárodních dopravních tras v souladu s požadavky PÚR ČR Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Návrh a ochranu kvalitních městských prostorů a veřejné infrastruktury je nutné řešit ve spolupráci veřejného i soukromého sektoru s veřejností. 23

25 odůvodnění Plnění: Návrh ÚPO řeší rozvoj území v potřebných věcných souvislostech mj. vymezením územních rezerv (pro zástavbu městského charakteru, pro silniční dopravu, železniční dopravu, ostatní dopravu). Pro veřejnou infrastrukturu vymezuje veřejně prospěšné stavby a opatření. Ochranu kvalitních městských prostorů zajišťuje ÚPO vymezením důležitých veřejných prostranství a stanovením zpřísněných regulativů. Zvláštní pozornost věnovat návaznost různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. Plnění: Návrh ÚPO přispívá ke zlepšení návaznosti jednotlivých druhů osobní dopravy návrhem nových tramvajových tratí, návrhem nových přestupních terminálů jak z autobusové příměstské dopravy, tak i mezi jednotlivými druhy městské hromadné dopravy, návrhem na doplnění sítě cyklotras atd. Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Plnění: Pro zásobování pitnou vodou je stávající systém zásobování a zdrojů kapacitně dostatečný s nezbytnou rezervou. Průběžně je nutno obnovovat vodovodní řady a v některých částech města ve vazbě na rozvoj zástavby případně posílit akumulaci, což je řešeno bez územních požadavků. Návrh ÚPO tuto situaci respektuje. Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování předností zajištění bezpečného zásobování území energiemi. Plnění: Při koncentraci a hustotě zástavby ve městě Ostravě jsou podmínky pro uplatnění decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů omezené a ve struktuře zdrojů zatím marginální. Využívání obnovitelných zdrojů energie ve městě Ostravě je představováno využíváním sluneční energie, jejichž realizace nevyžaduje územní nároky (střechy, dočasně nevyužité plochy). Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. Plnění: Návrh ÚPO vytváří podmínky pro zvyšování standardu stávajícího bytového fondu a zachování podílu bydlení zejména v centrální části města, pro strukturální přestavbu ploch pro bydlení upřednostňuje plochy s nižší ekologickou zátěží, vymezuje plochy, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií. Z PÚR ČR 2008 je patrné vymezení rozvojových oblastí národního významu. Řešené území je součástí rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava Vymezení rozvojové oblasti Ostrava (OB2) Území obcí z ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek Místek (bez obcí v jihovýchodní části), Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části), Kravaře (bez obcí v severní části), Orlová, Opava (bez obcí v západní a jihozápadní části), Ostrava, Třinec (bez obcí v jižní a jihovýchodní části). 24

26 odůvodnění Důvody vymezení : Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Ostravy a mnohostranným působením husté sítě vedlejších center a urbanizovaného osídlení. Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, pro kterou je charakteristický dynamický rozvoj mezinárodní spolupráce se sousedícím polským regionem Horního Slezska; výrazným předpokladem rozvoje je v současnosti dostavba napojení na dálniční síť Polska, jakož i poloha na II. a III. Tranzitním železničním koridoru. Úkoly pro územní plánování: Vytvářet podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v území vyvolané průmyslovými zónami Mošnov a Nošovice Tento úkol pro územní plánování vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR 2008 se netýká přímo řešeného území, v návrhu ÚPO se týká pouze širších vazeb dopravní infrastruktury a energetiky, které jsou v odpovídajícím rozsahu zohledněny. SOB4 Specifická oblast Karvinsko Vymezení specifické oblasti: Území obcí z ORP Bohumín, Havířov (severní část), Karviná, Orlová (jižní a východní část). Oblast je součástí rozvojové oblasti OB2 Ostrava. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje zpřesňují specifické oblasti republikového významu SOB4 jako území následujících obcí: ORP Havířov (Albrechtice, Havířov a Horní Suchá), ORP Karviná (Dětmarovice, Karviná, Petrovice u Karviné a Stonava), ORP Orlová (Doubrava, Orlová a Petřvald). Vymezené území specifické oblasti SOB4 nezasahuje do území řešeného ÚPO. ÚPO proto nezohledňuje tuto specifickou oblast Koridory a plochy dopravní infrastruktury Koncepce: Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování rozvojových záměrů je nutno sledovat zejména: zajištění vyšší kvality dopravy, např. zvážení přepravní rychlosti dopravy a atraktivity železniční dopravy, zajištění nejméně konfliktních řešení s ochranou přírody a krajiny, zabezpečení podmínek mezinárodních dohod, např. AGC a AGTC Úkoly územního plánování: kraje v zásadách územního rozvoje upřesní vymezení ploch a koridorů dopravní infrastruktury, při respektování důvodů vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování, příslušné kraje a obce zajistí územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně územní rezervou, příslušné kraje a obce postupují při pořizování územně plánovací dokumentace v souladu s kritérií a podmínkami pro rozhodování o změnách v území, kraje při pořizování územně plánovací dokumentace řeší územní souvislosti vymezených koridorů a ploch Politika územního rozvoje vymezuje následující koridory a plochy dopravní infrastruktury: Železniční doprava Koridory vysokorychlostní dopravy VR1 Vymezení: Brno Ostrava hranice ČR/Polsko (Katowice) 25

27 odůvodnění Důvody vymezení: Chránit na území ČR navržené koridory vysokorychlostní dopravy v návaznosti na obdobné koridory v Polsku. Úkoly pro územní plánování: Zohlednit závěry vyplývající ze splněného úkolu pro ministerstva a jiné ústřední orgány. Úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady: Prověřit reálnost, účelnost a požadované podmínky územní ochrany koridorů VRT, včetně způsobu využití vysokorychlostní dopravy a její koordinace s dalšími dotčenými státy a navazující případné stanovení podmínek pro vytvoření územních rezerv. V návrhu ÚPO je koridor vysokorychlostní dopravy VR1 vyznačen v hlavním výkrese jako územní rezerva pro železniční dopravu (označena DZ1/R), jedná se o významnou železniční trať na území města Ostravy. Koridory konvenční železniční dopravy C-E 40b Vymezení: Úsek Ostrava Mosty u Jablunkova hranice ČR (Žilina). Trať je částí III. tranzitního železničního koridoru. Je tvořena tratí č. 270 a 320. Důvody vymezení: Dodržení závazků ČR jako signatáře mezinárodních dohod AGC a AGTC. V návrhu ÚPO je vyznačena ve výkrese V2.2 - Hlavní výkres Koncepce veřejné infrastruktury Doprava významná železniční trať na území města Ostravy, která je součástí III. tranzitního železničního koridoru Kombinovaná doprava Veřejná logistická centra (dále VLC) Vymezení: Střední Čechy, Brněnsko, Ostravsko, Plzeňsko, oblast Pardubice Hradec Králové, Českobudějovicko, oblast Ústí nad Labem Lovosice, Olomouc Přerov, Jihlava Havlíčkův Brod, Liberecko, Karlovy Vary Sokolov Cheb. Důvody vymezení: Postupné etapovité budování sítě veřejných logistických center napojených na železniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu, budované podle jednotné koncepce za účelem poskytování širokého spektra logistických služeb. Síť VLC umožní optimalizovat silniční dopravu a uplatnit princip komodality (účinné využívání různých druhů dopravy provozovaných samostatně nebo v rámci multimodální integrace za účelem dosažení optimálního a udržitelného využití zdrojů). Zapojení do evropské sítě logistických center. Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně zohledňovat přepravní proudy a jejich přesun pomocí VLC např. mimo zvláště chráněná území přírody, NATURA 2000 a významné koncentrace bydlení. Úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady: Spolupráce s kraji na výběru konkrétních lokalit v rámci pořizování ZÚR. Stávající kontejnerové překladiště u železniční stanice Ostrava hlavní nádraží se plánuje přemístit do Bohumína, Vrbice, kde je navrženo nové veřejné logistické centrum s obsluhou silniční a železniční dopravou (výhledově možný kontakt na dopravu vodní). Na území města Ostravy ÚPO nenavrhuje plochu pro další veřejné logistické centrum. 26

28 odůvodnění Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů Koncepce Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování rozvojových záměrů je nutno sledovat zejména: a) naplnění mezinárodních i vnitrostátních požadavků na diverzifikaci přepravních cest, b) zajištění odpovídajících parametrů přenosových soustav a jejich spolehlivosti a bezpečnosti, včetně bezpečného skladování, c) v případě příhraničních rozvojových záměrů zajištění jejich koordinace se zahraničními systémy, d) hledání nejméně konfliktních řešení s ochranou přírody a krajiny, e) zabezpečení technických podmínek mezinárodních dohod. Úkoly územního plánování: a) kraje v zásadách územního rozvoje zpřesní vymezení ploch a koridorů technické infrastruktury, při respektování důvodů vymezení a kritérií a podmínek pro rozhodování, b) příslušné kraje a obce zajistí územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně územní rezervou c) kraje při pořizování územně plánovací dokumentace řeší územní souvislosti vymezených koridorů a ploch. Politika územního rozvoje vymezuje následující koridory a plochy technické infrastruktury a související rozvojové záměry: Elektroenergetika E4a Vymezení: Plocha pro rozšíření včetně vyvedení elektrického a tepelného výkonu elektráren Temelín, Ledvice, Počerady, Prunéřov, Tušimice, Dětmarovice, Mělník a Dukovany. Důvody vymezení: Územní ochrana pro obnovu stávajících nebo pro nové zdroje v lokalitách s vhodnými územními podmínkami a s potřebnou veřejnou infrastrukturou a podmínkami pro vyvedení jejich výkonu do přenosové soustavy. Úkoly pro územní plánování: Vytvářet územní podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v území vyvolané rozšířením elektrárny Dětmarovice. Návrh ÚPO vymezuje pro vyvedení výkonu z elektrárny Dětmarovice koridor pro vedení ZVN 400 kv z elektrárny Dětmarovice do rozvodny Nošovice Plynárenství P9 Vymezení: Koridor pro zdvojení VTL plynovodu nad 4 MPa DN 700 PN 63 v Moravskoslezském kraji v trase z okolí obce Libhošť (Příbor) k obci Děhylov. Důvody vymezení: Zabezpečení koridoru pro posílení a zálohování významné vnitrostátní přepravní cesty plynovodu, procházející územím více krajů. Návrh ÚPO vymezuje pro zdvojení VTL plynovodu nad 4 MPa DN 700 PN 63 koridor šířky 150 m od stávajícího vedení VTL nad 4 MPa, zúžený v k.ú. Nová Plesná na 105 m v jižním prostoru od stávajícího vedení VTL nad 4 MPa DN

29 odůvodnění P3 Vymezení: Koridor pro propojovací plynovod tranzitního vedení VTL nad 4MPa DN 700 v Moravskoslezském kraji, vedoucí z okolí obce Děhylov k obci Hať a hranici ČR Polsko. Důvody vymezení: Územní ochrana koridoru a tím umožnění budoucí výstavby propojovacího plynovodu mezi soustavami RWE Transgas Net a GAZ-SYSTÉM (dříve PGNiG) v Moravskoslezském regionu, tj. propojení přepravních soustav ČR a Polska. Návrh ÚPO vymezuje pro propojovací plynovod VTL nad 4MPa DN 700 koridor šířky 150 m od osy vedení VTL plynovodu nad 4MPa Dálkovody Netýká se řešeného území Vodní hospodářství LAPV Vymezení: Plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV). Návrh ÚPO nevymezuje v řešeném území plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod VKVP Vymezení: Plochy a koridory vhodné pro provozně samostatné soubory staveb a zařízení vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (VKVP), jejichž lokalizace vyplyne z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky. Důvody vymezení: Zabezpečení koridorů a ploch pro rozvojové záměry v zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, odvádění a čištění odpadních vod, zajišťované ve veřejném zájmu. Kritéria pro rozhodování o změnách v území: Ochrana ploch a koridorů pro systémy veřejných vodovodů a kanalizací v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky. Tyto systémy mají odůvodnění zejména ve vztahu k životní a sociální úrovni obyvatel, ale i ke kvalitě života včetně jejich zdraví. Dále se vytváří předpoklad pro provázání s hospodářským a územním rozvojem měst a obcí včetně průmyslu, a to i řešením potenciálních krizových situací, rovněž však i péčí o životní prostředí. Úkoly pro územní plánování: Koordinace rozvojových záměrů a aktualizace limitů využití území v PÚR ČR, vyplývající z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území jednotlivých krajů a z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území ČR. Návrh ÚPO nenavrhuje v řešeném území nové koridory a plochy pro rozvojové záměry v zásobování pitnou vodou, nové zdroje povrchových a podzemních vod, odvádění a čištění odpadních vod, zajišťované ve veřejném zájmu. Stávající zdroje vody, její páteřní rozvody, odvádění a čištění odpadních vod jsou z hlediska předpokládaného rozvoje dostatečná. 28

30 odůvodnění Odpadové hospodářství Sk1 Návrh ÚPO nenavrhuje v řešeném území hlubinné úložiště vysoce radioaktivních odpadů nebo vyhořelého jaderného paliva Respektovat nadřazenou územně plánovací dokumentaci vydanou krajem (dále jen ZÚR MSK), které vydalo Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje formou opatření obecné povahy dne usnesením č. 16/1426, s účinností od Úvod V době zpracovávání návrhu zadání, jeho projednání a schvalování v Zastupitelstvu města Ostravy byl pro území města Ostravy platný Územní plán velkého územního celku Ostrava - Karviná schválený usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1322/1 dne 21.prosince 2006, jehož závazná část byla vyhlášena Obecně závaznou vyhláškou Moravskoslezského kraje č. 5/2006 ze dne 21. prosince V průběhu zpracovávání návrhu Územního plánu Ostravy vydalo Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje na svém 16. zasedání dne 22. prosince 2010 usnesením č. 16/1426 Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen ZÚR MSK), které nabyly účinnosti dne 4. února 2011.). Číslo jednací ZÚR MSK je MSK /2010. Ve smyslu ustanovení 187 odst. 2. stavebního zákona nabytím účinnosti tohoto opatření obecné povahy, tj. ZÚR MSK, pozbývají územní plány velkých územních celků schválených pro území Moravskoslezského kraje platnosti. Zpracovatel proto zkoordinoval a dal do souladu návrh ÚPO se ZÚR MSK Priority stanovené ZÚR MSK V návrhu ÚPO jsou zapracovány priority územního plánování stanovené ZÚR MSK pro dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj, sociální soudržnost obyvatel a příznivé životní prostředí. Podle ZÚR MSK náleží území města Ostravy do rozvojové oblasti republikového významu OB2 Ostrava. ZÚR MSK stanovují pro celou oblast požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území, kdy pro město Ostravu jsou předmětné následující: zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení oblasti se sousedními rozvojovými oblastmi a osami v ČR, na Slovensku a v Polsku, zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení oblasti OB2 s ostatními částmi MSK, zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení a dopravní obsluhy hlavních sídelních center oblasti včetně rozvoje systému integrované dopravy i ve vazbě na pěší a cyklistickou dopravu, posílení vazeb města Ostravy a letiště Ostrava-Mošnov, zajištění zásobování rozvojových území energiemi, vytvoření podmínek pro umístění Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů, vytvoření podmínek pro umístění veřejného logistického centra, vytvoření podmínek pro umístění republikově významných zařízení energetické infrastruktury, ochrana, zkvalitnění a rozvoj obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí, rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou ve vazbě na zastavěná území sídel, rozvojové plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury vymezovat s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, při hledání nových ploch pro ekonomické aktivity upřednostňovat ty, které mají vazbu na významná sídla, nadřazenou dopravní infrastrukturu, preferovat pro tyto účely brownfields a proluky v stávající zástavbě, vybírat lokality mimo stanovená záplavová území a minimalizovat zábor nejkvalitnějšího ZPF (I. a II. třídy ochrany), podporovat restrukturalizaci ekonomiky s důrazem na modernizaci průmyslu, rozvoj služeb a dalších aktivit se zaměřením na vývoj a výzkum ve vazbě na vysoké školství, využívat rekultivovaných a revitalizovaných ploch dotčených těžbou a úpravou černého uhlí ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území, 29

31 odůvodnění podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras zejména nadregionálního a mezinárodního významu, podporovat zlepšování stavu složek životního prostředí a obnovu krajiny narušené těžbou černého uhlí, ochrana přírodních hodnot CHKO Poodří, podpora zajištění odpovídajícího stupně protipovodňové ochrany území, nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby rodinné rekreace, přírůstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradně přeměnou objektů původní zástavby na rekreační chalupy pro území města Ostravy se tato podmínky vztahuje pouze na lokality zvláště chráněných území ve smyslu ust. 14 a následujících zákona č. 114/1992 Sb., a území soustavy NATURA Úkoly pro územní plánování stanovené ZÚR MSK pro oblast OB2: Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím sousedních krajů a Polska. Plnění: zpřesňuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury a vymezuje skladebné části ÚSES v návaznosti na plochy a koridory vymezené v ZÚR MSK. Podrobnější vyhodnocení je uvedeno dále v textu dle tematických okruhů. Vymezit plochu po umístění Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů. Záměr vybudování Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji (dále jen KIC) je zakomponován v Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, schváleného v roce 2004 (dále jen POH MSK). V POH MSK jsou pro vybudování Krajského integrovaného centra vytipovány tyto oblasti: Ostrava (lokalita OZO Kunčice a Šverma v Mariánských Horách) Opuštěný důl Barbora, karvinská část OKR Plnění: Pro účely realizace záměru nechal kraj v lednu roku 2008 zpracovat Studii proveditelnosti, která posuzovala tři navrhované lokality pro umístění KIC (Karviná Doly Barbora, Teplárna Mariánské Hory, OZO Ostrava Kunčice). Cílem studie bylo kromě posouzení variant řešení rovněž analýza možných rizik a především doporučení varianty vhodné k realizaci záměru KIC. Ze závěru studie proveditelnosti vzešla jako doporučená varianta umístění zařízení v lokalitě Karviná-Barbora, proto ÚPO plochu pro KIC na území města Ostravy neřeší. Vymezit plochu pro veřejné logistické centrum Plnění: V dokumentu Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (2004) je na území moravskoslezského kraje vytipováno několik lokalit pro výstavbu veřejného logistického centra (dále jen VLC) a to: Bohumín veřejné logistické centrum v oblasti Bohumín Vrbice s obsluhou silniční a železniční dopravy s výhledem na možný kontakt na dopravu vodní, Ostrava ve vazbě na hlavní nádraží, veřejné logistické centrum s obsluhou silniční a železniční dopravou, Tošanovice Třanovice, veřejné logistické centrum s obsluhou silniční a železniční dopravou Horní Suchá (bývalý důl František) lokalita s obsluhou silniční a železniční dopravou. V rámci projektu Postavení a možnost rozvoje logistické infrastruktury v MSK s důrazem na vybudování veřejného logistického centra z roku 2008, který byl spolufinancován Evropskou unií, Ministerstvem dopravy a Statutárním městem Ostravou a jehož partnerem je i Moravskoslezský kraj, byly posuzovány 4 lokality, které byly vybrány na základě vstupní analýzy a to: Mošnov s vazbou na dopravu leteckou Stonava s vazbou na obsluhu silniční a železniční Horní Suchá Bohumín Vrbice 30

32 odůvodnění Studie již nepočítá s umístěním VLC na území města Ostravy (v návaznosti na hlavní nádraží). Jako možné lokality pro umístění VLC jsou studií preferovány lokality Mošnov a Bohumín Vrbice, pro svou polohu a dostupnost z hlavních dopravních koridorů. Z hlediska polohy hlavního nádraží v centru města Ostravy a z toho vyplývajícího omezeného rozvoje návrh ÚPO neřeší umístění veřejného logistického centra na území města Ostravy. Nové rozvojové plochy vymezovat: přednostně v lokalitách dříve zastavěných nebo devastovaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby; výhradně se zajištěním dopravního napojení na existující nebo plánovanou nadřazenou síť silniční, resp. železniční infrastruktury; mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích pouze výjimečně a ve zvláště odůvodněných případech). Plnění: V rámci zpracování návrhu ÚPO byla provedena analýza, která pro rozvojové plochy vytipovala především plochy ležící mimo záplavové území a plochy brownfields, s dobrou dopravní dostupnosti a s vazbou na existující technickou infrastrukturu. Vzhledem k průmyslové historii města Ostravy se na jeho území nachází mnoho těchto ploch, a řešení jejich technické rekultivace s následným využitím pro rozvojové záměry je priorita, kterou se návrh ÚPO speciálně zabývá. Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy. Plnění: ÚPO se zabývá protipovodňovou ochranou v textové i grafické části. V grafické části ve výkrese V2.5 Hlavní výkres Koncepce veřejné infrastruktury Zásobování vodou a kanalizace jsou vyznačeny stávající a navrhovaná protipovodňová opatření se zákresem revitalizací vodních toků, protipovodňových hrází, suchých poldrů apod. V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně. Plnění: ÚPO vymezuje plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně v odpovídajícím rozsahu. V ÚPO jsou vymezovány v případě větší výměry než 2000 m 2. Pro menší zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné nejsou plochy veřejného prostranství vymezeny, ale jsou součástí této zastavitelné plochy. V těchto případech budou plochy veřejného prostranství vymezovány v územních studiích Plochy a koridory veřejné infrastruktury, ÚSES, územní rezervy: ÚPO s ohledem na specifické územní podmínky a problematiku územního rozvoje města ze ZÚR MSK přebírá a v územních podmínkách města Ostravy zpřesňuje plochy a koridory veřejné infrastruktury, ÚSES a územní rezervy Dopravní infrastruktura: Tabulka 1: Silniční doprava Označení dle ZÚR Označení dle ÚPO Dotčené k.ú. Popis záměru a charakteristika D15 DK70 Hrušov, Heřmanice Nová čtyřpruhová silnice (předpokládaná I/68) v úseku Vrbice - Heřmanice D16 D516 DK87 Heřmanice Nová dvoupruhová silnice (předpokládaná I/68) v úseku Heřmanice Havířov s územní rezervou pro rozšíření na čtyřpruh D29 DK1 Poruba, Krásné Pole, Stará Plesná D55 D56 D57 D513 DK52 Přívoz, Petřkovice u Ostravy Přeložka silnice I/11 (prodloužená Rudná) v úseku 17. listopadu - hranice okresu Opava v kategorii čtyřpruhové silnice Přeložka silnice I/56 Opava Hlučín Ostrava (D1) v kategorii čtyřpruhové silnice 31

33 odůvodnění Označení dle ZÚR D75 D127 D515 Označení dle ÚPO DK93 Dotčené k.ú. Proskovice, Stará Bělá Popis záměru a charakteristika I/58 Krmelín - obchvat, čtyřpruhová silnice DK98 Nová Bělá Jižní tangenta v úseku Plzeňská (I/58) Místecká (R56). Čtyřpruhová silnice ve významu I. třídy D122 DK59 Hrabová, Kunčice nad Ostravicí Jižní tangenta v úseku Frýdecká (OV) Frýdecká (Vratimov) s nadjezdem nad železniční tratí. Dvoupruhová silnice ve významu II. třídy D515 DK82 Bartovice Jižní tangenta v úseku Šenovská Rudná(I/11). Dvoupruhová silnice ve významu II. třídy včetně napojení ulice Bartovické Stavba přeložky silnice I/56 v Petřkovicích (DK52) a Jižní tangenty v Nové Bělé (DK98) jsou v celém úseku navrženy ve čtyřpruhovém uspořádání s ohledem na předpokládané vysoké intenzity dopravy a potřebu homogenního šířkového uspořádání v ucelených úsecích mezi MÚK. Stavba Jižní tangenty (DK 59) v úseku Frýdecká (OV) Frýdecká (Vratimov) je zařazena jako návrh, trasa respektuje koridor ZÚR i ÚP Vratimova. Navazující úsek Jižní tangenty v úseku od Frýdecké (Vratimov) po silnici Šenovskou je hájen územní rezervou DK 60/R (v souladu se ZÚR). Na základě požadavků Ministerstva dopravy a ŘSD ČR došlo ke zrušení původního návrhu napojení Bartovic v MÚK s ulicí Pod Bažantnicí a jeho nahrazením novou obslužnou komunikací, zapojenou do upravené MÚK Rudná/Jižní tangenta. Proto je závěrečný úsek Jižní tangenty od ulice Šenovské po Rudnou (včetně MÚK) zařazen do návrhové části. Na základě požadavku ÚAP města Ostravy byla prověřována možnost vedení trasy jižní tangenty v souběhu s železniční tratí. Tato úprava je však podmíněna upřesněním koridoru v ZÚR s následným promítnutím do ÚP Vratimova i ÚP Ostravy. Koridor pro zvažovaný odsun Jižní tangenty je územně chráněn trasou nově navržené obslužné komunikace (stavba DK 175), která zabezpečuje zpřístupnění navazujících rozvojových ploch. Tabulka 2: Územní rezervy pro silniční dopravu Označení dle ZÚR DR1 Označení dle ÚPO DK65/R DK66/R D 515 DK 102/R DK 57/R DK 60/R Dotčené katastrální území Heřmanice, Slezská Ostrava Hrabová, Kunčice nad Ostravicí, Bartovice D 524 DK 99/R Stará Bělá. Nová Bělá, Dubina u Ostravy D 525 DK 58/R Kunčice n. O., Hrabová Tabulka 3: Železniční doprava Označení dle ZÚR Označení dle ÚPO Dotčené katastrální území Popis záměru a charakteristika Silnice II/471 Bohumín Rychvald Radvanice (přeložka) Jižní tangenta v úsecích Paskov ulice Mostní a Frýdecká (Vratimov) Šenovská. Dvoupruhová silnice ve významu II. třídy Rozšíření ulice Plzeňské (I/58) v úseku Jižní tangenta Horní na čtyřpruhovou silnici Rozšíření ulice Frýdecké (II/477) v úseku Jižní tangenta - Štěpaňákova na čtyřpruhovou silnici Popis záměru a charakteristika D170a DZ7/R Hrabová Vlečka Paskov průmyslová zóna Hrabová, jih (v návrhu ÚPO je trasa vlečky chráněna územní rezervou) O záměru výstavby železniční vlečky z Paskova do průmyslové zóny Hrabová proběhla v rámci přípravných prací na dokončení průmyslové zóny jednání s uživateli průmyslové zóny a se zástupci městského obvodu Nová Bělá a bylo konstatováno, že o toto vlečkové napojení není zájem. Trasa vlečky je v kolizi s chráněnými přírodními prvky mezi Hrabovou a Novou Bělou včetně Ptačí oblasti soustavy NATURA Proto byla trasa železniční vlečky přesunuta z návrhové části do územní rezervy. 32

34 odůvodnění Tabulka 4: Územní rezerva pro železniční dopravu Označení dle ZÚR Označení dle ÚPO Dotčené katastrální území D 507 DZ1/R Polanka nad Odrou, Svinov, Třebovice ve Slezsku, Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory, Přívoz, Hrušov Popis záměru a charakteristika Vysokorychlostní trať VRT (Studénka Ostrava Petrovice u Karviné) Tabulka 5: Ostatní druhy dopravy územní rezerva Označení dle ZÚR Označení dle ÚPO Dotčené katastrální území D 517 DO1/R Proskovice, Stará Bělá, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou, Svinov, Nová Ves u Ostravy, Třebovice ve Slezsku, Hošťálkovice, Mariánské Hory, Lhotka u Ostravy, Přívoz, Petřkovice u Ostravy, Koblov, Hrušov D 518 D02/R Koblov, Přívoz, Hrušov, Moravská Ostrava, Muglinov, Slezská Ostrava Popis záměru a charakteristika Průplavní spojení Dunaj- Odra-Labe Vodní cesta na řece Ostravici po ústí Lučiny Původní záměr na obsluhu Aglomerace Vítkovic vodní dopravou je již překonán, proto bylo dohodnuto při projednání Zprávy o uplatňování ZÚR MSK vypuštění záměru splavnění řeky Ostravice pro nákladní lodě v rámci aktualizace ze ZÚR MSK. sleduje využití řeky Ostravice pouze pro rekreační plavbu Energetická infrastruktura: Tabulka 6: Elektroenergetika Označení dle ZÚR E4 EZ4 E18 Označení dle ÚPO E3/E4a/P1 E3/E4b/P1 E3/0011/P2 E3/0012/P2 E3/TR/PLE E2/614/P2 E2/615/P2 E2/616/P2 E2/647/P2 Dotčené k.ú. Michálkovice, Radvanice, Bartovice Poruba, Krásné Pole, Stará Plesná Svinov, Polanka n/o, Proskovice, Stará Bělá, Výškovice Popis záměru a charakteristika EDĚ TR Nošovice (ZVN) vedení 2x 400 kv pro vyvedení výkonu z EDĚ Vedení VVN 2x110 kv Poruba Plesná do TS 110/22 kv Plesná přes k.ú. Krásné Pole. Úkolem pro ÚPO je koordinovat tento záměr s koridorem pro silnici I. Třídy I/11 Polanská niva (VVN) přeložka vedení 110 kv VVN , mimo meandrující tok řeky Odry Koridor pro stavbu E 4 - vedení ZVN 400 kv, byl v rámci návrhu ÚPO zkoordinován s dalšími záměry v území, zejména s koridory pro stavbu jižní tangenty D122 a nadregionálním biokoridorem K Tabulka 7: Plynoenergetika Označení dle ZÚR PZ2 PZ10 Označení dle ÚPO VTL nad 4 MPa DN 700 Příbor - Děhylov VTL nad 4 MPa DN 500 Děhylov Hať státní hranice ČR Dotčené k.ú. Nová Plesná, Stará Plesná Popis záměru a charakteristika Koridor pro zdvojení VTL plynovodu - DN nad 4 MPa 700 PN63 Příbor (Libhošť) Děhylov Stará Plesná Koridor propojovacího plynovodu VTL nad 4 MPa DN 500 Děhylov Hať státní hranice ČR/Polsko Pozn.: v době vydání ZÚR MSK bylo používáno původní označení zdvojení trasy plynovodu VVTL, v současné době se používá nové označování tohoto typu sítě a to VTL nad 4 MPa. V dokumentaci vydávané Krajským úřadem MS kraje (ZÚR MSK) je záměr zdvojení trasy plynovodu VTL nad 4 MPa vyznačen jako koridor PZ2-VVTL plynovod DN 700, PN63 Příbor (Libhošť)-Děhylov o šířce 400 m v celém úseku. Jde tedy o prostor, zajišťující takové podmínky v území, které umožní realizovat předmětný záměr zdvojení trasy plynovodu VTL nad 4 MPa. V odůvodnění ZÚR MSK je uvedeno, že zdvojení trasy VVTL plynovodu bude vedeno v těsném souběhu se stávajícím plynovodem. V zájmu minimalizace střetů v obtížně prostupném území s vysokým stupněm urbanizace (osídlení), resp. s vysokou úrovní přírodních hodnot jsou trasy nových plynovodů

35 odůvodnění projektovány v těsném souběhu (3 5 m) se stávajícími plynovody. ÚPO proto zúžil koridor v místě průchodu přes území města Ostravy po konzultaci se správcem inženýrské sítě NET4GAS na šířku m Územní systém ekologické stability: ZÚR MSK vymezují na území města Ostravy plochy a koridory nadregionální a regionální úrovně, které návrh ÚPO v rámci vymezených koridorů zpřesňuje dle územních podmínek. Na území města Ostravy se nachází následující skladebné prvky ÚSES nadregionální a regionální úrovně: a) Nadregionální ÚSES Biocentra 92 Oderská niva (nivní, vodní a luční) Biokoridory K 96 N (nivní) K 96 V (vodní) K 98 MH (mezofilní hájové) K 99 MH(MB) (mezofilní hájové) K 100 V (vodní) K 100 N (nivní) K 101 V (vodní) K 101 N (nivní) b) Regionální ÚSES Biocentra 146 Klečkovce (mezofilní hájové) 148 Koblovská a Vrbická niva (nivní, vodní) 245 U Janové (hygrofilní lesní) 101 Bělský Palesek (mezofilní hájové, hygrofilní lesní) 161 Lipina u Oprechtic (mezofilní hájové, mezofilní bučinné) 239 U Dolu Paskov (nivní, vodní) 156 Kunčická niva (nivní, vodní) 208 Radvanická niva (nivní, hygrofilní) 110 Bučina u Bartovic (mezofilní hájové, mezofilní bučinné) 125 Gurňák (mezofilní hájové, mezofilní bučinné) 129 Heřmanice-Záblatí (mezofilní hájové, nivní, vodná) 158 Landek (mezofilní hájové) 234 Turkov (nivní, vodní) Biocentrum 156 Kunčická niva je v ÚPO oproti ZÚR MSK (24,3 ha) rozšířeno na 35,1 ha, což splňuje požadavky platných metodik vymezování ÚSES. Biocentrum zasahuje kromě nivy řeky Ostravice i návazné plochy hutních a důlních odvalů, hald, které jsou částečně porostlé vzrostlou zelení. Minimální výměra regionálního biocentra tohoto typu je 30 ha. Biokoridory 552 (mezofilní hájové, hygrofilní), 553 (mezofilní hájové, hygrofilní), 582 (nivní, vodní), 583 (nivní, vodní), 588 (mezofilní hájové, mezofilní bučinné), 590 (hydrofilní, hygrofilní, mezofilní hájové), 620 (mezofilní hájové), 621 (hydrofilní, hygrofilní, mezofilní hájové), 626 (mezofilní hájové, hygrofilní) Specifické plochy a koridory: Návrh ÚPO přebírá ze ZÚR MSK koridor územní rezervy pro zabezpečení zájmů státu, vyplývající z mezinárodních závazků. Koridor je v ZÚR vymezen ve formě osy. Označení dle ZÚR Tabulka 8: Koridor územní rezervy Označení dle ÚP Ostravy Dotčené katastrální území D517 D01/R Lhotka u Ostravy, Třebovice ve Slezsku, Nová Ves u Ostravy, Výškovice i Ostravy, Proskovice, Petřkovice u Ostravy, Hošťálkovice, Koblov, Zábřeh nad Odrou, Svinov, Stará Bělá Popis záměru a charakteristika Územní rezerva pro zabezpečení zájmů státu, vyplývající z mezinárodních závazků Viz ostatní druhy dopravy - Průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe 34

36 odůvodnění Další požadavky ze ZÚR MSK na řešení v ÚPO: Cyklotrasy Ostrava Morava Dunaj Greenways evropský turistický koridor boční trasa II Prajzská cesta (hranice Polsko/ČR Vřesina Šilheřovice Koblov Ostrava Beskydy ÚPO vytváří územní podmínky pro realizaci záměrů na výstavbu a přestavbu sítě cyklistických tras, zejména základní sítě tras tvořené dálkovými trasami (trasy Greenways podél řek Odry, Ostravice, Opavy a Lučiny), trasami krajského významu (Bartovice Hrabová Stará Bělá Krmelín) a páteřními trasami městského významu Protipovodňová ochrana Pro komplexní řešení problematiky vodních toků, vodních zdrojů a hospodaření s vodami byl pro oblast povodí Odry zpracován Plán oblasti povodí Odry. Zásady řešení tohoto plánu jsou zapracovány v textové části ÚPO v oddíle Protipovodňová ochrana a v grafické části ÚPO, ve výkrese: V2.5 Hlavní výkres Koncepce veřejné infrastruktury Zásobování vodou a kanalizace. ÚPO navrhuje systém protipovodňových opatření, která zabezpečí řešené území před povodněmi ve smyslu zásad protipovodňové prevence podle pravděpodobnosti opakování povodňového nebezpečí. Součástí protipovodňových opatření je projektový záměr na vybudování protipovodňového monitorovacího a varovného informačního systému. Tabulka 9: Vodní hospodářství Označení dle ZÚR Označení dle ÚPO Dotčené k.ú. Popis záměru a charakteristika PO23 Hrušov Ohrázování Vrbické stružky pro ochranu Hrušova, Vrbice a Pudlova dle upřesněného záměru nezasahuje do území Ostravy a nemá význam pro ochranu Hrušova, kde je ochrana území řešena jiným protipovodňovým opatřením (navýšení terénu, retenční nádrž a přečerpávací stanice viz změna ÚPO č. 2008/10) Kanalizace a ČOV Napojení kanalizace severní části Paskova na kanalizaci Nová Bělá Mitrovice Hrabová napojení na ÚČOV přes sběrač C III. Napojení kanalizace Ludgeřovic a Markvartovic na kanalizaci Petřkovic, napojení na ÚČOV přes sběrač T. Kanalizace v části Petřvaldu a ČOV Bratovice - Křivec podmínka pro zástavbu v lokalitě. Kanalizace Bartovice Šenov napojení na ÚČOV Havířov. Ostatní záměry uvedené v ZÚR MSK již byly realizovány: Napojení kanalizace obce Vřesiny na kanalizaci Ostravy-Krásné Pole, Poruba, napojení na ÚČOV přes sběrač D (+ Dolní Lhota a Čavisov). Napojení kanalizace Staré Vsi nad Ondřejnicí na kanalizaci Proskovic, napojení na ÚČOV přes sběrač D Zásady pro rozhodování o změnách v území ÚPO zohledňuje zásady o rozhodování o změnách v území stanovené ZÚR MSK pro jimi vymezené krajinné oblasti a pro dotčené typy krajiny. Území města Ostravy člení ÚPO z hlediska krajinného rázu na pět oblastí krajinného rázu: Vítkovská vrchovina, Oderská brána, Ostravská pánev, Orlovská plošina a Hlučínská pahorkatina. Vymezení oblastí krajinného rázu je zobrazeno ve schématu grafické části odůvodnění ÚPO: Krajinný ráz diferenciace území (SK3). Oblasti krajinného rázu jsou individuální územní jednotky, pro každou jednotku jsou navržena konkrétní doporučení k ochraně krajinného rázu. Doporučení byla respektována při zpracování 35

37 odůvodnění koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce v návrhu ÚPO, zejména při návrhu urbanistické koncepce, koncepce veřejné infrastruktury, koncepce uspořádání krajiny a při návrhu prostorové a funkční regulace pro vymezené plochy, kde jsou rovněž zohledněny zásady o rozhodování o změnách v území stanovené ZÚR MSK pro jimi vymezené krajinné oblasti a pro dotčené typy krajiny. V ÚPO jsou oblasti krajinného rázu chápány a vymezeny jako krajinné celky s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejich typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který může zahrnovat více míst krajinného rázu. Oblast je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. Vstupním podkladem pro vymezení oblastí krajinného rázu v ÚPO byly ZÚR MSK, které mohly být respektovány pouze částečně, protože vycházejí z odlišné metodiky vymezování oblastí krajinného rázu než ÚPO a jejich měřítko umožňuje spíše schématické zpracování problematiky. Zatímco v ZÚR MSK vycházejí vymezené oblasti krajinného rázu především z antropogenních znaků krajiny a jejich historických souvislostí, ÚPO vymezuje oblasti krajinného rázu především na základě geomorfologických znaků a přírodních charakteristik území. ZÚR MSK zařazuje Ostravu do čtyř krajinných oblastí: Ostravsko-Karvinsko, Oderská brána, Opavsko a Nízký Jeseník, přičemž pro Ostravu je dominantní oblast Ostravsko-Karvinsko s převládajícími typy krajin: krajina sídelní a krajina ovlivněná hlubinnou důlní činností. Další významnou krajinnou oblastí, která zasahuje na území Ostravy je Oderská brána s převládajícími typy krajin: krajina polní, krajina s vyšším podílem vodních ploch a krajina zemědělská harmonická. Na nejzápadnější část území Ostravy, městské obvody Krásné Pole a Plesnou, zasahuje krajinná oblast Nízký Jeseník, krajinná oblast Opavsko zasahuje na severní část městského obvodu Petřkovic. Zásady pro rozhodování o změnách v území stanovené ZÚR MSK pro jimi vymezené krajinné oblasti a pro dotčené typy krajiny, zejména: pro bydlení a občanskou vybavenost přednostně využívat rezervy v rámci zastavěného území, zastavitelné plochy vymezovat především v návaznosti na zastavěná území při zohlednění podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny, chránit plochy stávající městské zeleně, podporovat vymezování ploch veřejné zeleně; podporovat vymezování nových veřejných prostranství, pro nové ekonomické aktivity přednostně využívat ploch a areálů brownfields, podporovat asanace, rekultivace a revitalizace ploch starých ekologických zátěží, podporovat polyfunkční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch dotčených těžbou a úpravou černého uhlí ve vazbě na vlastnosti, požadavky a hygienické podmínky okolního území, chránit technické památky souvisejících s ukončenou těžbou a úpravou černého uhlí nebo hutnictvím železa, příp. podporovat jejich adaptaci pro další využití (např. občanské vybavení), chránit ekologicky cenné biotopy v lokalitách s vazbou na segmenty ÚSES, chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz údolní nivy Odry, nevytvářet nové pohledové bariéry, novou zástavbu umisťovat přednostně mimo pohledově exponovaná území, Jsou zapracována do doporučení ochrany krajinného rázu pro oblasti krajinného rázu vymezené ÚPO a byly zohledněny při zpracování koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce v návrhu ÚPO, zejména při návrhu urbanistické koncepce, návrhu zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch přírodních, ploch vodních a vodohospodářských, ploch dopravní infrastruktury, ploch technické infrastruktury a ploch rekultivačních, při stanovení prostorové regulace pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití a při stanovení podmínek ochrany míst krajinného rázu Při zpracování územního plánu postupovat v souladu s koncepčními a rozvojovými dokumenty Moravskoslezského kraje Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta , Agentura pro regionální rozvoj a.s. 2009, schválena zastupitelstvem MSK , aktualizace 2012, 36

38 odůvodnění Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje - UDI Morava, s.r.o., Ostrava, prosinec 2003, pořídil KÚ MSK, odbor dopravy a silničního hospodářství, schváleno usnesením Zastupitelstva MSK č. 24/979/1 ze dne , aktualizace únor 2008, Akční hlukový plán aglomerace Ostrava - září 2008, EKOLA group, spol. s r.o., Praha, Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje Rada kraje , včetně relevantních aktualizací, Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Nařízení Moravskoslezského kraje ze dne , Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne , Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne , včetně relevantních aktualizací, Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j.: ŽPZ/7727/04 ze dne , Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti povodí Odry - Plán oblasti povodí Odry. Plán byl v roce 2009 schválen zastupitelstvem Moravskoslezského kraje a stal se východiskem Plánu mezinárodní oblasti povodí Odry v té části, která pokrývá území ČR. Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje - pořídil KÚ MS kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 17/1486 ze dne Generel nadregionálního a regionálního ÚSES Ageris Brno, 2008 Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje schválena Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje na 5. zasedání dne usnesením č. 5/298/1 (koncepční materiál pořízený krajem v samostatné působnosti ve smyslu 77a odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů), včetně relevantních aktualizací. Uvedené dokumenty pořízené MSK byly použity jako podklad pro zapracování návrhu ÚPO, jejich konkrétní požadavky a úkoly pro územní plánování byly v návrhu zohledněny. Zohlednění jednotlivých dokumentů je podrobně popsáno v příslušných statích zabývajících se danou tématikou. 3.2 POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Vymezená ložiska, dobývací prostory, chráněná ložisková území a území dotčená těžbou zohledňovat při vymezování zastavitelných ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Plnění: Návrh ÚPO respektuje podmínky vyplývající z existence výhradních ložisek nerostných surovin, chráněných ložiskových území a dobývacích prostor a tyto zohlednila při vymezování zastavitelných ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury. Na CHLÚ černého uhlí a zemního plynu ÚPO nestanovuje pro navrhovaný druh zástavby další omezující podmínky nad rámec podmínek vyplývajících z 19 horního zákona. Na CHLÚ cihlářských surovin a písků nenavrhuje ÚPO zastavitelné plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury. V územích s dlouhodobými anomálními projevy důlní činnosti nenavrhuje ÚPO nové zastavitelné plochy nad rozsah ploch vymezených v ÚPl *1994. Na plochách sesuvných území a bodových sesuvů vyloučit další zástavbu. Plnění: Pokud návrh ÚPO navrhuje na plochách sesuvných území a bodových sesuvů zastavitelné plochy, je jejich zástavba podmíněna geologickým a hydrogeologickým průzkumem a stanovením takových technických opatření, která vyloučí případné škody jak na majetku, tak na zdraví osob. V ÚP zohlednit území, která jsou nebezpečná výstupy důlních plynů. 37

39 odůvodnění Plnění: Pro ohodnocení míry nebezpečí výstupu metanu na povrch jsou pořizovány samostatné podklady, monitorující tuto problematiku mimo územní plán. ÚPO zohledňuje území, která jsou nebezpečná výstupy důlních plynů Vodní režim Při pořizování a zpracovávání ÚPD a jejich změn vytvářet územní podmínky k omezování dopadů klimatických změn navrhováním protipovodňových opatření v krajině, revitalizací vodních toků a posilováním retenční a akumulační kapacity území. Plnění: Koncepce protipovodňové ochrany vychází z Plánu oblasti povodí Odry. V textové části ÚPO, tabulka č. 19 v oddíle Protipovodňová ochrana a v grafické části ÚPO, ve výkrese: V2.5 Hlavní výkres Koncepce veřejné infrastruktury Zásobování vodou a kanalizace jsou vyznačena stávající a navrhovaná protipovodňová opatření se zákresem revitalizací vodních toků, protipovodňových hrází, suchých poldrů apod. Zachovat a udržovat 2 nejvydatnější podzemní vodní zdroje (Nová Ves, Bělský les) s ohledem na strategické potřeby města Ostravy. Plnění: ÚPO vytváří územní podmínky pro ochranu podzemních vodních zdrojů, zejména Nová Ves a Zábřeh II vodovod a chrání potencionální zdroj podzemní vody - lokalita Poodří. V plochách dotčených ochranou podzemních vodních zdrojů není navrhována nová zástavba Hygiena životního prostředí Sledovat průběh asanací a reagovat na ně v aktualizacích ÚP. Plnění: ÚPO vymezuje plochy pro asanaci, které jsou navrženy ve veřejném zájmu k provedení asanačních opatření a zbavení území zejména ekologických zátěží. V ÚPO jsou pro tato veřejně prospěšná opatření vymezeny plochy, které jsou uvedeny v textové části v tabulce č. 25 v oddíle 7.4 Plochy pro asanaci. ÚPO vytváří vhodné územní podmínky pro následné využití takto asanovaných ploch a stanoví pro ně, po provedení vymezené asanace, odpovídající způsob využití. Asanace vymezené plochy je současně závaznou podmínkou před zahájením jakékoliv nové výstavby nesouvisející s asanací území. V ÚPD vytvářet územní podmínky pro optimalizaci nakládání s odpady na území ORP (separace, recyklace, spalování, ukládání na skládky). Plnění: ÚPO stabilizuje stávající koncepci hospodaření s komunálním odpadem na území města s využitím systému tříděného sběru, které je řešeno centrálně pro celé město. Vedle systému ÚSES rozvíjet rekreační zeleň v síťovém uspořádání na celém správním území ORP včetně jejího propojení do okolní krajiny. Plnění: ÚPO podporuje vytváření spojité soustavy zeleně propojující sídlo s příměstskou volnou krajinou zejména v plochách vymezených ÚPO pro lesy, krajinou zeleň a parky a v plochách určených pro bydlení, občanskou vybavenost, volnočasové aktivity a sport Ochrana přírody, krajiny a památek Při aktualizaci ÚSES v podrobnosti ÚPD (redukci, rozšíření nebo posunutí s ohledem na vlastnické vztahy a morfologii terénu) zohledňovat také plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů. 38

40 odůvodnění Plnění: ÚPO zohledňuje plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů tam, kde je to z urbanistického hlediska současného stavu možné, nenavrhuje novou výstavbu. Při pořizování ÚPD a jejich změn, je třeba dbát na minimalizaci negativních dopadů rozvoje území na ekologicky cenné lokality a chráněné hodnoty krajinného rázu. Plnění: ÚPO ve svém návrhu zohledňuje ekologicky cenné lokality území Ostravy a území cenná z hlediska hodnot krajinného rázu. Tyto lokality jsou přehledně a podrobně uvedeny v samostatné stati jak textové, tak grafické části ÚPO a návrh územního plánu v nich nenavrhuje novou zástavbu, která by je znehodnotila. Rovněž v území navazujícím na takto vymezené lokality omezuje novou zástavbu tak, aby byly případné negativní dopady takové zástavby minimalizovány, případně byla zástavba vyloučena úplně. ÚPO vymezuje plochy územního systému ekologické stability krajiny (dále jen ÚSES) ve všech hierarchických úrovních - nadregionální, regionální, místní. ÚPO člení území města pro účel stanovení podmínek ochrany krajinného rázu (ve smyslu ust. 12, odst. 4, zák. č. 114/1992 Sb.) na plochy rozlišené podle charakteru a způsobu využití Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Při vymezování a zpřesňování koridorů pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury minimalizovat zásahy do lesních porostů. Plnění: Zábory PUPFL pro dopravní stavby byly převzaty z návrhu současně platného územního plánu a ZÚR MSK, byly tedy již odsouhlaseny příslušným orgánem ochrany lesů. Nové zábory jsou minimalizovány a jsou vyvolány úpravami dopravních tras buď v reakci na současný již realizovaný stav, nebo úpravy v lokalitách, kde bylo prokázáno, že původní řešení nebylo realizovatelné (z důvodu majetkoprávních vztahů, technického řešení, morfologie a prostorových podmínek území apod.). Nově je tak navržen pouze zábor 12,4 ha lesa. V rámci ÚPD jednotlivých obcí minimalizovat v souvislosti s plánovanou zástavbou negativní dopady na životní prostředí (potlačit trend suburbanizace). Plnění: ÚPO navrhuje zastavitelné plochy přednostně na areálech brownfields a ve vazbě na stávající zastavěné plochy. Dále respektuje hodnoty životního prostředí, zejména významné krajinné prvky a hodnotné skupiny krajinné zeleně. Proces, zvaný suburbanizace, chápe ÚPO jako proces dlouhodobý, bez jehož existence by Ostrava nebyla třetím největším městem ČR a nemohla by plnit své metropolitní úkoly a funkce. Nicméně návrh ÚPO je zpracován tak, aby případné a odůvodněné rozšíření zastavitelných ploch bylo minimalizováno na nezbytnou mez a týkalo se ploch přímo navazujících na současnou zástavbu a soustavu technické a dopravní infrastruktury. ÚPO nenavrhuje nové zastavitelné plochy uprostřed nezastavěných ploch, či ve volné krajině Sociální pilíř Technická infrastruktura V ÚPD obcí vytvářet územní podmínky pro zajištění čištění odpadních vod. (vybudování ČOV nebo připojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV). Týká se obcí Čavisov, Dolní Lhota, Olbramice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Velká Polom a Zbyslavice. Plnění: Pro území města Ostravy je navrženo likvidovat převážnou část odpadních vod, prostřednictvím stávajících kmenových sběračů "A", "B", "C" a "D" čištěním na ÚČOV v Ostravě-Přívoze. U okrajových městských obvodů, u kterých je z různých důvodů toto řešení nereálné, se navrhuje likvidovat odpadní vody v samostatných místních ČOV, v případě Bartovic je část území odkanalizována přes kanalizační systém Šenova na ČOV Havířov. Z oblastí mimo katastrální hranice města Ostravy jsou přiváděny splaškové odpadní vody z Ludgeřovic, Markvartovic, Klimkovic, Vřesiny a Vratimova.

41 odůvodnění Realizací návrhu odkanalizování budou vytvořeny předpoklady pro zrušení stávajících domovních žump a septiků a zrušení jejich napojení na veřejnou stokovou síť. V ÚP vytvářet podmínky pro modernizaci a dobudování kanalizačních sítí v obci Stará Ves nad Ondřejnicí a Zbyslavice. Plnění: Netýká se řešeného území ÚPO Dopravní infrastruktura Na území města Ostravy je v rámci ÚPD nutno řešit tyto problémy: Stabilizovat trasu Severního spoje v úseku mezi dálnicí D1 a ulicí Martinovskou a jeho vazby na okolní území. Plnění: Trasa severního spoje v úseku mezi dálnicí D1 a ulicí Martinovskou, včetně vazeb na okolní území je v ÚPO stabilizována. Dořešit dopravní skelet v prostoru Karoliny a Dolní oblasti Vítkovic. Plnění: ÚPO navrhuje dopravní skelet v prostoru Karoliny a Dolní oblasti Vítkovic. Promítnout do ÚP upřesnění trasy silnice R 56 v Petřkovicích. Plnění: ÚPO upřesňuje trasu silnice R 56 v Petřkovicích. Doplnit do ÚP napojení trasy vlakotramvaje od Orlové. Plnění: ÚPO doplňuje napojení trasy vlakotramvaje od Orlové. Prověřit možnost úpravy MÚK (mimoúrovňové křižovatky) ulice Orlovské s trasou I/67 s cílem umožnění lepší etapizace její výstavby. Plnění: ÚPO prověřil a navrhuje MÚK ulice Orlovské s trasou I/67 s cílem umožnění lepší etapizace její výstavby. Posoudit potřebu sledování záměru východní obvodové v úseku Michálkovice hranice Bohumína. Plnění: ÚPO hájí trasu východní obvodové v úseku Michálkovice hranice Bohumína územní rezervou. Stabilizovat trasu přeložky silnice I/58 v obchvatu Krmelína v koordinaci s vedením regionálního biokoridoru. Plnění: ÚPO stabilizuje trasu přeložky silnice I/58 v obchvatu Krmelína a koordinuje ji s vedením regionálního biokoridoru. Posoudit potřebu sledování záměrů obchvatu Polanky a Koblova Plnění: ÚPO vypouští záměry obchvatu Polanky a Koblova 40

42 odůvodnění Koordinovat trasu jižní tangenty v prostoru mezi Vratimovem a ulicí Rudnou se záměry na vedení ZVVN 400kV a nadregionálního biokoridoru Plnění: ÚPO koordinuje trasu jižní tangenty v prostoru mezi Vratimovem a ulicí Rudnou se záměry na vedení ZVVN 400kV a nadregionálního biokoridoru Prověřit možnosti jižního dopravního napojení oblasti Svinova Dubí. Plnění: ÚPO prověřilo a navrhuje jižní dopravní napojení oblasti Svinova Dubí. Prověřit možnost odsunu Jižní tangenty ve Vratimově severním směrem Plnění: ÚPO prověřilo a navrhuje pro budoucí odsun Jižní tangenty ve Vratimově severním směrem (který je podmíněn změnou ZÚR) novou obslužnou komunikaci. Na zbývajícím území ORP Ostrava je v rámci ÚPD nutno řešit tyto problémy: Prověřit možnosti SZ obchvatu Velké Polomi. Prověřit možnost směrové úpravy silnice II/465 v severní části Horní Lhoty. Promítnout změnu trasy přeložky silnice III/4692 (Poruba Kyjovice) do ÚP Vřesiny. Prověřit možnosti úpravy navazujícího úseku ve směru na Kyjovice (návrh na přeřazení do silnice II. třídy.). Prověřit možnost propojení Zbyslavice Bítov novou místní komunikací Prověřit možnost odsunu Jižní tangenty ve Vratimově severním směrem. Posoudit potřebu přeložky silnice II/477 v úseku Vratimov Řepiště. Prověřit možnost přesunu železniční zastávky Šenov k ulici Frýdecké. Prověřit možnost propojení rozvojové oblasti v Šenově Skrbni do prostoru velké okružní křižovatky v Havířově. Plnění: Vyjmenované problémy na zbývajícím území ORP Ostrava se netýkají dopravního řešení na území města Ostravy. Při specifikaci problémů, jež by měly být řešeny v rámci ÚPD obcí se jedná především o návrhy na odstranění existujících dopravních závad, promítnutí a upřesnění záměrů, vymezených v ZÚR MSK, jež zahrnují především následující: upřesnění záměrů na výstavbu nových částí komunikací a homogenizace páteřních silničních tahů v rámci ÚPD dotčených obcí. Plnění: ÚPO upřesnilo záměry na výstavbu nových částí komunikací a homogenizace páteřních silničních tahů. V rámci ÚPD dotčených obcí upřesnění záměrů na výstavbu obchvatů/přeložek, mimoúrovňových křížení silničních tahů se železnicí na páteřních komunikacích. Plnění: ÚPO upřesnilo záměry na výstavbu obchvatů/přeložek, mimoúrovňových křížení silničních tahů se železnicí na páteřních komunikacích. Promítnout do ÚP obcí záměry homogenizace a přeložek/obchvatů na silnicích II. třídy. Plnění: ÚPO navrhuje homogenizaci a přeložky/obchvaty na silnicích II. třídy. 41

43 odůvodnění Návrhy na odstranění místních závad na silnicích III. třídy. Plnění: ÚPO navrhuje v mezích možností odstranění místních závad na silnicích III. třídy. V navazující ÚPD obcí řešit plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury s ohledem na ochranu přírody, krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudržnost obyvatelstva. Plnění: ÚPO řeší plochy a koridory veřejné dopravní infrastruktury s ohledem na ochranu přírody, krajinný ráz, kulturně historické hodnoty v území a sociální soudržnost obyvatelstva. V návaznosti na zpřesnění koridoru vysokorychlostní tratě VRT zajistit jeho zapracování do příslušných ÚPD, Plnění: Koridor vysokorychlostní tratě VRT je zapracován do návrhu ÚPO. Řešit územní souvislosti upřesněného koridoru s cílem minimalizovat negativní dopady na obytnou funkci a přírodní i krajinné hodnoty dotčeného území, Plnění: ÚPO řeší územní souvislosti upřesněného koridoru s cílem minimalizovat negativní dopady na obytnou funkci a přírodní i krajinné hodnoty dotčeného území Sociodemografické podmínky a bydlení V rámci ÚPD vytvořit možnosti pro snížení odlivu obyvatelstva migrací (suburbanizace) přípravou nových rozvojových ploch pro individuální bydlení s kvalitním životním prostředím a dobrým dopravním napojením. Plnění: Kapacity ploch vymezených pro bydlení byly samostatně navrženy a posouzeny materiály zabývajícími se sociálně demografickým stavem města a předpoklady jeho následného vývoje. Závěry těchto prací byly promítnuty do návrhu ÚPO. Jedním ze zohledněných závěrů byl i současný trend snižování počtu obyvatel Ostravy, obdobně jako i u jiných srovnatelných měst. ÚPO pro zastavení tohoto trendu vymezuje nové kvalitní plochy pro bydlení a to jak uvnitř zastavěného území, tak i zčásti mimo něj. ÚPO navrhuje nové plochy pro bydlení jak v bytových, tak v rodinných domech, v kvalitním životním prostředí s dobrou dopravní dostupností a napojením na technickou infrastrukturu. Jedná se většinou o potvrzení již v současném územním plánu z roku 1994 vymezených zastavitelných ploch navržených pro bydlení, tj. ploch dosud nezastavěných a k tomuto účelu vymezených, ploch uvnitř bytové zástavby, ploch obestavěných apod. Plochy nabízejí dostatek kapacit pro novou zástavbu, která svou kvalitou nabídne variantu občanům města hledajícím změnu v bydlení. Ve slezské části území s rozvolněnou strukturou osídlení (především v obcích Šenov, Vratimov, Václavovice a v obvodech města Ostravy Slezská Ostrava, Michálkovice, Radvanice a Bartovice) v rámci ÚPD rozvíjet zástavbu na základě regulace vydané na základě preventivního hodnocení krajinného rázu. Podporovat vytváření místních center s odpovídající veřejnou vybaveností. Plnění: ÚPO respektuje charakter stávající urbanistické struktury, tzv. rozptýlené slezské zástavby, tuto zástavbu vhodně doplňuje a vytváří územní podmínky pro tvorbu místních center. ÚPO vytváří podmínky pro zahuštění zástavby a snižování finančních nákladů na realizaci a provoz technické a dopravní infrastruktury. V rozsáhlých rozvojových plochách podmínit vydání prvního územního rozhodnutí vydáním regulačního plánu nebo územní studie, jejichž cílem by bylo stanovit komplexní prostorovou regulaci území včetně řešení veřejné infrastruktury. Plnění: ÚPO vymezuje plochy, kde je vydání prvního územního rozhodnutí podmíněno územní studii. Jedná se většinou o rozsáhlá území bez ujasněné budoucí urbanistické struktury, bez ujasněných vazeb na 42

44 odůvodnění současnou zástavbu a stávající veřejnou infrastrukturu, bez znalostí kapacitních nároků na média a dopravní infrastrukturu. V oblasti hromadného bydlení vymezit územní rezervy v rámci ÚPD Ostravy, kde by bylo s výstavbou počítáno v horizontu 15 a více let. Plnění: Kapacity ploch územních rezerv pro bydlení v bytových domech byly samostatně navrženy a posouzeny materiály zabývajícími se sociálně demografickým stavem města a předpoklady jeho následného vývoje. Závěry těchto prací byly promítnuty do návrhu ÚPO. Jedním ze zohledněných závěrů byl i současný trend snižování počtu obyvatel Ostravy, obdobně jako i u jiných srovnatelných měst. ÚPO pro zastavení tohoto trendu vymezuje plochy územních rezerv pro výhledovou městskou zástavbu umístěné mimo zastavěné území obce v rozsahu cca 32% zastavitelných ploch. ÚPO navrhuje nové plochy územních rezerv pro bydlení v kvalitním životním prostředí s dobrou dostupností a s možností napojením na technickou a dopravní infrastrukturu. Využití ploch územních rezerv je podmíněno vydáním změny územního plánu. Pořizovat územní studie pro revitalizaci sídlištních celků s cílem zvýšení kvality bydlení, služeb a životního prostředí. Plnění: ÚPO neřeší. Bude řešeno samostatně zadávanými územními studiemi v rámci plnění úkolů úřadu územního plánování Rekreace Využít přírodní hodnoty podél řeky Odry pro vhodné volnočasové a rekreační aktivity. Je doporučeno zpracovat územní studii pro eliminaci střetu zájmů správce toku, životního prostředí a rekreačních potřeb obyvatel. Plnění: ÚPO navrhuje možnost využití přírodních ploch podél vodotečí pro rekreaci a volný čas, s ohledem na limity dané ochranou přírody. ÚPO navrhuje takové podmínky využití přírodních ploch v těchto územích, které umožní využít jejich potenciálu k rekreaci. Jedná se především o regulativy umožňující doplnit tato území o nezbytnou občanskou a technickou infrastrukturu, která zajistí možnost rekreace, ale současně ochrání tento přírodní potenciál před živelnou výstavbou a zásahy, způsobujícími narušení přírodního prostředí, či jeho zničení. V ÚPD reflektovat potřebu zařízení pro aktivní trávení volného času, včetně nových ubytovacích kapacit a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu (parkovacích míst, sportovních, kulturních, rekreačních a společenských zařízení, atd.) zejména v plochách primárně určených pro zeleň a zemědělské využití. Plnění: ÚPO vytváří územní podmínky pro aktivní trávení volného času v plochách sportu, rekreace, volného času a individuální rekreace (zahrady, chaty). Podmínky využití stanovené pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití zpravidla umožňují výstavbu zařízení pro vhodné sportovní a rekreační aktivity. Jejich struktura a charakter jsou odvislé od charakteru území, ve kterých se nacházejí. Podmínkami využití stanovenými pro jednotlivé plochy rozdílného způsobu využití jsou aktivity rozděleny na aktivity, které se mohou nacházet na většině ploch s rozdílným způsobem využití (neorganizované sportovní a volnočasové aktivity) přes specifické plochy pro aktivity soustředěného charakteru (organizovaný sport, vrcholový sport) až po aktivní trávení volného času v plochách přírodních. V plochách občanského vybavení, smíšeného způsobu využití a bydlení umožňuje ÚPO vznik nových ubytovacích kapacit s vazbou na cestovní ruch, s možností navázání na dopravní a technickou infrastrukturu. 43

45 odůvodnění Vytvářet v ÚPD podmínky pro vznik uceleného a spojitého systému zeleně na území města Ostravy včetně jeho provázání do okolní krajiny a na území sousedních obcí s využitím pro volnočasové aktivity. Plnění: ÚPO podporuje a navrhuje vytváření spojité soustavy zeleně propojující sídlo s příměstskou volnou krajinou zejména v plochách vymezených ÚPO pro lesy, krajinou zeleň a parky a v plochách určených pro bydlení, občanskou vybavenost, volnočasové aktivity a sport. Jsou důsledně vymezeny plochy pro jednotlivé prvky ÚSES a jsou navržena taková opatření, aby bylo zamezeno devastaci ploch zeleně a umožněno budoucí naplnění návrhu územního plánu Ekonomický pilíř V rámci nové ÚPD zohlednit návrh průmyslové zóny Hrušov. Plnění: Předmětná plocha je Územním plánem Ostravy určena pro asanaci s cílem asanovat území, spočívající v odstranění zbytků původní zástavby poškozené záplavami v roce 1997, eliminovat poklesy území způsobené důlní činností a zajistit odtok dešťových vod z bezodtokové lokality. Území je po asanaci navrženo pro lehký průmysl. Pro rozvoj výroby přednostně využít stávající, ladem ležící brownfields a revitalizovat v minulosti využívané plochy pro průmysl. Plnění: Návrh ÚPO redukuje rozvoj lehkého průmyslu na dosud nezastavěném území a posiluje podíl přestavby v zastavěném území města. Navrhuje polyfunkční využití brownfields zejména v plochách opuštěných průmyslových areálů, skládek průmyslových odpadů a důlních odvalů. Z hlediska nárůstu zaměstnanosti v sektoru služeb podporovat ve formulaci regulativů pro plochy bydlení jejich rozvoj uvnitř nebo v blízkosti obytných zón. Plnění: Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití umožňují rozvoj služeb v plochách bydlení a v plochách smíšeného využití (bydlení a služby, bydlení a občanské vybavení). V ÚPD preferovat polyfunkční zóny umožňující koexistenci bydlení, občanské vybavenosti a nerušících podnikatelských aktivit zejména z oblasti služeb a znalostní ekonomiky v městsky formovaném prostředí. Plnění: ÚPO navrhuje plochy pro bydlení a plochy smíšeného využití a stanovuje takové podmínky pro jejich využití, které umožňuje koexistenci bydlení a občanského vybavení, zejména v městsky formovaném prostředí Limity, hodnoty území Plnění: ÚPO zohledňuje řešení ÚAP, zejména limity, hodnoty území a záměry na provedení změn v území, které jsou vyznačeny ve výkrese O1 - Koordinační výkres. Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci jsou vyznačeny v problémovém výkresu ÚAP. Výkres v pozadí zobrazuje vybrané limity využití území a hodnoty území. Tyto jevy mohou způsobovat v území problémy jak samy mezi sebou, tak v interakci s jinými jevy. Hodnoty a limity jsou překryty v popředí vybranými záměry na změny v území. Vybrané problémy jsou v ÚAP označeny plošnými symboly s pořadovým číslem. Popis problémů je uveden v následující tabulce. Tabulka 10: Obsah výkresu č. 4 ÚAP vybrané problémy k řešení identifikace popis problému Návrh řešení ÚPO ZU06 řešení využití území - rozvojová plocha při ulici Aleje Bude řešeno územní studií. ZU07 řešení využití území - rozvojová plocha při ulicích Pod Vysílačem, Petřkovická Bude řešeno územní studií. 44

46 odůvodnění identifikace popis problému Návrh řešení ÚPO ZU08 změna využití území, plocha při ul. Stará čtvrť a Bude řešeno územní studií, navržen způsob Hlohová využití - Bydlení v rodinných domech. ZU09 změna využití území - lokalita Pod Landekem Bude řešeno územní studií, navržen způsob využití - Volný čas. ZD01 nedořešený dopravní skelet v prostoru Karoliny a Dolní oblasti Je řešeno v rámci dopravní koncepce ÚPO. ZD02 chybí řešení trasy R56 v městském obvodě Ostrava Petřkovice - do ÚP promítnout upřesnění trasy R56 v Je řešeno v rámci dopravní koncepce ÚPO. Petřkovicích ZD03 problematika doplnění řešení trasy vlakotramvaje od Je řešeno v rámci dopravní koncepce ÚPO, Orlové formou územní rezervy. ZD04 posoudit potřebu sledování záměru východní Je zapracováno v ÚPO, formou územní obvodové v úseku Michálkovice hranice Bohumína rezervy. prověřit možnost úpravy MÚK (mimoúrovňové ZD05 křižovatky) ulice Orlovské s trasou I/67 s cílem ŘSD prověřilo vyhledávací studií, výsledek byl umožnění lepší etapizace její výstavby - úprava MÚK zapracovaný do ÚPO. ulice Orlovské s trasou I/67 ZD06 posoudit potřebu sledování záměrů obchvatu Polanky Záměry byly vypuštěny z ÚPO. ZD07 ZD08 ZD09 ZD13 ZD16 ZD17 ZD18 a Koblova - potřeba obchvatů Polanky a Koblova problém koordinace trasy jižní tangenty v prostoru mezi Vratimovem a ulicí Rudnou se záměry na vedení ZVVN 400 kv a nadregionálního biokoridoru - Jižní tangenta mezi městy Ostrava a Vratimov prověřit problematiku možnosti jižního dopravního napojení oblasti Svinova Dubí prověřit možnost odsunu Jižní tangenty ve Vratimově severním směrem problém promítnutí změny trasy přeložky silnice III/4692 (Poruba Kyjovice) do ÚP Vřesiny a prověřit možnosti úpravy navazujícího úseku ve směru na Kyjovice (návrh na přeřazení do silnice II. třídy.) podjezd pod stávající železniční tratí, kolaps dopravy, neprůjezdnost tranzitní dopravy - nevyhovující Dalimilův průjezd nevyhovující průjezd křižovatkou, velká intenzita dopravy, křižovatka u vodárny vysoká intenzita dopravy, nedostatečná kapacita komunikace a přímá obsluha území - prodloužená ulice Místecká, Cingrova Problematika byla koordinována v rámci návrhu ÚPO. V rámci ÚPO bylo navrženo nové propojení. Záměr byl prověřen a v návrhu ÚPO je hájen. Netýká se řešeného území. Problém je řešen v ÚPO návrhem prodloužené ulice Cihelní. ÚPO řeší etapovou úpravu křižovatky, pro výhledovou přestavbu na MÚK je navržena územní rezerva. Je řešeno v rámci dopravní koncepce ÚPO. ZD19 vysoká intenzita dopravy, problém na ulici Hlučínská Je řešeno v rámci dopravní koncepce ÚPO. ZH06 vysoká ekologická zátěž území - Laguny Ostrava ÚPO vymezuje jako plochu pro asanaci. ZH07 negativní vliv na obyvatele v důsledku zvýšené Mimo možnosti ovlivnění ÚPO, bude řešeno hlukové zátěže a zhoršené kvality ovzduší - v rámci konkrétní dokumentace. prodloužená ulice Místecká, Cingrova S-05 Střet rozvojových ploch bydlení s veřejnou dopravní a technickou infrastrukturou Kolize budou minimalizovány v rámci řešení podrobné dokumentace. S-06 Střet rozvoje obce se stávající vzrostlou zelení a technickou infrastrukturou Návrh ÚPO posouvá zastavitelnou plochu mimo kolizi se vzrostlou zelení. S-07 Střet rozvojové plochy pro lehký průmysl s ochranným Kolize budou minimalizovány v rámci řešení pásmem železnice a s trasou vedení VN a ÚSES S-08 Střet rozvojové plochy pro lehký průmysl, jako plochy určené k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území s technickou, dopravní infrastrukturou a jejich provázanost v tomto území S-09 Střet ostatních záměrů - dopravních ploch, ploch k obnově a opětovnému využití znehodnoceného území a propojení území s veřejnou technickou, dopravní infrastrukturou podrobné dokumentace. Kolize budou minimalizovány v rámci řešení podrobné dokumentace. Kolize budou minimalizovány v rámci územních studií a další podrobné dokumentaci. S-10 Střet rozvojových ploch bydlení, ploch k obnově nebo k opětovnému využití znehodnoceného území a záměrů technické infrastruktury s prvky ÚSES a veřejné technické a dopravní infrastruktury S-11 Střet rozvojových ploch bydlení a záměrů technické infrastruktury s prvky ÚSES a veřejné technické a dopravní infrastruktury V ÚPO řešeno omezením plochy občanského vybavení, kolize budou minimalizovány v rámci řešení podrobné dokumentace. V ÚPO řešeno omezením plochy volného času, další kolize budou minimalizovány v rámci řešení podrobné dokumentace. 45

47 odůvodnění identifikace popis problému Návrh řešení ÚPO S-12 Střet rozvojové plochy lehkého průmyslu, plochy volného času a sportu a záměru technické infrastruktury s částečně bonitně cennými půdami II. třídy, se stávající technickou a dopravní infrastrukturou, dále se nachází částečně v území s nebezpečnými výstupy metanu na povrch ÚPO řeší návrhem plochy pro technickou rekultivaci, s povinností prověřit uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití územní studií a následně provést změnu ÚPO. S-13 Střet úrovňového křížení železniční spojky s vlečkou, stávající dopravní a technickou infrastrukturou a záplavovým územím Q100 S-14 Střet rozvojové plochy bydlení a občanské vybavenosti, ostatních záměrů dopravní infrastruktury se stávající dopravní a technickou infrastrukturou, propojení území městskými cyklistickými stezkami a navrhovaného tramvajového napojení S-15 Střet rozvojové plochy bydlení, ostatních záměrů dopravní infrastruktury s prvky ÚSES a stávající veřejnou technickou a dopravní infrastrukturou a s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany, ochranným pásmem lesa 50 m S-16 Střet záměru navrhované silnice zajišťující propojení území se stavem v území, vč. jeho aktuálního dopravně technického řešení S-19 Střet záměru vybraného ze ZÚR MSK - dopravní infrastruktura s ÚSES, stávající veřejnou technickou infrastrukturou S-20 Střet rozvojových ploch bydlení, ostatních záměrů dopravní infrastruktury (navrhované tramvajové napojení, cyklistické stezky městské), plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území s ÚSES, s veřejnou technickou infrastrukturou, s bonitně cennými zemědělskými pozemky I. a II. třídy ochrany S-21 Střet ostatních záměrů - dopravní infrastruktura (cyklistické stezky městské, dálkové a regionální) s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany a stávající veřejnou technickou infrastrukturou S-22 Střet ostatních záměrů technické, dopravní infrastruktury a ÚSES se stávající veřejnou technickou infrastrukturou, ochranným pásmem lesa 50 m, podrobným odvodňovacím zařízením S-23 Střet rozvojové plochy lehkého průmyslu s ochranným pásmem železniční tratě celostátní, stávající veřejnou technickou infrastrukturou S-24 Střet rozvojové plochy lehkého průmyslu, ostatním záměrem technické infrastruktury s ochranným pásmem železniční tratě celostátní, stávající veřejnou technickou infrastrukturou a ochranným pásmem lesa 50 m S-25 Střet ostatních záměrů technické, dopravní infrastruktury a ÚSES se stávající veřejnou technickou infrastrukturou, ochranným pásmem lesa 50 m, potenciální sesuvné území a stávajícím ÚSES 3.3 POŽADAVKY NA ROZVOJ ÚZEMÍ OBCE Řešené území Po dohodě s SŽDC byl tento záměr vypuštěn. Kolize budou minimalizovány v rámci řešení podrobné dokumentace. Kolize budou minimalizovány v rámci územních studií a další podrobné dokumentaci. Je řešeno v rámci dopravní koncepce ÚPO. Kolize budou minimalizovány v rámci řešení podrobné dokumentace, vytvořit mimoúrovňové křížení ÚSES a dopravy. Kolize budou minimalizovány v rámci územních studií a další podrobné dokumentaci. Kolize budou minimalizovány v rámci územních studií a další podrobné dokumentaci. Kolize budou minimalizovány v rámci územních studií a další podrobné dokumentaci. Mimo řešené území. Mimo řešené území. V návrhu ÚPO jsou kolize zkoordinovány. Řešeným územím Územního plánu Ostravy je celé území statutárního města Ostravy, které tvoří současné městské obvody: Hošťálkovice Hrabová Krásné Pole Lhotka Mariánské Hory a Hulváky Martinov Michálkovice Moravská Ostrava a Přívoz Nová Bělá Nová Ves Ostrava Jih Petřkovice 46

48 odůvodnění Plesná Polanka nad Odrou Poruba Proskovice Pustkovec Radvanice a Bartovice Plnění: Slezská Ostrava Stará Bělá Svinov Třebovice Vítkovice ÚPO řeší celé území města Ostravy a zohledňuje jeho členění na výše uvedené městské obvody Požadavky vyplývající ze strategických rozvojových dokumentů města Nad rámec požadavků zadání ÚPO se zpracovaný návrh ÚPO zabývá i dalšími cíli, stanovenými koncepčními materiály pro územní rozvoj města, například Strategickým plánem rozvoje statutárního města Ostravy na léta , který vymezuje tyto úkoly: Trvale posilovat metropolitní funkce města, Plnění: ÚPO posiluje metropolitní funkce města. Zejména veškeré funkce, které město poskytuje svým obyvatelům, návštěvníkům a organizacím, které jsou v kontextu širšího regionu výjimečné. ÚPO podporuje zajištění kvalitních funkcí zejména na úseku administrativy, kultury, sportu, školství, zdravotnictví, volnočasových a obchodních aktivit a dopravy. Zvýšit atraktivitu města Plnění: ÚPO vytváří nové zastavitelné plochy a tím umožňuje realizaci nových architektonických a urbanistických souborů. Překonat nekompaktní strukturu města Plnění: ÚPO navrhuje kvalitní dopravní a funkční propojení jednotlivých městských částí, včetně provázání jejich center. Současnou nekompaktní strukturu nelze propojit dostavbou městských částí např. Porubu s Ostravou Jih, Novou Vsí a Mariánskými Horami s ohledem na existenci Oderské nivy, hájení nadregionálního biocentra a biokoridoru podél řeky Odry, hájení CHKO a přírodních rezervací. K propojení dochází posílením rekreační funkce tohoto přírodního území, především jako důležitého oddychového a rekreačního zázemí města a přilehlých městských obvodů. V prognóze vývoje počtu obyvatel předpokládat stabilizaci obyvatel v příštích cca 15 letech na úrovni Plnění: V rámci zpracování návrhu ÚPO byly prověřeny současné a odhadované sociodemografické podmínky ve městě Ostravě. Vzhledem ke stávajícímu vývoji v této oblasti bylo konstatováno, že požadovaná úroveň obyvatel v příštích 15letech není reálná, nicméně je nutno přijmout taková územní opatření, aby se současný trend úbytku obyvatel omezil, až zastavil. Proto se územní plán zabývá přípravou kvalitních podmínek pro rozvoj podnikání, pracovních příležitostí, bydlení a rekreace obyvatel města. Na základě Sociodemografického návrhu je pro výpočet kapacit, na které je návrh územního plánu koncipován, uvažováno s reálným počtem trvale bydlících obyvatel na úrovni Požadavky městských obvodů, právnických a fyzických osob V rámci projekčních prací na návrhu ÚPO posuzoval zpracovatel veškeré výhledové záměry města obsažené v jednotlivých koncepčních materiálech (uvedených v jiných statích odůvodnění), včetně mapování současných známých požadavků města i jeho městských obvodů na rozvoj jak bytové zástavby, tak i ploch pro podnikání, občanskou vybavenost, sportovní plochy, či doplnění ploch zeleně. Při tomto mapování vycházel zpracovatel i z usnesení zastupitelstva města, které posoudilo v průběhu prací na návrhu ÚPO uplatněné návrhy na změny současného územního plánu. Tam, kde zastupitelstvo rozhodlo nepořídit změnu současného územního plánu, uložilo ÚHA, aby prověřil 47

49 odůvodnění v rámci prací na návrhu ÚPO, zda lze podaný návrh na změnu do výsledného řešení zapracovat. Zpracovatel podané návrhy prověřil v rámci plnění úkolu stanoveného schváleným zadáním nového ÚPO, tj. posoudit aktuálnost urbanistické koncepce města obsažené v současném územním plánu, společně s posouzením koncepce dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, koncepce zeleně atd., a tam, kde již koncepce nebyla aktuální, navrhl nové řešení. Požadavky a návrhy na změnu stávajícího územního plánu, které se nedostávaly do rozporu s platnou legislativou, byly zapracovány do návrhu ÚPO, bylo aktualizováno urbanistické řešení a koncepce zastavitelných ploch. Bylo přihlédnuto k účelnému využití zastavěného území a potřebám vymezení nových zastavitelných ploch. Tabulka 11: Tabulka požadavků MO, PO a FO Žádosti č jsou řešeny samostatnými změnami ÚPl *1994 č. 12 žadatel: Ing. Kryl Marcel k.ú.: Svinov č. 13 popis žádosti: p.č. 2477, 2479/1 a 2474/5 zařadit do plochy "Lehký průmysl, sklady, drobná výroba" vyhodnocení: Předmětná lokalita se nachází v nadregionálním biokoridoru a biocentru, okrajově parcely zasahují také do přírodní rezervace Rezavka a do ploch systému NATURA Lokalita se nachází v záplavovém území. Zasahuje zde i významný krajinný prvek údolní niva. Vzhledem k výše uvedenému nelze žádosti vyhovět. Předmětná lokalita se nachází v místech s několika přírodními hodnotami, které jsou chráněny zákonem. Navíc je zde i záplavové území, kdy úkolem územního plánování dle 19 stavebního zákona je vymezovat nové plochy tak, aby nebyly ohrožovány přírodními katastrofami. žadatel: Ing. Čížek Petr k.ú.: Svinov popis žádosti: vyhodnocení: p.č. 2474/1,6,7,8,9,10,11,12,15,16,17,18, 2476 zařadit do plochy "Lehký průmysl, sklady, drobná výroba" Lokalita vymezená požadavkem se nachází v nadregionálním biokoridoru a biocentru. Část pozemku parc. č. 2474/1 zasahuje do přírodní rezervace Rezavka a do ploch NATURA Lokalita se nachází v záplavovém území. Zasahuje zde i významný krajinný prvek údolní niva. Vzhledem k výše uvedenému nelze žádosti vyhovět. Předmětná lokalita se nachází v místech s několika přírodními hodnotami, které jsou chráněny zákonem. Navíc je zde i záplavové území, kdy úkolem územního plánování dle 19 stavebního zákona je vymezovat nové plochy tak, aby nebyly ohrožovány přírodními katastrofami. č. žadatel: Ing. Šupčík Jiří k.ú.: Hrabová 14 popis p.č. 1315/10, 1315/14 zařadit do plochy "Bydlení individuální" žádosti: vyhodnocení: Žádosti bylo vyhověno, řešená plocha je v novém ÚP součástí zastavitelné plochy se způsobem využití Bydlení v rodinných domech s označením B žadatel: Wrobel Martin k.ú.: Lhotka u Ostravy č. 16 popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: p.č. 737/7, 745/1, 748, 747/1, 746 a část 749/1 zařadit do ploch, které umožní umístění staveb pro chov koní a nutné zázemí, spolu se stavbami pro potřeby jezdeckého klubu Útvar hlavního architekta požadavek posoudil a do územního plánu jej zapracoval následovně: pozemek parc. č. 749/1 byl celý zahrnut do plochy se způsobem využití "Bydlení v rodinných domech", čímž koncepčně navazuje na okolní plochy bydlení, do této plochy lze podmíněně umístit objekty pro chov hospodářských zvířat. Nelze vzhledem ke stávající zástavbě vymezit plochu hlavního využití, která umožňuje výstavbu objektů pro chov zvířat. Ostatní požadované pozemky byly zařazeny do plochy způsobu využití "Louky", jelikož se nacházejí ve stanoveném záplavovém území. Úkolem územního plánování dle 19 stavebního zákona je vytvářet podmínky pro snižování nebezpečí přírodních katastrof a proto nejsou v těchto lokalitách vymezovány nové zastavitelné plochy. V rámci plochy způsobu využití "Louky" lze podmíněně umístit relaxační a rekreačně-sportovní zařízení. Požadavku bylo v rámci místních podmínek vyhověno, samotné povolení záměru bude posuzováno až v rámci územního řízení nad konkrétní dokumentací. Credit property k.ú.: Heřmanice a.s. p.č. 370/1, 370/3, 370/12, 370/19, 390/13, 390/15, 391/37, 393/2, 393/4, 393/6 a části pozemků p.č. 370/2, 370/4, 370/5, 371/1, 390/16, 391/2, 393/7 zařadit do plochy "Bydlení individuální" 48

50 odůvodnění č. 17 č. 18 č. 19 č. 20 č. 21 č. 22 č. 23 vyhodnocení: Pozemky, jsou situovány v poměrně obtížném terénu s výskytem vzrostlé zeleně. Lokalita je problematická i z hlediska řešení technické infrastruktury, která se zde v současné době nevyskytuje. Žádost o zahrnutí výše jmenovaných pozemků do plochy bydlení byla Útvarem hlavního architekta prověřena, ale na základě zjištěného stavu v území nebyl požadavek do územního plánu zapracován. žadatel: Sněhota Martin k.ú.: Hrabová popis žádosti: vyhodnocení: p.č. 1707/1 zařadit do plochy "Živnostenské území" Požadavek nelze do ÚPO zapracovat, jelikož se předmětná lokalita nachází v nadregionálním biokoridoru, který je vymezen i v nadřazené územně plánovací dokumentaci ZÚR MSK. žadatel: Ulmann Aleš k.ú.: Polanka nad Odrou popis žádosti: vyhodnocení: p.č. 2528/6 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Pozemek se nachází z hlediska ochrany ZPF ve II. třídě ochrany, jedná se tedy o půdy vysoce chráněné, které lze vyjmout ze ZPF pouze výjimečně a jsou vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Podmínkou pro zástavbu by musel být veřejný zájem, který však předmětný záměr nesplňuje. Požadavku z těchto důvodů nebylo vyhověno. žadatel: Orosz Miroslav k.ú.: Stará Plesná popis žádosti: vyhodnocení: p.č. 918/41 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na změnu územního plánu a zjistil, že 2/3 pozemku p.č. 918/41 se již nacházejí v ploše "Bydlení individuální". Zbývající část pozemku je v ploše "Orná půda". K rozdělení pozemku mezi dvě funkční plochy došlo na základě vymezení zastavitelné plochy (dle nového ÚP označení B8) jako spojnice dvou lomových bodů. Zařazením celé parcely č. 918/41 do plochy určené k výstavbě rodinných domů není z hlediska urbanistické koncepce dobrým řešením. Plocha bydlení by tak vystupovala ze stávající zástavby v úzkém pásu do volné krajiny, čímž by narušila celistvost zemědělsky obhospodařované půdy. Požadavku na změnu nebylo vyhověno i s přihlédnutím ke skutečnosti, že v blízkosti předmětného pozemku se nachází velké množství zastavitelných ploch, které nejsou dosud využity. žadatel: Valder Tomáš k.ú.: Svinov popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: zrušit na pozemcích p.č. 525, 523, 524/1, 520/1, 520/2 plánovanou komunikaci spojující ulici Nad Porubkou a ul. Psohlavců a parcely ponechat pouze v ploše "Bydlení individuální" Navrhovaná komunikace mezi ulicemi Nad Porubkou a Psohlavců zajišťuje dopravní napojení zastavitelných ploch v k.ú. Svinov (v ÚP označeny B112 a B113) na místní dopravní síť městského obvodu Svinov. Tato dopravní trasa je vzhledem k okolní husté zástavbě rodinných domů navržena v území s minimální zástavbou a v podstatě představuje jediné vhodné řešení, které zlepší dopravní situaci i v širším okolí. Z tohoto důvodu nebylo návrhu pana Valdera vyhověno a návrh komunikace byl ponechán i v novém ÚPO. SEP systém s.r.o. k.ú.: Svinov p.č. 1923/3, 1923/4, 1923/9, 1926/2, 1940/2 zařadit do plochy "Lehký průmysl, sklady, drobná výroba" Požadavek na změnu navrhuje účelné využití plochy uzavřené mezi stávajícími komunikacemi (mimoúrovňové křížení ul. Rudné s ul. Polaneckou). Lokalita navazuje na stávající plochy lehkého průmyslu. Předmětná plocha je v novém ÚP součástí zastavitelné plochy se způsobem využitím Lehký průmysl s označením P21. TJ FC Baník Ostrava k.ú.: Slezská Ostrava p.č zahrnout do plochy "Bydlení hromadné" Z důvodu změny vlastníka předmětného pozemku a změny jeho záměrů, tj. zachování sportovního využití plochy, nebyla žádost akceptována. žadatel: Bazaly, a.s. k.ú.: Slezská Ostrava 49

51 odůvodnění č. 24 č. 25 č. 26 č. 28 č. 29 popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: p.č. 1706, 1708, 1709/2 zahrnout do plochy "Bydlení hromadné" Z důvodu změny vlastníka předmětných pozemků a změny jeho záměrů, tj. zachování sportovního využití plochy, nebyla žádost akceptována. Ing. Vikuková Liliana k.ú.: Koblov p.č. 578/9 a 970/5 zahrnout do plochy "Bydlení individuální" Pozemek p.č. 578/9 je situován v bezprostřední blízkosti regionálního biokoridoru a je zařazen do III. třídy ochrany ZPF. Pozemek nenavazuje na zastavěné území a není napojen na dopravní ani technickou infrastrukturu. Nesplňuje požadavky úkolů územního plánování, zejména hospodárné využívání veřejné infrastruktury a účelné využití a uspořádání území. Vzhledem k zjištěným hodnotám a limitům v území nebylo žádosti vyhověno. Pozemek p.č. 970/5 je situován v bezprostřední blízkosti plochy hřbitova, kde se dle platné legislativy vymezuje ochranné pásmo. Do tohoto pásma není vhodné z urbanistických a pietních důvodů umísťovat plochy pro bydlení. Vzhledem k zjištěným limitům v území nebylo žádosti vyhověno. žadatel: Ulmann Aleš k.ú.: Polanka nad Odrou popis p.č. 2532/4 zahrnout do plochy "Bydlení individuální" žádosti: vyhodnocení: Návrhem je požadováno zařadit část pozemku p.č. 2532/4 do plochy Bydlení individuální. V současné době je tento pozemek využívána vlastníkem jako zemědělská půda. Útvar hlavního architekta požadavek prověřil a zjistil, že se pozemek nachází v oblasti s II. třídou ochrany zemědělské půdy (dle vyhlášky č. 48/2011 o stanovení tříd ochrany), jedná se tedy o půdy vysoce chráněné, které lze vyjmout ze ZPF pouze výjimečně a jsou vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Podmínkou pro zástavbu by musel být veřejný zájem, který však předmětný záměr nesplňuje. Na základě zjištěného se požadavku pana Ulmanna nevyhovuje. žadatel: Ing. Lukaštík Pavel k.ú.: Polanka nad Odrou popis žádosti: vyhodnocení: parcely PK 711/1, 712 a 713/3 zahrnout do plochy "Bydlení individuální" Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na zařazení cca 2,4 ha zemědělské půdy do plochy Bydlení individuální a zjistil, že se předmětné pozemky nachází na plochách ve II. třídě ochrany ZPF, jedná se tedy o půdy vysoce chráněné, které lze vyjmout ze ZPF pouze výjimečně a jsou vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Podmínkou pro zástavbu by musel být veřejný zájem, který však předmětný záměr nesplňuje. Do SZ části pozemku zasahuje hranice plošného sesuvu. Pozemky se navíc vyskytují ve volné krajině bez vazeb na stávající zastavěné plochy a tím i bez vazeb na technickou infrastrukturu. Úkolem územního plánování je stanovení urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty území a na hospodárné využívání veřejné infrastruktury, což by nebylo splněno, proto nebylo požadavku pana Lukaštíka vyhověno. žadatel: Kolářová Martina k.ú.: Stará Plesná popis žádosti: vyhodnocení: p.č. 918/9, 918/30 a 918/31 zahrnout do plochy "Bydlení individuální" Útvar hlavního architekta prověřil možnost zařazení pozemků p.č. 918/9, 918/30 a 918/31 do plochy Bydlení individuální a zjistil, že se jedná o plochu o rozloze necelých 2 ha zemědělské půdy s II. a III. třídou ochrany. Do SV části předmětné lokality zasahuje navrhovaná komunikace, která bude řešit odklonění dopravy ze zastavěné části Staré Plesné z ulice Karla Svobody a bude tvořit páteřní komunikaci zastavitelné plochy B8. Přes JZ část pozemku podél hranice lesa prochází vysokotlaký plynovod s poměrně rozsáhlým bezpečnostním pásmem. Vzhledem k zjištěným hodnotám a limitům v území nebylo žádosti vyhověno. žadatel: Hrstková Marie k.ú.: Stará Plesná, Nová Plesná popis žádosti: p.č. 397, 815/1 a 248 zahrnout do plochy "Zahrady a zahrádkové osady" 50

52 odůvodnění č. 30 č. 32 č. 33 č. 34 č. 35 č. 36 č. 37 vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: Pozemky p.č. 397 a 815/1 se nachází v k.ú. Stará Plesná a pozemek p.č. 248 se nachází v k.ú. Nová Plesná. Nejedná se o jednu lokalitu, ale o různě rozmístěné pozemky v rámci dvou katastrů. Útvar hlavního architekta prověřil možnost zařazení těchto pozemků do plochy Zahrady, zahrádkové osady dle požadavku majitelky. Bylo zjištěno, že všechny zmiňované pozemky jsou součástí územního systému ekologické stability (pozemky p.č. 815/1 a 248 jsou součástí místního biokoridoru a pozemek p.č. 397 je součástí interakčního prvku), všechny tři pozemky se nachází také v údolní nivě Plesenského potoku. Využití těchto pozemků jako zahrad koncepčně nenavazuje na místní územní podmínky, jelikož se pozemky nacházejí ve volné krajině a vyskytuje se zde i vzrostlá zeleň. Vzhledem k výskytu přírodních hodnot a ochraně volné krajiny nebylo žádosti paní Hrstkové vyhověno. Pozemky jsou v ÚPO zařazeny v plochách přírodě blízkých tj. lesy, krajinná zeleň a louky. MEN R.S. k.ú.: Muglinov Comp.,s.r.o. p.č. 392/1, 356/7, 356/13 zahrnout do plochy "Lehký průmysl, sklady, drobná výroba" Žádosti bylo částečně vyhověno, pozemky p.č. 392/1 a 356/7 jsou v novém ÚP součásti plochy s funkčním využitím lehký průmysl, čímž byla rozšířena stávající plocha lehkého průmyslu. Parcela p.č. 356/13 byla ponechána v ploše ochranné zeleně z důvodu ochrany stávajících ploch bydlení před hlukem a prachem z ul. Betonářské. OSA Projekt, k.ú.: Nová Ves u Ostravy s.r.o. p.č. 195/1 zahrnout do plochy "Lehký průmysl, sklady, drobná výroba" Žádosti bylo vyhověno, řešená plocha je v novém ÚP součástí zastavitelné plochy s funkčním využitím Lehký průmysl s označením P29. Veselková Ingrid k.ú.: Stará Plesná p.č. 55 zahrnout do plochy "Bydlení individuální" Pozemek je umístěn ve VKP ze zákona o ochraně přírody a krajiny - údolní niva. Žádosti nebylo vyhověno. Grulichová Marie k.ú.: Nová Bělá p.č. 1313, 1314 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Pozemek se nachází z hlediska ZPF ve II. třídě ochrany, jedná se tedy o půdy vysoce chráněné, které lze vyjmout ze ZPF pouze výjimečně a jsou vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Podmínkou pro zástavbu by musel být veřejný zájem, který však předmětný záměr nesplňuje. Do pozemku zasahují ochranná pásma významných inženýrských sítí - vodovod DN 1200, VVN 110 KV a vedení plynu STL. Požadavku z těchto důvodů nebylo vyhověno. Ing. Huťková k.ú.: Vítkovice Svatava p.č. 95 zařadit do plochy "Občanská vybavenost" Požadavku nelze vyhovět z důvodu nemožnosti dopravního připojení plochy. Šťulová k.ú.: Polanka nad Odrou Jarmila PK 179/8, 179/10, 179/12, 179/14 zařadit do plochy "Lehký průmysl" a "Bydlení individuální" dle žádosti Pozemky se nachází z hlediska ochrany ZPF ve II. třídě ochrany, jedná se tedy o půdy vysoce chráněné, které lze vyjmout ze ZPF pouze výjimečně a jsou vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Podmínkou pro zástavbu by musel být veřejný zájem, který však předmětný záměr nesplňuje. Pozemky se navíc nachází v ochranném pásmu dálnice D1, kde nelze umísťovat zástavbu, respektive v jejím hlukovém pásmu. Požadavku z těchto důvodů nebylo vyhověno. žadatel: TARGET, s.r.o. k.ú.: Slezská Ostrava popis žádosti: p.č. 4332/1, 4333, 4334 zařadit do plochy "Lehký průmysl" 51

53 odůvodnění č. 39 č. 40 č. 41 č. 42 č. 43 č. 44 vyhodnocení: Z důvodu ochrany vzrostlé zeleně a vymezení územní rezervy pro stavbu "východní obvodové", včetně jejího dopravního propojení s ulicí Slívovou bylo žádosti vyhověno pouze částečně. žadatel: Penkov Martin k.ú.: Stará Plesná popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: p.č. 884/25 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Požadavku na změnu bylo částečně vyhověno. Do plochy bydlení byla zařazena část pozemku, která je situována mimo nově vymezovaný ÚSES s označením MBK 600. Místní biokoridor MBK 600 vymezený v ÚPO propojuje prvky ÚSES a to regionální biokoridor RBK 13-4 a místní biocentrum MBC 601. Územní systém ekologické stability (ÚSES) je navržen na principu ochrany nejzachovalejších ekosystémů v krajině, které vzájemně propojeny vytvoří ekologicky stabilní funkční síť krajiny. Pro dosažení tohoto cíle bylo nutno vymezit prostory, v nichž bude zajištěn vývoj ekologicky stabilnějších společenstev a tyto prostory rozmístit tak, aby byly v jejich síti zastoupeny pokud možno všechny rozmanité typy společenstev a tak byly vytvořeny podmínky pro zachování genofondu. Ing. Čechová k.ú.: Stará Plesná Ivana p.č. 787/16 převést z plochy "Orná půda" na plochu "Zemědělská půda ostatní" Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na změnu a zjistil, že se předmětná parcela o rozloze 1 ha nachází v kvalitní zemědělské půdě s II. třídou ochrany, která je v současné době součástí rozsáhlé plochy obhospodařované zemědělské půdy. Jedná se tedy o půdy vysoce chráněné, které lze vyjmout ze ZPF pouze výjimečně a jsou vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Tyto skutečnosti neodpovídají regulativům pro plochu Zemědělskou půdu ostatní, která byla vymezována přednostně pro menší plochy orné půdy. Nový ÚPO vymezuje v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů Plochy zemědělské, které dále dělí na Plochy zemědělské výroby a Orná půda. V novém ÚPO již není plocha Zemědělská půda ostatní. Na základě uvedených skutečností nebylo žádosti Ing. Čechové vyhověno a parcela p. č. 787/16 byla ponechána v ploše způsobu využití Orná půda. žadatel: Řepková Marie k.ú.: Stará Plesná popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: p.č. 675, 676 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Pozemek je situován ve svažitém terénu s obtížným napojením na veřejnou infrastrukturu. Úkolem územního plánování je stanovení urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty území a na hospodárné využívání veřejné infrastruktury, což nelze v předmětné ploše splnit, proto nebylo požadavku vyhověno. MaJ PROPERTY, a.s. k.ú.: Heřmanice p.č. 368/44 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Požadavek na změnu byl prověřen a na základě zjištěných skutečností nebylo této žádosti vyhověno. Na pozemku se vyskytuje vzrostlá zeleň, která představuje stabilní část krajiny a pozitivně tak působí na své okolí. Úkolem územního plánování dle 19 stavebního zákona je vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů. V tomto případě se jedná o ochranu přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. V novém ÚPO zůstává předmětná parcela v ploše krajinné zeleně. Ing. Mikyta Michal k.ú.: Stará Bělá p.č. 2687/1, 2687/2, 2687/3, 2687/4, 2687/5, 2687/6, 2687/7, 2687/8, 2687/9, 2687/14, 2687/16, 2687/23, 2694/3, 2695 zařadit do plochy "Živnostenské území" Žádosti bylo vyhověno, řešená plocha je v novém ÚP součástí plochy způsobu využití "Smíšené - bydlení a služby". SMO Mob Radvanice a Bartovice k.ú.: Bartovice p.č. 1494/1, 1495/3 zařadit do plochy "Bydlení individuální" 52

54 odůvodnění č. 45 č. 46 č. 47 č. 48 č. 49 vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na změnu územního plánu z plochy Lehký průmysl na plochu určenou pro bydlení. Vzhledem k poloze řešené lokality v blízkosti silnice I. třídy nebylo této žádosti vyhověno. Úkolem územního plánování je vymezovat plochy s ohledem na veřejné zdraví. Vymezení plochy bydlení v lokalitě ohrožované nadměrným emisemi (především hlukem a výfukovými plyny) a imisemi tento zákonný požadavek nesplňuje. Nehledě k tomu, že zajištění podmínek pro kvalitní bydlení v této lokalitě představuje nemalé finanční prostředky (protihlukové stěny, dražší stavební prvky apod.) V rámci nové urbanistické koncepce byly plochy LP v této lokalitě změněny na plochy způsobu využití "Ochranná zeleň" tak, aby vznikla přirozená bariera mezi komunikací a stávajícími plochami bydlení. SMO Mob k.ú.: Lhotka u Ostravy Lhotka část pozemků p.č. 421/1, 421/2, 421/5, 427, 428, 429, 430, 730/1, 860, 889 a pozemky p.č. 431/1,2,3,4,5 a 730/5 do plochy Bydlení individuální Jedná se o dvě lokality podél ul. Petřkovická, v době posuzování žádosti byly tyto plochy vymezeny pro funkci lehkého průmyslu. Obě plochy jsou obklopeny stávající zástavbou rodinných domů. Z tohoto důvodu bylo žádosti vyhověno a předmětné lokality jsou v novém ÚP součástí zastavitelných ploch s označením B42, B43 a B45 způsobu využití "Bydlení v rodinných domech". SMO Mob Plesná k.ú.: Stará Plesná p.č. 227/1, 227/2, 227/3 a 227/4 změnit z "Parků, parkově upravené zeleně" na plochu "Zahrady, zahrádkové osady" Na parcelách vymezených v požadavku na změnu se vyskytuje vzrostlá zeleň, která je součástí registrovaného významného krajinného prvku "Zeleň u ul. Karla Svobody". Významné krajinné prvky (VKP) jsou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny chráněny před poškozováním a ničením. Tyto plochy lze využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejích funkce. Převedením do plochy způsobu využití "Individuální rekreace - zahrady" by došlo k narušení funkce VKP, proto se v tomto případě žádosti nevyhovuje. SMO Mob k.ú.: Bartovice Radvanice a Bartovice p.č. 2014, 2015, 2016 a 2018 zařadit do plochy "Bydlení individuální Po prověření žádosti ÚHA zjistil, že se jedná o stavební proluku ve stávající zástavbě. V rámci nového ÚPO je předmětná lokalita vymezena v ploše způsobu. využití "Bydlení v rodinných domech" a je součásti zastavěného území, pozemek p.č.2018 se již v ploše určené pro bydlení nacházel. Požadavku se tedy vyhovuje. SMO Mob k.ú.: Svinov Svinov změnit funkční využití p.č. 2664/2, 2664/3, 2668, 2669, 2670, 2671, 2672 z plochy "Bydlení individuální" na plochu "Zahrady a zahrádkové osady" Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na změnu a vzhledem k místním podmínkám a vyskytujícím se problémům (poloha v blízkosti mimoúrovňové křižovatky dálnice D1 a silnice I/11, návaznost na plochy lehkého průmyslu, umístění v ploše nadregionálního biokoridoru a v záplavovém území) usoudil, že z urbanistického hlediska není vhodné v této lokalitě vymezovat plochy pro výstavbu rodinných domů. Z tohoto důvodu bylo žádosti vyhověno a předmětná lokalita je v novém ÚPO vymezena v ploše Individuální rekreace - zahrady. Jelikož je toto území ve značné míře využíváno pro funkci zahrádkové osady, byla upravena trasa ÚSES tak, aby nezasahovala do stávajících zastavěných ploch. Burkovičová Marta k.ú.: Heřmanice p.č. 212/1 změnit funkční využití z plochy "Zemědělská půda ostatní" na plochu "Bydlení individuální" 53

55 odůvodnění č. 50 č. 51 č. 52 č. 53 č. 54 č. 55 vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: Požadavek na změnu byl Útvarem hlavního architekta prověřen a na základě zjištěných skutečností nebyl do návrhu nového ÚPO zapracován. Pozemek je využíván jako obdělávaná zemědělská půda s II. třídou ochrany. Zařazením této parcely do plochy "Bydlení individuální" by se plocha určená pro výstavbu převážně rodinných domů přiblížila ke koridoru územní rezervy pro přeložku komunikace II/471 Bohumín Rychvald Radvanice (koridor převzat ze ZÚR MSK). Trasa koridoru je situována SZ od p. č. 212/1. Úkolem územního plánování je chránit hodnoty území, kterými jsou volná krajina a kvalitní zemědělská půda a také vymezovat plochy bydlení s ohledem na veřejné zdraví a kvalitu bydlení. Z těchto důvodů nebylo žádosti paní Burkovičové vyhověno. Mgr. Macek k.ú.: Polanka nad Odrou Martin p.č. 2924/2 a 2952/4 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Záměr by neúměrně rozšířil plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných domech" a narušil by organizaci zemědělského půdního fondu. Z těchto důvodů nebylo požadavku vyhověno. žadatel: Procházka Jiří k.ú.: Heřmanice popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: p.č. 149/1, 149/2, 150/3, 150/4, 150/5, 151/1, 151/2, 152/1 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Jelikož se jedná o proluku ve stávající zástavbě, bylo požadavku na změnu vyhověno. V novém ÚPO je tato lokalita vymezena jako zastavitelná plocha způsobu využití "Bydlení v rodinných domech" s označením B85. Požadavku však nemohlo být vyhověno v plném rozsahu z důvodu omezení, které vyplývá z respektování nadřazené územně plánovací dokumentace kraje. JV od řešené lokality je vymezen koridor územní rezervy pro přeložku komunikace II/471 Bohumín Rychvald Radvanice. Tento záměr je do územního plánu Ostravy převzat ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje a musí být respektován. Ing. Bezděk Milan k.ú.: Heřmanice p.č. 237/2, 238/2, 238/6, 237/1, 238/4, 238/5, 237/3, 238/7 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Záměr by nekoncepčně rozšířil plochy bydlení v ploše, která nenavazuje na ucelené zastavěné plochy a nemá rozvinutou veřejnou infrastrukturu. Úkolem územního plánování je stanovení urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty území a na hospodárné využívání veřejné infrastruktury, což nelze v předmětné ploše splnit. Část pozemků se nachází z hlediska ochrany ZPF ve II. třídě ochrany, jedná se tedy o půdy vysoce chráněné, které lze vyjmout ze ZPF pouze výjimečně a jsou vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Podmínkou pro zástavbu by musel být veřejný zájem, který však předmětný záměr nesplňuje. Z těchto důvodů nebylo požadavku vyhověno. Kubánkovi k.ú.: Stará Plesná Martin a Lucie p.č. 398, 392 zapracovat do plochy "Bydlení individuální" Pozemek je umístěn ve VKP ze zákona o ochraně přírody a krajiny - údolní niva. Žádosti nebylo vyhověno. žadatel: Kupčová Vanda k.ú.: Polanka nad Odrou popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: PK 458/2 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na změnu územního plánu a zjistil, že se jedná o PK parcelu o výměře cca 1,2 ha, která se nachází mezi dvěma plochami určenými k zástavbě rodinnými domy. Do nového územního plánu byla tato proluka zapracována pouze částečně, a to jako zastavitelná plocha B133 se způsobem využití "Bydlení v rodinných domech". Výměra plochy odpovídá potřebě tří rodinných domů a je omezena tak, aby nedocházelo k rozšiřování zástavby do volné krajiny. Adámek k.ú.: Nová Bělá Miroslav p.č a 1164/6 zařadit do plochy "Bydlení individuální" a úprava hranice místního biokoridoru Požadavku se částečně vyhovuje. Byla vymezena zastavitelná plocha způsobu využití "Plochy smíšené - bydlení a služby" v rozsahu současně užívaného území pro autoprovoz. Vymezení nadregionálního biokoridoru bylo upraveno. 54

56 odůvodnění č. 56 č. 57 č. 58 č. 59 č. 60 žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: SMO Mob Mariánské Hory a Hulváky k.ú.: Mariánské Hory p.č. 736/1 zařadit do plochy "Lehký průmysl" Pozemek vymezený v požadavku na změnu ÚP Ostravy je součástí územního systému ekologické stability (ÚSES) a zasahuje zde také údolní niva Černého potoka. Vzhledem k výskytu přírodních hodnot a ochraně ÚSES dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny nebylo žádosti městského obvodu vyhověno a předmětný pozemek je v rámci nového územního plánu součástí plochy se způsobem využití "Krajinná zeleň". žadatel: ODRA, o.s. k.ú.: Výškovice u Ostravy popis žádosti: vyhodnocení: p.č. 889, 890/1 zařadit do plochy "Areály volného času, Sportovní areály" Předmětná lokalita se nachází ve volné krajině na hranici přírodní rezervace Polanecký les a CHKO Poodří. Tato oblast je díky své výjimečnosti zařazena také do systému NATURA Jedná se o soustavu chráněných území, jejímž cílem je zabezpečit ochranu živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť. V předmětné lokalitě jsou vyhlášeny oba typy chráněných území a to ptačí oblast a evropsky významná lokalita. Nový územní plán vzhledem k výše jmenovanému vymezuje na p.č. 899 plochu způsobu využití Krajinná zeleň z důvodu ochrany stávající vzrostlé zeleně. Na pozemku p.č. 890/1 je pak vymezena plocha způsobu využití Louky, která dle regulativů umožňuje využít tento pozemek pro relaxační a rekreačně sportovní zařízení (např. loděnice, travnatá hřiště a slunící plochy). Navrhovatel požadoval změnu územního plánu ze stávající plochy způsobu využití Lesy na Areály volného času nebo Sportovní areály z důvodu obnovy bývalé loděnice. Nový způsob využití plochy částečně požadavku vyhovuje. žadatel: ODRA, o.s. k.ú.: Stará Bělá, Polanka popis žádosti: vyhodnocení: p.č. 2879/10, 2879/4, 3850/3, 3850/5, 3851/6, 2879/12, 2886/3, 2904/10, 2904/3, 2899, 3839/1, 2904/16, 2901/1, 2902/2, 2902/1, 2886/9, 2886/15, 2904/17, 2904/18, 468/1, 468/2, 468/3, 468/4 Stejně tak jako u žádosti č. 57 je žadatelem Občanské sdružení pro rozvoj regionu ODRA, o.s. a požadují změnu vypsaných parcel na plochy Areály volného času nebo Sportovní areály. Útvar hlavního architekta tento požadavek prověřil a zjistil, že lokalita dotčená požadavkem se nachází ve stejném území jako požadavek č. 57 jen výše proti proudu toku Odry, tzn., leží na hranici s CHKO Poodří a NATUROU Přímo do lokality zasahuje údolní niva vodního toku Odra. ÚPO vymezuje v předmětném území podél toku Odry plochy způsobu využití Krajinná zeleň jako ochranu VKP údolní nivy (chráněna dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) a dále od toku pak plochy se způsobem využití Louky, které dle regulativů umožňují využít pozemky začleněné do této plochy pro relaxační a rekreačně sportovní zařízení (např. loděnice, travnatá hřiště a plochy určené pro slunění), čímž je požadavku částečně vyhověno. žadatel: Pawlasová Věra k.ú.: Hošťálkovice popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: p.č. 1717/4, 1717/5 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Územím, dotčeným požadavkem na změnu, prochází ÚSES (místní biokoridor), který je dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vymezován ve veřejném zájmu, aby zajistil uchování a reprodukci přírodního bohatství, a aby příznivé působil na okolní méně stabilní části krajiny a vytvářel základ pro mnohostranné využívání krajiny. Z hlediska ochrany ZPF se zde nachází velmi kvalitní zemědělská půda s I. třídou ochrany. Oba pozemky se pak nachází ve volné krajině bez kontaktu na stávající zástavbu. Zahrnutí p.č. 1717/4 a 1717/5 do ploch určených pro bydlení není možné vzhledem k vyskytujícím se hodnotám a limitům, proto nebylo žádosti o změnu vyhověno. Večeřová Vítězslava k.ú.: Stará Bělá Burakowski Adam p.č. 1855, 1856/1 zařadit do plochy "Bydlení individuální" 55

57 vyhodnocení: odůvodnění Požadovaná lokalita se nachází v ploše způsobu využití Zemědělské půdy ostatní a v současnosti jsou tyto pozemky využívány jako orná půda. Z hlediska ochrany ZPF se jedná o velmi kvalitní zemědělskou půdu s II. třídou ochrany. Požadavek na změnu nebyl do nového územního plánu zapracován, jelikož se pozemky nacházejí ve volné krajině a nenavazují na zastavěné území. Jejich zahrnutím do ploch bydlení by došlo k nekoncepčnímu zastavování území a k narušení celistvosti zemědělské půdy, což je v rozporu s cíli a úkoly územního plánování dle 18 a 19 stavebního zákona (účelné využití území, ochrana nezastavěného území). č. 61 č. 62 č. 63 č. 64 žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: Ing. Chytilová Jitka k.ú.: Hrabová p.č. 555/1, 555/2 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Lokalita dotčená požadavkem na změnu se nachází ve volné krajině v ploše registrovaného významného krajinného prvku s názvem Na Rybnících (Ostrava Hrabová) s charakteristikou území louky a rozptýlená zeleň. Významné krajinné prvky jsou chráněny dle zákona č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) před poškozováním a ničením, kdy lze tyto plochy využívat pouze tak, aby nebyla poškozena nebo oslabena jejich stabilizační funkce. Vymezení plochy bydlení v tomto území je v rozporu s ochranou VKP. Ochrana přírodních hodnot je jedním z hlavních cílů územního plánování k zajištění udržitelného rozvoje území. Z tohoto důvodu nelze požadavku paní Chytilové vyhovět. Ing. Menšíková k.ú.: Stará Bělá Věra p.č. 2628/16, 2628/32, 2628/33 a část 2627 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na změnu a zjistil, že z výše uvedených parcel je p.č. 2628/16 a část parcely č.2627 již součástí plochy určené k zastavění (v novém ÚP Ostravy plocha způsobu využití "Bydlení v rodinných domech" s označením B204), jelikož se v tomto případě jedná o proluku mezi stávající zástavbou. Ostatní parcely p.č. 2628/32, 2628/33 a zbývající část p.č jsou v současné době využívány jako zemědělská půda. Tyto pozemky se nachází v oblasti s II. třídou ochrany zemědělské půdy (dle vyhlášky č. 48/2011 o stanovení tříd ochrany) a svou polohou vybíhají v úzkém pruhu do volné krajiny. Požadavku na změnu nelze vyhovět, jelikož by došlo k nekoncepčnímu záboru kvalitní zemědělské půdy. Švidrnoch k.ú.: Polanka nad Odrou Richard PK 528 (p.č a 3757) zařadit do plochy "Bydlení individuální" Jedná se o lokalitu podél ul. Za Humny. Z hlediska ochrany ZPF se jedná o kvalitní zemědělskou půdu s II. třídou ochrany půdy (dle vyhlášky č. 48/2011 o stanovení tříd ochrany), jedná se tedy o půdy vysoce chráněné, které lze vyjmout ze ZPF pouze výjimečně a jsou vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Pro bydlení se vymezuje pouze pruh podél ul. Za Humny v šířce cca 50 m. Na zbývající ploše se požadavku pana Švidrnocha nevyhovuje. žadatel: Krajčovič René k.ú.: Koblov popis žádosti: vyhodnocení: p.č. 844/3, 915/7, 915/11, 846/3, 846/2, 844/2, 845/2, 847/1, 847/2, 847/3, 847/4, 860/7, 860/1, 860/5, 857, 856/2, 2014, 2012/1, 873/4, 860/6, 915/15, 915/16, 915/17,867, 915/43, 915/42, 915/44, 850, 860/3 Útvar hlavního architekta prověřil možnost zapracování lokality vymezené výčtem parcel do plochy Sportovních areálu a zjistil, že požadavku nelze vyhovět. Předmětné území se nachází v blízkosti toku Odry v údolní nivě, která je zařazena mezi VKP chráněné ze zákona (114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). Část parcel zasahuje do soustavy NATURA 2000 (ptačí oblast Heřmanský stav Odra Poolší) a dále je zde situován nadregionální a regionální ÚSES. Celá plocha se pak nachází v záplavovém území, kdy úkolem územního plánování dle 19 stavebního zákona je vymezovat nové zastavitelné plochy tak, aby nebyly ohrožovány přírodními katastrofami. Původním územním plánem byly plochy v tomto území zařazeny z hlediska funkčního využití jako plochy způsobu využití Lesy, Vodní plochy, Zemědělská půda ostatní a na p.č. 844/2, 846/2 a 847/1,2 plocha způsobu využití Lehký průmysl, sklady, drobná výroba. Vzhledem k vyskytujícím se přírodním hodnotám a nutnosti jejich ochrany z hlediska posílení přírodního pilíře v průmyslovém městě Ostravě, je toto území zařazeno do ploch krajinné zeleně s navrženou plochou přestavby s označením PR8. Specifikací této přestavby je asanace stávajícího areálu, dekontaminace území a zařazení plochy do ploch krajinné zeleně. 56

58 odůvodnění č. 65 č. 66 č. 67 č. 68 č. 69 č. 70 č. 71 žadatel: Tomický Jan k.ú.: Slezská Ostrava popis žádosti: vyhodnocení: p.č. 891/9 a 891/2 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Nekoncepční rozšíření bydlení v rodinných domech. Nachází se v ploše způsobu využití "Krajinná zeleň". K objektu je problematický příjezd. Z těchto důvodů není požadavku vyhověno. žadatel: Raiskub Milan k.ú.: Slezská Ostrava popis žádosti: vyhodnocení: p.č a část p.č zařadit do plochy způsobu využití "Občanská vybavenost" a posunutí místního biokoridoru mimo jeho pozemky Požadavku je částečně vyhověno. Pozemek p.č je určen pro způsob využití "Krajinná zeleň" z důvodu respektování stávající vzrostlé zeleně. žadatel: Staňková Žeňa k.ú.: Petřkovice u Ostravy popis p.č. 1751/1 a 1751/2 zařadit do plochy způsobu využití "Zahrady, žádosti: zahrádkové osady" a posunutí místního biokoridoru mimo pozemky žadatelky vyhodnocení: Na pozemku se vyskytuje vzrostlá zeleň, která představuje stabilní část krajiny a pozitivně tak působí na své okolí. V tomto případě se jedná o ochranu přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. Úkolem územního plánování dle 19 stavebního zákona je vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů. Z tohoto důvodu se žádosti nevyhovuje. V novém ÚPO zůstává předmětná parcela v ploše způsobu využití "Krajinné zeleň". žadatel: Košťálová Marie k.ú. Bartovice : popis p.č. 1648/1 zařadit do plochy "Bydlení individuální" žádosti: vyhodnocení: Nekoncepční rozšíření plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných domech". Plocha je v hlukovém pásmu železnice. Z těchto důvodu se žádosti nevyhovuje. žadatel: ASPET - INVEST popis žádosti: vyhodnocení: k.ú.: Muglinov p.č. 479 zařadit do plochy "Živnostenské území" Z důvodu nutnosti rovnoměrného rozložení ploch pro sport a volnočasové aktivity je ponechán návrhem ÚPO původní způsob využití. Z tohoto důvodu se žádosti nevyhovuje. žadatel: Janek Jaroslav k.ú.: Nová Bělá popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: p.č. 1261/28, 1261/29 a 1375 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Záměr by nekoncepčně rozšířil plochy bydlení v ploše, která je součástí ucelené plochy zemědělské půdy a nemá rozvinutou veřejnou infrastrukturu. Pozemky se nachází z hlediska ochrany ZPF ve II. třídě ochrany, jedná se tedy o půdy vysoce chráněné, které lze vyjmout ze ZPF pouze výjimečně a jsou vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Podmínkou pro zástavbu by musel být veřejný zájem, který však předmětný záměr nesplňuje. Úkolem územního plánování je stanovení urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty území a na hospodárné využívání veřejné infrastruktury, což nelze v předmětné ploše splnit. Z těchto důvodů nebylo požadavku vyhověno. Rajský Roman Mgr. k.ú.: Nová Plesná p.č. 254/1, 254/7 zařadit do plochy hřbitova (zvířecí hřbitov) popř. Bydlení individuální Útvar hlavního architekta prověřil požadavek. Plochy bydlení a hřbitova nelze vymezit, územím prochází vedení tranzitního plynovodu VTL nad 4 MPa DN700. Pozemek se nachází ve vymezeném koridoru pro zdvojení tohoto plynovodu, což je pro dané území nepřekročitelným limitem. vymezuje plochy způsobu využití "Hřbitovy" (dále tyto plochy nedělí). V současné době je v k.ú. Stará Plesná vymezena plocha způsobu využití "Hřbitovy" se značnou rezervou pro budoucí potřebu, proto není účelné vymezovat plochy nové. Požadavku se nevyhovuje. 57

59 odůvodnění č. 72 č. 73 č. 74 č. 75 č. 76 žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: Kozubová Magdaléna k.ú.: Lhotka u Ostravy p.č. 589, 602 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Návrhem na změnu je požadováno zařadit pozemky p.č. 598 a 602 v k.ú. Lhotka u Ostravy do plochy určené pro výstavbu rodinných domů. Stávající funkční využití plochy je Orná půda. Útvar hlavního architekta prověřil a posoudil potřebu této změny a zjistil, že požadované parcely se nacházejí ve volné krajině bez vazby na stávající zástavbu. Dle BPEJ se jedná o kvalitní zemědělskou půdu s II. třídou ochrany. Na území k.ú. Lhotka u Ostravy se již nachází velké množství ploch se způsobem využití "Bydlení v rodinných domech" (dle nového ÚP plochy s označením B40, B41, B42, B43, B44, B45), které nebyly do současné doby zastavěny. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území a zajistit vyvážené využití a prostorové uspořádání území. Z důvodu velkého přebytku ploch určených k zastavění v této lokalitě, a z důvodu ochrany přírodních hodnot nebylo požadavku na změnu vyhověno. Puchalová k.ú.: Lhotka u Ostravy Jarmila p.č. 600, 601 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Návrhem na změnu je požadováno zařadit pozemky p.č. 600 a 601 v k.ú. Lhotka u Ostravy do plochy určené pro výstavbu rodinných domů. Stávající způsob využití plochy je Orná půda. Útvar hlavního architekta prověřil a posoudil potřebu této změny a zjistil, že požadované parcely se nacházejí ve volné krajině bez vazby na stávající zástavbu. Dle BPEJ se jedná o kvalitní zemědělskou půdu s II. třídou ochrany. Na území k.ú. Lhotka u Ostravy se již nachází velké množství ploch se způsobem využití "Bydlení v rodinných domech" (dle nového ÚP plochy s označením B40, B41, B42, B43, B44, B45), které nebyly do současné doby zastavěny. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území a zajistit vyvážené využití a prostorové uspořádání území. Z důvodu velkého přebytku ploch určených k zastavění v této lokalitě, a z důvodu ochrany přírodních hodnot nebylo požadavku na změnu vyhověno. Kunovská Anna, Děrkas Zdeněk Mgr. k.ú. : Lhotka u Ostravy p.č. 604, 596, 612 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Návrhem na změnu je požadováno zařadit pozemky p.č. 604, 596 a 612 v k.ú. Lhotka u Ostravy do plochy způsobu využití "Bydlení rodinných domech". Stávající způsob využití plochy je Orná půda. Útvar hlavního architekta prověřil a posoudil potřebu této změny a zjistil, že požadované parcely se nacházejí ve volné krajině bez vazby na stávající zástavbu. Dle BPEJ se jedná o kvalitní zemědělskou půdu s II. třídou ochrany. Na území k.ú. Lhotka u Ostravy se již nachází velké množství ploch se způsobem využití "Bydlení v rodinných domech" (dle nového ÚP plochy s označením B40, B41, B42, B43, B44, B45), které nebyly do současné doby zastavěny. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území a zajistit vyvážené využití a prostorové uspořádání území. Z důvodu velkého přebytku ploch určených k zastavění v této lokalitě, a z důvodu ochrany přírodních hodnot nebylo požadavku na změnu vyhověno. žadatel: Kmeťová Hana k.ú.: Lhotka u Ostravy popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: p.č. 593, 607 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Návrhem na změnu je požadováno zařadit pozemky p.č. 593 a 607 v k.ú. Lhotka u Ostravy do plochy způsobu využití Bydlení v rodinných domech". Stávající způsob využití plochy je Orná půda. Útvar hlavního architekta prověřil a posoudil potřebu této změny a zjistil, že požadované parcely se nacházejí ve volné krajině bez vazby na stávající zástavbu. Dle BPEJ se jedná o kvalitní zemědělskou půdu s II. třídou ochrany. Na území k.ú. Lhotka u Ostravy se již nachází velké množství ploch se způsobem využití "Bydlení v rodinných domech" (dle nového ÚP plochy s označením B40, B41, B42, B43, B44, B45), které nebyly do současné doby zastavěny. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území a zajistit vyvážené využití a prostorové uspořádání území. Z důvodu velkého přebytku ploch určených k zastavění v této lokalitě, a z důvodu ochrany přírodních hodnot nebylo požadavku na změnu vyhověno. Macháček k.ú.: Krásné Pole Pavel 58

60 odůvodnění č. 77 č. 78 č. 79 č. 80 popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: p.č. 1855, 1854/3 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na zapracování pozemků p.č a 1854/3 v k.ú. Krásné Pole do plochy Bydlení individuální. Dle situace v území se parcely nacházejí v ploše Extenzivní louky bez vazby na stávající plochy bydlení. Na SZ od lokality dotčené požadavkem se vyskytuje rozsáhlá plocha se způsobem využití Chatové osady. V rámci celého katastru Krásné Pole se nachází dostatečná rezerva pro plochy určené k výstavbě rodinných domů, která navazuje na již zastavěné plochy. Z hlediska efektivního územního plánování a s ohledem na ochranu volné krajiny není vhodné předmětné parcely zařadit do zastavitelné plochy k výstavbě rodinných domů. Wiltschová Dagmar k.ú.: Lhotka u Ostravy p.č. 592 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Návrhem na změnu je požadováno zařadit pozemek p.č. 592 v k.ú. Lhotka u Ostravy do plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných domech. Stávající způsob využití plochy je Orná půda. Útvar hlavního architekta prověřil a posoudil potřebu této změny a zjistil, že požadovaná parcela se nachází ve volné krajině bez vazby na stávající zástavbu. Dle BPEJ se jedná o kvalitní zemědělskou půdu s II. třídou ochrany. Na území k.ú. Lhotka u Ostravy se již nachází velké množství ploch se způsobem využití "Bydlení v rodinných domech" (dle nového ÚP plochy s označením B40, B41, B42, B43, B44, B45), které nebyly do současné doby zastavěny. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území a zajistit vyvážené využití a prostorové uspořádání území. Z důvodu velkého přebytku ploch určených k zastavění v této lokalitě, a z důvodu ochrany přírodních hodnot nebylo požadavku na změnu vyhověno. žadatel: Andrýsek Jiří Bc. k.ú.: Zábřeh nad Odrou popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: p.č. 833/6 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Útvar hlavního architekta při prověřování požadavku zjistil, že předmětná parcela byla rozdělena mezi dvě plochy s rozdílným způsobem využití a to mezi Bydlení individuální a Rozptýlenou krajinnou zeleň, přičemž plocha krajinné zeleně tvořila proluku mezi již vymezenými plochami určenými k výstavbě rodinných domů. Při vymezování zastavěného území v rámci nového územního plánu bylo postupováno v souladu s 58 stavebního zákona, který říká, že hranice zastavěného území se vymezuje po hranici parcel (mimo výjimečné případy). Vzhledem k výše uvedenému je v novém územním plánu celá parcela p.č. 833/6 v k.ú. Zábřeh nad Odrou součástí zastavěného území se způsobem využití Bydlení v rodinných domech". Vítkovi Valter a Uršula k.ú.: Lhotka u Ostravy p.č. 610 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Návrhem na změnu je požadováno zařadit pozemek p.č. 610 v k.ú. Lhotka u Ostravy do plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných domech". Stávající způsob využití plochy je Orná půda. Útvar hlavního architekta prověřil a posoudil potřebu této změny a zjistil, že požadovaná parcela se nachází ve volné krajině bez vazby na stávající zástavbu. Dle BPEJ se jedná o kvalitní zemědělskou půdu s II. třídou ochrany. Na území k.ú. Lhotka u Ostravy se již nachází velké množství ploch se způsobem využití "Bydlení v rodinných domech" (dle nového ÚP plochy s označením B40, B41, B42, B43, B44, B45), které nebyly do současné doby zastavěny. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území a zajistit vyvážené využití a prostorové uspořádání území. Z důvodu velkého přebytku ploch určených k zastavění v této lokalitě, a z důvodu ochrany přírodních hodnot nebylo požadavku na změnu vyhověno. FULL PROJECT, k.ú.: Radvanice s.r.o. p.č. 993/1, 991 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Požadavku na změnu bylo částečně vyhověno. Zpracovatel návrhu nového územního plánu musel v souladu s legislativou zapracovat do nově připravované dokumentace plochy a koridory nadmístního významu, které jsou vymezeny v ZÚR MSK. Přes lokalitu vymezenou v požadavku na změnu prochází dle nadřazené územně plánovací dokumentace nadregionální biokoridor, který musí být územním plánem Ostravy respektován. Do plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných 59

61 odůvodnění č. 81 č. 82 č. 83 č. 84 č. 85 žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: domech" byla zařazena pouze část parcely p.č. 993/1 v k.ú. Radvanice, která se nachází mimo vymezený ÚSES. Pozemek parc. č. 991 v k.ú. Radvanice byl ponechán v ploše lehkého průmyslu, jelikož byl vymezeným biokoridorem oddělen od plochy bydlení a navazuje na stávající plochu lehkého průmyslu. Z urbanistického hlediska toto řešení lépe odpovídá skutečnému stavu v území. SMO Mob Slezská Ostrava k.ú. : Slezská Ostrava Lokalitu Františkov vymezenou ulicemi Na Baranovci, Na Šestém, Pod Výtahem a Prokopská vymezit jako plochu "Bydlení individuální" (v současné době je "Bydlení hromadné") Žádosti se vyhovuje. Plocha je vymezena pro způsob využití "Bydlení v rodinných domech". SMO Mob Slezská Ostrava k.ú. : Kunčičky Lokalitu Gorkého sad vymezenou ul. Lihovarská, Holekova a plochami "Lehký průmysl, sklady drobná výroba" a "Bydlení hromadné" zařadit do plochy způsobu využití "Parky, parkově upravená zeleň" (původní plocha způsobu využití "Lesy"). Pozemek je umístěn v registrovaném VKP dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Žádosti nebylo vyhověno. Holoubková Zdeňka k.ú.: Martinov ve Slezsku PK 1020, 976 zařadit do plochy "Bydlení individuální" V době podání žádosti o změnu se předmětná lokalita nacházela z hlediska funkčního využití v ploše Orná půda. Pozemky jsou zemědělsky obhospodařované, velkého plošného rozsahu a z hlediska ochrany ZPF se jedná o velmi kvalitní zemědělskou půdu s II. třídou ochrany. Požadavek na změnu nebyl do nového územního plánu zapracován, jelikož se pozemky nacházejí ve volné krajině a nenavazují na zastavěné území. Jejich zahrnutím do ploch bydlení by došlo k nekoncepčnímu zastavování území a k narušení celistvosti zemědělské půdy, což je v rozporu s cíli a úkoly územního plánování dle 18 a 19 stavebního zákona (účelné využití území, ochrana nezastavěného území). žadatel: Mrázková Anna k.ú.: Lhotka u Ostravy popis žádosti: vyhodnocení: p.č. 595, 605 zařadit do plochy "Bydlení individuální Návrhem na změnu je požadováno zařadit pozemky p.č. 595 a 605 v k.ú. Lhotka u Ostravy do plochy způsobu využití Bydlení v rodinných domech". Stávající způsob využití plochy je Orná půda. Útvar hlavního architekta prověřil a posoudil potřebu této změny a zjistil, že požadované parcely se nacházejí ve volné krajině bez vazby na stávající zástavbu. Dle BPEJ se jedná o kvalitní zemědělskou půdu s II. třídou ochrany. Na území k.ú. Lhotka u Ostravy se již nachází velké množství ploch se způsobem využití "Bydlení v rodinných domech" (dle nového ÚP plochy s označením B40, B41, B42, B43, B44, B45), které nebyly do současné doby zastavěny. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území a zajistit vyvážené využití a prostorové uspořádání území. Z důvodu velkého přebytku ploch určených k zastavění v této lokalitě a z důvodu ochrany přírodních hodnot nebylo požadavku na změnu vyhověno. žadatel: Poledník Josef k.ú.: Lhotka u Ostravy popis p.č. 599 zařadit do plochy "Bydlení individuální" žádosti: vyhodnocení: Návrhem na změnu je požadováno zařadit pozemek p.č. 599 v k.ú. Lhotka u Ostravy do plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných domech". Stávající způsob využití plochy je Orná půda. Útvar hlavního architekta prověřil a posoudil potřebu této změny a zjistil, že požadovaná parcela se nachází ve volné krajině bez vazby na stávající zástavbu. Dle BPEJ se jedná o kvalitní zemědělskou půdu s II. třídou ochrany. Na území k.ú. Lhotka u Ostravy se již nachází velké množství ploch se způsobem využití "Bydlení v rodinných domech" (dle nového ÚP plochy s označením B40, B41, B42, B43, B44, B45), které nebyly do současné doby zastavěny. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území a zajistit vyvážené využití a prostorové uspořádání území. Z důvodu velkého přebytku ploch určených k zastavění v této lokalitě, a z důvodu ochrany přírodních hodnot nebylo požadavku na změnu vyhověno. 60

62 odůvodnění č. 86 č. 87 č. 88 č. 89 č. 90 žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě k.ú.: Moravská Ostrava p.č. 1070/11 a 1070/23 zařadit do plochy "Občanská vybavenost" Žádostí je navržena změna územního plánu z plochy způsobu využití Parky, parkově upravená zeleň na plochu způsobu využití Občanská vybavenost. Důvodem je nutné rozšíření parkoviště pro potřeby stávajícího zdravotnického zařízení, kdy dosavadní kapacita již nevyhovuje současné potřebě. Okolní parcely jsou zahrnuty v plochách způsobu využití Bydlení hromadné a Zdravotnictví. Na pozemcích parc. č. 1070/11 a 1070/23 se místy nachází vzrostlá zeleň. Útvar hlavního architekta prověřil potřebu této změny a posoudil její přínosy a rizika. Přínosem je navýšení kapacity parkovacích míst v centru města v blízkosti zdravotnického zařízení, které slouží široké veřejnosti. Rizikem této změny je vznik těchto ploch na úkor zeleně, kdy ale citlivým projektem na nová parková stání lze stávající zeleň zachovat. Vzhledem k veřejnému zájmu se žádosti na změnu vyhovuje a ÚPO ji vymezuje jako plochu způsobu využití Občanské vybavení zdravotnictví. Vojteková Jaroslava k.ú.: Lhotka u Ostravy p.č. 608 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Návrhem na změnu je požadováno zařadit pozemek p.č. 608 v k.ú. Lhotka u Ostravy do plochy způsobu využití Bydlení v rodinných domech". Stávající způsob využití plochy je Orná půda. Útvar hlavního architekta prověřil a posoudil potřebu této změny a zjistil, že požadovaná parcela se nachází ve volné krajině bez vazby na stávající zástavbu. Dle BPEJ se jedná o kvalitní zemědělskou půdu s II. třídou ochrany. Na území k.ú. Lhotka u Ostravy se již nachází velké množství ploch se způsobem využití "Bydlení v rodinných domech" (dle nového ÚP plochy s označením B40, B41, B42, B43, B44, B45), které nebyly do současné doby zastavěny. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území a zajistit vyvážené využití a prostorové uspořádání území. Z důvodu velkého přebytku ploch určených k zastavění v této lokalitě, a z důvodu ochrany přírodních hodnot nebylo požadavku na změnu vyhověno. Lubojacká k.ú.: Svinov Marie p.č. 1824/9 zařadit do plochy "Bydlení individuální" V době podání žádosti o změnu se předmětná lokalita nacházela z hlediska funkčního využití v ploše způsobu využití Orná půda. Pozemky jsou zemědělsky obhospodařované, velkého plošného rozsahu a z hlediska ochrany ZPF se jedná o velmi kvalitní zemědělskou půdu s II. třídou ochrany. Požadavek na změnu nebyl do nového územního plánu zapracován, jelikož se pozemky nacházejí ve volné krajině a nenavazují na zastavěné území. Jejich zahrnutím do ploch bydlení by došlo k nekoncepčnímu zastavování území a k narušení celistvosti zemědělské půdy, což je v rozporu s cíli a úkoly územního plánování dle 18 a 19 stavebního zákona (účelné využití území, ochrana nezastavěného území). žadatel: HOMOLA a.s. k.ú.: Stará Plesná popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: p.č. 229/10, 229/9, 229/13, 229/8, 229/6, 222/3, 222/1, 222/2, 229/3, 221/2, 221/1, 229/1, 229/7, 223/3, 223/1, 223/2, 229/5, 224/2, 224/1, 229/4, 225/2, 225/3, 225/1, 229/12, 229/2, 230/1, 230/2 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na změnu a zjistil, že dle platné územně plánovací dokumentace se v řešeném místě nachází plocha způsobu využití Zemědělské výrobní areály. V této ploše jsou situovány budovy bývalého zemědělského družstva, které již neplní svou funkci. Většinový vlastník těchto pozemků firma Homola, a.s. požaduje zařadit tyto pozemky do plochy způsobu využití Bydlení v rodinných domech. Toto řešení je v souladu s urbanistickou koncepcí stanovenou novým územním plánem pro předmětnou lokalitu, proto se žádosti vyhovuje. V novém ÚP je plocha bývalého zemědělského areálu navržena jako plocha přestavby s označením PŘ1 s návrhovým využitím bydlení v rodinných domech a parky. Trakce-Real, s.r.o. k.ú.: Stará Plesná 61

63 odůvodnění č. 91 č. 92 popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis 761/9, 763/3, 761/6, 763/38, 763/37, 763/1, 761/7, 763/34, 763/2, 763/23, 763/29, 763/28, 763/39 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Lokalita vymezená požadavkem se nachází severně od ulice K Hájku, kde navazuje na území stávajícího hřbitova. Jedná se o zemědělsky obhospodařované pozemky o rozloze přes 25 hektarů, kdy z hlediska ochrany ZPF se jedná o kvalitní zemědělskou půdu s II. a III. třídou ochrany. Pozemky p.č. 763/2 a 763/39 navazují na již zastavěné plochy vymezené podél ul. K Hájku, ostatní pozemky se nacházejí ve volné krajině. Na území k.ú. Stará Plesná se již vymezeno velké množství ploch se způsobem využití "Bydlení v rodinných domech", převážně v J a JZ části území, které nebyly do současné doby zastavěny. Urbanistická koncepce vymezena novým územním plánem pouze doplňuje plochy bydlení v návaznosti na již vymezené plochy v J a JZ části a to formou proluk nebo ploch přestavby (bývalý zemědělský areál). Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území a zajistit vyvážené využití a prostorové uspořádání území. Z důvodu velkého přebytku ploch určených k zastavění v této městské části, a z důvodu ochrany přírodních hodnot nebylo požadavku na změnu vyhověno. AWT Rekultivace, k.ú.: Slezská Ostrava a.s. Území centrálního odvalu Zárubek zahrnout do plochy "Drobná ochranná zeleň" AWT Rekultivace, a.s. není vlastníkem pozemků dotčených návrhem na změnu, vlastník pozemku RPG RE Management uplatnil požadavek na změnu (viz bod č. 92). Vyhodnocení žádosti o změnu viz tento bod. RPG RE k.ú.: Moravská Ostrava Management, s.r.o. p.č. 3125, 3124, 3123, 3120, 3119, 3116, 3115, 3112, 3113, 3111, 3640/1, 3165, 3166, 3169, 3170, 3171/2, 3172, 3173, 3150/3, 3185/1, 3186/1, 3192/1, 3203/1, 3203/5, 3640/14, 3089, 3088/1, 3088/3 změnit z "Parky, parkově upravená zeleň" na "Občanská vybavenost" Na pozemcích se vyskytuje vzrostlá zeleň, která v tomto případě představuje izolační pásmo od ploch těžkého průmyslu a jeho negativních vlivů a pozitivně ovlivňuje životní prostředí ve vazbě na blízké plochy způsobu využití "Bydlení a občanské vybavení". Úkolem územního plánování dle 19 stavebního zákona je vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů. Z tohoto důvodu se žádosti nevyhovuje. V novém ÚPO zůstává předmětné území v ploše způsobu využití "Ochranná zeleň". RPG RE k.ú.: Michálkovice Management, s.r.o. p.č. 92/13, 261/15 a 90/4 změnit z "Parky, parkově upravená zeleň" na "Občanská vybavenost" Z větší části bylo požadavku vyhověno, návrh ÚPO plocha způsobu využití "Bydlení v rodinných domech", v které je možno umístit i objekty občanského vybavení do 1000 m² zastavěné plochy. Zbývající požadavek nebylo možno akceptovat z důvodu vzrostlé zeleně a vymezení registrovaného významného krajinného prvku. Úkolem územního plánování dle 19 stavebního zákona je vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů. V tomto případě se jedná o ochranu přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. RPG RE k.ú.: Radvanice Management, s.r.o. p.č. 324/1, 324/2, 322/3, 322/1, 330 a 325 změnit z "Zemědělská půda ostatní" a "Lesy" na funkční využití "Bydlení individuální" Požadované pozemky se nacházejí v ploše zemědělské půdy s nízkým stupněm ochrany (IV. třída), v proluce mezi stávajícími plochami vymezenými pro bydlení. Požadavku na změnu se vyhovuje s výjimkou p.č. 325, 330 (v současné době plocha způsobu využití Lesy ), na kterých se vyskytuje vzrostlá zeleň. Tyto dvě parcely jsou v rámci nového územního plánu součástí plochy krajinné zeleně. RPG RE k.ú.: Bartovice Management, s.r.o. p.č. 687 zařadit do plochy "Bydlení individuální" 62

64 odůvodnění žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: Pozemek parc. č. 687 v k.ú. Bartovice je součástí zastavěného území, způsob využití této plochy je Sportovní areály s rozlohou více jak 1 ha. V okolí předmětné parcely se nacházejí převážně plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných domech". Vzhledem k okolní zástavbě se návrhu na změnu vyhovuje a plocha je v novém územním plánu určena pro výstavbu rodinných domů. RPG RE k.ú.: Svinov Management, s.r.o. p.č. 2406, 2408, 2409, 2410, 2411, 2412, 2414, 2413, 2415, 2419, 2417, 2416, 2421/1, 2421/2, 2438/, 2429/1, 2428, 2432/1 změnit funkční plochu "Drobná ochranná zeleň" na "Lehký průmysl" Požadavku na změnu nelze vyhovět, jelikož stávající využití těchto ploch tvoří bariéru mezi již vymezenými a zastavěnými plochami bydlení a mimoúrovňovou křižovatkou na dálnici D1. V novém územním plánu jsou tyto plochy vymezeny pro dopravní stavby, krajinnou a ochrannou zeleň. Samotné vymezení ploch lehkého průmyslu v návaznosti na bydlení není z hlediska urbanistické koncepce vhodné vzhledem k negativnímu vlivu na kvalitu bydlení. Navíc je zde i záplavové území, kdy úkolem územního plánování dle 19 stavebního zákona je vymezovat nové plochy tak, aby nebyly ohrožovány přírodními katastrofami. RPG RE k.ú.: Heřmanice Management, s.r.o. p.č. 274/1, 276/3, 276/1, 276/4 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Lokalita se nachází z hlediska ochrany ZPF převážně ve II. třídě ochrany, jedná se tedy o půdy vysoce chráněné, které lze vyjmout ze ZPF pouze výjimečně a jsou vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Podmínkou pro zástavbu by musel být veřejný zájem, který však předmětný záměr nesplňuje. Přes pozemek p.č. 274/1 navíc zasahuje koridor územní rezervy pro dopravu s označením DK66/R. Požadavku se z těchto důvodů nevyhovuje. RPG RE k.ú.: Slezská Ostrava Management, s.r.o. p.č. 4201, 4213, 4210, 4207, 4197 zařadit do plochy "Bydlení individuální" V blízkosti lokality vymezené požadavkem se nacházely plochy lehkého průmyslu, které byly novým územním plánem změněny na plochy způsobu využití "Smíšené bydlení a služby", do této plochy byla začleněna i p.č. 4201, jelikož se jednalo o proluku ve stávající zástavbě. Ostatní parcely jsou vymezeny v ploše způsobu využití "Krajinná zeleň" z důvodu ochrany vzrostlé zeleně, která se na předmětných parcelách vyskytuje. RPG RE k.ú.: Slezská Ostrava Management, s.r.o. Centrální odval Zárubek, část A - p.č. 3637/1, 3637/45, 3637/49, 3637/6, 3637/7, 3637/8, 3637/15, 3637/11, 3637/27, 3637/28, 3637/30, 3637/29, 3637/14, 3637/13, 3637/12, 3637/26, 3637/25, 3637/24, 3637/20 zařadit z plochy "Lesy" do funkční plochy "Sportovní areály" Žádosti o změnu bylo vyhověno a v lokalitě byla vymezena plocha způsobu využití "Sport" s výjimkou pásu krajinné zeleně kolem stávajícího silničního tahu, která bude sloužit jako přírodní bariera. Na této ploše se již vyskytuje vzrostlá zeleň. Využití plochy způsobu využití "Sport" je podmíněno pořízením územní studie. RPG RE Management, s.r.o. k.ú.: Slezská Ostrava Centrální odval Zárubek, část B - p.č. 3605/1, 3605/2, 3606/2, 3606/3, 3606/4, 3606/5, 3606/6, 3606/7, 3606/8, 3606/9, 3606/1, 3611/2, 3646/1, 3607/2, 3616, 3607/5, 3607/4, 3607/3, 3607/6, 3607/11, 3607/8, 5675/3, 5675/4, 5675/9, 5675/10, 5675/7, 5675/5 změnit z funkční plochy "Lesy" na "Drobnou ochrannou zeleň" 63

65 vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: odůvodnění Žádost o změnu se týká lokality, na které se vyskytuje skládka Centrálního odvalu Zárubek. Využití této plochy je podmíněno rekultivací území, a jelikož se jedná o vzdálený výhled, kdy v současné době nelze zodpovědně určit budoucí využití, byla tato lokalita zařazena do plochy skládky průmyslového odpadu technická rekultivace tzn., že po ukončení rekultivačních prací bude způsob využití těchto ploch ověřen územní studií a následně procesem změny územního plánu navržený a projednaný způsob využití vložen do ÚPO. Důvodem tohoto postupu je nutnost zpracování obrovských objemů odpadního materiálu většinou problémového složení, které může probíhat i desítky let. V době ukončení prací na rekultivaci těchto rozsáhlých ploch může být potřeba způsobu jejich využití dnešní představě hodně vzdálená. RPG RE k.ú.: Slezská Ostrava Management, s.r.o. Centrální odval Zárubek, část C - p.č. 3649, 3645, 3611/1, 3610, 3613, 3608, 3607/1, 3528, 3529, 3530,3520,3521,3522, 3531, 3523,3532, 3533, 3534, 3535, 3537, 3609/1 změnit z funkční plochy "Lesy" na "Sportovní areály" Žádost o změnu se týká lokality, na které se vyskytuje skládka Centrálního odvalu Zárubek. Využití této plochy je podmíněno rekultivací území, a jelikož se jedná o vzdálený výhled, kdy v současné době nelze zodpovědně určit budoucí využití, byla tato lokalita zařazena do plochy skládky průmyslového odpadu technická rekultivace tzn., že po ukončení rekultivačních prací bude způsob využití těchto ploch ověřen územní studií a následně procesem změny územního plánu navržený a projednaný způsob využití vložen do ÚPO. Důvodem tohoto postupu je nutnost zpracování obrovských objemů odpadního materiálu většinou problémového složení, které může probíhat i desítky let. V době ukončení prací na rekultivaci těchto rozsáhlých ploch může být potřeba způsobu jejich využití dnešní představě hodně vzdálená. RPG RE k.ú.: Slezská Ostrava Management, s.r.o. Centrální odval Zárubek, sever - p.č. 3637/1, 3637/50, 3627, 3626/1, 3637/52, 3637/51, 3637/50, 3637/14, 3637/13, 3637/24, 3637/20, 3637/27, 3637/28, 3637/29, 3637/12, 3637/11 plochu ve vazbě na železniční vlečku zařadit do plochy "Lehký průmysl" Požadavku na změnu bylo vyhověno, předmětná lokalita, která bezprostředně navazuje na železniční kolejiště a stávající plochu lehkého průmyslu je v novém územním plánu součástí plochy způsobu využití "Lehký průmysl". RPG RE Management, s.r.o. k.ú.: Hrušov, Heřmanice Odval Dolu Heřmanice - p.č. 2046, 2047, 2049, 1091, 1093, 1094/10, 2048, 2042, 2050, 1092, 1097/1, 1095, 1113, 1121, 1118/1, 1120, 1118/2 v k.ú. Hrušov a p.č. 465/3, 465/11, 463/1, 463/7, 463/6, 463/8, 463/3 v k.ú. Heřmanice zařadit do plochy "lehký průmysl" Žádost o změnu se týká lokality, na které se vyskytuje skládka Odval Dolu Heřmanice. Využití této plochy je podmíněno rekultivací území, a jelikož se jedná o vzdálený výhled, kdy v současné době nelze zodpovědně určit budoucí využití, byla tato lokalita zařazena do plochy skládky průmyslového odpadu technická rekultivace tzn., že po ukončení rekultivačních prací bude způsob využití těchto ploch ověřen územní studií a následně procesem změny územního plánu navržený a projednaný způsob využití vložen do ÚPO. Důvodem tohoto postupu je nutnost zpracování obrovských objemů odpadního materiálu většinou problémového složení, které může probíhat i desítky let. V době ukončení prací na rekultivaci těchto rozsáhlých ploch může být potřeba způsobu jejich využití dnešní představě hodně vzdálená. RPG RE k.ú.: Hrušov Management, s.r.o. Lokalitu na soutoku řeky Odry a Ostravice (dle zákresu p.č. 791/1, 773/1, 803/1, 791/2, 704/3) zařadit do plochy Lehkého průmyslu 64

66 odůvodnění č. 93 vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: Lokalita bývalých odkalovacích nádrží je v novém územním plánu navržena jako plocha přestavby s označením PŘ6. Toto vymezení navrhuje náhradu stávajícího způsobu využití novým způsobem, z urbanistického hlediska vhodnějším. Vzhledem ke stavu v území je předmětná plocha vymezena pro způsob využití "Lehký průmysl". Využití této plochy je podmíněno zpracováním územní studie. Požadavku se vyhovuje. RPG RE k.ú.: Kunčičky Management, s.r.o. Bývalé kalové nádrže Dolu Jeremenko - funkční využití změnit na plochu "Lehký průmysl" vyhodnocení: Lokalita bývalých odkalovacích nádrží je v novém územním plánu navržena jako plocha přestavby s označením PŘ25. Toto vymezení navrhuje náhradu stávajícího způsobu využití novým způsobem, z urbanistického hlediska vhodnějším. Vzhledem ke stavu v území je předmětná plocha vymezena pro způsob využití "Lehký průmysl". Využití této plochy je podmíněno zpracováním územní studie. Požadavku se vyhovuje s výjimkou ploch pro realizaci ÚSES. žadatel: BC-MCHZ k.ú.: Mariánské Hory popis žádosti: vyhodnocení: Rozšíření plochy těžkého průmyslu dle skutečného provozu v areálu (podrobný zákres provozů je součástí žádosti o úpravu ÚP) Vymezení ploch pro způsob využití "Těžký průmysl" byl proveden podle současného stavu využití ploch. Požadavku se vyhovuje. žadatel: BC-MCHZ k.ú.: Přívoz popis žádosti: vyhodnocení: Žádost č. 94 řešena jiným materiálem č. 95 č. 96 žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: Východní výběžek areálu firmy, ve kterém se nachází seřadiště vnitrozávodní železniční vlečky zařadit do plochy "Lehký průmysl", současné využití "Rozptýlená krajinná zeleň" Vymezení ploch podle rozdílného způsobu využití byl proveden podle současného stavu využití ploch. Požadavku se vyhovuje. Lechovi Jaroslav a Věra k.ú.: Lhotka u Ostravy p.č. 685/69, 685/70 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Návrhem na změnu je požadováno zařadit p.č. 685/69 a 685/70 v k.ú. Lhotka u Ostravy do plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných domech". Stávající funkční využití plochy je Orná půda. Útvar hlavního architekta prověřil a posoudil potřebu této změny a zjistil, že požadované parcely se nacházejí ve volné krajině bez vazby na stávající zástavbu. Dle BPEJ se jedná o kvalitní zemědělskou půdu s II. třídou ochrany. Na území k.ú. Lhotka u Ostravy se již nachází velké množství ploch se způsobu využití "Bydlení v rodinných domech" (dle nového ÚP plochy s označením B40, B41, B42, B43, B44, B45), které nebyly do současné doby zastavěny. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území a zajistit vyvážené využití a prostorové uspořádání území. Z důvodu velkého přebytku ploch určených k zastavění v této lokalitě, a z důvodu ochrany přírodních hodnot nebylo požadavku na změnu vyhověno. žadatel: Funkenová Eva k.ú.: Michálkovice popis žádosti: vyhodnocení: p.č. 584/2 a 585/14 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Útvar hlavního architekta posoudil požadavek na změnu a konstatuje, že vzhledem k poloze parcel v návaznosti na již zastavěné plochy, dobrou dopravní dostupnost z ul. Radvanické a minimálnímu záboru zemědělské půdy zařazené až do IV. třídy ochrany se návrhu na změnu vyhovuje. V rámci nového územního plánu je požadovaná lokalita součástí zastavěného území. č. 97 žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: Rajčanová Marcela k.ú.: Slezská Ostrava p.č. 93/1, 93/2, 93/3, 94/1, 94/2 a 95 zařadit do plochy "Občanská vybavenost" Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na změnu a zjistil, že p.č. 93/1, 93/2 a 65

67 odůvodnění č. 98 č. 99 č. 100 č. 101 č /3 jsou součástí registrovaného VKP Park pod Ústředním hřbitovem. Významné krajinné prvky jsou dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny chráněny před poškozováním a ničením. Tyto plochy lze využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejích funkce, proto nelze tyto parcely zařadit do ploch způsobu využití "Občanská vybavenost". Zbývající parcely č. 94/1, 94/2 a 95 jsou v novém územním plánu součástí plochy s funkčním využitím občanské vybavení. V tomto případě bylo požadavku vyhověno, jelikož se jedná o uvedení územního plánu a skutečného stavu v území do souladu. Na parcelách se již vyskytují stavby občanské vybavenosti. žadatel: Libich Jan k.ú.: Stará Bělá popis žádosti: vyhodnocení: p.č zařadit do plochy "Bydlení individuální" Plocha je součástí nadregionálního biocentra. Obecně platí, že funkce biocenter a biokoridorů nesmí být zásadním způsobem narušena a toto kritérium vylučuje většinu záměrů, přinášejících větší zábor půdy a narušování životního prostředí. Nekoncepční rozšíření ploch způsobu využití "Bydlení v rodinných domech. Z těchto důvodů se záměru nevyhovuje. Krásné Pole : p.č. 2004/1 a 1850/139 zařadit do plochy "Bydlení individuální" žadatel: Tvarůžka Jaroslav k.ú. popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: Nekoncepční rozšíření plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných domech" na pozemku p.č. 2004/1 ve volné krajině bez návaznosti na zastavěné území obce, bez rozvinuté veřejné infrastruktury a částečně zasahující do místního biocentra ÚSES. Na pozemku p.č. 1850/139 navrhujeme zachování stávající funkce "Sport" pro možnost rozšíření stávajícího areálu. Požadavku se nevyhovuje. Zajonček k.ú.: Zábřeh nad Odrou David, Ing. p.č. 833/16 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Útvar hlavního architekta při prověřování požadavku zjistil, že předmětná parcela byla rozdělena mezi dvě funkční plochy a to mezi Bydlení individuální a Rozptýlenou krajinnou zeleň, přičemž plocha způsobu využití "Krajinná zeleň" tvořila proluku mezi již vymezenými plochami určenými k výstavbě rodinných domů. Při vymezování zastavěného území v rámci nového územního plánu bylo postupováno v souladu s 58 stavebního zákona, který říká, že hranice zastavěného území se vymezuje po hranici parcel (mimo výjimečné případy). Vzhledem k výše uvedenému je v novém územním plánu celá parcela p.č. 833/16 v k.ú. Zábřeh nad Odrou součástí zastavěného území se způsobem využití "Bydlení v rodinných domech". SMO Mob Radvanice k.ú. Radvanice a Bartovice : p.č zařadit do plochy "Bydlení individuální" Útvar hlavního architekta při prověřování požadavku zjistil, že předmětná parcela byla rozdělena mezi dvě plochy s rozdílným způsobem využití a to mezi Bydlení individuální a Zemědělskou půdu ostatní, při vymezování zastavěného území v rámci nového územního plánu bylo postupováno v souladu s 58 stavebního zákona, který říká, že hranice zastavěného území se vymezuje po hranici parcel (mimo výjimečné případy). Vzhledem k výše uvedenému je v novém územním plánu celá parcela č v k.ú. Radvanice součástí zastavěného území se způsobem využití "Bydlení v rodinných domech". Zdražilová Anna, Gallus Miroslav, Gallus Adolf k.ú. : Třebovice ve Slezsku p.č. 1282/2 zařadit do plochy "Extenzivní louky" Pozemek č. 1282/2 v k.ú. Třebovice ve Slezsku se nachází v nezastavěném území, v 66

68 odůvodnění č. 103 č. 104 č. 105 prostoru mezi tělesem dálnice D1 a řekou Odrou. Tato plocha je součástí nadregionálního biokoridoru a VKP údolní nivy. Dle platné dokumentace v době posuzování návrhu na změnu byla tato parcela součástí plochy způsobu využití Lesy (z větší části) a okrajové zasahovala také do ploch způsobu využití Doprovodná zeleň vodních toků a Drobná ochranná zeleň. S tímto zařazením nesouhlasí vlastníci pozemků, jelikož nemají v úmyslu obhospodařovat lesní plochy a požadují zařadit tento pozemek do plochy způsobu využití Extenzivní louky. Útvar hlavního architekta posoudil požadavek na změnu a na základě zjištěného stavu je v rámci nového ÚP předmětná parcela vymezena jako plocha se způsobem využití "Krajinná zeleň", tato úprava lépe vystihuje skutečný stav v území a odpovídá stanovené urbanistické koncepci. Požadavku se nevyhovuje. žadatel: Halfarová Marie k.ú.: Krásné Pole popis p.č. 1856/2 zařadit do plochy "Bydlení individuální" žádosti: vyhodnocení: Útvar hlavního architekta prověřil požadavek na zapracování pozemku parc. č. 1856/2 v k.ú. Krásné Pole do plochy Bydlení individuální. Dle situace v území se pozemek nacházejí v ploše způsobu využití Extenzivní louky bez vazby na stávající plochy bydlení. Na SZ od lokality dotčené požadavkem se vyskytuje rozsáhlá plocha se způsobem využití Chatové osady. V rámci celého katastru Krásné Pole se nachází dostatečná rezerva pro plochy určené k výstavbě rodinných domů, která navazuje na již zastavěné plochy. Z hlediska efektivního územního plánování a s ohledem na ochranu volné krajiny není vhodné předmětné pozemky zařadit do zastavitelné plochy k výstavbě rodinných domů. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území a zajistit vyvážené využití a prostorové uspořádání území. Z důvodu velkého přebytku ploch určených k zastavění v této lokalitě, a z důvodu ochrany přírodních hodnot nebylo požadavku na změnu vyhověno. žadatel: Seidlerová k.ú.: Nová Ves u Ostravy Jarmila, Mgr. popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: p.č.141/31 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Území dotčené požadavkem na změnu se nachází v k.ú. Nová Ves u Ostravy. Způsob využití tohoto pozemku je Extenzivní louky. Vlastník pozemku navrhuje zařadit tuto parcelu do plochy se způsobem využitím umožňujícím výstavbu rodinných domů. Útvar hlavního architekta prověřil situaci v území se zjištěním, že se parcela nachází v území zahrádkové osady bez vazby na stávající plochy bydlení individuálního, které se nacházejí až severně od ul. Na Lánech. V rámci urbanistické koncepce vymezené novým územním plánem je tato lokalita stále navržena v ploše sloužící individuální rekreaci a zahradám a s rozšířením ploch bydlení v této lokalitě se nepočítá. Z těchto důvodů se návrhu na změnu nevyhovuje a pozemek p.č. 141/31 v k.ú. Nová Ves u Ostravy je i v novém územním plánu zařazen do ploch se způsobem využití "Louky". Wilkonský k.ú.: Vítkovice Radim, Ing. p.č. 1136/1, 1136/7, 1136/8, 1136/9, 1136/19, 1125/99, 1125/100 zařadit do plochy "Občanská vybavenost" a posunutí prvku ÚSES č. 106 vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: Lokalita dotčená požadavkem na změnu se nachází u mimoúrovňového křížení ulic Rudná a Místecká. Na větší části předmětné lokality se v současné době nachází obchodní centrum Hornbach v ploše způsobu využití Lehký průmysl. V rámci urbanistické koncepce stanovené novým územním plánem jsou dle podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití velkoplošné obchody součástí ploch způsobu využití "Občanská vybavenost". V souladu s tímto byla v dané lokalitě vymezena plocha způsobu využití "Občanské vybavení", do které byly zahrnuty i okolní pozemky vymezené stávajícími komunikacemi a železnicí z JV strany. V rámci nového územního plánu již do této lokality nezasahuje nadregionální biokoridor. Požadavku na změnu bylo vyhověno mimo parcely, na kterých jsou situovány dopravní stavby, tyto jsou vymezeny v ploše komunikací. Město k.ú.: Poruba Klimkovice zařadit lokalitu podél silnice II/647 (ve směru od Klimkovic od areálu ProLogis) do nezastavitelné plochy Požadavku nebylo vyhověno, je převzatý návrh dle platného územního plánu. 67

69 odůvodnění č. 107 č. 108 č. 109 č. 110 žadatel: Šafránek Petr k.ú.: Koblov popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: žadatel: popis žádosti: vyhodnocení: p.č zařadit do plochy "Bydlení individuální" Požadavku nebylo vyhověno. Plocha je součástí vymezené ptačí oblasti soustavy Natura 2000, ve které není žádoucí rozšiřovat plochy pro zástavbu. SMO MOb Nová Bělá k.ú.: Nová Bělá p.č. 1193, 1194 a část 1226/38 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Požadavku nebylo vyhověno, s výjimkou části poz. p.č. 1193/2, zbývající pozemky jsou v ochranném pásmu stávajících vedení VVN 110 kv. Zátopek Zdeněk, Ing. k.ú.: Hošťálkovice p.č. 497/8 zařadit do plochy "Bydlení individuální" Útvar hlavního architekta prověřil tento požadavek na změnu a zjistil, že se pozemek nachází v ploše Orná půda s III. třídou ochrany ZPF. Pozemek navazuje na již vymezené plochy určené k zastavění rodinnými domy. Vzhledem k tomu, že na území k.ú. Hošťálkovice je vymezena dostatečná rezerva pro výstavbu rodinných domů, požadavku na změnu se vyhovuje, ale pouze v rozsahu prodloužení již vymezené východní hranice zastavitelné plochy s označením B37 tak, aby tato plocha získala kompaktnější tvar a tím byla lépe využitelná z hlediska budoucí výstavby. žadatel: Hejlek Martin k.ú.: Polanka nad Odrou popis žádosti: vyhodnocení: část p.č. 2952/18 (nově označena 2952/22) zařadit do plochy "Bydlení individuální" Větší část poz. p.č. 2952/22 v k.ú. Polanka nad Odrou byla součástí plochy způsobu využití "Bydlení v rodinných domech již v době podání žádosti o změnu. Při zpracování návrhu nového územního plánu došlo k úpravě a celá parcela je nyní součástí zastavitelné plochy B115. Požadavku na změnu bylo vyhověno. 3.4 POŽADAVKY NA PLOŠNÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ (URBANISTICKOU KONCEPCI A KONCEPCI USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY) Požadavky na plošně a prostorové uspořádání území stanovené zadáním byly zpracovaným územním plánem respektovány a splněny. Urbanistická koncepce a podmínky pro její rozvoj je řešena v textové části v části 3. Urbanistická koncepce a v grafické části ve výkrese V2 Hlavní výkres Urbanistická koncepce. Koncepce uspořádání krajiny a podmínky pro její rozvoj je potom řešena v textové části v části 5. Koncepce uspořádání krajiny a v grafické části ve výkrese V2.1 Hlavní výkres - Koncepce uspořádání krajiny. Návrh vymezí zastavěné území obce dle 58 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění. Plnění: ÚPO vymezuje hranici zastavěného území ke dni v souladu s ustanovením 58 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a ve smyslu metodického pokynu zpracovaného pro MMR Ústavem územního rozvoje Brno. Hranice zastavěného území je zobrazena ve výkrese V1 - Základní členění a v Hlavním výkrese - V2 V2.5. Při návrhu koncepce rozvoje města Ostravy bude návrh vycházet ze stávající struktury osídlení a zachová kulturní, historické, urbanistické a přírodní hodnoty území. Svým řešením naváže na Územní plán města Ostravy z roku Plnění: ÚPO zohledňuje kulturní, historické, urbanistické a přírodní hodnoty území a navazuje na řešení Územního plánu města Ostravy z roku 1994, které citlivě a vhodně doplňuje a aktualizuje o poslední poznatky města spojené s jeho porevolučním a současným vývojem. Návrh ÚPO respektuje současnou urbanistickou strukturu osídlení města i jednotlivých městských částí. 68

70 odůvodnění V rámci prostorové regulace návrh ÚPO vymezuje tzv. všeobecnou prostorovou regulaci, jejíž dodržování má zajistit citlivé dobudování, dotvoření a zachování historicky založené urbanistické a prostorové struktury města, včetně založených ulic, uličních prostorů a náměstí. Současně umožňuje stavebním úřadům zajistit respektování stávající výškové hladiny ve městě a citlivé navazování nové zástavby na stávající. Navržená regulace současně umožňuje v těch případech, kdy je narušení takto stanovené zásady potřebné, například u pohledově exponovaných lokalit a pozemků, umožnit realizaci architektonicky zajímavé a z regulace se vymaňující pohledové dominanty. Současně návrh respektuje vyhlášené prvky památkové ochrany, jako jsou památkové zóny, památkově chráněné objekty a dále koncepční materiály týkající se ochrany životního prostředí a zeleně (ÚSES, NATURA 2000 atd.). Oproti současnému územnímu plánu jsou přehodnoceny jednotlivé prvky ÚSES tak, že nejsou nadále sledovány ty jeho části, které jsou neživotaschopné, nereálné, či nefunkční. Naproti tomu je systém ÚSES upraven a doplněn o nové prvky ochrany (biokoridory, biocentra, interakční prvky), které jsou svou polohou a parametry reálné a smysluplné. Nutno zdůraznit, že nové řešení plně koresponduje se ZÚR, do kterých bylo toto řešení již v předstihu zapracováno a následně projednáno. Návrh územního plánu navrhne zastavitelné plochy, dle metodiky zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění. Plnění: ÚPO je vypracovaný podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášek. Dle ustanovení 3 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, se k naplňování cílů a úkolů územního plánování a s ohledem na rozdílné nároky na prostření území člení na plochy, které se s přihlédnutím k účelu a podrobnosti popisu a zobrazování v územním plánu vymezují zpravidla o rozloze větší než 2000 m 2. V rámci projekčních prací na návrhu ÚPO bylo provedeno vyhodnocení sociálně demografické struktury města, včetně jeho současných problémů ve vazbě především na porevoluční vývoj, kdy se muselo město vyrovnávat s dopady restrukturalizace průmyslu, útlumu těžby černého uhlí, útlumu těžkého průmyslu a strojírenství a především s tím souvisejícím nárůstem nezaměstnanosti a imigrace jeho obyvatel do jiných měst republiky. V souvislosti se snahou města zastavit tento nepříznivý vývoj byly současně s pracemi na návrhu posouzeny důvody, které jsou a zřejmě i budou důvodem pro uvedený stav. Je nutno konstatovat, že mezi tyto významné důvody je nutno zařadit nedostatek kvalitního bydlení a nedostatek pracovních příležitostí (nedostatek ploch pro podnikání). Uvedené vyhodnocení je důvodem proč návrh ÚPO nerezignuje na dostatek vhodných ploch pro kvalitní bydlení a podnikání. Je nutno zmínit, že skutečný počet vhodných ploch byl úměrně navýšen tak, aby bylo zabráněno spekulaci s pozemky a umožněn trh s nimi. Návrh ÚPO dělí plochy podle významu na plochy zastavěné stabilizované, plochy přestavby, zastavitelné plochy, územní rezervy, plochy nezastavěného území a plochy pro asanace. V rámci zastavitelných plochy pak ÚPO vymezuje plochy a koridory, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií. Prověří, navrhne a zapracuje do návrhu Územního plánu Ostravy případné další vhodné záměry rozvoje města, které posoudí územní rezervy pro zajištění udržitelného rozvoje tohoto významného centra regionu a navrhne takové územní a urbanistické řešení, které bude reagovat na současný stavební boom statutárního města jeho rozvojové ambice do budoucích let. Prověří, navrhne a zapracuje do návrhu Územního plánu Ostravy případné další plochy, které nabídnou městu potažmo investorům dostatek rozvojových ploch pro podnikání a pracovní příležitosti, pro bydlení ve všech doposud známých formách bydlení a služeb adekvátních pro takto významné město. Řešení vymezí plochy pro tzv. čisté funkce, ale i pro polyfunkční využití. Součástí návrhu bude vymezení územních rezerv pro hájené přírodní prvky (parky, ÚSES atd.). Navržené řešení bude odrážet současné představy dynamicky se rozvíjejícího krajského města. Plnění: ÚPO posoudil rozvojové záměry města ve smyslu plnění požadavků předchozího bodu zadání a navrhl takové řešení, které reflektuje současné požadavky rozvoje města. Urbanistická koncepce stanovená ÚPO člení území města na plochy rozlišené podle významu a podle stávajícího nebo navrženého způsobu využití. ÚPO vymezuje v rámci urbanistické koncepce plochy s rozdílným způsobem využití a stanovuje podmínky pro vzájemně se doplňující, podmiňující nebo nekolidující způsob využití s cílem dosáhnout polycentrického rozvoje města, stanovuje koncepci prostorového uspořádání města včetně koncepce systému sídelní zeleně. 69

71 odůvodnění Koncepce města Ostravy vychází ze stávající struktury osídlení, kterou vhodným způsobem rozšiřuje a doplňuje. Provázanost starého a nového územního plánu je částečně řešena v textové části v oddíle 3.8 Všeobecná prostorová regulace, která řeší mimo jiné i vzájemný respekt minulého a nového územního plánu a vzájemný respekt staré a nové zástavby. Uspořádání krajiny je dáno vymezením ploch podle významu na plochy určené pro zástavbu a plochy, jejichž zastavění přírodní hodnoty vylučují. Při zpracování koncepce uspořádání krajiny byly ÚPO stanoveny přírodní hodnoty a způsob jejich ochrany včetně vymezení systému ekologické stability. Pro účel stanovení koncepce uspořádání krajiny včetně krajinného rázu bylo území města rozděleno na jednotlivé plochy (viz dále) a pro každou plochu byly stanoveny priority uspořádání krajiny Dělení ploch z hlediska uspořádání krajiny: plochy kompaktní městské zástavby charakteru blokového uspořádání (MZB), plochy rozvolněné zástavby relativně nových městských celků sídlištního charakteru (MZS), plochy průmyslových areálů (ZP), plochy zástavby původních samostatných obcí charakteru bydlení v rodinných domech (ZV), plochy rekreační (ZR), plochy přírodního charakteru v zastavěném území (ZZ), plochy specifického využití (sportovní areály, hřbitovy, apod.) (ZS), plochy nezastavěné se zemědělským využitím, (NZ), plochy nezastavěné přírodního charakteru (NP), plochy nezastavěné vodní (NV), plochy dopravní infrastruktury a plochy rekultivační - skládka průmyslového odpadu technická rekultivace (DIR). Stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanoví podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách, charakteru zástavby apod.). Plnění: ÚPO vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití. Plochy jsou rozlišeny barevně a jsou doplněny indexem plochy, a to ve vazbě na textovou část ÚPO, část 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití, kde je stanoven způsob využití a prostorová regulace pro jednotlivé plochy. Dle vhodnosti je využití ploch rozděleno do čtyř kategorií: hlavní využití, přípustné využití, podmíněně přípustné využití a nepřípustné využití. Hlavní využití definuje funkční využití budov, zařízení a ploch, které je hlavní, dominantní, charakteristické pro předmětnou plochu stanoveného způsobu využití. Přípustné využití definuje stavby, funkční využití budov, zařízení a ploch, které jsou nutné pro zajištění provozuschopnosti staveb, zařízení a ploch, uvedených v hlavním využití, nebo jsou doplňkové k dominantní funkci předmětné plochy stanoveného způsobu využití. Podmíněně přípustné využití definuje stavby, funkční využití budov, zařízení a ploch, které nemusí zcela odpovídat hlavnímu využití předmětné plochy stanoveného způsobu využití. Jedná se o taková funkční využití budov, zařízení a ploch, která nejsou pro tuto plochu typická, či běžná, ale mohou se v těchto plochách výjimečně vyskytovat. Jsou to taková funkční využití, která za určitých okolností mohou území vhodně doplnit, především z pohledu různorodosti a komplexnosti služeb. Tyto stavby, funkční využití budov, zařízení a ploch lze v území umístit pouze tehdy, bude-li splněna podmínka pro podmíněně přípustné využití. Podmínkou pro jejich umístění v ploše kategorie podmíněně přípustné využití je prokázání, že nejsou a nebudou v rozporu s hlavní funkcí území. Jejich poloha, množství, kapacita a charakter sice můžou území ovlivnit, nesmí však narušit hlavní, dominantní funkci a charakter území. Vzhledem k tomu, že jejich způsob zapojení do území je individuální, liší se podle konkrétního záměru a lokalizace pozemku na území města, nelze jej taxativně předpisem předurčit a jejich umístění je nutno vždy posoudit individuálně, ve vztahu k místním podmínkám a okolní stávající nebo plánované zástavbě. Kategorie Podmíněně přípustné využití je do návrhu ÚPO zapracována s ohledem na skutečnost, že žádný územní plán (a tedy ani tento) neumí plně předvídat budoucnost, nové 70

72 odůvodnění předpisy, nově vznikající technologie nebo nové typy staveb a tedy pro ně neumí předem stanovit podmínky, či je plně vyloučit nebo i pojmenovat. Tato kategorie umožňuje posouzení těchto výjimečných případů. ÚPO stanovil podmínku, jejíž splnění musí investor prokázat, aby bylo tuto stavbu, či využití území, možno považovat za souladné s ÚPO. Současně stanovil postup posouzení splnění stanovené podmínky přípustného využití z důvodu zamezení rozličného výkladu a garance jednotného postupu na celém správním území města. Dále ÚPO stanovil orgán, kterému svěřil do působnosti tato posouzení. Nepřípustné využití definuje stavby, funkční využití budov, zařízení a ploch, které nelze ve vymezené ploše se stanoveným způsobem využití umístit, či realizovat. 3.5 POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Podle stavebního zákona jsou veřejnou infrastrukturou pozemky, stavby a zařízení dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, občanské vybavení a veřejné prostranství zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu. Plnění: ÚPO ve výkrese V2 Hlavní výkres Urbanistická koncepce vyznačuje plochy veřejné infrastruktury podle prováděcí vyhlášky č. 501/2006 Sb., jako Plochy občanského vybavení, Plochy veřejných prostranství, Plochy dopravní infrastruktury a Plochy technické infrastruktury Dopravní infrastruktura Plnění: V oddíle 4.1 Koncepce dopravní infrastruktury je podrobně řešena problematika týkající se dopravních vazeb města Ostravy, jak v rámci jednotlivých městských části, tak v návaznosti na sousední obce včetně vazeb na tranzitní sítě. Zpracovatel v rámci zpracování návrhu ÚPO posoudil kompletní koncepci dopravy na území města obsaženou v současném územním plánu. Všude tam, kde již nebyla aktuální, nebo kde byla známa nová řešení, nebo kde byla sledována variantní řešení, navrhl ÚPO řešení nové. V jednotlivých oddílech dělených podle druhu dopravy jsou stanoveny podmínky pro rozvoj dopravní infrastruktury na území města Ostravy. V rámci ÚPO je řešena doprava po pozemních komunikacích, železniční doprava, tramvajová doprava, cyklistická doprava, vodní doprava, letecká doprava a doprava ostatní, která zahrnuje problematiku přestupních uzlů, vozoven a statické dopravy. ÚPO vymezuje plochy a koridory pro realizaci dopravní infrastruktury. Přehledně je tato problematika řešena v grafické části ve výkresu V2.2 Hlavní výkres - Koncepce veřejné infrastruktury Doprava. ÚPO zohlednil studii Posouzení možnosti uplatnění systému lehké kolejové dopravy v MSK se zaměřením na napojení kolejové sítě tramvajové dráhy v Ostravě, kterou pořídil odbor dopravy KÚ MSK v roce 2008 a poskytl ji zpracovateli jako jeden z podkladů pro aktualizaci současné dopravní koncepce obsažené ve stávajícím územním plánu. ÚPO navrhuje 3 trasy regionální lehké kolejové dopravy LRT v trasách Ostrava Havířov- (DZ9/R), Ostrava Orlová - (DZ10/R), (DZ11/R) a Ostrava - Hlučín - (DZ12/R), které jsou hájeny formou územní rezervy Technická infrastruktura Plnění: Tato problematika je řešena v oddíle 4.2 Koncepce technické infrastruktury. ÚPO dělí technickou infrastrukturu na články Zásobování vodou a kanalizace, Zásobování elektřinou a telekomunikace a Zásobování plynem a teplem. Zpracovatel v rámci zpracování návrhu ÚPO posoudil kompletní koncepci technické infrastruktury na území města obsaženou v současném územním plánu. Všude tam, kde již nebyla aktuální, nebo kde byla známa nová řešení, nebo kde byla sledována variantní řešení, navrhl ÚPO řešení nové. ÚPO prověřil jednotlivé části technické infrastruktury obsažené v současném územním plánu a konfrontoval je se sledovanými podrobnějšími záměry, ověřovacími studiemi, či dílčími urbanistickými studiemi, řešícími jednotlivé části města, či problémové úseky a vhodná řešení převzal. V rámci jednotlivých částí jsou stanoveny podmínky pro vedení a umisťování jednotlivých staveb technické infrastruktury. Přehledně je problematika řešena také v grafické části ve výkresech V2.5 71

73 odůvodnění Hlavní výkres Koncepce veřejné infrastruktury Zásobování vodou a kanalizace, V2.3 Hlavní výkres - Koncepce veřejné infrastruktury Zásobování elektřinou a telekomunikace a V2.4 Hlavní výkres - Koncepce veřejné infrastruktury Zásobování plynem a teplem Nakládání s odpady Plnění: Problematika nakládání s odpady je řešena v rámci textové části v oddíle 4.3 Koncepce hospodaření s komunálním odpadem. Navržené řešení sleduje současný vývoj v řešení této problematiky a obsahuje veškeré zásady a způsoby řešení jak problematiky odpadů města Ostravy, tak i regionu, obsažené mimo jiné i v nadřazených územně plánovacích dokumentech (ZÚR MSK apod.) Občanské vybavení Plnění: Problematika občanského vybavení je řešena v rámci textové části v oddíle 4.4 Koncepce občanského vybavení. Návrh ÚPO vymezuje plochy pro bydlení a plochy smíšené obytné ve kterých umožňuje výstavbu občanského vybavení. Ostrava je městem stavebně již v podstatě stabilizovaným se založenou sítí občanského vybavení městského významu a proto se vymezení nových ploch omezuje na minimum, související především s potřebou města hledat svou novou budoucnost založenou především na rozvoji vysokého školství, vědy a výzkumu Veřejné prostranství Plnění: Problematika veřejných prostranství je řešena v rámci textové části v oddíle 4.5 Koncepce veřejných prostranství. Jak už bylo uvedeno výše, Ostrava je městem stavebně již v podstatě stabilizovaným se stávajícími veřejnými prostranstvími. Návrh ÚPO se proto omezuje na zajištění zachování těchto stávajících veřejných prostranství a navrhuje regulaci a podmínky využívání takových území tak, aby zabránil jejich zastavění, či necitlivému znehodnocení. 3.6 POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ Ochrana památek Respektovat památkově chráněné soubory a významné stavby, městské památkové zóny, památková ochranná pásma a území archeologického zájmu. Plnění: ÚPO umisťuje památkově chráněné soubory a významné stavby, městské památkové zóny, památková ochranná pásma do ploch zastavěných stabilizovaných, které jsou zastavěné zástavbou takové funkce a struktury vyhovující sledovanému funkčnímu a prostorovému uspořádání území stanovenému v ÚPO. Jedná se o plochy historické zástavby převážně z počátku 20. století v historickém jádru Moravské Ostravy, Přívozu a Mariánských Hor a plochy poválečné výstavby v Porubě a Ostravě Zábřehu realizované v duchu socialistického realizmu, zpravidla prohlášené městskými památkovými zónami, kde jsou dostavby a náhrady dožilých staveb regulovány rovněž orgány památkové péče. Prostorová regulace těchto ploch je určena oddílem 3.8 Všeobecná prostorová regulace, která stanovuje zásady prostorové regulace uliční zástavby s cílem vhodně doplňovat stávající městské urbanistické struktury, doplňovat uliční fronty, dotvářet uliční městské prostory a zabránit nekoordinovaným, nahodilým urbanistickým a architektonickým řešením, které nerespektováním okolí a okolní zástavby naruší, znehodnotí, či jinak nenávratně poškodí urbanistické a architektonické kvality daného území. Tato všeobecná regulace umožní orgánům památkové péče její upřesnění či doplnění tak, aby byly zachovány urbanistické a architektonické hodnoty. Archeologické naleziště v prostoru Landeku v Petřkovicích ÚPO respektuje. Je umístěno do plochy způsobu využití Lesy. ÚPO stanovuje pro území Landeku podmínky ochrany krajinného rázu, ve kterých je zakomponovaná i ochrana kulturních hodnot, včetně archeologického naleziště. 72

74 odůvodnění Ochrana zemědělského půdního fondu Prověřit v návrhu možnost, aby koncepce uspořádání krajiny v ÚPD umožňovala umístění společných zařízení, která budou lokalizována v krajině podle návrhu společných zařízení. Plnění: Urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny ÚPO zohledňuje možnost umisťování společných zařízení, pro která budou zpracovávány návrhy společných zařízení. Zpracovat vyhodnocení záborů půdního fondu dle příslušných ustanovení zák. č.334/1992 Sb. ve znění zák. č.231/1999 Sb., vyhlášky č.13/1994 Sb. a metodického pokynu MŽP č.j. OOLP/1067/96 o odnímání zemědělské půdy pro nezemědělské účely dle jejího zařazení do tříd ochrany. Vyhodnotit předpokládané důsledky řešení návrhu ÚPO zvlášť pro zemědělský půdní fond (ZPF) a zvlášť pro pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL). Plnění: Odůvodnění ÚPO obsahuje vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení zpracované zvlášť pro zemědělský půdní fond (ZPF) a zvlášť pro pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL). Návrh ÚPO respektuje zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 231/1999 Sb., vyhlášku MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu a Metodický pokyn MŽP ČR č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu ze dne s účinností od ÚPO vyhodnocuje zábor ZPF z hlediska různých stupňů ochrany pozemků, což je graficky znázorněno na celém území správního území města. Poloha Ostravy při soutoku řek Ostravice, Odry, Lučiny a Opavy je důvodem, proč se na jeho správním území nachází téměř výlučně ZPF 1. a 2. třídy ochrany. Tato realita je příčinou, proč město Ostrava nedisponuje z hlediska ochrany ZPF vhodnými nezastavěnými plochami pro další rozvoj (zastavitelné plochy). Pozemky s nižším stupněm ochrany, byť svým počtem a velikostí omezené, postrádají většinou návaznost na zastavěnou část města a stávající technickou infrastrukturu. Většinou se nacházejí ve volné nezastavěné krajině, bez dopravní a technické infrastruktury. Jejich využitím pro zastavitelné plochy dochází k tzv. suburbanizaci, která je z urbanistických důvodů nevhodná. Zástavba by si vyžádala plošně náročnou výstavbu technické infrastruktury a dopravního skeletu, která by vyvolala extrémní (cca dvojnásobný) zábor zemědělských ploch. Z tohoto důvodu jsou jako zastavitelné plochy ponechávány ty, které jsou dnes již v územním plánu jako zastavitelné (rozvojové) navrženy. Jedná se zde sice o ZPF 1. a 2. třídy ochrany, avšak jejich návazností na stávající zástavbu a technickou a dopravní infrastrukturu dochází k menšímu záboru ZPF, než na plochách s menší ochranou ve volné krajině. Plochy zastavitelné mimo zastavěné území jsou navrženy v nezbytném rozsahu tak, aby byl zajištěn předpokládaný rozvoj všech funkcí města Ostravy Ochrana přírody a krajiny Zapracovat do návrhu územního plánu prvky územního systému ekologické stability. Jako podklad použít studii ÚSES (ÚHA MMO, autor ing. Škrovová, 2007/2008, před zapracováním prověřit jejich aktuálnost), příp. i Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje Ageris s. r. o. Plnění: Pro návrh ÚSES ÚPO byla jako výchozí podklad použita studie ÚSES (ÚHA MMO, autor Ing. Škrovová, 2007/2008, která byla aktualizována tak, aby reagovala na uskutečněný vývoj v koncepci zeleně na území města Ostravy od roku 2008, kdy byla tato studie zpracována, až doposud. V návrhu prověřit soulad se zákonem č. 114/1992 Sb., zejména aby funkční plochy a regulativy těchto funkčních ploch ve významných krajinných prvcích odpovídaly jejich využití, aby ve vyhlášených zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech nebyly funkční plochy umožňující zástavbu a jejich intenzivní využití, doplnění do regulativů index zástavby, v zastavěném území a v zastavitelných plochách bylo stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu. 73

75 odůvodnění Plnění: V územním plánu je prověřen soulad se zákonem č. 114/1992 Sb., zejména s ohledem na to, aby funkční plochy a regulativy těchto funkčních ploch ve významných krajinných prvcích odpovídaly jejich využití, aby ve vyhlášených zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech nebyly funkční plochy umožňující zástavbu. V zastavitelných plochách a v plochách bylo stanoveno prostorové uspořádání nové zástavby formou limitované podlažnosti, stanovení indexu zastavění a maximální zastavěná plocha jednou budovou Lesní hospodářství Dle 14 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů zapracovat do návrhu zásady ochrany pozemků určených k plnění funkce lesa. Dále v návrhu prověřit možnost zařadit veškeré stávající pozemky určené k plnění funkce lesa (dle stavu v katastru nemovitostí)do funkčního využití Lesy a zároveň převést ze stávajícího Územního plánu města Ostravy také plochy, které doposud nebyly prohlášeny za pozemky určené k plnění funkce lesa, ale jsou zahrnuty do funkční plochy Lesy. Plnění: Návrh ÚPO respektuje zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). ÚPO navrhuje zásady ochrany pozemků určených k plnění funkce lesa: realizovat výsadby lesních porostů a zajišťovat jejich údržbu v rozsahu vymezeném ÚPO, realizací liniových staveb co nejméně narušovat hospodaření v lese a plnění jeho funkcí, navrhováním průchodu liniových staveb lesem nedělit nevhodně lesní porosty, zohlednit ochranu lesa a neohrozit sousední lesní porosty, nenarušovat síť lesních cest, meliorací a hrazení vodních toků v lesích a jiná zařízení sloužící lesnímu hospodářství. V případě nezbytného dočasného omezení jejich funkcí musí být tato zařízení uvedena do původního stavu, a není-li to možné, zajištěno odpovídající náhradní řešení. tyto plochy lze vhodně doplňovat o stavby, zařízení a opatření, uvedená v textové části v úvodu oddílu 5.7 Funkční členění nezastavěné krajiny Ochrana vod Vyznačit záplavová území vodních toků včetně vymezení aktivních zón. U aktivních zón vymezit funkční využití v souladu s 67 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů v platném znění. Plnění: Návrh ÚPO respektuje, až na zdůvodněné výjimky, záplavová území vydaná rozhodnutími KÚ MSK a OOŽP MMO. Jejich vymezení je promítnuto do výkresu O1 Koordinační výkres. Návrh ÚPO dále: vytváří územní podmínky pro dobudování a obnovu kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, nepovoluje takové využití území, které by mohlo znečistit podzemní nebo povrchové vody, revitalizuje břehy vodních toků přírodě blízkým způsobem s možností každodenní rekreace, nepovoluje zatrubňování vodních toků, u dříve zatrubněných toků vytváří územní podmínky pro jejich postupné otvírání a upravení břehů přírodě blízkým způsobem, respektuje stávající řízený způsob vypouštění slaných důlních vod z vodní jámy dolu Jeremenko prostřednictvím povrchového potrubního systému a vlastního vypouštěcího portálu do vodního toku Ostravice a vypouštění slané důlní vody z karvinské oblasti Hornoslezské uhelné pánve do Heřmanického rybníka Ochrana ovzduší Respektovat v návrhu koncepční materiál Moravskoslezského kraje. Plnění: ÚPO respektuje koncepční materiál Moravskoslezského kraje a stanovuje zejména: omezovat výstavbu nových zdrojů emisí, která by vyvolala zhoršení kvality ovzduší, u případných nových zdrojů požadovat použití nejšetrnějších technologií k životnímu prostředí, 74

76 odůvodnění usilovat o snížení množství emisí ze stávajících zdrojů a o výhledové zrušení významných zdrojů emisí (koksovny, elektrárny a teplárny na tuhá paliva apod.), omezovat podíl tuhých paliv na zásobování teplem posílením využívání plynu, elektřiny a alternativních zdrojů energie, u novostaveb nepovolovat zdroje tepla na tuhá paliva s výjimkou kotlů na biomasu s certifikátem nízkých hodnot emisí, krbových kamen a krbů s krbovou vložkou pro regulovatelný způsob hoření, proti prašnosti z komunikací chránit okolní území výsadbami izolační zeleně Ochrana nerostného bohatství a geologické stavby v území Podle ustanovení 15 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), a 13 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, uvést v textové části a zakreslit v grafické části území, která se týkají ochrany nerostného bohatství a geologické stavby území. Plnění: ÚPO uvádí v textové části v oddíle 5.8 Ložiska nerostných surovin výhradní ložiska nerostných surovin včetně chráněných ložiskových území a vymezuje je v grafické části odůvodnění. V koordinačním výkrese ÚPO nejsou výhradní ložiska ani prognózní zdroje z důvodu přehlednosti zobrazeny. Jejich aktuální vymezení je součástí územně analytických podkladů SO ORP Ostrava. Na základě usnesení vlády ČR o restrukturalizaci uhelného hornictví byla v 90. letech 20. století ukončena těžba uhlí v dolech na území města Ostravy a doly byly uzavřeny. S obnovením těžby černého uhlí klasickými metodami dobývání na území města Ostravy v současné době OKD, a.s. neuvažuje. ÚPO proto nenavrhuje žádné plochy, které by sloužily těžbě, ani nestanovuje podmínky pro těžbu černého uhlí. Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí České republiky, odboru výkonu státní správy IX, č.j. 580/263c/ENV/09, ze dne o změně podmínek ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve, ve vymezené části Okres Ostrava-město, které mění podmínky pro výstavbu na území města Ostravy, vymezuje na území města Ostravy plochy s rozdílnými vlivy těžební činnosti následovně : Plochy P - území ovlivněné ukončeným dobýváním, kde nelze vyloučit dlouhodobé výraznější doznívání přímých důlních vlivů (linie slezskoostravského zlomu, pásmo bartovického zlomu). Podle ČSN se jedná o IV. skupinu stavenišť. Pro umisťování veškerých staveb v této ploše bude vydáno závazné stanovisko Krajského úřadu MSK, který si jako podklad vyžádá vyjádření Obvodního báňského úřadu. Projektová dokumentace bude obsahovat samostatnou část o zajištění stavby proti vlivům poddolování s ohledem na deformační parametry zadané výše uvedeným stanoviskem Krajského úřadu MSK. Ve stavebních povoleních budou stanoveny podmínky k zajištění stavby proti předpokládaným vlivům poddolování. Plochy M - území kde je možno považovat vlivy poddolování za doznělé. Nadále se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými metodami. Při alternativní exploataci těchto částí se nepředpokládají deformace terénu. Pro výstavbu v plochách M nebudou vydávány Krajským úřadem MSK individuální stanoviska. Bude vydáno generální závazné stanovisko, které stanoví technické podmínky pro umístění a provedení staveb v těchto plochách. Stavby nesouvisející s dobýváním mohou být realizovány bez zvláštních opatření proti účinkům poddolování. Plochy N - území mimo vlivy dobývání, kde se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými metodami. Při alternativní exploataci těchto částí ložisek se nepředpokládají deformace terénu. Povrchová těžba nerostných surovin: Na území města Ostravy je povolena těžba písku na ložisku v Polance nad Odrou v rozsahu stanoveného dobývacího prostoru. ÚPO respektuje 15 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), a 13 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, omezující podmínky zapracoval do návrhu zastavitelných ploch. ÚPO zapracoval problematiku ochrany a využití nerostných surovin do textové části oddílu 5.8 Ložiska nerostných surovin, jejich vymezení je promítnuto do výkresu O1 Koordinační výkres. 75

77 odůvodnění Návrh ÚPO respektuje vymezená sesuvná území a pokud do těchto ploch navrhuje zastavitelné plochy, je jejich zástavba podmíněna geologickým a hydrogeologickým průzkumem a stanovením takových technických opatření, která vyloučí případné škody jak na majetku, tak na zdraví osob. Na území města Ostravy se nachází 15 aktivních bodových sesuvů, 17 ostatních bodových sesuvů, 10 aktivních plošných sesuvů a 72 ostatních plošných sesuvů. Sesuvná území jsou vymezena ve výkresu O1 Koordinační výkres Ochranné pásmo leteckých radiových a zabezpečovacích zařízení Respektovat ochranné pásmo letiště Ostrava Mošnov. Plnění: ÚPO respektuje ochranné pásmo vzletového (přibližovacího prostoru) a širšího okolí letiště Leoše Janáčka Ostrava Mošnov Ochrana veřejného zdraví V návrhu prověřit, příp. aktualizovat stávající hlukové limity uvedené ve stávajícím územním plánu a ochranná pásma hygienické ochrany. Zabezpečit soulad návrhu nového územního plánu s ustanoveními zákona č. 258/2000Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Plnění: ÚPO prověřil obecné řešení ochrany před hlukem uvedené ve stávajícím územním plánu a ochranná pásma hygienické ochrany. ÚPO zohledňuje v mezích možnosti územně plánovací dokumentaci zásady zákona č. 258/2000Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů ÚPO stanovuje zejména: požadovat takovou ochranu před hlukem z výrobních procesů, která zajistí v navazujícím funkčně odlišném území dodržení hlukových limitů neomezujících jeho účel využití, u nových liniových dopravních staveb a přestaveb požadovat posouzení hluku z pozemní dopravy hlukovými studiemi, dle výsledku posouzení stanovovat rozsah a způsob protihlukových opatření, podporovat výsadbu, dle oddílu 5.1. Priority koncepce uspořádání krajiny, a pravidelnou údržbu drobné a ochranné zeleně podél komunikací, potenciální provozovatel zdroje hluku musí vytvořit územní podmínky pro zajištění následné výstavby protihlukových opatření na ochranu zastavitelných ploch určených ÚPO pro bydlení, občanské vybavení a rekreaci. V návrhu zohlednit požadavky Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky vibrací, s ohledem na stávající okolní obytné stavby vyžadující ochranu před hlukem. Plnění: ÚPO zohledňuje v mezích možnosti územně plánovací dokumentace zásady Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky vibrací. 3.7 POŽADAVKY NA VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ A PLOCHY PRO ASANACE Vymezit v územním plánu ve smyslu vyhlášky č. 500/2006 Sb. a zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění veřejně prospěšné stavby (stavby pro veřejnou infrastrukturu), veřejně prospěšná opatření (opatření nestavební povahy, sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního a kulturního bohatství) a asanace. Plnění: ÚPO vymezuje v části 7. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit textové části požadavky na VPS, VPO a plochy pro asanace ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., ve znění platném ke dni

78 odůvodnění 3.8 DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Plnění: Integrovaný záchranný systém Návrh ÚPO respektuje stávající způsob zajištění funkcí města na úsecích ochrany veřejného zdraví, civilní ochrany, ochrany obyvatelstva před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Na území Moravskoslezského kraje, tj. i na území města Ostravy, je organizován záchranný systém integrovaně, spočívá ve spolupráci jednotlivých záchranných složek systému: hasičů, zdravotnické záchranné služby, policie ČR a Městské policie Ostrava. Činnost integrovaného záchranného systému (dále jen IZS) je zabezpečována, řízena a koordinována z jednoho místa, z Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (dále jen IBC MSK), ve kterém je soustředěn příjem všech tísňových volání z území Moravskoslezského kraje. V budově IBC MSK v Ostravě na ul. Nemocniční je umístěno pracoviště krizového štábu města Ostravy a Moravskoslezského kraje a operátorské středisko. Odtud jsou nyní předávány do všech stanic a sídel hasičů, záchranky a Policie ČR v kraji a Městské policie v Ostravě pokyny k výjezdu záchranných a zásahových jednotek. Ti k zásahům vyjíždějí ze svých výjezdových stanic. Na území města Ostravy je situováno 6 základních hasičských výkonných stanic, ve dvou případech integrovaných se zdravotnickou záchrannou službou: 1. Hasičská stanice Ostrava-Zábřeh 2. Hasičská stanice Ostrava-Fifejdy 3. Hasičská stanice Ostrava-Poruba 4. Hasičská stanice Ostrava-Hrabůvka 5. Integrované výjezdové centrum Slezská Ostrava 6. Integrované výjezdové centrum Ostrava-Přívoz Výstavba dalšího integrovaného výjezdového centra je ve fázi projektové přípravy. Další stavby nebo přestavby pro zabezpečení úkolů záchranných složek jsou připravované bez územních nároků na rozvojové plochy. Systém IBC MSK umožňuje komunikaci a koordinaci zásahu i s externími systémy ostatních organizací jako např. ČHMÚ, Povodí Odry, DIAMO, Národní dopravní informační centrum a dalšími. IBC MSK přijímá tísňová volání na linky 112, 150, 155 a 158 z území celého Moravskoslezského kraje a linku městské policie 156 z území statutárního města Ostravy. V IBC MSK je umístěno 31 plnohodnotných a 5 záložních operátorsko-dispečerských pracovišť ve společném dispečerském sále a dalších 32 pracovišť v oddělených operačních střediscích složek IZS včetně pracoviště kamerového dohledu města Ostravy. Kromě toho jsou zde situovány pracoviště ředitelství a služebny Městské policie Ostrava, pracoviště výjezdového centra Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje, pracoviště krizových štábů primátora statutárního města Ostrava a hejtmana Moravskoslezského kraje. Ochrana území před povodněmi Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů na ochranu území před povodněmi zohlednil návrh ÚPO při vymezování zastavitelných ploch. Návrh ÚPO respektuje aktivní zónu záplavového území vymezenou zvláštními předpisy. Výstavba na plochách dotčených aktivní zónou záplavového území je regulována v oddíle 5.10 Protipovodňová ochrana textové části ÚPO, kde je stanoveno, že v aktivní zóně záplavového území nelze umístit žádné stavby nad rámec výjimek stanovených legislativou. Zásah aktivní zóny nevyvolá ohrožení staveb a zařízení umísťovaných na předmětných zastavitelných plochách. Návrh ÚPO vymezuje některé zastavitelné plochy tak, že zasahují do záplavového území při průtoku Q100, stanoveného zvláštními předpisy. Všechny tyto zastavitelné plochy jsou v článku Zastavitelné plochy textové části ÚPO v tabulce č. 2,3,4 označeny indexy - a, b, c, které regulují zástavbu na částech zastavitelných ploch dotčených záplavovým územím Q100 tak, že zde neumožňují umístit žádné stavby nad rámec výjimek stanovených legislativou, případně stanoví povinnost dodržet podmínky stanovené textovou částí ÚPO v článku Všeobecná regulace protipovodňové ochrany. V odůvodnění ÚPO je v pododstavci Zdůvodnění zásahu zastavitelných ploch do záplavového území vymezení těchto zastavitelných ploch zdůvodněno. 77

79 odůvodnění Návrh ÚPO stanovuje protipovodňová opatření v oddíle 5.10 Protipovodňová ochrana textové části. Jsou zde vymezeny zásady protipovodňové prevence. Návrh ÚPO vymezuje některé zastavitelné plochy tak, že zasahují do plochy povodňových rizik - střední ohrožení. Všechny tyto zastavitelné plochy jsou v článku Zastavitelné plochy textové části ÚPO v tabulce č. 4 označeny indexem - f, který v této zastavitelné ploše ukládá stavebníkovi povinnost zabezpečit takové umístění a technické řešení konkrétní stavby, které zohlední povodňová rizika Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů o prevenci závažných havárií. Plnění: Návrh ÚPO respektuje vymezení zón havarijního plánování včetně situování objektů s havarijním nebezpečím a zohlednil je při zpracování koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce v návrhu ÚPO, zejména při návrhu urbanistické koncepce, návrhu zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch přírodních, ploch vodních a vodohospodářských, ploch dopravní infrastruktury, ploch technické infrastruktury a ploch rekultivačních. Zastavitelné plochy způsobu využití bydlení, občanské vybavení, rekreace apod. nejsou navrženy v dosahu zdrojů havarijního nebezpečí. Objekty skupiny A a B havarijního nebezpečí. Dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, jsou provozovatelé zařazení do skupin A, B nebo jsou nezařazeni. Provozovatelé zařazení dle výše uvedeného zákona do skupiny A zpracovávají: návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A, bezpečnostní program prevence závažných havárií a plán fyzické ochrany. Provozovatelé skupiny B zpracovávají návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny B, bezpečnostní zprávu (včetně bezpečnostního programu prevence závažných havárií), vnitřní havarijní plán, podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu a plán fyzické ochrany. Tabulka 12: Objekty zařazené do skupiny A a B na území města Ostravy: skupina provozovatel adresa sídla firmy adresa zařízení Plynojem jímání konvertorového ČEZ Energetické služby, Výstavní 1144/103, A plynu, ul. Železárenská, s.r.o Ostrava - Vítkovice Ostrava - Vítkovice A A A LINDE VÍTKOVICE, kyslíkárna MG Odra Gas, spol. s r.o., acetylénka (Kunčice) Linde Gas a.s., výrobně distribuční centrum Ostrava U Koupaliště 1570/10, Ostrava - Hulváky Na Popinci 1088, Vratimov U Technoplynu 1324, Praha 9 Kyje A Messer Technogas, s.r.o. Zelený pruh 99, Praha 4 Vratimovská 689, B ArcelorMittal Ostrava, a.s Ostrava - Kunčice Chemická 1/2039, B BorsodChem MCHZ, s.r.o. Ostrava - Mariánské Hory Chemická 1/2039, B DUKOL Ostrava, s.r.o. Ostrava - Mariánské Hory B B EXPLOSIA a.s. OKK Koksovny a.s., Koksovna Svoboda Semtín 107, Pardubice Koksární ulice 1112, Ostrava - Přívoz U Koupaliště 1570/10, Ostrava - Hulváky areál ArcelorMittal Ostrava, a.s. Frýdecká ulice, Ostrava areál BorsodChem MCHZ, Chemická 1, Ostrava - Mar. Hory Vratimovská 689, Ostrava - Kunčice Chemická 1/2039, Ostrava - Mariánské Hory Chemická 1/2039, Ostrava - Mariánské Hory Odbytový sklad výbušnin Krmelín, U Paleska 536, Krmelín Koksární ulice 1112, Ostrava - Přívoz Objekty zařazené do skupiny A a B jsou vyznačeny bodově ve výkrese odůvodnění ÚPO O1 Koordinační výkres. 78

80 odůvodnění Zóny havarijního plánování. Zóny havarijního plánování se vymezují v okolí objektů zařazených do skupiny B, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, životní prostředí a majetek. Na území města Ostravy jsou vymezeny 4 zóny havarijního plánování ve smyslu zákona č. 59/2006. Do sousedících obcí nezasahuje žádná z nich. Tabulka 13: Identifikace HZS x Explosia Zóny havarijního plánování na území města Ostravy Název Popis Dotčené k.ú. OKD, OKK, a.s., koksovna Svoboda ArcelorMittal, a.s., Ostrava BorsodChem MCHZ, s.r.o., Ostrava výroba výbušnin - nebezpečné chemické látky klasifikované jako výbušné, toxické a nebezpečné pro životní prostředí výroba koksu (vysokoteplotní karbonizace uhlí v koksárenských bateriích), produkty koksování jsou koks, koksárenský plyn, dehet, síran amonný, benzol, síra výroba a zpracování surového železa, oceli a hutní druhovýroba, nebezpečné látky: vysokopecní plyn, koksárenský plyn, benzol výroba technických chemikálií, organické chemie, technických plynů a činnosti, které jsou s jejich výrobou spojeny, skladování a stáčení amoniaku Stará Bělá Přívoz Kunčice, Bartovice, Radvanice Mariánské Hory, Petřkovice, Lhotka, Hošťálkovice, Třebovice, Svinov, Nová Ves, Zábřeh - Hulváky, Moravská Ostrava, Přívoz Zóny havarijního plánování jsou vyznačeny plochami ve výkrese odůvodnění ÚPO O1 Koordinační výkres Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů pro obranu státu. Objekty důležité pro obranu státu jsou vzhledem ke svému rozsahu vyznačeny body ve výkrese odůvodnění ÚPO O1 Koordinační výkres. Pro tyto objekty je stanoveno zájmové území 50 m od hranice areálu Posouzení vlivu koncepce ÚPO na životní prostředí. Pro návrh územního plánu bude zpracováno posouzení vlivu na životní prostředí. Plnění: V rámci vypracování návrhu ÚPlMO bylo zpracováno i vyhodnocení vlivů ÚPlMO na životní prostředí dle přílohy č. 1 zákona č. 183/2006 Sb., v tehdy platném znění. Na základě obdržených stanovisek dotčených orgánů, krajského úřadu, připomínek správců inženýrských sítí a správců vodních toků a lesů ke společnému jednání, dohodovacích jednání a po konzultaci s příslušným odborem ŽPaZ KÚ MSK, nechal pořizovatel upravit návrh Územního plánu města Ostravy a zpracovat Vyhodnocení vlivů Územního plánu města Ostravy na udržitelný rozvoj území - Dodatek č. 1, který posoudil rovněž vliv upraveného ÚPlMO na životní prostředí. Na základě návrhu rozhodnutí o námitkách, návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu předloženému k veřejnému projednání a stanovisek dotčených orgánů nechal pořizovatel upravit návrh Územního plánu města Ostravy a zpracovat Vyhodnocení vlivů Územního plánu Ostravy na udržitelný rozvoj území - Dodatek č. 2, který posoudil rovněž vliv upraveného ÚPO na životní prostředí. Další naplňování zvláštních předpisů je uváděno v samostatných oddílech odůvodnění ÚPO. 3.9 POŽADAVKY A POKYNY PRO ŘEŠENÍ HLAVNÍCH STŘETŮ ZÁJMŮ A PROBLÉMŮ V ÚZEMÍ Návrh územního plánu bude zpracován tak, aby jeho řešení bylo komplexní s maximálním respektováním všech prvků a funkcí důležitých pro udržitelný rozvoj. V případě střetu zájmů či problémů bude upřednostněno řešení s menším rizikem jeho postupné realizace, či zachování. 79

81 odůvodnění Plnění: V rámci zpracování návrhu byly řešeny: střety požadavků na změny v území s platnou legislativou, střety s územními limity, obsaženými v ÚAP, požadavky Politiky územního rozvoje ČR 2008, soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací, požadavky správců inženýrských sítí včetně správce vodních toků. V rámci návrhu byla upřednostněna řešení příznivější pro udržitelný rozvoj území POŽADAVKY NA VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY S OHLEDEM NA OBNOVU A ROZVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY A POLOHU OBCE V ROZVOJOVÉ OBLASTI NEBO ROZVOJOVÉ OSE V grafické části vymezit zastavitelné plochy ve smyslu stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění. Plnění: ÚPO vymezuje zastavitelné plochy dle urbanistické koncepce, vycházející z řešení stávajícího platného územního plánu a doplňuje ji ve smyslu potřeb rozvoje města Ostravy. Vymezení ploch vychází z potřeby rozvíjet město Ostravu jako metropoli Moravskoslezského kraje, při zajištění veškerých funkcí, které musí metropole nabídnout. Za tímto účelem zajistit koordinovanou přípravu nových rozvojových ploch pro kvalitní bydlení, rekreaci a pracovní příležitosti s kvalitním životním prostředím a dobrým dopravním napojením. ÚPO vymezuje plochy ve výkresech V1 Základní členění a V2 Hlavní výkres urbanistická koncepce. V územním plánu vyznačit všechna zastavitelná území a plochy přestavby a zpracovat tabulku s jejich výčtem, výměrou a charakteristikou. Plnění: V článcích Plochy přestavby a Zastavitelné plochy ÚPO jsou zpracovány tabulky ploch přestavby a zastavitelných ploch, včetně jejich výměry, způsobu využití a prostorové regulace. Pro zastavitelná území větší nebo rovna 10ha zpracovat tabulku dle přílohy č. 16 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Plnění: V příloze č. I odůvodnění ÚPO jsou zpracovány tabulky pro zastavitelné plochy větší nebo rovna 10ha dle přílohy č. 16 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH BUDE ULOŽENO PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ V případech, kdy si navržené řešení územního plánu vyžádá nebo podmíní, budou v návrhu vymezeny plochy a koridory, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Požadavky na vymezení ploch Plnění: ÚPO vymezuje plochy, kde je vydání prvního územního rozhodnutí podmíněno územní studii. Jedná se většinou o rozsáhlá území bez vyvinuté dopravní infrastruktury. Tabulka 14: Zastavitelné plochy, pro které je stanovena podmínka zpracování územní studie ozn. rozloha č. plochy Rozloha katastrální Využití území k r Navržený způsob využití v ÚS ÚS(ha) (ha) území ÚPO ÚS 1 9,96 B 8 9,96 Stará Plesná Orná půda Bydlení v rodinných domech 80

82 odůvodnění ozn. rozloha č. plochy Rozloha katastrální Využití území k r Navržený způsob využití v ÚS ÚS(ha) (ha) území ÚPO ÚS 1 4,71 B 15 4,71 Stará Plesná Orná půda Bydlení v rodinných domech ÚS 1 3,00 PŘ 1 3,00 Stará Plesná Zemědělský výrobní areál Bydlení v rodinných domech, Parky ÚS 1 3,45 PŘ 2 3,45 Stará Plesná Skladový areál Bydlení v rodinných domech ÚS 2 4,37 B 27 4,37 Pustkovec Orná půda Bydlení v rodinných domech ÚS 3 3,21 B 32 9,85 Hošťálkovice Orná půda Bydlení v rodinných domech ÚS 4 14,26 B 41 14,26 Lhotka u Ostravy Orná půda Bydlení v rodinných domech ÚS 5 6,13 B 45 6,13 Lhotka u Orná půda Bydlení v rodinných domech Ostravy ÚS 6 7,69 B 54 7,69 Petřkovice u Orná půda, trvalý travní Bydlení v rodinných domech Ostravy porost ÚS 7 2,34 B 53 2,34 Petřkovice u Ostatní plocha Bydlení v rodinných domech Ostravy ÚS 8 8,78 V 6 8,78 Petřkovice u Ostatní plocha Volný čas Ostravy ÚS 8 0,22 V 7 0,22 Petřkovice u Ostatní plocha Občanské vybavení Ostravy ÚS 9 31,27 PŘ 6 34,44 Hrušov Zbořeniště po bydlení, Lehký průmysl plocha bývalých odkalovacích nádrží ÚS 10 34,93 PŘ 7 43,55 Hrušov Zbořeniště po bydlení Lehký průmysl ÚS 11 31,39 PŘ 10 32,93 Muglinov, Zbořeniště po těžkém Lehký průmysl Hrušov průmyslu chemické výrobě ÚS 12 21,59 PŘ 9 23,06 Muglinov, Hrušov Zbořeniště po těžbě a úpravě černého uhlí, sklady, Smíšené bydlení a služby, Lehký průmysl bydlení ÚS 13 5,45 PŘ 5 5,63 Přívoz Sklady, drobná výroba, dopravní plochy, administrativa Smíšené bydlení a občanské vybavení ÚS 14 2,72 PŘ 11 2,72 Moravská Bývalý sportovní areál Bydlení v bytových domech Ostrava ÚS 15 22,72 PŘ 12 36,37 Heřmanice, Hrušov Zbořeniště po těžbě a úpravě černého uhlí Lehký průmysl, Krajinná zeleň ÚS 16 6,66 B 72 9,84 Muglinov Orná půda, ovocný sad Bydlení v rodinných domech ÚS 17 8,51 B 79 9,96 Heřmanice Louka Bydlení v rodinných domech ÚS 17 6,38 B 81 6,81 Heřmanice Louka Bydlení v rodinných domech ÚS 18 4,60 B 83 6,65 Heřmanice Orná půda, louky Bydlení v rodinných domech ÚS 19 3,80 B 85 3,80 Heřmanice Orná půda Bydlení v rodinných domech ÚS 20 1,14 B 94 1,14 Pustkovec Orná půda Bydlení v bytových domech ÚS 20 3,48 B 95 3,48 Pustkovec Zahrádkářská osada Bydlení v rodinných domech ÚS 20 3,83 B 96 3,83 Pustkovec Orná půda Bydlení v bytových domech ÚS 21 8,41 PŘ 13 8,41 Třebovice ve Slezsku Zbořeniště po ČOV, sklady, objekt Policie Volný čas, Občanské vybavení ÚS 22 8,94 B 112 8,94 Svinov Louky, zahrada Bydlení v bytových domech ÚS 22 18,46 B ,46 Svinov Louky Bydlení v rodinných domech ÚS 23 10,49 V 21 10,49 Svinov Orná půda Hřbitovy ÚS 24 20,73 B ,73 Hošťálkovice Ovocný sad, zahrada Bydlení v rodinných domech ÚS 24 0,53 B 135 0,53 Hošťálkovice Ostatní plocha Bydlení v rodinných domech ÚS 24 7,73 P 23 7,73 Hošťálkovice Orná půda Smíšené bydlení a služby ÚS 24 6,90 P 25 6,90 Hošťálkovice Orná půda Lehký průmysl ÚS 26 16,78 PŘ 14 16,78 Mariánské Hory, Přívoz, Moravská O. ÚS 27 6,07 PŘ 15 6,07 Moravská Ostrava ÚS 28 7,28 PŘ 17 7,28 Moravská Ostrava ÚS 29 2,85 PŘ 18 2,85 Moravská Ostrava Zbořeniště po těžkém průmyslu chemické výrobě, sklady Garáže, odstavné plochy, sklady, drobná výroba Garáže, odstavné plochy, sklady, drobná výroba, Zbořeniště po drobné výrobě, bydlení a skladech, autoservis Lehký průmysl, Krajinná zeleň Smíšené - bydlení a občanské vybavení Občanské vybavení Občanské vybavení ÚS 30 8,99 P 29 8,99 Nová Ves u Orná půda Lehký průmysl Ostravy ÚS 31 26,21 P 30 26,21 Nová Ves u O., Orná půda Lehký průmysl Mariánské Hory ÚS 31 1,10 V 29 1,10 Mariánské Hory Ostatní plocha Sport 81

83 odůvodnění ozn. rozloha č. plochy Rozloha katastrální Využití území k r Navržený způsob využití v ÚS ÚS(ha) (ha) území ÚPO ÚS 32 30,17 PŘ 20 30,17 Svinov Zbořeniště po těžbě a úpravě černého uhlí, sklady, Lehký průmysl, Krajinná zeleň bydlení ÚS 33 8,55 PŘ 21 8,55 Zábřeh nad Odrou Částečně užívaný průmyslový areál, sklady Občanské vybavení, Lehký průmysl ÚS 34 22,26 PŘ 22 22,26 Zábřeh - VŽ Zbořeniště po těžkém Lehký průmysl průmyslu chemické výrobě, sklady ÚS 35 19,12 PŘ 23 19,12 Vítkovice, Moravská Ostrava Stavební dvůr, betonárna, výroba prefabrikátů, autobazary, dopravní Smíšené - bydlení a občanské vybavení, OV, Dopravní plochy, Krajinná zeleň plochy ÚS 36 60,25 PŘ 24 64,81 Vítkovice Zbořeniště po těžkém průmyslu aglomeraci železných rud, výrobě železa, sklady, zeleň ÚS 37 4,04 B 141 4,04 Zábřeh nad Odrou Louka ÚS 38 6,50 PŘ 26 6,50 Vítkovice Plocha po těžbě a úpravě černého uhlí, sklady, bydlení ÚS 39 25,77 PŘ 25 36,43 Kunčičky, Slezská Ostrava Bývalé odkalovací nádrže, sklady, bydlení ÚS 40 12,70 PŘ 31 13,04 Slezská Ostrava Zbořeniště po bydlení v hornické kolonii ÚS 41 11,12 PŘ 30 11,12 Slezská Ostrava, Radvanice Dřeviště, zpracování a příprava řeziva pro šachty Lehký průmysl, Dopravní plochy, Krajinná zeleň Bydlení v bytových domech Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl, Smíšené bydlení a služby, Dopr. plocha Lehký průmysl ÚS 42 6,61 B 165 6,61 Radvanice Orná půda Bydlení v rodinných domech ÚS 42 10,74 B ,74 Radvanice Rozptýlená zeleň Bydlení v rodinných domech ÚS 43 36,34 PŘ 32 36,34 Kunčičky. Slezská Zbořeniště po těžkém Lehký průmysl Ostrava, Kunčice n. O. průmyslu cementárna, odkalovací nádrž ÚS 45 52,88 B ,88 Bartovice Orná půda Bydlení v rodinných domech ÚS 46 5,02 B 189 5,02 Proskovice Orná půda Bydlení v rodinných domech ÚS 47 5,46 B 190 5,46 Proskovice Orná půda Bydlení v rodinných domech ÚS 47 3,95 B 191 3,95 Proskovice Orná půda, trvalý travní Bydlení v rodinných domech porost ÚS 47 1,27 B 192 1,27 Proskovice Trvalý travní porost Bydlení v rodinných domech ÚS 48 13,01 B ,01 Výškovice u Orná půda Bydlení v rodinných domech Ostravy ÚS 49 10,15 B ,87 Stará Bělá Orná půda Bydlení v bytových domech ÚS 49 1,96 PŘ 34 2,69 Stará Bělá, Orná půda Hřbitovy Výškovice u. O. ÚS 50 5,01 V 45 5,01 Dubina u O., Orná půda Občanské vybavení Stará Bělá ÚS 51 0,68 B 210 0,80 Stará Bělá Orná půda bydlení v bytových domech ÚS 51 4,95 B 211 4,95 Dubina u Orná půda bydlení v bytových domech Ostravy, Nová Bělá ÚS 52 23,00 P 42 23,00 Dubina u Orná půda Lehký průmysl Ostravy, Stará Bělá ÚS 53 8,03 P 45 8,03 Nová Bělá Orná půda Smíšené bydlení a služby ÚS 54 5,30 B 216 5,26 Hrabová Orná půda, louka Bydlení v rodinných domech ÚS 54 0,04 B 217 1,09 Hrabová Orná půda, louka Bydlení v rodinných domech ÚS 55 7,25 B 223 8,02 Hrabová Orná půda, ostatní plocha Bydlení v rodinných domech ÚS 56 5,21 B 225 6,11 Hrabová Orná půda, louka Bydlení v rodinných domech ÚS 57 5,79* B 226 5,79 Hrabová Orná půda, louka Bydlení v rodinných domech ÚS 58 10,07 B ,07 Hrabová Louka Bydlení v rodinných domech ÚS 60 20,78 B ,95 Nová Bělá Orná půda Bydlení v rodinných domech ÚS 61 6,62 B 248 6,62 Bartovice Orná půda Bydlení v rodinných domech ÚS 63 4,74 V 17 4,74 Poruba Louka Smíšené bydlení a občanská vybavenost 82

84 odůvodnění ozn. rozloha č. plochy Rozloha katastrální Využití území k r Navržený způsob využití v ÚS ÚS(ha) (ha) území ÚPO ÚS 64 29,77 PŘ 4 38,51 Přívoz Těžký průmysl - Koksovna Lehký průmysl ÚS 65 8,96 V 43 8,96 Stará Bělá Orná půda Hřbitovy ÚS 66 2,48 B 264 2,48 Proskovice Orná půda Bydlení v rodinných domech ÚS 67 3,89 B 236 3,89 Nová Bělá Orná půda Bydlení v rodinných domech ÚS 68 0,03 V 49 36,59 Slezská Ostrava, Ostatní plocha Volný čas Kunčičky ÚS 69 3,03 B 268 3,03 Stará Plesná Orná půda Bydlení v rodinných domech Požadavky na vymezení koridorů Plnění: ÚPO vymezuje koridory, kde je vydání prvního územního rozhodnutí podmíněno územní studii. Tabulka 15: studie Číslo dopravní stavby DK 135/R DK 117 DZ 6 DZ 1/R Dopravní plochy, pro které je stanovena podmínka zpracování územní Dotčené katastrální území Nová Ves u Ostravy Dubina u Ostravy Vítkovice, Moravská Ostrava Nová Ves u O., Mariánské Hory, Třebovice ve Slezsku, Hrušov, Přívoz, Svinov, Polanka n. O. Stanovení cíle prověření v rámci vymezené dopravní rezervy stabilizovat řešení mimoúrovňové křižovatky Mariánskohorská - Plzeňská x 28. října v rámci vymezené dopravní plochy stabilizovat řešení přestavby uličního profilu ulice Horní včetně jejího cílového napojení na ulici Plzeňskou v rámci vymezené dopravní plochy stabilizovat řešení kolejové a automobilové dopravu v Dolní oblasti Vítkovic v rámci vymezeného koridoru územní rezervy stabilizovat řešení vysokorychlostní tratě v průchodu městem. Důvod nezbytnost zohlednění požadavků na obsluhu zastavěných a rozvojových ploch humanizace naddimenzovaného uličního profilu s důrazem na dopravní zklidnění souběžných obslužných komunikací potřeba koordinace aktuálních investičních záměrů v přestavbovém území Jedná se o záměr limitovaný omezenými prostorovými možnostmi v území 3.12 POŽADAVKY NA VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, PRO KTERÉ BUDOU PODMÍNKY PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ STANOVENY REGULAČNÍM PLÁNEM Pokud to návrh urbanistické koncepce rozvoje obce bude vyžadovat, vymezit plochy a koridory, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem. Plnění: nevymezuje žádné plochy, ve kterých by pořízení a vydání regulačního plánu bylo podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití POŽADAVKY NA VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast) 83

85 odůvodnění Krajský úřad, příslušný podle 77 a odst. 3 písm. w) a ve smyslu 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů konstatoval, že nelze vyloučit významný vliv na evropsky významné lokality stanovené nařízením vlády č. 132/2005 Sb. ani na ptačí oblasti. Krajský úřad v souladu s 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí konstatoval, že nový Územní plán města Ostravy je nutno posoudit podle 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Plnění: V rámci návrhu Územního plánu města Ostravy bylo zpracováno vyhodnocení vlivů Územního plánu města Ostravy na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí dle přílohy č. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů s následujícím závěrem: Předmětný ÚPlMO navrhuje plochy, jejichž využití k navrhovaným činnostem bylo posouzeno z hlediska možných vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo. Pro zjištění, zda může mít realizace navrhovaných aktivit závažné vlivy na životní prostředí, bylo provedeno vyhodnocení těchto navrhovaných aktivit, resp. způsobů využití území a cílů vzhledem k jednotlivým složkám životního prostředí. Základním východiskem je skutečnost, že při realizaci jakéhokoliv záměru budou dodrženy všechny povinnosti dané platnými právními předpisy. Na základě komplexního zhodnocení všech dostupných údajů uvedených v tomto posouzení je provedeno konečné zhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí. S přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem lze konstatovat, že navrhovaný Územní plán města Ostravy nebude znamenat nepříznivé ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí a lze jej doporučit. V rámci návrhu Územního plánu města Ostravy bylo zpracováno posouzení vlivu koncepce na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí s následujícím závěrem: Předložený elaborát definuje ptačí oblast a evropsky významné lokality, jež mohou být potenciálně dotčeny Územním plánem města Ostravy. Jmenovitě se jedná o 2 ptačí oblastí, tj. PO Poodří a PO Heřmanský stav Odra Poolší a 6 evropsky významných lokalit, tj. EVL Poodří, EVL Heřmanický rybník, EVL Pilíky, EVL Děhylovský potok Štěpán, EVL Ostrava Šilheřovice a EVL Řeka Ostravice. Materiál posuzuje negativní vlivy, které se mohou projevit ve vymezených PO a EVL. Závěr: Předložený návrh ÚPlMO v maximální míře zohledňuje tyto hrozby a není konfliktní z hlediska soustavy Natura Na základě obdržených stanovisek dotčených orgánů, krajského úřadu, připomínek správců inženýrských sítí a správců vodních toků a lesů ke společnému jednání, dohodovacích jednání a po konzultaci s příslušným odborem ŽPaZ KÚ MSK, nechal pořizovatel upravit návrh Územního plánu města Ostravy a zpracovat Vyhodnocení vlivů Územního plánu města Ostravy na udržitelný rozvoj území - Dodatek č. 1, který posoudil rovněž vliv upraveného ÚPlMO na životní prostředí s následujícím závěrem: Úprava ÚPlMO neobsahuje žádný koncepční návrh, který významně ovlivňuje základní charakteristiky současného životního prostředí v řešeném území. Za předpokladu splnění podmínek uvedených ve VVURÚ v kap. A.11, lze zamýšlené úpravy Územního plánu města Ostravy označit jako nevýznamné, ekologicky přijatelné, a lze je doporučit je k realizaci. Vyhodnocení vlivů územního plánu na území soustavy NATURA 2000: Úpravy ÚPlMO provedené po společném jednání nebudou mít významný negativní vliv na celistvost, ani na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura Závěr vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území: Řešení výrazných problémů v oblasti životního prostředí je optimálně řešeno ve vztahu k hospodářské základně města a výrazně je zkvalitňována a posilována funkce bydlení ve městě (jako základní komponenty soudržnosti obyvatel území z hlediska dopadů ÚPlMO). Tento základní přístup je naplňován jako podmínka dlouhodobé vyvážené udržitelnosti všech funkcí města i širšího regionu. ÚPlMO vytváří podmínky pro posilování některých silných stránek, odstraňování slabých stránek, využívání příležitostí a eliminování dlouhodobých ohrožení podmínek života současné generace obyvatel města Ostravy. ÚPlMO vytváří podmínky pro posilování silných stránek, odstraňování slabých stránek, využívání příležitostí a eliminování dlouhodobých ohrožení podmínek života budoucích generací obyvatel města Ostravy. 84

86 odůvodnění Na základě návrhu rozhodnutí o námitkách, návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu předloženému k veřejnému projednání a stanovisek dotčených orgánů nechal pořizovatel upravit návrh Územního plánu města Ostravy a zpracovat Vyhodnocení vlivů Územního plánu Ostravy na udržitelný rozvoj území - Dodatek č. 2, který posoudil rovněž vliv upraveného ÚPO na životní prostředí s následujícím závěrem: Úprava ÚPO po veřejném projednání neobsahuje žádný koncepční návrh, který významně ovlivňuje základní charakteristiky současného životního prostředí v řešeném území. Splněním podmínek uvedených ve VVURÚ v kap. A.11, lze zamýšlené úpravy Územního plánu Ostravy označit jako nevýznamné, ekologicky přijatelné, a lze je doporučit je k realizaci. Vyhodnocení vlivů územního plánu na území soustavy NATURA 2000: Úpravy ÚPO provedené po veřejném projednání nebudou mít významný negativní vliv na celistvost, ani na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura Závěr vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území: Řešení výrazných problémů v oblasti životního prostředí je optimálně řešeno ve vztahu k hospodářské základně města a výrazně je zkvalitňována a posilována funkce bydlení ve městě (jako základní komponenty soudržnosti obyvatel území z hlediska dopadů ÚPO). Tento základní přístup je naplňován jako podmínka dlouhodobé vyvážené udržitelnosti všech funkcí města i širšího regionu. ÚPO vytváří podmínky pro posilování některých silných stránek, odstraňování slabých stránek, využívání příležitostí a eliminování dlouhodobých ohrožení podmínek života současné generace obyvatel města Ostravy. ÚPO vytváří podmínky pro posilování silných stránek, odstraňování slabých stránek, využívání příležitostí a eliminování dlouhodobých ohrožení podmínek života budoucích generací obyvatel města Ostravy POŽADAVEK NA ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU, VČETNĚ POŽADAVKŮ NA ZPRACOVÁNÍ VARIANT Územní plán bude zpracován bez konceptu řešení a bez zpracování variant. Plnění: Návrh ÚPO respektuje zadání, ve kterém nebyl požadován koncept územního plánu POŽADAVKY NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU A NA USPOŘÁDÁNÍ OBSAHU JEHO ODŮVODNĚNÍ S OHLEDEM NA CHARAKTER ÚZEMÍ A PROBLÉMY K ŘEŠENÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Územní plán bude zpracován v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., v platném znění a s jeho prováděcími vyhláškami. Plnění: 1. Návrh ÚPO je po obsahové stránce zpracován v souladu s 13 a přílohou č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. 2. Elaborát územního plánu je zpracován s tímto základním obsahem a členěním: I. Návrh ÚPO: 1. textová část 2. grafická část s výkresy: 85

87 odůvodnění Tabulka 16: Výkresy územní plán V1 ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ 1: V2 HLAVNÍ VÝKRES URBANISTICKÁ KONCEPCE 1: V2.1 HLAVNÍ VÝKRES 1: KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY V2.2 HLAVNÍ VÝKRES 1: KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY - DOPRAVA V2.3 HLAVNÍ VÝKRES KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY - ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTŘINOU A TELEKOMUNIKACE 1: V2.4 HLAVNÍ VÝKRES 1: KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY - ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM A TEPLEM V2.5 HLAVNÍ VÝKRES 1: KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY - ZÁSOBOVÁNÍ VODOU A KANALIZACE V3 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, OPATŘENÍ A ASANACE 1:5 000 II. Odůvodnění ÚPO 1. textová část - odůvodnění 2. přílohy odůvodnění I. Seznam pozemků dotčených záborem ZPF a PUPFL Seznam vymezených zastavitelných ploch nad 10ha II. Vyhodnocení stanovisek obdržených v rámci společného projednávání návrhu ÚPO II. Výpis pozemků dotčených veřejně prospěšnými stavbami a veřejně prospěšnými opatřeními IV. Veřejné projednání Úvod Průběh řízení o územním plánu IV.1 Stanoviska dotčených orgánů, uplatněných k ÚPlMO v rámci veřejného projednání, včetně jejich vyhodnocení IV.2 Návrh rozhodnutí o námitkách, uplatněných k ÚPlMO v rámci veřejného projednání, část A (námitky č.1 49), část C (námitky č ) část B (námitky č ) část D (námitky č ) IV.3 Návrh vyhodnocení připomínek, uplatněných k ÚPlMO v rámci veřejného projednání IV.4 Stanoviska dotčených orgánů k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci veřejného projednání, včetně jejich vyhodnocení IV.5 Úprava Územního plánu města Ostravy (ÚPlMO) z vlastního podnětu IV.6 Dohodovací jednání V. Opakované veřejné projednání Úvod Průběh řízení o územním plánu V.1 Stanoviska dotčených orgánů, uplatněných k ÚPO v rámci opakovaného veřejného projednání, včetně jejich vyhodnocení V.2 Návrh rozhodnutí o námitkách, uplatněných k ÚPO v rámci opakovaného veřejného projednání, V.3 Návrh vyhodnocení připomínek, uplatněných k ÚPO v rámci opakovaného veřejného projednání V.4 Stanoviska dotčených orgánů k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k Územnímu plánu Ostravy (ÚPO) v rámci opakovaného veřejného projednání, včetně jejich vyhodnocení 86

88 odůvodnění 3. grafická část s výkresy: Tabulka 17: Výkresy - odůvodnění číslo název měřítko O1 KOORDINAČNÍ VÝKRES 1: O2 ŠIRŠÍ VZTAHY 1: O3 PŘEDPOKLÁDANÝ ZÁBOR PŮDNÍHO FONDU 1:5 000 VU1 VÝKRES VYMEZENÍ ROZSAHU PROVEDENÝCH ÚPRAV, NA ZÁKLADĚ VÝSLEDKŮ VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ NÁVRHU ÚPlMO, DNE : ozn. Tabulka 18: Seznam schémat DOPRAVA měřítko SD1 Funkční zatřídění komunikační sítě (cílový stav) 1: SD2 Návrhové prvky dostavby a přestavby komunikační sítě (cílový stav) 1: SD3 Šířkové uspořádání komunikační sítě (cílový stav) 1: SD4 Návrhové prvky dostavby a přestavby železniční sítě, letecké a vodní dopravy (cílový stav) 1: SD5 Hierarchie základní sítě cyklistických tras (cílový stav) 1: SD6 Návrh dopravního režimu cyklistických tras (cílový stav) 1: ozn. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY měřítko SK1 Krajinný ráz - přírodní hodnoty 1: SK2 Krajinný ráz - kulturně-historické hodnoty 1: SK3 Krajinný ráz - diferenciace území 1: ozn. URBANISTICKÁ KONCEPCE měřítko SU1 Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb 1 : SU2 Řešení významných městotvorných prostor 1 : SU3 Významné pohledové dominanty 1 : SU4 Zastavěné území - zemědělské půdy (I. a II. třída ochrany) 1 : SU5 Zastavěné území - vodní prostředí 1 : SU6 Zastavěné území - přírodní prostředí 1 : SU7 Zastavěné území - přírodní prostředí 1 : SU8 Zastavěné území - veřejná infrastruktura, zemědělské půdy (I. a II. třída ochrany), vodní a přírodní prostředí 1 : SU9 Výšková (prostorová) regulace území 1 : SU10 Porovnání zastavitelných ploch 1 : ozn. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ měřítko SV1 Lokalizace změn ploch s rozdílným způsobem využití dodatek č.1 1 : SV2 Lokalizace změn ploch s rozdílným způsobem využití dodatek č. 2 1 : Textová část územního plánu je zhotovena digitálně v datovém formátu DOC a PDF. Textová část územního plánu obsahuje 62 listů formátu A4. Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 153 listů formátu A4 + přílohu I - odůvodnění, která obsahuje tabulkově zpracovaný Seznam pozemků dotčených záborem ZPF a PUPFL a Seznam vymezených zastavitelných ploch nad 10ha 87

89 odůvodnění na 31 listech formátu A4, přílohu II odůvodnění Vyhodnocení stanovisek obdržených v rámci společného projednávání návrhu ÚPO na 111 listech formátu A4, přílohu III - odůvodnění Výpis pozemků dotčených veřejně prospěšnými stavbami, veřejně prospěšnými opatřeními a plochami pro asanaci na 34 listech formátu A4, přílohu IV odůvodnění Veřejné projednání, která obsahuje : o Úvod Průběh řízení o územním plánu a IV.1 Stanoviska dotčených orgánů, uplatněných k ÚPlMO v rámci veřejného projednání, včetně jejich vyhodnocení na 31 listech formátu A4. o IV.2 Návrh rozhodnutí o námitkách, uplatněných k ÚPlMO v rámci veřejného projednání, - část A, B, C, D na 701 listech formátu A4. o IV.3 Návrh vyhodnocení připomínek, uplatněných k ÚPlMO v rámci veřejného projednání a IV.4 Stanoviska dotčených orgánů k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k Územnímu plánu města Ostravy (ÚPlMO) v rámci veřejného projednání, včetně jejich vyhodnocení 132 listech formátu A4. o IV.5 Úprava Územního plánu města Ostravy (ÚPlMO) z vlastního podnětu a IV.6 Dohodovací jednání na 17 listech formátu A4. a přílohu V odůvodnění Opakované veřejné projednání, která obsahuje : o Úvod Průběh řízení o územním plánu a V.1 Stanoviska dotčených orgánů, uplatněných k ÚPO v rámci opakovaného veřejného projednání, včetně jejich vyhodnocení na 43 listech formátu A4 o V.2 Návrh rozhodnutí o námitkách, uplatněných k ÚPO v rámci opakovaného veřejného projednání na 138 listech formátu A4, o V.3 Návrh vyhodnocení připomínek, uplatněných k ÚPO v rámci opakovaného veřejného projednání a V.4 Stanoviska dotčených orgánů k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek uplatněných k Územnímu plánu Ostravy (ÚPO) v rámci opakovaného veřejného projednání, včetně jejich vyhodnocení 50 listech formátu A4. Výkresy, které jsou součástí grafické části územního plánu, jsou zpracovány nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy (tj. v měřítku 1:1000) a vydávají se v měřítku uvedeném v tabulkovém přehledu. Měřítka jsou v souladu s 13 vyhlášky 500/2006 Sb. ve znění platném ke dni Grafická část územního plánu je zhotovena digitálně v datovém formátu GIS a dále také ve formátu PNG, v rozlišení vhodném pro tisk. Schémata, která jsou součástí odůvodnění územního plánu, jsou zpracována v datovém formátu GIS a dále také ve formátu PNG, v rozlišení vhodném pro tisk. Návrh ÚPO je zhotoven v pěti provedeních, která po nabytí účinnosti budou uloženy na Krajském úřadu MSK (1x), Odbor útvaru hlavního architekta MMO (3x), Odbor stavebně správní MMO (1x). 88

90 odůvodnění 89

91 odůvodnění 4 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ 4.1 VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ (odůvodnění oddílu 1.2 Vymezení zastavěného území v textové části) Zastavěné území je v návrhu ÚPO vymezeno graficky dle 58 stavebního zákona ve smyslu metodického pokynu zpracovaného pro MMR Ústavem územního rozvoje Brno k datu Hranice zastavěného území jsou vymezeny v grafické části ÚPO ve výkresu: V1 Základní členění a v hlavním výkrese: V2 Hlavní výkres urbanistická koncepce. V2.1 Hlavní výkres Koncepce uspořádání krajiny V2.2 Hlavní výkres Koncepce veřejné infrastruktury Doprava. V2.3 Hlavní výkres Koncepce veřejné infrastruktury Zásobování elektřinou a telekomunikace. V2.4 Hlavní výkres Koncepce veřejné infrastruktury Zásobování plynem a teplem. V2.5 Hlavní výkres Koncepce veřejné infrastruktury Zásobování vodou a kanalizace. 4.2 KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT (odůvodnění části 2 Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj hodnot v textové části) Úvod Zákon č. 183/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění později vydaných předpisů, 188, odst. (1) stanoví, že Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán schválené před 1. lednem 2007 lze do 31. prosince 2020 podle tohoto zákona upravit, v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti. Vzhledem k tomu, že součástí úpravy nemohou být změny řešení závazné části původního územního plánu v oblasti urbanismu, koncepce uspořádání krajiny, koncepce veřejné infrastruktury atd., vznikl by neaktuální dokument, který by byl v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, zejména ZÚR MSK a zároveň by neodpovídal aktuálním rozvojovým potřebám města. Proto rozhodlo zastupitelstvo města o pořízení územního plánu nového, který nejenom Územní plán města Ostravy z roku 1994 schválený dne usnesením Zastupitelstva města Ostravy č. 778/M a doplněný o schválené a vydané změny a provedené úpravy podle tohoto zákona upraví, ale současně prověří aktuálnost jeho zejména územní, urbanistické, dopravní a technické koncepce, a tam, kde již není aktuální, navrhne řešení nové. Nově pořizovaný navazuje svým řešením na Územní plán města Ostravy schválený dne usnesením Zastupitelstva města Ostravy č. 778/M, ve znění schválených a vydaných změn a provedených úprav. Statutární město Ostrava představuje metropoli Ostravské sídelní regionální aglomerace s výraznou funkcí správní, obchodně - průmyslovou a kulturně vědeckou. Ostrava je sídlem Úřadu Moravskoslezského kraje, městem s velmi silnou obchodní sítí v čele s nejvýznamnějšími obchodními řetězci, je centrem nejen ocelářského a strojírenského průmyslu, ale i nově se rozvíjejícího průmyslu s vysokou přidanou hodnotou využívajícího nové technologie. Nové technologie mají přímou vazbu na vědeckou a vysokoškolskou základnu s rozvojovými centry ve vědeckotechnologických parcích. Ostrava je rovněž sídlem mnoha kulturních institucí regionálního významu. V neposlední řadě existuje v Ostravě řada sportovních a volnočasových zařízení, kde jsou již tradičně pořádány celostátně významné sportovní a kulturní akce. Ostravský region představuje velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, pro kterou je charakteristický dynamický rozvoj mezinárodní spolupráce se sousedícím polským regionem Horního Slezska. Pro základní rozvahu návrhu koncepce ÚPO, zejména v členění území města na plochy s rozdílným způsobem využití, pro stanovení jejich prostorové regulace a podmínek jejich využití, připravil projektant schémata urbanistické koncepce, která mapují limity a hodnoty území SU1 SU6. Komentář k schématům odůvodnění ÚPO SU1 SU6. Schéma urbanistické koncepce označené SU1 Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb znázorňuje stávající architektonicky nebo urbanisticky významné stavby 90

92 odůvodnění a soubory staveb na území města Ostravy. Schéma určuje základní koncepci stanovení urbanistických a architektonických hodnot návrhu ÚPO, která je zohledněna zejména v obrazu města, v návrhu způsobu využití ploch a stanovení jejich prostorové regulace. V odůvodnění slouží pro posouzení respektování urbanistických a architektonických hodnot území. Schéma urbanistické koncepce označené SU2 Řešení významných městotvorných prostor znázorňuje stávající i navrhované významné městotvorné prostory na území města Ostravy. Schéma určuje základní koncepci uspořádání významných městotvorných prostor návrhu ÚPO, která je zohledněna zejména v návrhu veřejných prostranství, v návrhu způsobu využití ploch a stanovení jejich prostorové regulace. V odůvodnění slouží pro posouzení respektování urbanistických hodnot území. Schéma urbanistické koncepce označené SU3 Významné pohledové dominanty znázorňuje lokality na území města Ostravy, které vyžadují zvýšené nároky na objemové, výškové a architektonické řešení a osy významných průhledů odkud se tyto lokality výrazně uplatňují v obraze města. Schéma určuje základní koncepci uspořádání významných pohledových dominant návrhu ÚPO, která je zohledněna zejména v obrazu města a jeho krajiny, v návrhu způsobu využití ploch a stanovení jejich prostorové regulace. V odůvodnění slouží pro posouzení respektování přírodních a urbanistických hodnot území. Schéma urbanistické koncepce označené SU4 Zastavěné území - zemědělské půdy (I. a II. třída ochrany) bylo vypracováno pro znázornění rozsahu ploch na území města Ostravy limitovaných omezeními vyplývajícími z platné legislativy a z vydaných rozhodnutí na úseku ochrany zemědělského půdního fondu. Ve schématu je vymezeno zastavěné území dle 58 Stavebního zákona ve smyslu metodického pokynu zpracovaného pro MMR Ústavem územního rozvoje Brno a to k datu a plochy zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany. Schéma vymezuje možné rozvojové směry v koncepci urbanistického uspořádání návrhu ÚPO vzhledem ke kvalitě zemědělské půdy, které jsou zohledněny zejména v návrhu způsobu využití ploch a v koncepci uspořádání krajiny. Při zpracování návrhu ÚPO bylo schéma využito rovněž při posuzování požadavků na změnu způsobu využití ploch vzhledem k ÚPl 1994 a při posuzování návrhů zastavitelných ploch z hlediska záborů zemědělského půdního fondu. V odůvodnění slouží pro posouzení respektování přírodních hodnot území, kvalitního ZPF. Schéma urbanistické koncepce označené SU5 Zastavěné území - vodní prostředí bylo vypracováno pro znázornění rozsahu ploch na území města Ostravy limitovaných omezeními vyplývajícími z platné legislativy, opatření obecné povahy a z vydaných rozhodnutí na úseku ochrany vod a ochrany území před povodněmi. Ve schématu je vymezeno zastavěné území dle 58 Stavebního zákona ve smyslu metodického pokynu zpracovaného pro MMR Ústavem územního rozvoje Brno a to k datu a plochy zaplavované stoletou vodou, plochy ochranných pásem vodních zdrojů I. Stupně + II. stupně vnitřního i vnějšího a vodní plochy. Schéma sloužilo při zpracování návrhu ÚPO, zejména při posuzování požadavků na změnu způsobu využití ploch a při posuzování návrhů zastavitelných ploch z hlediska limitů vodního prostředí. Schéma urbanistické koncepce označené SU6 Zastavěné území - přírodní prostředí bylo vypracováno pro znázornění rozsahu ploch na území města Ostravy limitovaných omezeními vyplývajícími z platné legislativy a z vydaných rozhodnutí na úseku ochrany přírody a krajiny. Ve schématu je vymezeno zastavěné území dle 58 Stavebního zákona ve smyslu metodického pokynu zpracovaného pro MMR Ústavem územního rozvoje Brno a to k datu a dále plochy s vymezenou ochranou přírodního prostředí, zejména plochy soustavy NATURY 2000 Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti, velkoplošné chráněné území Chráněná krajinná oblast Poodří, maloplošná chráněná území, pozemky určené k plnění funkce lesa, registrované významné krajinné prvky a plochy zabírané územním systémem ekologické stability (ÚSES). Schéma sloužilo při zpracování návrhu ÚPO, zejména při posuzování požadavků na změnu způsobu využití ploch a při posuzování návrhů zastavitelných ploch z hlediska limitů přírodního prostředí. 91

93 odůvodnění Sociodemografické a hospodářské podmínky rozvoje obce (odůvodňuje návrh zastavitelných ploch, zejména pro bydlení a výrobu řešený v textové části 3. Urbanistická koncepce) Sociodemografické podmínky Úvod Obyvatelstvo - bydlení (široce pojaté sociodemografické podmínky) a zaměstnanost (hospodářské podmínky území) vytvářejí základní prvky sídelní struktury města Ostravy, nedílnou součást dlouhodobě vzniklých civilizačních hodnot území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel měst a obcí (a do značné míry odrážející i jejich prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí. U města Ostravy byla dlouhodobě nejvýznamnějším pozitivním faktorem, situace se však po r výrazně změnila. Z ostatních ovlivňujících faktorů je to především veřejné vybavení sídel, poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí a vlastní či širší rekreační zázemí. Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře vyjadřuje úroveň cen bydlení zejména prodejnost nemovitostí pro bydlení. Úroveň cen bydlení v Ostravě je základním způsobem popsána v odůvodnění v kapitole Bydlení. V úvodu je však nezbytné připomenout, že úroveň cen bydlení v Ostravě je při srovnání mezi krajskými městy druhá nejnižší v ČR, před Ústím nad Labem. Právě atraktivita bydlení, jako nezbytný migrační motiv, je v budoucnu klíčem ke zlepšení nepříznivé situace ve vývoji sociodemografických charakteristik města Ostravy. Zhodnocení rozvojových faktorů města Ostravy je jedním z výchozích podkladů pro reálné modelování, kvantifikaci budoucího vývoje řešeného území během očekávaného období platnosti územního plánu (obvykle pro dalších cca 15let). Dochází tak ke zpřesnění územně plánovací koncepce rozvoje, která navazuje na zpracované územně analytické podklady SO ORP Ostravy a další koncepční rozvojové materiály města. Hlavním cílem této části územního plánu je sestrojení reálné prognózy vývoje počtu obyvatel (a bydlení) v řešeném území. V rámci odůvodnění územního plánu je pak výchozím záměrem doplnění, prohloubení a aktualizace analýz sociodemografických podmínek řešeného území, včetně širších vazeb, které nejsou obvyklým obsahem územně analytických podkladů nebo nejsou opřeny o zcela aktuální podklady. Navazující prognóza vychází zejména z rozboru (poznání jeho fungování) funkčně propojeného systému obyvatelstvo - bydlení a zaměstnanosti. Prognóza slouží zejména jako podklad pro přiměřený návrh nových ploch pro bydlení (potřeby zastavitelných ploch), posouzení technické infrastruktury sídel a eventuální zhodnocení dopadů na sociální infrastrukturu. Požadavek vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch vychází především z konkrétního textu stavebního zákona znění 55 odst. 4 stavebního zákona: Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch. Uvedený paragraf hovoří o změně územního plánu, je však logické, že ani výchozí návrh zastavitelných ploch územního plánu by neměl být proveden bez zdůvodnění a výhledové bilance vývoje počtu obyvatel a bytů pro období předpokládané platnosti územního plánu. Prognóza vývoje počtu obyvatel není závazným ukazatelem-cílem rozvoje řešeného území. Obecným cílem územního plánu v sociodemografické oblasti je dlouhodobá stabilizace vývoje počtu obyvatel města Ostravy s pozitivními dopady do soudržnosti obyvatel řešeného území Vývoj počtu obyvatel Pro dlouhodobý vývoj počtu obyvatel města Ostravy byly rozhodující následující skutečnosti: Ekonomický vývoj města i regionu v minulosti navazující na rozvoj těžby uhlí a hutnictví, v současnosti výrazně omezený problémy transformace tradičních odvětví a velkou nezaměstnaností. Dopravní poloha v centru regionu, na severovýchodním okraji ČR s výraznými vazbami na Slovensko a Polsko. Všeobecný pokles počtu obyvatel měst v ČR po r. 1990, zejména u měst s nižší atraktivitou bydlení. Růst významu kvalitního bydlení, zejména zvýšeného vnímání (percepce) kvality životního prostředí na vývoj počtu obyvatel v posledních letech. Vývoj počtu obyvatel města Ostravy vykazoval od poloviny 19. století dlouhodobý rychlý růst, který částečně narušily pouze důsledky druhé světové války. Poválečný růst počtu obyvatel ustal až v devadesátých letech minulého století. Pokles počtu obyvatel města se poprvé objevil v roce 1992 (úbytek 353 obyvatel), postupně se značnými výkyvy rostl a v roce 1998 poprvé překročil

94 odůvodnění obyvatel za rok. V letech 2006 až 2008 došlo ke snížení úbytků, avšak v následujících letech úbytek opět rychle stoupal, s maximem v posledním roce 2010 (za který jsou k dispozici podrobné údaje ČSÚ). Vybrané údaje o dlouhodobém vývoji počtu obyvatel od r (prvního moderního sčítání) poskytuje následující tabulka: Tabulka 19: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel města Ostravy Skutečnost Rok Ostrava (zdroj: ČSÚ) Podle sdělení města (viz. Faktografické listy Ostrava 2011, zdroj odbor vnitřních věcí MMO) bylo k v řešeném území obyvatel. Tento počet je cca o 2,3% vyšší než vykazuje evidence ČSÚ ve srovnatelném období. Rozdíly obou evidencí jsou v ČR dlouhodobé a poměrně běžné u většiny měst a obcí. Příčinou jsou zejména metodické odlišnosti těchto evidencí. V úvodu je přitom nezbytné konstatovat, že data o obyvatelstvu jsou většinou nadprůměrně kvalitní ve srovnání s jinými zdroji dat (zejména o bydlení, ale například i o životním prostředí). Obecně je potřeba vnímat, že statistiky vytvořené z údajů vedených v evidenci obyvatel měst a obcí (MV ČR) mají pouze informativní charakter. Úkolem Informačního systému evidence obyvatel (ISEO) MV ČR je přesně identifikovat a evidovat každého občana ČR bez ohledu na to, zda žije v ČR nebo v zahraničí. Tito občané jsou vedeni v místě trvalého pobytu, přestože tam fakticky nežijí, a nejvíce přispívají k rozdílnosti obou statistik. Institucí, která je oprávněna poskytovat statistické údaje ve smyslu 18 odst. 1 písm. b) a c) zákona o statistické službě je Český statistický úřad. V případě evidence obyvatel na úrovni města a obcí je potřeba dále vnímat skutečnost, že počet obyvatel, kteří nemají trvalé bydliště v bytech, již dosahuje několik procent z celkového počtu obyvatel, především u větších měst. V minulosti byl obvykle menší než 1% a většinou se jednalo o obyvatele bydlící v zařízeních. Nesrovnalosti v řádu 1% bylo možné v bilancích zanedbat s ohledem na jejich přesnost, zejména u menších obcí. Místem trvalého pobytu přitom může být pouze adresa objektu určeného k bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním. Malá, ale rostoucí část obyvatel má trvalé bydliště hlášeno na adrese radnice a mírně zkresluje pohled na rozmístění obyvatel v území, zejména v částech obcí u měst. Rozdíly v počtech obyvatel se staly předmětem zájmů zástupců obcí již v minulosti, zejména s ohledem na dopady do příjmů obcí (rozpočtového určení daní). Většina příjmů obcí totiž není vázána na zdanění místního hospodářského výkonu či ekonomického potenciálu území, ale historicky vzniklým ukazatelem v rámci rozpočtového určení daní tj. podle počtu obyvatel a velikostních skupin obcí. Podrobnější vysvětlení problému evidence obyvatel poskytuje ČSÚ. Z hlediska územního plánování (po logickém záměru přechodu na evidenci obyvatel podle obvyklého bydliště s ohledem na aplikaci metodiky EU), je pravděpodobné mírné zlepšení. Vždy však bude existovat část obcí, kde počet přítomných obyvatel bude výrazně jiný (atraktivní města) a bude dokonce sezónně kolísat (rekreační obce). Pokračující dynamické změny v počtu přítomných obyvatel v území potvrzuje vyjádření místopředsedy ČSÚ S. Drápala, z : Sčítací komisaři nenalezli v místě trvalého bydliště přibližně jeden milion lidí. Zhruba stejné množství lidí vyplnilo formuláře na jiném místě, než je jejich trvalé bydliště. Předběžné výsledky sčítání z r a evidence obyvatel ČSÚ jsou opřeny o klasické pojetí trvalého bydliště. Jsou dále využity i pro bilance územního plánu Ostravy, zejména s ohledem na svoji komplexnost, dlouhodobost a dostupnost. V rámci zpracování územního plánu Ostravy byla tato objektivní omezení vstupních dat přiměřeně vnímána a následně se promítla i do interpretace hodnocení stavu, vývoje a prognózy vývoje počtu obyvatel. Z následující tabulky jsou patrné změny úbytků počtu obyvatel města Ostravy v jednotlivých letech po r Tabulka 20: Vývoj počtu obyvatel po r v řešeném území rok stav 1.1. narození zemřelí přistěhova ní vystěhova ní přirozená měna saldo migrace změna celkem

95 odůvodnění přistěhova vystěhova přirozená saldo změna rok stav 1.1. narození zemřelí ní ní měna migrace celkem průměr (zdroj: ČSÚ) Úbytky počtu obyvatel v Ostravě jsou generovány zejména (z více než 85%) záporným saldem migrace. Na celém tomto procesu je nepříznivé zejména to, že způsobuje odliv mladých a vzdělaných lidí (s převahou žen). Způsobuje tak zejména: Zhoršování věkové struktury obyvatel města, které následně i zhoršuje podmínky pro reprodukci obyvatel přirozenou měnou. Zhoršování vzdělanostní struktury obyvatel města. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel po r v řešeném území (zdroj: ČSÚ) Město má v současnosti mírně nepříznivou věkovou strukturu obyvatel, ještě v roce 2001 ji však bylo možné hodnotit jako mírně příznivou. Podíl obyvatel v předproduktivním věku (dětí 0 14 let) byl v r (podle předběžných výsledků sčítání) 14,1% (průměr ČR je 14,5 %). Počet dětí v letech poklesl z na , tedy o 38% zatímco celkový počet obyvatel o 8%. Právě absolutní pokles počtu dětí o více než 25,7 tis. v období 1991 až 2011 velmi dobře dokumentuje změny ve věkové struktuře, obzvláště vezmeme-li v úvahu skutečnost, že absolutní počet obyvatel v letech poklesl o 24,9 tis. Podíl osob v poproduktivním věku (nad 65 let) byl v r pouze 16,2 %, při srovnatelném průměru ČR 15,9 % (r. 2011). Absolutní počet obyvatel v poproduktivním věku ve srovnatelném období stoupl o cca 12 tis., růst této věkové skupiny nebyl tedy zdaleka tak výrazný jak pokles počtu dětí. Během období předpokládané platnosti územního plánu je reálné očekávat další pokles podílu dětí (nároků na kapacity škol) a výraznější růst podílu osob v poproduktivním věku. Nepříznivá věková struktura obyvatel města omezuje možnosti stabilizace počtu obyvatel přirozenou měnou. Ostravě tak hrozí další pokles počtu obyvatel, (podobně jak u části měst v ČR a zejména v regionu), pokud nedojde k výraznějšímu omezení migrace z města a zvýšení počtu přistěhovalých. 94

96 odůvodnění V rámci územního plánu města nejsou prováděny podrobnější analýzy a prognózy vývoje věkové struktury obyvatel města. Tento proces má své zásadní dopady zejména v oblasti komunitního plánování ve vazbě na prognózy potřeby kapacit sociálně zdravotních zařízení. Záměrně je použito označení sociálně zdravotních zařízení, protože právě oba tyto systémy vykazují výrazné vazby. Hodnocení a plánování potřeby kapacit (promítnutím do potřeby ploch) je v současnosti velmi ztížené, jak s ohledem na absenci obecně uznávaných ukazatelů potřeby, tak i na dynamiku proměn obou systémů. Zdravotní systém vykazuje snahu o vytěsnění lůžkových kapacit (částečně poskytujících i sociální služby) a sociální systém omezuje expanzi nejdražších zařízení. Na druhé straně stojí rostoucí poptávka stárnoucí populace, jejíž pokrytí je optimalizováno zejména politickými rozhodnutími. V rámci územního plánu je tak vnímán systém komunitního plánování města Ostravy, jehož plošné dopady budou realizovány v jednotlivých částech města, zejména v rámci stávajících ploch pro bydlení a veřejné vybavení. Tabulka 21: Vývoj věkové struktury obyvatel a srovnání s ČR Věková skupina - sčítání Obyvatel let (předproduktivní) let (produktivní) let (poproduktivní) Podíl řešené území 0-14 let (předproduktivní) 14,1% 16,4% 20,8% 65+ let (poproduktivní) 16,2% 12,7% 11,3% Srovnání podíl ČR 0-14 let (předproduktivní) 14,5% 16,2% 21,0% 65+ let (poproduktivní) 15,9% 13,8% 12,7% (zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky sčítání 2011) Pro reálné zhodnocení dalšího vývoje počtu obyvatel města bylo vycházeno ze všech dostupných podkladů. Základním dokumentem rozvoje města je STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY NA LÉTA , který v části Profil města Ostravy uvádí prognózu vývoje počtu obyvatel. Tabulka 22: Prognóza vývoje počtu obyvatel celkem (Zdroj: Solanský, O. Sociodemografická struktura Ostravy, Ostrava 2008, střední varianta) Srovnání výchozích reálných vývojových trendů počet obyvatel v letech vede k závěrům: Pokud by počet obyvatel města klesal stejným tempem jak v období , tj. o cca 1300 obyvatel ročně, pak by Ostrava do roku 2025 (za 15 let) ztratila cca 19,5 tis. obyvatel. Obecné zhoršování demografických podmínek v ČR, včetně sociálně ekonomických problémů, dále pak i klesající saldo migrace se zahraničím, včetně prudkého poklesu počtu obyvatel v letech 2009 a 2010 zhoršuje výhled pro nejbližších cca 5 let. Uvedená prognóza je i v rozporu s prognózou, která byla uvedena v podkladu - Analýza, strategické cíle a opatření pro rozvoj bydlení SMO, který je podrobněji popsán textové části odůvodnění v kapitole Bydlení. V tomto podkladu je uvažováno u střední varianty s poklesem počtu obyvatel na 285 tis. v roce Celkově se tak jeví nereálnost výhledového počtu cca 303 tis. obyvatel pro období kolem roku Vzhledem k vývoji počtu obyvatel v posledních letech, rozvojovým podmínkám města a obecným tendencím v rozvoji osídlení je reálné předpokládat další pokles počtu obyvatel města Ostravy a to asi na obyvatel do roku Pokles je možné očekávat diferencovaně podle územních podmínek (lokalizace bytové výstavby) a obytné atraktivity jednotlivých částí města. Výraznější bude u částí města s dominantní zástavbou panelovými sídlišti. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel v řešeném území je podmíněný jak stabilizací obecných demografických podmínek v ČR, tak především využitím předpokladů pro zvýšení atraktivity bydlení ve městě Ostravě. 95

97 odůvodnění Hlavními důvody, proč klesá počet obyvatel města Ostravy, jsou: přirozený proces stárnutí obyvatelstva odchod mladé generace do jiných měst především z důvodů: a) nedostatek kvalitního bydlení b) nedostatek pracovních příležitostí Město Ostrava vyhodnotilo důvody, vedoucí ke snižování počtu obyvatel. Při pouhém přijetí tohoto faktu by Ostrava nepotřebovala zastavitelné plochy v takovém rozsahu, jak jsou návrhem ÚPO navrhovány. Současně by ovšem nepřímo rozhodlo o tom, že se bude do budoucna, co se týče počtu obyvatel zmenšovat a možná i zmenšovat v oblasti pracovních příležitostí, podnikání, významu jako metropolitního města, školství, vysokého školství, kultury apod. Současně by tam neřešilo problémy, který tento negativní vývoj vyvolávají. Takové řešení by znamenalo, že Ostrava rezignuje pod tlakem současného vývoje na své cíle a představy o svém budoucím rozvoji. Po těchto závěrech se město rozhodlo nerezignovat na svou budoucnost, nepřipustit pokračování současného trendu emigrace obyvatel do jiných měst. S tímto rozhodnutím se pojí požadavek na zajištění oprávněných potřeb obyvatel, které je nutno splnit a zajistit, aby se tento vývojový trend zastavil nebo alespoň snížil. Proto zpracovaný návrh ÚPO navrhuje dostatečné plochy pro kvalitní bydlení, pracovní příležitosti, podnikání a taky rekreaci, sport, plochy zeleně a stanovuje podmínky ochrany životního prostředí Hospodářské podmínky Úvod vychází z předpokladu, že hospodářské podmínky jsou základním faktorem rozvoje obcí a regionů s nemalými dopady i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní plán je analyzuje zejména plošně (z hlediska rozsahu a lokalizace ploch pro podnikání) a komplexně především skrze nepřímé ukazatele nezaměstnanosti obyvatel či jiné dostupné údaje. Tyto analýzy byly východiskem pro volbu základního přístupu k optimalizaci i k návrhu ploch pro podnikání. V úvodu je nezbytné zdůraznit, že možnosti územní analýzy hospodářských podmínek jsou v ČR omezené. Proto ani samotné ÚAP neuvádějí analýzy o mzdové úrovni, koupěschopné poptávce v regionu (tyto údaje pro úroveň SO ORP a měst ČSÚ neuvádí), podobně jako údaje o regionálním hrubém domácím produktu či přidané hodnotě (dostupné jsou až na úrovni krajů). Zcela absentují údaje o urbanistické ekonomii efektivnosti zástavby, daňovém potenciálu území, daňovém úsilí obcí. Používání mnohých náhradních ukazatelů hospodářské prosperity území je často zavádějící (například počtu podnikajících fyzických osob, struktury podniků či daňové výtěžnosti obcí). Například podobně velká podnikatelská aktivita se vyskytuje jak v upadajících obcích, tak i v prosperujících obcích. Nadprůměrnou míru podnikatelské aktivity v MSK vykazoval v období SO ORP Bruntál, evidentně hospodářsky velmi problémový okres MSK. Interpretaci těchto ukazatelů je proto věnována zvýšená pozornost s cílem vyhnout se zavádějícím zjednodušením a výrazným nepřesnostem. Interpretace zjištění ÚAP a doplnění průzkumů je zaměřena zejména na potřeby vlastního územního plánu Zaměstnanost Předběžné výsledky sčítání z roku 2011 uvádějí v Ostravě ekonomicky aktivních obyvatel, sčítání r Pokles počtu ekonomicky aktivních obyvatel (tj. pracovní síly, kterou tvoří zaměstnaní i nezaměstnaní) byl vyšší než pokles počtu obyvatel. Vyšší pokles počtu ekonomicky aktivních obyvatel je dán pouze zčásti změnami věkové struktury obyvatel, větší vliv má růst počtu ekonomicky neaktivních obyvatel (studenti, ženy v domácnosti). Tabulka 23: Vývoj ekonomické aktivity na území statutárního města Ostravy Skupina obyvatel Počet obyvatel celkem Ekonomicky aktivní Nezaměstnaní Míra nezaměstnanosti v Ostravě míra nezaměstnanosti 12,8% 17,3% 3,3% Srovnání míra nezaměstnanosti průměr ČR míra nezaměstnanosti 9,8% 9,3% 2,3% (zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky sčítání 2011) 96

98 odůvodnění V samotném řešeném území vykazuje nezaměstnanost vysokou úroveň (v době sčítání r zde bylo nezaměstnaných osob, tj. míra nezaměstnanosti v Ostravě byla kolem 12,8%, při průměru ČR 9,8%). Vzhledem k roku 2001 se však situace mírně zlepšila, což je patrné i z předcházející tabulky. Příznivý vývoj poklesu nezaměstnanosti v Ostravě zastavily zejména projevy hospodářské krize po r Velmi vysoká míra nezaměstnanosti v okrese (v regionu vymezeném pohybem obyvatel za prací) je stále omezujícím faktorem dlouhodobého rozvoje města. Okres Ostrava patří z hlediska dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k výrazně postiženým okresům v rámci Moravskoslezského kraje, nadprůměrně při srovnání celé České republiky. Celý okres je zařazen mezi regiony se soustředěnou podporou státu regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. Vysoká míra nezaměstnanosti v Ostravě je do značné míry ovlivněna i horší vzdělanostní a věkovou strukturou obyvatel. Situaci zhoršuje i migrace mladých obyvatel z města, kteří mají nadprůměrnou vzdělanost. Při sčítání v r vyjíždělo z Ostravy za prací 12,8 tis. osob, do města dojíždělo 45,3 tis. osob. Saldo pohybu za prací bylo kladné 32,5 tis. osob. Nové aktuální údaje ze sčítání v roce 2011 budou k dispozici na konci roku Počet pracovních míst v řešeném území je odhadován na cca 170 tis., vyšší než v roce 2001 (164 tis.) a to především ve službách, průmyslu, stavebnictví, dopravě a velmi omezeně i zemědělství. Základním problémem hospodářského pilíře udržitelného rozvoje není nedostatek pracovních míst v samotné Ostravě, ale přenos nezaměstnanosti z okolí, širšího regionu. V souladu s touto skutečností je i výraznější expanze ploch pro podnikání předpokládána zejména v okolí Ostravy (Mošnov, Nošovice) Podnikatelská struktura Spíše pro dokreslení je v další tabulce uvedena struktura podnikatelských subjektů v řešeném území. Právě pestrá oborová struktura, směřující v posledních letech k posílení moderních oborů (s vysokou přidanou hodnotou) je předností města Ostravy. Nemalou roli v tomto posunu sehrává město i vysoké školy na jeho území. Tabulka 24: - Počet podnikatelských subjektů v řešeném území Počet podnikatelských subjektů celkem Zemědělství, lesnictví, rybolov - počet subjektů 681 Průmysl - počet podnikatelských subjektů Stavebnictví - počet podnikatelských subjektů Doprava a spoje - počet podnikatelských subjektů Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství - počet podnikatelských subjektů Ostatní obchodní služby - počet podnikatelských subjektů Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění - počet subjektů 68 Školství a zdravotnictví - počet subjektů Ostatní veřejné, sociální a osobní služby - počet subjektů Státní organizace - počet subjektů 229 Akciové společnosti - počet subjektů Obchodní společnosti - počet subjektů Družstevní organizace - počet subjektů Peněžní organizace - počet subjektů 2 Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů Samostatně hospodařící rolníci - počet subjektů 0 Svobodná povolání - počet subjektů Ostatní právní formy - počet subjektů Počet subjektů bez zaměstnanců Počet subjektů s 1-9 zaměstnanci - mikropodniky Počet subjektů s zaměstnanci - malé podniky Počet subjektů s zaměstnanci střední podniky 363 Počet subjektů s 250 a více zaměstnanci velké podniky 97 (r. 2010, zdroj: ČSÚ) Služby jsou v současnosti hlavním zdrojem pracovních míst, zejména ve městech. Tradiční průmysl (přes svou pokračující plošnou expanzi) vykazuje dlouhodobý relativní a mnohdy i absolutní úbytek zaměstnanosti, nikoliv však potřeby ploch. 97

99 odůvodnění Potřeba ploch pro podnikání Posouzení plošné přiměřenosti stávajících podnikatelských, průmyslových areálů je v současnosti problematické, jednoznačná měřítka chybí. Velikostně podobná města (například Ostrava a Brno) mají historicky vzniklou, výrazně odlišnou strukturu průmyslu, což vyvolává i zásadně odlišné plošné nároky v území. Zejména těžební a těžký průmysl má vysoké nároky na plochy. Při posouzení plošné přiměřenosti návrhu ploch pro podnikání bylo vycházeno: Z posouzení bilance pohybu za prací (saldo pohybu za prací je pro město Ostravu výrazně kladné - více než 30 tis. osob). Ostrava je mimořádně rozvinutým centrem dojížďky za prací, s výraznými vazbami na území okolních okresů, zejména okresů Karviná, Frýdek Místek a Opava. Posouzení potenciálu rozvoje jednotlivých základních funkcí města (obytné, výrobní, obslužné). Pro sídelní strukturu regionů je optimálním stavem přirozená optimální dělba funkcí. Každá obec, město by měly mít takový počet pracovních míst a podnikatelských ploch, který odpovídá jejímu potenciálu (zejména dopravní dostupnosti, centralitě v regionu, nabídce vhodných ploch, místních zdrojů, kvalifikace pracovní síly, výrobní tradici, únosnosti přírodního prostředí, rekreační funkci). Z tohoto pohledu je limitujícím faktorem výraznější expanze ploch pro podnikání v Ostravě zejména stav životního prostředí, výrazná preference zkvalitnění obytné funkce města. Obecně byla vnímána skutečnost, že základní podmínky plošného fungování podnikatelských nemovitostí vedou k přetrvávajícímu extenzivním využívání ploch. Příčinou jsou málo účinné ekonomické nástroje podporující efektivní využití území a omezující především negativní externality. Zejména v městě Ostravě existuje stále značné množství subjektů zatěžujících území negativními dopady, které tyto subjekty plně nekompenzují. Současná situace vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na zelených plochách s minimalizovanou účastí investorů na přípravě území a vyvolaných investicích. V případě řešeného území je přijat obecný závěr, že další výraznější expanze ploch pro podnikání je omezena zejména potřebami ochrany životního prostředí, obytného a rekreačního potenciálu. Limitování nabídkou vhodných nových pozemků pro podnikání je spíše doplňujícím argumentem. Z uvedené skutečnosti vyplývá i zásadní záměr územního plánu - intenzifikace využití stávajících ploch pro podnikání, zejména brownfields na území města. Návrh územního plánu Ostravy vymezuje na brownfields zejména nové plochy pro lehký průmysl (cca 280 ha ploch). Další plochy pro podnikání jsou v menším rozsahu zahrnuty i v plochách občanského vybavení, smíšených plochách a v jiných plochách (cca 15 ha ploch). Více než 300 ha ploch pro podnikání se nachází v rámci ploch přestavby. Řešení hospodářských problémů území je převážně makroekonomickým a regionálním problémem. Návrh územního plánu využívá možnosti zlepšení situace v rámci řešeného území posílením nabídky ploch pro podnikání (s přednostním využitím brownfields), zlepšením technické infrastruktury, ale i optimalizací a stabilizací funkčního využití ploch. Přitom zohledňuje hledání dalších možností intenzifikace využití stávajících ploch pro podnikání (v řešeném území) a návrh nových ploch v širším okolí Bydlení Úvod Rozsah bytové výstavby ve městech a obcích ČR je po r dominantně ovlivněn preferencemi obyvatel (individuálních drobných investorů). V nejatraktivnějších územích pak konkrétní alokaci výrazně ovlivňují komerční investoři. V některých lokalitách ČR při bytové výstavbě hrají významnou roli i obce. Aktivita komerčních investorů je v Ostravě nižší než například ve velikostně srovnatelném Brně. Příčinou je zejména nižší atraktivita města z hlediska bydlení. Atraktivita bydlení je dána: Širší ekonomickou prosperitou. Tato prosperita se zrcadlí především v úrovni nezaměstnanosti, příjmů obyvatel a vybavenosti domácností (např. automobily, druhým bydlením). Z hlediska průměrných příjmů obyvatel se město Ostrava pohybovalo do r na nejvyšších pozicích za Prahou, postupně však došlo k propadu a naopak vzrostla nezaměstnanost. Vlastní atraktivitou bydlení (danou velikosti sídla, úrovní vybaveností, kvalitou životního prostředí, obytného prostředí, rekreačního zázemí, atd.). 98

100 odůvodnění Tabulka 25: Pořadí mezi okresy podle průměrné mzdy (poslední dostupné údaje) průměrná hrubá mzda- r pořadí ze 77 okresů v ČR r průměrná hrubá mzda- r pořadí ze 77 okresů v ČR r Okres Kč/měsíc pořadí* Kč/měsíc pořadí* Praha Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město Vsetín Zlín xx x zdroj: ČSÚ, *1. nejlepší ze 77 okresů Obytná atraktivita je patrná především z obvyklých (tržních) cen bydlení především bytů, rodinných domků, místně obvyklého nájemného. Tržní ceny poměrně přesně odrážejí reálné preference spotřebitelů, obecná očekávání i stav místního trhu bydlení v Ostravě. Aktuální tržní cena staršího bytu 3+1 se v Ostravě pohybuje kolem 1 mil. Kč. Úroveň cen v Ostravě je výrazně nižší než u srovnatelných měst v ČR, mírně nižší než u vybraných měst Moravskoslezského kraje. Výrazně menší město Opava vykazuje nejvyšší průměrné ceny bydlení v Moravskoslezském kraji, vyšší než Ostrava. I v rámci města Ostravy existují značné rozdíly v atraktivitě bydlení jednotlivých městských částí. Nejatraktivnější jsou zejména vlastní centrum města a části Poruby. Nejméně atraktivní lokality jsou na východě administrativního území města (s nepříznivým životním prostředím). Atraktivitu bydlení města dokumentuje tabulka s cenami starších bytů. Nízké tržní ceny bytů v Ostravě jsou v souladu s podprůměrnou intenzitou bytové výstavby ve městě. Místní trh nevytváří pro komerční investory v oblasti bydlení podmínky srovnatelné s Brnem či z hlediska bydlení zcela specifickou Prahou. Příznivou skutečností v letech 2003 až 2008 byl posun Ostravy v relativní cenové úrovni z cca 45% úrovně průměrné ceny na 76% v roce Pod tlakem vývoje po r se cenová pozice Ostravy mírně zhoršila. Cílem územního plánu je dlouhodobě přispět ke zlepšení této pozice, zajištění stabilizace systému bydlení z hlediska optimální nabídky stavebních pozemků pro bydlení. Tabulka 26: Ekonomické charakteristiky trhu bydlení ve vybraných městech obyvatel Město / rok r Ostrava Opava Havířov Rožnov pod Radhoštěm Rožnov pod Radhoštěm Zlín Brno Praha průměr ČR X relativní srovnání s průměrem v ČR Ostrava X 45% 50% 76% 69% 70% Opava X 71% 81% 84% 80% 84% Havířov X 43% 45% 68% 63% 63% Frenštát p. Radhoštěm X 56% 68% 74% 66% 66% Rožnov pod Radhoštěm X 63% 82% 83% 78% 84% Zlín X 109% 111% 98% 94% 96% Brno x 133% 120% 124% 127% 134% Praha x 206% 190% 185% 190% 186% průměr ČR x 100% 100% 100% 100% 100% (v tis KČ pro starší byt 68m 2, I. kategorie, standard IRI Brno), zdroj: IRI-Institut regionálních informací, spol. s.r.o. Brno 99

101 odůvodnění Vývoj počtu bytů Na území města Ostravy se v současnosti nachází celkem cca 140 tis. bytů. Podle výsledků ze sčítání z r bylo v řešeném území bytů, z toho trvale obydlených a neobydlených. Neobydlené byty jsou zejména součástí druhého bydlení, fakticky neobydlených bytů je pouze cca 10% z uvedeného počtu. Podíl neobydlených bytů v Ostravě byl výrazně nižší, než je průměr ČR. To je ovlivněno vyšším podílem bytů v bytových domech a nižším rozvojem druhého bydlení (slaběji rozvinutou turistickou a rekreační funkcí). Město vykazuje nízký podíl bydlení v rodinných domech (ve srovnání s jinými krajskými městy). Podíl bytů v bytových domech je naopak vysoký, jednoznačně dominují v centrálních částech, na jihu a jihozápadě města. Příznivá věková struktura bytového fondu se po r trvale zhoršuje. Počet obydlených bytů (kde je hlášena alespoň jedna bydlící osoba) je (podle předběžných výsledků sčítání z roku 2011). Tento údaj nezahrnuje všechny skutečně obydlené byty. Obydlené byty vykazované v r a 2001 nejsou zcela srovnatelné. Předběžné výsledky sčítání z r budou dále zpřesněny o počty bytů podle obvyklého bydliště. Proto jsou uvedeny za sebou tabulky o bytovém fondu z definitivních výsledků sčítání v roce 2001 a předběžných výsledků v roce Tabulka 27: Základní charakteristiky bytového fondu v ČR a Ostravě trvale obydlené neobydlené byty byty celkem celkem v rodinných v bytových celkem podíl % k rekreaci domech domech ČR ,3% Ostrava ,5% 210 (podle výsledků sčítání z r. 2001) Tabulka 28: z toho právní důvod užívaní bytu Bytový fond v Ostravě Datum sčítání Počet obyvatel Obydlené byty celkem ve vlastním domě chybí údaje v osobním vlastnictví chybí údaje nájemní chybí údaje družstevní Zalidněnost bytů 2,49 2,47 2,60 (zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky sčítání z r. 2011) Průměrný počet dokončených bytů v posledních deseti letech v Ostravě je cca 320 bytů/rok. Intenzita nové bytové výstavby ve městě Ostravě je po r dlouhodobě nízká. V přepočtu na 1000 obyvatel asi 1 byt ročně. Průměr ČR je trojnásobně vyšší. Nová bytová výstavba stěží nahradila odpad bytů. Při poklesu počtu obyvatel ve městě tak počet obyvatel na byt, tedy zalidněnost bytů dále klesá. Pokles zalidněnosti bytů je obecným dlouhodobým trendem systému bydlení. I při stagnaci a mírném poklesu počtu obyvatel tak počet bytů v obcích stoupá. Tabulka 29: Nová bytová výstavba v Ostravě v posledních letech Rok dokončené byty (zdroj: ČSÚ) Bilance potřeby ploch pro bydlení V následující tabulce je provedena výchozí celková bilance vývoje systému bydlení v Ostravě od roku 1991, včetně odhadu rozsahu prvního (hlavního - obvyklého) a druhého bydlení ve městě Ostravě. Tabulka slouží jako zpřesněný podklad pro bilanci potřeby ploch pro bydlení ve městě. Uvedené členění je uplatněno s ohledem na skutečnost, že tradiční pojetí trvalého bydlení ztratilo vypovídací schopnost pro modelování vývoje celého systému bydlení. Bilance uvažuje s růstem počtu obyvatel mimo byty do roku 2011 na cca 2% (zejména v zařízeních). Současně vychází ze skutečnosti o bytové výstavbě, podle ČSÚ bylo v Ostravě v letech 2001 až 2011 dokončeno cca bytů. Poslední řádky následující tabulky zároveň bilancují odpad bytů do roku 2025 (cca bytů za celou Ostravu) a pokles počtu obyvatel ve stávajících bytech. Odpad bytů je bilancován při nízké 100

102 odůvodnění předpokládané intenzitě 0,25% z výchozího počtu bytů ročně. Odpad je výrazně nižší, než při mechanickém uplatnění 1% z výchozího počtu bytů ročně, odvozeného z průměrné životnosti staveb pro bydlení cca 100 let. Nižší intenzita odpadu bytů vychází zejména ze zkušeností o jeho vývoji po r Tabulka 30: Východiska bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v městě Ostravě 1 výchozí rok bilance (začátek roku) rok 2011 jednotka 2 výhledový rok bilance (konec roku) rok Počet obyvatel (sčítání) obyvatel 4 Počet obyvatel (sčítání) obyvatel 5 Počet obyvatel v bytech obyvatel 6 Podíl obyvatel mimo byty ,49% podíl 7 Počet obyvatel (sčítání) obyvatel 8 Podíl obyvatel mimo byty (odhad) ,00% 9 Výchozí počet obyvatel v bytech (odhad - zaokrouhleno) obyvatel 10 Trvale obydlené byty (TOB) - sčítání byty TO 11 Trvale obydlené byty (sčítání) byty TO 12 Trvale obydlené byty (sčítání předběžné výsledky) byty TO 13 Neobydlené byty - sčítání byty NO 14 Celkem byty = TOB+neobydlené byty 15 Jiné jednotky bydlení (zejména rekreační, dohad) jednotek 16 Byty celkem podle RISO byty 17 Odhad dokončených bytů od r do r bytů TO % z počtu bytů v 18 Intenzita odpadu bytů v % od r do r ,20% r.2001/rok 19 Odpad trvale obydlených (TO) bytů od r do roku byty TO 20 Odvozený počet bytů prvního bydlení (PB) byty PB 21 Výchozí počet bytů PB (začátek roku 2011) byty PB 22 Odvozený počet bytů (jednotek) druhého bydlení (DB) byty DB 23 Zalidněnost bytů - obyvatel/byt (sčítání) ,60 obyvatel/byt TO 24 Zalidněnost bytů - obyvatel/byt (sčítání) ,47 obyvatel/byt TO 25 Zalidněnost bytů - obyvatel/byt (sčítání) ,49 obyvatel/byt TO 26 Zalidněnost bytů ve výchozím roce - odvozená pro PB ,30 obyvatel/byt TO 27 Zalidněnost bytů ve výhledovém roce ,15 obyvatel/byt TO 28 Zalidněnost stávajících bytů ve výhledovém roce ,07 obyvatel/byt TO 29 Roční koeficient poklesu zalidněnosti bytů od r do r ,095 koeficient 30 Roční koeficient poklesu zalidněnosti bytů od r do r ,093 koeficient 31 Průměrný roční pokles zalidněnosti bytů ve stávajících bytech v % od r do roku ,65% koeficient 32 Intenzita odpadu bytů v % od výchozího roku do roku ,25% % z počtu bytů v r.2011/rok 33 Odpad TO bytů od výchozího roku do roku byty TO 34 Stávající byty- počet v roce byty TO 35 Obyvatel ve stávajících bytech v roce %/rok Poměrně novým podkladem v oblasti bydlení pro město Ostravu je Analýza, strategické cíle a opatření pro rozvoj bydlení SMO, zpracovatel: Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv, PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., listopad Uvedený dokument uvádí z hlediska vazeb na stávající návrh územního plánu: Je velmi reálné předpokládat, že se roční ztráta v nejbližších dvou dekádách (do roku 2030) bude pohybovat na úrovni 1 tisíce občanů. Potom by v roce 2030 měla Ostrava přibližně 285 tisíc a v roce 2050 dokonce jen 265 tisíc. To by odpovídalo střední variantě naší projekce. 101

103 odůvodnění Tento reálný demografický výhled však není dále rozpracován s ohledem na potřebu bytů ve městě Ostravě. Vlastní prognóza použitá pro bilanci je mírně optimističtější. Potřeba nových bytů během návrhového období bude záviset na následujících faktorech: Na velikosti odpadu bytů, přitom vlastní demolice tvoří pouze malou část odpadu bytů. Většina odpadu v rámci prvního bydlení vzniká pouze formálně, v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů (vynětí z bytového fondu pro podnikání, faktické slučování bytů - především v rodinných domech, využitím bytů pro druhé bydlení apod.). Odpad bytů je pro období do roku 2025 odhadován na cca 0,25% z výchozího počtu bytů ročně. Je to výrazně nižší hodnota než v minulosti obvyklé 1% z výchozího počtu bytů ročně (při mechanickém uplatnění předpokladu průměrné 100 leté životnosti bytů). Na růstu počtu domácností v řešeném území i při eventuální stagnaci či menším poklesu počtu obyvatel, především díky dalšímu poklesu jejich průměrné velikosti. Tedy růstu podílu jednočlenných domácností starších osob, ale i mladých samostatně žijících osob. Na změně počtu obyvatel, pravděpodobný pokles počtu obyvatel města Ostravy na cca 290 tis. bude potřeby snižovat. Tabulka 31: Potřeba ploch pro bydlení do r Počet obyvatel města celkem (prognóza) v roce obyvatel Počet obyvatel v bytech (prognóza) v roce obyvatel Změna počtu obyvatel v bytech období od výchozího roku bilance územního plánu do roku obyvatel Obyvatel v nových bytech dokončených od výchozího roku do roku obyvatel Průměrná zalidněnost nových bytů v r ,90 obyvatel/byt TO Potřeba nových bytů od výchozího roku do roku bytů TO Potřeba bytů v roce bytů TO Bytů na nových plochách vymezených územním plánem od výchozího roku do roku % % Potřeba plochy pro nové byty ročně od výchozího roku do roku bytů TO/rok Podíl nových bytů v bytových domech v % do r % % Průměrná velikost parcely pro 1 byt v rodinném domě do r m 2 /byt v RD Průměrná velikost parcely pro 1 byt v bytovém domě do r m 2 /byt Přiměřená rezerva územního plánu do r % % Potřeba ploch-roční průměr od výchozího roku do roku ,5 ha/rok Potřeba ploch - cca 15 let od výchozího roku do roku ,9 ha/15 let z toho pro bytové domy 54,3 ha pro rodinné domy 638,6 ha rok Výpočet je proveden pro očekávaný pokles počtu obyvatel města na cca 290 tis. obyvatel v roce I při tomto poklesu počtu obyvatel a ostatních parametrech je reálné předpokládat potřebu 9218 nových bytů, z toho 85% bytů na nových plochách, což generuje potřebu cca 693 ha ploch pro bydlení. Naprostou většinu plošné potřeby (více než 90%) generuje rozvoj bydlení v rodinných domech, přitom předpokládaný podíl bytů v rodinných domech je 65%. Navrhovaný vyšší podíl bytů v rodinných domech je odpovídající jak stávajícímu nízkému podílu bytů v rodinných domech ve srovnání s jinými městy, tak i potřebě čelit novým suburbanizačním procesům v okolí Ostravy. Návrh Územního plánu Ostravy vymezuje nové plochy pro bydlení v rozsahu cca 709ha, z toho cca 654ha ploch pro rodinné domy a cca 55 ha pro bytové domy. Otázkou je započtení tzv. smíšených obytných ploch (30,2ha), které mají nižší intenzitu využití z hlediska bydlení, a převažuje u nich zástavba s nízkopodlažními bytovými domy. Zkušenosti z městské výstavby ukazují, že jejich reálná plošná využitelnost z hlediska bydlení je zhruba poloviční představují tak cca 15ha dalších ploch pro bydlení. 102

104 odůvodnění Reálně je tak územním plánem vymezeno cca 724ha ploch pro bydlení. Tj. na nových plochách existuje prostor pro cca bytů v rodinných domech při cca 32% rezervě ploch a cca 2778 bytů v bytových domech (při stejné rezervě), celkem pro 8113 bytů. Chybějící plochy pro cca 1105 bytů jsou k dispozici v rámci ploch přestavby a v plochách zastavěných stabilizovaných. V plochách přestavby jsou plochy pro cca 150 bytů v rodinných domech a 900 bytů v bytových domech, tj. celkem 1050 bytů. Jejich využitelnost do roku 2025 je cca 50%, tj. pokrývá možnost realizace cca 525 bytů. V plochách zastavěných stabilizovaných je při náhradě dožilé zástavby, event. při citlivém zahuštění stávající zástavby možno do roku 2025 umístit cca 250 bytů v rodinných domech a 330 bytů v bytových domech, tj. celkem cca 580 bytů. Navržený rozsah nových ploch pro bydlení v územním plánu a možnost realizace bytové zástavby v plochách přestavby a v plochách zastavěných stabilizovaných, pokrývá výpočtem stanovenou potřebu bytové výstavby města Ostravy v jeho reálné variantě rozvoje cca 290 tis. obyvatel v roce V úvahu je nutno vzít skutečnost, že se jedná o hrubé plochy bydlení, které v sobě obsahují plochy zeleně, obslužných komunikací a jiné plochy, které ubydou při podrobnější parcelaci. Zásadní otázkou je optimální stanovení rezerv uvažovaná rezerva cca 32% ploch je v komplikovaných podmínkách města Ostravy přiměřená. Nelze opomenout skutečnost, že v době zpracování územního plánu nemohou být zjištěny a ani odhadnuty všechny vlastnické a jiné územně technické podmínky, které omezí reálnou nabídku stavebních pozemků na trhu nemovitostí. Přiměřené fungování trhu se stavebními pozemky je nezbytným předpokladem rozvoje bydlení ve městě, nejen v uvažovaném časovém horizontu bilance Ochrana a rozvoj hodnot v území (odůvodňuje návrh ÚSES a uspořádání ploch zeleně, ochrany a využívání přírodních zdrojů a ochranu ZPF řešené v textové části 5. Koncepce uspořádání krajiny) Ochrana přírody a krajiny Úvod ÚPO ve svém návrhu respektuje přírodní a krajinné hodnoty území, zejména: velkoplošná a maloplošná chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000, významné krajinné prvky dle zák. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění, významné krajinné prvky registrované orgánem ochrany přírody, větší souvislé plochy kvalitní vzrostlé zeleně Zvláště chráněná území Velkoplošná a maloplošná chráněná území Z velkoplošných chráněných území zasahuje Ostrava na jihu do Chráněné krajinné oblasti Poodří, zřízené za účelem ochrany unikátní oderské nivy. Oblast byla v roce 1993 zařazena k mokřadním územím Ramsarské konvence. Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice), další se připravují k vyhlášení. Území je místem výskytu řady ohrožených druhů především vodní a mokřadní květeny a zvířeny. Jsou to například Kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí, řečanečka menší, plavín štítnatý, mnoho druhů obojživelníků, více než 300 druhů ptáků, vydra říční a mnoho dalších druhů živočichů. Na území Ostravy leží také další přírodní památky, jsou to PR Rezavka, PR Přemyšov, PP Turkov, NPP Landek, PR Štěpán, který zasahuje na území města jen nepatrně, PP Porubský bludný balvan a PP Rovninské balvany. 103

105 odůvodnění Tabulka 32: Kategorie a název CHKO Poodří Rozloha (celkem) Zvláště chráněná území v SO ORP Ostrava Vyhlášeno 82 km 2 vyhláška MŽP ČR č. 155 / 1991 Sb. Popis Jedná se o zachovalou údolní nivu Odry s pestrým mikroreliéfem, vzniklým jejím vývojem ve čtvrtohorách a následně hospodářským využíváním po středověké kolonizaci ve 13. a 14. století. Území je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s každoročním zaplavováním rozsáhlých částí nivy. Dále pak v národním měřítku charakterem meandrujícího toku Odry s navazujícími systémy ramen a tůní v různém stupni zazemnění, značným podílem trvalých travních porostů s hojnou rozptýlenou zelení (unikátní souvislý komplex cca ha aluviálních luk), lužními lesy v nivě (zastoupení dubu a jasanu téměř 50%), dubohabřinami na terasách Odry a konečně rybničními soustavami. Tabulka 33: Zóny CHKO v SO ORP Ostrava Obec Výměra III. III. IV. IV. Celke Celke I.(ha) I. (%) II. (ha) II. (%) obce (ha) (ha) (%) (ha) (%) m (ha) m (%) Ostrava 21424,97 265,32 1,24 390,81 1,82 54,54 0,25 17,18 0,08 727,85 3,40 Stará Ves nad 1884,14 14,38 0,76 286,13 15,19 25,56 1,36 20,89 1,11 346,97 18,42 Ondřejnicí ORP Celkem 33160,02 279,71 0,84 676,94 2,04 80,10 0,24 38,07 0, ,8 3,24 Stručná charakteristika maloplošných chráněných území: PR Rezavka Komplex lužního lesa kolem trvale zvodnělého slepého ramene Odry a rozsáhlé rákosiny Vrbenského rybníka ležící v katastrálním území Svinov. Stanoviště řady chráněných rostlin a živočichů. Území tvoří lesní komplex jilmových doubrav spolu s mokřadními olšinami. V podrostu se vyskytuje řada zvláště chráněných rostlin, které jsou zařazeny mezi druhy regionálně významné, např. kruštík polabský (Epipactis albensis), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis). Velká část území je porostlá společenstvy rákosin a vysokých ostřic. Přírodní památka je pozoruhodná také z pohledu mykologického, konkrétně z důvodu výskytu ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca) a šťavnatky narudlé (Hygrophorus leucophaeus). PR Přemyšov Lužní lesy a mokřadní olšiny s množstvím drobných pramenišť, které ve spodní části území přecházejí v mokřady s vodními plochami. Nachází se v katastrálním území Polanka nad Odrou a Svinov. Ojediněle zachovalá levobřežní říční terasa řeky Odry je členěna řadou rýh a roklí a vyvěrá na ní asi 20 drobných pramenů. Pod svahem voda stagnuje a vytváří mokřady s vodními plochami. Značná členitost reliéfu je příčinou neobvyklé pestrosti biotopů na malé ploše. V areálu přírodní rezervace se střídají společenstva lužních lesů, místy v komplexu s mokřadními olšinami, bažinnými křovinami a s lipovými dubohabřinami. Vodní plochy a prameny vytvářejí podmínky pro široké spektrum vodních rostlin jako je kotvice plovoucí (Trapa natans), leknín bílý (Nymphaea alba) a žebratka bahenní (Hottonia palustris). Průzkumy bylo doloženo 14 druhů savců a 80 druhů ptáků (z toho 58 zde hnízdí). Doupné stromy využívají ke hnízdění datlovití a celá řada z řádu pěvců, např. hohol severní (Bucephala clangula), chřástal vodní (Rallus aquaticus), sluka lesní (Scolopax rusticola). PP Turkov Refugium ekosystému lužního lesa, v jihozápadní a východní části s hrázemi bývalých rybníků osázenými duby starými cca 200 let, rozprostírající se v katastrálním území Martinov ve Slezsku, Poruba-sever a Třebovice ve Slezsku. Po povodni v roce 1997 území získalo charakter bezodtoké kotliny a v důsledku kyslíkového deficitu uhynula velká část porostů, včetně olšin v bývalých rybnících. V bylinném podrostu přesto zůstaly některé zajímavé druhy, např. měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Území je bohatou mykologickou lokalitou s vzácnějšími druhy, k nimž patří pstřeň dubový (Fistulina hepatica) nebo čechratička (Ripartites helomorphus). NPP Landek Národní přírodní památka Landek patří k nejcennějším lokalitám svého druhu na Ostravsku. Nachází se na katastrálním území Petřkovice a Koblov. Landek tvoří nejvýchodnější výběžek 104

106 odůvodnění Českého masívu a jeho odkryté sedimenty jsou součástí rozsáhlé Hornoslezské pánve. Ve skalním defilé o délce 1,2 km je vyvinuta svrchní část petřkovických a nejspodnější úsek hrušovských vrstev ostravského souvrství. Nejvyšší úsek petřkovických vrstev zahrnuje 8-12 sedimentačních cyklů. Opakují se zde polohy světlých pískovců, šedých, laminovaných prachovců, tmavošedých jílovců, které přecházejí v kořenové půdy a černouhelné sloje. V suti pod výchozy můžeme nalézt fosilní zbytky karbonských rostlin. Ve střední části skalních odkryvů, poblíž soutoku Odry s Ostravicí, vystupuje jedna z nejmocnějších a nejstálejších skupin mořských horizontů, skupina faunistických horizontů Nanety. Asi po 100 m se za soutokem Odry a Ostravice objevují strmě uložené vrstvy jílovců a pískovců, náležejících nejvyšší části petřkovických vrstev. Charakteristickým znakem uhelných slojí petřkovických a spodních hrušovských vrstev je vysoký stupeň prouhelnění a vysoká kvalita uhlí. Landek se nachází nad hlubinnými šachtami s dodnes aktivními důlními plyny. Povrch Landeku je vnitřně vyhříván a díky tomu se zde daří i teplomilnějším stepním druhům rostlin. Vyskytují se zde vzácné exempláře buků staré 150 a více let spolu s různými druhy vzácných živočichů. Lokalita je také významnou archeologickou památkou. Významný je unikátní nález Landecké Venuše známé také pod názvem Petřkovická Venuše. NPR Polanská Niva Národní přírodní rezervace Polanská Niva se rozkládá na území 122,3 ha, v katastrálním území Polanka nad Odrou. Jedná se o část polanecké rybniční soustavy. Vyskytuje se zde mnoho chráněných druhů rostlin a živočichů a vzácných společenstev. PP Porubský bludný balvan Tento bludný balvan leží na ulici Vřesinské v katastrálním území Poruba. Jedná se o druhý největší bludný balvan s absolutně nejdelší osou na území ČR. Byl vyzdvižen v roce 1928 z koryta potoka v místech zvaných "V dolech" v Porubě. Je tvořen horninou žulového charakteru (hrubozrnný porfyrický granit) a jeho výměra je 25 m 3. Struktura horniny je porfyrická, s 1-2 cm velkými vyrostlicemi růžových draselných živců. PP Rovninské balvany Tato památka se nachází v katastrálním území Moravská Ostrava. Jde o skupinu bludných balvanů, pro kterou je charakteristický vzorek velkých eratických bloků, transportovaných pevninským ledovcem. Byly objeveny při těžbě písků v Hlučíně - Rovninách a po uzavření a rekultivaci pískovny v první polovině šedesátých let byly balvany převezeny do Ostravy. Většina z nich je tvořena žulou s růžovými až rudě červenými draselnými živci. Dva jsou tvořeny magmatickou horninou odlišného charakteru. Další dva, rozměrově menší, jsou tvořeny světle šedým jemnozrnným kvarcitem. Kromě uvedeného je v současnosti na území města registrováno 26 památných stromů, nejsou vyhlášeny žádné přechodně chráněné plochy a u přechodně chráněných ploch Studenec, Martinovský mokřad a Koráb doba vyhlášení uplynula. Na území ORP Ostrava, v obcích Zbyslavice, Olbramice, Klimkovice a Čavisov, se nachází přírodní park Oderské vrchy. 105

107 Obrázek 1: odůvodnění Vymezení lokalit zvláště chráněných území na území SO ORP Ostrava Soustava NATURA na území města Ostravy a v její bezprostřední blízkosti se nacházejí evropsky významné lokality: Děhylovský potok Štěpán, Heřmanický rybník, Pilíky, Poodří, Mokřad u Rondelu v Šenově a ptačí oblasti Poodří a Heřmanský stav Odra Poolší. 106

108 odůvodnění Obrázek 2: Vymezení lokalit soustavy NATURA 2000 na území SO ORP Ostrava Tabulka 34: Evropsky významné lokality Obec Výměra obce (ha) Oblast Výměra (ha) Výměra (%) Ostrava ,97 Děhylovský potok - Štěpán 1,54 0,01 Ostrava ,97 Heřmanický rybník 224,48 1,05 Ostrava ,97 Pilíky 11,93 0,06 Ostrava ,97 Poodří 838,19 3,91 Stará Ves nad Ondřejnicí 1 884,14 Poodří 234,72 12,46 Šenov 1 665,09 Mokřad u Rondelu 1,38 0,08 Tabulka 35: Ptačí oblasti Obec Výměra obce Výměra Výměra Oblast (ha) (ha) (%) Ostrava ,97 Heřmanský stav - Odra - Poolší 523,46 2,44 Ostrava ,97 Poodří 724,57 3,38 Stará Ves nad Ondřejnicí 1 884,14 Poodří 344,81 18, Ochrana přírodních zdrojů, zemědělské půdy ÚPO ve svém návrhu respektuje přírodní zdroje, zejména: cihlářskou surovinu, černé uhlí, zemní plyn. 107

109 odůvodnění Výhradní ložiska nerostných surovin Větší část území města Ostravy je součástí Hornoslezské pánve, která je na území ČR základními geologicko-tektonickými strukturami rozčleněna na dílčí pánve, a to na pánev ostravskou (ODP), pánev petřvaldskou (PDP), pánev karvinskou (KDP) a pánev jižní (JDP), přičemž všechny uvedené, až na pánev karvinskou, zasahují do území města Ostravy. V těchto pánvích se pod pokryvnými horninovými útvary nacházejí výhradní ložiska černého uhlí a hořlavého zemního plynu, pro jejichž ochranu bylo v minulosti vyhlášeno chráněné ložiskové území (CHLÚ) Česká část Hornoslezské pánve. V tabulce jsou uvedeny názvy výhradních ložisek na území města Ostravy, rozdělená dle vyskytující se suroviny. Tabulka 36: černé uhlí zemní plyn cihlářské suroviny Výhradní ložiska na území města Ostravy Důl Odra, stř. J. Fučík; Paskov-západ; Šilheřovice; Důl Odra, stř. Paskov; Důl Odra, z. Vítkovice; Václavovické elevace; Zábřeh; Důl Odra, z. Ostrava 3; Věřňovice; Důl Odra, stř. Ostrava-Koblov; Důl Odra, stř. Ostrava-Přívoz; Důl Odra, stř. Heřmanice; Důl Odra, z. Ostrava 1; Důl Odra, z. Svinov; Důl Odra, z. Mariánské Hory Důl Paskov; Rychvald Paskov; Polanka nad Odrou. V řešené oblasti se nachází i jeden prognózní zdroj černého uhlí Hrabová-Bartovice. V grafické části odůvodnění ÚPO, ve výkrese O1 Koordinační výkres nejsou výhradní ložiska ani prognózní zdroje z důvodu zachování přehlednosti zobrazeny. Jejich aktuální vymezení je součástí územně analytických podkladů Chráněná ložisková území Ochrana výhradních ložisek nerostných surovin je zabezpečena stanovením chráněných ložiskových území (dále CHLÚ). V řešeném území se nachází celkem 7 CHLÚ. Tabulka 37: Chráněná ložisková území Číslo CHLÚ, Název Česká část Hornoslezské pánve Uhlí černé, zemní plyn Rychvald Zemní plyn Paskov Zemní plyn Krmelín Zemní plyn Řepiště I Cihlářská surovina Nová Bělá. Cihlářská surovina Polanka nad Odrou. Písek CHLÚ Polanka nad Odrou vzniklo ex-lege ve smyslu 43 odst. 4 Horního zákona Evidované dobývací prostory na území města Ostravy Surovina Tabulka 38: Dobývací prostory pro těžený vyhrazený nerost zemní plyn vázaný na uhelnou hmotu. Evid. číslo dobývacího prostoru Název Katastrální území Krmelín Nová Bělá, Stará Bělá Michálkovice I neuvedeno, uvedená Ostrava Slezská Ostrava IV Kunčice nad Ostravicí Slezská Ostrava V Heřmanice Svinov I Poruba Vítkovice I Hrabová Mariánské Hory I neuvedeno, uvedená Ostrava Přívoz I Přívoz Heřmanice I Heřmanice Petřvald III Radvanice Petřvald IV Michálkovice 108

110 odůvodnění Evid. číslo dobývacího prostoru Název Katastrální území Radvanice I Radvanice Paskov I Nová Bělá, Hrabová stanovené pro organizaci Green Gas DPB, a.s. se sídlem v Paskově Tabulka 39: Dobývací prostor pro vyhrazený nerost černé uhlí s ukončenou hlubinnou těžbou (Vodní jáma Jeremenko) Evid. číslo dobývacího prostoru Název Katastrální území Vítkovice Vítkovice správcem stanoveného DP je organizace DIAMO s.p., závod ODRA se sídlem v Ostravě Vítkovicích. Tabulka 40: Dobývací prostor pro vyhrazený nerost písky pro vysoké pece s přerušenou těžbou povrchovým způsobem Evid. číslo dobývacího prostoru Název Katastrální území Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou správcem stanoveného DP je organizace PÍSEK OSTRAVA s.r.o. se sídlem v Ostravě Porubě. Dobývací prostor Polanka nad Odrou je totožný s CHLÚ. ÚPO nenavrhuje na vymezeném dobývacím prostoru žádné zastavitelné plochy Podmínky pro výstavbu v chráněných ložiskových územích Podmínky pro výstavbu v chráněném ložiskovém území č Česká část Hornoslezské pánve stanovuje rozhodnutí Ministerstva životního prostředí České republiky, odboru výkonu státní správy IX, č.j. 580/263c/ENV/09, ze dne o změně podmínek ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve, ve vymezené části Okres Ostravaměsto, které mění podmínky pro výstavbu na území města Ostravy a vymezuje na území města Ostravy plochy s rozdílnými vlivy těžební činnosti následovně : Plochy P - území ovlivněné ukončeným dobýváním, kde nelze vyloučit dlouhodobé výraznější doznívání přímých důlních vlivů (linie slezskoostravského zlomu, pásmo bartovického zlomu). Podle ČSN se jedná o IV. skupinu stavenišť. Pro umisťování veškerých staveb v této ploše bude vydáno závazné stanovisko Krajského úřadu MSK, který si jako podklad vyžádá vyjádření Obvodního báňského úřadu. Projektová dokumentace bude obsahovat samostatnou část o zajištění stavby proti vlivům poddolování s ohledem na deformační parametry zadané výše uvedeným stanoviskem Krajského úřadu MSK. Ve stavebních povoleních budou stanoveny podmínky k zajištění stavby proti předpokládaným vlivům poddolování. Plochy M - území kde je možno považovat vlivy poddolování za doznělé. Nadále se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými metodami. Při alternativní exploataci těchto částí se nepředpokládají deformace terénu. Pro výstavbu v plochách M nebudou vydávány Krajským úřadem MSK individuální stanoviska. Bude vydáno generální závazné stanovisko, které stanoví technické podmínky pro umístění a provedení staveb v těchto plochách. Stavby nesouvisející s dobýváním mohou být realizovány bez zvláštních opatření proti účinkům poddolování. Plochy N - území mimo vlivy dobývání, kde se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými metodami. Při alternativní exploataci těchto částí ložisek se nepředpokládají deformace terénu. Uvedené plochy P, M, N jsou vyznačeny ve výkrese odůvodnění O1 Koordinační výkres. Na ložisko černého uhlí je vázáno rovněž výhradní ložisko hořlavého zemního plynu. Dobývací prostory pro tuto surovinu jsou totožné s dobývacími prostory černého uhlí. Podmínky pro výstavbu v chráněném ložiskovém území č Rychvald jsou stanoveny rozhodnutím č.j. 580/428/22/A-10/04 Ministerstva životního prostředí České republiky, v ostatních CHLÚ nejsou v rozhodnutích uvedeny "specifické" podmínky ochrany ložiska, platí podmínky ochrany, které vyplývají z 19 horního zákona. 109

111 odůvodnění Sesuvná území a bodové sesuvy (Odůvodnění zásahu sesuvů do zastavitelných ploch) Návrh ÚPO systémově nenavrhuje na plochách sesuvných území a bodových sesuvů zastavitelné plochy. Na území města Ostravy se nachází 15 aktivních bodových sesuvů, 17 ostatních bodových sesuvů, 10 aktivních plošných sesuvů a 72 ostatních plošných sesuvů. I přesto jsou některé zastavitelné plochy vymezeny tak, že částečně zasahují do sesuvných území. Jmenovitě se jedná o následující plochy: B41, B55, B62, B82, B148, B167, B180, B196, B203, B246, V43, P62, P63 a P64. V naprosté většině případů se jedná pouze o okrajový zásah sesuvného území do zastavitelné plochy, což bylo způsobeno vymezováním zastavitelných ploch po hranicích parcel, případně jsou hranice ploch tvořeny spojnicí lomových bodů. V následujícím textu je individuálně odůvodněna každá takto dotčená zastavitelná plocha. Pokud ÚPO vymezuje zastavitelné plochy v sesuvných územích, je jejich případné zastavění podmíněno geologickým a hydrogeologickým průzkumem, a stanovením takových technických opatření, která vyloučí případné škody jak na majetku, tak na zdraví osob. B41 B55 B62 B82 B148 B167 B180 Do zastavitelné plochy B41 v lokalitě Lhotka u Ostravy, určené pro bydlení v rodinných domech, zasahuje sesuvné území v severní části pozemku p.č. 493/1 v k.ú. Lhotka u Ostravy. Sesuvné území je úzkého obdélníkového tvaru o přibližné výměře 0,09 ha a je porostlé vzrostlými stromy Zásah sesuvného území bude zohledněn při vlastním umístění stavby pro bydlení v rámci příslušného řízení. Do zastavitelné plochy B55 v lokalitě Koblov, určené pro bydlení v rodinných domech, zasahuje ostatní sesuvné území v JV části pozemku p.č v k.ú. Koblov. Zastavitelná plocha sousedí s územím navrženým pro ÚSES regionálního významu. Velikost zásahu sesuvného území do plochy pro bydlení na hranici pozemku je tak malá (jedná se přibližně o cca 2 m 2 ), že neovlivní budoucí zastavěnou plochu rodinného domu. Do zastavitelné plochy B62 v lokalitě Koblov, určené pro bydlení v rodinných domech, zasahuje ostatní sesuvné území v JZ části, tvořené pozemky p.č. 610/1 a 612 v k.ú. Koblov. Zásah sesuvného území do jihozápadního rohu plochy pro bydlení (jedná se o cca 0,03 ha) bude zohledněn při vlastním umístění stavby pro bydlení v rámci příslušného řízení. Do zastavitelné plochy B82 v lokalitě Heřmanice, určené pro bydlení v rodinných domech, zasahuje ostatní sesuvné území. Plocha určená k bydlení byla již vymezena územním plánem pořízeným v roce Sesuvné území zasahuje do této plochy podél severní hranice v délce cca 160 m a ploše 0,14 ha na části pozemků p.č. 261/3, 261/4, 261/8, 261/9, 261/17 v k.ú. Heřmanice. Pro realizaci staveb pro bydlení zůstává v této ploše dostatečně velký prostor situovaný mimo sesuvné území. Zásah ostatního sesuvného území na pozemek bude zohledněn při vlastním umístění stavby pro bydlení v rámci příslušného řízení. Do zastavitelné plochy B148 v lokalitě Slezská Ostrava, určené pro bydlení v rodinných domech, zasahuje ostatní sesuvné území. Plocha určená k bydlení byla již vymezena územním plánem pořízeným v roce 1994 a z důvodu vymezování ploch po hranicích parcel byla tato plocha proti původnímu návrhu zmenšena. Ostatní sesuvné území zasahuje do této plochy v JZ části pozemku p.č. 2934/1 v k.ú. Slezská Ostrava. Velikost zásahu a situování ostatního sesuvného území do plochy pro bydlení (jedná se přibližně o cca 0,023 ha v rohu pozemku) neovlivní budoucí zastavěnou plochu rodinného domu. Do zastavitelné plochy B167 v lokalitě Radvanice, určené pro bydlení v rodinných domech, zasahuje sesuvné území pouze v SV okraji pozemku p.č. 831/1 v k.ú. Radvanice. Pozemek p.č. 831/1 byl předchozím územním plánem rozdělen na dvě funkční plochy Orná půda a Lesy. Lesní porost se na tomto pozemku nevyskytuje a z hlediska zemědělského obhospodařování se jednalo o zbytkovou plochu uzavřenou mezi stávající zástavbou, a proto byl tento pozemek územním plánem vymezen jako součást zastavitelné plochy B167. Zásah sesuvného území na pozemek bude zohledněn při vlastním umístění stavby pro bydlení v rámci příslušného řízení. Do zastavitelné plochy B180 v lokalitě Bartovice, určené pro bydlení v rodinných domech, zasahuje ostatní sesuvné území v její jižní části, tvořené pozemky p.č. 1015/1, 1014/1, 110

112 odůvodnění 1014/2, 1480 v k.ú. Bartovice, podél hranice s městem Šenov, v blízkosti ulice Ke Statku. Zásah ostatního sesuvného území do plochy pro bydlení v tomto místě je o velikosti 0,179 ha. Rozsah této plochy umožňuje svou velikostí výstavbu staveb pro bydlení. Zásah sesuvného území na pozemky bude zohledněn při vlastním umístění staveb pro bydlení v rámci příslušného řízení. B196 B203 B248 V43 P62 P63 Do zastavitelné plochy B196 v lokalitě Stará Bělá, určené pro bydlení v rodinných domech, zasahuje ostatní sesuvné území. Plocha určená k bydlení byla již vymezena územním plánem, pořízeným v roce 1994 a z důvodu vymezování a zpřesňování ploch po hranicích parcel byla tato plocha proti původnímu návrhu v dotčeném místě zmenšena. I přesto do této plochy zasahuje ostatní sesuvné území v SV části pozemku p.č. 806/10 v k.ú. Stará Bělá. Rozsah zásahu ostatního sesuvného území na hranici plochy pro bydlení je tak malý (jedná se přibližně o 42 m 2 ), že neovlivní budoucí zastavěnou plochu rodinného domu. Do zastavitelné plochy B203 v lokalitě Stará Bělá, určené pro bydlení v rodinných domech, zasahuje ostatní sesuvné území. Plocha určená k bydlení byla již vymezena územním plánem, pořízeným v roce Do této plochy zasahuje ostatní sesuvné území v severní části pozemku p.č v k.ú. Stará Bělá. Velikost zásahu ostatního sesuvného území do plochy pro bydlení v tomto místě je o velikosti 0,172 ha. Rozsah této plochy umožňuje svou velikostí výstavbu staveb pro bydlení. Zásah sesuvného území na pozemky bude zohledněn při vlastním umístění staveb pro bydlení v rámci příslušného řízení. U zastavitelné plochy B248 v lokalitě Bartovice, určené pro bydlení v rodinných domech, dochází k zásahu do ostatního sesuvného území v JV části pozemku p.č. 1426/1 v k.ú. Bartovice. Zásah ostatního sesuvného území (cca 0,039 ha), bude zohledněn při vlastním umístění staveb pro bydlení v rámci příslušného řízení. Do zastavitelné plochy V43 v lokalitě Stará Bělá, určené pro hřbitovy, zasahuje ostatní sesuvné území ve třech místech a to v SZ okraji pozemku p.č. 3476/1 v k.ú. Stará Bělá a na východním okraji pozemku p.č. 3468/1 v k.ú. Stará Bělá. Rozsah zásahů ostatního sesuvného území do plochy pro hřbitovy v těchto místech není významný (jedná se přibližně o cca 0,06 ha). U zastavitelné plochy P62 v lokalitě Bartovice, určené pro lehký průmysl, zasahuje ostatní sesuvné území téměř na celou plochu. Tato plocha lehkého průmyslu byla vymezena již Územním plánem města Ostravy *1994. Na základě urbanistického posouzení pozemku bylo dohodnuto, že bude vhodné tuto urbanistickou koncepci zachovat, navázat na již existující plochy lehkého průmyslu a na stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Byla zohledněna aktuální potřeba vymezení ploch lehkého průmyslu v MOb Radvanice a Bartovice, kterých je v současné době nedostatek a které by pomohly řešit chybějící pracovní příležitosti. Zachování urbanistické koncepce platného Územního plánu města Ostravy je podepřeno rovněž situováním průmyslových ploch na jihovýchodním okraji MOb Radvanice a Bartovice, v blízkosti kapacitní komunikace I/11 Rudná a bez přímé návaznosti na souvisle zastavěné území. Vzhledem k tomu, že se pozemek nachází z části v sesuvném území, projektant s pořizovatelem stanovili na základě požadavků uvedených v PÚR ČR 2008 a v ZÚR MSK: vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potencionálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze půdy atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod, podmiňující podmínky pro výstavbu v ploše dotčené vymezeným sesuvným územím. Tyto podmínky jsou zapracovány v textové části ÚPO, v článku Zastavitelné plochy, formou indexu e. U zastavitelné plochy P63 v lokalitě Bartovice, určené pro lehký průmysl, zasahuje aktivní sesuvné území cca polovinu plochy v její středové části. Tato plocha lehkého průmyslu byla vymezena již Územním plánem města Ostravy *1994. Na základě urbanistického posouzení pozemku bylo dohodnuto, že bude vhodné tuto urbanistickou koncepci zachovat a využít stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Byla zohledněna již provedená stabilizace aktivního sesuvu v jeho severní části v prostoru místní komunikace Pod Bažantnicí, která spolu s odvedením podzemních vod výrazně omezí nebezpečí 111

113 odůvodnění sesuvu zemin v části území s navrženou plochou způsobu využití Lehký průmysl. Dále byla zohledněna aktuální potřeba vymezení ploch lehkého průmyslu v MOb Radvanice a Bartovice, kterých je v současné době nedostatek a které by pomohly řešit chybějící pracovní příležitosti. Zachování urbanistické koncepce platného Územního plánu města Ostravy je podepřeno rovněž situováním průmyslových ploch na jihovýchodním okraji MOb Radvanice a Bartovice, v blízkosti kapacitní komunikace I/11 Rudná a bez přímé návaznosti na souvisle zastavěné území. Vzhledem k tomu, že se pozemek nachází z části v sesuvném území, projektant s pořizovatelem stanovili na základě požadavků uvedených v PÚR ČR 2008 a v ZÚR MSK: vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potencionálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze půdy atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod, podmiňující podmínky pro výstavbu v ploše dotčené vymezeným sesuvným územím. Tyto podmínky jsou zapracovány v textové části ÚPO, v článku Zastavitelné plochy, formou indexu e. P64 U zastavitelné plochy P64 v lokalitě Bartovice, určené pro lehký průmysl, zasahuje ostatní sesuvné území cca na dvě třetiny plochy zejména v její západní části. Tato plocha lehkého průmyslu byla vymezena již Územním plánem města Ostravy *1994. Na základě urbanistického posouzení pozemku bylo dohodnuto, že bude vhodné tuto urbanistickou koncepci zachovat a navázat na stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Byla zohledněna aktuální potřeba vymezení ploch lehkého průmyslu v MOb Radvanice a Bartovice, kterých je v současné době nedostatek a které by pomohly řešit chybějící pracovní příležitosti. Zachování urbanistické koncepce platného Územního plánu města Ostravy je podepřeno rovněž situováním průmyslových ploch na jihovýchodním okraji MOb Radvanice a Bartovice, v blízkosti kapacitní komunikace I/11 Rudná a bez přímé návaznosti na souvisle zastavěné území. Vzhledem k tomu, že se pozemek nachází z části v sesuvném území, projektant s pořizovatelem stanovili na základě požadavků uvedených v PÚR ČR 2008 a v ZÚR MSK: vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potencionálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze půdy atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod, podmiňující podmínky pro výstavbu v ploše dotčené vymezeným sesuvným územím. Tyto podmínky jsou zapracovány v textové části ÚPO, v článku Zastavitelné plochy, formou indexu e. Sesuvné území v Heřmanicích Česká geologická služba, která byla zřízena pro výkon státní geologické služby, vydala dne pod číslem SOG-411/303/2011, ČGS 510/11/0706 Vyjádření k současné aktivitě sesuvu v Ostravě-Heřmanicích. Jedná se o svahové deformace registrované ČGS od roku 1962 pod číslem Na základě šetření v terénu, které ČGS provedla dne 2. května 2011, bylo zjištěno, že zákres v registru ČGS Geofondu neodpovídá skutečnému stavu v lokalitě. V posouzení, které ČGS vypracovala, je závěrem konstatováno, že sesuv postihuje částečně pozemky p. č.337/68 a p.č. 337/102 a nezasahuje na pozemek p.č. 337/1 v k.ú. Heřmanice. Dále uvádí, že je možno tento sesuv zařadit do I. kategorie, tzn. s malým rizikem. Součástí posouzení je i vymezení skutečného rozšíření sesuvného území. Použitelnost tohoto posouzení jako podkladu pro zpracování ÚPO odsouhlasilo i Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX, který je dotčeným orgánem při projednávání územních plánů z hlediska zvláštních podmínek geologické stavby území, svým sdělením ze dne č. j. 735/580/11, /ENV;000384/v-10. Upravená hranice sesuvného území byla zapracována do koordinačního výkresu ÚPO jako limit v území, do kterého nebyly vymezeny zastavitelné plochy Důlní plyny Pro ohodnocení míry nebezpečí výstupu důlních plynů na povrch byla vypracována mapa kategorizace území OKR, jež je průběžně aktualizována a v níž jsou vyznačena území: s možnými nahodilými výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená nulovou izolinií vlivu dobývacích prací (hranice poklesových kotlin); území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně ze 44 %, ohrožená výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená izolinií 50 m mocnosti pokryvných útvarů, nacházející se uvnitř plochy území s možnými náhodnými nekontrolovatelnými 112

114 odůvodnění výstupy důlních plynů na povrch; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně z 5 %, nebezpečná výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená konturami ploch vydobytých porubů do hloubky 100 m pod povrchem zvětšené o 50 m bezpečnostní pásmo (toto území je uvnitř ploch ohrožených nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů), jako území nebezpečná jsou rovněž klasifikována všechna hlavní důlní díla ústící na povrch vč. jejich bezpečnostních pásem; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně z 3 %, bez nebezpečí výstupu důlních plynů, tj. území situována mimo vliv dobývání; je přibližně 48% statutárního města Ostravy. Jak již bylo uvedeno výše, nedostatečně zajištěná důlní díla představují významná rizika lokálního výstupu důlních plynů na povrch, přičemž na významu tato rizika nabývají především v případech výstupu těchto plynů v blízkosti stavebních či jiných objektů, u nichž může docházet k akumulaci výbušných koncentrací důlních plynů. Z tohoto pohledu je nutno zdůraznit také možnost šíření metanu na dlouhé vzdálenosti prostřednictvím podpovrchových inženýrských sítí, čímž se tento jev může vyskytovat i mimo bezpečnostní pásmo důlních děl. Dalším nebezpečím v důsledku existence v minulosti nedostatečně zajištěných důlních děl je nebezpečí možné ztráty stability ústí těchto děl na povrchu Ochrana čistoty ovzduší, vod a půdy Ochrana čistoty ovzduší Návrh ÚPO zohledňuje požadavky dané zákonem č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, v platném znění Ochrana vod Regulační podmínky, stavby a opatření pro ochranu vod jsou zapracovány v tab. č. 19 v textové části v oddíle 5.10 Protipovodňová ochrana a v grafické části ve výkrese V2.5 Hlavní výkres Koncepce veřejné infrastruktury Zásobování vodou a kanalizace ÚPO Opatření na vodních tocích Pro komplexní řešení problematiky vodních toků, vodních zdrojů a hospodaření s vodami byl pro oblast povodí Odry zpracován Plán oblasti povodí Odry. Oblast povodí Odry je jednou z osmi oblastí na území České republiky, pro niž ve smyslu Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy č. 2000/60/ES pro rámec činnosti Společnosti na úseku vodní politiky (tzv. Rámcová směrnice) byl Plán oblasti povodí zpracován. Plán byl po zapracování připomínek veřejnosti v roce 2009 schválen zastupitelstvem Moravskoslezského kraje a stal se východiskem Plánu mezinárodní oblasti povodí Odry v té části, která pokrývá území ČR. Plán oblasti povodí Odry vychází ze zákonných a podzákonných norem, platných v ČR, a řeší: ochranu vod ve smyslu požadavků výše uvedené Rámcové směrnice, prevenci ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod, trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pak pro účely zásobování pitnou vodou. V duchu ustanovení Rámcové směrnice je základním cílem plánu dosáhnout dobrého stavu ve všech vodních útvarech oblasti povodí Odry, dosáhnout eliminace prioritních nebezpečných látek, pokud by se v nich vyskytly, a dosáhnout snížení živin ve vodách a tak přispět ke snížení koncentrací těchto látek v mořském prostředí, aby byly blízké hodnotám jejich přirozeného výskytu. Dobrého stavu by mělo být dosaženo nejpozději do 15 let od data nabytí účinnosti Rámcové směrnice, tzn. do roku 2015, při možnosti časového posunu až do roku Předkládaný plán provedl hodnocení ekologického stavu za současných podmínek a sestavil program opatření, aby bylo k uvedenému datu dosaženo vyhovující úrovně. Program se skládá z návrhu opatření, které jsou obsaženy v jednotlivých kapitolách plánu. Jedná se zejména o tzv. dobré postupy, návrhy na výstavbu čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů, odstranění starých ekologických zátěží, revitalizaci koryt vodních toků včetně odstranění migračních překážek na nich, úpravy v krajině pomocí komplexních pozemkových úprav a dalších. Program opatření reflektuje taktéž úkoly z Plánu hlavních povodí České republiky. Plán oblasti povodí Odry pořídil státní podnik Povodí Odry ve spolupráci s Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a s ústředními vodoprávními úřady. Rovněž se na tvorbě plánu podílely Lesy České republiky - Správa toků - oblast povodí Odry, Zemědělská vodohospodářská správa - 113

115 odůvodnění Oblast povodí Odry, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, pobočka Ostrava, podniky vodovodů a kanalizací působící v oblasti povodí Odry, členové Komise pro plánování v oblasti povodí Odry a další široká odborná veřejnost. Po posouzení vlivů tohoto koncepčního dokumentu na životní prostředí (SEA) a po dopracování do finální podoby byla jeho konečná verze schválena zastupitelstvem Moravskoslezského kraje. Zavedením akcí z programů opatření na poli čištění odpadních vod, dobudování kanalizačních systémů, dokončení komplexních pozemkových úprav, řešení plošných splachů nitrátů, zavedení a dodržování dobrých postupů, dokončení revitalizací vodních toků, včetně jejich zprůchodnění a vzájemným spolupůsobením všech těchto opatření, dojde v oblasti povodí Odry nejpozději k roku 2027 k dosažení dobrého stavu vod a k zlepšení úseku ochrany území před povodněmi. Zásady řešení tohoto plánu jsou zapracovány v textové části v článku Ochrana vod i v grafické části ve výkrese V2.5 Hlavní výkres Koncepce veřejné infrastruktury Zásobování vodou a kanalizace ÚPO Navržená opatření na ochranu před povodněmi v oblasti povodí Odry C3 Protipovodňová levobřežní hráz řeky Odry s těsnící clonou a čerpací stanicí pro ochranu zástavby lokality Žabník v Koblově jedná se o odstranění následků důlní činnosti a důlních poklesů z minulosti. Protipovodňová ochrana zajistí ochranu lokality Žabník v Koblově proti stoletým průtokům na řece Odře. Opatření představuje soubor dílčích objektů, kde je základním prvkem levobřežní hráz s těsnící clonou a čerpací stanice. Protipovodňové opatření C3 je vymezeno plochou a je zařazeno mezi veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám odejmout nebo omezit. C4 Zkapacitnění koryta Koblovského potoka prohloubením nivelety a úpravou profilu - je součástí řešení odtokových závad na Antošovickém potoce. Řešeným úsekem je část Koblovského potoka protékající zastavěnou oblastí Koblova (cca km 0,9 až 1,39). Koryto toku je v tomto úseku zanesené a velmi mělké, jeho kapacita je menší než Q5 a je velmi nepříznivě ovlivňována propustkem pod komunikací Antošovická. Je navrhováno zkapacitnění koryta Koblovského potoka prohloubením nivelety a úpravou profilu na celkové délce 428 m. Součástí protipovodňového opatření C4 je i rekonstrukce výše uvedeného propustku. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o technické úpravy, které nelze řešením územního plánu postihnout a jsou průběžně navrhovány specializovanou dokumentací, je tento záměr v ÚPO zaznačen pouze schematicky a není vymezen jako VPS. Záměr prochází plochami způsobu využití Bydlení v rodinných domech, Plochy pozemních komunikací a Orná půda, podmínky využití těchto ploch umožňují realizaci protipovodňových opatření a vodohospodářských staveb a zařízení C6 Zavázání protipovodňové levobřežní hráze Porubky do levobřežní hráze Odry pro ochranu zástavby Svinova jedná se druhý úsek navrhovaný v rámci opatření Sanace LB hráze na Odře, km 18,992-19,630, který souvisí s problematikou protipovodňové ochrany území, spojené s průtoky na řece Odře a Porubce. V souvislosti s dřívější hlubinnou těžbou černého uhlí v dobývacím prostoru Svinov došlo k poklesu terénu, což je příčinou, že stávající ochranná protipovodňová zařízení nesplňují současný požadavek na převýšení nad hladinu stoletého průtoku. Rovněž současná opatření podél toku Porubky nezamezují rozlivu stoleté vody Porubky v kombinaci se zpětným vzdutím povodňových průtoků z Odry. Technické řešení spočívá v navýšení komunikace směrem z ul. U Hráze v délce cca 90 m a výstavbě ochranné betonové zídky podél levého břehu Porubky od upravené komunikace až k novému přemostění v ul. Fr a A. Ryšových. Protipovodňové opatření C6 je vymezeno plochou a je zařazeno mezi veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám odejmout nebo omezit. C8/R Protipovodňová pravobřežní hráz Plesenského potoka pro ochranu průmyslové zástavby a skladových areálů - je opatření proti povodním, které není zahrnuto v Plánu oblasti povodí Odry. V řešeném území je vymezeno záplavové území s tím, že stávající železniční násep zamezí rozlivu z toku Opavy dále do území Martinova. Dle dat města Ostravy byla lokalita mezi stávajícími výrobními a skladovými areály a železniční tratí zasažená v roce 1997 povodní, která prošla pod železničním mostem nad Plesenským potokem. Protože ÚPO navrhuje v potencionálně ohroženém území zastavitelnou plochu způsobu využití Plochy výroby a skladování, která je převzatá z ÚPl* 1994, je v ÚPO vymezena plocha územní rezervy pro protipovodňovou hráz, která by zabránila rozlivu povodně dále do území k.ú. Martinova ve Slezsku. C9 Protipovodňové opatření pro ochranu zástavby Hrabové - zkapacitnění koryta potoku Ščučí v rámci tohoto opatření bylo Povodím Odry, s.p. již realizováno ohrázování odlehčovacího ramene Ščučí. V následující etapě je plánována úprava Ščučího potoka v km 3,98 až 5,26 od odlehčovacího ramene po úroveň Místecké. Úprava se dotkne samotného 114

116 odůvodnění toku vymezeného v Ploše vodní a vodohospodářské, která dle podmínek využití umožňuje realizaci protipovodňových opatření a vodohospodářských staveb a zařízení. Protipovodňové opatření C9 zahrnuje technické úpravy, které nelze řešením územního plánu postihnout, proto je toto opatření zaznačeno v ÚPO pouze schematicky a není vymezeno jako VPS. Součástí stavby je i úprava odlehčovacího koryta, rekonstrukce mostu na ul. Paskovské, rekonstrukce hospodářských přejezdů a zvýšení úrovně obslužných komunikací. Celá stavba zvýší kapacitu potoka Ščučí na Q100. C10 Protipovodňová opatření pro zástavbu Polanky nad Odrou úroveň ochrany před povodněmi v městském obvodu Polanka nad Odrou a ve městě Klimkovice je v současné době relativně nízká a nevyhovuje požadavkům legislativy. Kapacity koryt vodních toků se pohybují mezi Q2 a Q5, lokálně je kapacita koryt i vyšší. Je navrženo zkapacitnění koryta Polančice a jejich přítoků úpravou nivelety a odtěžením nánosů. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o technické úpravy, které nelze řešením územního plánu postihnout a jsou průběžně navrhovány specializovanou dokumentací, je tento záměr v ÚPO zaznačen pouze schematicky a není vymezen jako VPS. Jako součást řešení Studie proveditelnosti protipovodňových opatření pro zástavbu Polanky nad Odrou jsou navrhovány dvě malé retenční nádrže SN Polančice a SN Rakovec. Účel nádrží je snížení povodňových průtoků pod nádržemi z Q100 na Q20. Navržené umístění nádrží je v Klimkovicích a Olbramicích mimo území řešené ÚPO. C15/R Územní rezerva pro retenční nádrž pro zvýšení stupně ochrany Ostravy Poruby a Svinova na Q100 současná kapacita úseku potoka Porubky v městské části Poruba se realizací protipovodňových opatření v rámci II. etapy programu Prevence před povodněmi zvýšila na Q20. Územní podmínky podél toku vyšší stupeň ochrany sídla před povodněmi neumožňují. Proto byla zpracována Studie odtokových poměrů Porubky v úseku Ostrava Svinov Dolní Lhota km 0,0 13,4 a na jejím základě byla navržena ochrana zástavby na 100-letou vodu pomocí retenční nádrže situované na Porubce v říčním km 7,6. Suchá nádrž by měla objem 253 tisíc m 3 a z větší části by se nacházela na území obce Vřesina, část území pro rozliv a těleso hráze se bude nacházet na území města Ostravy v k.ú. Poruba. Předpokládaná výška hráze je cca 7 m a délka hráze cca 200 m. ÚPO Ostravy vymezuje pro tento záměr územní rezervu s označením C 15/R. C16 Sanace hrází v prostoru Svinova a Zábřehu Dubí 1, Dubí 2, Zábřeh jedná se o sanace hrází na Odře. Stávající ochranná protipovodňová zařízení, z důvodu poklesu terénu v souvislosti s dřívější hlubinnou těžbou černého uhlí v dobývacím prostoru Svinov, nesplňují současný požadavek na převýšení nad hladinu stoletého průtoku. Hráze budou dosypány a zpevněny. Hráz Dubí 2 je řešena v rámci opatření Sanace LB hráze na Odře, km 18,992-19,630. Bude provedena úprava nivelety místní komunikace tak, aby těleso komunikace plnilo funkci protipovodňové ochrany. Na upravený úsek komunikace bude navázána protipovodňová hráz Odry, která bude rovněž navýšena. Délka řešeného úseku je cca 200 m. V rámci realizace dojde i přesunu měřící stanice, která bude osazena do nově zřízené zděné budovy na vzdušné straně hráze. Protipovodňová opatření s označením C16 (celkem 3 hráze) jsou vymezena plochou v rozsahu poskytnutém Povodím Odry, s.p a jsou zařazena mezi veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám odejmout nebo omezit. C17 Opatření na Ostravici sanace stávající hráze km 0 3, jedná se o sanace hrází na Ostravici. Stávající ochranná protipovodňová zařízení, z důvodu poklesu terénu v souvislosti s dřívější hlubinnou těžbou, již nesplňují současný požadavek na převýšení nad hladinu stoletého průtoku, hráz bude dosypána a zpevněna. Protipovodňové opatření C17 zahrnuje technické úpravy, které nelze řešením územního plánu postihnout, proto je toto opatření zaznačeno v ÚPO pouze schematicky a není vymezeno jako VPS. C18 Opatření na vodním toku Mlýnka - Stávající tok z důvodu poklesu terénu v souvislosti s dřívější hlubinnou těžbou způsobuje zaplavování přilehlého zastavěného území. Úprava vedení koryta, jeho nivelace a ohrázování nad hladinu stoletého průtoku zastavěné území ochrání na Q100. Protipovodňové opatření je vymezena plochou v rozsahu dle poskytnutého podkladu Mob Svinov a je zařazeno mezi veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám odejmout nebo omezit. Součástí návrhu protipovodňových opatření je projektový záměr na vybudování protipovodňového monitorovacího a varovného informačního systému. Tento projekt zahrnuje monitorovací protipovodňový systém, varovný vyrozumívací systém a aktualizaci digitálního povodňového plánu. Předpokládané ukončení v r

117 odůvodnění Stručný přehled některých provedených protipovodňových opatření protipovodňová hráz Dubí, protipovodňová hráz Přívoz Černý příkop, LB hráz na Odře Antošovice, úprava Porubky Svinov, zástavba Poruba Ves, hráz odlehčovacího koryta toku Ščučí, protipovodňová ochrana Antošovic a Koblova, plocha pro mobilní čerpadlo Zvláštní povodeň Území města Ostravy by bylo při havárii vodních děl na Ostravici, Moravici, Lučině a Morávce zasaženo průlomovou vlnou zvláštní povodně, která je vyznačena ve výkrese O1 Koordinační výkres. Rozliv zvláštní povodně je vyznačen jako souhrn ploch jednotlivých zvláštních povodní. ÚPO nenavrhuje žádná opatření proti dopadu zvláštních povodní. Při návrhu zastavitelných ploch byla průlomová vlna zohledněna Zdůvodnění zásahu zastavitelných ploch do záplavového území V návrhu ÚPO jsou limity záplavových území respektovány; záplavová území jsou, co se týká zastavitelnosti, chápána jako nerozvojová území určená pro přirozenou retenci srážkových vod. Výstavba na plochách dotčených aktivní zónou záplavového území je regulována v oddíle 5.10 Protipovodňová ochrana textové části ÚPO, kde je stanoveno, že v aktivní zóně záplavového území nelze umístit žádné stavby nad rámec výjimek stanovených legislativou. Zásah aktivní zóny nevyvolá ohrožení staveb a zařízení umísťovaných na předmětných zastavitelných plochách. V případě zastavitelné plochy V41 zasahuje aktivní záplavová zóna asi do 1/3 této plochy a zbývající část plochy je v záplavovém území Q100. Tato plocha je určena pro volnočasové aktivity, zejména jako cvičná plocha hasičů, travnaté hřiště a slunící plocha, a je pro ni stanoven kód prostorové regulace 0, tzn. bez zástavby. I přes zásadu neumísťovat v záplavovém území Q100 zastavitelné plochy, jsou v ÚPO některé zastavitelné plochy vymezeny tak, že zasahují do záplavového území Q100, které je zobrazeno jako limit v koordinačním výkrese. Jmenovitě se jedná o následující plochy: B107, B108, B157, B187, B194, B195, B219, B220, B226, B230, P23, P25, P26, P35, P50, V10, V35, V40, V41, V6 a V7. V převážné většině se jedná o případ, kdy záplavové území zasahuje do zastavitelné plochy pouze okrajově, což je způsobeno vymezováním zastavitelných ploch po hranicích parcel. V následujícím textu je individuální odůvodnění každé takto vymezené plochy. B107 B108 B157 B187 B194 Obě plochy byly vymezeny již v předchozí územně plánovací dokumentaci jako plochy určené pro bydlení individuální. Jedná se tedy o historicky vymezené plochy, do kterých záplavové území Q100 zasahuje pouze v SV části těchto pozemků. Plochy B107 a B108 jsou určeny ÚPO pro bydlení v rodinných domech. Na parcelách, do kterých zasahuje záplavové území, lze umístit stavby rodinných domů pouze mimo ohrožené oblasti. Záplavové území do pozemků p.č. 529/4 a 529/2 v k.ú. Michálkovice zasahuje pouze minimálně, což je způsobeno vymezováním zastavitelných ploch po hranici parcel. Vzhledem k měřítku ÚPO není tento přesah nijak významný. Plocha B157 je určena pro bydlení v rodinných domech. Na předmětných parcelách je nutno umístit stavby rodinných domů bez dotčení záplavového území. Záplavové území zasahuje pouze do JV okraje pozemku p.č. 3069/48 v k.ú. Polanka nad Odrou, což je způsobeno vymezováním zastavitelných ploch po hranici parcel. Vzhledem k měřítku ÚPO není tento přesah nijak významný. Plocha B187 je určena pro bydlení v rodinných domech, na dané parcele je nutno umístit stavbu rodinného domu tak, aby nezasahovala do vymezeného záplavového území. V předchozí územně plánovací dokumentaci byla v této lokalitě vymezena plocha určená pro bydlení individuální v souvislém pásu podél ulice Proskovické. Novým ÚPO došlo k výraznému omezení těchto ploch právě z důvodu vymezeného záplavového území. Plocha B194 byla vymezena po hranici parcel tak, aby nezasahovala do záplavového území Q100. V průběhu projednávání ÚPO došlo k aktualizaci záplavového území a jeho rozšíření do vymezené zastavitelné plochy. Zastavitelná plocha již nebyla nově upravována s tím, že pro zastavění její části, která leží v záplavovém území Q100, budou dodrženy podmínky stanovené textovou částí ÚPO v článku Všeobecná regulace protipovodňové ochrany, tj. zejména: stavby nesmí být podsklepené, podlaha přízemního podlaží musí být vyvýšena nad okolní terén minimálně na úroveň Q

118 odůvodnění B195 B219 B220 B226 B230 P23 P25 P26 P35 P50 V10 V35 V40 Záplavové území zasahuje pouze okrajově do pozemku p.č. 887/1 v k.ú. Výškovice u Ostravy, na kterém se nachází stávající komunikace. K ohrožení území určeného pro výstavbu rodinných domů v tomto případě nedochází. Zastavitelné plochy B219, B220, B226, B230 se nachází v k.ú. Hrabová kolem Sčučího potoka a do záplavového území zasahují pouze okrajově, což je způsobeno vymezováním zastavitelných ploch po hranici parcel. Vzhledem k měřítku ÚPO nejsou tyto přesahy v grafické části téměř znatelné. Navíc pro předmětnou oblast jsou připravovány protipovodňová opatření na Ščučím potoce (stavba hráze a zkapacitnění Ščučího potoka), které mají zajistit ochranu zástavby Hrabové. Všechny tři plochy P23, P25 a P26 se nacházejí v jedné lokalitě v k.ú. Hošťálkovice v blízkosti řeky Odry. Předchozí územně plánovací dokumentaci byly vymezeny jako plochy určené pro funkci lehkého průmyslu. V ÚPO jsou vymezeny jako zastavitelné plochy s využitím pro lehký průmysl a část těchto pozemků byla vymezena jako plocha smíšená bydlení a služby (P23 z důvodu odclonění stávající zástavby rodinných domů od ploch průmyslu). Po realizaci další části významného dopravního propojení Severní spoj od dálnice D1 směrem do Poruby bude území chráněno tělesem komunikace před rozlivem povodně z řeky Opavy. Do této doby je omezení potenciálních škod nastaveno v textové části ÚPO v článku Všeobecná regulace protipovodňové ochrany. Na zástavbu části předmětné plochy již bylo vydáno územní rozhodnutí. Plocha P35 se nachází v k.ú. Kunčice nad Ostravicí v blízkosti řeky Ostravice. V ÚPO je vymezena jako zastavitelná plocha s využitím pro lehký průmysl, k této funkci byla vymezena již předchozí územně plánovací dokumentaci. Celá zastavitelná plocha je chráněna protipovodňovou hrází podél řeky Ostravice a část plochy je zvýšena o cca 10m. Plocha P35 není tudíž dotčena záplavou na úrovni Q 100 a nebyla zasažena povodní Vymezení záplavového území Q 100 je nutno aktualizovat. Jedná se o zastavitelnou plochu v k.ú. Hrabová, která byla předchozí územně plánovací dokumentací vymezena jako Živnostenské území. Záplavové území při toku Ščučí zasahuje víc jak polovinu předmětné plochy. V ÚPO byla plocha V50 ponechána jako zastavitelná s využitím Plochy smíšené bydlení a služby z důvodu připravovaných protipovodňových opatření na ochranu zástavby Hrabové, a to stavby hráze a zkapacitnění Ščučího potoka. Plocha V10 je ÚPO vymezena jako plocha sportu na pozemku p č. 1734/3 v k.ú. Krásné Pole. V tomto případě se nejedná o nově vymezovanou zastavitelnou plochu, ale o plochu, která byla k tomuto účelu určena již v předchozí územně plánovací dokumentaci. Plocha V10 byla nově vymezena tak, aby nezasahovala do aktivní zóny záplavového území, i přes tuto úpravu část plochy však zasahuje do záplavového území Q100 (cca 1350 m2 z 1,33 ha celkové zastavitelné plochy V10). Pro využití plochy V10 je stanoven kód prostorové regulace 0, tzn. bez zástavby, která umožňuje umístit v části plochy zasažené záplavovým územím pouze zařízení charakteru ploch bez překážek, které by mohly zhoršit průběh povodně nebo jinak ohrozit své okolí (například hřiště, plochy pro technické sporty, dráhy aj.). Plocha V35 byla předchozí územně plánovací dokumentaci určena jako plocha bydlení individuálního v k.ú. Michálkovice, a svým vymezením zasahovala celá do záplavového území a částečně i do aktivní záplavové zóny. Jelikož se jedná o historicky vymezenou zastavitelnou plochu, ale případné riziko pro obytnou zástavbu je neopominutelné, bylo novým ÚPO změněn způsob využití této plochy na Rekreace Volný čas a plocha byla omezena tak, aby nezasahovala do aktivní zóny záplavového území. Podmínky využití plochy V35 umožňují umístit v části plochy zasažené záplavovým územím pouze zařízení charakteru ploch bez překážek, které by mohly zhoršit průběh povodně nebo jinak ohrozit své okolí (například hřiště, plochy pro technické sporty, dráhy aj.). Záplavové území zasahuje ze SZ strany do pozemků p.č. 650/1, 650/5 a 458 v k.ú. Proskovice. Plocha V40 byla v předchozí územně plánovací dokumentaci určena jako plocha bydlení individuálního. Jelikož se jedná o historicky vymezenou zastavitelnou plochu, ale případné riziko pro obytnou zástavbu je neopominutelné, bylo novým ÚPO změněno využití této plochy na Rekreace Volný čas. Podmínky využití plochy V40 umožňují umístit v části plochy zasažené záplavovým územím pouze zařízení charakteru ploch bez překážek, které by mohly zhoršit průběh povodně nebo jinak ohrozit své okolí (například hřiště, plochy pro technické sporty, dráhy aj.). Terén plochy byl však při 117

119 odůvodnění výstavbě kanalizačního sběrače cca o 1m navýšen a vyrovnán, takže ohrožení záplavou na úrovni Q 100 se výrazně omezilo. Vymezení záplavového území Q 100 je nutno aktualizovat. V41 V6 V7 Vymezení plochy V41 v k.ú. Proskovice pro účely sportovního vyžití vychází již z předchozí územně plánovací dokumentace, a jelikož záplavové území zasahuje téměř celou zastavitelnou plochu V 41, má tato plocha stanovený kód prostorové regulace 0, to znamená plocha bez zástavby. V území zasaženém záplavovým územím lze umístit pouze zařízení charakteru ploch bez překážek, které by mohly zhoršit průběh povodně nebo jinak ohrozit své okolí (například hřiště, plochy pro technické sporty, dráhy aj. Zastavitelná plocha V6 je ÚPO vymezena nově jako plocha Rekreace Volný čas. Do záplavového území zasahuje pouze okrajově část pozemku p.č. 1960/3 v k.ú. Petřkovice u Ostravy, což je způsobeno vymezením plochy po hranici parcel. Část plochy zasažená záplavovým územím může být využita pouze pro zařízení charakteru ploch bez překážek, které by mohly zhoršit průběh povodně nebo jinak ohrozit své okolí (například hřiště, plochy pro technické sporty, dráhy aj. Zastavitelná plocha V7 v k.ú. Petřkovice u Ostravy je ÚPO vymezena jako plocha Občanského vybavení. Do záplavového území zasahuje pouze 62 m 2, což je dáno vymezováním ploch po hranici parcel. Plocha má sloužit pro zázemí loděk provozovaných na slepém rameni Odry. Část plochy zasažená záplavovým územím může být využita pouze pro zařízení charakteru ploch bez překážek, které by mohly zhoršit průběh povodně nebo jinak ohrozit své okolí Zdůvodnění zásahu zastavitelných ploch do ploch povodňových rizik Návrh ÚPO vymezuje zastavitelné plochy P25, P26 tak, že zasahují do plochy povodňových rizik - střední ohrožení. Tyto zastavitelné plochy jsou v článku Zastavitelné plochy textové části ÚPO v tabulce č. 4 označeny indexem - f, který v této zastavitelné ploše ukládá stavebníkovi povinnost zabezpečit takové umístění a technické řešení konkrétní stavby, které zohlední povodňová rizika. Zastavitelné plochy P25 a P26 přebírá návrh ÚPO z ÚPlMO*1994. Ohrožení těchto ploch povodňovým rizikem je výstavbou dálnice D1 a souvisejícími úpravami terénu výrazně omezeno. Další omezení povodňového rizika na těchto plochách bude zajištěno výstavbou prodloužení komunikace Nová Lipka, jejíž těleso vytvoří protipovodňovou hráz. Z těchto důvodů považuje projektant a pořizovatel reálný stupeň povodňového rizika na navržených zastavitelných plochách P25 a P26 za přiměřený navrženému způsobu využití Lehký průmysl Navržená ekologická a stabilizační opatření v oblasti povodí Odry: C11 Revitalizace toku Lučiny představuje úpravu berem a břehů, revitalizaci a diverzifikaci koryta včetně obnovy břehových porostů. Jedná se o opatření, která nelze řešením územního plánu postihnout, proto je zaznačeno pouze schematicky a není vymezeno jako VPS. C12 Zprůchodnění balvanitých stupňů na Odře podél Polaneckého lesa a stabilizování toku dílčí revitalizací a břehovou úpravou v k.ú. Zábřeh nad Odrou, Výškovice u Ostravy, Svinov v km 22,3; 22,7; 23,1. Stavba představuje dílčí revitalizaci a břehovou úpravu, což přispěje k stabilizaci toku Odry. Jedná se o opatření, která nelze řešením územního plánu postihnout, proto je zaznačeno pouze schematicky a není vymezeno jako VPS. C13 Realizace rybochodů na jezech Lhotka, Třebovice, Přívoz, Zábřeh předmětem opatření je obejití jezů otevřenými zemními koryty lichoběžníkového profilu, neboť jezy na řekách tvoří významnou migrační překážku pro ryby a další vodní živočichy. Snižování nežádoucích efektů příčných bariér je součástí krajinotvorných programů, kde rybí přechody výrazně zvyšují účinnost revitalizace vodních toků. Navrženým opatřením dojde k odstranění migračních překážek pro vodní živočichy. Vzhledem k měřítku územního plánu jsou plošně vymezeny pouze rybochody na jezech Lhotka a Třebovice. Rozsahem zasahují i do pozemků soukromých vlastníků, proto jsou zařazeny mezi VPS, pro které lze práva k pozemkům a stavbám odejmout nebo omezit. Rybochody na jezech Zábřeh a Přívoz jsou v ÚPO vyznačeny pouze bodem, oba tyto záměry jsou malého rozsahu a nachází se pouze na pozemcích Povodí Odry, a proto není účelné je vymezovat jako VPS. V současné době ( ) probíhá revitalizace řeky Ostravice, která spočívá v doplnění jezových stupňů, cyklistických stezek, odtěžení sedimentů z koryta řeky a převedení 118

120 odůvodnění znečištěných vod z papíren Paskov odpadovodem do řeky Odry s cílem vytvořit podél řeky Ostravice vhodné podmínky pro rekreaci Vypouštění slaných důlních vod Mezi problémy nakládání s vodami patří vypouštění slaných důlních vod do povrchových vodních toků. Průběžně se provádí tzv. Zmírnění zhoršování čistoty toků vypouštěním vysoce koncentrovaných slaných důlních vod, kterým se na území města zabývá DIAMO, státní podnik, odštěpný závod Odra. V současné době probíhá vypouštění těchto důlních vod do vod povrchových a to z vodní jámy bývalého Dolu Jeremenko do řeky Ostravice. Způsob a podmínky pro řízené vypouštění důlních vod stanovil Krajský úřad MSK právnické osobě DIAMO, s.p. Důlní vody jsou řízeně vypouštěny prostřednictvím povrchového potrubního systému a vlastního vypouštěcího portálu do vodního toku Ostravice v ř. km 8,1, levý břeh v maximálním množství m 3 /rok ve stanoveném horizontu do Důlní vody jsou vypouštěny tak, aby byly dodrženy koncentrace sledovaných parametrů v toku. Do Heřmanického rybníka se vypouští slané důlní vody z karvinské oblasti Hornoslezské uhelné pánve prostřednictvím toku Bohumínská Stružka. Ve výhledovém období Územního plánu Ostravy se neuvažuje na území města s rozšířením počtu vypouštěcích míst dle 40 odst. 2 písm. c) horního zákona Ochrana zemědělské a lesní půdy Návrh ÚPO vychází ze zásad ochrany zemědělského půdního fondu stanovených zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 231/1999 Sb., vyhlášku MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu a Metodický pokyn MŽP ČR č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu ze dne s účinností od Návrh ÚPO zohledňuje zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Podrobněji je tato problematika zpracována v textové části odůvodnění části 5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa. 4.3 ZDŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ (odůvodnění části 3 Urbanistické koncepce v textové části) Rozhodující vliv na rozmístění a postupný rozvoj intenzivně zastavěných ploch města má terénní reliéf krajiny, formovaný vodními toky Odra, Ostravice, Opava a Lučina, které vytvořily výrazné údolní nivy. Tato geomorfologie dala vzniknout různě významným urbanistickým celkům na území dnešního města, které se vlivem rozvoje těžby černého uhlí a návazných průmyslových oborů rozvinuly do podoby nespojitého městského systému s volně rozmístěnými a vzájemně se prolínajícími obytnými a výrobními zónami. Plochy zastavěné stabilizované Jedná se o plochy historické zástavby převážně z počátku 20. století v historickém jádru Moravské Ostravy, Přívozu a Mariánských Hor a plochy poválečné výstavby v Porubě a Ostravě Zábřehu realizované v duchu socialistického realismu, zpravidla prohlášené městskými památkovými zónami, kde jsou dostavby a náhrady dožilých staveb regulovány rovněž orgány památkové péče. Dále se jedná o plochy sídlištní zástavby z druhé poloviny 20. století na území Hrabůvky, Poruby (4. až 8. stavební obvod), Fifejd, Výškovic, Ostravy Zábřehu, Dubiny, Bělského lesa atd., plochy zástavby rodinných domů zejména v okrajových městských obvodech, plochy výrobních a skladových areálů a plochy veřejného vybavení. Plochy přestavby Plocha č. PŘ 3 během jednání byla vyřazena. Zastavitelné plochy Plochy č. B46, B68, B122, B123, B169, V5, V9, V11, V19, V20, V28, V38, P5, P9, P10, P14, P17, P24, P32, P33, P34 a P55 byly během jednání vyřazeny. Plocha B125 ve Svinově byla omezena. Plocha B217 byla omezena územní studií ÚS54 a plocha B236 byla omezena územní studií ÚS67. Přibyly zastavitelné plochy: B254 B268 B267, V49, V50, P58 P65 119

121 odůvodnění Odůvodnění stanovení lhůty pro vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti ÚPO vymezuje na území města Ostravy 65 územních studií, z toho 27 územních studií zaujímá rozlohu větší než 10ha. Jedná se většinou o rozsáhlá území bez ujasněné budoucí urbanistické struktury, bez ujasněných vazeb na současnou zástavbu a stávající veřejnou infrastrukturu, bez znalostí kapacitních nároků na média a dopravní infrastrukturu. Územní studie jsou vymezeny zejména na plochách přestavby, kde již byla, nebo v dohledné době bude ukončena těžební nebo průmyslová činnost. Plochy jsou z velké části kontaminovány, proto je na některých vymezena asanace. Předchozí způsob využití a jeho vazby na dopravní a technickou infrastrukturu neodpovídají potřebám navrženého způsobu využití. Rovněž územní vazby na okolní území se výrazně změní. Tyto skutečnosti jsou natolik závažné a mají natolik komplikovaný dopad do územních vazeb, že je nelze neregulovat. Je proto nezbytné vyřešit v územních studiích jak vnitřní strukturu vymezeného území, stanovit podrobné prostorové uspořádání budoucí zástavby, stanovit koncepci dopravní a technické infrastruktury, uspořádání ploch veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, tak zohlednit kumulativní a synergické působení této zastavitelné plochy a jejího širšího okolí. Jedná se zejména o přestavbové plochy bývalých dolů (Jan Šverma, Stachanov, Fučík, Heřmanice. Odra, Petr Bezruč, Zárubek), plochy těžkého průmyslu (koksovna Šverma, Vítězný únor, aglomerace Vítkovic, chemické závody Hrušov, plochy bývalých odkalovacích nádrží v Kunčičkách, Hrušově a na Slezské Ostravě), ale i o nové plochy lehkého průmyslu v Nové Bělé, Nové Vsi a Hošťálkovicích. Územní studie jsou dále vymezeny na rozsáhlých plochách zemědělské půdy, kde zcela chybí veřejná infrastruktura a je zde rovněž nezbytné vyřešit v územních studiích jak vnitřní strukturu vymezeného území (podrobné prostorové uspořádání budoucí zástavby, koncepci dopravní a technické infrastruktury, uspořádání ploch veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně), tak zohlednit kumulativní a synergické působení této zastavitelné plochy a jejího širšího okolí. Jedná se zejména o plochy pro bydlení v rodinných domech v Plesné 10 ha, Lhotce 14 ha, Hošťálkovicích 21 ha, Radvanicích 17 ha, Bartovicích 53 ha, Hrabové 10ha a Nové Bělé 21 ha, plochy pro bydlení v bytových domech urbanistické dokomponování jižního závěru zástavby Výškovic 12 ha. Urbanistické studie byly navrženy rovněž na urbanisticky a dopravně složitých územích vnitřního města propojení oblasti Karoliny a Dolní oblasti Vítkovic, dostavba a urbanistické dokomponování jižního závěru Hlavní třídy a jihovýchodní zástavba ulice Polské. Z výše popsané problematiky je zřejmé, že pro zvládnutí takto objemného a složitého úkolu je stanovení lhůty pro vložení dat o těchto studiích do evidence územně plánovací činnosti na 6let od nabytí účinnosti OOP - přiměřené. Tato lhůta je stanovena rovněž ve vazbě na lhůtu, která je stanovena Stavebním zákonem pro předložení zprávy o uplatňování územního plánu v uplynulém období Zastupitelstvu města Ostravy, tj. 4roky a vzhledem k době nezbytně nutné pro pořízení změny územního plánu, která je na území města Ostravy obvykle 2roky Základní urbanistická koncepce města Obytné soubory Základní urbanistické uspořádání města představuje tři výrazné obytné soubory oddělené nivou řeky Odry a průmyslovými plochami Vítkovic. Největším souvisle zastavěným územím města je pás zástavby mezi nivou řeky Odry a řekou Ostravicí. Tento pás obsahuje středověké jádro Moravské Ostravy, rozšířené do podoby dnešního městského centra, srostlé se zástavbou Přívozu a Mariánských Hor a navazující na průmyslovou zónu Vítkovic. Tyto rozsáhlé, složitě uspořádané průmyslové plochy, prolínající se s plochami bydlení a občanského vybavení, navazují v jižním směru na obytnou zástavbu Zábřehu a Hrabůvky a pokračují dále na jih nejmladšími urbanistickými soubory, sídlišti Dubina a Bělský Les. Od tohoto pásu je širokou oderskou nivou oddělen na západě obytný soubor Poruby budovaný od 50. let minulého století, představovaný blokovou zástavbou jádra (1.,2.,3. a 4.obvod) a navazujícími formami sídlištní zástavby (5.,6.,7.a 8. obvod), který je situován v příznivých přírodních a klimatických podmínkách s dobrými návaznostmi na zajímavé přírodní partie s možnostmi rekreace. Mezi urbanisticky a historicky významné lokality patří centrum města v městském obvodě Moravská Ostrava a Přívoz, historická část Přívozu, Mariánských Hor, část zástavby Poruby budovaná ve stylu socialistického realismu, Jubilejní kolonie v Hrabůvce, náměstí SNP v Zábřehu a další. Zástavba Moravské Ostravy je na východě oddělená nivou řeky Ostravice od složitě strukturované zástavby Slezské Ostravy s průmyslovým komplexem bývalé Nové hutě, dnes ArcelorMittal Ostrava a.s. v jižní části městského obvodu. Zástavba Slezské Ostravy je výrazně ovlivněna zejména těžbou černého uhlí, koksárenstvím, metalurgií a kovozpracujícím průmyslem. Na území vznikaly hornické a hutnické kolonie, které se včlenily do historické rozptýlené zástavby zemědělských usedlostí. Těžbou černého uhlí, zpočátku v množství malých šachet, došlo k vzniku mnoha hald důlní hlušiny, dnes převážně porostlých zelení. Z důvodu členitého terénu 120

122 odůvodnění a nepříznivého vlivu poddolování se poválečná zástavba na Slezské Ostravě rozvíjela jen minimálně. V současné době se vliv poddolování omezil pouze na území tzv. slezskoostravského zlomu v oblasti Bazal. ÚPO stabilizuje rozsah ploch určených pro Bydlení v bytových domech a ploch smíšeného způsobu využití Bydlení a občanská vybavenost vymezených stávajícím územním plánem, s výjimkou doplnění urbanistické struktury zástavby Výškovic v jižní části lokality o plochy způsobu využití Bydlení v bytových domech. Tato struktura vytvoří urbanistickou uzávěru zástavby dnešního panelového sídliště a umožní vhodnější přechod zástavby do volné krajiny. Lokalizací této bytové zástavby naplní návrh ÚPO požadavek na vymezení ploch pro způsob využití Bydlení v bytových domech vzešlý z analýzy potřeby ploch pro bydlení. Pro obsluhu nové obytné lokality je navrženo prodloužení tramvajové trati s ukončením tramvajovou smyčkou ve vhodnější poloze, která umožní eliminovat dnešní hlukovou zátěž bytových domů vznikající provozem smyčky a silniční připojení odstraňující dnešní dopravní závadu v prostoru tramvajové smyčky. Doplňující nízkopodlažní obytné zóny rodinného bydlení jsou rozvíjeny především v členitějším reliéfu východní části města, prostoupeném menšími lesními masívy. Jedná se o části městských obvodů Slezská Ostrava, Michálkovice, Radvanice a Bartovice. Dále je rozvíjeno rodinné bydlení v městských obvodech v jižní části města, Hrabová, Stará Bělá, Nová Bělá, Proskovice, na západním okraji města v obvodech Polanka nad Odrou, Janová, Krásné Pole, Plesná, Martinov a na severu v obvodech Hošťálkovice, Lhotka, Petřkovice, Koblov. Lokalizací této zástavby rodinných domů naplní návrh ÚPO požadavek na vymezení ploch pro způsob využití Bydlení v rodinných domech vzešlý z analýzy potřeby ploch pro bydlení Výrobní zóny Východní průmyslová oblast této oblasti dominuje areál firmy ArcelorMittal Ostrava a.s. (bývalá Nová Huť) zabývající se hutní výrobou a zpracováním kovů. Severně na něj navazují menší areály lehkého průmyslu. Severní průmyslová oblast pás podél Odry a železniční trati Přerov Bohumín od Třebovické elektrárny k Hrušovu. Její lokalizace není z urbanistického hlediska, především vzhledem k přírodnímu charakteru koridoru řeky Odry a blízkosti obytné zástavby sídliště Fifejdy, vhodná. Velkou ekologickou zátěží této oblasti a celého města je nefunkční areál rafinerie bývalé firmy OSTRAMO, který je kontaminován zejména ropnými látkami. Významným zdrojem znečištění ovzduší, především v centru města, je koksovna Svoboda, situovaná u soutoku řek Odry a Ostravice, v blízkosti národní přírodní památky Landek. Situace s výrazným překračováním imisních limitů ovzduší téměř na celém území města vyžaduje provedení opatření, která omezí nebo zruší velké zdroje znečištění. Vzhledem k ukončené těžbě černého uhlí v ostravské části Hornoslezské pánve, je situování koksovny v tomto území nelogické a je nevhodné i z urbanistického hlediska. Dochází zde ke kontaktu funkčních ploch rozporného využití. ÚPO proto navrhuje přestavbu tohoto areálu na lehký průmysl s výrazně nižší a zdravotně příznivější mírou imisní zátěže pro navazující obytné zóny. Centrální průmyslová oblast, tato průmyslová oblast je charakteristická souborem jednotlivých územně rozptýlených závodů vklíněných do obytné zóny a zasahujících až do těžiště města. Severní část tzv. Dolní oblasti Vítkovic představuje významné kulturní dědictví industriální architektury. Další areály výroby a skladů na území města jsou rozmístěny areály lehkého průmyslu, navazující na obytné sektory (Třebovice, Martinov, Svinov, Mariánské Hory a Hulváky) nebo doprovázející významné železniční a silniční tahy (západně Místecké, podél Frýdecké, Orlovské) Plochy přestavby a rekultivace: ÚPO vytváří předpoklady pro postupnou revitalizaci existujících brownfields, odstranění jejich případných ekologických zátěží a využití takto získaných ploch pro novou zástavbu. Kromě nezbytného respektování priorit stanovených Politikou územního rozvoje ČR a ZÚR MSK je důvodem k revitalizaci brownfields rovněž nedostatek nových ploch pro rozvoj města, nutnost odstranění nebo eliminování ekologických hrozeb, odstranění zdrojů znečištění ovzduší a vod a v neposlední řadě přeměna esteticky závadných lokalit v příjemná rozvíjející se území. Revitalizací brownfields sice ztratí Ostrava něco ze své rázovitosti a charakteru průmyslové Černé Ostravy, ale získá na kvalitě životního prostředí a na přitažlivosti pro své potencionální ale i současné obyvatele. Vytváří se předpoklady pro zastavení úbytku obyvatel a posílení sociálního smíru obyvatel. Zde lze zdůraznit zejména nalezení optimálního využití oblasti Dolních Vítkovic, kde se nabízí vzhledem k její relativní blízkosti oblasti Karolina možnost jejího začlenění do širšího centra města s přímou vazbou na nové obchodně-společenské centrum. Významný potenciál rozvojových ploch představují haldy hlušiny vzniklé těžbou černého uhlí, které zabírají významné procento plochy města. Původní způsob využití hald po ukončeném ukládání hlušiny se neukázal jako nejvhodnější (lesní rekultivace). Haldy postupně prohořívají, uvolňují se tak zdraví škodlivé plyny, vegetace v těchto 121

123 odůvodnění lokalitách usychá. Proto se jeví jako vhodnější provést technickou rekultivaci hald, hlušinu zpracovat s využitím jejího energetického potenciálu a kamenivo využít pro stavební účely nebo terénní úpravy. Po ukončení rekultivačních prací bude způsob využití těchto ploch ověřen územní studií a následně procesem změny územního plánu navržený a projednaný způsob využití vložen do ÚPO. Důvodem tohoto postupu je nutnost zpracování obrovských objemů odpadního materiálu většinou problémového složení, které může probíhat i desítky let. V době ukončení prací na rekultivaci těchto rozsáhlých ploch může být potřeba způsobu jejich využití dnešní představě hodně vzdálená. Dalšími lokalitami s ukončenou průmyslovou činností, jež mají být opět začleněny do organizmu města jsou - Hrušov -zóna LP a skládka KO, Vítkovice vysokoškolský kampus, Karolina - rozšíření centra, centrální odval Zárubek po ukončení skládkování a technické rekultivaci území využití pro sport a funkce související s blízkostí centra města, odval Nová huť - po technické rekultivaci území využití pro zatím blíže nespecifikovanou rozvojovou plochu, odval Hrabůvka - sportovní areál, laguny Ostramo - po technické rekultivaci území využití pro zeleň a nezatěžující lehký průmysl, bývalé Urxovy závody - po technické rekultivaci území využití pro zatím blíže nespecifikovanou rozvojovou plochu, Hrušovské chemické závody - po technické rekultivaci území využití pro zatím blíže nespecifikovanou rozvojovou plochu, Bartovice -skládka ocelárenských kalů - po technické rekultivaci území využití pro zatím blíže nespecifikovanou rozvojovou plochu, halda dolu Šverma v Přívoze část pro lesnickou rekultivaci, část po technické rekultivaci území využití pro zatím blíže nespecifikovanou rozvojovou plochu. Nová Karolina - plocha v blízkosti historického jádra Moravské Ostravy, která byla po odstranění průmyslových provozů náročně dekontaminována. Cílem přestavby je rozšíření území centra města Ostravy a doplnění centra o nové moderní stavby občanského vybavení, bydlení a volného času. Dolní oblast Vítkovic - plocha vymezená na jihu ulicí Rudnou, na západě ulicí Místeckou, na severu územím Nové Karoliny a na východě řekou Ostravicí. Majoritní vlastník území, VÍTKOVICE MACHINERY GROUP připravil projekt Nové Vítkovice, který předpokládá revitalizaci tzv. Dolní oblasti Vítkovic, průmyslového areálu s národní kulturní památkou Vysoké pece. Na části území severně od prodloužené ulice Ruské je nutno odstranit stavby, které nejsou památkově chráněné a nejsou součástí nového urbanistického konceptu a území dekontaminovat. Plocha je určena pro doplnění občanského vybavení města, vysokoškolské, vědecko-výzkumné, kulturní a volnočasové zařízení, doplněné bydlením. Na jižní části budou odstraněny nefunkční stavby, území bude dekontaminováno s cílem sloužit lehkému průmyslu. Urxovy závody - plocha vymezená na jihu ulicí U Cementárny, na západě ulicí Plzeňskou, na severovýchodě stávajícím průmyslovým areálem. Jedná se o území situované u významné městské komunikace ulice Plzeňské. Předchozí průmyslová činnost způsobila silnou kontaminaci podzemních vod, která ohrožuje i strategický zdroj pitné vody Nová Ves. Předmětná plocha je Územním plánem města Ostravy určena pro asanaci s cílem odstranit nefunkční průmyslové provozy a ekologickou zátěž a území znovu využít. Území je navrženo pro lehký průmysl. Hrušov - plocha vymezená na jihu železniční tratí ČD Ostrava - Bohumín, na západě a severu ulicí Bohumínskou a na východě skládkou komunálního odpadu. Jedná se o území situované u dálnice D1, které se vlivem důlní činnosti stalo bezodtokovou kotlinou. Při povodních v roce 1997 bylo toto území dlouhodobě zaplaveno, stávající zástavba výrazně poškozena a na území vydáno rozhodnutí o stavební uzávěře. Předmětná plocha je Územním plánem Ostravy určena pro asanaci s cílem odstranit zbývající zástavbu a poškození území vzniklé důlní činností a zajistit odtok dešťových vod z lokality. Území je navrženo pro lehký průmysl. Trojické údolí - plocha v blízkosti historického jádra Moravské Ostravy. Plocha je zčásti kontaminovaná dřívější průmyslovou činností. V území jsou umístěny památkově chráněné stavby bývalého dolu Trojice. Na plochu severovýchodně navazuje halda Emma Lucie, která je kulturní památkou a vytváří významnou dominantu s vyhlídkovým bodem v blízkosti centra města. Plocha je určena pro občanské vybavení a zeleň. Areál Ostramo plocha v prostoru mezi tratí ČD a ulicí Mariánskohorskou. Průmyslovou činností v areálu bývalé rafinerie pro zpracování upotřebených olejů došlo k silné kontaminaci zeminy i podzemních vod ropnými látkami a soustředění ekologické zátěže v technologických lagunách. Předmětná plocha je Územním plánem Ostravy určena pro asanaci s cílem odstranit nefunkční průmyslové provozy a ekologickou zátěž a území znovu využít. V rámci územního plánu je tato plocha navržena k postupné rekultivaci a využití pro lehký průmysl a zeleň. Halda Hrabůvka - plocha vymezená na jihu ulicí Belojanisovou, na západě ulicí Místeckou, na severu areálem lehkého průmyslu a na východě řekou Ostravicí. Území bylo dlouhodobě 122

124 odůvodnění využíváno jako důlní i hutní odval, úložiště dalších průmyslových odpadů a střeliště firmy Vítkovice. V Územním plánu Ostravy je navrženo využít území pro sportovní a volnočasové aktivity. Centrální odval Zárubek plocha vymezená severně ulicí Šenovskou, z východu ulicí Vratimovskou, Frýdeckou ze západu a ulicí Lihovarskou z jihu. Území bylo využíváno jako důlní odval a úložiště odpadu z vysokých pecí. Západní část plochy je navržena pro sportovní aktivity, střední část pro ukládání odpadu. Střední a východní část bude po ukončení skládkování rekultivována a využita pro rozvoj města Koncepce občanského vybavení: Centrum - vyšší občanské vybavení je rozvíjeno v tradiční poloze navazující na historické jádro města, v prostoru Karoliny, Slezskoostravského hradu, rozšíření občanského vybavení je navrženo na ploše stávajícího výstaviště Černá louka a dále pak v prostoru Dolní oblasti Vítkovic. Poruba - další významnou lokalitou je rozsáhlý areál Fakultní nemocnice v Porubě a areál Vysoké školy Báňské s navazujícím vědeckotechnologickým parkem, s jehož dalším rozšířením se počítá i v návrhu územního plánu. Občanské vybavení místního významu - je v návrhu řešeno jako součást obytných zón. Předpokládá se prolínání centrální vybavenosti z celoměstského centra směrem k obytným sektorům podél významných městských komunikací se zapojením stávajících místních center Sídelní zeleň (odůvodnění oddílu 5.3 Systém sídelní zeleně v textové části) Plochy sídelní zeleně jsou důležitým faktorem prostorového i funkčního členění obce a zároveň významným prvkem zvyšujícím hodnotu obytného prostředí vytvářením prostorů pro každodenní rekreaci. Tato zeleň je velmi významnou složkou při zmírňování negativních vlivů dopravy, zejména snižováním prašnosti a zároveň napomáhá zlepšení klimatických podmínek obce stabilizací teploty a zvyšováním vzdušné vlhkosti v letních obdobích. Základem tvorby veřejné zeleně v územním plánu je přísná ochrana ploch se stávající zelení a současně ochrana ploch vhodných pro zakládání zeleně nové. Cílem ÚPO je vytvoření spojité soustavy zeleně propojující sídlo s příměstskou volnou krajinou. Podél vodních toků členících území jsou rozvinuty široké pásy zeleně, které procházejí celým městem a vytvářejí tak spojitý systém propojující obytné zóny a umožňující každodenní rekreaci. Rozšíření zeleně a přírodní krajiny ve městě napomáhá uplatnění systému ekologické stability krajiny. Územní plán navrhuje významné rozšíření ploch zeleně a to jak v zastavěném území, tak ve volné krajině. 4.4 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ (odůvodnění části 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití v textové části) Plochy bydlení Návrh ÚPO vymezuje Plochy bydlení tak, aby byly zajištěny podmínky pro bydlení v kvalitním prostředí, každodenní rekreaci a dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. Plochy bydlení zahrnují pozemky bytových domů, pozemky rodinných domů, pozemky související dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství. Plochy bydlení dělí ÚPO dle formy a především výškové hladiny zástavby na plochy způsobu využití: Bydlení v rodinných domech a Bydlení v bytových domech. ÚPO sleduje zejména posílení kvality bydlení v nových plochách, především formy bydlení v rodinných domech a tak vytváří podmínky pro omezení suburbanizačních tlaků. Hlavními faktory poptávky po bydlení jsou přitom růst počtu domácností (v důsledku poklesu jejich průměrné velikosti) a náhrada za očekávaný odpad bytů. Cílem ÚPO je dlouhodobě přispět ke stabilizaci počtu obyvatel města Ostravy optimální nabídkou stavebních pozemků pro bydlení. Očekávaný pokles počtu obyvatel města je na cca 290 tis. obyvatel v roce I při tomto poklesu počtu obyvatel je reálné předpokládat potřebu cca 725 ha ploch pro bydlení. 123

125 odůvodnění Návrh ÚPO vymezuje nové plochy pro bydlení v rozsahu cca ha, z toho je více než ha ploch pro rodinné domy. Další bytovou zástavbu je možno realizovat v rámci ploch přestavby, ploch stabilizovaných a ploch smíšených obytných. Pro využití ploch jsou stanoveny podmínky v textové části ÚPO v části 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití a v tabulce č. 2 v oddíle 3.2. Plochy dle významu, plošně jsou vymezeny v grafické části ÚPO, ve výkrese V2 Hlavní výkres urbanistická koncepce Plochy rekreace Návrh ÚPO vymezuje Plochy rekreace tak, aby byly zajištěny podmínky pro rekreaci v kvalitním prostředí, nerušený a bezpečný pobyt obyvatel a dostupnost rekreačních ploch prostředky MHD i individuální dopravou. Plochy pro rekreaci dělí ÚPO dle jejich formy na plochy způsobu využití: Sport, Volný čas, Volný čas ZOO, Individuální rekreace chaty a Individuální rekreace zahrady. Návrh ÚPO vychází ze stávajících přírodních předpokladů rekreace a optimálně využívá možností změn způsobu využití ploch (zejména brownfields) pro jejich posílení. Vytváří tak podmínky pro zvýšení podílu ploch zeleně ve městě i pro využití antropogenních tvarů reliéfu (hald). Návrh ÚPO maximálně využívá omezených přírodních předpokladů řešeného území pro zlepšení rekreačních předpokladů. Důraz je kladen na zlepšení podmínek (nejen územních) pro využití industriálních (technických) památek, které má ve městě delší tradici. Celkově je tak zlepšován obraz města a nepřímo posilován i pilíř soudržnosti obyvatel území. Pro využití ploch jsou stanoveny podmínky v textové části ÚPO v části 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití a v tabulce č. 3 v oddíle 3.2. Plochy dle významu, plošně jsou vymezeny v grafické části ÚPO, ve výkrese V2 Hlavní výkres urbanistická koncepce Plochy občanského vybavení Návrh ÚPO vymezuje Plochy občanského vybavení tak, aby bylo zajištěno rovnoměrné rozmístění občanského vybavení městského významu na území města, jeho přiměřená dostupnost a zajištění podmínek pro jeho užívání v souladu s jeho účelem. Plochy občanského vybavení člení ÚPO dle jeho charakteru na plochy způsobu využití: Občanské vybavení, Občanské vybavení střední a vysoké školy a Občanské vybavení zdravotnictví. Návrh ÚPO nenavrhuje nové plochy pro Občanské vybavení střední a vysoké školy a Občanské vybavení zdravotnictví. Návrh ÚPO rozvíjí vyšší občanské vybavení v tradiční poloze v návaznosti na historické jádro města, v prostoru Karoliny. Rozšíření občanského vybavení je navrženo na ploše stávajícího výstaviště Černá louka a dále pak v prostoru Dolní oblasti Vítkovic. Návrh ÚPO rozvíjí vyšší občanské vybavení v návaznosti na rozsáhlý areál Fakultní nemocnice v Porubě, areál Vysoké školy Báňské a vědeckotechnologický park, formou návrhu nové plochy pro rozšíření vědeckotechnologického parku. Základní občanské vybavení je řešeno jako součást obytných zón. Pro využití ploch jsou stanoveny podmínky v textové části ÚPO v části 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití a v tabulce č. 3 v oddíle 3.2. Plochy dle významu, plošně jsou vymezeny v grafické části ÚPO, ve výkrese V2 Hlavní výkres urbanistická koncepce Plochy veřejných prostranství Návrh ÚPO vymezuje Plochy veřejných prostranství za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem. Veřejná prostranství jsou vymezována pro setkávání, shromažďování a relaxaci obyvatel a pro zajištění pěších vazeb a orientace na území města. Veřejná prostranství člení ÚPO dle jejich charakteru na plochy způsobu využití: Veřejná prostranství, Hřbitovy a Parky Návrh ÚPO vymezuje Plochy veřejných prostranství v případě větší výměry než 2000 m 2. Pro menší zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné nejsou plochy veřejného prostranství vymezeny, ale jsou součástí této zastavitelné plochy. V těchto případech budou plochy veřejného prostranství vymezovány v územních studiích. Pro využití ploch jsou stanoveny podmínky v textové části ÚPO v části 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití a v tabulce č. 3 v oddíle 3.2. Plochy dle významu, plošně jsou vymezeny v grafické části ÚPO, ve výkrese V2 Hlavní výkres urbanistická koncepce Plochy výroby a skladování Návrh ÚPO vymezuje Plochy výroby a skladování tak, aby svým situováním neomezily možnost využití návazných pozemků jiného způsobu využití, aby svým provozem nadměrně nenarušily životní prostředí a bezpečný pobyt obyvatel a aby mohly být zajištěny podmínky dostupnosti těchto ploch 124

126 odůvodnění prostředky MHD i individuální dopravou. Plochy výroby a skladování dělí ÚPO dle míry zatěžování území na Lehký průmysl a Těžký průmysl. Návrh ÚPO definuje pro rozvojové záměry výroby především plochy brownfields, s dobrou dopravní dostupnosti, s vazbou na existující technickou infrastrukturu a s návazností na stávající plochy pro podnikání. Vzhledem k průmyslové historii města Ostravy se na jeho území nachází mnoho těchto ploch, a řešení jejich technické rekultivace s následným využitím pro rozvojové záměry je priorita, kterou se návrh ÚPO speciálně zabývá. Pro využití ploch jsou stanoveny podmínky v textové části ÚPO v části 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití a v tabulce č. 4 v oddíle 3.2. Plochy dle významu, plošně jsou vymezeny v grafické části ÚPO, ve výkrese V2 Hlavní výkres urbanistická koncepce Plochy smíšeného způsobu využití Návrh ÚPO vymezuje Plochy smíšené obytné v případech, kdy s ohledem na charakter zástavby, její urbanistickou strukturu a způsob jejího využití není účelné členit území na samostatné plochy bydlení, občanského vybavení a služeb a je nezbytné vyloučit umisťování staveb a zařízení, snižujících kvalitu prostředí v této ploše, například pro těžbu, hutnictví, chemii, strojírenství, asanační služby. Plochy smíšené obytné dělí ÚPO dle formy a především výškové hladiny zástavby na plochy způsobu využití: Plochy smíšené - bydlení a občanské vybavení a Plochy smíšené - bydlení a služby. Smíšené obytné plochy pro bydlení a služby mají nižší intenzitu využití z hlediska bydlení, a převažuje u nich zástavba s nízkopodlažními bytovými domy. V Plochách smíšených bydlení a občanské vybavení jde o bydlení v městsky formovaném prostředí, ke kterému patří občanská vybavenost atd. Reálná plošná využitelnost ploch smíšených obytných z hlediska bydlení je zhruba poloviční představují tak cca 50 ha dalších ploch pro bydlení. Pro zajištění polyfunkčnosti zejména centrálního území města je v části 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití stanovena taková regulace, která umožňuje v plochách smíšených obytných rozvoj sektoru služeb a tím nárůst zaměstnanosti. Pro využití ploch jsou stanoveny podmínky v textové části ÚPO v části 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití a v tabulce č. 3 a 4 v oddíle 3.2. Plochy dle významu, plošně jsou vymezeny v grafické části ÚPO, ve výkrese V2 Hlavní výkres urbanistická koncepce Plochy zemědělské Návrh ÚPO vymezuje Plochy zemědělské převážně mimo zastavěné území pro zajištění vhodných územních podmínek pro převažující zemědělské využití. Návrh zohledňuje zejména kvalitu zemědělské půdy, která vzhledem k charakteru území nepatří k nejúrodnějším a vyžaduje investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti. Snahou návrhu ÚPO je zachování a zabránění úbytku ucelených zemědělsky obhospodařovaných ploch I. a II. třídy ochrany. Návrh ÚPO vycházel při vymezování zastavitelných ploch ze zásad ochrany zemědělského půdního fondu, používat pro nezemědělské účely především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území, co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území, odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu a návrhem liniových staveb co nejméně ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu. Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Plochy zemědělské dělí ÚPO dle jejich formy na Plochy zemědělské výroby a Orná půda. Pro využití Ploch zemědělských jsou stanoveny podmínky v textové části ÚPO v části 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití, plošně jsou vymezeny v grafické části ÚPO, ve výkrese V2 Hlavní výkres urbanistická koncepce Plochy přírodní Návrh ÚPO vymezuje Plochy přírodní mimo zastavěné území pro zajištění vhodných územních podmínek pro ochranu přírody a krajiny, pro stabilizaci přírodního prostředí, pro účely rekreace a cestovního ruchu. Dále pro odclonění dopravních staveb a oddělení rušících provozů od obytné zástavby, ploch občanského vybavení, rekreace, sportu apod. a pro zmírnění funkčních a měřítkových kontrastů ploch s výrazně odlišným způsobem využití. Zeleň tvoří velmi významnou složku při zmírňování negativních vlivů dopravy, zejména snižováním prašnosti a zároveň napomáhá zlepšení klimatických podmínek obce stabilizací teploty a zvyšováním vzdušné vlhkosti v letních obdobích. Základem návrhu ploch zeleně v územním plánu je přísná ochrana ploch se stávající zelení a současně ochrana ploch vhodných pro zakládání zeleně nové. Široké pásy zeleně rozvinuté podél 125

127 odůvodnění vodních toků procházejí celým městem a vytvářejí tak spojitý systém propojující obytné zóny a umožňující každodenní rekreaci. ÚPO navrhuje významné rozšíření ploch zeleně a to jak v zastavěném území, tak ve volné krajině, formuje spojitou soustavu zeleně propojující sídlo s příměstskou volnou krajinou a vytváří územní podmínky pro vznik funkčního systému ekologické stability krajiny. Plochy přírodní dělí ÚPO dle jejich formy na Lesy, Louky, Krajinná zeleň a Ochranná zeleň. Koncepce vymezení přírodních ploch je podrobněji popsána v části 5 Koncepce uspořádání krajiny. Pro využití Ploch přírodních jsou stanoveny podmínky v textové části ÚPO v části 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití, plošně jsou vymezeny v grafické části ÚPO, ve výkrese V2 Hlavní výkres urbanistická koncepce Plochy vodní a vodohospodářské Návrh ÚPO vymezuje Plochy vodní a vodohospodářské převážně mimo zastavěné území pro zajištění vhodných územních podmínek pro stabilizaci přírodního prostředí, chov ryb a pro účely rekreace a cestovního ruchu. Základem návrhu vodních ploch v územním plánu jsou stávající vodní plochy a toky, zejména Odra, Ostravice, Opava a Lučina, které vytvořily výrazné údolní nivy. Takto vyvinutý terénní reliéf krajiny měl rozhodující vliv na rozmístění a postupný rozvoj intenzivně zastavěných ploch města. Podél vodních toků jsou rozvinuté široké pásy zeleně, které propojují obytné zóny a umožňují každodenní rekreaci. Podrobnější popis vodních toků a vodních ploch je uveden v textové části odůvodnění v článku Základní hodnoty území Hydrologie. Pro využití Ploch vodních a vodohospodářských jsou stanoveny podmínky v textové části ÚPO v části 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití, plošně jsou vymezeny v grafické části ÚPO, ve výkresech V2 Hlavní výkres urbanistická koncepce, V2.1 Hlavní výkres Koncepce uspořádání krajiny Plochy dopravní infrastruktury Návrh ÚPO vymezuje Plochy dopravní infrastruktury na celém území města v případech, kdy využití pozemků dopravních staveb a zařízení, zejména z důvodu vyšší intenzity dopravy a jejich negativních vlivů na životní prostředí, vylučuje začlenění takových pozemků do ploch jiného způsobu využití. Plochy dopravní infrastruktury zahrnují pozemky zajišťující dopravní vazby mezi jednotlivými urbanistickými soubory města a mezi městem a sousedícím územím včetně vazeb na tranzitní sítě. Plochy dopravní infrastruktury slouží silniční, případně sloučené tramvajové a silniční dopravě, železniční dopravě pro hromadnou přepravu osob a nákladů a tramvajové dopravě pro hromadnou přepravu obyvatel a návštěvníků města. Návrh ÚPO umísťuje dopravní stavby a zařízení s vysokou hlukovou zátěží tak, aby nesnížily kvalitu prostředí a negativně neovlivnily navazující obytné území, plochy občanského vybavení, rekreace, sportu apod. Návrh ÚPO dále vymezuje Plochy dopravní infrastruktury v případech, kdy je nutno definovat plochy pro zabezpečení dalších nezbytných dopravních funkcí města (dopravní terminály, záchytná parkoviště, vozovny, depa, překladiště apod.), které slouží zejména pro zajištění provozních vazeb vyvolaných železniční, silniční a tramvajovou dopravou. Vymezení ploch dopravní infrastruktury je podrobněji popsáno v textové části v oddíle 4.1 Koncepce dopravní infrastruktury, v tabulkách č Plochy dopravní infrastruktury dělí ÚPO na plochy: Plochy železniční dopravy, Plochy tramvajové dopravy, Plochy silniční dopravy (vč. tramvajového pásu) a Plochy ostatní dopravy. Pro využití Ploch dopravní infrastruktury jsou stanoveny podmínky v textové části ÚPO v části 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití, plošně jsou vymezeny v grafické části ÚPO, ve výkresech V2 Hlavní výkres urbanistická koncepce, V2.2 Hlavní výkres Koncepce veřejné infrastruktury Doprava Plochy technické infrastruktury Návrh ÚPO vymezuje Plochy technické infrastruktury v Plochách zastavěných stabilizovaných, v Plochách přestavby i v Zastavitelných plochách v případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a kdy jiné využití těchto pozemků není možné ani žádoucí. Slouží k zajištění pozemků pro výstavbu technického vybavení a jeho zázemí, které provozně souvisí s jednotlivými druhy vedení technické infrastruktury zabezpečujících nezbytná média pro chod města. 126

128 odůvodnění Vymezení ploch technické infrastruktury je podrobněji popsáno v textové části ÚPO v oddíle 4.2 Koncepce technické infrastruktury, v tabulkách č. 16 a 18. Pro využití Ploch technické infrastruktury jsou stanoveny podmínky v textové části ÚPO v části 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití, plošně jsou vymezeny v grafické části ÚPO, ve výkresech V2 Hlavní výkres urbanistická koncepce, V2.3 Hlavní výkres Koncepce veřejné infrastruktury Zásobování elektřinou a telekomunikace, V2.4 Hlavní výkres Koncepce veřejné infrastruktury Zásobování plynem a teplem, V2.5 Hlavní výkres Koncepce veřejné infrastruktury Zásobování vodou a kanalizace Plochy rekultivační Návrh ÚPO vymezuje Plochy rekultivační v Plochách zastavěných stabilizovaných, v Plochách přestavby i mimo zastavěné území v případě, kdy předmětné pozemky zasažené průmyslovou výrobou nebo těžbou nerostů nelze v současné době z technických důvodů využít pro zástavbu. Vymezené plochy slouží nebo sloužily k uložení odpadu z těžební nebo průmyslové výroby a pro uskladnění neupotřebitelných složek komunálního odpadu. Navržený způsob využití těchto ploch je buď rekultivace na lesní kulturu, nebo v případě, kdy je žádoucí využít tyto plochy pro rozvoj města, rekultivace technická, umožňující umísťování staveb. Protože však technická rekultivace může, z důvodu nutnosti zpracování obrovských objemů odpadního materiálu většinou problémového složení, probíhat i desítky let, nelze v současné době zodpovědně určit cílový způsob jejich využití. Proto bude po ukončení rekultivačních prací způsob využití těchto ploch ověřen územní studií a následně procesem změny ÚPO navržený a projednaný způsob využití vložen do ÚPO. Plochy rekultivační dělí ÚPO na plochy: Skládka průmyslového a komunálního odpadu rekultivace les a Skládka průmyslového odpadu technická rekultivace. Pro využití ploch jsou stanoveny podmínky v textové části ÚPO v části 6 Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití, plošně jsou vymezeny v grafické části ÚPO, ve výkrese V2 Hlavní výkres urbanistická koncepce. 4.5 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA (odůvodnění části 4 Koncepce veřejné infrastruktury a podmínky pro její umísťování v textové části) Úvod Plochy dopravní infrastruktury vymezuje ÚPO pro zajištění dopravních vazeb mezi jednotlivými urbanistickými soubory města a mezi městem a sousedícím územím včetně vazeb na tranzitní sítě. Plochy dopravní infrastruktury dále vymezuje ÚPO pro zajištění dalších dopravních funkcí města (dopravní terminály, záchytná parkoviště, vozovny, depa, překladiště apod.). Plochy dopravní infrastruktury dělí ÚPO na plochy: Pozemní komunikace, Železniční doprava, Tramvajová doprava a Doprava ostatní. Koncepce dopravní infrastruktury a podmínky pro její umisťování je vymezena v textové části ÚPO a v grafické části ÚPO, ve výkresech: V2 Hlavní výkres urbanistická koncepce, V2.2 Hlavní výkres Koncepce veřejné infrastruktury Doprava Širší dopravní vazby (odůvodnění článku Širší dopravní vazby v textové části) Návrh řešení vychází ze základních nadřazených rozvojových dokumentů Politika územního rozvoje ČR, Dopravní politika ČR pro léta , ZÚR MSK a dokumentu Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, charakterizujících rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje. Návrhem bude zajištěna vyvážená dopravní obsluha území města i kraje, která je jednou z podmínek pro posílení sociálního a hospodářského pilíře udržitelného rozvoje. Význam města je dán jeho polohou v Ostravské pánvi, které předurčilo toto území pro vedení větve B VI. multimodálního dopravního koridoru v trase Katowice - Ostrava - Břeclav - Vídeň v železničním spojení, v silničním spojení Katowice - Ostrava - Brno, který prochází těžištěm Moravskoslezského kraje. Ze situace je zřejmá severojižní a západovýchodní orientace základních tahů dopravní sítě. Dálnice D1 je součástí transevropské magistrály (TEM) zajišťující propojení severu Evropy (Polsko - Gdaňsk) přes střední Evropu (Česká republika a Maďarsko) na jih (Balkán - Bulharsko, Řecko, Turecko) s vazbou na Vídeň Graz Itálii. Morfologie území předurčila v tomto koridoru vedení nejen dálnice, ale též koridorové a vysokorychlostní tratě, vodní cesty, mezinárodního letiště i dálkové cyklistické trasy evropského významu. 127

129 odůvodnění Obrázek 3: Schéma výhledové dopravní infrastruktury Na polském území dálnice D1 navazuje na dálnici A1, kterou v oblasti Katowic kříží dálnice A4, zajišťující vazby východ - západ v koridoru Krakow - Katowice - Berlin. Dálniční trasy D1, A1 a A4 tak společně vytváří "dálniční kříž" regionu Horního Slezska. Druhou významnou severojižní příčkou, zajišťující vazby severní Moravy na Polsko, je rychlostní komunikace R48. Základní kostru silniční sítě na území města Ostravy tvoří silnice I. třídy: I/11 Poděbrady Hradec Králové Ostrava Jablunkov státní hranice ČR/ SR, I/56 Opava Ostrava Frýdek-Místek Hlavatá, I/58 Rožnov pod Radhoštěm Příbor Ostrava, I/59 Ostrava Orlová Karviná. Město Ostrava se nachází na křižovatce významných komunikačních tahů dálnice D1 a silnic I/56 a I/11 které jsou součástí tzv. slezského kříže. Obrázek 4: Významné komunikační tahy stávající páteřní komunikační tahy rozestavěné a připravované páteřní komunikační tahy plánované páteřní komunikační tahy 128

130 odůvodnění Obrázek 5: Páteřní síť Moravskoslezského kraje Ostrava se nachází v místě křížení významných železničních tratí - tratě č. 270, 321 a 323. Přes město je vedena i výhledová trasa vysokorychlostní tratě, která na území města sleduje koridor stávající tratě č Obrázek 6: Základní železniční síť v Moravskoslezském kraji Součástí záměrů nadřazené dopravní sítě je i vodní cesta, jedná se o oderskou větev průplavního spojení Dunaj Odra Labe. Přes území města jsou vedeny i významné tahy cyklistické dopravy vč. trasy EuroVelo vedené Poodřím. 129

131 odůvodnění Obrázek 7: Základní síť cyklistických tras v Moravskoslezském kraji OSTRAVA Město má kolejovým a komunikačním napojením na mezinárodní letiště v Mošnově v okrese Nový Jičín zajištěnu základní vazbu na leteckou dopravu. Letecké dopravě slouží i menší vnitrostátní letiště na území sousedních okresů - v Zábřehu u Dolního Benešova a ve Frýdlantě n./o. Pro město Ostrava je charakteristické roštové uspořádání dopravního skeletu města, které odráží prostorově nespojitý systém urbanistické zástavby vyznačující se volným rozmístěním a prolínáním kapacitních obytných a výrobních zón v plochém terénu Ostravské pánve. Z hlediska nejvýznamnějších urbanistických celků ovlivňujících dopravní řešení lze na území Ostravy definovat tři výrazné oblastí s dominantní funkcí obytné zástavby - střední obytná oblast (zahrnuje části městských obvodů Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky a část území Slezské Ostravy), jižní obytná oblast (zahrnuje městské obvody Ostrava - Jih a Vítkovice) a západní obytná oblast (zejména městský obvod Poruba a Pustkovec.), které doplňují tří významné oblasti s dominantní funkcí průmyslu - Kunčice s areálem ArcelorMittal Ostrava, severní průmyslová oblast podél řeky Odry od Třebovic k Hrušovu a Vítkovice, situované mezi jižní a střední obytnou oblastí. Obrázek 8: Významné plochy s obytnou funkcí Návrh sleduje rozvoj dopravní infrastruktury při zachování přiměřené volnosti pro její upřesnění v rámci podrobné dokumentace. 130