Zápis. Vládní zmocněnec pro umístění agentury GSA v ČR Ing. Karel Dobeš shrnul ve svém příspěvku aktuální situaci ohledně umístění sídla GSA takto:

Transkript

1 Zápis ze zasedání Koordinační rady ministra dopravy pro globální navigační družicové systémy konané dne od 10:00 hod. v budově detašovaného pracoviště Ministerstva dopravy na adrese Janovského 438/2, Praha 7 Přítomní: dle prezenční listiny (viz příloha) Program zasedání koordinační rady: 1) Zahájení náměstkem ministra dopravy Ing. Eduardem Havlem 2) Informace vládního zmocněnce o situaci týkající se umístění sídla agentury GSA do ČR - Ing. Karel Dobeš 3) Koordinace kosmických aktivit ČR - Mgr. Blanka Kosinová 4) Národní kosmický plán - JUDr. Václav Kobera 5) Informace o současném stavu systému Galileo - Ing. David Langr 6) Informace o české iniciativě GUF (Galileo User Forum) - Ing. David Langr 7) Veřejně regulovaná služba (PRS) systému Galileo - Ing. Dušan Špáta 8) Evropské pilotní testovací projekty využívající systémy GNSS - Ing. Jindřich Fajka 9) Novelizace nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy - Ing. David Langr 10) Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) Ing. David Langr 11) Mezinárodní družicová organizace pro pohyblivé služby (IMSO) - Ing. Martin Kozumplík 12) Diskuze Jednání: Zasedání zahájil svou úvodní řečí náměstek ministra dopravy Ing. Eduard Havel, který zasedání dále předsedal. Ve své úvodní řeči nastínil program zasedání, zmínil se o záměrném zvolení budovy Janovského 2 pro zasedání, z důvodu umístění administrativního sídla agentury GSA, o které je ze strany ČR vyvíjeno značné úsilí. Náměstek Havel rovněž zdůraznil fakt, že pro dopravu představují družicové navigační systémy významný potenciál. Odhaduje se, že až 80% veškerých aplikací využívajících družicové navigační systémy se bude soustřeďovat na dopravu, na její infrastrukturu a systémy řízení. Vládní zmocněnec pro umístění agentury GSA v ČR Ing. Karel Dobeš shrnul ve svém příspěvku aktuální situaci ohledně umístění sídla GSA takto: Ing. Karel Dobeš připravil pro všechny přítomné leták Česká kandidatura pro sídlo GSA, 10 důvodů pro Prahu, který vyzdvihuje motivaci a připravenost ČR na sídlo agentury GSA. Dále zdůraznil, že v současnosti jsou největším soupeřem ČR na sídlo GSA Holandsko a Belgie, jelikož Španělsko pravděpodobně kvůli svým současným ekonomickým problémům kandidaturu stáhne, a z nových členských států je ČR jediná země, ve které ještě není umístěna žádná významná evropská agentura. Informoval také o plánované pracovní návštěvě premiéra Jana Fischera do Francie (10. a 11. května), kde bude jednat o podpoře Francie.

2 Koordinaci kosmických aktivit shrnula Mgr. Blanka Kosinová takto: Mgr. Blanka Kosinová informovala o dlouhodobém pozitivním kompetenčním sporu mezi MD a MŠMT ve věci koordinace kosmických aktivit a řešení úkolu dle bodu IV.3 usnesení vlády ze dne , č Kompromisní materiál MD a MŠMT vypracovaný na začátku roku 2010 neustál zásadní připomínky ostatních orgánů státní správy. MŠMT v návaznosti na to předložilo do vlády ČR svůj materiál, který tyto zásadní připomínky nereflektoval a který byl navíc v rozporu se stanoviskem MD, tj. jednoho z gestorů. Dle tohoto materiálu by MŠMT koordinovalo kosmické aktivity. Dne se uskutečnilo jednání ministrů dopravy, školství, mládeže a tělovýchovy, průmyslu a obchodu a životního prostředí a náměstka ministra zahraničních věcí. Na tomto jednání bylo dohodnuto, že koordinátorem kosmických aktivit bude pověřen místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí, že místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí navrhne zřízení koordinačního výboru, který do zřízení Národní kosmické agentury povede, a že úhrada příspěvků do programů ESA z kapitoly MŠMT nezakládá vedoucí postavení MŠMT. Materiál, který předložilo MŠMT na jednání vlády ČR , závěry z tohoto jednání plně nenásleduje. Náměstek ministra dopravy Ing. Havel proto v souladu s pokynem ministra svolává jednání, na kterém budou tyto otázky řešeny tak, aby mohl být v nejbližší době vládě ČR představen obecně přijatelný materiál. Náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy prof. Ing. Vlastimil Růžička, CSc. sdělil, že z pohledu MŠMT se spor týká především otázky, kdo povede Výbor pro koordinaci kosmických aktivit, a že se nedomnívá, že by ministři na schůzce dospěli ke všem závěrům, které MD prezentovalo. Následně vystoupil pan náměstek JUDr. Vladimír Galuška z MZV a informoval, že místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí PhDr. Jan Kohout souhlasí s převzetím koordinační úlohy a že předloží návrh na zřízení Výboru pro koordinaci kosmických aktivit, kterému bude předsedat. Národní kosmický plán představil JUDr. Václav Kobera následovně: JUDr. Václav Kobera informoval o tom, že vládní Výbor pro EU dne 3. května 2010 projednal a schválil materiál s názvem Národní kosmický plán. Tento materiál zpracovalo vsouladu s úkoly dle bodů II.2 a II.3 usnesení vládního V-EU z 2. dubna 2008, č. 15, ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu a vládním zmocněncem pro kandidaturu na sídlo agentury GSA. Materiál byl rovněž průběžně projednáván s dalšími státními orgány, akademickou sférou, českým průmyslem a jinými relevantními subjekty. Národní kosmický plán představuje podklad pro rozhodování o dalším směřování ČR v oblasti kosmických aktivit. Jedná se o plán rozvoje českého průmyslu a akademické sféry a jejich zapojení do mezinárodní kosmické komunity. Hlavním účelem je zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu a jeho technologické a inovační úrovně. Národní kosmický plán určuje cíle a kritéria pro hodnocení jejich dosažení. Analýzy obsažené v Národním kosmickém plánu odrážejí návrh strategie a situaci v době jeho zpracování. Podrobný realizační plán Národního kosmického plánu zpracuje Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu do 31. prosince 2010.

3 Informace o současném stavu systému Galileo podal Ing. David Langr: Na začátku příspěvku Ing. D. Langr seznámil účastníky se základními informacemi o budoucím evropském navigačním družicovém systému Galileo. Systém Galileo bude mít stejné segmenty architektury jako GPS (kosmická, pozemní, řídící) a bude poskytovat pět základních druhů služeb: Základní služba (OS) Služba kritická z hlediska bezpečnosti (SoL) Komerční služba (CS) Veřejně regulovaná služba (PRS) Vyhledávací a záchranná služba (SAR) Současný stav: V roce 2003 proběhlo testování pozemního segmentu systému, k čemuž byly využity družice GPS. Následně v letech 2005 a 2008 byly vyslány dvě testovací družice, které mají za úkol zajistit systému frekvence přidělené Mezinárodní telekomunikační unií a otestovat kritické technologie. V letošním roce EK předloží Evropskému parlamentu a Radě střednědobý přezkum zahrnující přezkum nákladů, rizik a pravděpodobných příjmů ze služeb nabízených systémem Galileo, mimo jiné s ohledem na technologický rozvoj a vývoj trhu. Společně s tímto přezkumem předloží EK taktéž návrh týkající se veřejných finančních prostředků a závazků potřebných k financování programového období od roku Na přelomu let 2010 a 2011 budou vypuštěny 4 družice pro fázi In-Orbit Validation. V rámci zaváděcí fáze programu Galileo byly vypsány zakázky pro vytváření infrastruktury, jež jsou rozděleny do šesti hlavních pracovních balíčků: Podpora systémového inženýrství uděleno ThalesAleniaSpace Dokončení infrastruktury pozemního zajištění mise bude uděleno do konce r Dokončení infrastruktury pozemního řízení bude uděleno do konce r Družice uděleno OHB System (dodání 14 družic během období , pro zajištění služeb OS, PRS, SAR) Nosné rakety uděleno Arianespace Operace bude uděleno do konce r Informace o české iniciativě GUF (Galileo User Forum) podal Ing. David Langr: Workshop GUF vznikl na základě usnesení Výboru pro EU č. 5/2009 a měl by formulovat doporučení pro EK, GSA a ESA ohledně potřeb a požadavků na aplikace globálních navigačních družicových systémů, zejména z pohledu koncových uživatelů. Jedná se o českou iniciativu, hlavním organizátorem workshopů GUF je. Mezi hlavní cíle těchto workshopů patří představení současných trendů a technických možností družicových systémů, identifikace potenciálních technologických inovací v sektoru kosmonautiky, které mohou vést k novým výrobkům a službám, vzájemná debata expertů pro různé oblasti GNSS a identifikace společných potřeb a požadavků, které by měly být zohledněny při rozvoji systémů družicové navigace a jejich zavádění do praxe.

4 Konaly se již čtyři workshopy, první Galileo for Railways se konal v rámci veletrhu EuNavTec dne 9. října 2008 v Drážďanech. Druhý Agricalture GUF workshop byl zaměřený na využití družicových systémů v zemědělství a proběhl dne 15. července v Bruselu. Třetí workshop EGNOS & Civil Aviation se konal dne 3. prosince 2009 v Bruselu a byl zaměřený na oblast civilního letectví. Poslední workshop GNSS for invehicle and co-operative systems and for enhancing the road safety se konal v Mladé Boleslavi dne 17. února Další workshop Benefits of satellite navigatin for Urban Mobility bude zaměřený na oblast městské mobility a je plánován na 2. červen 2010 do Bruselu. Veřejně regulovanou službu (PRS) systému Galileo shrnul ve svém příspěvku Ing. Dušan Špáta takto: je gestor a koordinátor odpovědný za řádnou implementaci služby PRS do národního prostředí. Meziresortní expertní skupina ke službě PRS projednává otázky týkající se problematiky služby PRS a sjednocuje pozice jednotlivých dotčených subjektů. Koordinační rada ministra dopravy pro GNSS je stálý koordinační, iniciativní a poradní orgán ministra dopravy pro systémový rozvoj družicové navigace v České republice. Evropský pilotní program PRS: řídí EK/GSA, v letech , rozpočet EK cca 20 M Euro; návrh, modelování, testování a pilotní provoz jednotlivých segmentů řetězce a funkcí PRS; podpora členským státům a potenciálním uživatelům ve vlastní implementaci PRS do národního prostředí požadavky, doporučení a návody pro implementaci PRS; zahrnuje aktivity od informační kampaně až po plný provoz služby PRS dle scénářů definovaných v 2009; rozčleněn do 9 pilotních (PP) a 5 podpůrných projektů (EP). Účast ČR v Pilotním programu PRS: V předefiniční fázi (2009) byly stanoveny podmínky a možné oblasti zapojení do PP PRS. ČR se bude účastnit v projektech jako člen (ne řízení projektů), oblasti zapojení: expertní týmy, definice uživatelských požadavků, měření přesnosti signálu PRS a jeho odolnosti proti rušení, testování komponentů systému (zejména přijímačů) v praxi. Předpokládaný přínos účasti v PP PRS je užitečná zpětná vazba, přístup k výstupům, podpora/asistence při vytváření národního prostředí služby PRS, přístup k nástrojům/simulátorům řetězce PRS vyvinutých v rámci PP PRS a jejich využití při vlastní implementaci, přístup do fóra uživatelů služby PRS, dřívější přístup k signálům a jednotlivým prvkům služby PRS před plnohodnotným spuštěním provozu, možnost dřívějšího vybudování národní infrastruktury řízení služby a testování možností služby PRS uživateli. V rámci Bezpečnostního výzkumu MV byl podán národní pilotní projekt PRS. Jedná se o definice a testování národního systému řízení služby PRS včetně návrhu řetězce a jeho propojení s uživateli a GSMC/GSA, realizace projektu je pro období

5 Evropské pilotní testovací projekty využívající systémy GNSS představil Ing. Jindřich Fajka: Národní pilotní projekt ecall: spolu s Ministerstvem vnitra, Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR realizovalo národní pilotní projekt automatického tísňového volání z vozidla ecall. V České republice byl pilotní projekt ecall zahájen v roce 2006 a v prosinci 2007 úspěšně ukončen. ecall patří do oblasti tzv. esafety aplikací, které mají za cíl zejména zmírnění následků dopravní nehody. Cílem pilotního projektu v ČR bylo především ověření možnosti příjmu a vizualizace dat ecall na testovacím systému služby TCTV 112 (HZS) a předání dat ecall v reálném čase ostatním složkám IZS, které se na záchranné operaci podílejí (Zdravotnická záchranná služba a Policie). Na základě českého národního pilotního projektu vznikla evropská norma pro vyhodnocení volání ecall a upozornění na toto volání operátora 112.

6 Saturn Safer transports of high consequence dangerous goods in the Alpine region: Navrhovaný projekt Saturn je zaměřen na oblast standardizace a certifikace budoucích garantovaných služeb družicových systémů (EGNOS, Galileo a GPS III) pro aplikace, v nichž jsou vyžadovány zaručené a bezpečné výkonové parametry a vyšší požadavky na systémové parametry (přesnost, spolehlivost a integrita). Z tohoto důvodu byla v rámci silniční nákladní dopravy vybrána oblast přepravy vysoce rizikových nebezpečných věcí. Projekt se nebude primárně zaměřovat na vlastní technologii přepravy nebezpečných věcí, nýbrž na technickou oblast využití a integraci družicových systémů, a související oblast standardizace pro dispečerská centra, operační střediska a standard pro komunikačního protokolu. ESA - Iris Information Event Cílem projektu Iris (element 10 programu ARTES) je vyvinout nový systém hlasového radiokomunikačního spojení vzduch-země pro řízení letového provozu. Řešení zakládající se na družicových systémech je vyvíjeno v rámci programu Jednotného evropského nebe pro uspořádání letového provozu. Projekt Iris řešený v rámci ESA doplňuje realizaci současného projektu SESAR, jehož zadavatelem je Společný podnik SESAR (společný podnik Evropských společenství, organizace Eurocontrol a průmyslových podniků realizující program v oblasti řízení letového provozu). Úkolem projektu Iris je vývoj moderního komunikačního standardu v celosvětovém měřítku pro spojení letadel se středisky řízení letového provozu prostřednictvím družicových systémů s využitím ekonomicky a technicky nenáročných uživatelských terminálů, antén a komunikačních služeb. Předpokládá se, že projekt Iris přispěje v roce 2020 k modernizaci řízení letového provozu tím, že bude poskytovat digitální přenos dat se členy posádek letadel ve vzdušném prostoru jak nad kontinentem, tak nad oceánem, arktickými nebo odlehlými oblastmi. Na květnovém workshopu v Praze se setkají zástupci celého projektového týmu Iris za účasti členů Společné rady ESA pro telekomunikační družicové programy (JCB), jejího poradního orgánu JIAC a dalších vybraných expertů z oblasti civilního letectví z různých evropských organizací. V příspěvku Ing. Davida Langra o Novelizaci nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy zaznělo následující: Již samotná preambule nařízení 683/2008 vybízí Komisi k předložení návrhu, který by uvedl nařízení 1321/2004 (upravující postavení agentury GSA) do souladu s nařízením 683/2008, novým rámcem pro veřejnou správu a financování. Hlavní úkoly agentury GSA jsou následující: bezpečnostní akreditace; provoz bezpečnostního monitorovacího střediska systému (GSMC); příprava uvedení systémů na trh, analýza trhu; propagace aplikací a služeb na trhu v oblasti družicové navigace;

7 zajištění řádné certifikace jednotlivých prvků systému. Vývoj projednávání: Rada přijala obecný přístup v prosinci 2009, a v současné době vyvíjí španělské předsednictví (ES PŘES) značné úsilí přijmout novelu nařízení do konce svého předsednictví. ES PRES chce, aby nejpozději v červnu 2010 byla novelizace projednána na plénu EP a v červenci 2010 byla publikována v Úředním věstníku EU. O Globálním monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES) informoval Ing. David Langr Odbor kosmických technologií a družicových systémů (O710) převzal v rámci Ministerstva dopravy od Odboru strategie gesci GMES (Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti). Tuto problematiku na O710 spravuje Ing. Ondřej Šváb, který se však Koordinační rady nemohl zúčastnit, a proto za něj danou problematiku prezentoval Ing. David Langr. Global Monitoring for Environment and Security (GMES) je program Evropské unie, který vznikl z rozhodnutí Evropské komise na summitu EU v roce 2001 v Göteborgu jako nástroj k naplňování evropských politik a jako evropská kapacita pro globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti. Účelem systému GMES je ve veřejném zájmu poskytovat včasné a spolehlivé, prostorově založené informace (služby) o životním prostředí a bezpečnosti. Systém bude dodávat především obrazová data z dálkového průzkumu Země (DPZ) využitelná například pro systém varování před přírodními i umělými katastrofami, jako podklad pro IZS při koordinaci záchranných prací, pro sledování změn pokryvu a využití povrchu Země ( land use a land cover), atp. Aktivity MD ve využití GMES: Definovat požadavky na GMES data, určit parametry dat, která by byla využitelná v dopravě. Příprava plánů implementace datových vrstev vzniklých nad GMES daty do oborových geoinformačních systémů. V rámci Bezpečnostního výzkumu pro potřeby státu byl podán projekt Studie využitelnosti dat dálkového průzkumu Země pro zvýšení bezpečnosti dopravní infrastruktury, jehož cílem je stanovení oblastí využitelnosti dat DPZ v dopravě, snížení míry nejistoty v rozhodovacích procesech, vyšší bezpečnost dopravy, zdraví, životů i majetku obyvatel. Vazba GMES na Galileo: Oba programy, Galileo a GMES se svými funkcemi vzájemně doplňují. Zatímco Galileo bude poskytovat navigační data, GMES je zaměřen především na data obrazová, která se stanou důležitým podkladem nejen pro integrovaný záchranný systém při koordinaci záchranných prací v místě katastrofy, ale budou mít také zásadní význam v prevenci a plánování. Účinné a rychlé použití GMES dat ve zmíněných situacích se neobejde bez

8 navigačních dat, které bude poskytovat systém Galileo. Pouze kombinací dat z obou systémů lze účinně provádět monitoring nebezpečných jevů a v závislosti na něm koordinovat záchranné práce či jiná protiopatření. Informace o Mezinárodní družicové organizaci pro pohyblivé služby (IMSO) podal Ing. Martin Kozumplík Jedná se o mezinárodní mezivládní organizaci, která vznikla v roce 1999 po rozdělení původní Mezinárodní námořní družicové organizace INMARSAT. Hlavním účelem IMSO je z pověření Mezinárodní námořní organizace IMO (International Maritime Organization): výkon dohledu nad poskytováním veřejných družicových pohyblivých služeb pro Světový námořní tísňový a bezpečnostní systém (GMDSS - Global Maritime Distress and Safety System) funkce koordinátora pro Systém dálkové identifikace a sledování lodí (LRIT - Long Range Identification and Tracking of Ships) Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 17. srpna 2009 č převzalo od Ministerstva průmyslu a obchodu gesci za problematiku IMSO. Členství ČR v IMSO přispívá k zajištění bezpečnosti a k ochraně plavidel plujících pod českou vlajkou, k ochraně majetku a životů českých občanů při využívání námořních cest pro účely přepravy nákladů, osobní dopravy a při rekreaci nebo sportu. Systém Galileo je možné využít pro systém dálkové identifikace a sledování lodí, neboť každý komunikační terminál LRIT musí být také schopen spolupracovat s externím globálním satelitním navigačním přijímačem (např. GPS, GALILEO atd.) nebo mít schopnost jiného určení přesné polohy. Diskuse: Zástupce Ministerstva financí pan Pavel Hovorka informoval o dopisu ministra financí určený ministru dopravy stím, že není nezbytné nabízet celý objekt budovy Janovského 2 jakožto budoucí administrativní sídlo GSA, jelikož je potřeba přihlížet k dislokaci objektu v rámci MF. Bylo by tedy vhodné, aby se o administrativní zázemí dělilo společně MD s MF (i společně se všemi omezeními určenými agenturou GSA). Ředitel Odboru strategií a trendů MPO Ing. Eduard Muřický pro informaci poznamenal, že se na tvorbě Národního kosmického plánu se mimo MD, MPO a MŠMT taktéž podílel J. P. V. Poiares Baptista z ESA, který vytváření plánu vedl a koordinoval. Dále zdůraznil, že hlavním cílem Národního kosmického plánu by nyní měla být jeho realizace. Zasedání koordinační rady zakončila ředitelka Odboru kosmických technologií a družicových systémů Mgr. Blanka Kosinová, která poděkovala všem zúčastněným za dosavadní spolupráci a zároveň vyjádřila naději v úspěšnou spolupráci i do budoucna. Připomněla, že by se zasedání Koordinační rady ministra dopravy pro globální navigační družicové systémy mělo dle jednacího řádu konat 2x ročně. Následující zasedání koordinační rady je plánováno na podzim roku 2010.

9 Koordinační rada byla ukončena v 11:30 Prezenční listina Koordinační rada ministra dopravy 5. květen 2010, 10:00 hod Úřad, organizace Bezpečnostní informační služba Český telekomunikační úřad Generální ředitelství VS ČR Ministerstvo financí Ministerstvo obrany Ministerstvo obrany Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo vnitra Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Národní bezpečnostní úřad Státní úřad pro jadernou bezpečnost Úřad pro ochranu osobních údajů Úřad průmyslového vlastnictví Útvar ministra pro evropské záležitosti Jméno zástupce Mgr. Petr Špaček Ing. Jaroslav Šebesta Martin Beneš Ing. Eduard Havel Mgr. Blanka Kosinová JUDr. Václav Kobera Ing. David Langr Ing. Jindřich Fajka Ing. Dušan Špáta Ing. Martin Kozumplík Mgr. Zdeněk Čechura Pavel Hovorka Ing. Libor Boleslav Ing. Kamil Balwar Ing. Eduard Muřický Mgr. Zdeněk Zajíček Prof. Ing. Vlastimil Růžička, CSc. RNDr. Jana Bystřická Ing. Jaroslav Chýlek, MBA JUDr. Vladimír Galuška Ing. Jaroslav Zajíček Ing. Mgr. Petr Reimer JUDr. Bohumil Jirkal Ing. Miloš Lukášek Doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D. JUDr. Zdeňka Jůzlová Ing. Věra Starostová Mgr. Josef Prokeš JUDr. Vladimír Zamrzla Mgr. Jakub Hodinář

10 Útvar ministra pro evropské záležitosti Vládní zmocněnec pro kandidaturu ČR na sídlo GSA PhDr. Jan Král Ing. Karel Dobeš