Výklad základních pojmů metrologie - Nejistoty měření

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výklad základních pojmů metrologie - Nejistoty měření"

Transkript

1 Výklad základních pojmů metrologie - Nejistoty měření Proces Měřící systém -Proces měření Analýza systému měření Vhodnost kontrolních procesů Z pohledu požadavků norem a publikací: ČSN EN ISO vydání 2003 Systémy managementu měření Požadavky na procesy měření a měřicí vybavení EA 4/02 Vyjadřovaní nejistot měření při kalibracích ČSN EN ISO Geometrické požadavky na výrobky (GPS) Zkoušeni obrobku a měřidel MSA 4. Edice 2010 Analýza systému měření ( Požadavek automobilového průmyslu AIAG/QS 9000 MSA) VDA 5 2.edice Vhodnost kontrolních procesů Výklad postupů při řešení (Použitelnosti kontrolních prostředků/ Vhodnosti kontrolních procesů/ Přihlédnutí k nejistotám měření Abstrakt: Osvětlení vzájemných vztahů Proces Proces měření Analýza systému měření nejistoty měření. Definice a vysvětlení základních pojmů, jejich kvantifikace, hodnocení nejistot měření jejich výpočet a interpretace, Obsah: 1. Proces Definice a základní pojmy 2. Procesy měření - Definice a základní pojmy dle ČSN EN ISO Kvalifikace procesu měření 2.2. Návrh procesu měření 2.3. Definice metrologické konfirmace 2.4. Nejistota měření 3. Procesy kvalitativního měření - Analýza systému měření Vydání 10/2011 Strana 1 / 16

2 1. Proces Definice a základní pojmy Požadavek norem ČSN EN ISO 9001 : 2008, ISO/TS 16949: Všeobecné požadavky Organizace musí v souladu s požadavky této normy vytvořit, dokumentovat, uplatňovat a udržovat systém managementu jakosti a trvale zlepšovat jeho efektivnost. Organizace musí: a) identifikovat procesy potřebné pro systém managementu jakosti a jeho použití v rámci organizace; b) určit posloupnost a vzájemné působení těchto procesů; c) určit kritéria a metody potřebné k zajištění toho, že jak vykonávání, tak řízení těchto procesu je efektivní; d) zajistit dostupnost prostředků a informací potřebných k podpoře uskutečňování a monitorování těchto procesů, e) měřit, monitorovat a analyzovat tyto procesy, f) uplatňovat opatření potřebná k dosažení plánovaných výsledků a trvalého zlepšování těchto procesů. Organizace musí tyto procesy řídit v souladu s požadavky této mezinárodní normy. Rozhodne-li se organizace, že pro jakýkoli proces, který ovlivňuje shodu produktu s požadavky, využije externí zdroj, musí zajistit kontrolu procesů. Řízení těchto externích procesů musí být identifikováno v systému managementu jakosti. POZNÁMKA: Procesy potřebné pro systém managementu jakosti, o nichž je zmínka výše, mají zahrnovat procesy pro řídicí činnosti, zajišťování nových zdrojů, realizaci produktů a měření. Definice procesu Proces je definován jako soubor vzájemně souvisejících a působících prvků: účelu / cílů procesu činností pro řízení procesu nástrojů a zdrojů k řízení odpovědností za proces popisu dokumentace procesu které přeměňuje vstupy procesu na výstupy procesu. Vydání 10/2011 Strana 2 / 16

3 2. Procesy měření - Definice a základní pojmy ČSN EN ISO vydání 2003 Procesy měření, musí být plánovány, validovány, zavedeny, dokumentovány a řízeny. Veličiny ovlivňující proces měření musí být zjištěny. Úplná specifikace procesu měření musí zahrnovat identifikaci měřidel, měřicího a souvisejícího vybavení a měřicího softwaru schopností obsluhy měřidel a měřícího vybavení postupů měření, podmínek použití procesu měření a všech dalších faktorů ovlivňující spolehlivost výsledků měření. řízení procesů měření musí být prováděno podle dokumentovaných postupů. 2.1 Kvalifikace procesu měření Proces měření je možno rozdělit na základě požadavků co se od procesu měření očekává Vydání 10/2011 Strana 3 / 16

4 2.2 Návrh procesu měření Požadavek ČSN EN ISO vydání 2003 Návrh procesu měření Metrologické požadavky musí být určeny na základě požadavků zákazníka, organizace, a zákonů i předpisů. Procesy měření navržené tak, aby splňovaly specifikované požadavky, musí být dokumentovány, validovány a pokud je to nezbytné, dohodnuty se zákazníkem. U každého procesu měření musí být identifikovány odpovídající prvky procesu a nástroje řízení. Volba prvků a regulačních mezí (nejistot měření) musí být úměrná riziku neplnění specifikovaných požadavků. Prvky procesu měření a nástroje řízení musí zahrnovat vlivy obsluhy, vybavení, podmínky prostředí, ovlivňujících veličin a metod použití. Proces měření musí být navržen tak, aby předcházel nesprávným výsledkům měření a musí zajistit okamžité zjištění nedostatků a včasná opatření k nápravě. Funkční charakteristiky požadované pro zamýšlené použití procesu měření musí být identifikovány a kvantifikovány. 2.3 Definice - Metrologická konfirmace a realizace procesů měření Metrologická konfirmace musí být navržena a zavedena tak, aby zajistila, že metrologické charakteristiky měřícího vybavení splňují metrologické požadavky procesu měření. Metrologická konfirmace zahrnuje kalibraci a ověřování měřícího vybavení. Informace vyjadřující stav metrologické konfirmace měřícího vybavení musí být snadno dostupná obsluze a musí obsahovat všechna omezení nebo speciální požadavky. Metrologické charakteristiky měřícího vybavení musí být vhodné pro jeho zamýšlené použití v procesu měření. Vydání 10/2011 Strana 4 / 16

5 Návod Mezi příklady charakteristik měřícího vybavení patří: rozsah, chyba správnosti, opakovatelnost, stálost, hystereze, drift, vlivy ovlivňujících veličin, rozlišitelnost, chyba. Metrologické charakteristiky měřícího vybavení jsou faktory přispívající k nejistotě měření, která dovoluje přímé porovnáni s metrologickými požadavky za účelem stanovení s metrologické konfirmace. Intervaly mezi metrologickou konfirmací Metody používané k určení nebo změně intervalů mezi metrologickou konfirmací musí být popsány v dokumentovaných postupech. Tyto intervaly musí být přezkoumány a upraveny, pokud je to nezbytné k zajištění trvalého souladu se i specifikovanými metrologickými požadavky. Pokaždé, když je neshodné měřicí vybavení opravováno, seřizováno nebo modifikováno, musí být přezkoumán interval metrologické konfirmace. jednoznačnou identifikaci (jako je pořadové číslo) jakýchkoli kalibračních certifikátů a protokolů o kalibraci a jiných odpovídajících dokumentů; důkaz návaznosti výsledků kalibrace; metrologické požadavky k zamýšlenému c použití; výsledky kalibrace získané po jakémkoli seřízení a pokud je to požadováno, také před jakýmkoli seřízením, modifikací nebo opravou; 2.4 Nejistota měření Nejistota měření charakterizuje rozsah naměřených hodnot okolo výsledku měření, který lze zdůvodněně přiřadit k pravé hodnotě měřené veličiny. Nejistota měření musí být odhadována pro každý proces měření, zahrnutý v systému managementu měření. Nejistota měření se týká nejen výsledku měření, ale i měřicích přístrojů, hodnot použitých konstant, korekcí apod., na kterých nejistota výsledku měření závisí. Základem určování nejistot měření je statistický přístup. Předpokládá se určité rozdělení pravděpodobnosti, které popisuje, jak se může udávaná hodnota odchylovat od skutečné hodnoty, resp. pravděpodobnost, s jakou se v intervalu daném nejistotou může nacházet skutečná hodnota. Mírou nejistoty měření je směrodatná odchylka udávané veličiny. Takto vyjádřená nejistota se označuje jako standardní nejistota -u a představuje rozsah hodnot okolo naměřené hodnoty. Standardní nejistoty se dělí na standardní nejistoty typu A a typu B. Udávají se buď samostatně bez znaménka, nebo za hodnotou výsledku se znaménkem ±. Odhady nejistoty musí být zaznamenány. Analýza nejistot měření musí být dokončena před metrologickou konfirmací měřicího vybavení a před validací procesu měření. Všechny známé zdroje variability měření musí být dokumentovány. Vydání 10/2011 Strana 5 / 16

6 Výklad požadavku na : Koncepce a metody, které mohou být použity při rozpočtu složek nejistoty a prezentované výsledky, jsou uvedeny v dokumentu Vyjadřování nejistot měření při kalibracích EA 4/02. Použití dalších dokumentovaných a akceptovaných metod je dovoleno např. ČSN EN ISO Geometrické požadavky na výrobky (GPS) Zkoušeni obrobku a měřidel MSA Analýza systému měření ( Požadavek automobilového průmyslu AIAG MSA) VDA 5 - Vhodnost kontrolních procesů - Výklad postupů při řešení (Použitelnosti kontrolních prostředků/ Vhodnosti kontrolních procesů/ Přihlédnutí k nejistotám měření Je možné, že některé složky nejistoty budou velmi malé v porovnání s jinými složkami a mohly by vést k jejich příliš detailnímu stanovení, které je technicky nepodložené a ekonomicky neúnosné. V tom případě by mělo být rozhodnutí a jeho oprávněnost zaznamenána. V každém případě úsilí vynaložené na stanovení a zaznamenání zdrojů nejistot měření by mělo být úměrné důležitosti výsledků měření vzhledem k jakosti produktu (požadavkům na specifikaci výrobku). Stanovení nejistot smí být provedeno formou všeobecných prohlášení pro podobné typy měřicího vybavení, s promítnutím do jednotlivých procesů měření. Nejistota výsledku měření by měla vzít v úvahu i nejistoty kalibrace měřicího vybavení. Při odhadu nejistot je dovoleno přiměřené použití statistických metod pro analýzu výsledků předcházejících kalibrací a posouzení výsledků kalibrací několika podobných prvků měřicího vybavení. Nejistoty měření se stanovují při vyhodnocování procesů měření: experimentálním ověřování fyzikálních zákonů a určování hodnot fyzikálních konstant, definičních měřeních, reprodukci jednotek fyzikálních a technických veličin vyhodnocování metrologických vlastností primárních etalonů, kalibraci sekundárních etalonů a pracovních (provozních) měřidel, typových zkouškách měřidel a vyhodnocování jejich technických a metrologických vlastností, vyhodnocování měření v oblasti zkušebnictví a kontroly jakosti výrobků, úředních měřeních ve smyslu zákona o metrologii, ostatních přesných a závazných měřeních v technické praxi, např. přejímacích a garančních zkouškách, měření množství látek a energií v hospodářském styku, měření složení a vlastností materiálů apod. Vydání 10/2011 Strana 6 / 16

7 Základní přístup k hodnocení nejistot procesu měření Metody pro hodnocení nejistot procesu měření: Vydání 10/2011 Strana 7 / 16

8 3. Procesy kvalitativního měření - Analýza systému měření 3.1 Vhodnost procesu měření, / VDA Prüfprozesseignung, CPS - Control Processes Suitability, Vhodnost procesu měření vycházející z přístupu hodnocení nejistoty typu A/B - Výpočet ukazatele vhodnosti procesu měření: Qms pro měřící systém Qmp pro proces měření Standardní nejistoty typu A - u A - jsou způsobovány náhodnými chybami, jejichž příčiny se považují všeobecně za neznámé. Stanovují se z opakovaných měření stejné hodnoty měřené veličiny za stejných podmínek. Tyto nejistoty se stoupajícím počtem opakovaných měření se zmenšují. Přitom se předpokládá existence náhodných chyb s normálním rozdělením. Standardní nejistoty typu B - u B jsou způsobovány známými a odhadnutelnými příčinami vzniku. Jejich identifikaci a základní hodnocení provádí experimentátor. Jejich určování nebývá vždy jednoduché. U složitých měřicích zařízeních a při zvýšeném požadavku na přesnost, musí se provést podrobný rozbor chyb, což vyžaduje značné zkušenosti. Tyto nejistoty vycházejí z různých zdrojů a výsledná nejistota typu B je dána jejich sumací - přitom nezávisí na počtu opakovaných měření. Kombinovaná standardní nejistota -u C je sumací nejistot typu A a B. Hodnotí-li se výsledek měření touto nejistotou, není třeba rozlišovat nejistoty typu A a B. Kombinovaná standardní nejistota udává interval, ve kterém se s poměrně velkou pravděpodobností může vyskytovat skutečná hodnota měřené veličiny. V praxi se dává této nejistotě přednost. Rozšířená standardní nejistota U se zavádí v případě, že je třeba zajistit ještě větší pravděpodobnost správného výsledku měření. Získá se tak, že se kombinovaná standardní nejistota u vynásobí součinitelem ku = 2. Při zjišťování jednotlivých standardních nejistot se postupuje podle toho, zda se jedná o přímé nebo nepřímé měření jedné nebo více veličin. Při výpočtech se hodnoty koeficientů a nejistot zaokrouhlují na tři platné číslice. Udávaná výsledná nejistota se zaokrouhluje na dvě platné číslice. Výpočty parametrů Q MS pro měřící systém (měřidlo) a Q MP pro měřící proces 2.UMS 2.UMP QMS=.100% QMP=.100% TOL TOL Požadavek: QMS QMS_max QMP QMP_max Hodnotící kritéria Q MS_max pro měřící systém (měřidlo) 15% a Q MP_max pro měřící proces 30% Pravděpodobná minimální tolerance pro měřicí systémy / procesy měření TOL MIN Vzorce pro výpočet minimální tolerance Měřící systémy: TOLMIN - UMS 2.U = Q MS MS_max Měřící procesy: 2.U TOL MIN- UMP = Q MP MP_max.100%.100% Vydání 10/2011 Strana 8 / 16

9 Vydání 10/2011 Strana 9 / 16

10 Přehled typických modelů procesu měření U mnoha měřících procesů nedojde u všech, popř. často jen u velmi málo komponent vlivu k řešení. Tak mohou být definovány modely měřících procesů se stejnými komponenty nejistot (viz tabulka). Tento přehled poskytuje pomoc při následujícím kladení otázek hodnocení měřících procesů: Jaká je kalibrační nejistota musí být ověřena skutečná hodnota etalonu Může být koupené měřící zařízení odebráno, uvolněno. Ke kterým komponentům nejistot musí být přihlíženo ve standardních měřících systémech? Je měřící systém (měřidlo), měřící zařízení vhodné pro tolerance ve výrobních podmínkách? Jak velký je vliv výrobních dílů na výsledek měření, popř. na způsobilost měřícího procesu? Na co musí být dbáno u zkoušek shody (výsledek měření uvnitř nebo vně tolerance)? Upozornění: Modely C, D a E mohou být použity odděleně nebo najednou. To znamená, že prošetřované hodnoty nejistot z modelu C mohou být přeneseny na model D nebo E a už nemusí být znovu prošetřeny. Proces Měření Měřicí systém měřidlo / měřicí zařízení Typy nejistot měřicího procesu U RE U CAL U BI U EVR U LN U AV U EVO U GV U STA bu OB J U T U Re s t Typ měřicího procesu Nejistota z rozlišení Nejistota kalibrace Systematická odchylka Nejistota z opakovatelnosti Linearita Reprodukovatelnost nejistot Opakovatelnost bez vlivu operátorů na Srovnatelnost měřicích zařízení Stabilita v čase Vliv měřeného dílu Vliv teploty Další vlivy Model A Model B Model C Kalibrace normálu Standardní měřicí systém Obecný měřicí systém Model D1 Měřicí proces s vlivem obsluhy, s vyloučením vlivu dílu (bez vlivu dílů označení měřené polohy) Model D2 Měřicí proces bez vlivu obsluhy, bez vlivu sériových dílů (polo/automatické měření) Model E1 Měřicí proces s vlivem obsluhy, s vlivem sériových dílů Model E2 Měřicí proces bez vlivu obsluhy, s vlivem sériových dílů (polo/automatické měření) 2- nutné, 1- možné, 0- irelevantní Vydání 10/2011 Strana 10 / 16

11 3.2 MSA Analýza systému měření a jeho hodnocení Účelem metodiky MSA je: "Poskytnout směrnice pro posuzování kvality systému měření". Ačkoliv jsou tyto směrnice dosti obecné, aby mohly být použity pro libovolný systém měření, jsou určeny především pro systémy měření používané v oblasti průmyslu.!!! Metoda MSA je zaměřena na systémy měření, u nichž lze měření na každém dílu opakovat (opakovatelné měření referenčních vzorků)!!! Směrnice pro určení Opakovatelnosti a Reprodukovatelnosti Studie měřícího systému spojitých proměnných lze provádět za použití celé řady různých technik. V tomto dokumentu jsou popsány popsány tři metody. Jsou to: ARM - metoda založená na průměru a rozpětí (včetně metody regulačních diagramů) Average and Range Method ANOVA -metoda - Analys of Variance (ANOVA) Method RM -metoda založená na rozpětí - Range Method Realizace studie ARM - Metoda založená na průměru a rozpětí - ARM Average and Range Method Metoda založená na průměru a rozpětí (X & R) je způsob, který poskytuje odhad pro Opakovatelnosti - Repeatability (EV / σ E ) Reprodukovatelností - Reproducibility (AV / σ A ) systému měření. Metoda ARM umožňuje rozložit variabilitu systému měření na dvě samostatné složky, opakovatelnost a reprodukovatelnost, avšak nevyjádří jejich interakci. Opakovatelnost - Repeatability (EV / σ E ) Opakovatelnost je variabilita měření získaných jedním měřicím přístrojem, který byl použit několikrát stejným operátorem pro měření identického znaku na stejném dílu. Běžně se označuje jako variabilita operátora". Reprodukovatelnost - Reproducibility (AV / σ A ) Reprodukovatelnost je běžně definována jako variabilita průměru měření získaných různými operátory za použití stejného měřícího přístroje při měření identického znaku na stejném dílu. Běžně se označuje jako variabilita mezi operátory". % GRR - Opakovatelnost a reprodukovatelnosti měřícího systému je odhadem kombinované variability opakovatelnosti a reprodukovatelnosti. Řečeno jinak - GRR je rozptyl, který se rovná součtu rozptylů uvnitř systému a mezi systémy. Variabilita systému měření v případě opakovatelnosti a reprodukovatelností GRR / σ M se vypočítá jako druhá odmocnina součtu druhé mocniny variability zařízení a druhé mocniny variability operátora: Vzorce pro podrobný výpočet viz. Protokol Opakovatelnosti a reprodukovatelnosti procesu měření Vydání 10/2011 Strana 11 / 16

12 Proces Měřící systém -Proces měření Analýza systému měření Vhodnost kontrolních procesů Realizace studie /Podrobný postup: 1) zajistí se výběr n > 5 dílů, které představují skutečné nebo očekávané rozmezí variability procesu - obvykle 10, 2) označí se operátoři jako A, B, C atd. a očíslují se díly 1 až n tak, aby operátoři nemohli tato čísla vidět, 3) provede se seřízení měřidla, je-li to součástí běžných postupů systému měření; operátor A změří počet n dílů v náhodném pořadí a zanese výsledky (do Formuláře A řádku 1) 4) operátor B a C změří stejných n dílů, aniž by si vzájemně ukazovali čtení; poté zanesou výsledky (do Formuláře A řádku 6 a 11) 5) tento cyklus se opakuje při jiném náhodném pořadí měření; (data se zanesou do řádků 2, 7 a 12; data se zaznamenají do pří slušného sloupce; 6) pokud si to vyžádá velký rozměr dílu nebo současná nedostupnost dílů, lze kroky 4 a 5 změnit takto: operátor A změří první díl a zaznamená čtení na řádek 1; operátor B změří první díl a zaznamená čtení na řádek 6 operátor C změří první díl a zaznamená čtení na řádek 11, operátor A zopakuje čtení u prvního dílu a zaznamená čtení na řádek 2 operátor B zaznamená opakované čtení na řádek 7 operátor C zaznamená opakované čtení na řádek 12 provádějí-li se tři měření, tento cyklus se opakuje a výsledky se zanesou do řádků 3,8 a 13 7) pracují-li operátoři v různých směnách, lze použít alternativní metodu; operátor A změří všech 10 dílů a zanese čtení do řádku 1; operátor A zopakuje čtení v odlišném pořadí a zanese výsledky do řádků 2 a 3; totéž provede operátor B a C. Formulář pro sběr dat o opakovatelnosti a reprodukovatelností měřidel Vzor vyplněného formuláře pro sběr a vyhodnocování MSA pomocí metodiky ARM Vydání 10/2011 Strana 12 / 16

13 Vydání 10/2011 Strana 13 / 16

14 Analýza výsledků - % GRR, ndc V případě systémů měření, jejichž účelem je analyzování procesu, platí pro přijatelnost systému měření tato čistě praktická zásada: % GRR menší než 10 % - systém měření se obecně považuje za přijatelný. 10 % až 30 % - systém měření může být přiatelný podle důležitosti použití, nákladů vynaložených na měřicí zařízení, nákladů na opravu atd. větší než 30 % - systém měření se považuje za nepřijatelný, veškeré úsilí se má vynaložit na zlepšení systému měření. Práh citlivost ndc - rozlišovací schopnost měřícího systémi by měl být počet různých tříd (ndc) do nichž systém měření může rozdělit proces, roven alespoň 5. Vysvětlení: Konečné přijetí systému měření se nemá zaměřit na jediný soubor ukazatelů. Za použití grafických analýz by se měla také přezkoumat dlouhodobá funkčnost systému měření v čase. Vydání 10/2011 Strana 14 / 16

15 3.2.2 Realizace studie ANALÝZA ROZPTYLU METODA ANOVA Analýza rozptylu (ANOVA) je standardní statistická metoda a lze ji použít při analyzování chyby měření a jiných zdrojů variability dat při studii systému měření. U analýzy rozptylu lze rozptyl rozdělit do čtyř kategorií; díly, operátoři, interakce mezi díly a operátory, chyba replikace způsobená měřidlem. Výhody metod ANOVA v porovnání s metodami pro průměr a rozpětí: jsou schopny se vypořádat s jakýmkoli experimentálním seřízením, mohou zajistit mnohem přesnější odhad rozptylů, umožňují získat více informací (např. o interakcích mezi díly a vlivy operátorů) z experimentálních dat. numerické výpočty jsou složitější a na užívátelích se požaduje určitý stupeň statistických znalostí pro interpretaci výsledků. Jak metoda ARM založená na průměru a rozpětí, tak metoda ANOVA poskytují informace týkající se příčin variability systému měření nebo měřidla. Je-li např. opakovatelnost v porovnání s reprodukovatelností velká. Může být důvodem to, že: Přístroj vyžaduje údržbu, Ke zvýšení odolnosti měřidla je třeba změnit jeho konstrukci (zvýšit robustnost), Pro měření je třeba zlepšit upevnění nebo umístění měřidla, Existuje příliš velká variabilita uvnitř dílu. Je-li reprodukovatelnost v porovnání s opakovatelností velká, možnou příčinou může být, že: Operátor potřebuje lepší školení, jak používat měřidlo a z něho odečítat hodnoty, Kalibrace stupnice měřidla není čitelná. Numerické výpočty - Tabulka ANOVA se používá k rozkladu celkové variability na čtyři složky: díly, operátoři, interakce operátorů a dílů, opakovatelnost způsobená přístrojem. Výsledek studie ANOVA je parametr % GRR - Opakovatelnost a reprodukovatelnosti měřícího systému Protokol GRR - opakovatelnost a reprodukovatelnost měřícího systému stanovaných metodu ANOVA. Vydání 10/2011 Strana 15 / 16

16 Podrobný popis metodik : Dostupnost metodik v sekci "Metodiky" MSA IV vydání 2010 VDA 5 2.vydání 2010 Vydání 10/2011 Strana 16 / 16

8/2.1 POŽADAVKY NA PROCESY MĚŘENÍ A MĚŘICÍ VYBAVENÍ

8/2.1 POŽADAVKY NA PROCESY MĚŘENÍ A MĚŘICÍ VYBAVENÍ MANAGEMENT PROCESŮ Systémy managementu měření se obecně v podnicích používají ke kontrole vlastní produkce, ať už ve fázi vstupní, mezioperační nebo výstupní. Procesy měření v sobě zahrnují nemalé úsilí

Více

Analýza systému měření VDA5/MSA ME IMS 120

Analýza systému měření VDA5/MSA ME IMS 120 Výklad požadavků normy ISO 10012 vydání 2003 Systémy managementu měření Požadavky na procesy měření a měřicí vybavení z pohledu analýzy měřícího systému a jeho hodnocení dle metodik VDA 5, QS 9000 - MSA

Více

MSA. Implementační směrnice ME - IMS 110. PALSTAT s.r.o. systémy řízení jakosti. Vydání 08/2005. 2005 PALSTAT s.r.o. Vrchlabí

MSA. Implementační směrnice ME - IMS 110. PALSTAT s.r.o. systémy řízení jakosti. Vydání 08/2005. 2005 PALSTAT s.r.o. Vrchlabí MSA Analýza systému měření Implementační směrnice ME - IMS 110 2005 PALSTAT s.r.o. Vrchlabí Odsouhlasil : Marek Mergl Strana 1 / 16 Požadavek: Analýza systému měření ( požadavek ISO/TS 16949 7.6.1) Musí

Více

Posouzení přesnosti měření

Posouzení přesnosti měření Přesnost měření Posouzení přesnosti měření Hodnotu kvantitativně popsaného parametru jakéhokoliv objektu zjistíme jedině měřením. Reálné měření má vždy omezenou přesnost V minulosti sloužila k posouzení

Více

Národní informační středisko pro podporu jakosti

Národní informační středisko pro podporu jakosti Národní informační středisko pro podporu jakosti STATISTICKÉ METODY V LABORATOŘÍCH Ing. Vratislav Horálek, DrSc. Ing. Jan Král 2 A.Základní a terminologické normy 1 ČSN 01 0115:1996 Mezinárodní slovník

Více

s využitím počítačové podpory

s využitím počítačové podpory MSA Analýza měřicího procesu Strana 1 / 26 Vhodnost kontrolních procesů dle požadavků VDA 5 2. vydání 2010 Výklad postupů při řešení Použitelnosti kontrolních prostředků Vhodnosti kontrolních procesů Rozšířená

Více

MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.4/2007

MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.4/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., Certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

Vyjadřování přesnosti v metrologii

Vyjadřování přesnosti v metrologii Vyjadřování přesnosti v metrologii Měření soubor činností, jejichž cílem je stanovit hodnotu veličiny. Výsledek měření hodnota získaná měřením přisouzená měřené veličině. Chyba měření výsledek měření mínus

Více

Národní informační středisko pro podporu jakosti

Národní informační středisko pro podporu jakosti Národní informační středisko pro podporu jakosti Stanovení měr opakovatelnosti a reprodukovatelnosti při kontrole měřením a srovnáváním Ing. Jan Král Úvodní teze Zásah do procesu se děje na základě měření.

Více

Způsobilost systému měření podle normy ČSN ISO doc. Ing. Eva Jarošová, CSc.

Způsobilost systému měření podle normy ČSN ISO doc. Ing. Eva Jarošová, CSc. Způsobilost systému měření podle normy ČSN ISO 22514-7 doc. Ing. Eva Jarošová, CSc. Předmět normy Postup validace měřicího systému a procesu měření (ověření, zda daný proces měření vyhovuje požadavkům

Více

POŽADAVKY NORMY ISO 9001

POŽADAVKY NORMY ISO 9001 Kapitola Název Obsah - musí MUSÍ MŮŽE NESMÍ Záznam POČET Dokumentovaný postup Obecné požadavky staus národní normy 1 Předmluva požadavek organizacím, které musí dodržovat evropské směrnice 2 1 0.2 Procesní

Více

AUDITOR KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.5/2007

AUDITOR KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.5/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., Certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 AUDITOR KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

ČESKÝ INSTITUT PRO AKREDITACI, o.p.s. Dokumenty ILAC. ILAC Mezinárodní spolupráce v akreditaci laboratoří

ČESKÝ INSTITUT PRO AKREDITACI, o.p.s. Dokumenty ILAC. ILAC Mezinárodní spolupráce v akreditaci laboratoří ČESKÝ INSTITUT PRO AKREDITACI, o.p.s. Opletalova 41, 110 00 Praha 1 Nové Město Dokumenty ILAC ILAC Mezinárodní spolupráce v akreditaci laboratoří Číslo publikace: ILAC - G17:2002 Zavádění koncepce stanovení

Více

Systém managementu jakosti ISO 9001

Systém managementu jakosti ISO 9001 Systém managementu jakosti ISO 9001 Požadavky na QMS Organizace potřebují prokázat: schopnost trvale poskytovat produkt produkt splňuje požadavky zákazníka a příslušné předpisy zvyšování spokojenosti zákazníka

Více

Regulační diagramy (RD)

Regulační diagramy (RD) Regulační diagramy (RD) Control Charts Patří k základním nástrojům vnitřní QC laboratoře či výrobního procesu (grafická pomůcka). Pomocí RD lze dlouhodobě sledovat stabilitu (chemického) měřícího systému.

Více

Stavba slovníku VIM 3: Zásady terminologické práce

Stavba slovníku VIM 3: Zásady terminologické práce VIM 1 VIM 2:1993 ČSN 01 0115 Mezinárodní slovník základních a všeobecných termínů v metrologii VIM 3:2007 International Vocabulary of Metrology Basic and General Concepts and Associated Terms Mezinárodní

Více

POZNÁMKA Zvláštní schválení požadavků nebo dokumentů souvisejících s bezpečností smí být vyžadováno zákazníkem nebo interními procesy organizace.

POZNÁMKA Zvláštní schválení požadavků nebo dokumentů souvisejících s bezpečností smí být vyžadováno zákazníkem nebo interními procesy organizace. Schválené výklady byly určeny a schváleny IATF. Pokud není uvedeno jinak, jsou schváleny výklady platné po zveřejnění. Schválené výklady mění interpretaci pravidla nebo požadavky, která se pak stává podkladem

Více

Nejistota měř. ěření, návaznost a kontrola kvality. Miroslav Janošík

Nejistota měř. ěření, návaznost a kontrola kvality. Miroslav Janošík Nejistota měř ěření, návaznost a kontrola kvality Miroslav Janošík Obsah Referenční materiály Návaznost referenčních materiálů Nejistota Kontrola kvality Westgardova pravidla Unity Referenční materiál

Více

Resolution, Accuracy, Precision, Trueness

Resolution, Accuracy, Precision, Trueness Věra Fišerová 26.11.2013 Resolution, Accuracy, Precision, Trueness Při skenování se používá mnoho pojmů.. Shodnost měření, rozlišení, pravdivost měření, přesnost, opakovatelnost, nejistota měření, chyba

Více

ZABEZPEČENÍ KVALITY V LABORATOŘI

ZABEZPEČENÍ KVALITY V LABORATOŘI ZABEZPEČENÍ KVALITY V LABORATOŘI David MILDE, 2014-2017 QUALITY KVALITA (JAKOST) Kvalita = soubor znaků a charakteristik výrobku či služby, který může uspokojit určitou potřebu. Kvalita v laboratoři=výsledky,které:

Více

Metody analýzy vhodnosti měřicích systémů

Metody analýzy vhodnosti měřicích systémů Ročník 2013 Číslo II Metody analýzy vhodnosti měřicích systémů M. Motyčka, O. Tůmová Katedra technologií a měření, Fakulta elektrotechnická, ZČU v Plzni, Univerzitní 26, Plzeň E-mail : mmotycka@ket.zcu.cz,

Více

Co musí zahrnovat dokumentace systému managementu kvality? 1 / 5

Co musí zahrnovat dokumentace systému managementu kvality? 1 / 5 ISO 9000:2005 definuje třídu jako 1) kategorie nebo pořadí dané různým požadavkem na kvalitu produktů, procesů nebo systémů, které mají stejné funkční použití 2) kategorie nebo pořadí dané různým požadavkům

Více

MSA-Analýza systému měření

MSA-Analýza systému měření MSA-Analýza systému měření Josef Bednář Abstrakt: V příspěvku je popsáno provedení analýzy systému měření v technické praxi pro spojitá data. Je zde popsáno provedení R&R studie pomocí analýzy rozptylu

Více

3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT

3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT PROKAZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ část 3, díl 8, kapitola 4, str. 1 3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT Vyjadřování standardní kombinované nejistoty výsledku zkoušky Výsledek zkoušky se vyjadřuje v

Více

Dokumentace pro plánování a realizaci managementu jakosti dle požadavků

Dokumentace pro plánování a realizaci managementu jakosti dle požadavků Dokumentace pro plánování a realizaci managementu jakosti dle požadavků Požadavek norem ISO 9001 ISO/TS 16949 : 4.2 na dokumentaci Dokumentace systému managementu jakosti musí zahrnovat: a) dokumentované

Více

Představení společnosti

Představení společnosti Představení společnosti KSQ spol. s r. o. Kubatova 1240/6 370 04 České Budějovice Tel/fax: +420 387 311 504 Hot-line: +420 602 470 009 E-mail: ksq@ksq.cz Alena Klůcová, jednatel KSQ spol. s r.o. Auditor

Více

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky. Navazující magisterské studium. studijní obor "Management jakosti"

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky. Navazující magisterské studium. studijní obor Management jakosti Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky Navazující magisterské studium studijní obor "Management jakosti" školní rok 2013/2014 Integrované systémy managementu A 1. Koncepce a principy integrovaných

Více

Metrologie v praxi. Eliška Cézová

Metrologie v praxi. Eliška Cézová Metrologie v praxi Eliška Cézová 1. Úvod Metrologie se zabývá jednotností a správností měření. Pro podnikovou metrologii bychom měli definovat měřidla, která v daném oboru používáme, řádně je rozčlenit

Více

VYSOKONAPĚŤOVÉ ZKUŠEBNICTVÍ. #2 Nejistoty měření

VYSOKONAPĚŤOVÉ ZKUŠEBNICTVÍ. #2 Nejistoty měření VYSOKONAPĚŤOVÉ ZKUŠEBNICTVÍ # Nejistoty měření Přesnost měření Klasický způsob vyjádření přesnosti měření chyba měření: Absolutní chyba X = X M X(S) Relativní chyba δ X = X(M) X(S) - X(M) je naměřená hodnota

Více

T- MaR. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb. Teorie měření a regulace. Podmínky názvy. 1.c-pod. ZS 2015/ Ing. Václav Rada, CSc.

T- MaR. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb. Teorie měření a regulace. Podmínky názvy. 1.c-pod. ZS 2015/ Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace Podmínky názvy 1.c-pod. ZS 2015/2016 2015 - Ing. Václav Rada, CSc. MĚŘENÍ praktická část OBECNÝ ÚVOD Veškerá měření mohou probíhat

Více

Normy ČSN a ČSN ISO z oblasti aplikované statistiky (stav aktualizovaný k 1.1.2008)

Normy ČSN a ČSN ISO z oblasti aplikované statistiky (stav aktualizovaný k 1.1.2008) Normy ČSN a ČSN ISO z oblasti aplikované statistiky (stav aktualizovaný k 1.1.2008) Ing. Vratislav Horálek, DrSc., předseda TNK 4 při ČNI 1 Terminologické normy [1] ČSN ISO 3534-1:1994 Statistika Slovník

Více

Chyby měření 210DPSM

Chyby měření 210DPSM Chyby měření 210DPSM Jan Zatloukal Stručný přehled Zdroje a druhy chyb Systematické chyby měření Náhodné chyby měření Spojité a diskrétní náhodné veličiny Normální rozdělení a jeho vlastnosti Odhad parametrů

Více

Validace sérologických testů výrobcem. Vidia spol. s r.o. Ing. František Konečný IV/2012

Validace sérologických testů výrobcem. Vidia spol. s r.o. Ing. František Konečný IV/2012 Validace sérologických testů výrobcem Vidia spol. s r.o. Ing. František Konečný IV/2012 Legislativa Zákon č. 123/2000 Sb. o zdravotnických prostředcích ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 453/2004

Více

Kontrolní záznam dle ČSN EN ISO 9001: 2001 CHECKLIST Společnost:

Kontrolní záznam dle ČSN EN ISO 9001: 2001 CHECKLIST Společnost: 4.1 Všeobecné požadavky Stanovila organizace: Pouze všeobecné posouzení / doporučení - procesy potřebné pro QMS? - vzájemné vazby procesů QMS? 4. Systém managementu jakosti - QMS 4.2 4.2.1 - postupy a

Více

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky. Navazující magisterské studium. studijní obor "Management kvality"

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky. Navazující magisterské studium. studijní obor Management kvality Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky Navazující magisterské studium studijní obor "Management kvality" školní rok 2016/2017 Integrované systémy managementu A 1. Koncepce a principy integrovaných

Více

Statistické řízení jakosti - regulace procesu měřením a srovnáváním

Statistické řízení jakosti - regulace procesu měřením a srovnáváním Statistické řízení jakosti - regulace procesu měřením a srovnáváním Statistická regulace výrobního procesu (SPC) SPC = Statistical Process Control preventivní nástroj řízení jakosti, který na základě včasného

Více

PALSTAT Maintainance Strana 1 / 2

PALSTAT Maintainance Strana 1 / 2 Vydání 10/2008 Verze 3.0.0 PALSTAT Maintainance Strana 1 / 2 Počítačová podpora jakosti pro naplnění požadavků norem ISO 9001, ISO/TS 16949 pro oblast Maintainance údržba strojů, nástrojů, přípravků, forem

Více

Kontrolní list Systém řízení výroby

Kontrolní list Systém řízení výroby Výrobek: Malty k injektáži Zatřídění dle př. 2 NV 312 Tabulka Skupina Techn. specif.: 1 8 Výrobce: IČ: Adresa: Datum prověrky: Výrobna: 1 Systém řízení výroby dokumentace a obecné požadavky 1.1 1.2 1.3

Více

Základní terminologické pojmy (Mezinárodní metrologický slovník VIM3)

Základní terminologické pojmy (Mezinárodní metrologický slovník VIM3) Základní terminologické pojmy (Mezinárodní metrologický slovník VIM3) Přesnost a správnost v metrologii V běžné řeči zaměnitelné pojmy. V metrologii a chemii ne! Anglický termín Measurement trueness Measurement

Více

Chyby spektrometrických metod

Chyby spektrometrických metod Chyby spektrometrických metod Náhodné Soustavné Hrubé Správnost výsledku Přesnost výsledku Reprodukovatelnost Opakovatelnost Charakteristiky stanovení 1. Citlivost metody - směrnice kalibrační křivky 2.

Více

PRINCIPY ZABEZPEČENÍ KVALITY

PRINCIPY ZABEZPEČENÍ KVALITY (c) David MILDE, 2013 PRINCIPY ZABEZPEČENÍ KVALITY POUŽÍVANÁ OPATŘENÍ QA/QC Interní opatření (uvnitř laboratoře): pravidelná analýza kontrolních vzorků a CRM, sledování slepých postupů a možných kontaminací,

Více

Metodika pro stanovení cílové hodnoty obsahu hotově balených výrobků

Metodika pro stanovení cílové hodnoty obsahu hotově balených výrobků ČESKÉ KALIBRAČNÍ SDRUŽENÍ, z.s Slovinská 47, 612 00 Brno Metodika pro stanovení cílové hodnoty obsahu hotově balených výrobků (plněných hmotnostně) Číslo úkolu: VII/12/16 Název úkolu: Zpracování metodiky

Více

Zdravotnické laboratoře. MUDr. Marcela Šimečková

Zdravotnické laboratoře. MUDr. Marcela Šimečková Zdravotnické laboratoře MUDr. Marcela Šimečková Český institut pro akreditaci o.p.s. 14.2.2006 Obsah sdělení Zásady uvedené v ISO/TR 22869- připravené technickou komisí ISO/TC 212 Procesní uspořádání normy

Více

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist)

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) Oblast 1. STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ Jsou identifikovány procesy v takovém rozsahu, aby byly dostačující pro zajištění systému managementu jakosti v oblasti vzdělávání?

Více

Úvod do problematiky měření

Úvod do problematiky měření 1/18 Lord Kelvin: "Když to, o čem mluvíte, můžete změřit, a vyjádřit to pomocí čísel, něco o tom víte. Ale když to nemůžete vyjádřit číselně, je vaše znalost hubená a nedostatečná. Může to být začátek

Více

Metrologický řád FMMI

Metrologický řád FMMI Účinnost dokumentu od: 29.8.2007 Metrologický řád FMMI Řízená kopie č.: Razítko: Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 1/12 Obsah 1 Obecná část 3 1.1 Seznam zkratek

Více

Verifikace sérologických testů v imunologických laboratořích ISO 15189 5.5 Postupy vyšetření

Verifikace sérologických testů v imunologických laboratořích ISO 15189 5.5 Postupy vyšetření Verifikace sérologických testů v imunologických laboratořích ISO 15189 5.5 Postupy vyšetření Andrea Vinciková Centrum imunologie a mikrobiologie Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem Validace Ověřování,

Více

EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek

EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření Jan Krystek 9. května 2019 CHYBY A NEJISTOTY MĚŘENÍ Každé měření je zatíženo určitou nepřesností způsobenou nejrůznějšími negativními vlivy,

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA TECHNOLOGIÍ A MĚŘENÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA TECHNOLOGIÍ A MĚŘENÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA TECHNOLOGIÍ A MĚŘENÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Porovnání vyhodnocování vhodnosti měřícího systému Jan Krenauer 2017 Abstrakt Tato bakalářská práce

Více

ISO 9001 a ISO 13485 aplikace na pracovištích sterilizace stručný přehled. Ing. Lenka Žďárská

ISO 9001 a ISO 13485 aplikace na pracovištích sterilizace stručný přehled. Ing. Lenka Žďárská ISO 9001 a ISO 13485 aplikace na pracovištích sterilizace stručný přehled Ing. Lenka Žďárská Proč systém kvality? Vyhláška 306/2012 Sb., příloha IV, článek IV.I., odstavec 2 Pro sterilizování zdravotnických

Více

Management rizik v životním cyklu produktu

Management rizik v životním cyklu produktu Management rizik v životním cyklu produktu ČSJ Praha Milan Trčka Cyklus rizik produktu Nové ISO 9001:2015 a požadavky na management rizik Definice Riziko (3.09, Pozn. 3,4) Riziko - účinek nejistoty Riziko

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 28. března /2012 Sb.

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 28. března /2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 28. března 2012 143/2012 Sb. o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do povrchových vod Vláda

Více

Kontrolní list Systém řízení výroby

Kontrolní list Systém řízení výroby Výrobek: Konstrukční těsněné systémy zasklení s mechanickými prostředky pro přenos vlastní váhy tabulí do Zatřídění dle př. 2 NV-163 těsněného úložného rámu a odtud do nosné konstrukce pro vnější stěny

Více

METODIKY OVĚŘOVÁNÍ VODOMĚRŮ Ing. Miroslava Benková, Ph.D.

METODIKY OVĚŘOVÁNÍ VODOMĚRŮ Ing. Miroslava Benková, Ph.D. METODIKY OVĚŘOVÁNÍ VODOMĚRŮ Ing. Miroslava Benková, Ph.D. Metodiky ověřování vodoměrů, aplikace předpisů, norem a doporučení (OOP, ISO 4064, OIML R 49, WELMEC) České Kalibrační sdružení HOTEL Skalský Dvůr,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2Management

Více

NEJISTOTA MĚŘENÍ. David MILDE, 2014 DEFINICE

NEJISTOTA MĚŘENÍ. David MILDE, 2014 DEFINICE NEJISTOTA MĚŘENÍ David MILDE, 014 DEFINICE Nejistota měření: nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené veličině na základě použité informace. POZNÁMKA 1 Nejistota

Více

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos Gradua-CEGOS, s.r.o., Certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER KVALITY

Více

Kalibrace analytických metod

Kalibrace analytických metod Kalibrace analytických metod Petr Breinek BC_Kalibrace_2010 Měřící zařízení (zjednodušeně přístroje) pro měření fyzikálních veličin musí být výrobci kalibrovaná Objem: pipety Teplota (+37 C definovaná

Více

Detailní porozumění podstatě měření

Detailní porozumění podstatě měření Nejistoty Účel Zjištění intervalu hodnot okolo výsledku měření, který lze přiřadit k hodnotě měřené veličiny Nejčastěji X X [%] X U X U [%] V roce 1990 byl vydán dokument WECC 19/90, který představoval

Více

Č.t. Téma školení Cílová skupina Rozsah

Č.t. Téma školení Cílová skupina Rozsah Témata školení Č.t. Téma školení Cílová skupina Rozsah I. Všeobecné požadavky I.1. Základní požadavky ISO 9001 - Procesní přístup - Vysvětlení vybraných požadavků ISO 9001 I.2. Základní požadavky ISO/TS

Více

Kontrolní list Systém řízení výroby

Kontrolní list Systém řízení výroby Výrobek: Beton, lehký beton, stříkaný beton Zatřídění dle př. 2 NV-163 Tabulka Skupina Techn. specif.: 1 5,6,7 Výrobce: Adresa: IČO: Datum prověrky: Výrobna: Č. Požadavek Posouzení C NC R O Poznámka Zjištění

Více

METROLOGIE ...JAKO SOUČÁST KAŽDODENNÍHO ŽIVOTA

METROLOGIE ...JAKO SOUČÁST KAŽDODENNÍHO ŽIVOTA METROLOGIE...JAKO SOUČÁST KAŽDODENNÍHO ŽIVOTA cena elektřiny odvíjí od spotřeby změřené elektroměrem zboží v obchodě se váží na vahách prodejce čas od času seřizujeme a tedy kalibrujeme své hodiny při

Více

RiJ ŘÍZENÍ JAKOSTI L 1 1-2

RiJ ŘÍZENÍ JAKOSTI L 1 1-2 RiJ ŘÍZENÍ JAKOSTI ML 1-2 Normy řady ISO 9000 0 Úvod 1 Předmět QMS podle ISO 9001 2 Citované normativní dokumenty 3 Termíny a definice 4 Systém managementu kvality 5 Odpovědnost managementu 6 Management

Více

VYBRANÉ NEJČASTĚJŠÍ NEDOSTATKY ZJIŠŤOVANÉ PŘI POSUZOVÁNÍ AMS Ing. Radim Bočánek

VYBRANÉ NEJČASTĚJŠÍ NEDOSTATKY ZJIŠŤOVANÉ PŘI POSUZOVÁNÍ AMS Ing. Radim Bočánek VYBRANÉ NEJČASTĚJŠÍ NEDOSTATKY ZJIŠŤOVANÉ PŘI POSUZOVÁNÍ AMS Ing. Radim Bočánek POŽADAVKY DLE METROLOGICKÉHO PŘEDPISU MP 002 METROLOGICKÁ, TECHNICKÁ A PERSONÁLNÍ ZPŮSOBILOST SUBJEKTŮ K OVĚŘOVÁNÍ STANOVENÝCH

Více

Tuhá alterna,vní paliva validace metody pro stanovení obsahu biomasy podle ČSN EN Ing. Šárka Klimešová, Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o.

Tuhá alterna,vní paliva validace metody pro stanovení obsahu biomasy podle ČSN EN Ing. Šárka Klimešová, Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o. Tuhá alterna,vní paliva validace metody pro stanovení obsahu biomasy podle ČSN EN 15 440 Ing. Šárka Klimešová, Výzkumný ústav maltovin Praha, s.r.o. Předchozí přednáška popsala laboratorní metodu jako

Více

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Procesy, procesní řízení organizace Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Co nového přináší ISO 9001:2008? Vnímání jednotlivých procesů organizace jako prostředku a nástroje

Více

Přehled technických norem z oblasti spolehlivosti

Přehled technických norem z oblasti spolehlivosti Příloha č. 1: Přehled technických norem z oblasti spolehlivosti NÁZVOSLOVNÉ NORMY SPOLEHLIVOSTI IDENTIFIKACE NÁZEV Stručná charakteristika ČSN IEC 50(191): 1993 ČSN IEC 60050-191/ Změna A1:2003 ČSN IEC

Více

Nová doporučení o interní kontrole kvality koagulačních vyšetření. RNDr. Ingrid V. Hrachovinová, Ph.D. Laboratoř pro poruchy hemostázy, ÚHKT Praha

Nová doporučení o interní kontrole kvality koagulačních vyšetření. RNDr. Ingrid V. Hrachovinová, Ph.D. Laboratoř pro poruchy hemostázy, ÚHKT Praha Nová doporučení o interní kontrole kvality koagulačních vyšetření RNDr. Ingrid V. Hrachovinová, Ph.D. Laboratoř pro poruchy hemostázy, ÚHKT Praha Proč vnitřní kontrola kvality (VKK) ve vyšetření hemostázy?

Více

Část 4 Stanovení a zabezpečení garantované hladiny akustického výkonu

Část 4 Stanovení a zabezpečení garantované hladiny akustického výkonu Část 4 Stanovení a zabezpečení garantované hladiny akustického výkonu Obsah 1. Úvod 2. Oblast působnosti 3. Definice 3.1 Definice uvedené ve směrnici 3.2 Obecné definice 3.2.1 Nejistoty způsobené postupem

Více

Nové požadavky na zvukoměrnou techniku a jejich dopad na hygienickou praxi při měření hluku. Ing. Zdeněk Jandák, CSc.

Nové požadavky na zvukoměrnou techniku a jejich dopad na hygienickou praxi při měření hluku. Ing. Zdeněk Jandák, CSc. Nové požadavky na zvukoměrnou techniku a jejich dopad na hygienickou praxi při měření hluku Ing. Zdeněk Jandák, CSc. Předpisy Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2Management

Více

Návod k požadavkům ISO 9001:2015 na dokumentované informace

Návod k požadavkům ISO 9001:2015 na dokumentované informace International Organization for Standardization BIBC II, Chemin de Blandonnet 8, CP 401, 1214 Vernier, Geneva, Switzerland Tel: +41 22 749 01 11, Web: www.iso.org Návod k požadavkům ISO 9001:2015 na dokumentované

Více

METODICKÉ PŘÍSTUPY K ANALÝZÁM SYSTÉMŮ MĚŘENÍ

METODICKÉ PŘÍSTUPY K ANALÝZÁM SYSTÉMŮ MĚŘENÍ Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Katedra managementu kvality METODICKÉ PŘÍSTUPY K ANALÝZÁM SYSTÉMŮ MĚŘENÍ Souhrn disertační práce Studijní

Více

Nová metrologická terminologie. Marta Farková

Nová metrologická terminologie. Marta Farková Nová metrologická terminologie Marta Farková 14. 11. 2013 DŘÍVE POUŽÍVANÉ POJMY Anglicky: Accuracy Precision Reliability Česky: Správnost Přesnost Spolehlivost 2 SOUČASNÝ STAV Anglicky: Trueness Precision

Více

PŘÍRUČKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ

PŘÍRUČKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ 1999-2011 PŘÍRUČKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ EFFIVALIDATION 3 EffiChem your validation software Lesní 593, 679 71 Lysice http://www.effichem.com 2/57 EffiChem můţe vlastnit patenty, podané ţádosti o patenty, ochranné

Více

Interpretace určená výrobcům pro prokázání shody s EWF certifikačním schématem pro EN 729. Doc.EWF Česká verze

Interpretace určená výrobcům pro prokázání shody s EWF certifikačním schématem pro EN 729. Doc.EWF Česká verze Interpretace určená výrobcům pro prokázání shody s EWF certifikačním schématem pro EN 729 Doc.EWF 487-02 Česká verze 1/11 Interpretace určená výrobcům pro prokázání shody s EWF certifikačním schématem

Více

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. Stanovení základních materiálových parametrů

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. Stanovení základních materiálových parametrů KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE Stanovení základních materiálových parametrů Vzor laboratorního protokolu Titulní strana: název experimentu jména studentů v pracovní skupině datum Protokol:

Více

2013/2014 Bc. Antónia Holeňová

2013/2014 Bc. Antónia Holeňová Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Katedra kontroly a řízení jakosti DIPLOMOVÁ PRÁCE Analýza vztahů mezi vlastnostmi systému měření a nejistotami

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 4. přednáška Validace a kvalifikace Doc. RNDr. Jiří Šimek,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2Management

Více

Členění podle 505 o metrologii

Členění podle 505 o metrologii Členění podle 505 o metrologii a. etalony, b. pracovní měřidla stanovená (stanovená měřidla) c. pracovní měřidla nestanovená (pracovní měřidla) d. certifikované referenční materiály Etalon: je ztělesněná

Více

ŘÍZENÍ MONITOROVACÍHO A MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ

ŘÍZENÍ MONITOROVACÍHO A MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ ŘÍZENÍ MONITOROVACÍHO A MĚŘICÍHO ZAŘÍZENÍ Doc.Ing. Alois Fiala, CSc. VUT v Brně, fakulta strojního inženýrství Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky odbor metrologie a řízení jakosti Technická 2896/2,

Více

CEC KOORDINAČNÍ EVROPSKÁ RADA

CEC KOORDINAČNÍ EVROPSKÁ RADA ČESKÝ INSTITUT PRO AKREDITACI, o.p.s. Opletalova 41, 110 00 Praha 1 Nové Město CEC KOORDINAČNÍ EVROPSKÁ RADA VÝKLADOVÝ DOKUMENT NORMY ISO/IEC 17025 PRO ZKUŠEBNÍ METODY CEC Tento dokument byl vypracován

Více

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2016 o požadavcích na systém řízení

Návrh. VYHLÁŠKA ze dne 2016 o požadavcích na systém řízení Návrh II. VYHLÁŠKA ze dne 2016 o požadavcích na systém řízení Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle 236 zákona č..../... Sb., atomový zákon, k provedení 24 odst. 7, 29 odst. 7 a 30 odst. 9:

Více

Úvod. Projektový záměr

Úvod. Projektový záměr Vzdělávací program Řízení jakosti a management kvality Realizátor projektu: Okresní hospodářská komora Karviná Kontakt: Svatováclavská 97/6 733 01 KARVINÁ +420 596 311 707 hkok@hkok.cz www.akademieok.cz

Více

[ 1 ] Ing. František Chuchma, CSc. Seminář SVP/SDP, Státní ústav kontrolu léčiv

[ 1 ] Ing. František Chuchma, CSc. Seminář SVP/SDP, Státní ústav kontrolu léčiv [ 1 ] [ 2 ] VYR-32 verze 4 kapitola 1 Farmaceutický systém jakosti The Rules Governing Medicinal Products in EU, EU Guidelines to GMP, Chapter 1 Platnost od 31.1.2013 Právní základ: čl.47 Směrnice Evropského

Více

Česká metrologická společnost Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 tel/fax: 221 082 254 e-mail: cms-zk@csvts.cz www.csvts.cz/cms

Česká metrologická společnost Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 tel/fax: 221 082 254 e-mail: cms-zk@csvts.cz www.csvts.cz/cms Česká metrologická společnost Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 tel/fax: 221 082 254 e-mail: cms-zk@csvts.cz www.csvts.cz/cms Kalibrační postup KP 6.1.2/01/13 MECHANICKÉ STOPKY Praha říjen 2013 KP 6.1.2/01/13

Více

INFORMACE O ZAVEDENÉM SYSTÉMU KVALITY dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 ve společnosti

INFORMACE O ZAVEDENÉM SYSTÉMU KVALITY dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 ve společnosti INFORMACE O ZAVEDENÉM SYSTÉMU KVALITY dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 ve společnosti Obsah: 1) Adresa společnosti 2) Historie firmy 3) Rozsah systému kvality 4) Systém managementu kvality 5) Povinnosti

Více

Statistické řízení jakosti. Deming: Klíč k jakosti je v pochopení variability procesu.

Statistické řízení jakosti. Deming: Klíč k jakosti je v pochopení variability procesu. Statistické řízení jakosti Deming: Klíč k jakosti je v pochopení variability procesu. SŘJ Statistická regulace výrobního procesu Statistická přejímka jakosti měřením srovnáváním měřením srovnáváním - X

Více

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky. bakalářské studium. studijní obor "Management jakosti"

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky. bakalářské studium. studijní obor Management jakosti Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky bakalářské studium studijní obor "Management jakosti" školní rok 2010/2011 Management jakosti A 1. Pojem jakosti a význam managementu jakosti v současném období.

Více

Prokázání schopnosti procesů dosahovat plánované výsledky

Prokázání schopnosti procesů dosahovat plánované výsledky Validace procesů sterilizace přednášející: Ing. Lenka Žďárská Validace Prokázání schopnosti procesů dosahovat plánované výsledky zejména tam, kde není možné následným měřením nebo monitorováním produktu

Více

Nejistota měření. Thomas Hesse HBM Darmstadt

Nejistota měření. Thomas Hesse HBM Darmstadt Nejistota měření Thomas Hesse HBM Darmstadt Prof. Werner Richter: Výsledek měření bez určení nejistoty měření je nejistý, takový výsledek je lépe ignorovat" V podstatě je výsledek měření aproximací nebo

Více

Řízení kvality a bezpečnosti potravin

Řízení kvality a bezpečnosti potravin Řízení kvality a bezpečnosti potravin Přednáška 5 Doc. MVDr. Bohuslava Tremlová, Ph.D. Téma přednášky Metrologie v potravinářství Metrologie = věda o měření Metrologie je souhrn všech znalostí a činností

Více

Postup pro kalibraci vyměřené zkušební dráhy pro stanovení konstanty vozidla W a účinného obvodu pneumatik (dále jen dráhy )

Postup pro kalibraci vyměřené zkušební dráhy pro stanovení konstanty vozidla W a účinného obvodu pneumatik (dále jen dráhy ) Postup pro kalibraci vyměřené zkušební dráhy pro stanovení konstanty vozidla W a účinného obvodu pneumatik (dále jen dráhy ) Kalibrace se provede porovnávací metodou pomocí kalibrovaného ocelového měřicího

Více

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA METALURGIE A MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ KATEDRA KONTROLY A ŘÍZENÍ JAKOSTI

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA METALURGIE A MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ KATEDRA KONTROLY A ŘÍZENÍ JAKOSTI VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA METALURGIE A MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ KATEDRA KONTROLY A ŘÍZENÍ JAKOSTI Elektronická sbírka příkladů k předmětům zaměřeným na aplikovanou statistiku

Více

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 1. Základy měření

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 1. Základy měření FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I OSNOVA 1. KAPITOLY 1. Základy měření Úvod do problematiky experimentální

Více

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV VÝROBNÍCH STROJŮ, SYSTÉMŮ A ROBOTIKY

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV VÝROBNÍCH STROJŮ, SYSTÉMŮ A ROBOTIKY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV VÝROBNÍCH STROJŮ, SYSTÉMŮ A ROBOTIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF PRODUCTION MACHINES,

Více

WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ISO 9001 revize normy a její dopady na veřejnou správu Ing. Pavel Charvát, člen Rady pro akreditaci Českého institutu pro akreditaci 22.9.2016 1 ISO 9001 revize normy a její dopady

Více

Problematikou logistiky v oblasti řízení jakosti se zabývají normy ISO řady Dotýká se oblastí: Manipulace, uskladnění, označování, balení,

Problematikou logistiky v oblasti řízení jakosti se zabývají normy ISO řady Dotýká se oblastí: Manipulace, uskladnění, označování, balení, Problematikou logistiky v oblasti řízení jakosti se zabývají normy ISO řady 9000. Dotýká se oblastí: Manipulace, uskladnění, označování, balení, uvedení do provozu a dodání, servis po prodeji... a dále

Více